Extrasystoly – vše o zdraví

Co s tím dělat a jak si pomoci? Právě extrasystoly se ze všech arytmií (čili poruch srdečního rytmu) vyskytují v populaci nejčastěji. Jsou součástí života každého z nás, ale ne každý si je uvědomuje. Jelikož většina lidí je nepociťuje, nijak je netrápí. Citlivější jednotlivci je však vnímají, často velmi nepříjemně. Vyvolávají v nich strach až vážné obavy o vlastní zdraví.

Odkud pocházejí

Extrasystoly jsou nepravidelné stahy (kontrakce) srdečního svalu, které se objevují kdykoliv, mohou být v různém počtu a narušují pravidelnost srdečního rytmu. V drtivé většině případů jsou běžným nálezem při vyšetření (auskultaci čili poslechu srdce, nebo ještě přesněji při zhotovení EKG záznamu, zejména pokud se tento registruje dlouhodobě – během 24 hodin – tzv. EKG Holter).

Extrasystoly se podle místa svého vzniku dělí na supraventrikulární a komorové neboli ventrikulární. Supraventrikulární se ještě podrobněji rozdělují na sinusové, předsíňové a junkce.

Extrasystoly většinou nejsou projevem žádného onemocnění, ale způsobují je určité momentální stavy organismu: například emocionální napětí, stres, strach, přejedení se a podobně. Mohou být vyvolány látkami jako kofein, alkohol, drogy, některé léky.

Příčinou může být i kouření, kolísání krevního tlaku, infekce, horečka nebo poruchy vnitřního prostředí (acidobazické rovnováhy, minerálů).

Někdy jsou extrasystoly součástí klinického obrazu vážné choroby, respektive projevem vážné poruchy zdraví. Mohou například doprovázet srdeční infarkt, myokarditidu (zánět srdečního svalu), závažné infekční onemocnění a podobně. Takové patologické extrasystoly bývají komorové a většinou pocházejí z levé komory srdeční (posoudí a rozliší to kardiolog na základě EKG záznamu).

Co znamenají

Lidé pociťují extrasystoly velmi různorodě. Někdo je vnímá jako vynechávání srdce, jiní udávají pocity trhání či „přeskakování“ srdce nebo je cítí jako silné údery či bušení srdce. Jestliže se příznaky objevují čas od času, zejména ve spojení s různými emocemi, ať už strachem, nebo naopak návalem radosti, není důvod se jich obávat.

Je lepší nevšímat si jich čili nepřisuzovat jim větší význam ani nesoustřeďovat zvýšenou pozornost na sledování rytmu vlastního srdce.

Pokud se však objeví vedle jiných vážnějších příznaků, jako je prudká svíravá či pálivá bolest uprostřed hrudníku nebo náhle vzniklá těžká dušnost, zpocení, pocit na omdlení, či přechodné poruchy vědomí, tehdy mohou být projevem vážné akutní poruchy zdraví, např. infarktu myokardu, plicní embolie a podobně.

V takových případech je třeba urgentní vyšetření, respektive přivolání záchranky. Prevencí je pravidelná zdravá životospráva, omezování kofeinových nápojů (kávy, koly), nikotinu, energetických nápojů, protože tyto látky zvýšeně dráždí srdeční sval a extrasystoly vyvolávají.

Pokud patříme k lidem žijícím ve stresu, hodně pracujeme, zejména duševně, a neumíme si dopřát dostatek času na odpočinek, tehdy jsou extrasystoly projevem srdeční neurózy. Vhodným přírodním produktem při extrasystolii a ostatních arytmiích je koloidní roztok minerálů.

Jsou potřebné pro správný průběh biochemických dějů v organismu, přičemž zejména vápník, hořčík a další minerály mají stabilizující působení na buněčnou membránu svalových buněk srdce, čímž snižují riziko tvorby extrasystol. Jako doplňky výživy jsou ještě vhodné zelené potraviny – řasa chlorella.

Dále přípravek s obsahem rybího tuku a vysoce kvalitních omega-3 mastných kyselin.

Komorové extrasystoly – Co to je a jak se léčí?

Komorové extrasystoly (KES), neboli předčasné komorové stahy, jsou jevem,který postihuje více než polovinu populace, a u většiny lidí jsouasymptomatické. KES mohou mít různou četnost.

Za problematické považujemeextrasystoly s výskytem >20/hod (tzv. četné KES), nicméně nenístanovena žádná pevná hranice.

Mohou se objevit u pacientů se strukturálním onemocněnímsrdce, ale také u lidí zcela zdravých (v takovém případě se jedná o KES idiopatické= tedy neznámé příčiny).

Jaké jsou příčiny?                 Morfologickým podkladem extrasystol je různě velké ektopické ložisko na srdečním svalu – tzn., že část srdeční tkáně je nadměrně aktivní a vytváří „vzruch“.                 Zdravý srdeční sval je schopen generovat elektrický vzruch (Obr.1).

Tento má za normálních okolností svůj fyziologický průběh po celém srdci. Dokáže tak srdce rozpohybovat a zajistit, aby „pumpovalo“ dostatečné množství krve a zajistilo okysličení a výživu celého těla.

Ektopické ložisko (tedy několik buněk, které fungují jinak, než by měly) ale způsobí, že kromě běžného vzruchu běží po srdci ještě vzruch další. Ten způsobí přídatný (předčasný) stah komor, který je zachytitelný na EKG (elektrokardiografickém vyšetření).

