Jako aktivní sportovec se čas od času nevyhnu nějakému přetížení svalovému aparátu nebo zranění. Ale jsou tu fyzioterapeuti z Mobilní fyzioterapie – profesionálové, kteří vždy najdou příčinu bolesti a následně dělají vše proto, aby ji odstranili – ať už pomocí elektroléčby, ultrazvuku nebo vhodného cvičení. Mobilní fyzioterapeuti mohou navštívit přímo v jejich provozovně, při akutní bolesti však přijede fyzioterapeut přímo za mnou. Mobilní fyzioterapie zajišťuje kvalitní a komplexní služby pro aktivní lidi jako jsem já a ráda celý tým těchto profesionálů doporučuji všem nadšencům do sportu, kteří občas potřebují kvalifikovanou péči a profesionální přístup terapeuta
Pavla H.
Škola zad u nás na pracovišti. Je to už více než pár týdnů, kdy v naší organizaci proběhl kurz Škola zad.
Jakmile jsem se dozvěděla, že bude probíhat, neváhala jsem a hned se na něj přihlásila, protože mi to přišla nejen vítaná změna od problematiky, kterou řeším já, ale doufala jsem, že bych se mohla i něco zajímavého dozvědět, v čem jsem se naštěstí nemýlila.
Tak konečně přišel den D, v něm hodina H, kdy nás instruktor Honza na svém kurzu přivítal.
Nejprve jsme byli teoreticky sznámeni s tím, jak správně sedět, stát, jak mít u stolu židli a ti, kteří polohují, či přenáší lidi na vozících, i jaké jsou různé úlevové polohy, jakým způsobem si po vykonané námaze uvolnit záda, ale také, jak správně při polohování, takto postiženého člověka uchopit, aby to bylo příjemné nejen pro něj, ale i samotnému asistentovi. Neminulo nás ani okénko pro dotazy, kde jsme se mnozí ptali na ot, jak správně sedět a co nás při sezení bolí. Tak jsem se dozvěděla, že mám nízko počítačovou židli. Hned druhý den jsem zkusila svůj posed změnit a ejhle, bolesti zadní části těla, ivrtění na židli s pociti, jak si mám sednout vymizely, i když mi dalo práci několik dnů, si na novou polohu zvyknout. Šas rychle plynul a přiblížila se závěrečná část kurzu, která byla zaměřená na protažení a procvičení těla, abychom si uměli v případě bolesti namáhané svaly uvolnit, což bylo rovněž velmi příjemné a přínosné. Z kurzu jsem odcházela spokojená, adobře naladěná a také s příjemným pocitem, že jsem získala i praktické informace, nejen o svém těle, ale i o tom, jak s ním pracovat a ulevit si. Určitě proto můžu Školu zad tomu, kdo by přihlášení na ni zvažoval doporučit.
Martina B.
Dobrý den, ozývám se ohledně toho třísla a kolene. Všechno se zlepšilo, tříslo už nebolí vůbec a koleno už taky odeznělo. Zkoušela jsem kolo, běh v terénu i delší běh (13,5 km) a vše O.K. i křeče už jsou o dost lepší. Snažím se cvičit aspoň 3x denně.
Ema M.
Mobilní fyzioterapii jsem kontaktovala z důvodu akutní bolesti achilovy šlachy. Na rehabilitace jsem měla nastoupit až za měsíc, což pro mě bylo vzhledem k nemožnosti chůze nepředstavitelné.
S panem Habarou jsem se domluvila hned na druhý den.
Nejen, že přijel až ke mně domůa a v čase, kdy jsem se nemusela uvolnit z práce, ale pomohl mi tak,ž e jsem na předepsanou rehabilitaci nakonec vůbec nenastoupila. Děkuji!
Barbora H.
Mobilní fyzioterapie pracuje na profesionální úrovni a zároveň se jedná o velmi přátelské prostředí. Tento tým se stará o regeneraci našich hráčů. Dále také o prevenci a kompenzaci jednostranného zatížení při našem sportu. Spolupráce si velmi vážíme a jsme s ní nadmíru spokojeni.
Štěpán L.
Před rokem jsem dostala doporučení na tým Mobilní fyzioterapie. Bolesti zad mě trápily již dlouhá léta a vyzkoušela jsem kde co. Hlavně se mi líbilo, že jsou nestátní organizace. Což ve mě vzbudilo naději, že se přizpůsobí mým potřebám a času. Hned první kontakt s panem Habarou byl přesně podle mých představ.
Ochotný a vstřícný přístup k mému problému. Terapie měly téměř okamžitý účinek k mému velkému překvapení. Samozřjmě všechno není hned, ale po pravidelném cvičení s fyzioterapeutem jsem již zcela bez potíží. Kvalita mého života je zase zpátky a za to vděčím svkělému profesionálnímu přístupu Mobilní fyzioterapie.
Děkuji!
Jana K.
Děkuji za pomoc, zdánlivě nezlepšující bolest kolene se vyřešila a záda mě již při běžných činnostech nebolí. Rád vás budu pravidelně navštěvovat, abych se udržel fit a v kondici hlavně pro můj sportovní trénink.
Jiří G.
