Kyretáž – Vše o zdraví

Kyretáž - Vše o zdraví Péče o tělo

Prázdninové pobyty a výlety jsou definitivně u konce, s postupujícím zářím už pomalu končí i doba pozdních dovolených. Ještě si můžeme užít letošní příjemné babí léto, které nás po …

Kyretáž - Vše o zdraví Alternativní medicína

Bolesti, stres, deprese, poruchy spánku, kožní problémy a další. Možná vás nějaká z těchto obtíží sužuje a nekonečné užívání léků bez většího efektu vás vede k hledání jiného řešen …

Kyretáž - Vše o zdraví Nemoci a léčba

Syndrom toxického šoku (TSS) je náhlý, potencionálně smrtelný stav, způsobený uvolňováním toxinů produkovaných přemnožen …

Kyretáž - Vše o zdraví Hubnutí, dieta a zdravá strava

Existuje celá řada zeštíhlujících zákroků a ošetření plastické chirurgie, které ambulantně dokáží změnit vaši postavu a výrazně omladit pokožku, a to ať se jedná o jakoukoli partii …

Kyretáž - Vše o zdraví Nemoci a léčba

– Lidé vynechávají preventivní prohlídky u praktického lékaře z mnoha důvodů – nemají zdravotní obtíže, z časových důvod …

Kyretáž - Vše o zdraví Hubnutí, dieta a zdravá strava

Dieta podle DNA je součástí odvětví výživy, které stravovací směry přizpůsobuje do těch nejmenších detailů. Patří ke směru, kterému se říká nutrigenetika. Co všechno obnáší a hodí …

Kyretáž - Vše o zdraví Nemoci a léčba

V pondělí 20. září 2021 proběhne mezinárodní osvětová akce World GO Day (Světový den onkogynekologických diagnóz) zaměřená na prevenci gynekologických zhoubných onemocnění. V ČR bu …

Kyretáž - Vše o zdraví Sport a relaxace

I když to tak na první pohled nevypadá, odpočinek je pro podání lepších výkonů opravdovou nezbytností. Dostat se do lepší formy tedy určitě neznamená chodit o to více do posilovny. …

Kyretáž - Vše o zdraví Duševní zdraví a psychologie

Akné, kožní problém, který trápí nejen náctileté, ale i v pozdním věku dokáže pěkně potrápit. A pokud na vaší pleti nechaly pupínky nepěkné jizvičky, jistě vás zajímá, zda je možné …

Kyretáž - Vše o zdraví Alternativní medicína

Šafrán je nejdražším kořením na světě, dokonce desetkrát dražším než vanilka. Tvoří jej sušené blizny šafránu setého a j …

Kyretáž (výškrab) – kdy se provádí a jaká jsou rizika?

Kyretáž - Vše o zdraví

Když se řekne kyretáž, většině žen okamžitě naběhne husí kůže. Jedná se totiž o zákrok, který byl v minulosti spojován s celou řadou komplikací. Dnes už tento strach opodstatněný není, díky medicínským pokrokům se jedná o bezpečný zákrok, při kterém hrozí rizika jen ve výjimečných případech. Kdy se provádí a jak celý proces probíhá?

Kyretáž je krátký gynekologický výkon, který je v České republice prováděn pod celkovou anestezií. Konkrétně se jedná o proces, při kterém je do děložní dutiny zavedena kyreta, což je speciální operativní nástroj ve tvaru lžíce, kterým lékař seškrabuje děložní sliznici. Odtud pochází lidový název „výškrab“.

Kdy se ke kyretáži přistupuje?

Zatímco dříve byly pomocí kyretáže běžně prováděny interrupce, dnes na tento zákrok lékař zpravidla posílá ženy, které prodělaly samovolný potrat a zároveň u nich nedošlo k vyloučení mrtvého plodu. Dalším důvodem pak může být zamlklé těhotenství, kdy se plod v děloze přestane vyvíjet a je třeba jej z těla ženy odstranit.

Podstoupily jste někdy kyretáž?

Některé ženy mohou kyretáž absolvovat také po porodu, a to například při problémech s placentou, konkrétně v případě, že nebyla řádně vyloučena anebo uvnitř dělohy zůstala její část. Rovněž lze zákrok podstoupit při podezření na polyp, myom či nádor dělohy. Některé ženy k výškrabu dožene příliš silné menstruační krvácení.

Jak kyretáž probíhá?

Kyretáž je v České republice prováděna pod celkovou anestezií, v některých zahraničních klinikách ale ženám nabízejí možnost volby mezi celkovým a lokálním „umrtvením“.

Před samotným výkonem je vždy nutné podstoupit běžná předoperační vyšetření a v den operace přijít na lačno.

Samotný zákrok pak trvá zhruba 15 minut, kdy je ženě nejprve provedena dezinfekce zevních rodidel a následně dochází k roztažení děložního hrdla a použití kyrety.

Výkon bývá zpravidla prováděn ambulantně s tím, že pacientka je propuštěna domů do několika hodin, a to v závislosti na jejím aktuálním stavu. Ideálně by každá žena měla odcházet v doprovodu a cestu domů nejlépe absolvovat autem.

V minulosti byla kyretáž spojována hlavně s interrupcí. Dnes se umělé přerušení těhotenství provádí spíše pomocí vakuumaspirace, kdy se embryo z dělohy vysaje speciální podtlakovou savkou. Po kyretě v tomto případě lékař sahá v momentě, kdy se nepodařilo odsát veškerý obsah dělohy anebo v momentě, kdy se nezdařila chemická interrupce formou speciální potratové tablety.

Režim po kyretáži

Režim, který musejí pacientky dodržovat po kyretáži, bývá velice podobný tomu po porodu. Po dobu dvou až tří týdnů by měly dodržovat zvýšenou hygienu, kdy by se měly vyhýbat koupání ve vaně, návštěvě bazénů, saun a podobně. Vhodná není ani přílišná fyzická zátěž.  Na místě je rovněž sexuální abstinence, a to po celou dobu rekonvalescence.

