Zdroj: profit
Hrozba zavřených nemocnic a krizových scénářů se po necelém roce vrátila do Česka. Vláda sice letos s lékaři uzavřela dohodu o postupném nárůstu jejich platů, jenže už příští rok nebudou mít nemocnice i kvůli růstu DPH potřebné peníze k dispozici. A od ministerstva zdravotnictví a zdravotních pojišťoven slyší, že peníze navíc nedostanou.
Foto: Profimedia.cz
Hromadné výpovědi lékařů a hrozba, že některá oddělení českých nemocnic přestanou fungovat. To byla realita českého zdravotnictví letos v zimě. Pacienti by však měli být ve střehu i teď.
Není vyloučeno, že lékaři nejmohutnější protesty v historii Česka, které se schovaly pod značku Děkujeme, odcházíme, brzy zopakují. Podané výpovědi více než tři tisíce doktorů stáhlo výměnou za slib ministerstva zdravotnictví, že jim letos, v roce 2012 a 2013 vzrostou platy.
Na konci by měli lékaři brát v průměru 1,5 až trojnásobek průměrné hrubé měsíční mzdy.
Na letošní platový skok se peníze našly. Po nátlaku lékařských odborů nyní ministr zdravotnictví Leoš Heger slibuje, že do nemocnic více peněz na platy pošle i v příštím roce, prostřednictvím úhradové vyhlášky. Ta určuje, kolik peněz mají zdravotní pojišťovny platit nemocnicím.
Jenže se může stát, připouští ministr, že objem prostředků se bude příští rok zvyšovat postupně podle výběru zdravotního pojištění. Takže lékaři nemohou čekat, že jim platy stoupnou o 10 procent od 1. ledna. Heger tvrdí, že letošní dohoda s lékaři hovoří o průměrném růstu platů o 10 procent a ne o zvýšení od začátku roku.
Dva měsíce před začátkem nového roku tak stále není jasné, zda a kdy budou nemocnice mít potřebné miliardy, aby mohly svým zaměstnancům přidat.
Lékařům dochází trpělivost a začínají oprašovat letošní úspěšnou protestní strategii. „Pokud by vláda uhnula od svých závazků, nezůstalo by to bez odezvy,“ hrozí šéf Lékařského odborového klubu Martin Engel (celý rozhovor čtěte zde). Pokud ministr do 5.
listopadu nedá jasné garance splnění memoranda, hrozí protesty i členové Odborového svazu ve zdravotnictví a sociální péče. Engel tvrdí, že Hegerovo řešení musí být jednoznačné. Jinak lékaři zahájí protestní akce. Požadavek odborů podpořila Asociace českých a moravských nemocnic.
Chce, aby ministr dal do úhradové vyhlášky konkrétní procento na navýšení platů. To zatím Heger odmítá.
Nejistota trojnásobku
Engelova slova nelze brát na lehkou váhu. Právě on dokázal zorganizovat největší a nejúspěšnější protesty lékařů za posledních 20 let. Lékařská akce Děkujeme, odcházíme přitom začala poměrně nenápadně. Na jaře loňského roku několika zmínkami o tom, že se mladým lékařům nelíbí systém vzdělávání a malé finanční ohodnocení.
V září loňského roku se přidali i další lékaři a kampaň za růst doktorských platů se rozjela naplno. Právě důraz na zvýšení platů dokázal lékaře stmelit nebývalým způsobem, výpovědi jich podepsalo 3 837. V zemi se najednou mluvilo o svolání krizového štábu, uvažovalo se o nasazení vojenských lékařů, nouzovém režimu v nemocnicích.
Vláda se nakonec s protestujícími lékaři na poslední chvíli dohodla. Letos jim slíbila zvýšit platy o pět až osm tisíc korun, což podle údajů ministerstva zdravotnictví představuje zvýšení o průměrných 20 procent ze 48 na 60 tisíc korun. V příštím roce mají růst o dalších 10 procent.
Toto zvýšení se má týkat i dalšího zdravotnického personálu. Od roku 2013 měly podle dohody platy lékařů dosahovat 1,5 až trojnásobku průměrné mzdy ve státě. Pro rok 2012 to znamená, že nemocnice budou muset na platy vydat o čtyři až 4,5 miliardy korun více.