Dva roky využíváme fyzioterapii v domácnosti a naše maminka je velice spokojená. Dvakrát týdně cvičí, vzhledem k jejímu pokročilému věku musí být cvičení speciální, daří se to a stále se udržuje v kondici.
Ivana U.
Dobrý večer,záda vydržela, nohy taky a výsledek je 3. místo na MČR v atletice.
Díky za čas a přístup.
Fyzioterapie bude bojovat i s alzheimerem, předpovídá fyzioterapeutka
26.03.2020 09:51 Rozhovor
Fokusovaná rázová vlna, laserová terapie, ale třeba i nositelná elektronika pomáhají už dnes při regeneraci tkání nebo prevenci nemocí páteře. Moderní technologie v budoucnu dokážou bojovat i s Alzheimerovou chorobou či impotencí, říká přední fyzioterapeutka Iva Bílková. Mluví i o tom, proč jsou v jejím oboru tak dlouhé čekací doby pro pacienty.
Jsou na tom Češi po fyzické stránce čím dál hůře?
Z pohledu fyzioterapeuta ano. Důvod je jednoduchý: naprosto všichni čím dál více sedíme. Mohou za to počítače a v posledních deseti letech mobily, tablety a automatizace na každém kroku. S bolestmi páteře k nám chodí stále mladší ročníky. Jsme ale moderní společností úplně ve všech ohledech.
Vždyť klasické staré diagnózy dostávají nová moderní jména: máme tady myšitýdu, což je vlastně tenisový loket, tedy zánět šlach na zevní straně loketního kloubu. Dále tabletové rameno, tedy bolest trapézového a deltového svalu, či blackberry palec, což je zánět abduktorové šlachy palce.
Častá jsou gameboyová záda, tedy blokády žeber a bolesti hrudní páteře a bolesti mezi lopatkami, tuhost šíje. Zajímavostí je, že daleko častěji fyzioterapeuti pomáhají ženám otěhotnět a odstraňují problémy s bolestivou menstruací.
Za tyto obtíže často může obyčejná svalová nerovnováha mezi žebry, páteří a pánví způsobená špatnou pozicí těla při sezení.
Jenže sehnat fyzioterapeuta je obrovský problém. V Praze lidé čekají i několik měsíců. Proč?
Odpověď je jednoduchá: protože je nás málo. A důvodů je řada. Vzděláním fyzioterapeuta je přibližně od poloviny devadesátých let plné vysokoškolské studium srovnatelné s jinými lékařskými obory.
Budoucí fyzioterapeut studuje anatomii, fyziologii, patologii, farmakologii, biochemii, biofyziku. S klidným svědomím mohu říct, že z hlediska hloubky znalosti pohybového aparátu a jeho léčby absolventi studia fyzioterapie výrazně převyšují klasické všeobecné lékařské studium.
Náročnost oboru je tedy velká a to se projevuje i v počtu absolventů fyzioterapie.
Systém péče o pohybový aparát je v Česku složitý. Jak to pociťujete v praxi?
Zákony například vyžadují, aby lékař stanovil diagnózu, naplánoval a přesně popsal, co má fyzioterapeut s pacientem v ordinaci dělat.
Jak už jsem ale řekla, magistersky vzdělaní fyzioterapeuti mají velmi často daleko lepší znalosti o pohybovém aparátu a metodách, které by se měly v případě dané diagnózy aplikovat. Drtivá většina poukazů předepisovaných lékaři je bohužel vyplněna nedostatečně.
Proto fyzioterapeuti při první pacientově návštěvě stejně sami provedou kvalitní diagnostiku a také si stanoví nejvhodnější postup léčby.
Já bych se tedy spolehl spíše na diagnostiku lékaře…
Není k tomu důvod. Jako fyzioterapeutka jsem pro každého pacienta schopna zvolit tu nejlepší metodu, techniku nebo léčebný postup.
Takže lékařskou dokumentaci příliš nepotřebujete?
Takto jednoduše to říct nelze. Samozřejmě musím respektovat, co píše lékař. Ale uveďme si příklad poukazů na fyzioterapii. Pokud jste takový poukaz od lékaře obdrželi, zkuste se podívat, co je na něm napsáno… Nemusím být mentalista, abych odhadla, že tam budete mít krátce napsané LTV, tedy léčebná tělesná výchova.
Pro fyzioterapeuta je to totéž, jako kdyby tam lékař nechal úplně prázdný řádek. Případně diagnostiku udělají dobře, ale neumí zvolit nejlepší léčebný postup. Uchylují se k vířivkám, magnetům a pod rehabilitací si představují protahování a posilování. Omlouvám se těm rehabilitačním lékařům, kteří udělají pořádnou diagnostiku a poukaz vyplní správně. Takových je však naprosté minimum.
Bohužel, pokud jde o vztah lékaře a fyzioterapeuta, jsme vázáni zákonnou povinností.
Co vám zákon přikazuje?
Jde o povinnost léčit klienta na základě diagnózy nějakého lékaře, byť je třeba chybná. Řekněme, že vás začne něco bolet na pohybovém aparátu. Ráno se například probudíte s ostrou bolestí v bederní páteři a nemůžete se narovnat.
