Kočičí pohled a „psí oči“ – vše o zdraví

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.Děkujeme za pochopení.

Za „psi oci“ muze u psu prevazne oxytocin, ktere mu se take rika „hormon lasky“. Psi jsou, vedle opic a lidi, jedni z mala savcu kteri dokazi take diky prostorovemu videni tento hormon ve vetsi mire produkovat a diky nemu komunikovat.

No já bych to přímo evolucí nenazýval, protože jak se v článku dočteme, patrně se tak stalo díky chování člověka, takže by přesnější označení bylo, že je to výsledek šlechtění psů. Výslednou snahou sice není ustálená psí rasa, ale vedlejší vlastnost, která dělá ze psa příjemnějšího společníka. Pokud si lidé vybírají k dalšímu chovu a množení cíleně psy, kteří mají tuto vlastnost a která se poté zákonitě zdědí a možná i zvýrazní, není to dílo náhodné evoluce.

„Psí oči“ nejsou náhoda, ale dílo evoluce. Psi si na ně vyvinuli svaly.“Pane autore tohoto článku měl byste upřesnit, jakou metodu evoluce psi používali k tomu vývoji. To je přece důležitá otázka. Vyvolali psi náhodné mutace, to znamená vytvořili nové bílkoviny k ovládání svalů?. Byl tam nějaký velepes, který celý proces řídil? Nemohlo by to být třeba tak, že lidé záměrně vybírali líbivé oči z široké genetické variability jakou vlci a potažmo z nich vyšlechtění psi mají?, Ale to by nebylo dílo evoluce, co ?.Jak to tedy bylo?Když si psi si vyvinuli svaly aby se líbili lidem neměli byste tedy psy a Evoluci za jejich genialitu navrhnout na Nobelovu cenu?Článek je prostá demagogie, která má posloužit k další falešné obhajobě mrtvé teorie o náhodných mutacích a jejich přírodním výběru a drtivá většina tomu věří a věří.

Darwinova teorie a navazující neodarwinismus není dogma, poznatky se shromažďují a teorie vyvíjejí. Darwin netušil nic o DNA ani o Mendelových zákonech (a zlí jazykové tvrdí, že Mendel se vrhl na studium genetiky spíše proto, aby měl jako správný katolík argumenty proti Darwinovi…).Mutace v evoluci hrají významnou roli, přirozený výběr také, ale nejsou to jediné mechanismy. Třeba u toho výběru jsou nepochybně významné i další výběry, včetně umělého (druhý organismus si vybírá – člověk psa nebo třeba bobovitá rosltina rhizobiání bakterie). A velmi významnou roli hraje náhoda.

To Vás ani trochu nenapadne, že u šlechtěného tvora, jakým je pes, funguje jako evoluční faktor člověk? Tedy i to, jak je mu pes sympatický. A tak, když z vrhu štěňat mají být některá utracena, budou to ta, která mají hůře vyvynuty mimické svaly. Tím se aktivnější mimické svaly stávají evoluční výhodou (jejich nositel se spíše dožije reprodukčního věku) – stejně jako při přírodním výběru rychlejší nohy, či delší krk.Jednoduché, ne?

Zábavné na vašem příspěvku je kromě demonstrace nepochopení základů evoluce taky popření sebe sama. Blahopřeji.

Kde by se ta variabilita vzala, když po Potopě světa byli jenom dva vlci? Zdrojem variability jsou právě náhodné mutace. Člověk si pak instintivně vybíral právě ty psy, kteří uměli nejlépe dělat „psí oči“. Každý, kdo získal nějakou výhodu proti ostatním (lepší „psí oči“), byl vybrán, a tím se znak stále více upevňoval a dále rozvíjel. Takhle to v přírodě funguje – a člověk je součástí přírody.

Takze pes je tak trochu neco jako lidsky hnizdni parazit. A tahle adaptace mu v tom pomaha.Prehanim, jiste, berte to jako namet k zamysleni. Taky mame psa a fascinuje me pozorovat techniku, jak si omotava lidi kolem prstu (napriklad tim, ze posloucha prikazy).

Přesně tak. Plevelný živočich, který manipuluje lidi skrze jejich mláďata.

kdyby hloupost nadnášela tak lítáte v oblacích

To, že by si mě naši psi omotávali kolem prstu posloucháním mých přání (u nás jim moc nedáváme příkazy…) mě nikdy nenapadlo, ale připadá mi to jako skvělý postřeh. Přemýšlíte v souvislostech a toho si vážím, to lidi dnes ani nemají moc rádi. A je to přitom tak nasnadě (jako většina takových věcí!). Pro bonbonek by udělali všechno…

Však nejúspěšnější jsou plemena, která působí zvláště bezmocně – štěněcí rozměry, velké oči, hebká srst. Samostatně by přežít nedovedla, na žádnou práci se nehodí (tak jako pracovní plemena). Tak co to tedy je? Ale neplatí to jenom pro psy – stejně se k lidem nastěhovaly i kočky.