Rok 2013 je podle ministerstva zdravotnictví ještě daleko, rezort proto zatím nemá odhady, kolik bude růst platů lékařů stát.
Jenže namísto happy endu přišly rok po vypuknutí protestní akce lékařů problémy. Na část z nich zadělala i sama vláda.
S odkazem na zavedení důchodové reformy schválila a parlamentem protlačila postupné zvyšování snížené sazby daně z přidané hodnoty, letos na 14 procent a v roce 2013 na 17,5 procenta. Snížená sazba DPH se přitom uplatňuje na zdravotnický materiál či léky.
Celé zdravotnictví bude vyšší DPH stát až čtyři miliardy korun. Peníze, které by mohly nemocnice použít na zvýšení lékařských platů, tak odvedou zpátky státu. Chybět budou prostředky i na zajištění samotného provozu nemocnic.
Nemocnice peníze nemají
Nemocnici v Havlíčkově Brodě se dlouhá léta dařilo hospodařit v černých číslech. Jenže kombinace vyšší DPH a další etapy zvyšování platů lékařů, které vláda slíbila stávkujícím doktorům letos v únoru, by mohla toto zdravotnické zařízení poslat do ztráty.
Růst platů 132 lékařů havlíčkobrodské nemocnice, která zaměstnává celkem přes tisícovku lidí, zdravotnické zařízení bez zvýšení příjmů nezvládne.
„Pokud zdravotní pojišťovny nepřistoupí k navýšení plateb, mohli bychom se dostat do červených čísel,“ říká Petra Čorne, mluvčí středně velké nemocnice, která ročně ošetří 220 tisíc pacientů ambulantně a 23 tisíc jich hospitalizuje.
Pokud by nemocnici zvýšení platů nekompenzovaly zdravotní pojišťovny, chybělo by jí na konci roku 2012 až 37 milionů. Každý měsíc by totiž dala na mzdy navíc 3,5 milionu. Všechny možnosti úspor už přitom zařízení, které spadá pod Kraj Vysočina, podle Čorne vyčerpalo.
Podobných nemocnic jsou v Česku desítky. Některé z nich hrozí, že pokud nedostanou více peněz od zdravotních pojišťoven, nepřidají lékařům v příštím roce ani korunu.
„Pokud úhradová vyhláška ministerstva zdravotnictví na rok 2012 nezajistí, aby zdravotní pojišťovny zvýšily úhrady na platy lékařů a sester, u nemocnic z naší asociace problémy s navýšením nebudou žádné.
Protože žádné platy zvýšeny nebudou,“ řekl Profitu Stanislav Fiala, výkonný ředitel Asociace českých a moravských nemocnic, která zastupuje 129 nemocnic a dalších zdravotnických zařízení.
Zdravotnická zařízení se necítí dohodou mezi vládou a lékaři vázána. Ke zvýšení platů se tomu podpisem memorand zavázal stát. Pokud stát svůj závazek splní, nemocnice stejně jako před rokem veškeré prostředky, které od zdravotních pojišťoven dostanou navíc, dají na zvýšení platů lékařů a sester, zní stanovisko nemocniční asociace.
Priorita? Jak pro koho
Lékařům se nelíbí postoj nemocnic ani ministerstva zdravotnictví.
„Pan ministr nejdříve říkal, že je to jeho politická priorita, teď najednou se snaží odpovědnost přehrát o patro níže, aby se lékaři v nemocnicích nějak dohodli. To je pro mě nepřijatelné.
Nešli jsme do stávky proto, abychom se nakonec dohadovali o platy v jednotlivých nemocnicích,“ říká šéf zdravotnických odborů Martin Engel.
I když se všechny nemocnice bez rozdílu shodují, že zvýšení platů v příštím roce bez navýšení svých příjmů nezvládnou, mezi jednotlivými zařízeními jsou rozdíly. Projevilo se to především při zvyšování platů lékařů v letošním roce. Například nemocnice ze soukromé sítě Agel se dohodly s lékaři ještě předtím, než odboráři uzavřeli memorandum s ministrem.