Nebo například maminka zvedne starší dítě z postýlky a při rotaci si takzvaně vyhodí žebro nebo zablokuje bederní páteř. Může si poškodit i meziobratlovou ploténku.
Od té chvíle se nemůže pro ostrou bodavou bolest v hrudi nebo bedrech pořádně nadechnout či narovnat nebo jinak pohnout.
V takovou chvíli mám zajít přímo za vámi?
Jak se většina lidí zachová? Zákon nařizuje, aby zašli k lékaři, který musí stanovit diagnózu. S ní si pak člověk musí zavolat na některé pracoviště fyzioterapie. A zde je schovaný problém.
Ti klienti, kteří nechtějí nebo nemohou věc odkládat a nevyžadují, aby jim na léčbu přispěla jejich zdravotní pojišťovna, ani neuvažují, že zajdou za obvodním lékařem, za ortopedem nebo rehabilitačním lékařem.
Okamžitě si najdou své oblíbené pracoviště s fyzioterapeuty, objednají se na nejbližší termín a žádají o okamžitou pomoc. V této situaci je nemyslitelné, aby fyzioterapeut takového klienta odmítl.
Jenže si to budu platit ze svého.
Přesně tak. Pokud chcete úhradu od pojišťovny, musíte jít přes lékaře. Ale i na toho mnohdy čekáte dny, týdny. A trpíte. Zajdete za obvodním lékařem? Třeba máte štěstí a zrovna ordinuje. Ten vás pošle za odborným lékařem. Jak dlouho na něho budete čekat? Týdny? Hrozná situace.
Co se vlastně děje v momentě, kdy k vám přijdu s poukazem na fyzioterapii a vy vidíte, že to lékař nezvládl? Že třeba selhal i v základní diagnostice mého problému?
Pokud fyzioterapeut shledá, že příkaz postupu není v souladu s jeho odborným názorem, mohou nastat tři situace. Tou první je, že udělá to, co lékař předepsal, i když ví, že to pacientovi nepomůže, neboť ví, že existuje jiná účinnější a lepší metoda. To je pro pacienta jednoznačně špatně.
Druhá možnost je, že se rozhodne dělat něco jiného, nicméně do výkazu pro zdravotní pojišťovnu napíše postup doporučený lékařem. Protože jen tyto výkony pojišťovna zaplatí. Třetí variantou je kontaktovat lékaře a začít se s ním dohadovat, že by bylo vhodné předepsat něco jiného, a požádat ho, ať to přepíše.
Tohle je vpravdě nejsprávnější, ale v kolika případech se to skutečně děje? Podle mého názoru minimálně.
Vždyť i lékárníci si s lékařem občas zavolají kvůli lékům. Proč je to takový problém?
Ne vždy je lékař o své diagnóze ochoten diskutovat. Ale abych to odlehčila: jednou se nám stalo, že si klientka přinesla naprosto špatně napsaný poukaz. Nemohli jsme jí ho přijmout, a byť asi měla bolesti, podle zákona bylo nutné navštívit lékaře znovu.
Pro pana doktora jsme ji vybavili naším manuálem: krásně jsme v něm lékaři popsali, kde a jak co vyplnit, aby vše bylo v pořádku. A v kolonce ‚Jméno‘ máme takové to vzorové ‚Jan Novák‘. Klientka se vydala za lékařem. A přišla s poukazem na jméno Jan Novák…
(úsměv)
Hovořila jste o tom, že se fyzioterapie velmi rychle vyvíjí. Mohla byste uvést nějaký příklad?
Když jsem v roce 2001 nastupovala z vysoké školy s červeným diplomem do nemocnice na chirurgické oddělení, doktoři tam chápali rehabilitaci pouze jako protahování nebo posilování svalů.
A teď jsem přišla já a říkala jim, že ve fyziologii existuje něco jako neurosvalová vazba, kdy aktivitou mozku mohu ovlivnit aktivitu svalu, aby zvýšil nebo snížil svalové napětí, ovlivnil centraci kloubů, že přes mozek lze ovlivnit postavení jednotlivých obratlů vůči sobě a podobně. A to aniž bych pacientovi dala do ruky činku nebo ho jako terapeut fyzicky protáhla! Nebo jsem musela vysvětlovat, jak fungují svalové funkční řetězce – když bolí hlava, nemusí to být jen věc hlavy nebo krku, ale problém se může řetězit až z nohy. Anebo odstátou lopatku je možné laicky řečeno ‚přilepit‘ k žebrům tím, že zmobilizuji kloub na holeni.
A co léčebný tělocvik?
Neuvěřitelný posun! Do devadesátých let se dělal pouze obyčejný tělocvik, kdy se posilovalo, protahovalo, používaly se úseče a labilní plochy.
Nyní se praktikují metody na neurofyziologickém principu – například když někoho bolí v zádech, už necvičíme rozpaž, vzpaž, ohni se, natáhni se, ale uvedeme ho do pozice šikmého sedu – jako u miminka.
Řekneme mu, aby nějakým směrem zatlačil rukou, nohou, případně mu dáme odpor do pánve a aktivují se tím svaly, které způsobí napřímení páteře.
Pomohl i rozvoj technologií?