Je tu ešte jedna vec, podľa mňa veľmi dôležitá:Ide o to, ako „psie oči“ interpretuje človek – majiteľ psa alebo ktokoľvek iný. Domnievam sa, že do veľkej miery ide aj o istý akoby predsudok. Človek, majiteľ psa, zvyčajne svojho psíka má rád, miluje ho, odtiaľ je už len krôčik k tomu, aby ho rozmaznával. A rozmaznaný psík potom akože „hádže psie oči“ keď chce dosiahnuť nejakú výhodu (napr. vyskočiť na posteľ, sedačku a „pozerať telku,“ chce kúsok jedla od stola a pod.). Do určitej, nemalej miery potom ide aj o to, ako si psík „psím pohľadom“ doslova vycvičil majiteľa – majiteľku.

Ty běž radši na motýle

zcela zbytecny a bezpredmetny komentar… Pan Droppa napsal celkem racionalni a smysluplnou vec a vy jen proto, ze pan je Slovak, tady placate takove kraviny…

Jedna technická, aneb vypadlo vám slovo:> Pitva šesti psů a čtyř vlků (kteří zemřeli z přirozených příčin, dodejme) ukázala, že psi mají na rozdíl od svých [čeho? asi příbuzných? 🙂 ] v okolí oka jasně definované mimické svaly, které u vlků buď zcela chybějí, nebo nejsou tak výrazné…Ale jinak pěkné. Hezky mi to připomnělo četbu knížky Jak se dělá evoluce – tu můžu jen doporučit.

copak psí oči, my máme králíka, který když jdu kolem něho se postaví na zadní jednu tlapkou natahuje dopředu a druhou je opřený o klec, a hlavou sleduje všechny pohyby a loudí …..

Jak na manželku neudělám psí oči, nedostanu večeři.

..jak na koho ty jejich oči fungují .. Mně to třeba dost leze na nervy. Nemám prostě psí povahu ráda. Vychovaný pes mi nevadí, jako každé jiné zvíře. Když jím, ráda mu hodím kus žvance, ale protože chci, a ne že mě dojme jejich smutný pohled.Vadí mi tahle jejich manipulace a podlézavost.

Předpokládám, že jste nikdy vlastního psa neměl. To jejich chování je tak bezprostředně upřímné, že bych ho nikdy nedokázal označit za manipulaci nebo podlézavost.Mimochodem jsem si docela jistý že tyhle způsoby uvažování zvířata ani nezvládají a lidi jim je jenom přisuzují na základě projekce vlastních myšlenek

Lépe bych to nenapsala.

Haha, smečkovitá zvířata ovládají sociální chování dokonale. A podlézavost tam je, stejně tak chamtivost, žárlivost, trucování, manipulace.

Ten druhý odstavec je pravda. Já sice nemám psa, ale kocoura, nicméně každý den se setkávám se situací, kdy mu lidé přisuzují potřeby, které se vůbec nezakládají na realitě. Jsou to jen výplody jejich mozku.

Psi, resp. jejich předkové vlci – ač jsou přece jenom poměrně dost jiný druh než lidi – prodělali s lidmi konvergentní vývoj svého společenství. Jejich smečky se řídí natolik podobnými zákony jako původně naše kmeny a dnes celé společnosti, že to poskytlo možnost opravdu povedené symbiózy (která byla původně vhodná pro lepší zaopatřování potravy, posléze ochrany atd. atd.). Kdo neumí se psy žít, je a) buď jejich zatvrzelý nenávistník a la Řapek, nebo b) slepý jak krtek, nebo c) má i problémy soužití s lidmi. Ad c) – „Kdo nemá rád psy, nemá rád ani lidi,“ je rčení, které na základě osobních zkušeností mohu potvrdit jako opodstatněné.

Tak to já jsem asi vyjímka potvrzující pravidlo, stejně jako x mých kamarádů/dek, kteří mají raději kočky nebo úplně jiná zvířata než psy. U nikoho tedy nezaznamenávám, že by nebyl schopný fungovat s ostatními lidmi. Naopak dost pejskařů slyším říkat „já mám radši pejsky než lidi, to sou s*ině“. Jinak si nejsem jistá, jestli jste četl můj příspěvek pořádně. Nic o nenávisti psů tam nepíšu, kdybych je nesnášela, nedělim se s nimi o jídlo, ale kopnu ho do zadku ať mi nečumí do huby, když jim :))).Jen mi je prostě sympatičtější nezavislejší tvor jako kočka, kterej ke mně není přilepenej. Nemusím kvůli němu ráno vstávat o půl hod dřív a odpoledne letět domu hned po práci, místo svých tréninků, ne-li během práce, a pozdě večer (v případě bytu), aby se vyčural. To je pro mě omezení, které tak do svých 50ti let nehodlám akceptovat.Jinak mě fakt baví, jak toto pejskaři prostě nedokáží pochopit, že má někdo i jiné zájmy než procházky se psem a začnou vždy slovně útočit starým známým „kdo nemá rád (ušťekaný-ano ruší mě to, mám lehký spaní) psy, nemá rád lidi“. A kdyby tak co? Každej jsme nějakej, introvert či extrovert.. Pro někoho relax sedět v hospodě (tím se řadí podle mě do skupiny těch, co mají rádi lidi/psy), někdo si radši zajde zaběhat do přírody, bez lidí, protože potřebuje tenhle druh relaxu. jestli to de ruku v ruce s láskou ke psům… Nemyslím si, ale brát vám to nebudu.