„Poprvé jsme zvedli platy lékařům již na začátku letošního roku. V průměru si už na začátku roku přilepšili lékaři v nemocnicích Agel zhruba o 3,5 tisíce korun. Podruhé se lékaři dočkali navýšení mezd v květnu.
V průměru si tak naši lékaři v letošním roce přilepšili o 8 200 korun,“ řekl Profitu Filip Horák, generální ředitel Agel (celý rozhovor najdete zde).
Rovněž čerstvým absolventům lékařské fakulty společnost nově garantuje mzdu minimálně ve výši 24 tisíc korun, což je více, než stanovuje tabulka pro státní a krajské nemocnice.
Průměrná výše výdělku lékařů skupiny Agel v České republice je tak letos 60 411 korun a oproti minulému roku, kdy průměrná výše výdělku dosahovala 54 700 korun, vzrostla o 10, 4 procenta. Nemocnice Agelu si to mohly dovolit také proto, že pravidelně dosahují zisku.
Soukromá síť nemocnic je oproti státním a krajským zařízením výrazně efektivnější při nákupu léků, materiálu, potravin a služeb.
Využívá toho, že skupina 10 nemocnic se čtyřmi tisíci lůžky představuje významný subjekt, který díky centrálním nákupům může stlačit ceny od dodavatelů výrazně níže, než kdyby jednotlivá zařízení nakupovala samostatně. „Tím dokážeme uspořit 10 až 15 procent,“ poznamenal Filip Horák.
Navíc oproti veřejnému sektoru není v soukromé síti nemocnic rozbujelá korupce, která nákupy techniky a materiálu ve zdravotnictví rovněž prodražuje.
Odlišnosti hospodaření veřejného a soukromého sektoru dokazuje příklad nemocnice ve Valašském Meziříčí. Ta do roku 2003 spadala pod město. Od roku 2004 se stala součástí skupiny Agel. Jako městská nemocnice hospodařilo zařízení se ziskem naposledy v roce 2000. Tehdy činil zisk víc než tři miliony korun.
Od té doby rok od roku zapadala do čím dál větších dluhů. V roce 2001 šlo o schodek téměř čtyři miliony korun, o rok později už to bylo 23 milionů. V roce 2003 vykázala nemocnice v hospodaření minus 30,5 milionu korun.
V době, kdy zařízení ve Valašském Meziříčí přebíral Agel, činila kumulovaná ztráta přes 70 milionů.
Hned první rok pod novým vedením ale nemocnice vykázala černá čísla – pět a půl milionu korun. V zisku zůstala i dál, v roce 2005 šlo o víc než 12 milionů, o rok později o téměř sedm milionů.
Nemocnice ve Valašském Meziříčí od té doby hospodaří se ziskem od pěti do 21 milionů ročně.
To vše nejen se zachováním nabídky poskytované péče, ale i s dalším rozvojem zařízení v podobě otevření nového heliportu, RHB oddělení, nového CT pracoviště či loňské koupě nové laparoskopické věže pro chirurgické obory.
Raději šetřit
Stejně jako nemocnice také předseda Lékařského odborového klubu požaduje, aby zdravotní pojišťovny zvýšily nemocnicím platby. Zdravotní pojišťovny se však do zvyšování plateb nehrnou.
„Výše úhrad za zdravotní péči poskytovanou v roce 2012 bude vycházet z úhradové vyhlášky, kterou vydá ministerstvo zdravotnictví,“ říká mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiří Rod.
Sama pojišťovna před několika dny oznámila, že vyčerpala všechny rezervy a nyní již hospodaří jen s penězi, které právě vybere.
Ostatní zdravotní pojišťovny by podobné problémy mít neměly. „Svaz zdravotních pojišťoven ČR nemá žádné signály od členských zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven, že by jim docházely finanční rezervy.
Nejsou v situaci jako VZP a dá se říct, že peníze na úhradu zdravotní péče mají v řádech týdnů až měsíců.
V letošním roce proto neočekávají žádné problémy,“ řekl Profitu Jaromír Gajdáček, generální ředitel Svazu zdravotních pojišťoven.
