Krémy, gely, šampony, u žen „šminky“, u pánů třeba vody po holení. Hromadí se nám v koupelně a těžko říct, jak dlouho už tu která lahvička a kelímek stojí. Nevíme to ani v obchodě, kde si vybíráme nový produkt.
Možná už jste na kosmetice také někdy hledali datum spotřeby a možná jste z toho také nebyli moudří.
Zjišťovali jsme u odborníků, jak poznat, zda je kosmetický přípravek ještě použitelný, a nakolik je „prošlý“ produkt nebezpečný.
Jak zjistit datum spotřeby u kosmetiky
„Doba, po kterou si přípravek zachovává svou funkci a je bezpečný, musí být vždy vyznačena na jeho vnějším i vnitřním obalu,“ říká Lucia Marušiaková, lékařka kožního oddělení FN Brno. Předpisy však připouštějí více variant, jak na kosmetických výrobcích znázornit datum spotřeby.
V tom jednodušším případě je datum uvedeno spolu se symbolem přesýpacích hodin nebo přímo slovy „spotřebujte do“. Konkrétní datum bývá uvedeno v pořadí den, měsíc a rok, nebo měsíc a rok doporučené spotřeby.
Ovšem konkrétní datum se uvádí jen a pouze u přípravků, kde je trvanlivost od data jejich výroby kratší než třicet měsíců. „U přípravků, které jsou odolnější, se uvádí, jak dlouho po otevření je nutné produkt spotřebovat.
Tyto informace jsou znázorněny symbolem otevřeného kelímku s číslicí, která uvádí počet měsíců, který máme na vypotřebování,“ vysvětluje kosmetička Renata Bílá z Laserového centra Anděl a upozorňuje, že někdy nás může zmást číslo šarže, které se podobá datu spotřeby a na výrobku musí být uvedeno.
Autor: Vitalia.cz
Kosmetika s trvanlivostí nad 30 měsíců
- Kosmetika s trvanlivostí kratší než 30 měsíců
- Datum spotřeby je uvedeno spolu se symbolem přesýpacích hodin nebo slovy „spotřebujte do“.
- Kosmetika s trvanlivostí nad 30 měsíců
Datum spotřeby se neuvádí, pouze doba, během které je produkt po otevření bezpečný. Znázorňuje se symbolem otevřeného kelímku s číslicí, ta uvádí počet měsíců, který máme na vypotřebování.
„Důležité je pamatovat si, že pokud je na kosmetickém přípravku uveden symbol otevřeného kelímku, znamená to, že doba minimální trvanlivosti přípravku je vždy delší než 30 měsíců od jeho výroby. Pokud je na produktu uvedeno datum minimální trvanlivosti i symbol otevřeného kelímku, je třeba se řídit časovým údajem, který uplyne dříve,“ vysvětluje Lucia Marušiaková.
Pokud již kosmetiku načnete a chcete mít představu, do kdy ji spotřebovat, poznačte si datum otevření na obal vhodným popisovačem.
Jak poznat zkaženou kosmetiku
Pokud nemůžete informaci o doporučeném datu spotřeby na obalu najít nebo není čitelná, přílišné stáří či zkaženost přípravku můžeme poznat podle konzistence, barvy nebo odlišného zápachu.
„U krémů se doporučuji zaměřit zejména na konzistenci a pozornost věnujte i jejich barvě.
Prošlé řasenky a stíny poznáte podle toho, že se budou drolit, u rtěnek a make-upů dochází často k hrudkovatění,“ popisuje dermatolog Miloš Kravciv z Lékařského domu Praha 7.
Autor: Vitalia.cz
Zkažená kosmetika: varuje jakákoliv změna konzistence, barvy či vůně
- jakékoliv změny: konzistence, barvy či vůně
- krémy: netypická konzistence a barva
- řasenky a stíny: suchost, drolení
- rtěnky a make-upy: hrudkovatění, žmolky
- tekuté přípravky: vznik „vrstev“
- pudrové přípravky: shlukování
Lucia Marušiaková přidává další konkrétní varovné signály, které nás mohou upozornit na produkt po době expirace či nevhodný k použití: „Například tekuté kosmetické přípravky se stávají heterogenními (u emulze se oddělí olejová a vodná složka, což bývá na první pohled zřejmé jako vznik vrstev v produktu), pudrové přípravky se začnou shlukovat.“
Barva bývá netypická pro daný produkt, někdy se objevuje zvláštní lesk. Na produkt po záruce či zkažený upozorní i zápach, který může být zatuchlý, ostrý, může připomínat plyn nebo chemikálie či být jiným způsobem nepříjemný.