Tedy případ b).

Ne, správná odpověď je za d)

Ospravedlňujem sa, omylom som Vám dal mínusku, nechcel som Váš príspevok vôbec hodnotiť.Co se týče Vašeho psa — spravili ste, alebo stále robíte rovnakú chybu: dávate psíkovi „kus žvance“ priamo od stola. To je zásadná chyba, to sa jednoducho robiť nesmie – psie oči / nepsie oči. V podstate ste ho sama vychovala k tým psím očiam.

Já psa nemám. Ale když sem někde na návštěvě, kde mají (třeba prarodiče – a věřte, že toho jejich psa zkazit víc už nemůžu páč je tak rozmazlenej – jako každej, který patří starším lidem :D)

Vy budete asi miláček, paní Cerna.

Jenom proto, že nemá ráda psy? To je přesně ta hysterická povaha pejskařů, nemáš rád psy = jseš zlej.

Pane Ondřeji nebuďte zlí, nic takového přece nikdo nenapsal.

Pardon, chtěl jsem napsat nebuďme zlí, ale chybička se vloudila.

Propána, máme doma 2 kočky, takže žádný pejskař. Já reagovala na manipulaci a podlézavost, kterou paní přisuzuje psům (to je hned na začátku vlákna). To jsou lidské vlastnosti, ne zvířecí. Její reakce na obyčejný článek o psích očích mi přišla překvapivá. Mám ráda psy i kočky, ráda jsem si přečetla článek a do toho se musí vždycky někdo ozvat, jak jsou psi hrozní a jak kočky báječné. Jsou úžasné, ale to jsou i psi. Každému prostě vyhovuje něco jiného.

Já mám psy rád, ale naštěstí jsem míval hodně chlupaté, takže jim do očí vidět nebylo, jinak by mě taky rozčilovaly. Ale „psí oči“ šly poznat podle postavení krku.

Jakmile jim „občas“ něco hodíte je zle, oni si zvyknou loudit. Pes si musí zvyknout, že má své jídlo v misce a nic jiného nedostane, jinak se z něj stane žebrák.

Podobně jako lidé v sociálním státě.

Přesně tak, jakmile dostanou prachy i bez práce, tak někteří pracovat nikdy nebudou.

Dále píšete, že máte radši nezávislost a „nepřilepenost“ koček. Přitom kočičí chování je mnohem manipulativnější a co dokáže udělat nejedna kočka kvůli pamlsku překoná nemálo psů.Osobně mám rád psy i kočky, nemám s nimi žádný problém, ale sám nemám ani jedno – kočku proto, že mi bohužel kočka strašně smrdí (to nemá nic společného s čistotností, prostě delší dobu nesnesu pach kočky, mrzí to hlavně mne, protože hlazení kočky má hodně do sebe), psa pak proto, protože bych mu nemohl dopřát to, co by potřeboval (mám velmi nepravidelnou práci, kam si psa brát nemohu). Mám však dost přátel, kteří mají psy či kočky. V obou případech platí, že psy i kočky velmi dobře kopírují chování svých lidí, zcela přirozeně využívají nejjednodušší cestu, která jim přináší pohodlí a pamlsky. Není na tom nic podlézavého, manipulativního ano. V obou případech. Dokáží vědomě využívat svého chování pro získání výhody.Rozhodně mi přijde postavené na hlavu tohle chování u jednoho či druhého hanět. Je to jejich přirozenost, využívají své vlastní inteligence k tomu, aby se měli dobře. Co jiného děláme my coby mnohem pokročilejší savci? Každé zvíře se stalo lidským společníkem z různých důvodů a postupem staletí se to jen zvýraznilo. Vyčítat tak psovi „psí povahu“ spíše hodně mluví o vás, nikoli o těch psech. Ti se chovají jen tak, jak byli vyšlechtěni – navíc je jejich chování mezi rasami setsakra rozdílné.Co se týká samotného psího pohledu, tak v článku není zmíněna ještě jedna fascinující věc – psi jsou jediná zvířata, která pohled člověka nejen dlouhodobě snesou (každé jiné zvíře časem buď uhne pohledem nebo to pochopí jako akt agrese), ale ještě to upevňuje pouto mezi psem a jeho pánem. Psi totiž úplně stejně jako lidé při dlouhém pohledu do očí někomu, komu důvěřují, uvolňují oxytocin a to zpětně posiluje tento důvěrný vztah. Proto je také pes tak „věrný“ – je to vztah posilovaný hormony. Je to genetická anomálie, kterou pes kdysi dávno získal a zlepšila jeho šance na soužití s člověkem.

Michaela Cernaproboha a tohle dostalo občanku.

Další z článků „vědci zjistili“? Copak psí oči. Ale co třeba lidská ruka. Tu „si člověk vyvinul“, aby mohl uchopovat? Chjo..