Ministerstvo zatím neřeklo, kdy novou úhradovou vyhlášku vydá. Čeká ještě na vývoj výběru pojistného za třetí čtvrtletí.
„Je potřeba si uvědomit, že do systému nelze pouze nalévat peníze, ale určitá část finančních prostředků se musí nalézt v rámci úspor a zvýšené efektivity jednotlivých zdravotnických zařízení.
Také je nutné brát v úvahu, že neustále klesají ceny léků i zdravotnického materiálu,“ podotkl mluvčí ministerstva Vlastimil Sršeň. Nemocnice však argumentují tím, že i přes pokles cen jednotlivých produktů se nasazuje stále častěji specializovaná léčba, která je finančně výrazně náročnější.
Zdravotní pojišťovny kvůli nejistotě ohledně úhrad už připravují scénáře pro případ, že by některé zdravotnické zařízení hrozící ekonomické tlaky nevydrželo a zkrachovalo.
„Pokud by hrozilo, že některá nemocnice z ekonomických důvodů bude muset poskytování zdravotní péče omezit či úplně zastavit, VZP přijme taková opatření, aby pro své pojištěnce zdravotní péči zajistila v ostatních smluvních zdravotnických zařízeních,“ uvedl mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiří Rod.
Dohody se musejí dodržet
O tom, že uzavřené dohody by se měly plnit, je přesvědčeno nejen ministerstvo zdravotnictví, ale i velký kritik ustupování protestujícím lékařům, šéf zdravotnického výboru Poslanecké sněmovny Boris Šťastný. Ministerstvo garantovalo memorandem zvýšení platů, takže v tomto ohledu bude memorandum spíše dodrženo, odhaduje další vývoj situace.
Najít peníze na vyřešení obou velkých problémů, tedy růst platů a zároveň dopady zvýšení DPH, je však podle něj v rámci samotného rezortu velmi složité, ne-li téměř nemožné.
„Očekával bych, že zejména v souvislosti se zvýšením DPH bude ministerstvo financí hledat nějakou kompenzaci do zdravotního systému,“ konstatoval Boris Šťastný.
Jenže ministr financí Miroslav Kalousek byl při vyjednávání o podobě státního rozpočtu na příští rok neoblomný.
Navýšení platby z rozpočtu za státní pojištěnce, tedy děti, důchodce či nezaměstnané, která loni činila 52 miliard a 707 milionů korun, nepřipravuje. „Zvýšení příspěvků za státní pojištěnce se nechystá. Ministr financí několikrát navrhoval variantu DPH, kde by léky zůstaly ve snížené sazbě. Bohužel, tuto variantu koaliční partneři nepodpořili,“ uvedl mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.
Podle asociace nemocnic se nabízí hned několik řešení, která by do systému dostala nové peníze i bez zvýšení platby za státní pojištěnce. „Jedním z nich je například poskytnutí úvěru státu pojišťovnám ve výši, která jim bude chybět ke splnění závazku státu. Další je třeba poskytnutí státní garance pojišťovnám na komerční úvěr,“ soudí ředitel Asociace českých a moravských nemocnic.
Lékařům nejde o málo. „Pokud by měl být problém se zvýšením platů v roce 2012, nikdo by jistě nebyl tak naivní, aby věřil tomu, že se naplní cílový stav v roce 2013,“ konstatoval Martin Engel. Ten v současnosti nejenom sleduje plnění dohod české vlády s lékaři, ale zároveň radí aktuálně protestujícím lékařům na Slovensku a možná i sbírá náměty pro další českou akci.
Tvrdší kontrola
Ne pro všechny lékaře ovšem znamenalo zvýšení platů celkově vyšší příjmy. Zdravotní pojišťovny začaly mnohem přísněji kontrolovat souběhy praxí a celkový čas, který lékaři odslouží.
V minulosti nebylo výjimkou, že si řada doktorů zvyšovala nízký základní příjem službami a příslužbami v několika zdravotnických zařízeních, případně kombinovali své soukromé praxe se službami v nemocnicích. „Kontrola úvazků a jejich souběhů má samozřejmě velký význam pro výpočet částky na navýšení úhrady na činnost lékařů dle aktualizované úhradové vyhlášky.