Do devadesátých let se poměrně ve velkém využívala k regeneraci pohybového aparátu fyzikální terapie. Tu možná znáte: jde o magnetoterapii, elektroléčbu, případně vodoléčbu.
V současnosti se ale čím dál více přesouváme k využívání výrazně efektivnějších pomocníků.
Ať už je to starší laserová terapie, která se stala dostupnější, nebo moderní fokusovaná rázová vlna, již pokládám za nejefektivnější regenerační fyzikální terapii dneška.
V čem je tak revoluční?
V principu existují dvě technologie, z nichž jedna vlastně rázovou vlnou ani není. Jde o radiální rázovou vlnu a ESWT – fokusovanou rázovou vlnu. Obě jsou postaveny na naprosto odlišných fyzikálních principech. Ta první, radiální, se i díky nižší pořizovací ceně dříve rozšířila i do českých ordinací.
Radiální rázová vlna je spíše akustické vlnění o silné energii, které po vstupu do těla velmi rychle ztrácí intenzitu. Tuto technologii používám hlavně pro rychlé uvolnění ztuhlých svalových partií. Dá se použít i pro léčbu ischemických zánětů šlach, například tenisového lokte, nicméně oproti ESWT je výrazně méně efektivní.
Pravidelně se setkávám s názorem: ‚Já už na rázové vlně byl, ale vůbec mi s bolestmi ramene nepomohla.‘ Řeč je ovšem o prvně zmíněné levné variantě.
V čem je fokusovaná rázová vlna lepší?
Především je to skutečná rázová vlna. Záleží na geometrickém způsobu jejího vysílání do tkáně. Pokud je aplikátor postaven centricky, prochází každý impulz do těla a někde v hloubce dochází k fokusování této energie a k léčebnému efektu – regenerativní terapii.
Jinými slovy: jasně sdělujeme tělu, potažmo mozku, že v určitém místě se něco děje. Prosíme, konej zde intenzivnější regenerativní procesy, které dobře znáš.
Dochází k okamžitému zvýšení prokrvení a ke zvýšení koncentrace například bílých krvinek, enzymů a dalších látek látkové výměny organismu a k rychlejšímu množení buněk.
To bylo centrické působení. Co když aplikátor postavíte lineárně?
V takovém případě prochází vysoká energie rázové vlny plošně a nepůsobí tak moc do hloubky, zato se projeví silný regenerační efekt blíže k povrchu. Tohoto efektu využíváme pro regeneraci poškození kůže například u odřenin, řezných ran, operačních ran, popálenin, bércových vředů a podobně.
Stejnou technologii urychlení regenerace využíváme i pro léčbu ischemických potíží, jako je nedostatečné zásobení krve v různých částech organismu. Typicky tato technologie umí léčit erektilní dysfunkce dané nedostatečnou vrozenou hustotou kapilárních cév v penisu nebo v případě, kdy začíná docházet k zanášení cév cholesterolem. Po této terapii naši klienti nacházejí to, co po čase ztratili.
A pány možná zaujme také to, že ve fyzioterapii umíme stejnou technologií léčit už i záněty prostaty.
Takže jedna technologie časem vyřeší úplně všechno?
To zase ne. Naopak musím často vyvracet mýty, které někteří propagátoři o vlně šíří. Pomůže v případech, jež jsem vyjmenovala. Někde jsem se však také doslechla, že rázová vlna rozbije patní ostruhu. K tomu ale nedochází.
Patní ostruha je ochranná reakce organismu na dlouhodobé přetěžování úponu svalu ke kosti na patě, kdy se tělo brání posilováním šlachy, která kalcifikuje a zpevňuje. To samo o sobě není problém. Jenže dalším silným přetížením úponu dochází k rozjetí ischemického zánětu, který pak začne bolet.
A ten pomocí rázové vlny léčíme a rychle i vyléčíme. Ano, působením ESWT dochází k mírnému a velmi pomalému rozpadu kalcifikátu vytvořeného na šlaše. Jde o běžný fyziologický proces, jejž rázová vlna vlivem zvýšení prokrvení iniciuje.
Pokud by ovšem někdo chtěl odloučit skutečně celou patní ostruhu, musel by k nám chodit odhadem dvakrát týdně tak tři roky… A to je samozřejmě nesmysl.
Kde vy sama ještě vidíte budoucnost rázové vlny?
Když navštěvuji světové kongresy, s velkým zaujetím sleduji, jak jsou vědci zkoumány další indikace a diagnózy. Například i v oblasti regenerace mozku při degenerativních onemocněních jako Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba a další. Myslím, že v tomto ohledu ještě o rázové vlně hodně uslyšíme.
Co malí technologičtí pomocníci? Nositelná elektronika?
Řada projektů skončila jen na papíře. Občas se ale něco povede a to pak do praxe zapojíme i my. Jeden z nositelných doplňků jsme u nás nazvali FYZIOasistent. Jednoduše řečeno jde o malou krabičku, kterou si nalepíte na záda mezi lopatky.
Jejím úkolem je přeprogramovat váš pohybový stereotyp, kdy se hrbíte, váš mozek tuto polohu pokládá za správnou, a tím si ničíte krční páteř a blížíte se ke svému prvnímu výhřezu meziobratlového disku – ploténky – v této části páteře. FYZIOasistenta každodenně nosíte přibližně měsíc. Kdykoli se hrbíte, vibrací vás upozorní.