Další s vysokou školou života? Další, který nic nechápe, ale musí vše komentovat?

Ne, uplácal ti ji pánbíček z hlíny.

Prasátko se tohle nestačilo naučit a proto se jen díky aktuální spotřebě masa v ČR ozývá za zdmi jatek každý den cca 13 000 smrtelných kvikotů…

Nemůžu brát tenhle názor od člověka s takovým přijmením.

Mne by ani nevadily ty porazky pokud by podminky chovu byly slusne.

Jsou to pěkně vychytralé bestie. Chovám psi už třicet let a můžu říct, že kdo podlehne jejich kouzlu, s tím si dělají co chtějí. Já mu podlehl.

Čistá příroda pro kočičí národ

I pro kočky existují čistě přírodní veterinární přípravky. Není jich tolik jako pro psy a má to svůj důvod. Kočky jsou mimořádně citlivá stvoření a ne všechny látky dokáží bezpečně metabolizovat.

Do koček (až na některé plemenné výjimky) nic nevtíráme, nemažeme je, nekoupeme – pokud si o to samy kočky neřeknou.

Veterinární výrobce, který je poctivý a je u něj bezpečí na prvním místě, důkladně omezuje surovinové zdroje a chemické látky jen na ty zdraví neškodné i když třeba neposkytují tolik účinku a pohodlí jako ty ostatní.

Fámy všude, kam se podíváš

Neprospívá jistě ani fanatický strach a bulvární klamy.

Magazíny hledají zajímavosti a senzace za každou cenu a autoři moc dobře vědí, že nejlepší na senzace je třeba zpráva typu „Grapefruit je toxický pro psy!“, „Kočky nesmí levanduli, protože obsahuje cineol a ten je pro ně životu nebezpečný“, „Pozor, máta je pro kočku jedovatá!“… Ale jsou to jen demagogie a s pravdou nemají mnoho společného.

Bohužel se jich pak chytnou další redakce a servery, které tyto informace dále publikují a vzniká na první pohled neškodný hoax. Ale škodí tím, že podporuje fanatické tábory.

Jak to děláme my

Dokonalá Láska je výrobce čistě přírodních veterinárních přípravků a zaměřuje se i na kočky.

Přípravky jsou zde vyvíjeny „ve spolupráci se zvířaty“, mnohé důležité informace jsou získávány při klinické praxi, která je zde provozována metodou zoofarmakognozie.

To je metoda, při níž si zvířata sama vybírají z nabízených látek ty nejvhodnější pro řešení jejich aktuálního problému.

Květové vody

Četné zkušenosti z klinické praxe i jiných specialistů z různých koutů světa potvrzují, že jedinečnou přírodní surovinou pro práci s kočkami jsou hydrosoly neboli květové vody.

 1x až 3x denně nabízejte účinnou látku kočce nebo kocourovi z dlaní k inhalaci a olizování. Pokud zvíře bude chtít, můžete látku také dobrovolně vtírat do kůže a srsti.

Hydrosol růže damascénské (Rosa damascena) je velmi vhodný při traumatu, ale i při podráždění a také je podporou pro kočičky v reprodukčním období . Účinně snižuje nadměrnou hladinu adrenalinu.

Hydrosol jasmínu (Jasminum grandiflorum) je vhodný pro komfortizaci a harmonizaci psychiky koček.

Květová voda heřmánku (Matricaria recutita) je velmi všestranným pomocníkem. Je vhodná při žaludečních potížích, při problémech s kůží či srstí a jedná se o velmi výkonný relaxant.

Hydrosol Chrpa je vhodná pro podporu imunity a vnímání, působí příznivě při únavě a vysílení. Zvířata tento hydrosol vyhledávají při problémech se zrakem nebo okem.

Citlivá kočičí psychika

Když má kočka psychický problém nebo například přestane fungovat citlivá souhra v kočičím společenství a tak nějak „se to mele“, může pomoci přípravek Dokonalé Lásky Pro zklidnění a harmonizaci psychiky.

To je směs rostlinných silic s relaxačním a harmonizačním účinkem na kočičí psychiku.

Používá se inhalačně a to tak, že nakapete několik kapek do difuzéru a pustíte jej na půl hodiny jednou až dvakrát denně.

Tip: Účinnou látku můžete také nakapat na hadřík nebo kousek látky a ten zavěsit v prostoru, kde se kočka pohybuje. Sama si pak určí, kdy bude pobývat v přítomnosti terapeutického hadříku.

Péče o oči

Pro kočky trpící častými výtoky z očí je vhodný jemný přípravek Láska 05 Péče o oči.

Naneste směs na tampon nebo velmi jemnou látku a jemně otírejte oční okolí, můžete velmi jemně vytřít kanálek. Směs lze nakapat i přímo na opečovaná místa.

Směs je neškodná a nezpůsobuje podráždění sliznice. Přípravek můžete použít i pro očištění a péči o další citlivá místa na těle.

Péče o zuby a dásně

Pro péči o kočičí chrup je určen oblíbený přípravek Láska 100 Pro zdravé zuby a dásně. Působí protizánětlivě a podporuje hojení dásní.