Pokud byla provedena revize dělohy po porodu (například odstranění placenty či jejích zbytků), je nutné poctivě dodržet celé šestinedělí. Co se týče menstruace, ta se obvykle dostaví do šesti týdnů po zákroku. Pracovní neschopnost obvykle trvá maximálně týden.

Těhotenství po kyretáži

Co se týče pokusů o početí po kyretáži, z biologického hlediska je otěhotnění možné ihned po první menstruaci, která se dostavuje během 4 až 6 týdnů po zákroku. Lékaři však doporučují počkat o něco déle.

Obvykle se uvádí doba dvou až tří měsíců, vždy je ale nutné přihlédnout k aktuálnímu stavu ženy. Více než fyzická stránka věci mohou některé pacientky trápit spíše psychické problémy, a to zpravidla v případě interrupce.

 Pak je doba rekonvalescence velice individuální.

Komplikace spojené s kyretáží

Ačkoli se jedná o jednoduchý a velice častý zákrok, stejně jako u každé jiné operace i zde existují určitá rizika, a to jak ve spojení s anestezií, tak se samotným zákrokem.

Nejčastější komplikací kyretáže bývá poranění děložní stěny, které musí být okamžitě řešeno dalším laparoskopickým zákrokem, při kterém je prohlédnuta celá děložní dutina. Cílem tohoto vyšetření je vyloučit krvácení do břicha, které by ženu mohlo ohrozit na životě, přičemž případné proděravění musí být okamžitě ošetřeno sešitím.

Mnohem vzácnější ale také vážnější komplikací je pak Ashermanův syndrom, který způsobuje srůsty a jizvy v děloze. Bývá následkem poranění základní vrstvy děložní sliznice, jejímž úkolem je obnovování funkční vrstvy, která se odlučuje během menstruace. Srůsty, které následně vznikají způsobují potíže s početím, bývají také častou příčinou ženské neplodnosti.

Bezpečnější alternativou kyretáže je pak hysteroskopie, což je endoskopické vyšetření děložní dutiny, které je na rozdíl od výškrabu prováděno za pomocí optiky.

Pokud je výkon naplánován v rámci umělého přerušení těhotenství, je nutné si jeho podstoupení zvláště pečlivě rozmyslet. Některé ženy mohou po kyretáži trpět silnými negativními pocity, které se ve výjimečných případech překlenou až v psychickou poruchu. 

Zdroje: gynmeda.cz, maminka.cz, babyweb.cz

Kyretáž

U kyretáže (výškrabu) se částečně odstraňuje děložní sliznice
, příp. ještě dodatečně sliznice
děložního hrdla
(cervix). Kyretáž se provádí jak za účelem diagnostiky
, tak k léčbě onemocnění dělohy a děložního
krčku. Dále se provádí při potratech resp. u mrtvého plodu. Také přerušení těhotenství je možné provést kyretáží.

Podle příčiny pro daný zákrok se kyretáž provádí vyškrabováním ostrým nástrojem (kyretou) nebo odsátím tkáně. Tento zákrok je prováděn ambulantně v ordinaci ženského lékaře (gynekologické ordinaci) nebo na gynekologickém
oddělení. Ke znecitlivění (anestezii) se používají různé metody.

Komplikace
po výškrabu děložní sliznice se vyskytují jen zřídka.

  • u nejasných příčin krvácení – např. u velmi silné menstruace
    , při krvácení mezi periodami, krvácení po menopauze
    , pokud se nezdařila biopsie
    sliznice nebo ji nebylo možné provést vůbec,
  • za účelem diagnostiky rakoviny
    dělohy resp. rakoviny děložního hrdla
    ,
  • u hyperplazie
    endometria (nadměrná tvorba děložní sliznice).
  • Po prodělaném potratu či porodu mrtvého plodu, za účelem odstranění zbytkové tkáně po prodělaném těhotenství. Důvodem je zabránění vzniku infekce
    a krvácení.
  • Při silném krvácení po porodu z důvodu nedostatečného oddělení části plodového lůžka (placenty) od dělohy.
  • V případě mola hydatidosa (vznik tumoru
    místo embrya po uhnízdění vadně oplodněného vajíčka v děloze)
  • Za účelem odstranění polypů z dělohy resp. z děložního
    hrdla.

Kyretáž se provádí také v rámci samotného přerušení těhotenství.

Jaké operační techniky existují?

U některých zákroků se několik hodin před kyretáží uměle rozšiřuje děložní branka. Za tímto účelem se podává lék misoprostol, buď ve formě tablet, anebo vaginálně
.

Roztažení děložní branky je možné provádět také mechanicky a to zavedením tyčinky
do děložní branky. Při kontaktu s tekutinou se pak branka roztáhne.

V některých případech se roztažení branky provádí bezprostředně před kyretáží za pomoci nástrojů, které se do děložní branky zavedou. Existují však také zákroky, při kterých rozšiřování děložní branky nutné není.

Kyretáž se často provádí společně s hysteroskopií (endoskopické vyšetření
dělohy), při které je možné zjistit eventuální změny sliznice v děložní dutině.

Kyretáž může být prováděna nasátím tkáně (aspirační
nebo odsávací kyretáž), nebo nástrojem ve tvaru lžíce s ostrými hranami. Tkáň je pak vyškrábnuta z dělohy.

Aspirační kyretáž může být využívána u diagnostiky. U tohoto zákroku není nutné předchozí roztahování děložní branky. Kyretáž odsáváním se provádí za účelem přerušení těhotenství, resp. u potratů v prvních dvanácti týdnech. Tato forma kyretáže je mírnější, a proto také není tak často spojována s následnými komplikacemi
.

U pásové kyretáže je odstraňována sliznice ve tvaru „pásů“ a to z přední a zadní strany dělohy tak, aby mohla být důkladně vyšetřena.

Dodatečnou kyretáží se označuje výškrab dělohy po prodělaném potratu. Provádí se za účelem odstranění zbytků po předchozím těhotenství.

