Národní asociace pacientských organizací [NAPO] odmítá kritiku Asociace veřejně prospěšných organizací ČR [AVPO ČR] poslaneckého návrhu, aby od příště byly všechny pacientské organizace, které chtějí aktivně vstupovat do zdravotního systému České republiky, zapsaným spolkem. Pro ZdraveZpravy.cz říká i důvod.
V minulých dnech se ostře vymezila AVPO ČR proti poslaneckému návrhu Věry Adámkové [za ANO], aby do budoucna měly všechny pacientské organizace, které chtějí aktivně vstupovat do zdravotního systému, právní formu zapsaného spolku.
Prezident AVPO ČR Marek Šedivý ve zprávě AVPO ČR doslova uvedl: „Návrh je diskriminační, dost možná protiústavní a poškodí tisíce pacientů v České republice.
Do pacientského sektoru zatne klín, aniž by bylo zřejmé, co za tlakem na jeho přijetí stojí.“
AVPO ČR zároveň argumentovala, že je to problém minimálně pro 14 v Česku již zavedených pacientských organizací.
Pacientské organizace navrhují financování z veřejných zdrojů
S těmito slovy a kritikou však nesouhlasí přípravný výbor Národní asociace pacientských organizací, který naopak vítá povinnost, aby měly pacientské organizace, které chtějí hrát aktivní roli v systému tuzemského zdravotnictví, právní formu zapsaného spolku. Důvody, proč NAPO podporuje schválení novely zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění na právě probíhající schůzi Poslanecké sněmovny, jsou dva.
„Bez definice pacientské organizace zákon sice přizná pacientům právo podílet se na rozhodovacích procesech, ale když nedefinuje, kdo přesně se jich může účastnit, ve výsledku se jich nebude z pacientů účastnit nikdo,“ říká za přípravný výbor NAPO Robert Hejzák.
Podle něj je navíc definice pacientské organizace součástí komplexního pozměňovacího návrhu. Ten mimo jiné ustanovuje vznik vysoce specializovaných center pro vzácná onemocnění.
Při zamítnutí tohoto pozměňovacího návrhu pacienti nedostanou možnost účastnit se na rozhodovacích procesech. Zároveň se zmaří několik let práce na ustanovení center pro vzácná onemocnění.
Z nich mají mít prospěch právě chroničtí pacienti.
Jaký je kontext poslaneckého návrhu
Sněmovnou aktuálně projednávaná novela zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění zavádí do českého právního řádu i přesnou definici pacientské organizace. Přestože organizace zastupující pacienty a hájící jejich oprávněné zájmy mají v Česku dlouhou historii, v českém právním řádu zatím definice pacientské organizace chybí.
Do legislativy ji původně měla přinést novela zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, ještě před přijetím zmiňované novely o veřejném zdravotním pojištění – ta již se zapojením pacientských organizací do vybraných rozhodovacích procesů počítá. Novela zákona o zdravotních službách ovšem zatím projednána nebyla.
A proto je nyní definice pacientské organizace zaváděna formou poslaneckého pozměňovacího návrhu.
„Je to v dané situaci jediné řešení, jak uvést oba zákony v soulad,“ vysvětluje za Národní asociaci pacientských organizací Robert Hejzák.
Odvolává se i na stanovisko Národní rady osob se zdravotním postižením ČR [NRZP ČR]. Ta ve svém stanovisku uvádí: „Předsednictvo NRZP ČR projednalo pozměňovací návrh paní poslankyně Věry Adámkové a vyslovilo s ním souhlas.
Pouze spolky, které mají konkrétní členy a tito členové se podílejí na rozhodovacích procesech ve spolcích, mohou být definovány jako pacientské spolky.
Nesouhlasíme s názorem, že pacientské organizace mohou zastupovat také právní formy organizací, které nemají členy, a zájmy pacientů hájí, ačkoliv nemají konkrétní zkušenosti a pacienti nemají možnost být členy takové organizace a ovlivňovat její činnost.“
Co lze zjistit v seznamu pacientských organizací
Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] nabízí organizacím, které zastupují pacienty nebo pacientům poskytují služby, případně působí v oblasti prevence onemocnění, dobrovolně se registrovat do databáze pacientského segmentu. Seznam dnes zahrnuje přes 120 organizací.