                Samotné příčiny rozdělujeme KES na kardiální (postižení srdce): chlopenní vady, onemocnění srdečního svalu (kardiomyopatie), záněty, traumata, poruchy rytmu a nekardiální: elektrolytové dysbalance (např.

nedostatek hořčíku, draslíku, vápníku), léky (digoxin, tricyklická antidepresiva, kokain), kofein, alkohol, celkové infekce, stres.                 KES se objevují ve všech věkových skupinách. Výskyt stoupá s věkem (nejvyšší ve věku 50-70 let). U mužů jsou častější.

Obr.1 – Žlutou barvou je zakreslen převodní systém srdeční, tedy jednotlivé srdeční buňky, přizpůsobené k vytváření a vedení vzruchu. Vše začíná v tzv. SA uzlu, který se nachází v blízkosti ústí horní duté žíly a pravé síně. Vzruch pokračuje do AV uzlu, umístěném v mezikomorovém septu, a dále do Hisova svazku. Poté se rozděluje na dvě raménka, každé z nich má na starosti jednu srdeční komoru. Celý tento proces zajišťuje neustálou srdeční akci (systolu a diastolu).

Jak se onemocnění projevuje?Klinické projevy jsou velmi variabilní. Závisí na velikosti ložiska apřítomnosti dalších chorob.U pacientů s existujícím srdečním onemocnění dochází většinou ke zhoršenípříznaků již existujících.

U jinak zdravých se může objevit pocit silného a nepříjemného bušení srdce (tzv.palpitace) kombinované s vynecháním srdeční činnosti, mdloby (tzv. synkopa)nebo bolest na hrudi. Příznaky jsou vnímány více v klidu (např.

přiulehání ke spánku), kdy je redukována celková aktivita, a je zvýšena vnímavost.

Velmi často jsou extrasystoly náhodným nálezem při EKG vyšetření. Určitá částpopulace tedy KES má, ale bez klinických projevů.

Poruchy srdečního rytmu – Nemocnice Na Homolce

Lidské srdce je orgán nejen životně naprosto důležitý ale též velice specifický již svoji strukturou; totiž kromě svalových vláken umožňujících mechanické fungování (pumpování krve) má také speciální tkáň umožňující tvorbu a přenos vzruchů pro jeho správné fungování.

Především z technického hlediska je obdivuhodným orgánem, je totiž schopen pracovat bez přestávky 24 hodin denně po celý lidský život. Srdce se stáhne zhruba 100 000x denně. V klidovém režimu přečerpá okolo 5 – 7 000 litrů krve, při běžné zátěži až jednou tolik; při těžším cvičení až 5krát více krve v průběhu dne.

K tomu, aby srdce mohlo plnit tuto svoji hlavní úlohu, tj. pumpovat krev bohatou na kyslík k ostatním orgánům lidského těla, potřebuje být rytmicky poháněno elektrickými impulzy.

Ty vznikají normálně ve shluku buněk specializovaného převodního systému srdce, který se nazývá sinusovým uzlem a nachází se v horní části pravé srdeční síně. Odtud se elektrický vzruch šíří svalovinou obou síní do síňokomorového uzlu, který je umístěn v dolní části přepážky mezi oběma síněmi.

Také tento shluk speciálních buněk dokáže tvořit spontánně elektrické vzruchy, avšak pomaleji než uzel sinusový. Proto se za normálních okolností jeho automatická činnost nijak neprojevuje a slouží pouze k regulovanému převodu elektrického podráždění na svalovinu komor. Tento převod se děje přes tzv.

 Hisův svazek, který je pokračováním síňokomorového uzlu a který je jediným elektrickým spojením mezi síněmi a komorami. Dále se šíří vzruch svalovinou komor a způsobuje jejich koordinovaný stah (viz obrázek).

Tak je zajištěno, že srdce pracuje jako systém dvou paralelních čerpadel – nejprve se stáhnou obě síně a naplní tak obě komory, poté dojde ke stahu svaloviny komor a k vypuzení krve z pravé komory do plic a z levé komory k orgánům a tkáním celého těla. Schéma normálního šíření elektrického vzruchu v srdci. Elektrický vzruch vzniká v sinusovém uzlu a šíří se svalovinou síní přes síňokomorový uzel a Hisův svazek na svalovinu komor.

Srdeční rytmus či přesněji tepová frekvence se ovšem mění v různých situacích i u téhož jedince. Jinou rychlostí nám tepe srdce při spánku nebo při duševní práci, při odpočinku v křesle nebo při dobíhání tramvaje. To všechno jsou změny přechodné a zcela fyziologické čili žádoucí. Jsou to projevy schopnosti srdce flexibilně a operativně reagovat na měnící se potřeby organismu.

Když se řekne arytmie…

Když se srdeční rytmus zpomalí (bradyarytmie)  nebo zrychlí (tachyarytmie)či ztratí trvale svou pravidelnost, mluvíme zde o arytmii.

Srdce se normálně stahuje asi 60 – 100krát za minutu, přičemž elektrické podráždění síní předchází aktivaci komor. Tento normální rytmus se nazývá sinusovým rytmem. Někdy i za normálních okolností pracuje srdce pomaleji (například ve spánku) nebo rychleji (například při cvičení).

V prvním případě se buï elektrický vzruch v sinusovém uzlu tvoří pomalu, nebo je porušeno jeho vedení přes síňo-komorový uzel do komor.