Časem změní váš pocit v mozku tak, že se začnete přirozeně cítit v narovnané poloze. Pak přístroj odložíte a jste tak o jeden a půl centimetru vyšší.
Na jednom veletrhu jsem viděl projekt virtuální reality. Hraním hry zároveň cvičíte…
Podobnou technologii jsme testovali několik měsíců. Naším cílem bylo pomocí virtuální reality zvýšit motivaci klienta pro posílení středu těla. V pozici kočky se nacházíte na balanční konstrukci a přes brýle se vám servíruje pocit, že například letíte v oblacích, ve vesmíru nebo plavete pod vodou. Pohyby letu do všech stran řídíte pouze vahou svého těla.
Lidé mají rádi hry a na naší virtuální realitě cvičili tak dlouho, než je vlivem únavy svaly, o nichž ani nevěděli, že je mají, přestaly poslouchat. Bohužel se ale ukázalo, že konstrukce zařízení stále není dostatečně přátelská k některým částem těla, a tak posilování středu těla negativně vyvažuje silné přetěžování trapézů a dalších nevhodných partií.
Proto jsme tuto pomůcku zrušili do doby, než bude vyvinuta její upravená verze.
Jaké další technologie se ve světě testují?
Nedávno jsem se seznamovala s novými koncepty, které ale zatím do své praxe nezařazuji. Jde o různé nápady na senzory nádechů nebo inteligentní trička, která vás naučí správnému bráničnímu dýchání.
Pak jsou to senzory ve stélce bot, kdy můžete mít on-line informace, jak našlapujete při chůzi, při běhu, zda aktivně pracujete na zlepšení stavu plochých nohou.
Zatím to však není ve fázi, kdy bych to klientům bez jakýchkoli připomínek osobně doporučila.
| Mgr. Iva Bílková (43) |
| Vedoucí fyzioterapeutka FYZIOkliniky v Praze. Vystudovala magisterský obor fyzioterapie na Fakultě tělesné výchovy a sportu UK. Mezi jejími lektory byl například uznávaný expert Pavel Kolář. V léčbě se specializuje na cílenou pomoc s odhalením i zdánlivě nesouvisejících příčin obtíži. Je jednou z předních českých popularizátorek fyzioterapeutických postupů doma či na pracovišti. |
Soukromý fyzioterapeut má více času, ale připlatíte si
Dříve tu bývaly rehabilitační sestry, později absolventi nástavby nebo vyšší odborné školy; dnešní odborník na bolesti pohybového aparátu se jmenuje fyzioterapeut.
Má minimálně tříleté vysokoškolské vzdělání, není náhradou ortopeda, ale může pomoci jinak a třeba i rychleji než on. I mezi fyzioterapeuty jsou lepší a horší.
Kritéria našeho výběru jsou různá: rychlost, kvalita péče, dostupnost, možnost investovat do svého zdraví, speciální požadavky.
Kdy ho potřebujeme nejčastěji?
„Nejčastější důvod vyhledání péče fyzioterapeuta jsou bolesti v zádech nebo poúrazové stavy,“ shrnuje Renata Větrovská, fyzioterapeutka a odborná asistentka na 1. LF UK a VFN v Praze. „Spousta lidí také nechce dlouho čekat ve zdravotnických zařízeních, když si třeba jen vymkne kotník. Fyzioterapeut může pomoci rychle třeba kineziotapingem.“
Fyzioterapeut ale není lékař, nepředepíše vám rentgen ani léky na bolest. Může ulevit, než se k lékaři dostanete, zestabilizuje akutní problém nebo poradí se cvičením.
„Bolesti v krční, hrudní nebo bederní páteři, bolestivá kolena, kyčle, ramena či blokády žeber – to vše jsou typické potíže lidí, kteří k nám přijdou akutně,“ vyjmenovává Renata Větrovská. „Další velkou skupinu tvoří ti, kteří se potřebují po úrazech nebo operacích dostat znovu do formy a cvičení ‚na poukaz‘ k tomu nestačila.“
„Státní“ fyzioterapeut
Takzvaně „na poukaz“ znamená, že se služby odborníka hradí z vaší zdravotní pojistky a ne přímo z peněženky. Je to jakýsi balíček služeb, který může předepsat váš lékař. Má ale svá ALE.
Prvním z nich je dlouhá čekací doba, „státní“ fyzioterapeuti mají plno. A čekat třeba měsíc na rehabilitaci a rozcvičení po úrazu je příliš dlouhá doba.
„Fyzioterapeut ve státním zařízení má také méně času,“ konstatuje Renata Větrovská. „Obvyklých dvacet až třicet minut včetně svléknutí a obléknutí pacienta je většinou opravdu málo.“
Fyzioterapeut „soukromník“
Bude mít víc času, který ale budete muset zaplatit. Ceny u fyzioterapeutů „soukromníků“ se pohybují asi od 400 Kč výše za hodinu, ve větších městech a Praze počítejte s 800 i 1200 Kč.