U tzv. frakcionované abraze se po odstranění tkáně z děložního hrdla (cervix) roztáhne děložní branka. Poté se přistoupí ke kyretáži dělohy.

Jak zákrok probíhá?

Kyretáž může být prováděna v celkové anestezii
nebo při lokální
anestezii prostřednictvím epidurální či spinální anestezie, resp. podáním lokálního anestetika
v oblasti děložní branky.

Zajímavé:  Otrava houbami - Vše o zdraví

Několik hodin před zákrokem může být eventuálně podán lék misoprostol nebo tyčinka napuštěná tekutinou, která se zavede do pochvy a zajistí roztažení děložní branky.

Pokud bude prováděna kyretáž v celkové anestezii
, nesmí se určitou dobu před zákrokem nic jíst a nic pít. Ošetřující anesteziolog
doporučí, od kterého okamžiku má být toto omezení tekutin a potravin dodržováno.

Zákrok je prováděn v tzv. litotomické poloze. Nohy jsou při něm podepřeny nahoře stejně, jako při gynekologické
preventivní prohlídce
. Na začátku zavede ženský lékař do pochvy nástroj za účelem posouzení stavu pochvy a děložní branky.

Poté se v případě potřeby použijí tyčinky k rozšíření děložní branky a eventuálně se použije tzv. hysteroskop k posouzení stavu děložní dutiny. Poté je provedena kyretáž. Zákrok trvá deset až patnáct minut.

Podle druhu narkózy, průběhu zákroku a obtíží pacientky se po zákroku musí počítat s určitým časem na pozorování.

Jaké komplikace mohou nastat?

U výškrabu dělohy může dojít k perforaci (protržení) děložní stěny. Riziko perforace je zvýšené po prodělaném těhotenství resp. po menopauze. Tato poranění se téměř ve všech případech zahojí sama od sebe. V těch nejvzácnějších případech však může být nevyhnutelné, podrobit se chirurgickému přešití perforovaného místa.

Roztahováním děložního hrdla může rovněž dojít k poranění hrdla samotného.

Zřídkakdy dochází k poškození sliznice dělohy. Sliznice dělohy pak možná již nebude moci plnit svoji úlohu. Vzniká tzv. endometriální insuficience
.

Ta může mít za následek slabší menstruační krvácení (oligomenorea) nebo vynechání menstruace (amenorea). Ztížené může být také zahnízdění oplodněného vajíčka, resp. dostatečné zásobování plodu prostřednictvím krevních cév
v děložní sliznici
.

Může docházet k poruchám plodnosti, a ke zvýšení rizika spojeného se spontánním potratem.

Při opakovaných kyretážích nebo po obzvláště silných výškrabech, mohou vznikat srůsty děložní branky a děložní dutiny. Tento tzv. Ashermanův syndrom se objevuje především po prodělaných potratech a porodech. Rovněž může vést k menstruačním poruchám, potratům a neplodnosti.

Další možné komplikace:

  • záněty
    ,
  • narůstající vaginální výtok.

Doba po zákroku

Podpora doprovázející osoby

Především po kyretážích v plné narkóze, prostřednictvím spinální či epidurální anestezie, by měla být pacientce k dispozici doprovodná osoba, která jí bude podporou při cestě domů. Pacientka by si měla naplánovat minimálně jeden den odpočinku.

Bolestivost po zákroku

Není ojedinělé, že se po zákroku kyretáží objeví křeče
v podbřišku
. Preventivně Vám lékař může předepsat léky na bolest. Běžné je také mírné krvácení. Doporučuje se nošení vložek po dobu několika dní. V žádném případě se nesmí používat tampony. Používání tamponů zvyšuje riziko přenosu infekce. Po zákroku může docházet ke změně menstruačního cyklu
.

Pohlavní styk a těhotenství po kyretáži

Jak dlouho po zákroku by se mělo počkat s pohlavním stykem, rozhoduje lékař. Také doporučený čas odkladu těhotenství po prodělané kyretáži musí být pro každou pacientku stanoven individuálně.

Kdy je nutné kontaktovat ošetřujícího lékaře?

  • při silném krvácení (střídání vložek po hodině),
  • pokud se po zákroku objeví horečka
    ,
  • při zapáchajícím výtoku,
  • pokud dochází k zesílení křečí v podbřišku, resp. pokud neustoupí do 48 hodin.

Kyretáž

fr. curette, od curer vyškrabovat, čistit

Jedná se o chirurgický výkon prováděný zpravidla v celkové anestezii, kdy se do dutiny děložní přes hrdlo děložní zavede kyreta (což je kovový nástroj zakončený kličkou) a provede se snesení (seškrábnutí) děložní sliznice.

Tento výkon se nejčastěji užívá při diagnostice a terapii silného menstruačního krvácení, nejasných nitroděložních nálezů (polyp, myom) a může být proveden také jako součást hysteroskopického zákroku pro vyčištění děložní dutiny. Odebraný materiál je zaslán k histologickému vyšetření.

Alternativou kyretáže je hysteroskopie, jejíž hlavní výhodou je optická kontrola, (tedy zákrok není prováděn „poslepu“). V minulosti se kyretáže hojně užívalo jakožto metody interrupční, což dnes nahrazuje bezpečnější vakuumaspirace, nebo metody medikametózní interupce.

Komplikace tohoto výkonu jsou díky pokrokům v medicíně zcela ojedinělé. Jsou spojeny s celkovou anestezií a dále pak s výkonem samotným – může dojít k proniknutí kyrety dutinou děložní, k silnému krvácení, operace může být znesnadněna nitroděložními srůsty, aj.

Nahradí hysteroskopie kyretáž?

Kyretáž byla v minulosti nejčastější gynekologickou operací. Příčinou byla její široká indikační variabilita od potratů až po krvácení po menopauze. I když dnes většina indikací pominula, a kyretáž nahradily nové metody, přesto se v určitých případech bez tzv. škrabky, nebo výškrabu, jak se jí lidově říká, neobejdeme.