Ve druhém případě se buï stane místem tvorby rychlých elektrických vzruchů kterákoliv jiná malá oblast svaloviny síní nebo komor, nebo elektrický impulz cirkuluje v různě veliké oblasti srdce kolem dokola a aktivuje okolní svalovinu.

 Pochází-li rychlý rytmus ze svaloviny síní nebo oblasti síňokomorového uzlu, nazývá se arytmie supraventrikulární. Naopak, pochází-li porucha srdečního rytmu ze svaloviny komor, je označována jako komorová.

Poruchy srdečního rytmu  patří mezi nejčastější srdeční onemocnění. Jsou důsledkem abnormální tvorby nebo vedení elektrických vzruchů v srdci.

Ve většině případů jde o naprosto nezávažné arytmie, které si postižený člověk vůbec neuvědomuje (ve formě skryté nebo manifestní cca.10 % lidí ), které lze zachytit pouze dlouhodobým monitorováním elektrokardiogramu (EKG).

Kromě toho existuje celá řada záchvatovitých nebo setrvalých poruch srdečního rytmu, ať ve smyslu plus (rytmus rychlejší než normálně) nebo minus (pomalý rytmus nebo dlouhé pauzy v srdeční činnosti), které mohou působit nemocnému celou řadu obtíží.

Zatímco u jinak zdravých lidí nepředstavují tyto arytmie, až na výjimky, bezprostřední ohrožení života, u nemocných s postižením srdce (například po infarktu myokardu) mohou být některé arytmie životu nebezpečné.

Jaké jsou příznaky arytmií?

Bradyarytmie

Příznaky pomalého srdečního rytmu (bradyarytmie) se mohou lišit podle toho, o jakou poruchu jde a jak rychle vzniká. V případech, kdy je porušena normální tvorba elektrických vzruchů v sinusovém uzlu, pracuje srdce pomalu a nedokáže zvýšit svoji činnost při zátěži.

Tehdy trpí nemocní závratěmi, točením hlavy nebo zvýšeným zadýcháváním a únavností při zátěži. Pokud je srdeční akce velmi pomalá nebo jsou přítomny několikavteřinové výpady v tvorbě elektrických vzruchů, může dojít i ke krátkodobé ztrátě vědomí.

Náhlá porucha vedení elektrických vzruchů ze síní na komory se projeví obvykle jako krátkodobá ztráta vědomí. Vznikne-li porucha postupně nebo je-li přechodného charakteru, mohou být příznaky podobné jako u poruchy tvorby elektrických vzruchů v sinusovém uzlu (točení hlavy, únavnost aj.).

Je však nutno zdůraznit, že podobné příznaky mohou být způsobeny celou řadou dalších onemocnění (např. epilepsií, mozkovou příhodou apod.), a proto je potřeba odborného posouzení celé situace lékařem.

Tachyarytmie

Nejčastějším příznakem tachyarytmií jsou palpitace. Jde o nepříjemně vnímaný pocit rychlého nebo usilovného bušení srdce. V řadě případů jde o pouhé ‚škobrtnutí‘ nebo ‚vynechání‘ srdeční akce. Podkladem takových poruch rytmu jsou tzv. extrasystoly, neboli předčasně přicházející stahy z míst abnormální tvorby vzruchu v síních nebo komorách.

 Extrasystoly se mohou opakovat rychle za sebou a tehdy bývají pociťovány jako nepravidelné pomalejší bušení srdce. Značná část nemocných trpí tzv. fibrilací síní, kdy dojde k poruše normálního šíření elektrických vzruchů a tyto krouží v síních po mnoha měnících se okruzích.

Díky nepravidelnému a rychlému převodu takových vzruchů na komory je arytmie pociťována jako různě rychlé a nepravidelné bušení srdce, provázené někdy i zvýšenou únavností nebo dušností. V řadě dalších případů se arytmie projevuje v podobě záchvatů pravidelného bušení srdce.

Tyto záchvatovité formy mají obvykle náhlý začátek i ukončení a jsou pociťovány jako rychlé tepání nebo chvění srdce. Často bývají provázeny pocitem tísně, kratšího dechu, případně slabostí až krátkodobou ztrátou vědomí. U nemocných s postižením koronárních tepen může dojít při záchvatu arytmie i ke vzniku bolesti na hrudi (angina pectoris).

Malá část nemocných trpí arytmiemi, které mají setrvalý charakter (tj. jsou přítomny prakticky trvale) a jejich příznaky se mohou zvýrazňovat při námaze.

Příznaky tachyarytmií mohou zahrnovat:

• bušení srdce
• pocit dušnosti nebo kratšího dechu
• pocit tlaku na hrudi
• pocit pálivé bolesti na hrudi (angina pectoris)
• pocit točení hlavy nebo závratě
• krátkodobé ztráty vědomí

Je nutno zdůraznit, že neexistuje přímý vztah mezi závažností arytmie a jejím vnímáním. Jinými slovy, naprosto bezvýznamná porucha rytmu, která nemocného nijak neohrožuje na životě, může být subjektivně vnímána velmi nepříjemně a znemožňovat nemocnému běžný život, zatímco mnohem závažnější arytmie nemusí být vnímány prakticky vůbec.

Jak se dá zjistit arytmie?