„Varovat by nás měla jakákoliv změna textury, barvy nebo vůně přípravku. Pokud produkt vypadá jinak v porovnání s obdobím, kdy jsme si ho zakoupili, nebo místo původní vůně cítíme nepříjemný zápach, je nejlepší přestat ho používat.
Důležité je však všímat si zejména označení doby expirace produktu na obalu, nečekat až na očividné změny produktu,“ doporučuje lékařka.
Všeobecně se například doporučuje po otevření vyměnit řasenku za 3–4 měsíce, oční linky za 4 měsíce (tekuté) až rok (tuhé), rtěnku za rok a make-up za 6–12 měsíců.
Obzvlášť obezřetní bychom měli být u přírodní kosmetiky, protože obsahuje minimum konzervačních látek, a proto je náchylnější ke kažení.
Zkažené kosmetiky nelitujte, pozor hlavně na řasenky
Kosmetika se kazí stejně jako potraviny. „Zkažené jídlo bychom také nejedli, takže proč používat zkažené kosmetické produkty.
Můžeme si tím vyvolat alergickou reakci, kožní problémy, a dokonce i infekci,“ říká kosmetička Renata Bílá.
Ve své praxi se – stejně jako lékaři – setkává s lidmi, kterým je líto kosmetiku po expiraci vyhodit. Chtějí ji tzv. „dodělat“ a pak začít používat nově koupenou.
Autor: Depositphotos.com
Přírodní kosmetika obsahuje minimum konzervačních látek, a je tak náchylnější ke kažení
Někdy se nestane nic, záleží na typu výrobku i daném člověku. Na používání prošlé kosmetiky může pokožka zareagovat různými způsoby, obzvlášť pak u sensitivní pleti. V lepším případě v prošlém výrobku již nefungují některé účinné složky.
„U některých lidí se používání prošlé kosmetiky nemusí na kůži nijak projevit, maximálně nebudou složky v kosmetice (například u krémů) již účinné. U lidí s citlivou pletí však hrozí zarudnutí kůže, otoky i záněty,“ popisuje doktor Kravciv.
Lékaři varují zejména před používáním prošlé kosmetiky v oblasti očí nebo jejich okolí, protože se jedná o velmi citlivou oblast a hrozí zde velké riziko podráždění oka či infekčního zánětu spojivek.
Miloš Kravciv doporučuje opatrnost hlavně u řasenek: „Řekl bych, že mnoho žen si riziko zdravotních komplikací právě u řasenky příliš neuvědomuje. Spousta z nás přikládá větší váhu prošlému krému na obličej, přitom řasenka je nejrizikovější položkou kosmetické taštičky.
Řasenka se nanáší v těsné blízkosti očí, a pokud je prošlá, riskujete tím nejrůznější záněty a oční infekce. Nedoporučuji si řasenku ani vzájemně půjčovat,“ říká dermatolog.
To, že prošlá kosmetika „nefunguje“, platí pro veškeré produkty, včetně opalovacích přípravků či tzv. anti-aging (zaměřených na zmírnění projevů stárnutí pleti). Znamená to tedy, že i když je chcete „dopotřebovat“, používáte je zcela zbytečně a ještě riskujete své zdraví.
„V horším případě může prošlá kosmetika způsobit podráždění kůže (iritační dermatitidu), vyvolat alergickou reakci (alergickou kontaktní dermatitidu) nebo vznik infekce,“ uvádí Lucia Marušiaková, která se s následky setkává u svých pacientů: „Ve většině případů se jedná o iritace kůže a solární dermatitidy při používání prošlých opalovacích prostředků.
Po otevření je opalovací přípravek většinou bezpečný dvanáct měsíců, používat ho více než jednu sezónu se nedoporučuje,“ upozorňuje lékařka.
Kam vyhodit prošlou kosmetiku
Vytříděno? Pokud už kosmetiku a obaly od ní vyhazujete a váháte, kam s ní, na webu www.jaktridit.cz najdeme rady, kam co patří:
Prázdné plastové obaly od kosmetiky vytřiďte do plastů, zbytky slijte a v menším množství je můžete vyhodit v pytlíku do směsného odpadu, ve větším množství patří do sběrného dvora. Zmíněná řasenka, ačkoli je vyrobena z plastu, obsahuje zbytky barvy, proto ji vhazujte do směsného odpadu. Tam přijdou i znečištěné obaly a obaly se zbytky prošlé kosmetiky.