Krvácení v menopauze, krvácení mimo pravidelný menstruační cyklus, nebo špinění (tzv. spotting), byly dříve indikace ke kyretáži. Dnes ji nahradila hysteroskopie. Její výhodou je optické zhodnocení dutiny děložní, přičemž můžeme lépe posoudit nepravidelnosti povrchu sliznice děložní.

Umožní také cílený odběr tkáně, která se zdá být podezřelá, a její odeslání na histologické vyšetření. V poslední době se prosazuje ambulantní hysteroskopie. Její nespornou výhodou je menší časová náročnost pro pacientku. Odpadá nutnost předoperačního vyšetření, zákrok je proveden během jedné návštěvy lékaře, v čase, který si zvolí pacientka.

Velkou výhodou je i to, že při ambulantní hysteroskopii nemusí být pacientka pod narkózou.

V rámci preventivních prohlídek a pravidelných utlrazvukových kontrol dělohy je dnes zachycena značná část nepravidelností sliznice děložní, které zůstávají klinicky němé. Zachytíme tak nepatřičný proces ještě v době, kdy pacientka nemá žádné potíže. I v těchto případech si našla své jednoznačné uplatnění hysteroskopie.

Může se jednat o případy zvýšené děložní sliznice (tzv. hyperplazie děložní sliznice) , která se vyskytuje například v období po menopauze, nebo o fokální léze jako jsou polyp či myom. Zde by hysteroskopie měla být dokonce metodou „první volby“. Taktéž nález tzv.

reziduí, čili zbytků po porodu (nebo potratu) se snáze řeší hysteroskopickou cestou.

Pak je tady ovšem případ, kdy kyretáž je jediná možná volba. Jedná se o případ silného krvácení. S takovýmto krvácením přicházejí často ženy v období kolem menopauzy, kdy jsou tělu vlastní hormony v disbalanci. Kyretáž zde hraje roli nejen diagnostickou – k určení příčiny krvácení, ale také terapeutickou – k zastavení krvácení.

Kyretáž se tedy užívá v medicíně i dnes. A i když frekvence jejího užívání je méně častá, rozhodně není metodou obsolentní.

Nepříjemnost zvaná kyretáž

Kyretáží nazýváme krátký výkon provedený v celkové anestezii, při kterém se pomocí nástroje kyrety vyčistí obsah dutiny děložní. Indikována je kyretáž v souvislosti s potratem, a to jak samovolným, tak zamlklým, po porodu a někdy také u žen netěhotných.

Samovolný potrat

Je provázen bolestmi a krvácením. Někdy dojde k tomu, že se děloha sama vyčistí krvácením a děložními stahy a zákrok není potřeba. Pokud se tak nestane, musí lékař přistoupit ke kyretáži.

Zamlklý potrat

To znamená, že plod v děloze odumře a přestane se vyvíjet. Zpočátku na sobě žena nemusí pozorovat žádné příznaky, často zamlklý potrat zjistí až lékař při ultrazvukovém vyšetření. Pokud je odumřelý plod v děloze delší dobu, obvykle se rozběhne samovolný potrat sám. V případě potvrzení diagnózy zamlklého těhotenství existují dvě možnosti jak postupovat.

První variantou je provedení kyretáže, i když žena nemá žádné příznaky. Druhou možností je vyčkat na krvácení a dát ženě šanci, zda se těhotenská tkáň sama neodloučí. Samozřejmě záleží také na tom, v jakém týdnu je ženě zamlklý potrat zjištěn. Čím starší těhotenství, tím je menší šance, že si příroda poradí sama.

V případě krátce trvajícího těhotenství je možné po dohodě s pacientkou zvolit konzervativní přístup, který může i nemusí dopadnout zdárně. Zde je jeden příběh, který dobře dopadl:

„Po třetím umělém oplodnění se vajíčko konečně uchytilo a já otěhotněla. Bohužel jsem se neradovala dlouho. Srdeční činnost byla slabá a nepravidelná a v sedmém týdnu zmizela úplně. Paní doktorka na reprodukční klinice mi dala doporučení na kyretáž.

Místo do nemocnice jsem se ale objednala ke své gynekoložce a informovala ji o svém stavu a nechuti jít na kyretáž. Nechtěla jsem do další, byť slabé narkózy po tak krátké době (odběr vajíček také probíhá při anestezii), mám raději, když jdou vědci přirozeně.

Shodou okolností byla moje gynekoložka nemocná, a tak mě přijala až za 14 dní. Chápala mě a vyšla mi vstříc. Objednala mě na kontrolní ultrazvuk za dva týdny a předepsala mi kapky, které obsahovaly hormon způsobující děložní stahy. Pokud by potrat neproběhl do měsíce, šla bych na kyretáž.

Potrat přišel ještě tu noc, několik hodin poté, co jsem si vzala kapky. Na následné kontrole byla děloha čistá. To, že jsem poslechla svůj instinkt, se vyplatilo.“

Kyretáž po porodu

Kyretáž se provádí v případě silného poporodního krvácení, po manuálním vybavení placenty z dělohy nebo při podezření na zadržený kus placenty v děloze (tzv. rezidua po porodu). Zadržené kousky placenty nemusí být zjištěny hned po porodu, někdy ženě nečiní žádné potíže a zjistí je až gynekolog na kontrole po šestinedělí.

Kyretáž u netěhotných žen

Kyretáž se provádí nejčastěji pro silnou prodlouženou menstruaci nebo pro jakékoli krvácení po přechodu. Z diagnostických důvodů bývá ke kyretáži připojena i tzv.

 hysteroskopie, při které je do dělohy zavedena kamera, kterou je možno dělohu prohlédnout zevnitř.

Kyretáž děložního hrdla volí lékař při nenormálních cytologických nálezech, aby si ozřejmil, jak vážné dysplastické změny jsou.

A co interrupce?

Interrupce znamená umělé přerušení těhotenství, které je sice prováděno odsátím, ale následně je téměř vždy doplněno kyretáží.