Díky účinným látkám a způsobu aplikace dochází ke správnému prokrvování dásní a k celkovému uvolnění zvířete. Přípravek působí fytoncidně a antisepticky, omezuje růst bakterií. Zamezuje tvorbě zubního plaku a tím také omezuje výskyt zubního kamene.

Napomáhá odstranění zápachu. Směs také usnadňuje dýchání a napomáhá pročišťování respiračního ústrojí.

Spirulína, chlorella i zelený ječmen jsou zdraví prospěšné i pro kočky

Věděli jste, že zelené suroviny, které jsou tak trendy v užívání lidmi, jsou prospěšné i pro kočky? Ano, řeč je o tak známých látkách, jako je chlorella, spirulína, zelený ječmen. Můžete si sami vyzkoušet, která z těchto látek je pro vaši kočku žádoucí a prospěšná.

Nabídněte všechny tři suroviny (v sypké neupravené podobě) ve třech miskách, které položíte ve stejný moment na zem. Sledujte, s jakým zájmem se kočka věnuje té či oné látce.

Když vybere chlorellu, znamená to, že organismus potřebuje přísun probiotik. Výběr spirulíny znamená, že kromě probiotik organismus zajímají i výživové prvky a vitamíny a minerály.

Zelený ječmen je především antioxidant.

Bylinky pro tělesnou i psychickou pohodu

Při péči o tělesné i psychické zdraví koček odvedou dobrou práci i prosté sušené byliny. Jen si dejte pozor, ať pořizujete byliny sbírané v prověřených lokalitách nebo pěstěné v dobrých podmínkách a bez pesticidů.

Byliny kočkám nabízíme v malém množství (hrstka) například na koberečku. Kočky si sami zvolí, co s nimi dělat. Buď je budou inhalovat, válet se v nich nebo je pojídat. Anebo od nich bez zájmu odejdou. To záleží především na jejich momentálním zdravotním a psychickém stavu.

Pro kočky a kocoury bývají zajímavé tyto byliny: květ heřmánku, květ levandule, list máty peprné, nať a list šanty kočičí, květ měsíčku, okvětní plátky růže, květ jasmínu, list konopí a kořen kozlíku.

Ať pracujeme s jakýmikoliv látkami a surovinami, je třeba vždy akceptovat osobitou jedinečnost šelmy. Přírodní látky kočkám nenutíme nikdy násilím. Aplikaci nebo podání terapeutické látky provádějme s maximální jemností a vždy ponechte kočce možnost odejít.

6 tipů na co si dát pozor po kastraci

Ačkoliv má kastrace své nesporné benefity, pořád je to velký zásah do organizmu a také zákrok, při němž je pes či fena pod kompletní narkózou. Víte, na co si u kastrace dávat pozor?

Kolem kastrace psů a fen panuje nespočet mýtů a obav (ať už zbytečných, či oprávněných). Mnoho pejskařů však neváhá a mazlíka nechává kastrovat automaticky. Kastrace je dnes chápaná totiž jako prevence.

U fen se kastrací brání nežádoucímu nakrytí, také se však jedná o prevenci mnohých zdravotních obtíží, jako je například zánět dělohy (pyometra), cukrovka, falešná březost či nádor mléčné žlázy.

U psů se zase kastrací brání nežádoucímu nakrytí ve smečce či projevům pohlavního pudu – toulání, utíkání a vyhledávání hárajících fen, teritoriálnímu chování, agresivitě. Také se k němu ale přistupuje ze zdravotních důvodů, například při nezhoubném zvětšení prostaty.

Útulky jsou plné psů od nekastrovaných psích rodičů

Nekontrolované přemnožování psů představuje značný problém, zvláště u pejsků s ne příliš jasným původem. Dnes si možná můžete myslet, že svoji fenku nenecháte kastrovat, protože ji nechcete bránit v přirozeném vývoji, a věříte tomu, že pro její štěňata vždy umístění najdete. Později ale možná budete litovat.

Najít štěňatům vhodný domov není jen tak. V lepším případě si některé z nich necháte – to budete muset ale počítat dopředu s vyššími výdaji na krmení, zdravotní péči a vše, co s chovem souvisí. Březost, porod i období po něm navíc představují pro vaši fenu zátěž.

Troufáte si na to? Útulky jsou dnes bohužel plné psů po rodičích, které jejich majitelé nenechali kastrovat.

 

Kastrace má svá pro i proti

Abychom nebyli jednostranní, má kastrace i své nevýhody. Hlavní nevýhodou je především to, že se jedná o nevratné řešení. Prostě si ho musíte rozmyslet a počítat s tím, že už to nikdy jinak nebude.

U fen se v důsledku snížení hladiny estrogenu může zvýšit chuť k jídlu, což ale nepředstavuje až tak závažný problém, pokud budete jako majitelé důslední a fenku nebudete překrmovat. Také může dojít ke změně kvality srsti. Může být jemnější a lámavější. Méně často se v pozdějším věku může projevit noční únik moči.