Co se vlastně v kosmetice zkazí a jak tomu předejít
Složky kosmetiky postupem času ztrácejí svou funkci a účinnost. „Kazí se jednotlivé složky – například v hydratační rtěnce to bývá tuk, který má trvanlivost cca jeden rok. V klasické rtěnce tuk nebývá, takže vydrží i tři roky,“ uvádí příklad Miloš Kravciv.
K poškození produktu přispívá ve velké míře i mikrobiální kontaminace (bakterie, plísně, kvasinky), která může být následně zdrojem infekce. V přípravcích se množí bakterie ad., které si do nich sami zanášíme.
„Proto se do kosmetických přípravků přidávají konzervační látky, které snižují riziko kontaminace patogenními mikroorganismy a zabezpečují, aby výrobek zůstal účinný a bezpečný v průběhu období trvanlivosti tak, jak je uvedeno na obalu. Bezpečnost produktu se však při nesprávné manipulaci může snížit i mnohem dříve,“ upozorňuje Lucia Marušiaková.
Z toho důvodu je potřeba se o kosmetické přípravky a pomůcky starat, prát aplikační štětce, nepůjčovat svou kosmetiku (štětce, řasenky, rtěnky a další), používat při nabírání krémů čistou špachtli (nenabírat krém prstem) apod.
- mimo přímé sluneční záření a mimo místa s vysokou teplotou,
- neměla by být vystavena nadměrnému vlhku,
- kosmetice svědčí spíše tmavší a chladnější místo cca do 20 ℃,
- některé produkty je vhodné mít v ledničce,
- doporučení o skladování konkrétních přípravků bývá uvedeno na obalu nebo v příbalovém letáku.
„Riziko kontaminace vzrůstá i při sdílení kosmetického produktu mezi více osobami, kdy je pravděpodobnost zanesení patogenních mikroorganismů větší. Po použití přípravku je třeba vždy pečlivě zavřít víčko.
Do jednotlivých výrobků není vhodné přidávat další látky (jako například vodu či olej), protože jsou vždy rizikem další kontaminace – zaschlou řasenku proto nikdy doma neředíme, ale vyměníme ji za novou,“ doporučuje lékařka.
Před manipulací s kosmetikou je vhodné si vždy umýt ruce a do kelímku sahat pouze čistýma rukama.
Pokud ale chceme, aby nám například pleťový krém vydržel co nejdelší možnou dobu, nesaháme do něj vůbec rukama, ale nabíráme ho plastovou špachtličkou, kterou po každém použití umyjeme.
„Pokud do krému saháme prsty, snadněji se do něj dostanou bakterie a krém se pak rychleji kazí. Ideálním řešením je používat produkty s pumpičkou,“ radí kosmetička Renata Bílá.
Odborníci se shodují – pokud se vám cokoli nezdá, neriskujte. V prvé řadě kontrolujeme datum spotřeby. Pokud je výrobek již načatý a produkt je ještě ke všemu prošlý, raději ho vyhodíme.
Doporučují také kupovat spíše menší balení, i když produkty ve větších tubách bývají cenově výhodnější. Ovšem je zde pravděpodobnost, že velký výrobek nestihneme včas spotřebovat a pak stejně končí v koši.
Nevytváříme si zbytečně velké zásoby a raději postupně produkty dokupujeme.
Může se také stát, že si z obchodu přineseme již zkaženou kosmetiku. Pak se nebojte výrobek odnést zpátky a reklamovat. A samozřejmě je nesmysl nakupovat kosmetické přípravky u nedůvěryhodných prodejců, na anonymních e-shopech a podobně. Zde nemáte vůbec žádnou záruku složení, trvanlivosti a bezpečnosti produktu, jak se často a marně upozorňuje. Tady se sleva skutečně nevyplatí.
Galerie: Nebezpečná kosmetika 2018
Můžu jíst prošlý protein? Rozdíl mezi "spotřebujte do" a "minimální datum trvanlivosti"
Zažil to asi každý. Nakoupili jste si spoustu věcí a najednou se blíží datum, které je uvedené na obalu s popiskem Datum minimální trvanlivosti a vy už věšíte hlavu. Pojďme si tomu podívat na zoubek, ať zbytečně nevyhazujete věci, kterým vlastně nic nemusí být.