Zdá se vám to moc? Dobrý fyzioterapeut se ale celý život vzdělává. Podobně jako lékař ani on nemůže „zakrnět“ na jedné metodě.
Odvětví, které u nás zní zvučnými jmény jako Vojta nebo Janda, se stále vyvíjí a účast na kurzech je tak pro všechny kvalitní fyzioterapeuty nutná.
„Jeden kurz stojí až desítky tisíc korun,“ dodává Renata Větrovská a vysvětluje tím hodinové sazby soukromých odborníků. „Dobrý fyzioterapeut se musí dovzdělávat a investovat do sebe, trénovat, opakovat, konzultovat své případy.“
Kdo je to fyzioterapeut
- jedná se o zdravotnickou profesi, v dnešní době má fyzioterapeut vystudovaný minimálně bakalářský stupeň oboru na VŠ
- v minulých letech (před r. 2004) se obor studoval i na středních nebo vyšších odborných školách
- fyzioterapeut má znalosti z oblasti anatomie, biomechaniky, neurofyziologie, farmakologie atd.
- fyzioterapeuti se dále vzdělávají celý život na certifikovaných kurzech a specializačních studiích
Pokud do svého zdraví chcete investovat a využít tak výhody soukromého fyzioterapeuta, hledejte podle několika kritérií.
Na internetových stránkách uvidíte, jaké má fyzioterapeut vzdělání. Pokud studoval už před lety, může být absolventem třeba vyšší odborné školy – ale má už spoustu let praxe, což je také výhoda. Jinak to bude odborník s titulem bakalář nebo magistr. Ovládá měkké a mobilizační techniky.
„Opatrnější bych byla v případě, že fyzioterapeut nabízí pouze alternativní metody, jako jsou například aromaterapie, relaxační masáže nebo třeba baňkování,“ radí Renata Větrovská. „Není to špatně, ale už se stírají rozdíly mezi technikami, ty přidružené metody už nejsou základ fyzioterapie. Často se také nedělá rozdíl mezi fyzioterapeutem a masérem nebo trenérem a přitom je zásadní.“
Když najdete svého pomyslného favorita, můžete se informovat, zda je registrovaný. Na vyžádání by vám měl ukázat osvědčení, které mu umožňuje práci tzv. bez odborného dohledu a zajišťuje mu zmiňované kontinuální vzdělávání. Za absolvování kurzů totiž fyzioterapeut získává body, nutné k registraci.
Dobrý fyzioterapeut vás „proklepne“ všude
„Vodítkem ke zjištění kvality je i první návštěva,“ shrnuje Renata Větrovská. „Když přijde klient s bolavým kolenem, neměl by se fyzioterapeut omezit jen na tuto oblast. Bolest totiž může pocházet z úplně jiné části těla. Základem je tak důkladná anamnéza a diagnostika pacienta, hledání souvislostí a ‚proklepnutí‘ celého člověka.“
A tady je zásadní rozdíl se státní sférou. Sebekvalitnější odborník vás nemůže ve dvaceti vypsaných minutách „okouknout“ celkově, některé techniky jsou navíc časově dost náročné. Ve státním zařízení je také fyzioterapeut většinou limitován tím, co lékař předepíše.
Speciální požadavky? Speciální odborník (bez doplňků stravy)
Pokud máte speciální požadavky, hledejte zevrubněji. I mezi fyzioterapeuty jsou odborníci na určité spektrum potíží.
S nohama tak třeba více pomůže fyzioterapeut se znalostmi z podiatrie, který má speciální vybavení např. v podobě podoskopu. Existují specialisté třeba na děti, na sportovce, zdravotně postižené nebo obézní.
Fyzioterapeut se může zaměřovat i na pánevní dno – ten úspěšně pomáhá třeba s určitou formou inkontinence.
„Dobrý fyzioterapeut by si měl vést záznamy o pacientech a měl by být schopen odkázat vás případně i na jiné specialisty. Rozhodně také fyzioterapeut nenabízí například doplňky stravy,“ říká Renata Větrovská. „Dá se říct, že většinu své práce zvládne rukama, i když v případě potřeby a některých diagnóz pomáhají přístroje navíc.“
Co chybí v ČR? Návaznost
I když je Česká republika Mekkou odborníků na tělo, máme sousední státy v čem dohánět. V oblasti fyzioterapie totiž chybí návaznost. Třeba po operaci kolene dostanete poukaz na několik terapií. Vyberete si zařízení, kde s vámi třeba desetkrát rehabilitují. Ale co pak?
„Bez aktivity pacienta se dál nic neděje,“ konstatuje Renata Větrovská. „Prvotní rehabilitační péče nás třeba ‚rozhýbe‘, ale dostat se znovu do kondice trvá déle. A je k tomu zapotřebí odborné vedení. Ideální je kombinace fyzioterapeut a trenér. Ti spolu fungují třeba v některých sportovních zařízeních – u nás jich je ale zatím velmi málo.“
Mgr. Renata Větrovská
fyzioterapeutka
Odborná asistentka na Ústavu tělovýchovného lékařství VFN v Praze a na Palestře – soukromé vysoké škole tělesné výchovy a sportu.