Rizika jsou stejná, takže následné problémy s otěhotněním nejsou pouhým klišé, jak si ženy často myslí.

I v době snadné dostupnosti antikoncepce není nežádoucí otěhotnění ničím vzácným a ženy stále žijí v domnění, že se jim nemůže nic stát a pak rozhodnutí litují…

Zajímavé:  Cviky Na Bolavou Bederní Páteř?

Čtěte také:

Komplikace kyretáže

I malý výkon se může zkomplikovat. Každou kyretáž, která není akutní, je třeba dobře zvážit, zejména u žen, které se delší dobu snaží otěhotnět a kyretáže již prodělaly. V takových případech je na místě postupovat individuálně případ od případu.

Kromě komplikací spojených s anestezií je nejčastější komplikací kyretáže poranění děložní stěny. Pokud k němu dojde, musí být ihned provedena laparoskopie, při které je prohlédnuta děloha z břišní dutiny.

Cílem je vyloučit krvácení do břicha, které by ženu mohlo ohrozit na životě. Pokud je patrné, že okolí poraněné děložní stěny nekrvácí, je žena pouze sledována.

V opačném případě je krvácející místo ošetřeno sešitím.

Ashermanův syndrom je sice vzácnější komplikací kyretáže, o to však vážnější. Jde o srůsty v dutině děložní, které se vytvoří po kyretáži nebo zánětu dělohy.

Srůsty jsou spojené se sterilitou popřípadě komplikacemi s uhnízděním a vývojem placenty. Pokud je dutina srostlá celá, žena přestane menstruovat.

Ashermanův syndrom je diagnostikován na základě ultrazvuku a hysteroskopického nálezu a léčba nebývá jednoduchá.

Rekonvalescence po kyretáži

Rekonvalescence při nekomplikovaném průběhu kyretáže obvykle nebývá dlouhá. Zákrok vyžaduje pouze jednodenní hospitalizaci. Do pracovního procesu se žena může zapojit brzy, třeba i během několika dnů po výkonu. Po samovolném potratu, kdy žena může mít psychické problémy spojené se ztrátou dítěte, je délka rekonvalescence individuální.

Kyretáž neboli výškrab je krátký, ale choulostivý zákrok

S pojmem kyretáž se většině žen asociuje velká nepříjemnost a ani český název “výškrab” to zrovna nevylepšuje. Pravdou je, že tento zákrok nebyl v minulosti prováděn vždy optimálně a často byl spojen s vážnými zdravotními komplikacemi. V době moderní medicíny jde už ale jen o rutinní, chvilku trvající operaci, která má následky jen v malém počtu případů.

Kyretáž neboli výškrab se řadí mezi gynekologické výkony a v České republice je prováděn výhradně v celkové anestezii, přestože je poměrně krátký. Cílem úkonu je vyčistit dělohu. Za tímto účelem lékař použije takzvanou kyretu, tedy operační nástroj ve tvaru lžíce, kterým následně seškrabuje děložní sliznici. Právě odtud se ujal český výraz výškrab.

Kdy je kyretáž zapotřebí

Kyretáž je sice krátký a rutinní zákrok, ale v některých případech velmi důležitý, nenahraditelný a život zachraňující. Bohužel je často spojen s velkou emocionální zátěží ženy.

Nejčastěji se totiž provádí tehdy, kdy žena prodělá samovolný potrat, ale nevyloučí mrtvý plod. Druhým nejčastějším důvodem je takzvané zamlklé těhotenství. V takovém případě se plod v děloze přestal vyvíjet a je nutné ho opět odstranit.

Dříve byly s pomocí kyretáže prováděny i chtěné interrupce. Ty už ale dnes probíhají šetrnější formou, takzvanou vakuumaspirací.

Kyretáž je v některých případech nutné provést také po porodu. Stává se, že se při porodu nepodaří plně vyloučit placenta, část zůstane v děloze a páchá zde neplechu. Takový stav někdy může ohrožovat život ženy, protože dochází k silnému krvácení.

Kyretáž je možné provést také při podezření na polyp, myom nebo nádor dělohy. Některé ženy podstoupí kyretáž, když je trápí příliš silné krvácení při menstruaci.

Jak probíhá kyretáž?

Přestože je kyretáž poměrně jednoduchý zákrok, je vždy nutné před ním absolvovat klasické předoperační vyšetření a v den zákroku dorazit na lačno. V drtivé většině případů se operace provádí v celkové anestezii. Pokud byste náhodou absolvovaly kyretáž na zahraniční klinice, můžete se tu setkat i s místním umrtvením, které se ale příliš nedoporučuje.

Samotný zákrok je rychlý a trvá přibližně 15 minut. Nejprve je provedena dezinfekce zevních rodidel ženy a následně operatér přechází k roztažení děložního hrdla a použití kyrety.

Po provedení kyretáže není třeba setrvávat na klinice nebo v nemocnici příliš dlouho. Zákroky bývají ambulantní, a tak je pacientka propuštěna domů po několika hodinách klidu.

Jak se chovat po kyretáži

Jakkoliv je kyretáž rychlým zákrokem, který nevyžaduje hospitalizaci, v žádném případě to neznamená, že se žena po jeho provedení vrací do zcela běžného života. Doporučovaný režim po kyretáži se podobá tomu po porodu.

Dva až tři týdny po operaci by ženy měly dodržovat zvýšenou hygienu a vyhýbat se veřejným místům, jako jsou bazény nebo sauny. Nedoporučuje se ani koupání ve vaně.

Pacientky by se neměly fyzicky namáhat a na místě je rovněž sexuální abstinence, a to po celou dobu rekonvalescence.

V případě, že ke kyretáži došlo v rámci poporodních komplikací, je nutné poctivě dodržet období šestinedělí. Menstruace by se měla dostavit do šesti týdnů po operaci.

Těhotenství po kyretáži

Vzhledem k tomu, za jakých okolností se kyretáž provádí, je jednou z nejčastějších otázek pacientek, za jak dlouho budou moct opět otěhotnět.