Spotřebujte do: den.měsíc.rok Pokud je produkt takto označen, musí na něm být uvedeny i podmínky uchovávání, které musí být dodrženy. Nejčastěji se používá u potravin, které podléhají rychle zkáze, a musí být rychle spotřebovány, např.
jogurty a jiné mléčné výrobky, ryby, chlazenou drůbež, výrobky studené kuchyně atd. Potraviny s prošlou dobou použitelnosti se nepovažují za bezpečné v souladu s čl. 14 odst. 2 až 5 nařízení (ES) č. 178/2002 a nesmí se uvádět do oběhu.
Datum minimální trvanlivosti (DMT) Takto se většinou označují potraviny, které se rychle nekazí. Příkladem mohou být konzervy, sušenky, čokoláda, nápoje, těstoviny atp.
Potraviny s prošlou dobou minimální trvanlivosti lze uvádět do oběhu, pokud jsou zdravotně nezávadné a pokud jsou jako prošlé označeny a odděleně umístěny.
Shrnutí Jednoduše lze říct, že čím delší dobu trvanlivosti výrobek má, tím déle jej můžete konzumovat po jeho expiraci. Řadí se sem běžné potraviny s nízkým obsahem vody. Všechny mouky, rýže, instantní polévky, sušené směsi pro přípravu omáček, knedlíků, pudink v prášku atp.
Takže i všechny doplňky jako jsou proteinové směsi, instantní BCAA, kreatin, nakopávače, glutamin atd.
Samozřejmě je důležité i skladování v suchu, bezu vystavování slunečnímu záření a pokud nejsou napadeny škůdci a nebo nezvlhly (protože to by se v nich mohla začít dělat plíseň), lze je konzumovat i několik měsíců po vypršení expirace.
Podobně jsou na tom i sušenky a čokolády. Stále se jedná o potraviny s nízkým obsahem vody, což nepředstavuje ideální prostředí pro bakterie, takže ani tyčinek se nemusíte bát. Vetší pozor je třeba dbát na produkty, ve kterých jsou ořechy, protože některé můžou po delší době žluknout.
Takže pro všechny, co lákají ceny v našem výprodeji s blížícím se datem spotřeby, ale přitom si nebyli jisti, zda jim produkt vydrží, doufáme, že odpověď zde našli. 🙂
A co nikdy nejíst prošlé? Ryhle se kazí maso. Jakmile maso zapáchá, určitě ho nikdy nejezte a ani jej nedávejte domácím mazlíčkům a jiným zvářatům.
Totéž platí u šunky, měkkých salámů, ale i dalších uzenin.
Samozřejmě to platí i u šlehačkových zákusků a lahůdkového zboží jako jsou pomazánky, saláty nebo chlebíčky, což asi nikdy v této branži nejí, že jo!? Haha.
Ještě malý typ pro ty, co neřeší sem tam nějakou plíseň a prostě ten kus odkrojí. Nedělejte to. Jakmile se plíseň objeví, je pozdě něco zachraňovat, odkrajovat či odlamovat. Věc je už prošpikována spory a musí se celá vyhodit.
Zdroj: 1.http://www.szpi.gov.cz/clanek/datum-minimalni-trvanlivosti-a-datum-pouzitelnosti.aspx 2.https://www.prozeny.cz/clanek/7-typu-potravin-ktere-muzete-v-klidu-jist-i-prosle-11465?timeline–pageItem=44200 3.https://www.pribrat.cz/minimalni-trvanlivost-spotrebujte/
4.http://www.bezpecnostpotravin.cz/datum-minimalni-trvanlivosti-datum-pouzitelnosti-nove-informace.aspx
Certifikace a expirace – Kosmetika a zdraví TianDe Frýdek-Místek
Jsme hrdí na to, že nejsme nějací pokoutní prodejci pochybné kosmetiky. Samozřejmě, že naše výrobky splňují všechny zákonné požadavky a normy.
Produkty vyrobené mimo EU, musí splňovat stejné požadavky jako kosmetika vyráběná v EU. Předtím, než je konkrétní produkt uveden na trh
- Musí být provedeno posouzení bezpečnosti kosmetického přípravku. Toto posouzení provádí např. Národní referenční centrum pro kosmetiku při Státním zdravotním ústavu (viz certifikáty vydané k produktům TianDe).
- Dovozce musí splnit oznamovací povinnost (tzv. notifikace) dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)č. 1223/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o kosmetických přípravcích. Všechny kosmetické přípravky na EU trhu musí být registrovány v jednotné evidenci na Evropském portálu notifikace kosmetických přípravků (CPNP).