Má dlouholetou praxi s prací s obézními pacienty a pacienty s civilizačními chorobami v Rekondičním centru VŠTJ Medicina Praha. Věnuje se obézním dětem v Léčebně Dr. L.
Filipa v Poděbradech, vytváří speciální pohybové programy pro seniory, těhotné maminky i maminky po porodu v rámci Centra zdravého pohybu. Je autorkou řady publikací.
Základní informace o fyzioterapii
Fyzioterapie je mladý obor zdravotnické činnosti zaměřený na diagnostiku, prevenci a terapii funkčních poruch pohybového systému. Prostřednictvím fyzioterapeutických technik cíleně ovlivňuje funkce pohybového systému, interních orgánů i psychiku.
Uplatnění fyzioterapie
Fyzioterapie se uplatňuje ve všech oborech péče o zdraví – v oblasti podpory zdraví, v prevenci (primární, sekundární i terciární), v léčebné péči, v rehabilitaci.
Fyzioterapie svými specifickými prostředky zasahuje tam, kde pohyb a ostatní fyzické i psychické funkce jsou ohroženy procesem stárnutí, zraněními, nemocemi nebo vrozenými vadami.
Více informací na stránkách www.unify-cr.cz.
Kdo je fyzioterapeut?
Odborná způsobilost k výkonu povolání fyzioterapeuta se získává absolvováním akreditovaného zdravotnického magisterského nebo bakalářského studijního oboru pro přípravu fyzioterapeutů nebo tříletého studia v oboru diplomovaný fyzioterapeut na vyšších zdravotnických školách pokud bylo studium zahájeno nejpozději ve školním roce 2003/2004. Podrobnosti najdete v předpisu 96/2004 Sb. o nelékařských zdravotnických povoláních.
V praxi a mezi veřejností jsou fyzioterapeuti mylně považováni za maséry s rekvalifikačním kurzem; avšak fyzioterapeut si musí průběžně obnovovat a doplňovat dovednosti a způsobilosti s rozvojem oboru a účastnit se celoživotního vzdělávání.
Za výkon povolání fyzioterapeuta se považuje činnost v rámci preventivní, diagnostické, léčebné a rehabilitační péče v oboru fyzioterapie.
- Fyzioterapeut bez odborného dohledu a bez indikace v rozsahu své odborné způsobilosti poskytuje zdravotní péči v souladu s právními předpisy a standardy, dále stanoví a provádí bez odborného dohledu v souladu s diagnózou lékaře a na základě vlastních vyšetření optimální varianty a kombinace fyzioterapeutických postupů tak, aby bylo dosaženo cíle požadovaného lékařem. Přitom zejména může provádět vyšetření, která jsou nutná pro stanovení dalšího postupu ve fyzioterapii, provádět komplexní kineziologické vyšetření, provádět analýzu běžných denních aktivit z hlediska fyzioterapie atd.
- Fyzioterapeut bez odborného dohledu a bez indikace provádí např. prevenci, edukaci a poradenství za účelem udržení nebo obnovení pohybových funkcí, doporučuje ergonomické úpravy bydliště a pracoviště pacientů v rámci prevence poruch pohybového systému atd.
- Fyzioterapeut bez odborného dohledu a na základě indikace lékaře provádí specializované diagnostické postupy pro vyšetření, aplikuje fyzioterapeutické postupy, kde je reálné riziko selhání životních funkcí aj.
Další podrobnosti najdete ve vyhlášce 55/2011 Sb. o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků.
Vše na téma: Fyzioterapie
Fyzioterapie je zdravotnická profese, která pomáhá lidem obnovit, udržovat a maximalizovat jejich sílu, funkci, pohyb a celkovou pohodu jejich těla. Pojmy „fyzioterapie“ a „fyzikální terapie“ znamenají totéž a používají se zaměnitelně.
Fyzioterapeuté mají důkladné znalosti o tom, jak naše tělo funguje, a specializované praktické klinické dovednosti pro hodnocení, diagnostiku a léčbu příznaků nemoci, zranění a zdravotního postižení.
Fyzioterapie je tedy o rehabilitaci, prevenci úrazů a podporu zdraví a kondice.
Fyzioterapeuti často pracují v týmech s dalšími zdravotnickými profesionály, aby pomohli vyhovět zdravotním potřebám jednotlivce.
Fyzioterapie tedy pomáhá obnovit pohyb a funkci, když je někdo postižen zraněním, nemocí nebo zdravotním postižením.
Přečtěte si u nás články o fyzioterapii:
Esenciální oleje jsou skvělými pomocníky v péči o tělo i mysl, ale je potřeba vědět, jak s nimi zacházet, abychom neublížili sobě a svému klientovi či pacientovi. Protože v českém prostředí se ve zdravotnické praxi esenciální oleje moc nepoužívají, i …
Přečíst..
Dnes můžete najít na trhu s kineziologickými páskami více než 50 značek těchto pásek, ale původní produkt, páska Kinesio (nebo Kinesio Tex Tape), byl vyvinut koncem 70. let japonským chiropraktikem Dr. Kenzo Kasem. Ten chtěl vytvořit takovou pásku, která by …
Přečíst..