Ty neposkytují pouze edukační, rehabilitační a vrstevnické programy, ale mnoho z nich je rovněž zapojeno do advokační práce. To je například účast na tvorbě předpisů a metodik, spolupráce se zdravotními pojišťovnami apod.
Novela zákona o zdravotním pojištění počítá s rozšířením této spolupráce a přímým zapojením pacientů do vybraných rozhodovacích procesů ve zdravotnictví, například při hodnocení zdravotnických technologií [Health Technology Assessment – HTA].
Orphan drugs budou posuzovat i pacientské organizace
Podle vyjádření NAPO, jež mají ZdraveZpravy.cz k dispozici, výběr zástupců pacientů do těchto procesů ovšem nemůže být náhodný a musí odpovídat základním definičním kritériím pacientské organizace.
Mezi taková kritéria například podle definice Evropské agentury pro léčivé přípravky [EMA] patří podmínky reprezentativnosti, transparentního financování a minimální doby existence.
To vše podle NAPO snižuje riziko účelového zakládaní organizací, například k propagaci určitého medicínského postupu. Což v Česku není ničím výjimečným a děje se to často i za podpory oficiálních autorit.
Už proto je dle NAPO kritérium autentické reprezentace klíčové. Organizace ucházející se o status pacientské organizace musí pacienty nejen sdružovat, ale musí jimi být i vedeny a řízeny. Případně se musí pacienti na vedení a řízení organizace podílet většinovým hlasem.
„V českém právním řádu takovému organizačnímu modelu odpovídá právní forma zapsaného spolku,“ zdůrazňuje Hejzák.
Dodává, že pacientská organizace musí mít takovou strukturu, jež umožňuje adekvátní tok informací mezi pacienty-členy a vedením organizace. Při změně členské základny nebo potřeb pacientů musí mít pacienti i přímou možnost rozhodovat o službách a aktivitách, které jim organizace bude poskytovat. Jakožto i o způsobu, jakým je bude zastupovat v jednání s třetími stranami.
NAPO: Jenom název nestačí, je důležité být spolkem
NAPO se ve svém vyjádření odvolává na seznam organizací zastupujících pacienty uveřejněný v ministerské databázi. Z něj dle ní není vůbec jasné, která z těchto organizací nově zaváděné definiční podmínky pacientské organizace splňuje.
Samotné slovo „pacient“ nebo „zdraví“ v názvu organizace ještě nic nevypovídá o reprezentativnosti zastoupení pacientů.
Podle zástupců NAPO ze seznamu není zřejmé, do jaké míry ovlivňují práci organizace prostřednictvím financování například farmaceutické firmy.
„Bez bližšího ověření způsobu řízení organizace nelze zaručit, že samotní pacienti mají většinový podíl na vedení organizace a mohou ovlivňovat její směřování. Tyto nedostatky a interpretační mezery nově zaváděná definice pacientské organizace odstraňuje,“ uvádí Hejzák.
Podle něj definici, jak ji navrhuje novela zákona, podporují i samotní pacienti. Ti chtějí, aby jejich zájmy při hodnocení zdravotnických technologií [HTA] byly zastupovány jimi samými, nikoli nevolenými zástupci.
Na místě je klid a rozvaha, ne vášně
Robert Hejzák pro ZdraveZpravy.cz dále zdůrazňuje, že pro organizace, které definici pacientské organizace nenaplní, se v jejich práci nic nemění. Nadále můžou pokračovat v činnosti a naplňovat své poslání. To znamená podporovat pacienty, poskytovat jim své služby, působit v oblasti prevence, informovat veřejnost o onemocnění a jiné. Podle něj nebude ohroženo ani jejich financování.
„Dotační programy na podporu pacientů nejsou na definici pacientské organizace vázány. Běžně se do nich mohou hlásit nejen různé právní formy neziskových organizací. Jako jsou spolky, ústavy, nadace, obecně prospěšné společnosti. Ale platí to i pro příspěvkové organizace, účelová zařízení církví nebo právnické osoby zřízené podle zvláštního zákona, například vysoké školy,“ upřesňuje.