Aktuální seznam v Evropské unii řádně registrovaných kosmetických přípravků značky TianDe – seznam CPNP ve formátu pdf je k nahlédnutí a stažení zde
Vzhledem k častým dotazům ohledně doby spotřeby výrobků, citujeme Nařízení o kosmetických přípravcích č. 1223/2009, čl.19, odst.c. o době spotřeby: z ‚Údaj o minimální trvanlivosti není povinný u kosmetických přípravků, jejichž minimální trvanlivost přesahuje 30 měsíců.
U těchto výrobků se uvede údaj o době, po kterou je přípravek po otevření bezpečný a lze jej používat, aniž by došlo k újmě na zdraví spotřebitele.
Tato informace se uvede symbolem stanoveným v bodě 2 přílohy VII (otevřený kelímek), za kterým následuje údaj o této době (v měsících nebo rocích), kromě případů, kdy pojem trvanlivosti po otevření nemá význam.‘
Text na štítku ‚Spotřebujte nejlépe do‘ je nahrazen označením ‚LOT‘ a číslem šarže s datem výroby a symbolem ‚otevřeného kelímku‘ s dobou doporučené spotřeby od otevření.
‚Na trh EU lze uvádět pouze Kosmetické přípravky netestované na zvířatech. Zákaz testování kosmetických přípravků na zvířatech, uváděných na trh v EU vychází z Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.1223/2009 ze dne 30.listopadu 2009 o kosmetických přípravcích kap.V, čl.18, odst.1 a), b), c), d).
Z výše uvedeného vyplývá, že ani kosmetické přípravky TianDe uvedené na trh v EU nemohou být testovány na zvířatech. Není potřeba tuto skutečnost dokazovat certifikátem, neboť se jedná o povinné splnění legislativních požadavků.‘
Co dělat, když jsou potraviny prošlé?
Název mluví za všechno: minimální doba trvanlivosti, minimální trvanlivost do… (značené také Exp. = expirace) znamená, že kvalita té které potraviny bude zachována do označené doby. Čili vydrží minimálně tak dlouho. Spousta potravin je však i poté ještě zcela v pořádku:
- MlékoZda čerstvé nebo trvanlivé: dokud mléko chutná jako mléko, lze je pít, i pár dní po uplynutí minimální doby trvanlivosti.
- Mléko, které chutná kysele nebo hořce, při zahřátí se srazí nebo v obalu má konzistenci jogurtu, v žádném případě nepijte.
Jogurty, smetana a spol.Jejich trvanlivost bývá většinou ještě tak týden až dva zachována po označené době. Zde nezbývá nic jiného, než opatrné vyzkoušet.
Jestliže smetana je cítit po sýru, jogurt vypadá divně nebo se na povrchu tvoří plíseň – okamžitě do koše s ním!
SýryČím je sýr kompaktnější, tím je trvanlivější. Tvrdý sýr může mít na okraji plíseň: napadená místa velkoryse odkrojte a sýr nově zabalte.
Prošlé čerstvé sýry nebo strouhané sýry na pizzu dobře prohlédněte, zda nejsou plesnivé. Při sebemenším podezření vyhoďte!
ChlébNejlépe chutná čerstvý, proto delší uchovávání nemá smysl. Raději po porcích zmrazte.
Pryč s plesnivým chlebem nebo pečivem, v porézních konzistencích se snadno šíří plíseň!
Ovoce a zeleninaVydrží déle, když je dobře chlazená. Jestliže právě kupujete novou ledničku, pořiďte si takovou, která má zónu s 0 stupněm Celsia pro zeleninu a ovoce. To je opravdu dobrý vynález.
Plesnivé plody ovoce či zeleniny musejí kompletně do odpadků. Ne každá plíseň je jedovatá, ale bez mikroskopu laik sotva pozná, co je zdraví škodlivé a co ne.
MarmeládaZavařená marmeláda vydrží v uzavřené sklenici jeden až dva roky. Pak se změní její chuť.
Marmeláda málokdy plesniví, čím vyšší je obsah cukru v ní, tím méně.
Uzeniny a masoSkladujte v chladu a brzy snězte či zpracujte. Uzeniny a maso by se měly skladovat skutečně jen minimálně. V nouzi raději zmrazte a po rozmražení rychle spotřebujte.
Na obalech uzenin a masa z dobrého důvodu nestojí minimální trvanlivost, ale datum spotřeby. Po uplynutí této doby masné výrobky již nejezte!
VejcePokud se v obchodě skladují v nechlazeném prostředí, patří doma do lednice (zvláště v letních měsících).
Je-li po minimální době trvanlivosti, vejce konzumujte jen uvařené. Tedy žádné tiramisu ze syrových vajec, volská oka či vejce nahniličko.