Těžko můžeme přispívat na plat lékaře v nemocnici, jestliže v době, kdy má poskytovat zdravotní péči u lůžka, ordinuje v jiném zdravotnickém zařízení,“ zmínil mluvčí VZP Rod.
Jenže v porovnání s tím, kolik peněz českým nemocnicím bude příští rok chybět, jsou to spíše drobné. České zdravotnictví tak čeká horký podzim.
Kolik miliard nakonec ministr Heger vytáhne, zatím není jasné. Vládě se však dá jen velmi těžko věřit, že nynější komplikace nečekala.
Vždyť o nutnosti zvýšit DPH mluvili koaliční politici dávno před tím, než podepsali s lékaři dohodu o zvýšení platů.
Sekera ve výši 74 miliard. Nižší daň není zadarmo, peníze budou chybět
Kabinet totiž nepředložil ani úspory, ani návrh na dodatečné příjmy. „Snížení zdanění fyzických osob by bylo skvělou zprávou pro ekonomiku, nebýt dvou okolností.
Zaprvé, opatření bude znamenat obrovský výpadek příjmů státního rozpočtu a vláda veřejnosti nesdělila, kdo a kdy vznikající dluh zaplatí.
Zadruhé, opatření začne působit v roce, kdy by se ekonomika již měla vzpamatovávat z koronavirového šoku přirozeným způsobem,“ říká hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Původní odhady rozpočtových dopadů navrhovaného patnáctiprocentního zdanění hrubé mzdy hovořily až o devadesáti miliardách. Toto číslo ovšem vláda korigovala tím, že do něj započetla předpokládaný vyšší výběr DPH způsobený větší ochotou lidí utrácet.
Tento předpoklad je ovšem podle ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy nejistý. „Vláda vychází z některých předpokladů, které se nemusí naplnit. Pokud lidé budou šetřit více, než vláda předpokládá, například v důsledku možné druhé vlny pandemie a jejích ekonomických dopadů, náklad opatření bude v příštím roce vyšší.“
Vyšší zdanění bank či korporací?
Eva Zamrazilová z Národní rozpočtové rady považuje superhrubou mzdu za artefakt bez ekonomické logiky, upozorňuje však na to, že výpadek 74 miliard není možné mít jako trvalou součást rozpočtu. Vláda proto podle ní musí hledat nové zdroje příjmů.
Vicepremiér Jan Hamáček naznačil, že myšlenky ČSSD na krytí dodatečných výdajů se ubírají například směrem k sektorové dani pro banky, která by podle něj mohla přinést do rozpočtu kolem 15 miliard korun. „Respektujeme, že na tom shoda není. Je to ale možnost, podobně jako vyšší zdanění korporací nebo omezení odlivu peněz z Česka do ciziny,“ dodal.
Premiér Andrej Babiš argumentoval na tiskové konferenci tím, že český vládní dluh ve výši 30,8 procenta HDP byl loni čtvrtý nejnižší ze zemí EU a že tento podíl od jeho příchodu do vlády klesal. „Chceme veřejné finance držet na uzdě. Tento rok se dluh navýší, ale stále bude nižší, než když jsme nastupovali a po návratu do normálu se ho budeme snažit snižovat,“ řekl Babiš.
Sledovat další díly na iDNES.tv
Desítky miliard pro důchodce
Podle analytika České spořitelny Michala Skořepy však není rozumné pracovat jen s jedním ukazatelem zadluženosti. „Česko může o statut kvalitního dlužníka rychle přijít. Pro hodnocení v očích věřitelů je totiž důležitá spíš racionalita, tedy zda dávají smysl důvody tohoto zadlužení a zda existuje rozumná představa, jak se zadlužením nakládat do budoucna,“ míní.
Pro příští rok bude kabinet potřebovat navíc dalších 32,5 miliardy korun na valorizaci důchodů o 848 korun. Dalších patnáct miliard, které spolkne prosincový příspěvek důchodcům, se stane součástí letošního schváleného půlbilionového deficitu. „Dospěli, jsme k tomu, že je lepší dát ten příspěvek v rámci stávajícího rozpočtu, je tam na to prostor,“ řekl premiér.