Psi po kastraci mohou lehce zlenivět, a v důsledku toho přibírat na váze. Pomůže však upravit krmnou dávku a přidat na fyzické aktivitě.

Teď se ale podívejme na to, na co si konkrétně dát v souvislosti s kastrací pozor:

1)      Najděte si dobrého veterináře, kterému budete důvěřovat!

Najít dobrého veterináře (stejně jako lékaře) není jen tak. Vyhráno máte, pokud máte svého oblíbeného odborníka, kterému důvěřujete, a bez obav mu svého mazlíčka svěříte. Po zákroku od neurvalého řezníka může vaše fenka skončit s ohyzdnou jizvou přes celé břicho a zdravotními komplikacemi.

Popřípadě se můžete setkat i s tím, že vám bude veterinář doporučovat kastraci u zvířete, u kterého není vhodná (viz bod č. 2). Pokud máte jen pocit, že vám veterinář, ke kterému se psem nebo fenou chodíte, nevyhovuje, raději si najděte jiného, abyste se vyvarovali pozdějšího zklamání.

Tím rozhodně nechceme nikoho nabádat, aby zpochybňoval lékařské schopnosti některého z veterinářů. Pokud si však s lékařem svého mazlíčka už od začátku „nesedíte“, může to vést k tomu, že ho budete třeba i bezdůvodně z něčeho vinit, nebudete věřit, že pro mazlíka udělal vše, co mohl, i když to třeba není pravda.

Pro oba – pro vás i veterináře – je pak lepší, když si najdete někoho, kdo vám bude vyhovovat. Najít odborníka, k němuž budete chovat respekt a důvěru, je skutečně klíčové.

2)      Zvíře by mělo být před kastrací zdravé a v dobré kondici!

Prosím, neberte toto na lehkou váhu! Pes a fena, které čeká kastrace, by měli být bez zdravotních potíží, zejména by neměli trpět na žádné infekční onemocnění.

Kastrace se sice může zdát na první pohled jako jednoduchý zákrok, který veterináři provádí jako na běžícím pásu, pořád to je ale zásah do organizmu, zákrok, který je prováděný v celkové narkóze.

U psů starších nebo u těch, u nichž se kastrace provádí ze zdravotních důvodů, je nutné minimálně vyšetření krve.

 

 

3)      Fena se nesmí nechat kastrovat, když hárá

Když fena hárá, má pohlavní orgány zvětšené a překrvené. Během zákroku by mohlo dojít k nadměrnému krvácení feny, až vykrvácení. Nejlepší je počkat měsíc po skončení hárání, až nastane období tzv. pohlavního klidu.

4)      Hladovka před zákrokem

Těsně před zákrokem by měl pes i fena držet několika hodinovou hladovku (dle doporučení veterináře). I když na vás bude dělat mazlík „psí oči“, odolejte. Je to pro jeho dobro. Při zákroku u zvířete s plným žaludkem a střevy mohou nastat komplikace.

5)      Klidový režim po zákroku

Když si pejska nebo fenku přinesete po zákroku domů, nechte ho či ji pěkně dospat na nějakém klidném, teplém a známém místě. Až se probudí, nabízejte mu/jí po troškách vodu a později i jídlo, na které je zvyklý/á. Nejlépe něco měkkého – rozmočené granule nebo masíčko z konzervy.

Ačkoliv se může stát, že hafan už po několika hodinách od kastrace může „zase skákat přes kaluže“, dejte na něj pozor. Zejména zmíněnému skákání byste se měli pokusit zabránit – a to nejen pár hodin po zákroku, ale nejlépe celý týden.

 

6)      Hlídejte ránu po kastraci

Ránu po zákroku nemusíte nijak ošetřovat. Postačí, když budete hlídat, aby si ji pejsek nelízal. Když psa necháte si zašitou ránu lízat, může si tak uvolnit stehy. Pokud pejsek vydrží mít na krku ochranný límec, tím lépe pro vás i pro něj. Někteří hafani však tuto „ozdobu“ nesnesou. V takovém případě je nutné, aby je někdo neustále hlídal.

Dále by Vás mohlo zajímat:

Onemocnění očí u psů

Psí oči se podobají lidským a mohou trpět obdobnými potížemi, které ovlivňují kvalitu zraku. Mezi taková onemocnění patří výtok z očí, otok, zánět spojivek a další.

Onemocnění očí u psů jsou různá, patří mezi ně především:

• Výtok z očí
• Otok očí
• Problém třetího víčka (mžurky)
• Choroby sítnice
• Zánět spojivek
• Katarakta (zákal oční čočky)
• Zelený zákal
• Oslepnutí
• Vrozené vady víček a řas

Výtok z očí

Veterinární název zní epiphora. Je to jeden z nejběžnějších příznaků očního onemocnění. Čirý výtok bývá spojen s problémy při odvádění slz, ale může také souviset s podrážděním nebo zánětem. Zakalený nebo hnisavý výtok z obou očí může znamenat infekční onemocnění.