Těstoviny, mouka a obilovinyLze konzumovat ještě o několik týdnů déle než vyznačená doba.
Jednoho dne pak najednou budou těstoviny chutnat jinak – staře. Bohužel, to se pozná až po uvaření.
KonzervyČasto vydrží výrazně déle, než je uvedeno na obalu.
Jestliže se víčko vyboulí, je to opravdu kritické. Rybí konzervy po uplynutí trvanlivosti vždy vyhoďte!
Ženy používají prošlou kosmetiku klidně i desítky let – Novinky.cz
I kosmetika má stejně jako potraviny své datum spotřeby. Spousta žen jej ale ignoruje a tím si zadělává na velký zdravotní problém.Foto: Profimedia.cz
Při pohledu do své zkrášlující taštičky zřejmě vidíte make-up, štětečky, řasenku, lesky na rty a otlučený kompaktní pudr. Jenomže to, co už nevidíte, je obrovské množství bakterií, kterým se daří nejen v make-upové taštičce, ale i ve většině kosmetických pomůcek.
„U kosmetických přípravků se monitoruje obvyklá zátěž mikroby zanášenými do výrobku v průběhu běžného používání pomocí zátěžových mikrobiologických testů.
Pokud v nich výrobek vyhoví, očekává se, že si udrží svou mikrobiologickou nezávadnost v průběhu celé své životnosti,” říká MUDr. Dagmar Jírová, vedoucí centra toxikologie a zdravotní bezpečnosti.
Jenomže toto platí pouze v případě, kdy je přípravek využíván v určené době minimální trvanlivosti. To bohužel spousta žen přehlíží a výrobek, který může být závadný, používají dál.
Průzkumy ukázaly, že spousta žen ani neví, jakou životnost mají jejich kosmetická zkrášlovadla. Pokud totiž nejeví žádné výrazné známky poškození, používají je ženy vesele dál. Bohužel stačí pár buněk z neumytých rukou nebo opar na rtu, a lesk na rty s make-upem se stanou útočištěm nakažlivých bakterií.
Stejně tak stovky žen denně používají make-up. Jenže jednorázové aplikátory používají snad jen profesionálové, takže se nanáší povětšinou prsty. Pokud nemáte zcela čisté ruce, můžete si přivodit herpes nebo zánět spojivek.
„Kosmetikou se můžete nakazit stafylokokem a jinými bakteriemi. A pokud budete mít smůlu, tak i bakterií E. coli,” říká dermatoložka Jeannie Downieová. Ta také uvádí na pravou míru fakt, že ani antibakteriální produkty nejsou zcela bezpečné. Jejich účinné látky se totiž začnou rozpadat zhruba po šesti měsících.
| Životnost kosmetických přípravků | |
| Kosmetické produkty | Doporučená doba spotřeby |
| Řasenka | 4-6 měsíců |
| Stíny na oči / štětce | 18-24 měsíců |
| Tužka na obočí | 18 měsíců |
| Lesk na rty / rtěnka | 12-24 měsíců |
| Tužka na oči / rty | 18 měsíců |
| Parfém | 36 měsíců |
Mnohým ženám je líto kosmetiku, kolikrát ne zcela využitou, vyhazovat, čímž podporují nebezpečnou živnou půdu pro bakterie.
Prošlá řasenka v sobě skrývá bakterie, které vedou k zánětu spojivek, zarudnutí a otoku očí. Neměly by být používány déle jak šest měsíců po otevření. Ženy ale datum expirace překračují v průměru o jeden rok.
Deník Dailymail.co.uk uveřejnil studii módního domu Debenhams, která uvádí, že některé ženy používají oční stíny a tvářenku místo 18 až 24 měsíců neuvěřitelných 180 měsíců, tedy patnáct let.
A rtěnku s životností na dva roky uchovávají i na deset let. Navíc 68 % dotázaných žen uvedlo, že make-up vymění jen tehdy, kdy jim dojde, a to bez ohledu na jeho datum expirace.
72 % žen si nikdy neumyje štětec na pudr nebo houbičku, kterými si nanáší make-up.
Lékařka Faranna Haffizullová z Floridy říká: „Parfémy, pudry, pěny, spreje, a spousta textur a barev, které jsou v kosmetických produktech, jsou skutečně skvělé pro dýchání infekčních elementů, jako jsou bakterie a houby.” Pokud máte tedy sebemenší pochybnost, okamžitě kosmetiku vyhoďte.
Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.
Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.