Odmítl také kritiku, že by vánoční bonus pro důchodce byl motivován blížícími se volbami. Vláda tak chce kompenzovat životní náklady penzistů, které podle Babiše stoupají rychleji než typický spotřební koš zbytku populace.
Ani to se však analytikům příliš nezdá. „Na jednorázové odměně pro důchodce není nic koncepčního. Jednou se budou mít lépe, ale pak se to vrátí do zaběhlých kolejí,“ říká Štěpán Křeček z BH Securities.
Oslavte První máj na třetím ročníku DERMACOL LOVE DAY v pražské Grébovce
Návštěvníci se mohou těšit na známé tváře televize Prima, v čele s moderátory Evou Perkausovou a Petrem Vágnerem. V odpoledních hodinách potom vystoupí skupina Mandrage a chybět samozřejmě nebude ani přání k osmým narozeninám kanálu Prima LOVE. Akci již třetím rokem pořádá primácká agentura Solootions.
Na DERMACOL LOVE DAY oslaví kanál Prima LOVE již tradičně své narozeniny a chybět u toho nebudou ani tváře televize Prima. „DERMACOL LOVE DAY patří do portfolia eventů pro veřejnost, pořádaných primáckou agenturou Solootions.
Je jednou z tradičních akcí, která každým rokem přiláká tisíce návštěvníků, a to nejen díky nádhernému prostředí, ale především díky jedinečnému programu, který se zaměřuje na všechny cílové skupiny a nabízí jim vždy něco navíc – pestrý obsah, neopakovatelný zážitek umocněný setkáním s tvářemi televize a skvělým hudebním vystoupením,“ uvádí Aleš Pýcha, marketingový ředitel FTV Prima, který je zároveň zodpovědný za agenturu Solootions.
„S láskou ke kráse měníme svět“ je motto známé české kosmetické značky Dermacol. A k tomu oslava Prvního máje přímo vybízí. „Všechny vás srdečně již potřetí zveme do Grébovky, kde chystáme líčení dam v čele s neslíbatelnou rtěnkou 16H Lip Colour, ale budeme mít připravenou i zábavu pro děti a muže.
Pro děti jsme si přichystali velmi oblíbenou aplikaci pestrobarevných pudrů na vlasy a pánům budeme například aktivně ukazovat benefity oleje na vousy. Na místě budeme rozdávat naše unikátní Dermacol bankovky, a vy si tak budete moci nakoupit za skvělých podmínek.
Věříme, že díky našim parfémům i krásně provoníme Grébovku,“ dodává Věra Komárová, ředitelka a spolumajitelka rodinné firmy Dermacol.
Speciálně dámy si budou moci vychutnat i módní přehlídky, spoustu workshopů a ukázky nejrůznějších tanců. Ani letos nebude samozřejmě chybět tradiční líbání pod rozkvetlou třešní s profesionálními líbači.
Pro pány bude potom připravena odpočinková zóna a i děti si užijí plno zábavy. „Máme radost ze spolupráce s DERMACOL LOVE DAY, který se koná v nádherných prostorech Grébovky.
Těšíme se, že naším programem v HARIBO dětské zóně připravíme zábavu pro všechny malé návštěvníky,“ říká Michaela Spickett, marketingová manažerka společnosti HARIBO.
Nebude chybět ani tradiční zóna Vltava Labe Media, zastoupená časopisem Glanc, kde si budou návštěvníci moci v chill out zóně dopřát vlasový styling a nechat se vyfotit v unikátní fotobudce s titulkou Glanc.
Pro malé i velké budou připraveny tradiční workshopy, společně s týmem Kreativ si budou moci poskládat origami, vymalovat jarní omalovánky a pro všechny tvořivé budou připraveny kreativní dárečky.
A s magazínem Kondice si zase návštěvníci budou moci zacvičit a vyzkoušet různé cvičení jógy.
Vstup na DERMACOL LOVE DAY je pro všechny návštěvníky zdarma. Pokud si ale zakoupí tašku Dermacol, mohou se nechat nalíčit, nalakovat nehty, a navíc si odnést dárky v minimální hodnotě 500 Kč! Tašku je možné zakoupit na GoOut, Ticketportal nebo Slevomat, kde jsou společně s taškou k dispozici i další Prima LOVE balíčky.