Asociace pacientských organizací vznikne asi už letos
Z toho je jasné, že žádná z existujících organizací se nemusí rušit ani omezovat svou činnost. Pravda ovšem je, že pokud by chtěla pacienty zastupovat v rozhodovacích procesech definovaných v legislativě, musí mít členskou základnu složenou převážně z pacientů. To je nově založit spolek a naplnit zbývající kritéria pacientské organizace.
Což není podle NAPO nic diskriminačního ani nedemokratického. Naopak jde o naplnění dlouhodobého úsilí samotných pacientů, kteří v Česku vybudovali mnoho úspěšných, profesionálních a skutečných pacientských organizací.
–DNA–
Dohodovací řízení o úhradách na rok 2021 skončilo uzavřením 12 dohod
Skončilo dohodovací řízení mezi poskytovateli zdravotní péče a zdravotními pojišťovnami o úhradách na příští rok. Zástupci poskytovatelů a zdravotních pojišťoven vylepšili loňský úspěch a uzavřeli dvanáct ze čtrnácti dohod. Dohody nebylo dosaženo pouze v segmentu akutní a následné lůžkové péče. Všechny segmenty zdravotní péče v příštím roce opět porostou.
„Letošní výsledek dohodovacího řízení považuji za mimořádně úspěšný. Ačkoliv nejsme v jednoduché situaci, většina poskytovatelů k jednáním přistoupila velmi zodpovědně a podepsala dohodu se zdravotními pojišťovnami.
Pokračujeme v základních principech, podporujeme primární péči, reformu péče o duševní zdraví a její klíčovou součást, kterou je financování center duševního zdraví.
Je pro mě zcela zásadní, že nadále počítáme s hrazením centrové péče, tedy život-zachraňující léčby, a pojišťovny počítají s tím, že do této péče dají další 3 miliardy korun.
Zdravotnictví v dalším roce poroste, a to i díky tomu, že se podařilo zvýšit platby za státní pojištěnce, letos o 20 a v příštím roce o 50 miliard korun, což zaručí stabilitu systému, protože zdravotnictví nebude tak závislé na vývoji ekonomiky, “ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Odhadovaný meziroční nárůst příjmů systému veřejného zdravotního pojištění v příštím roce je 13,3 mld. Kč. U mandatorních výdajů se jedná o 6,9 mld. Kč, mezi které patří například centrová péče, úhrada léčebného konopí, náklady spojené s reformou primární a psychiatrickou péčí či nové kapacity a přístroje.
Dohoda uzavřená s poskytovateli ambulantní stomatologické péče navazuje na spolupráci z předchozích let. Cílem návrhu je podpořit péči o registrované pacienty, podpořit péči o dětské pacienty, zajistit dostupnost specializovaných stomatologických služeb a neodkladnou péči u neregistrovaných pacientů. Dohoda představuje navýšení úhrad pro tento segment kolem 400 mil. Kč.
Dohoda praktických lékařů a praktických lékařů pro děti a dorost je konstruována s ohledem na předpokládané nové výkony v seznamu zdravotních výkonů v souvislosti s reformou primární péče.
Návrh počítá se zavedením nových výkonů týkající se péče o pacienta s demencí a testu mentálních funkcí. Kromě toho dohoda vede k podpoře výkonové části úhrady praktickým lékařům. Dohoda představuje navýšení úhrad pro tento segment přes 500 mil. Kč (z toho 80 mil.
Kč je plánováno na nové výkony související s péči o pacienty s demencí).
Dohoda v segmentu ambulantní gynekologické péče navazuje na úhradový mechanismus dohodnutý pro rok 2020. Podporuje kvalitu péče a pokračuje v agregované/balíčkové platbě za těhotné pojištěnky. Úhrada za péči za těhotné směřuje registrujícímu gynekologovi, je také zachována úhrada za epizodu péče. Dohoda představuje navýšení úhrad pro tento segment přes 150 mil. Kč.