Vyšetřovací metody

1. neinvazivní (nevyžaduje zásah –řez, vpich apod. do těla pacienta)monitorování holterem – EKG po 24 hodinEKG – když pacient přichází s běžící arytmií – bradykardií nebo tachykardiíArytmie můžeme detekovat z paměťových funkcí KS, ICD

   Výjimečně dáváme implantabilní holter, tzn. miniaturní holter, který se implantuje pod kůži

2. invazivní – elektrofyziologické vyšetření = diagnostická metoda, která zavedením katetru do příslušných srdečních oddílů a snímáním signálů a využitím určitých stimulačních standardních protokolů ověří přítomnost, anebo vyloučí přítomnost dané arytmie na úrovni síní nebo komor

EA mapování – jedna z moderních metod, která se nepoužívá u všech pacientů, není vyšetřovací, ale léčebná metoda; trojrozměrná mapa srdečních oddílů, která není jenom mapou, ale slouží také jako podklad pro provedení ablace

Léčba srdečních arytmií

Léčba arytmií je v České republice hrazena ze zdravotního pojištění.

1. Základní je léčba farmakologická, nicméně je trend odstupu od farmakologické léčby arytmií, trend je nefarmakologickým směrem
2. Léky, režimová opatření, léčba přidružených onemocnění, to jsou základní léčebné postupy
3. Samozřejmě u bradykardií ( u pomalého rytmu) je základním léčebných přístupem implantace KS
4. nově také implantujeme KS u pokročilého srdečního selhání a komorové disynchronie (jsou to lidé, kteří by byli kandidáty na srdeční transplantaci a nemusí to k ní nutně dospět, protože tato léčebná metoda jim může pomoci natolik, že ji nemusí absolvovat, to se jmenuje biventrikulární stimulace)
5. ICD – jsou indikovány u nemocných, kteří jsou v riziku náhlé srdeční smrti– primární prevence – nemocní jsou rizikoví, ale ještě neměli epizodu komorové tachykardie, nebo fibrilace komor, čili ten systém se jim implantuje preventivně– sekundární – lidé, kteří mají za sebou oběhovou zástavu při komorové tachykardii nebo fibrilaci, a musí mít defibrilátor ze sekundárně preventivních příčin, tedy aby se epizoda neopakovala
6. neurostimulace – jedna z moderních metod, která je na pomezí intervenční kardiologie, neurologie a stimulace, tzn. spinální nebo míšní stimulace u nemocných, kteří mají těžké postižení koronárních tepen, nemají šanci na katetrizační řešení toho nálezu nebo kardiochirurgii, mají těžkou anginu pectoris III., IV. stupně kanadské klasifikace, mají velmi špatnou kvalitu života, spotřebují velké množství léků a ten život se jim může výrazně zlepšit zavedením tzv. míšní stimulace
7. ablace – ablační metody jsou standardním léčebným postupem u všech supraventrikulárních tachykardií, problémem zůstává v této oblasti pouze široké spektrum fibrilace síní, řada nemocných s fibrilací síní se již řeší také katetrizačně, ale zatím jsme tak na půli cesty, protože hledáme nejvhodnější, nejrychlejší a nejeekonomičtější technologii, která by pomohlo tuto nejrozšířenější arytmii efektivně katetrizačně řešit…čili zatím máme jenom úzkou skupinu pacientů, kteří jsou k tomuto výkonu indikováni. To je jediná supreventrikulární tachykardie, která zůstává problémem, všechny ostatní superventri. jsou jasně k provedení ablace, která má poměrně vysokou efektivitu, úspěšnost se udává více než 95 %, recidivy jsou v několika málo procentech, výkony lze opakovat; u komorových arytmií je to složitější, protože jsou dvojího typu, onemocnění se strukturálním postižením srdečního svalu nebo bez strukt. postižení. Tzn. když ten sval je bez strukturálního postižení, tak ty arytmie jsou řešitelné poměrně jednoduše katetrizační ablací s použitím zejména EA mapování – CARTA, u pacientů, kteří jsou po infarktu myokardu, mají postižení levé komory, mají rozsáhlou jizvu, ty výkony jsou složitější, efektivita je také nižší a zpravidla ti nemocní nakonec dostanou defibrilátor. To je další problematická oblast, kam se to nějakým způsobem směřuje, jednak fibrilace síní na úrovni supraventrikulární komorové tachykardie, u nemocných po infarktu myokardu na úrovni komorové…

(ablace je možná jen u tachykardií, u bradykardií není co ablovat, protože tam ten rytmus chybí a my ho musíme nahradit)

supraventrikulární = znamená na úrovni srdečních síní, co je nad komorou

Je možné vzniku arytmií předcházet?

Vznik celé řady arytmií mohou usnadňovat různé podněty, které ovlivňují nervový systém člověka (např. stres, kouření, pití kávy nebo jiných nápojů s kofeinem, tělesná zátěž). Odstraněním takových podnětů lze často zmírnit výskyt arytmií nebo jejich vnímání. U většiny arytmií však nelze, až na výjimky, jejich vzniku předcházet jinak než použitím některé z léčebných metod.

Co dělat pří podezření na srdeční arytmii?

• při potížích nepropadat panice a klidně dýchat,
• v případě hrozící ztráty vědomí co nejdříve ulehnout nebo se alespoň posadit,
• snažit se nahmatat tep (na tepně na zápěstí nebo na krku), zjistit zda je pravidelný nebo nepravidelný a jak je rychlý (kolik tepů za minutu),
• v případě přetrvávání potíží se nechat co nejrychleji dopravit do nejbližšího zdravotnického zařízení za účelem získání EKG záznamu, který má největší cenu pro stanovení diagnózy,
• v každém případě se při výskytu příznaků, které mohou znamenat přítomnost arytmií poradit s lékařem, který by měl posoudit, zda je potřeba další vyšetření a případně léčba.