Biologicky vzato je možné otěhotnět po první menstruaci, která by se měla objevit mezi čtvrtým a šestým týdnem po zákroku. Lékaři nicméně obvykle doporučují delší přestávku, aby se tělo dalo plně do pořádku.

Nejčastěji se mluví o dvou až třech měsících, po kterých je možné začít se znovu snažit o miminko. Pochopitelně je ale zapotřebí vždy zohlednit zdravotní stav ženy.

Kyretáž a komplikace

Stejně jako v případě jakékoliv jiné operace, také kyretáž s sebou nese určitá rizika, přestože jsou výrazně menší než v minulosti. Spojena jsou jak s celkovou anestezií jako takovou, tak se samotným zákrokem.

Nejčastější a nejvážnější komplikací je poranění stěny dělohy. To je nutné okamžitě řešit dalším zákrokem, při kterém je zrevidována celá děložní dutina. Toto vyšetření má za cíl vyloučit krvácení do břicha, jež by ženu přímo ohrožovalo na životě. Případné protržení dělohy je zapotřebí neprodleně sešít.

Výrazně vzácnější komplikací je Ashermanův syndrom, jenž se projevuje srůsty a jizvy v děloze. Obvykle k němu dochází při poranění základní vrstvy děložní sliznice, která obnovuje funkční vrstvy, jež se odlučují během menstruace. Srůsty jsou potom častou příčinou ženské neplodnosti.

Kyretáž má také bezpečnější alternativu, kterou je hysteroskopie, tedy endoskopické vyšetření děložní dutiny. Oproti výškrabu se provádí s pomocí optiky a operatér tak “lépe vidí”.

Probatorní kyretáž

Probatorní kyretáž

Probatorní kyretáž patří mezi malé gynekologické operace, při které se pomocí nástroje zvaného kyreta odstraňuje část sliznice z dutiny děložní, popřípadě z hrdla děložního. Aby bylo možné kyretu do dutiny děložní vůbec zavést, je na začátku nutné rozšířit (dilatovat) děložní hrdlo.

Důvody k provedení tohoto výkonu mohou být jak diagnostické, kdy je cílem výkonu odhalit příčinu gynekologických obtíží (např. proč žena krvácí nepravidelně, silně, příliš dlouho popřípadě v období, kdy už krvácet nemá, tzn. po přechodu) nebo léčebné, kdy výkon slouží k zástavě děložního krvácení nebo k odstranění děložního polypu.

  • Před výkonem
  • Od svého ošetřujícího lékaře byste měla obdržet všechny podstatné informace související s plánovaným zákrokem.
  • Sama byste měla lékaře informovat:
  • zda trpíte alergií, 
  • jaké léky dlouhodobě užíváte, 
  • zda netrpíte poruchou krevní srážlivosti
  • jaké jste podstoupila operace
  • zda trpíte dalšími onemocněními

Před výkonem se můžete ještě navečeřet, ale minimálně od půlnoci byste neměla nic jíst a pít. Pokud ráno užíváte chronicky léky, poraďte se s lékařem, zda je máte užít i v den operace.

Při výkonu

Výkon se nejčastěji provádí v krátké celkové anestézii. Při ní jsou vám aplikovány do žíly na ruce léky, která Vás na dobu operace uspí a zrelaxují. Méně často, zejména u chronicky nemocných pacientek, kde je celková anestézie riziková, se výkon provádí pouze v lokálním znecitlivění, kdy se anestetická látka aplikuje do děložního čípku.

Výkon se provádí v poloze na zádech s dolními končetinami v podpěrách (tzv. gynekologická poloha).

Po zavedení gynekologického zrcadla do pochvy následuje rozšíření (dilatace) děložního hrdla pomocí kovových tyčinek (dilatátorů). Když je hrdlo dost rozšířené, zavede se kyreta, kterou se sliznice snese. Veškerý materiál získaný při operaci se odesílá k dalšímu histologickému vyšetření.

Celý výkon trvá obvykle 15-30 minut.

Po výkonu

Po výkonu se probudíte na tzv. dospávacím pokoji, kde zůstanete ještě minimálně další 4 hodiny. Teprve v okamžiku, když jste již při plném vědomí a ve stabilizovaném stavu, můžete být propuštěna domů. Na zpáteční cestu si zajistěte odvoz, rozhodně byste neměla řídit sama.

V prvních hodinách po operaci se může někdy dostavit pocit nevolnosti, popřípadě i zvracení. V takovém případě dostanete léky, které Vám uleví.

V případě, že jste byla během operace zaintubována (tzn byla-li Vám anesteziologem při operaci do krku zavedena trubička které zajistila, abyste mohla dýchat), můžete pociťovat bolesti či škrábání v krku. Nepříjemný pocit mohou zmírnit volně prodejné mentolové pastilky.

Po operaci se také mohou objevit mírné bolesti v podbříšku a krvácení, které obvykle trvají jen několik dnů, nejdéle do 2 týdnů by měly zcela vymizet.

Jak se chovat po výkonu

  • 24 hodin po výkonu byste neměla řídit auto.
  • První 4 dny po výkonu si 2x denně změřte tělesnou teplotu a výsledek si poznamenejte pro případ, že byste musela akutně navštívit lékaře.
  • Vyhněte se velké fyzické zátěži po dobu 1 týdne od výkonu. Po stejnou dobu nezvedejte těžká  břemena (5 kg a více).
  • Používejte sprchu místo koupele minimálně po dobu 2 týdnů, popřípadě podle doporučení Vašeho ošetřujícího lékaře. Minimálně po stejnou dobu nechoďte plavat, nepoužívejte tampóny či vaginální výplachy.
  • Pohlavní styk můžete mít za nejdřívě za 14 dnů po výkonu.

Komplikace

Komplikace jsou u tohoto typu výkonu poměrně vzácné. Rozdělují se na časné a pozdní. Při výkonu může dojít k poranění stěny dělohy, tzv perforaci či natržení děložního čípku. K těm pozdním pak patří vznik srůstů ať v oblasti děložního čípku, resp děložního kanálu, tak v dutině děložní (tzv. Ashermannův syndrom).