Dohoda v segmentu fyzioterapie zohledňuje především péči o pacienty s preferovanými diagnózami, které jsou náročné na poskytnutou fyzioterapeutickou péči. Obsahuje výkonovou platbu za pojištěnce s vybranými diagnózami (např.
roztroušená skleróza, péče o děti s nedostatkem předpokládaného normálního fyziologického vývoje aj.). Součástí návrhu je také bonifikace za péči o pojištěnce s náročnými diagnózami (např. pacienti po cévních nemocech mozku, pacienti po vážných úrazech).
Dohoda představuje navýšení úhrad pro tento segment přes 90 mil. Kč.
Mimolůžkové laboratorní a radiodiagnostické služby se se zdravotními pojišťovnami také dohodly, a to na navýšení hodnoty bodu pro jednotlivé skupiny výkonů. U poskytovatelů laboratorních služeb byly do výkonové úhrady zařazeny nové screeningové výkony. Dohoda představuje navýšení úhrad pro tento segment přes 300 mil. Kč.
Na rozdíl od minulého roku, došlo k dohodě i v segmentu domácí péče.
Adekvátně došlo k úpravám koeficientů pro stanovení celkové výše úhrady a úpravy hodnot bodů, přičemž tímto je zohledněna i změna bodových hodnot v seznamu zdravotních výkonů u odborností domácí zdravotní péče.
Návrh obsahuje bonifikace za péči o pojištěnce s vybranými diagnózami (např. po léčbě karcinomu, po cévních nemocech mozku, péče o diabetiky). Dohoda představuje navýšení úhrad pro tento segment přes 90 mil. Kč.
Dohoda ambulantních specializovaných služeb zohledňuje především předpokládanou změnu ceny nositelů práce v seznamu zdravotních výkonů, kterou avizovali zástupci poskytovatelů.
Obsahuje mimo jiné výkonovou úhradu vybraných odborností (psychiatrie, psychologie, adiktologie apod.) a vybraných výkonů (protonová terapie, gastroenterologický screening apod.).
Dohoda představuje navýšení úhrad pro tento segment přes 780 mil. Kč.
Dohoda ambulantní dialyzační péče navazuje na dohody uzavřené v předchozích letech.
Část úhrady je vázána na hodnocení kvality výsledků poskytované dialyzační péče reportovaných do Registru dialyzovaných pacientů (RDP) vedeného, který je aktivitou České nefrologické společnosti.
Zachovány jsou všechny bonifikační mechanismy, včetně podpory poskytovatelů za včasné vyšetření pojištěnců na čekací listinu k transplantaci ledviny. Dohoda představuje navýšení úhrad pro tento segment přes 7 mil. Kč.
U poskytovatelů lázeňské péče byl zachován způsob úhrady jako v minulých letech, tj. úhrada za jeden den pobytu. Mezi parametry dohody patří adekvátní navýšení úhrady za jeden den pobytu. Dohoda představuje navýšení úhrad pro tento segment přes 85 mil. Kč.
Dohoda v segmentu zdravotnická dopravní služba pokračuje v úhradovém mechanismu z předchozích let.
Návrh obsahuje stejnou hodnotu bodu za dopravní výkony u poskytovatelů zdravotnické dopravní a zdravotnické záchranné služby a navýšení úhrady za převoz a manipulaci s obézním pacientem u poskytovatelů zdravotnické dopravní služby. Dohoda představuje navýšení úhrad pro tento segment přes 50 mil. Kč.
Dohoda v segmentu zdravotnická záchranná služba obsahuje adekvátní navýšení hodnoty bodu za zdravotní výkony pro poskytovatele zdravotnické záchranné služby a stejnou hodnotu bodu za dopravní výkony u poskytovatelů zdravotnické dopravní a zdravotnické záchranné služby. Dohoda představuje navýšení úhrad pro tento segment kolem 90 mil. Kč.
Dohoda lékáren zohledňuje především úhradu výkonu 09552 – Signální výkon výdeje jednoho druhu léčivého přípravku, základní dispenzace a související administrativa, který bude hrazen poprvé od jeho zavedení bez limitace referenčními hodnotami.