Prováděné výkony

• Elektrická kardioverze
• Implantace kardiostimulátoru
• Implantace kardioverterů – defibrilátorů (ICD)
• Srdeční resynchronizační léčba
• Katetrizační ablace arytmií

O pacienty s poruchou srdečního rytmu se u nás strará Antiarytmické oddělení

Extrasystola

Extrasystola je srdeční stah, který přichází mimo pravidelný srdeční rytmus. Jeho příčinou je ložisko s abnormální elektrickou aktivitou v některém srdečním oddíle, z něhož se vzruch šíří na ostatní srdeční oddíly.

Dělení

Podle místa vzniku rozeznáváme extrasystoly

• supraventrikulární – vznikají v síních (síňové extrasystoly) nebo převodním systému v oblasti AV junkce – tedy AV uzlu či Hisova svazku nad jeho dělením na Tawarova raménka (junkční extrasystoly). Na EKG je pro ně typické, že QRS komplex odpovídající aktivitě (stahu) komor je štíhlý, má tvar stejný jako QRS komplexy základního rytmu. Vlna P, která odpovídá na EKG aktivitě předsíní má tvar odlišný od normální P vlny, při zpětném šíření z oblasti AV junkce na předsíně může být negativní (opačný směr šíření oproti normálnímu sinusovému rytmus) nebo často chybí, protože je skryta v QRS komplexu.
• komorové – vznikají v převodním systému srdečním dále od dělení Hisova svazku na Tawarova raménka nebo v myokardu komor. Po komorách se tedy nešíří normální cestou, ale pracovním myokardem. QRS komplex má proto odchylný tvar a vzhledem k prodlouženému šíření vzruchu po komorách se QRS komplex rozšiřuje. Vlna T na EKG je opačného směru oproti QRS komplexu. Po komorové extrasystole následuje úplná kompenzační pauza: vzdálenost mezi normálními QRS komplexy před a za extrasystolou je rovna dvojnásobku normálního intervalu mezi QRS komplexy (na rozdíl od supraventrikulární extrasystoly, po které je kompenzační pauza neúplná)

Podle jejich tvaru možno dále rozlišovat

• monotopní extrasystoly – vychází všechny z jednoho místa a mají tedy stejný tvar
• polytopní extrasystoly – vychází z více ložisek, extrasystoly z různých ložisek se šíří různou cestou a tvarem P vlny resp. QRS komplexu se tedy liší

Podle jejich četnosti resp. vazbě ke QRS komplexům základního rytmu se komorové extrasystoly rozlišují na

• izolované, sporadické extrasystoly – vyskytují se jen ojediněle bez určité vazby
• bigeminie – každý druhý stah základního (obvykle sinusového) rytmu je následován extrasystolou
• trigeminie – každý třetí stah základního rytmu je následován extrasystolou
• kuplet – po jednom stahu základního rytmu následují dvě komorové extrasystoly za sebou
• triplet – po jednom stahu základního rytmu následují tři komorové extrasystoly za sebou
• pokud následují čtyři a více komorových extrasystol za sebou, mluvíme již o komorové tachykardii

Příčiny

Ojedinělé extrasystoly se vyskytují i u zdravých jedinců a nemusí znamenat závažné postižení srdce. S věkem jejich výskyt roste. Častěji se vyskytují u řady chorobných stavů, které postihují srdce či celý organizmus – např. ischémie srdeční, kardiomyopatie, myokarditida, chlopenní vady, např.

prolaps mitrální chlopně, zhmoždění srdce, thyreotoxikóza, abnormální koncentrace některých minerálů v krvi (např. vápníku), poruchy dýchání či transportu krevních plynů, které vedou k nedostatku kyslíku ve tkáních či hromadění oxidu uhličitého (hypoxie, hyperkapnie), alkohol, drogy např. kokain, některé léky např.

tricyklická antidepresiva, kouření, kofein, stres, nedostatek spánku, vyčerpání.

Projevy a komplikace

Extrasystoly se nejčastěji neprojevují vůbec a zachytí se náhodně. Základem pro jejich rozpoznání je EKG křivka.

Část nemocných je vnímá jako bušení srdce (palpitace), tedy pocit přeskočení, nepravidelnosti tepu či vynechání tepu (časně přicházející extrasystola nemusí vést k dostatečně efektivnímu stahu, který vytvoří pulzovou vlnu a je také následován kompenzační pauzou).

Zejména u nemocných se závažnějším postižením srdce můžou extrasystoly spouštět jiné, závažnější arytmie, obvykle na podkladě re-entry mechanizmu. Můžou se projevit i krátkodobou ztrátou vědomí – synkopou, celkovou slabostí, případně bolestí na hrudi.

Podle novějších výzkumů můžou velmi četné komorové extrasystoly (řádově tisíce extrasystol za den) při dlouhodobějším trvání vést k rozvoji dilatační kardiomyopatie. [1]

Léčba

Důležité je rozlišit, zda se jedná o ojedinělé extrasystoly u jinak zdravého jedince, nebo o projev jiného, závažnějšího onemocnění.