Zajímavé:  Oddálení menstruace antikoncepcí - Vše o zdraví

Kdy vyhledat pohotovost

  • Máte bolesti, které neustupují aníi po použítí léků proti bolesti, popřípadě jde o náhle vzniklé stupňující se bolesti.
  • Objevil se u Vás zapáchající výtok z pochvy.
  • Máte vyrážku.
  • Začla jste krvácet silněji než jste při menstruaci zvyklá nebo krvácíte v kusech sraženin.
  • Máte horečku.
  • Trpíte bolestí na hrudi či se Vám špatně dýchá.
  • Točí se Vám hlava, omdléváte.
  • Máte intenzivní bolesti vystřelující do ramen.

Kyretáž dělohy – revize dělohy, kyretáž a pracovní neschopnost, zamlklý potrat. MUDr. Veronika Ťápalová

Ve zkratce pro tatínky

1. Co je kyretáž?

Revize dutiny děložní neboli kyretáž je operační zákrok, který spočívá ve vybavení obsahu dutiny děložní. Obsahem se rozumí zbytky placentární tkáně po porodu či po potratu, zamlklé nevyvíjející se těhotenství, zbytky plodového vejce po nekompletním potratu. Nástrojem, k tomu užívaným, je kyreta (od toho název kyretáž, lidově výškrab) ve tvaru lžičky.

2. Kdy je nutné revizi dutiny děložní provést?

a) Rezidua (= zbytky placentární tkáně) po porodu

Rezidua po porodu lze zjistit pomocí zobrazení ultrazvukem. Mohou být zjištěna ihned po porodu, a to většinou v případě silného krvácení z důvodu nemožnosti dostatečného zavinutí dělohy, nebo s odstupem i několika dní či týdnů v případě neustávajícího krvácení.

b) Zamlklý potrat (= missed abortion)

Zamlklý potrat (missed abortion) označuje stav, kdy plod odumře, ale není z dělohy vypuzen. Žena tedy okamžitě nepozná, že potratila. Pokud k zamlklému potratu dojde ve velmi časné fázi těhotenství, nemusí žena ani vědět, že byla těhotná.

Příznakem zamlklého potratu může být náhlé krvácení či bolest v podbřišku. Odumření plodu je potvrzeno ultrazvukovým vyšetřením, určitou výpovědní hodnotu má také sledování hladiny hCG (těhotenského hormonu).

Ve většině případů je odstranění odumřelého plodu nezbytné.

Jedná se o stav, kdy se plodové vejce začne samo potrácet, ale není vypuzeno celé. Dochází k bolestem podbřišku a silnému krvácení, které se zastaví až po provedení revize dělohy a odstranění zbytků plodového vejce z dutiny děložní.

3. Jaký je režim před výkonem?

Minimálně 6 hodin před operací nemůžete přijímat tekutiny, stravu a kouřit.

O anestezii vás bude informovat lékař anesteziolog, který vám může předepsat podání různých tlumících a zklidňujících léků v rámci předoperační přípravy. Můžou ale nastat situace, kdy je provedení revize akutní, např.

při silném krvácení v rámci neúplného potratu či silném krvácení po porodu. V takovém případě lékař nebere ohled na to, kdy jste naposledy jedla či pila.

4. Jak se kyretáž dělohy provádí?

Kyretáž se provádí v celkové narkóze. Přístup k dutině děložní je přes pochvu. Po přeměření délky dutiny děložní a eventuelním rozšíření (dilataci) kanálu děložního čípku (děložního hrdla) je obsah dutiny děložní vybaven kyretou.

Doba trvání při nekomplikovaném zákroku je krátká (většinou do 15 minut). Doba hospitalizace činí asi 1-2 dny, ale závisí samozřejmě na zdravotním stavu pacientky a důvodu, z jakého byla kyretáž provedena.

Operace umožní mikroskopické vyšetření získané tkáně.

Nejméně 14 dní po výkonu by pacientka měla dodržovat pohlavní abstinenci a zvýšenou hygienu zevních rodidel. V případě revize dělohy po porodu, z důvodu zadržení zbytků placenty, by pacientka měla dodržovat pohlavní abstinenci po dobu celého šestinedělí.

6. Krvácení a menstruace po kyretáži

Slabé krvácení (špinění) po revizi dělohy ustává do týdne. První menstruace po kyretáži se dostaví za 4 – 6 týdnů. U kyretáže po porodu může odchod očistků trvat několik týdnů.

7. Možné komplikace kyretáže

U žádné pacientky nelze zaručit ideální a nekomplikovaný průběh operace. Všeobecné komplikace provázející operační výkony jsou díky pokroku v medicíně ojedinělé a naštěstí jsou ve velké většině případů dobře rozpoznatelné a řešitelné. Během revize může dojít:

  • k silnému krvácení s nutností výkon opakovat, podat léky na zástavu krvácení či v krajním případě podat event krevní převod.
  • k poranění stěny děložní s následným krvácením, které je nutné operačně ošetřit nejčastěji laparoskopicky.
  • výjimečně, zejména při komplikovaném výkonu (obezita, srůsty, anatomické odchylky), může dojít k neúmyslnému poranění okolních orgánů (močový měchýř, močová roura, močovody, tlusté a tenké střevo, nervy); tato poranění mohou vést k rozšíření původního operačního výkonu nebo i k opakované operaci.

8. Alternativní metoda kyretáže

V současné době není známa žádná jiná alternativa zákroku. Při ponechání obsahu v dutině děložní je velké riziko silného krvácení a vzniku infekce rodidel a možné následné neplodnosti. Jakákoliv injekce či hormonální tablety nemohou vyloučit vznik těchto vážných komplikací.

9. Kyretáž a pracovní neschopnost

Délka pracovní neschopnosti záleží na povaze povolání, které žena vykonává, a také na tom, jak se sama cítí. Obecně bývá maximálně týden po výkonu.