Dohoda zachovává úhradu za digitalizaci, tj. převedení listinného receptu do elektronické podoby, a také zachovává fond pro nedostupné lékárny a lékárny se zajištěním provozu 24 hodin denně 7 dní v týdnu. Dohoda představuje navýšení úhrady za tento výkon o cca. 120 mil.
Kč.
Všechny dohody naleznete zde: https://www.vzp.cz/poskytovatele/dohodovaci-rizeni/dohodovaci-rizeni-pro-rok-2021.
Reforma zdravotnictví: | ICV
Stránka byla přesunuta do archivu
- Jak se dotkne reforma zdravotnictví lékové politiky?
Jak se dotkne reforma zdravotnictví lékové politiky?
Změní se zásady lékové politiky.
V lékárně již nebudete platit za každou položku na receptu zvlášť, ale zaplatíte pouze poplatek za recept. V oblasti lékové politiky klade reforma důraz na možnost preferování nejvýhodnějšího generického léčiva zdravotními pojišťovnami (tzv.
pozitivní listy) a na úhradové aukce prováděné Státním ústavem pro kontrolu léčiv. Dále je kladen důraz na konkurenci mezi poskytovateli péče i dodavateli zdravotnického materiálu.
Transparentně nastavené aukce na léky jsou čitelným a jasně viditelným protikorupčním opatřením, které pomůže výrazně bojovat s dlouhodobě kritizovanou šedou ekonomikou v lékové oblasti.
Proč se má změnit počet lůžek v nemocnicích?
Lůžek na obyvatele máme příliš, podle všech dostupných dat jsme nad průměrem EU (menší počet lůžek má drtivá většina západních států). Zvláště některá akutní lůžka nejsou často dostatečně využitá. Odčerpávají však nemalé finanční prostředky.
Cílem je upravit strukturu akutní lůžkové péče. Mnohá lůžka totiž díky pokroku v medicíně, kdy mnoho zákroků již může být prováděno ambulantně, nejsou potřeba. Některá nepotřebná lůžka tedy budou zrušena, některá se převedou např.
na lůžka následné/dlouhodobé péče, kterých je naopak nedostatek.
V čem spočívá neefektivnost lůžkových oddělení v nemocnících?
V minulosti aplikovaný systém úhrad podporoval nadprodukci a pacienti často leželi v nemocnicích mnohem déle, než bylo potřeba. To mělo za následek například i delší čekací lhůty na operace.
Nově zavedený systém platby za diagnózu (DRG) a podpora jednodenní chirurgie přináší do systému jasnější pravidla pro zdravotnická zařízení, která více motivují zařízení k tomu, aby léčila efektivně. To znamená, že v zájmu nemocnice bude pacienta co nejlépe a co nejrychleji vrátit do běžného života.
Přesto však restrukturalizace lůžkového fondu pouze v rukou nemocnic nepřinášela kýžený výsledek a ke slovu se tak dostali plátci péče – zdravotní pojišťovny se svým návrhem restrukturalizace lůžkové péče.
Existují nějaká data, která prokazují využívání lůžek v nemocnicích?
Ano, k dispozici jsou data ÚZIS (Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR) za rok 2010 a hovoří jasně: využití lůžek akutní péče je jen 72,2 %, u novorozeneckých to je 80,9 %, u lůžek následné péče 89,0 %. Celkově bylo využití lůžkové kapacity 74,5 %. Zahraniční srovnání pak poskytují data OECD a i tady má ČR oproti některým zemím rezervy, například v Kanadě je míra obložnosti 93% a v Irsku 89,2%.
Hrozí privatizace zdravotních pojišťoven?
Vláda dostála svému slibu a pojišťovny neprivatizovala, pouze se snaží zefektivnit jejich chod, možnost jejich kontroly a celkově zlepšovat legislativní vymezení.
Nově budou odstraněny některé problémy v oblasti úpravy slučování, zániku a zrušení zdravotních pojišťoven, bude zvýšena motivace jejich vedení k hospodárné správě jejich financí a v neposlední řadě také zavedena nová vrstva přerozdělení, která odstraní současné nespravedlnosti v alokaci zdrojů mezi pojišťovnami.