Manuální terapie má dlouhou tradici v rámci profese fyzikální terapie. Fyzioterapeuti ji znají a významně přispěli k současné rozmanitosti přístupů a technik manuální terapie. Je mnoho pacientů, kteří když dorazí na svoji první fyzikální terapií tak očekávají, že půjdou na …
Přečíst..
Kyfóza je stav, při kterém je páteř v horní části nadměrně zakřivená. Proto se kyfóze také laicky říká “kulatá záda”. Běžně má horní část páteře (hrudní oblast páteře) malé přirozené zakřivení. Ano, páteř má opravdu řadu přirozených křivek – u …
Přečíst..
Elastické pásky připomínající na první pohled barevnou náplast jsou jedním z nových trendů ve světě fyzioterapie. Jedná se o doplňkovou rehabilitační metodu, která slouží k podpoře a udržení výsledků dosažených v terapii. Pomáhá ovlivnit stav pohybového aparátu, především svalů a …
Přečíst..
Handling je způsob, jak se dítěte dotýkat a manipulovat s ním během každodenních aktivit. Důležité je dodržovat určitá pravidla tak, aby byl podporován zdravý vývoj. U dětí nemocných, postižených nebo s vývojovým opožděním je handling součástí terapie. „Léčení je handling …
Přečíst..
Chůze je jedním z nejpřirozenějších pohybových projevů člověka. Poruchy chůze se objevují jak u dětí, tak u dospělých. Jejich příčiny mohou být různé. U dětí se většinou jedná o poruchu motorického vývoje, u dospělých jde spíše o následek úrazu či …
Přečíst..
Možná vás v nejbližší době čeká terapie u fyzioterapeuta a vy nevíte, co od této návštěvy očekávat. V tomto článku se dozvíte, na co se připravit a na co si dát pozor. Fyzioterapie není masáž! V první řadě bych zdůraznila, …
Přečíst..
Jednoduché vyšetřovací metody pomáhají fyzioterapeutovi odhalit příčinu vašich potíží a správně soustředit rehabilitaci na postižené místo. Se závěry ze vstupního vyšetření snadněji sestaví rehabilitační plán na míru přímo pro vás.
Před začátkem vyšetření si s vámi odborník popovídá o vašich problémech. Zeptá se vás, jak dlouho vás potíže trápí. Dále požádá, abyste bolest popsali. Bude chtít vědět, zda jste si našli polohu, ve které bolest ustupuje, nebo co bolest zhoršuje.
Nezapomeňte s sebou přinést průvodní zprávu od lékaře, který vás k fyzioterapeutovi odeslal. V ní bývá uvedeno, co stojí za příčinou vašich potíží a dále doporučené rehabilitační techniky, které jsou vhodné pro řešení vašich problémů.
Vyšetření samotné lze rozdělit do několika kategorií, které nevyužívají pouze fyzioterapeuti, ale také lékaři. Seznamte se s nimi i vy!
Vyšetření pohledem
- Jedno z nejužitečnějších vyšetření. Odborníkovi poskytne souhrnný obraz o vašem těle. Fyzioterapeut jím zpravidla zahajuje sezení s vámi. Podle nálezu specialisty pak bude vyšetření směrovat do místa, odkud daný problém vychází. Může se přitom zaměřit na chůzi, pohyblivost a rozsah pohybů v kloubu a podobně.
- Pohledem odborník snadno rozpozná nekoordinované i vůlí ovládané pohyby. Zrakem také zhodnotí, jak kvalitně a přesně je děláte.
- Zajímat ho bude váš postoj, chůze, jemná motorika a třeba i držení propisky při psaní.
- Mimika a výraz obličeje o vás také leccos prozradí. Například dokážou napovědět, jak moc bolestivý nebo nepříjemný je pro vás určitý typ pohybu nebo cvik.
Vyšetření pohmatem a poklepem
- Velmi přínosné vyšetření, při kterém fyzioterapeut podrobně zmapuje postiženou oblast.
- Ozřejmí se při něm rozsah omezení nebo odchylky od normálu. Závěry pomohou potvrdit a zpřesnit předchozí nález lékaře.
- Podle výsledků fyzioterapeut následně navrhne léčebný plán tak, aby rehabilitace přinesla co největší užitek.
Pouze s vyšetřením poslechem se u fyzioterapeuta zpravidla nesetkáte. Takový praktický lékař se však bez něj neobejde.
Obvykle se jedná o poslech pomocí fonendoskopu v uších.
Bolest není důkaz
Často se stává, že příčina potíží vychází z úplně jiného místa, než které vás bolí.
- Bolesti hlavy zpravidla vyplývají z blokády krční páteře, bolest zad z blokády hrudní páteře.
- Strnulost a mravenčení dolních končetin bývají dány uskřinutím sedacího nervu v pánevní oblasti.
Po vyšetření fyzioterapeut zhodnotí léčebné metody navržené specialistou a v případě potřeby je mírně upraví přímo vám na míru. Během další návštěvy tak budete moci již plně a účinně rehabilitovat.
(žij)
Zdroje:
www.physiotherapynotes.com/2011/02/physiotherapy-evaluation-and.html
KOLÁŘ, Pavel a MÁČEK, Miloš. Základy klinické rehabilitace. Praha: Galén, 2015. ISBN 978-80-7492-219-0.