To je pak nutné léčit v první řadě, důležité je také upravit nerovnováhu v hladinách minerálů a vyloučit vyvolávající faktory (alkohol, kofein, nikotin, stres a podobně). Samotné extrasystoly obvykle léčení nevyžadují, zvláště pokud je nemocný nevnímá.

Pokud nemocnému dělají subjektivní potíže, používají se k jejich potlačení betablokátory či propafenon, případně v kombinaci s léky na celkové zklidnění. U pacientů s četnými extrasystolami, kde lze očekávat komplikace, lze využít radiofrekvenční ablaci k odstranění jejich zdroje.

Pokud komorové extrasystoly spouští závažnější komorové arytmie (komorové tachykardie) a nelze je potlačit léčbou, zavádí se nemocnému implantabilní kardioverter-defibrilátor.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Premature ventricular contraction na anglické Wikipedii.

1. ↑ http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0735109705002342

Externí odkazy

• www.techmed.sk/predsienova-extrasystola/
• www.techmed.sk/junkcna-extrasystola/
• www.techmed.sk/komorova-extrasystola/

Wikipedie neručí za správnost žádných informací v žádném článku. V případě potřeby vyhledejte odpovídajícího odborníka!Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.Portály: Medicína Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Extrasystola&oldid=18353408“

Trápí vás problémy se srdcem? Poraďte se s prof. Táborským

Chat je uzavřený12.08.2013 10:00

Léto znamená pro většinu lidí období dovolených. S vysokými teplotami, prudkými změnami počasí a tendencemi k porušování zdravého životního stylu však roste také riziko srdečních selhání.

Na jejich vzniku má svůj vliv také vysoký krevní tlak nebo diagnóza poruchy srdečního rytmu, např. fibrilace síní.

Jaké jsou nejčastější srdeční poruchy a jak o své srdce preventivně pečovat, vám poradí profesor Miloš Táborský.

Prof. MUDr. Miloš Táborský, Ph.D., FESC, MBA je přednostou I. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc a Univerzity Palackého v Olomouci.

Věnuje se oboru kardiologie řadu let a patří k uznávaným odborníkům. Ve své praxi se zaměřuje na poruchy srdečního rytmu, o nichž přednáší a publikuje u nás i v zahraničí.

Kromě medicíny se aktivně zajímá o architekturu, gastronomii, víno, zdravý životní styl a je vášnivým automobilistou.

• MarkétaDobrý den, je pravda, že přibývá infarktů u mladších lidí? Četla jsem, že postihuje častěji muže, proč tomu tak je? A jaké jsou příčiny ‚předčasných‘ infarktů? Předem děkuji za odpověď, pane profesore.
• Host chatuUrčitě jich přibývá, jednak lepší diagnostikou, dále např. u žen typickou kombinací antikoncepce a kouření. U mužů vidíme vzestup počtu IM u mladých jedinců s rodinnou predispozicí, kouřením, sedavým zaměstnání, vysokým cholesterolem a ve slabších sociálních skupinách. Naopka ti jedïnci, kteří se o zdraví aktivně zajímají, mají IM v mladším věku jednoznačně méně.
• MirekDobrý den, je pravda, že pravidelné pití vína výrazně snižuje riziko srdečně-cévních chorob?
• Host chatuAno, ale platí pouze u skutečně zdravých jedinců a to v následujím dopor. množství: 1. ženy 2 dcl denně, max. 5 x týdně 2. muži 3 dcl denně, max. 5 x týdně Je jedno, zda se jedná o červéné či bílé víno. Nicméně je nutno akcentovat, že součástí tohoto režimu je i aktivní pohybový režim a snaha dosáhnout. opt. tělesná váhy.
• VašekDo svých 19 jsem chodil ke kardiologovi, prý mám růstovou šelest. Mohl byste mi, prosím, říct, co to znamená? Děkuji
• Host chatuDobrý den, pravděpodobnou příčinou je drobná nedomykavost některé ze srdečních chlopní. Vada byla pravidelně sledována, nicméně v dospělosti se neukázala jako významná , nicméně nadále dopor. ultrazvukové kontroly á 2 roky u zkušeného kardiologa dle bydliště.
• PepaDobrý den, je mi 65, v horkých dnech ‚cítím srdce v krku‘ a pokouší se o mě mdloby. Mám vyšší tlak – nejčastěji 90/155, ale tep nízký 38 – 50. Ještě mám nedomykavost v levé komoře. Je možná rada takto na dálku?
• Host chatuZdravím, jedná se nejspíše o tzv. mitrální, event. aortální insuficienci spojenou s poruchami rytmu. Dopor. vyšetřit v komplexním kardiovaskulárním centru – echo a Holter. Dle výsledků pak zvážit event. chirurgickou korekci chlopně a pokud bude jako arytmie detekována např. fibrilace síní, jistě i ablaci této arytmie.
• RUDA (Morava)Pane profesore, jsem po 2 operacích srdce (v dětství a nedávno) a mám nejen v tomto žhavém létě neustálé a hlavně nepravidelně takové pocity rozběhnutí srdce, nebo jisté přeskakování (střídání slabý a silný tlukot). Cítím to většinou až v krku a motá se při tom hlava, zpocení a chybí i pořádný nádech. Jedno zda v klidu, nebo při chůzi. Přitom holter sice vždy zaznamenává nárazové rozběhy srdce, ale nijak zvlášť výrazné systolické anomálie. Lze takto bez vyšetření zvážit a pojmenovat problém s možným návrhem řešení? Děkuji za reakci a hezký den.
• Host chatuVážený pane , vrozené srdeční vady jsou velmi často spojeny s poruchami srdečního rytmu – nejčastěji s fibrilací síní nebo síňovou tachykardií. Důležitý je dokonalý záznam arytmie – dopor. týdenní holterovskou monitroraci – např. mdt.cz, dle výsledku pak kontzultaci s paní Doc. Janou Popelovou, CSc. v KV centru Nemocnice Na Homolce, která je naším nejlepším odborníkem pro vrozené srdeční vady. Je samozřejmě otázkou, jak anatomická situace ve Vašem srdci po 2 operacích event. umožní provedení katetrzační ablace arytmie jako systémové řešení Vašich problémů.
• V8Proč dochází k srdeční arytmii, jak se jí zbavit a může být zhoubná?
• Host chatuZdravím, velmi širová otázka. Řada poruch srdečního rytmu vzniká díky vývoji srdečního svalu a typických strukturám – např. fibrilace síní, flutter síní, AVNRT a další. Této skupině říkáme supraventrikulární arytmie a neohrožují nemocného na životě, zpravidla pouze snižují významně kvalitu života, event. fibrilace síní může mít i vážnější následky – např. mozkovou mrtvici. Druhá skupina arytmií – tz¨v. komorové arytmie, nebo tachakrdie se širokým QRS komplexem jsou zpravidla vázané již na existující onemocnění srdečního svalu – např. stavy po infarktu myokardu, tzv. kardiomyopatie a další. Tato skupina již může nemocného významně ohrozit a dokonce může dojík i k úmrtní. Nicméně této skupině arytmií je v současné době věnována velká pozornost a všichni nemocní se sníženou funkcí levé komory srdeční myjí být dne sstandardně zajištěni implantabilním kardioverterem-defibrilátorem.
• SFJak je nebezpečný malý krevní tlak pro srdeční činnost?
• Host chatuNízký krevní tlak u zdravého jedince, typicky u mladých štíhlých žen, není nebezpečný, může veést pouzeb k pocit na omldlení nebo přechodným ztrátám vědomí. Nízký krevní tlak u jedinců s již poškozeným srdečním svalem býv¨á často následkem specifické léčby medikamenty a není z důvodu funkce svalu jako pumpy příliš dobrý. Úpravou medikace se často stav zlepší tak, že dojde k normalizaci tlaku a kavlitnímu životu bez výraznějších problémů.
• Dan KostkaByl jsem operován kvůli koarktaci aorty, mám být celý život opatrný a mám celý život chodit na kontroly na kardio? A může mít operace aorty psychické či psychatrické následky?
• Host chatuStav po operaci koarktace aorty vyžaduje celoživostní péči a pravidelné kontroly. Byla-li operace provedena s dobrým výsledkem, není se třeba obávat horší prognózy či ovlivnění kvality života. U některých, zejména více senzitivních jedinců, může být provedený výkon spojen se strachem o budoucnost a depresivním laděním. Je-li tomu tak, pak doporučuji kontaktovat zkušeného klinického psychologa a na základě analýzy pak např. indikovat moderní antidepresivní léčbu.
• Eva ZahradníkováPane profesore, zdravím. Čas od času se mi stane, že mám svíravý pocit v hrudní kosti,bolest vystupuje od žaludku tak silně, že křeč stoupne až po čelist a skoro mně znehybní – když je to možné a mohu se napít vody, bolest na okamžik ustoupí, snažím se silně kašlat a bušení srdce hlubokým dechem usměrnit. Léčím se s vysokým tlakem(léky tenormin 50 a Kylotan plus H/12,5 mg. Ptám se proto, že ta bolest je někdy až k mdlobám a protože bydlím sama, není to jednoduché.Velmi Vám děkuji za Váš čas a event. radu či pomoc. Přeji klidný víkend. Eva Zahradníková