Co je to nadstandard nebo nadstandardní péče?
Nadstandardem se rozumí odlišení základní péče od ekonomicky náročnější varianty zdravotní péče. Takové rozdělení jasně určuje, jaké služby jsou běžné, všem dostupné, tedy standardní, a jaké se provádějí pouze za určený příplatek. Obecně platí, že pacient má nárok na péči, která mu z hlediska jeho uzdravení pomůže nejvíce.
V případě, že existuje více způsobů, jak pacienta uzdravit, je hrazen ten, který je nejlevnější. Pokud pacient chce mít například zvýšené pohodlí, má možnost si připlatit za definovaný nadstandard. U nadstandardu navíc ušetří oproti současnosti – bude hradit jen rozdíl mezi požadovanou cenou a tím, co hradí zdravotní pojišťovna za standard.
Například za odlehčenou sádru zaplatí cenu sníženou o cenu klasické sádry, kterou celou hradí zdravotní pojišťovna.
Podle čeho se bude určovat standardní péče a nadstandardní péče?
Současnou úroveň zdravotní péče chce vláda zachovat jako standard. Ten bude postaven na třech základních principech: na místní dostupnosti péče, časové dostupnosti a seznamu výkonů s bodovými hodnotami. Zdravotnický systém je nadále postaven na principu solidarity a co nejvyšší dostupnosti.
Nadstandardní péče se týká pouze případů, kdy existuje standardní varianta se stejným medicínským výsledkem. Můžeme si ji představit v oblasti použitých materiálů nebo u některých velmi nákladných robotických operací.
Nadstandardy jsou vytvářeny postupně a na základě konzultací s odborníky, zainteresovanými aktéry, jako jsou zdravotní pojišťovny nebo pacientské organizace.
Znamená to tedy, že lepší péče bude pro běžné pacienty nedostupná?
Placení tzv. nadstandardu neznamená, že většina občanů bude odkázána na „chudinskou péči“, jak varují odbory. Jak již bylo zmíněno, nadstandardem bude pouze zbytná péče. Výsledkem budou nejen další finanční prostředky na zdravotní péči, ale také omezení korupce. Lidé nebudou mít důvod dávat lékařům všimné apod., které činilo systém značně netransparentním.
Co by se stalo, kdyby zůstal zachován současný systém?
Stále by přetrvával princip všimného, obálek a potenciálního korupčního prostředí. Díky stále se zvyšujícím finančním nákladům na zdravotnictví by bylo kvalitní zdravotnictví těžko udržitelné pro všechny.
Takto se peníze za nadstandardní varianty péče dostanou zpět do systému, budou využity pro pacienty.
Je nutné si uvědomit, že systém zdravotnictví prochází rozsáhlou reformou a nadstandardy jsou jen její součástí.
Jak se posílí práva pacienta?
Práva pacienta budou jasně definována. Pacient a poskytovatel budou v rovnocenném postavení – lékař musí pacienta informovat, vše mu vysvětlit a probrat s ním postup léčby. Pacient již nebude pasivním účastníkem, který je vláčen zdravotním systémem bez možnosti podílet se na rozhodování o způsobu své léčby.
Může pacient zasahovat do rozhodnutí lékaře?
Pacient musí být ze zákona poskytovatelem dobře informován a má právo zákrok přijmout či odmítnout. V případě, že pacient má pochybnosti o správnosti diagnózy či poskytnuté péče, má právo na vyšetření a názor dalšího lékaře.
Může si pacient stěžovat na lékaře?
Pacient bude mít možnost si účinněji stěžovat. Zákon ukládá nové povinnosti v oblasti zacházení se stížnostmi. Pacient si bude moci stěžovat přímo v zařízení, příslušnému správnímu orgánu či příslušné komoře, eventuelně zdravotní pojišťovně. Při porušení svých povinností vůči pacientovi hrozí poskytovateli významné sankce.
Jaké byly nejzásadnější změny v průběhu roku 2012?
- stanovil jednotné podmínky pro udělování oprávnění k poskytování zdravotnických služeb pro všechny poskytovatele (tedy státní i nestátní);
- došlo k zásadní změně postavení pacienta, který se stane hlavním účastníkem procesu poskytování zdravotních služeb;
- byla jasně stanovena práva a povinnosti pacientů, poskytovatelů zdravotních služeb a zdravotnických pracovníků;
- práva mohou být účinně vymahatelná, za neplnění povinností jsou ukládány sankce;
- bylo zavedeno hodnocení kvality a bezpečí poskytovaných zdravotnických služeb podle stanovených standardů kvality;
- bylo upraveno šetření stížností, kompetence k provádění kontroly a nakládání se zdravotnickou dokumentací.
vymezil ty zdravotní služby, u nichž je třeba stanovit podrobněji práva a povinnosti, určil specifika postupů u:
- „nevratných“ zdravotních výkonů;
- ověřování nezavedených metod;
- uznávání nemocí z povolání;
- ochranného léčení ve zdravotnických zařízeních.
Zákon o zdravotnické záchranné službě stanovil:
- jednotné podmínky pro poskytování zdravotnické záchranné služby s cílem zajistit její dostupnost;
- podmínky financování ZZS a pravidla součinnosti s poskytovateli lůžkových zdravotních služeb;
- práva a povinnosti členů výjezdových skupin zdravotnické záchranné služby;
- podmínky pro zajištění připravenosti poskytovatelů ZZS na řešení mimořádných událostí a krizových situací.
Jak se změnily regulační poplatky?
Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění přinesla nové nastavení poplatků. V lékárnách nyní platíte 30 Kč za recept bez ohledu na počet hrazených léčivých přípravků. Systém byl zpřehledněn, v lékárnách je situace velmi zjednodušena. Zároveň se od 1. prosince 2011 zvýšil poplatek za den strávený v nemocnici z 60 na 100 Kč, což odpovídá minimálním denním nákladům každého občana na položky typu jídlo, teplo a další, které mu v rámci hospitalizace budou poskytovány. Částka 100 Kč za den strávený v nemocnici odpovídá částce, která by byla vynaložena na běžnou spotřebu, kterou hospitalizovaný pacient tím, že je v nemocnici, ušetří.
Proč vláda stále trvá na vybírání regulačních poplatků?
Regulační poplatky mohou zdravotnictví přinést dodatečné prostředky – ale nikoliv jen tím, že se od každého pacienta vybere několik desítek korun. Prokazatelně totiž klesla míra zneužívání systému. Každá neuskutečněná návštěva lékaře, která není nutná, přináší značnou úsporu, která může být věnována do jiných oblastí zdravotnictví, kde jsou prostředky akutně potřebné.
Navíc existuje horní hranice pro poplatky na léčbu a započitatelné doplatky za léky.
Děti do 15 let a senioři platí maximálně 2 500 Kč za rok, je tedy pro ně snížena horní hranice celkových výdajů na poplatky z obecně platných 5 tisíc korun (do limitu se nezapočítává poplatek za pobyt v nemocnici).
Pokud zaplatí více, než je jejich limit, pojišťovna jim automaticky tento přeplatek vrátí. Tím se zabraňuje sociálním dopadům regulační politiky ve zdravotnictví.
- lepší informovanost pacienta a právo zákrok přijmout či odmítnout
- nárok na podrobnou informaci o prováděném výkonu, jeho důsledcích a následcích
- větší jistotu pacienta o správnosti diagnózy či poskytnuté péče a prevence chyb
- možnost pacienta účinněji si stěžovat
- v případě čerpání nadstandardní péče úhradu pojišťovny do výše hrazeného standardu
- povinnost zdravotních pojišťoven zajistit místní a časově dostupnou péči
- právo na přítomnost osob blízkých nebo určených pacientem při poskytování zdravotnických služeb
- regulační poplatek za jeden den hospitalizace 100 korun
- zrušení platby za položku na receptu; 30 korun za celý recept
- stanovení dojezdové doby záchranek, která nepřesáhne 20 minut v 95 procentech výjezdů