Sledujte:

• zabarvení výtoku
• otok
• bolest

Možné příčiny:

• ucpání slzných kanálků
• zánět spojivek
• zelený zákal
• virové onemocnění např. psinka

• Při čirém výtoku se s veterinárním lékařem poraďte co nejdříve, pokud se ovšem jedná o hnisavý výtok a pes má bolesti, vyhledejte veterinárního lékaře ihned.
• Pozor nepleťte se výtok z očí s ospalkami po ránu, které mohou, když se smísí se slzami, podobu výtoku.
• Pokud má pes takovéto potíže, dbejte na to, aby oči nebyly zalepeny hnisem nebo se výtok okolo očí nehromadil.

Otok očí

Opuchnutí tkáně za očima může vyvolat vytlačování očí z očního důlku, totéž může nastat při samotném opuchnutí oční bulvy.

Sledujete:

• vypoulení oční bulvy
• skelný, strnulý pohled
• rozšířené zorničky (příznak nervového poškození)
• oční víčka se nemohou zavřít

Možné příčiny:

• průvan
• krvácení po dopravní nehodě
• infekce oka
• nádor
• zelený zákal

Je nutné navštívit veterinárního lékaře včas, jakékoliv prodlení by mohlo znamenat ztrátu oka.

Problém třetího víčka (mžurka)

U některých plemen jako je například bernardýn nebo bloodhound je mžurka viditelná normálně, pokud se tak stane u jiných plemen je to známka nějakého problému.

Možné příčiny:

• bolest oka
• úbytek hmotnosti
• deformace víčka (vrozené)
• vychlípení třetího víčka
• pokles Harderovy žlázy

Příznaky:

• zbělení mžurky
• načervenalá malá hrudka ve vnitřním koutku oka
• cizí předmět pod třetím víčkem
• bolestivost oka
• zarudlost očí

Objevíte-li tyto příznaky, nečekejte a poraďte se s veterinárním lékařem a mezitím oko zavlažujte, aby bylo pořád mokré.

Plemena náchylná k tomuto onemocnění:

• Bernardýn
• Bloodhound
• Boxer
• Buldok
• Baset

Choroby sítnice

Progresivní atrofie sítnice P.A.S.

Při tomto onemocnění dochází k rychlému odumírání světločivných buněk sítnice v důsledku nedostatečného prokrvení sítnice. Hlavním příznakem je zhoršení vidění. Rozlišujeme dvě formy této choroby- centrální a celkovou. Centrální P.A.S. nemusí způsobit úplnou slepotu, ale celková P.A.S. je její častou příčinou. Postižení psi mohou mít také zákaly.

Plemena náchylná k tomuto onemocnění:

• Kolie (centrální P.A.S.)
• Zlatý retriever (centrální P.A.S)
• Irský setr (celková P.A.S.)

Oční anomálie kolií O.A.K.

Toto výjimečné onemocnění postihuje kolie a šeltie. Vede ke krvácení sítnice nebo jejímu rozpadu. Obojí může přivodit oslepnutí. Počet případů této choroby u kolií je překvapivě vysoký. Naštěstí jen 5% postižených jedinců oslepne, a to velmi často pouze na jedno oko.

Zánět spojivek

Příčiny:

• infekce
• škrábání
• vrozená vada
• nádor na víčku
• podráždění prachem nebo kouřem

Příznaky:

• slzení očí
• vyvalování očí
• zarudlost
• vodnatý výtok

Plemeno náchylné k tomuto onemocnění je například německý ovčák.

Katarakta (zákal oční čočky)

Někdy se na oční čočce utvoří neprůhledné místo, které snižuje schopnost vidění. Některé tyto vady jsou vrozené, jiné mohly způsobit ostatní nemoci. Nejčastější jsou tyto zákaly u starších psů a v tomto případě není nutné je vždy léčit. Pokud však zjistíte u svého psa nějaké potíže se zrakem, poraďte se s veterinárním lékařem.

Plemena náchylná k tomuto onemocnění:

• Afghánský chrt
• Bostonský teriér
• Pudl
• Staffordšírský bulteriér
• Zlatý retriever
• Labrador

Zelený zákal

Jedná se o onemocnění odvodňovacího systému na vnitřní straně oka. Sklivec (vnitřní výplň oka) se produkuje neustále. Když se odvodňovací otvory ucpou tato tekutina se začne hromadit. Oční bulva se bolestivě napíná, oko se zanítí.

Možné příčiny:

• krvácení
• záněty vnitřní komory
• vrozené vady

Příznaky:

• sezení
• opuchnutí
• bolest
• citlivost na světlo

Objevíte-li tyto příznaky, poraďte se okamžitě s veterinárním lékařem. Chirurgický zákrok nebo medikamenty omezí tvorbu sklivce, zmenší zornice a zlepší vnitřní odvodňování oka.

Oslepnutí

Jelikož má pes vynikající čich a paměť na uspořádání vašeho bytu, může být odhalení slepoty složité. I slepý pes může žít úplně normálně. Se slepotou se psi vyrovnají většinou mnohem lépe než lidé. Svému psu však můžete mnohým pomoci.