Hlavní zprávy
Zdraví nebezpečné! 5 typů potravin, které nikdy nejezte prošlé
Foto: MilanMarkovic78, Shutterstock.com
Najdete v lednici zapadlý kelímek jogurtu, kus sýru nebo netknuté balení salátu. Datum na obalu sice značí minulý týden, ale těch pár dní… To se nemůže nic stát. U řady potravin to skutečně platí, ale zdaleka ne u všech!
Asi každý už někdy snědl nějakou potravinu po expiraci. Kdo říká že ne, tak o tom možná jenom neví… Není to nic, za co by se člověk měl stydět. Jako mnohem větší prohřešek vidíme vyhazování jídla úplně zbytečně.
Nicméně, existují potraviny, které byste prošlé opravdu jíst neměli. Jejich konzumace totiž představuje nemalá zdravotní rizika – průjmy, bolesti žaludku a trávicí potíže jsou to nejmenší.
„Na prošlé, zkažené potraviny by měli být opatrní zejména lidé, kteří trpí poruchou imunity nebo dostávají léky na léčbu leukemie či rakoviny, a také těhotné ženy,“ varuje PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D., garantka iniciativy Vím, co jím a piju.
Trvanlivost se označuje dvěma způsoby. „Pro potraviny, které snadno podléhají zkáze, se používá datum použitelnosti, které můžete nejčastěji vidět jako ,Spotřebujte do‘. Tyto potraviny se po tomto datu nikdy nesmějí prodávat,“ popisuje Ing. Hana Málková, odbornice na bezpečnost a kvalitu potravin ze společnosti STOB – stop obezitě.
Zde ve většině případů – až na pár výjimek, jako jsou třeba některé jogurty či mazací sýry – platí, že po uvedeném termínu byste je konzumovat neměli.
Jiným případem jsou produkty označené slovy „Minimální trvanlivost“. „Minimální trvanlivost se používá u trvanlivějších potravin a je možné je – řádně označené – prodávat i po tomto datu. Prodejce zodpovídá za jejich zdravotní nezávadnost a většinou se dají i po mírném překročení data bez obav konzumovat,“ uvádí Hana Málková.
Foto: wavebreakmedia, Shutterstock.com
Potraviny, u nichž je uvedena minimální trvanlivost, se mohou prodávat i po tomto datu. Musejí být však řádně označené
Výše uvedené pravidlo vám může při rozhodování, zda potravinu konzumovat i po vypršení trvanlivosti, nebo nikoli, velmi pomoct. Nicméně – u řady nebalených výrobků bývají tyto údaje k dispozici jen v prodejně. Pro tyto případy si zapamatujte druhy, které patří mezi nejrizikovější.
„Maso, ryby a mořské plody poskytují ideální prostředí pro množení bakterií, proto se je snažte konzumovat vždy co nejčerstvější a dbejte na jejich správné skladování. Když je po uplynutí doby použitelnosti nebo pokud maso zapáchá, rozhodně ho nekonzumujte,“ doporučuje Hana Málková.
Zvláště obezřetní buďte v případě masa drůbežího, všech ryb, ale také u mletého masa – právě u nich je riziko zkažení největší.
Stále populárnější zastudena lisované šťávy mají nesporně řadu benefitů. Tělu ale prospívají skutečně jenom čerstvé. Jejich životnost bývá kvůli vynechání pasterizace a absenci konzervačních látek velmi krátká. Tyto nápoje rychle podléhají zkáze a jsou mimořádně náchylné ke kontaminaci bakteriemi nebo kvasinkami.
Foto: Arman Zhenikeyev, Shutterstock.com
Trvanlivé mléko můžete konzumovat i několik dní po expiraci. Nepasterované mléko a mléčné výrobky však rozhodně ne
Podobně jako s raw šťávami je to i s dalšími nepasterovanými potravinami. Problémy často způsobují i mléko a sýry. „U potravin, které nebyly ošetřeny vysokou teplotou či jiným konzervačním postupem, hrozí rychlé pomnožení mikroorganismů a nebezpečí nákazy,“ vysvětluje Hana Málková.
„Šunka obsahuje velké množství vody, a proto se může velmi rychle zkazit, zejména není-li skladována v chladu. Lépe jsou na tom s trvanlivostí trvanlivé salámy, u těch je potřeba dát pozor především na plísně,“ říká Hana Málková.
„U plísně platí, že jakmile najdete jen malou ťupku, musíte vyhodit úplně vše. Jejich spory totiž prorůstají v celou potravinu,“ doplňuje Karolína Hlavatá.
Sladké zákusky, krémové dorty, majonézové chlebíčky a saláty jsou nezřídka připravené z výše zmíněných problematických surovin, a proto představují ideální prostředí pro množení bakterií.
„Často se navíc jedná o nebalené potraviny, u kterých je riziko ještě vyšší. Může dojít k nesprávné manipulaci ze strany obsluhy, časté je i nedodržení chladicího řetězce a podobně. Tyto potraviny je tedy potřeba zkonzumovat co nejdříve po nákupu,“ varuje Hana Málková.
Obecně platí, že je nutné se řídit svými smysly, tedy vzhledem a pachem podezřelého kousku, a podle toho jeho aktuální stav vyhodnotit. Někdy je možné potraviny po expiraci zachránit tepelnou úpravou (například uzeniny, případně i sýry) – ovšem jen tehdy, pokud výrazně nezapáchají a není na nich viditelná plíseň.
Snědli jste někdy prošlou potravinu a pak jste toho litovali?
Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.
Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.
Skladování léků není nic jednoduchého. Dejte pozor, aby vám neublížily
Nikoho asi nepřekvapí, že je důležité nechávat si příbalový leták, kde je vše dopodrobna popsáno. Pokud se stane, že jej ztratíme, není dnes žádný problém najít ho na internetu. Podle rad, které jsou tam uvedeny, se potom ale také musíme držet.
Je potřeba si uvědomit, že špatně uchovávaný lék se brzy stává pro zdraví velmi nebezpečným. Ani při idelním skladování ale rozhodně nesmíme překročit dobu použitelnosti, uvedenou na balení.
Vystavili bychom se zbytečně zdravotnímu riziku a o to snad nikdo nsetojí.
Pozor na teplotu
Jakých rad bychom si měli na krabičce nebo na příbalovém letáku hlavně všímat? Podmínky uchovávání léků vycházejí z výsledků testů, které provádí výrobce.
Mezi nejčastější požadavky na jejich skladování patří teplota – často se jedná o teplotu mezi 25 a 30 °C, případně pokud jde o lék, který má být v chladničce, bývá uvedeno 2 – 8 °C.
Některé léky, jejichž složky jsou citlivé na světlo, je nutné skladovat v temnu, jiné musíme chránit před vlhkostí.
Co se stane?
Nejde přitom samozřejmě jen o případnou změnu barvy nebo konzistence, léky obsahují chemické sloučeniny, které mohou na nevhodné podmínky reagovat změnami, jež pak budou mít pro pacienta často i nedozírné následky, které se ani nemusí shodovat s nežádoucími účinky, uvedenými na letáku. Ty jsou totiž vždy pozorovány po užití přípravku správně skladovaného a užitého v době jeho bezproblémové použitelnosti.
Pravidlená kontrola
V každé domácnosti je alespoň malá lékárnička, kde najdeme základní léky proti teplotě, bolesti, případně alergii a podobně. Pokud jsme ale naštěstí natolik zdraví, že je užíváme jen velmi zřídka, snadno se může stát, že projde expirace, aniž byhcom si toho všimli.
Proto je dobré alespoň jednou za čas obsah zkontrolovat a léky, které už mají prošlou dobu použitelnosti z ní vyřadit. Ale pozor, samozřejmě je nevyhodíme do běžného odpadu. Jde o nebezpečné látky, které rozhodně nepatří na skládku.
Vždycky je ale možnos tzanést je do kterékoliv lékárny, kde je můžeme bez dalších náležitostí odevzdat.
Pozor na léky připravené přímo v lékárně
Jak často máme kontrolovat lékárničku? Vše závisí na frekvenci, se kterou léky přibývají a také jak často jsou užívány. Zvláštní pozor si ale musíme dát na léky, připravované v lékárně.
Takové samozřejmě nemají příbalový leták a i podmínky, které vyžadují pro uchovávání, jsou často odlišné od těch běžných.
Navíc doba jejich použitelnosti bývá výrazně kratší a vždy by se měla vztahovat jen k jednomu konkrétnímu případu – neměli bychom je tedy uchovávat “na příště”, pokud to není doslovně uvedeno, což nebývá.
Často jde o léčiva, která jsou v lékárně naředěna a od toho okamžiku mají jen velmi omezenou trvanlivost při zachování léčivých schopností a zdravotní nezávadnosti. Pokud se navíc jedná o antibiotika (například sirupy pro děti) je také nezbytné důsledně dodržet stanovené teplotní rozmezí pro uchovávání. Místo odeznění nemoci bychom se mohli dočkat spíš alergické reakce.