Akce se koná pod záštitou starostky MČ Praha 2, Mgr. Jany Černochové.
Maláčová navrhne prodloužení Antiviru. Trvat má až do konce června
Je Miloš Zeman pro děti dobrým vzorem? Deník se ptal učitelů z celé ČR ČTK
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) na pondělním jednání vlády navrhne pokračování programu Antivirus v nynější podobě do konce června.
Bonus k nemocenské lidem v koronavirové karanténě či izolaci by se mohl vyplácet do poloviny nebo do konce roku, navrhne také. Maláčová to dnes řekla po jednání expertního týmu prezidenta Miloše Zemana na zámku v Lánech. Obě opatření teď platí do konce dubna.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) hovoří na tiskové konferenci po jednání vlády | Foto: ČTK
Z Antiviru stát vyplácí příspěvky na mzdy firmám, na které dopadla nařízená omezení kvůli epidemii a koronavirová krize. Program má skončit na konci dubna.
„V pondělí na vládu nesu návrh na prodloužení Antiviru ve stávající podobě,“ řekla Maláčová. „Navrhuji prodloužení do konce června, tak jak jsme to předjednali na tripartitě,“ dodala.
Prodloužení programu do konce června žádali v pondělí na jednání tripartity zaměstnavatelé i odbory.
Z Antiviru stát poskytuje příspěvky na mzdy od loňského 12. března, od vyhlášení prvního nouzového stavu firmám, na které dopadla nařízená omezení proti covidu a koronavirová krize.
Příspěvkem A stát proplácí celé mzdy s odvody do 50 tisíc korun v zavřených provozech a 80 procent náhrady mzdy lidí v karanténě do 39 tisíc korun. Příspěvkem B dorovnává při omezení výroby a služeb kvůli výpadku poptávky, personálu či surovin 60 procent náhrady mzdy do 29 tisíc korun. Příspěvky do 12.
dubna podle údajů ministerstva práce získalo 72 085 firem na víc než milion zaměstnanců. Stát podnikům vyplatil 37,6 miliardy korun.
Přečíst článek ›
Prodloužení vyplácení bonusu k nemocenské pro lidi v karanténě nebo izolaci doporučila mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSES), připomněla Maláčová. „Nesu to (na vládu) ve dvou variantách,“ řekla.
Později upřesnila, že jde o pokračování takzvané izolačky do konce června nebo do konce roku. Izolačka podle ní pomohla zvýšit počet lidí, kteří se při nákaze izolovali, o desetinu, a pomohla tak dostat epidemii v ČR pod kontrolu.
Náklady na opatření klesají zároveň s tím, jak ubývá nakažených, doplnila Maláčová.
V karanténě jsou lidé bez příznaků, kteří se potkali s nakaženými. V izolaci jsou ti, u nichž se nákaza potvrdila. Na bonus mají nárok lidé, kteří šli do karantény a izolace po 1. březnu. Dostávají náhradu 60 procent redukovaného příjmu.
K ní mají v prvních dvou týdnech ještě příspěvek až 370 korun na den. Celkem nesmějí ale pobírat víc než 90 procent svého průměrného výdělku. Peníze v prvních 14 dnech posílá zaměstnavatel.
Výdaje na příspěvek si pak odečte ze sociálních odvodů.
Předplaťte si Deník.cz a čtěte vše bez omezení. Navíc získáte zdarma unikátní e-knihu CYKLODENÍK s cyklotrasami napříč Českem. Více zde.
17.4.2021
Porsche nové vozidlo, servisní knížka, koupeno v CZ Škoda Octavia první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ Seat Tarraco nové vozidlo, servisní knížka, koupeno v CZ, předváděcí vozidlo Škoda Octavia servisní knížka, koupeno v D Opel Astra servisní knížka, koupeno v CZ Škoda Octavia první majitel, servisní knížka, koupeno v A Škoda Octavia koupeno v CZ Ford Mondeo první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ + PRODAT AUTO