Začněte tím, že budete co nejméně přemisťovat nábytek a nechávat věci na obvyklých místech, tak jak si je pes pamatuje. Pelíšek a misky na jídlo a na vodu nechejte na starém místě, aby je pes snadno našel. Pokud budete muset přestavět nábytek, vezměte psa na řízenou obhlídku, aby se seznámil s novým uspořádáním.

Chraňte psa před problematickými místy a postarejte se o bezpečnostní opatření kolem schodiště a podobných míst. I když váš pes nevidí, neznamená to, že si neužije čerstvý vzduch a zajímavé pachy venku. Odpovídající pohyb potřebuje neustále, aby zůstal v kondici. Je vhodnější jej připnout na postroj než obojek, kvůli možnosti usměrňovat jeho pohyb.

Když budete nuceni psa nechat doma, je dobré mu například na kazetu nebo diktafon nahrát váš hlas, aby si připadal méně osamělý.

Vrozené vady očních víček a řas

Nejběžnější deformací očních víček je jejich vchlípení nebo vychlípení. Obojí vyžaduje operační zákrok. Při vchlípení se oční víčko obrací dovnitř a tím se řasy zarývají do povrchu oka. Vychlípení je deformace opačná, slzy vytékají ze slzných kanálků do váčku vzniklé vychlípením víčka. Oko není zavlažováno a rohovka zůstává suchá.

Řasy někdy rostou nesprávně a třou se o rohovku, působí psu bolest a oko zarudne. Pokud nejsou tyto vady léčeny, mohou způsobit i oslepnutí. Naštěstí to lze dnes chirurgicky léčit.

Počet přečtení: 78 113

Psí pohled na svět

16.02.18 Život se psem

Psí oči dokážou zpracovat to, co vidí, rychleji než lidský zrak. Mnohem lépe identifikují jakýkoli pohyb. Při experimentech bylo zjištěno, že objekt, který byl v klidu, pes „neviděl“ na vzdálenost 400 metrů, ale když se pohnul, zaznamenal ho na 800 metrů. Psi navíc vnímají předměty, jakoby se pohybovaly zpomaleně, proto dokážou s takovou přesností chytat letící míčky nebo frisbee.

Vidí i v noci

Díky tomu, že je jejich sítnice vybavena buněčnou vrstvou, označovanou jako tapetum lucidum, jsou schopni vidět ve tmě. Tato vrstva způsobuje zesílení dopadajícího světla. Tapetum lucidum je to, co svítí z očí psů, koček, ale i divoké zvěře, když na ně v noci dopadne světlo reflektorů nebo baterky.

Funguje jako zrcadlo, světlo vstupující do oka odráží a nechává ho znovu procházet přes buňky sítnice, aby byl spolehlivě zachycen každý foton. Ale nefunguje to tak, že by psi viděli v úplné tmě. V zatemnělé místnosti nebo v lese za bezměsíčné noci při zatažené obloze nevidí o mnoho lépe než člověk.

Prostorové vidění

Psi mají širší zorné pole než lidé, protože jejich oči jsou posazeny více na straně hlavy. Zorné pole tvoří zhruba 200 stupňů u plemen krátkonosých (např. bostonský teriér) a 270 stupňů plemen dlouhonosých (např. afgánský chrt).

Plemena s krátkým čenichem mívají oči více bočně, takže lépe vidí do stran, plemena s prodlouženým čenichem mají zrakové pole orientované více dopředu. Zrakové pole člověka obsáhne přibližně 180 stupňů a zraková pole obou očí se částečně překrývají, což v tomto úseku umožňuje binokulární prostorové vidění.

Ačkoli mají psi širší zorné pole než lidé, zóna překrývání zorných polí obou očí je u nich menší, čímž je jejich prostorové vidění omezeno na menší rozsah.

Na blízko raději využijí svůj jemný čich

Psi také méně přesně vnímají světelné kontrasty. Nemají takovou schopnost akomodace čočky jako lidé, což znamená, že pes vidí dobře jen do vzdálenosti třiceti až šedesáti centimetrů od oka. Každý bližší předmět vidí rozmazaně a neumí tak dobře zaostřovat na detail jako lidé. To také vysvětluje, proč psi v bezprostřední blízkosti prozkoumávají předměty raději pomocí čichu.

Dalekozrakost a krátkozrakost

A dokonce i mezi psi se vyskytují jak krátkozrací, tak dalekozrací jedinci. Například u rotvajlerů byla zjištěna poměrně častá krátkozrakost. Dalekozrakost loveckých plemen zase naznačuje, že u nich proběhla selekce na tento znak. Jistý stupeň dalekozrakosti je totiž pro loveckého psa výhodný.

Raději modré hračky

Psi jsou barvoslepí, ale dokážou vnímat odstíny modré a žluté. Mají v oku totiž jen dva druhy barevných receptorů. Proto si pes nevšimne oranžové hračky na zeleném trávníku, barvy mu totiž splývají. Lepší je dát mu na hraní něco modrého.

Zdroje: Stehen Budiansky, Pravda o psech, Columbus, 2002 David Taylor, Velká kniha o psech, Gemini, 1992 Dokument Tajný život psů, z kolekce BBC Earth

Foto: maxpixel.freegreatpicture.com