• Host chatuVážená paní Zahradníková, stav, který popisujete si určitě zaslouží podbrobnějšího vyšetření. Protože příčin stavu může být celá řada, je vhodné provést jistě echokardiografické vyšetření, EKG holter , lépe týdenní, event. fibroskopii žaludku a dvanácterníku k vyloučení tzv. hiátové hernie. Obraťe se prosím na zkušeného kardiologa v místě Vašeho bydliště.
• vachovaDobrý den pane profesore, v XI loňského roku mi byla odstraněna paroxysmální supraventrikulárí tachykardie radiofrekvenční ablací. Poté jsem byla bez problémů. V VI 2013 na holteru byly zjištěnySVES a KES. Co mám udělat, abych měla srdce v pořádku? Jak často mám chodit na krev ohledně minerálů? Je mi 55 letDěkuji
• Host chatuZdravím, pokud nedojde k znovuobjevení fibrilace síní po provedené katetrizační ablaci a holter detekuje opakované supraventrikulární extrasystoly a dále ES se širokým QRS komplexem /nemusí být nutně komorové/, pak je to obvyklý stav. Doporučuji kontrolu iontů v krvi, jak správně píšete a dále event. substituci kalia a magnesia ve formě tablet. Pokud by Vám extrasystoly přinášely velmi nepříjemné po¨city, dopor. malou dávku betablokátoru – např. Concor Cor nebo Betaloc.
• [email protected]Dobrý den, pane profesore, můj manžel je parkinsonik, 63 let, a užívá asi 11 let antiparkinsonika – Mirapexin, isicom, Madopar a Comtan. Nyní mu praktická lékařka naměřila krevní tlak v hodnotách 95/50,. Zdá se mi, že rozpětí hodnot není moc velké. Navíc, když manžel mění polohu ze sedu do vstávání , stěžuje si na tlak do hlavy a závrať Prosím o zhodnocení popsané situace a Váš názor na celou záležitost. Za Vaše odpovědi velice děkuji.Zuzana Malaťáková
• Host chatuVážaná paní Malaťáková, léčba Parkinskonského syndromu u vašho mažela je jistě správná. Bohužel léky na tuto dg. často mohou vést ke snížení krevního tlaku. Otázkou je, zda měření krevního tlaku proběhlo technicky vpořádku – měří se standardně 3 x, počítá se průměr 2. a 3. měření. K objektivizaci skutečných hodnot tlaku doporučuji měření TK v domácím prostředí – stačí jakýkoliv standardní kalibrovaný měřič tlaku, hodnoty pak zapisujeme do sešitu. Pokud by se ukázalo, že tlak je trvale a neúměrně snížen, je pak nutno přehodnotit stávající spektrum léků, event. navrhnou tzv. nefarmakologickou léčbu Parkinsonovy choroby – např. mozkovou stimulací – to vše v režii zkušeného neurologa.
• JanDobrý den, vážený pane profesore, je mi již přes 40 let, dosud však aktivně sportuji, účastním se přes léto běžeckých závodů. Před dvěma roky jsem byl na zátěžovém ekg, kde mi zjistili hypertenzi při zátěži. 3x jsem měl tlakový holter.Byly naměřeny normální hodnoty. Letos opět zátěžové ekg s výsledkem – hypertenze při zátěži. Bylo mi opět doporučeno vyšetření tlakovým holtrem (dosud jsem nebyl). Jak nebezpečná je hypertenze při zátěži? Mohu dále sportovat? Děkuji.
• Host chatuVážený pane Jane, doporučuji provést ambulantní monitorování tlaku – min. 2 x stím, že během monitorovaných 24 hodin budete sportovat se zátěží jako obvykle a den bude reflektovat Vaši normální pracovní i osobní aktivitu. Dle výsledku pak rozvaha o léčbě – ano nebo ne. K posouzení stavu pak doporučuji specializované centrum pro hypertenzi – viz webové strányk, jsou v Praze, Plzni, Olomouci. Nicméně doporučuji jistě pokračovat ve sportu dále, otázkou je samozřejmě míra záteže, kterou budete podstupovat.
• MIROSLAVJe mě 64 a léčim se na vysoký krevní tlak a vyšší cholesterol. Beru prášky od vyššího krevního tlaku, na snížení tepu a proti cholesterolu. V teplejších dnech (o kolo 30° ) se cítím malátný a mírně se mě točí hlava. Stále se cítím unavený a ospalý. Co mám dělat. Předem Vám děkuji za Vaši radu.
• Host chatuVážený pane Miroslave, nejpravděpodobnější příčinou je nízký krevní tlak ve dnech extrémních teplot. Léčený hypertonik reaguje na změny tepolot a atmosferického tlaku výrazně citlivěji než člověk s¨normálním krevním tlakem. Doporučuji provádět tzv. selfomonitoring krevního tlaku – opakovaná měření TK v domácím prostředí se zápisem do sešitu. Výsledky pak konzultujete při návštěvě svého kardiologa nebo internisty.
• KarelChrápu a mám spánkovou apnoe se všemi důsledky např. ospalost, roztěkanost, podrážděnost. Po večerním alkoholovém excesu jsem měl fibrilaci síní a z toho vyplývající arytmii komor. Po společenském večeru prý chrápu daleko mohutněji. Je příčinou arytmie pouze alkohol, nebo se na ní podílí i snížený přísun kyslíku při apnoických pauzách?
• Host chatuVážený pane Karle, základním problémem je u Vás nejspíše tzv. syndrom spánkové apnoe (OSA). Dopor. vyšetření ve specializovaném centru neurologickém – např. Neurol. klinika FNOl, I. interní kardioangiologická klinika FN Brno, Neurol. odd. Nemocnice Na Homolce aj. Pokud bude výše uvedená dg. stanovena, pacienti jsou léčeni podáváním kyslíku v nočních hodinách, což výrazně zlepší až minimalizuje jejich obtíže. V některých případech indikujeme i chirurgické řešení např. noní přepážka , patra aj.
• LiborDobrý den pane profesore. Léčím se s hypertenzí a jsem na sedmikombinaci léků. Teď už 3 týdny mám ale tlak 200/130, nejnižší 190/120. K tomu se v posledních dnech přidala tachykardie kolem 160. Vždy to trvá max. pár hodin, ale už jsem i párkrát omdlel. Můžete mi prosím poradit co s tím? Děkuji. Libor Netucha
• Host chatuVážený pane Netucho, osobně bych doporučil rychle hospitalizaci na kardiologii či interním oddělení k nastavení léčby a především k vyloučení tzv. druhotných příčin vysokého krevního tlaku. Pokud vyloučíme sekundrání hypertenzi, jedná se o nastavení medikamentózní léčby za využití moderních – kombinačních preparátů. Je-li i při léčbě hyperzenze nadále reziste¨ntní, provádí nefarmakologickou léčbu – renální denervaci.