10. Těhotenství po kyretáži: Kdy je možné a bezpečné po kyretáži otěhotnět?

Další těhotenství se doporučuje cca po 2 až 3 měsících, ale opět je nutno přihlížet ke každé ženě individuálně dle jejího zdravotního stavu a případných komplikací po výkonu.

11. Vaše dotazy

Menstruace po kyretáži, těhotenství po kyretáži

Dobrý den, chtěla bych se poradit ohledně těhotenství po kyretáži.  4. 6. 2014 jsem prodělala kyretáž v 9 týdnu těhotenství po potratu (nebyla srdeční činnost).

Ten den a den poté jsem byla v pořádku, pak však cca 7 dnů nastaly bolesti a vycházely ze mě velké kusy sraženin. Paní doktorka mi bez vyšetření po telefonu řekla, že mám infekci a nasadila na 5 dnů antibiotika. Tento problém skončil cca 13. 6.

2014, od té doby jsem nekrvácela a ani neměla bolesti. Po zákroku jsem začala užívat Chlorelu. 8. 7. 2014 se dostavila MS. Četla jsem nespočet názorů na to, kdy je vhodné znovu se pokoušet o miminko. Doktoři každý též tvrdil něco jiného.

Někdo říká po první MS po šestinedělí, dále tři měsíce minimálně, …. půl roku…. Chtěla bych se zeptat na Váš názor. Moc děkuji za odpověď. 

Odpověď: Dobrý den, obecně se může po kyretáži menstruace opozdit, ale většinou se dostaví do šesti týdnů po zákroku. Je dobré se o další těhotenství pokoušet cca za 3 měsíce, delší doba není nutná. Tato doba je dostatečná k tomu, aby se děloha zregenerovala. MUDr. Veronika Ťápalová

Kdy je vhodné po kyretáži opět otěhotnět?

Měla bych na vás velikou prosbu, prodělala jsem včera operační výkon a potřebuji ho lidsky s někým probrat, své lékařce vůbec nerozumím a hlavně mi přijde, že ani nemá moc snahu se mnou cokoliv probírat.

Mám pětiletého letého chlapečka, s mužem jsme se rozhodli, že je čas na další miminko. Po cca půlročním snažení jsem otěhotněla, bohužel se v 8. týdnu těhotenství zjistilo, že se jedná o zamlklé těhotenství.

Následující den po zjištění jsem nastoupila na zákrok, po zákroku mi byla vystavena lékařská zpráva, kterou vám opíši a prosím o jedno: mohli byste mi lidsky/laicky napsat, o co v té zprávě jde? Zda se mohu za nějaké cca 3-4 měsíce opět snažit otěhotnět? Moc prosím o radu.

Opis zprávy: 

Operač. výkon: REVIZE PO SPONT.AB; Missed AB in grav. hebd. 8+5tý

Operační diagnózy: O021 Zamlklý (nevypuzený) potrat; 

Operační protokol: V celkové anestezii po dezinfekci zevních rodidel, zastaven čípek v zrcadlech, AM kleštěmi zachycen u č. 11 a 1.; D v AVF, sonda 9,5 cm, dilatace do HG 9, následně revize dutiny děložní tupou kyretou, materiál ad hist. vyš.; Poté aspirace obsahu dutiny děložní aspirační kanylou 8.; Výkon bez komplikací. Aplikována uterotonika i.v. -MEN 1 amp. + Oxytocin 5j i.v.

Zajímá mě hlavně, zda mohu být klidná a mohu po čase opět zkusit otěhotnět. Je mi 34 let a myslím, že je na čase mít druhé děťátko…. Moc Vám děkuji.

Odpověď: Dobrý den, lékařská zpráva potvrzuje to, co jste psala výše. Jednalo se o zamlklé těhotenství (tzn. plod se přestane vyvíjet, na ultrazvuku není srdeční akce plodu). Tato diagnóza se řeší evakuací dutiny děložní (kyretou, aspirační kanylou nebo jejich kombinací).

Po zákroku se doporučuje nechat proběhnout alespoň 2 menstruační cykly, aby sliznice pravidelně dorostla a děloha se „vzpamatovala“ (řečeno laicky). Poté se můžete pokusit o další těhotenství. Zamlklé těhotenství vzniká často náhodně (důvodem může být vrozená vada plodu, infekce…).

Takže s největší pravděpodobností by mělo probíhat další těhotenství v pořádku. MUDr. Veronika Ťápalová

Dobrý den, chtěla bych se zeptat. Před měsícem a půl jsem podstoupila revizi dělohy (zamlklé těhotenství, prázdný gestační váček). Pár dní po zákroku jsem mírně krvácela.

10 dní jsem pak měla klid, po 14 dnech kontrola u gynekologa dopadla dobře, dle ultrazvuku v dutině nic nebylo. Nyní opět týden špiním.

Je normální, že nyní opět špiním, když dle ultrazvuku bylo vše ok? Znamená to, že se děloha stále nějakým způsobem čistí a třeba se ještě úplně nezavinula? Děkuji za odpověď.

Odpověď MUDr. Veroniky Ťápalové: Dobrý den, to, co popisujete, je pravděpodobně již normální menstruace po revizi. Časově to odpovídá.

Kyretáž dělohy znamená odstranění zbytků v děloze po porodu, potratu, zamlklém těhotenství. Kyretáž proto, že se vybavení obsahu provádí kyretou, tvarem podobnou lžičce.

Jedná se o výkon s anestezií, proto je potřeba dodržet určitý režim – 6 hodin před ním nejíst, nepít a nekouřit.

Hospitalizace po výkonu je 1-2 dny, špinění až krvácení ustává do týdne, bez sexu je vhodné vydržet cca 14 dní, u revize po porodu celé šestinedělí, první menstruace se dostaví za 4-6 týdnů a těhotenství je vhodné nejdříve za 2-3 měsíce. JM

Autor: MUDr. Veronika Ťápalová

Diskuze » Poradna »

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector