LN: Tisíce firem neplatí zdravotní pojištění – vše o zdraví

Datum vydání: 07.08.2020 | Zdroj: Lidové noviny | Rubrika: Ekonomika | Strana 6 | Autor: Ivana Pečinková

* LN Proč zrušení superhrubé mzdy a snížení rovné sazby daně zrovna teď?

Připomenu, že hnutí ANO mělo ve svém volebním programu, že superhrubou mzdu zruší. A my jsme se k tomu zavázali v programovém prohlášení vlády. Koneckonců je to podvod.

Z dob minulých, kdy tehdejší pravicová vláda slíbila zaměstnancům patnáctiprocentní daň a pak jí to nevycházelo, tak tam dala superhrubou mzdu, tedy vyšší základ pro výpočet daně.

Takže efektivní zdanění pro zaměstnance, který vlastně daní část odvodů na sociální a zdravotní pojištění, je v důsledku toho 20,1 procenta.

* LN Vy jste ale chtěli po zrušení superhrubé mzdy snížit daň na 19 procent.

Ano. A já jsem takový návrh dokonce coby ministryně financí v první Babišově vládě v roce 2018 vypracovala a poslala do meziresortního připomínkového řízení. A tehdy se ukázalo, že to tak jednoduché není.

Pro živnostníky a další, kteří nemají příjem od zaměstnavatele, nýbrž si platí mzdu sami, odečítají si náklady a sami si platí celé odvody, by to znamenalo zvýšení zaplacené daně.

Což jsme byli připraveni kompenzovat tím, že by si mohli tři čtvrtiny zaplaceného pojistného dát do výdajů. Těžko se to ale komunikovalo, protože to bylo stejně vnímáno jako zvýšení daně.

Dalším problémem bylo, že někteří poplatníci mají příjmy jen z pronájmu či z kapitálového majetku, a povinnost platit sociální a zdravotní pojištění nemají. Takže ti by skutečně měli vyšší daň. A to bylo v rozporu s dalším bodem programového prohlášení, že nebudeme zvyšovat daně.

* LN Proč 15 procent?

Narovnali bychom tím rozdíly mezi různými skupinami. Máme 4,5 milionu zaměstnanců a ti teď platí 20,1 procenta, zatímco všichni ostatní, kdo se zaměstnávají sami, takže u nich superhrubá mzda neexistuje, jen 15.

Je ale třeba si říci na rovinu, že to má velký rozpočtový dopad. Máme spočítáno, že při těch 15 procentech je to minus 90 miliard. Něco z toho se vrátí na DPH, protože lidé s vyšší výplatou více utratí. Takže řekněme minus 76 miliard.

Proto říkám: je to významná pomoc zaměstnancům, odstranění minulého podvodu na voličích a odstranění nesmyslu, který nemá v evropských systémech obdobu. Je to dobrý návrh a já mu rozumím. Jsme v nejhlubší krizi od 30. let minulého století a chceme podpořit spotřebu.

Ale musíme si říci ano, toto je naše priorita, na toto budeme mít a na něco jiného mít nebudeme.

* LN Záměr první Babišovy vlády byl ale takový, že se k dani 15 procent mělo dospět ve druhém kroku. Prvním mělo být zrušení superhrubé mzdy a snížení daní na 19 procent.

Ano, v programovém prohlášení vlády je těch 19 procent. Ale to by přineslo ty již zmiňované problémy, kdy by část lidí platila rozdílnou daň. A pak máme ještě další problém, který budeme muset do toho kontextu zařadit také, a to je takzvaná solidární přirážka.

Lidé, kteří mají plat vyšší než čtyřnásobek průměrné mzdy, což dnes znamená nějakých 140 tisíc, částku, která tento čtyřnásobek překračuje, dodatečně zdaňují ještě sedmi procenty. Sociální a zdravotní pojištění se z toho už neplatí. Pokud rušíme superhrubou mzdu, měli bychom se nějak postavit i k solidární přirážce.

Jediná cesta je progresivní zdanění. Nevidím důvod, aby vysokopříjmoví lidé platili 15 procent. Tím se nám strašně rozevřou nůžky mezi tím, kolik kdo na zrušení superhrubé mzdy a snížení rovné daně vydělá. Kdybyste měla průměrnou mzdu 35 tisíc korun, zaplatíte na daních o zhruba 1700 korun měsíčně méně.

A čím bude váš plat vyšší, tím více na změně vyděláte. U vyšších příjmů dělá ten rozdíl tisíce korun. Tento problém budeme muset řešit.

Osobně si myslím, že bychom si měli říci, že u těch vysokopříjmových – a teď je otázka, zda tou hranicí bude čtyřnásobek průměrné mzdy, nebo jiná částka – je třeba to vyšší zdanění zachovat. Klidně mohu mluvit o sobě – proč bych já měla platit 15 procent?

* LN Progresivní zdanění už máte nějak rozpracované? Můžete s tím už jít do přípravy rozpočtu na rok 2021?

Že zrušíme superhrubou mzdu, o tom není pochyb. Ale do jaké míry se změní zdanění, o tom se musíme pobavit. Musíme si říci, zda přirážku zachováme, anebo tam dáme progresi. Včera (v úterý – pozn. red.) jsem zadala kolegům, aby mi propočetli různé varianty, což je samozřejmě téma pro koaliční radu a pro debaty nad rozpočtem.

* LN Progresivní zdanění už tady bylo v 90. letech. Pro jednotlivá rozpětí příjmů platily zjednodušeně řečeno různé sazby daně. Vypadalo by to takto?

Myslím, že ne. Tehdy to bylo poměrně komplikované. A dnes je také daňová progrese. Jsou tu skupiny daňových poplatníků, kteří berou kolem minimální mzdy, a když si uplatní různé slevy, vůbec daně neplatí, velice často se jim vrací přeplatek z odvedených daňových záloh. Takže fakticky se daně začínají platit až od určité výše výdělku.

* LN Co další varianty?

Určitě budu pracovat s variantou 19 procent, to je v programovém prohlášení vlády. A pak budu odstupňovávat jednotlivé sazby až po těch 15 procent. Takže já jsem připravená absolutně na všechno.

• * LN Pokud by daň byla 19 procent, kolik by vypadlo na příjmech veřejných rozpočtů?
• Dle původního návrhu z roku 2018 kolem 27 miliard.
• * LN Kolik máte variant?

Variantu 19 procent, to mám propočteno, jen dopad se mění v čase spolu s vývojem cen. Pak variantu 15 procent, také už zpracovanou. Těch 90 miliard je se zachováním solidární přirážky. Anebo přirážku zrušíme – ta činí asi dvě miliardy – a nahradíme progresivní daní. To teď počítáme. Ta progrese by byla výhodnější než dnešní efektivní zdanění, ale vyšší než 15 procent.

* LN Pokud koaliční rada schválí 15 procent, kde budete hledat kompenzaci za výpadek příjmů?

Než se na tom dohodneme, musím znát především výhled rozpočtu na rok 2021. V tuto chvíli ho neznám. Makroekonomickou predikci budeme dělat začátkem září, protože celý rozpočtový proces je o měsíc posunut. Podle ní odhadneme propad příjmů, ten známe v tuto chvíli jen velmi hrubě. A musím znát i rozpočtové rámce na rok 2022 a 2023. A do toho se musíme nějak vejít.

A v rámci toho, co bude k dispozici, si musíme říci, co jsou naše priority. Tedy jestli daň z příjmu bude 15 procent, jak upravíme důchody, jak vysoko půjdeme nad valorizační rámec, ale počítáme s tím, že v průměru by to bylo 850 korun. A samozřejmě kolik dáme na investice. Bylo jasně řečeno, že se touhle krizí musíme proinvestovat.

V rozpočtu 2020 jsme investice navýšili na téměř 198 miliard z původních 146.

* LN Od vašeho koaličního partnera, ČSSD, zaznívá, že 15 procent není kvůli výpadku příjmů realistické. A že by se mělo začít debatovat o zavedení bankovní či sektorové daně obecně. Jak se k tomu stavíte?

Odmítavě. To téma se od koaličního partnera vrací opakovaně. My jsme se v programovém prohlášení k něčemu takovému nezavázali. Naopak jsme se zavázali, že budeme vytvářet předvídatelné daňové prostředí. Ať si to sociální demokracie, až vyhraje příští volby, dá do programového prohlášení. My přece nebudeme rok před skončením vládního mandátu měnit podmínky.

A buďme rádi, že máme zdravý bankovní sektor. Je to jedna z obrovských výhod Česka během této bezprecedentní krize, vedle zdravých veřejných financí. Bankovní sektor je plně likvidní, je schopen poskytovat peníze firemnímu sektoru, spolupracuje s námi na programu podpory podniků státními zárukami.

A teď si vezměte, že bychom jim – bez přípravy, bez diskuse a v rozporu s politikou naší vlády – zavedli bankovní daň. Získali bychom tím řekněme deset až 14 miliard korun ročně. A získali bychom to jednou dvakrát. Naopak by se mohlo stát, že bychom přišli o mnohem víc. Protože co by banky v takovém případě udělaly? Jejich matky klidně mohou říci, že sídla jejich dcer budou jinde.

Nebo že u nás nechají jen pobočky. Uvědomme si, banky nám ročně odvedou zhruba 16 miliard na daních. To není malá částka.

* LN Opoziční ODS vám nabízí podporu pro zrušení superhrubé mzdy a snížení daně na 15 procent. Uvažovali byste o tom, poslat do sněmovny návrh neodsouhlasený koaliční ČSSD a pomoci si hlasy ODS?

Zaprvé si připomeňme, kdo superhrubou mzdu zavedl. A kdo zvyšoval daně. Byly to především vlády ODS. Teď jsou v opozici a chtějí ji zrušit. Zodpovědnost teď máme my. A snažíme se chovat vždy korektně.

A v koaliční smlouvě máme, že veškeré změny budeme prohlasovávat s koalicí. Takže budeme jednat především v rámci koalice.

A zadruhé, k čemu nám bude, když nám ODS pomůže prohlasovat zrušení superhrubé mzdy, když pak nezvedne ruku pro státní rozpočet? Takže taková politika hlasování s opozicí by podle mého názoru byla velmi krátkozraká.

* LN Podnikatelé si nestěžují na výši daňových sazeb, ale na vysoké odvody na sociální a zdravotní pojištění. O jejich snížení mluví politici už dlouho. Diskutujete také o tomto?

V tuto chvíli ne. V tomto kvůli covidu mimořádném roce jsme prominuli na šest měsíců platby minimálního pojistného živnostníkům a firmám do 50 zaměstnanců, neplatí je asi do konce září.

Prominuli jsme jim také celou řadu sankcí. Ale o snížení odvodů jako takových neuvažujeme. Z toho prostého důvodu, že to jsou příjmy důchodového systému. A my musíme udělat kompletní reformu.

Bez ní by to znamenalo velkou díru do příjmů důchodového systému.

* LN Výpadkům příjmů, navíc při zvýšených výdajích, čelíme kvůli koronaviru už nyní. K tomu přibude schodek kvůli zrušení superhrubé mzdy a snížení daně. Čím to budete kompenzovat?

V tuto chvíli neuvažujeme o tom, že bychom zvýšili daně. Firmy, podnikatelé a živnostníci budou bojovat o holou existenci. A to nejhorší, co by se jim mohlo stát – a to se jim stalo při poslední krizi –, by bylo zvýšení daní.

To bychom jim dali ránu z milosti. To určitě neuděláme. Ale kvůli odpovědi na vaši otázku musím znát výhled. A ten neznám.

Představu samozřejmě mám, ale neřeknu ji, protože ta částka by hned byla přetřásána všude, ale já bych ji nemohla ani potvrdit, ani vyvrátit. Schodek ale bude vyšší.

* LN Než těch očekávaných 500 miliard?

To ne, ale bude vyšší než těch 40 miliard, které byly v původním schváleném rozpočtu na letošní rok. To bychom museli buď zvýšit daně, anebo brutálně škrtat.

Proto jsme také prosadili novelu zákona o pravidlech rozpočtové zodpovědnosti, která dočasně rozvolňuje fiskální pravidla a zároveň obsahuje plán konsolidace na příštích sedm let.

Podle tohoto plánu budeme o půl procentního bodu každý rok snižovat strukturální saldo, abychom se dostali na stav před pandemií do roku 2028.

* LN Co tedy podniknete?

Počítám s tím, že jednotky miliard, jednotky, ne desítky, uspořím na provozu. To byl další úkol, který jsem v úterý předala kolegům. Chystám sérii návrhů provozních úspor pro jednotlivé resorty.

Chci vrátit nespotřebované platové nároky z neobsazených míst, které si resorty šetří na odměny, ale také peníze, které nespotřebovaly na investice. A zvažujeme některé věci, které se nám úplně nepodařilo prosadit v minulém období podle našich představ, jako třeba hazard.

Ani Andreji Babišovi jako ministrovi financí, ani mně se to nepodařilo, parlament vám tam vždy udělá nějakou úpravu, je to silná lobby. Nechala jsem si udělat přehled o zdanění hazardu v Evropě. Teď to počítáme. Hazard je určitě téma k diskusi. Rozhodně nebudeme dělat žádnou úpravu daně, kterou by pocítili občané.

Potřebujeme podpořit spotřebu, aby se lidé nebáli utrácet – a aby utráceli pokud možno v Česku. A aby utrácely firmy. Projevuje se trend, který snad nebude dlouhodobý, že firmy začínají omezovat investice.

* LN Co digitální daň? Změnili jsme nějak kurz, třeba kvůli evropskému fondu obnovy, kvůli němuž si s myšlenkou pohrává i EU?

Určitě nezměnili. Digitální daň je před druhým čtením v Poslanecké sněmovně. Já jsem na rozpočtovém výboru podpořila dva zásadní pozměňovací návrhy. První se týká odložení doby účinnosti na 1. ledna 2021. A druhý snížení sazby ze sedmi na pět procent. V rámci koalice jsme se na tom dohodli.

A stále platí, že já jako ministryně financí podporuji celosvětové řešení na platformě OECD. A tam se po dlouhé době něco děje. Takže jak daleko jsme dohodě teď, nedokážu říci. Pandemie všechno zbrzdila. Podporuji dlouhodobě i celoevropské řešení, které zatím spadlo pod stůl. Tam musíte mít jednomyslnost a celá řada zemí, zejména těch severských, je proti.

Ale je to něco velmi nespravedlivého. Vezměte si, že deset let tady ty firmy podnikají na naší vybudované infrastruktuře, aniž by nám z toho daly korunu daní. A odmítám podsouvání, že diskriminujeme firmy z nějaké konkrétní země. Nemůžeme si dovolit žádnou diskriminaci. Je to nastaveno úplně obecně a jen na čtyři roky.

A jasně jsme řekli, že jakmile přijde celosvětové nebo celoevropské řešení, okamžitě naši právní úpravu rušíme.

* LN Co je pravdy na tom, že nám to dávají americká oficiální místa i firmy trochu znát?

Nějaká jednání proběhla, spíš takové vyjasňování si na úrovni velvyslance. Zjišťují si, jak ta právní úprava vypadá. Měla jsem jednání s panem velvyslancem ještě před pandemií.

Rozumím jim, ale je tady celá řada zemí, které už to mají. Rakousko, Francie a další. A celá řada zemí je na tom podobně jako my, jsou v legislativním procesu.

A myslím, že pandemie a hledání nových finančních zdrojů to jen urychlí.

Co když živnostník neplatí zdravotní pojištění?

DANĚ

Některým živnostníkům se nedaří v jejich samostatné výdělečné činnosti a neplatí zdravotní pojištění. Neplacení zdravotního pojištění však znamená finanční problémy pro živnostníky i v budoucnu po případném ukončení samostatné výdělečné činnosti.

Placení zdravotního pojištění včas a ve správné výši by měly všechny osoby samostatně výdělečně činné věnovat dostatek pozornosti. Za každý den prodlení je totiž v informačním systému zdravotní pojišťovny připisováno penále ve výši 0,05 % z dlužného pojistného.

Když živnostník neřeší svoji situaci, tak musí v budoucnu zaplatit dlužné pojistné i penále. Jestliže nedojde k dobrovolné úhradě, tak zdravotní pojišťovny přistupují k exekučnímu vymáhání.

Při dlouhodobé exekuci je následně velmi složité najít zpět finanční rovnováhu.

Zaměstnáním se dluhy nesmažou

Někteří živnostníci se mylně domnívají, že když samostatná výdělečná činnost netrvá celý rok, tak nelze při ukončení samostatné výdělečné činnosti dluhy za několik měsíců v daném roce vymáhat. Není tomu tak. Za každý měsíc samostatné výdělečné činnosti je nutné zaplatit zdravotní pojištění alespoň v minimální výši. A to i v případě, že samostatná výdělečná činnost je ztrátová.

Praktický příklad

Podnikatelka Soukupová neměla za rok 2016 žádné závazky vůči své zdravotní pojišťovně. Splnila všechny své zákonné povinnosti. V prvních měsících roku 2017 však je ve ztrátě, neboť její hlavní obchodní partneři ji nezaplatili. Paní Soukupová ukončí tedy samostatnou výdělečnou činnost a od 1. června bude zaměstnankyní.

Paní Soukupová se chybně domnívá, že když bude 7 měsíců v roce 2017 odvádět zdravotní pojištění jako zaměstnanec s nadprůměrnou mzdou, tak zdravotní pojišťovna nebude vymáhat nedoplatky za prvních pět měsíců roku 2017, kdy vykonávala samostatnou výdělečnou činnost.

Není tomu tak, dluhy z výkonu samostatné výdělečné činnosti bude paní Soukupová muset uhradit, i když již samostatnou výdělečnou činnost nebude nevykonávat.

Změna zdravotní pojišťovny nemá vliv na dluhy

Zdravotní pojišťovnu je možné změnit jednou za 12 kalendářních měsíců, vždy od 1. ledna nebo od 1. července. Když mají živnostníci dluhy na zdravotním pojištění, tak se změnou zdravotní pojišťovny před úhradou zdravotního pojištění neutečou.

Zdravotní pojišťovny mohou své pohledávky vymáhat i po bývalých pojištěncích. Promlčení pojistného přitom nehrozí, neboť promlčecí lhůta pro předepsání pojistného a penále je desetiletá.

Všechny zdravotní pojišťovny si své pohledávky velmi pečlivě hlídají a k promlčení pojistného dochází pouze výjimečně.

Praktický příklad

Pan Malý má dluhy z výkonu samostatné výdělečné činnosti u tří zdravotních pojišťoven, neboť v minulosti měnil zdravotní pojišťovnu vícekrát. Dlužné pojistné a penále budou po panu Malém vymáhat všechny tři zdravotní pojišťovny.

Dlouhodobé neplacení = zveřejnění dluhů

Podnikatelé a živnostníci neplatící dlouhodobě zdravotní pojištění mohou mít problém získat větší zakázku, neboť zdravotní problémy zveřejňují na internetu dlužníky na zdravotním pojištění.

Nahlédnutí do seznamu je přitom zdarma a řada firem si v těchto seznamech ověřuje, zdali je jejich nový obchodní partner seriózní. Finanční hranice pro zveřejnění se u jednotlivých zdravotních pojišťoven liší. Např.

VZP zveřejňuje dlužníky s pravomocnými dluhy nad 300 tisíc Kč, ZP MV ČR zveřejňuje dlužníky s pravomocnými dluhy nad 100 tisíc Kč.

Co když mám dluh u zdravotní pojišťovny?

Ideálním stavem pro živnostníky je platit zdravotní pojištění řádně a včas. Jestliže se z různých důvodů dostane živnostník do situace, že je mu zdravotní pojišťovnou předepsáno platebním výměrem nebo výkazem nedoplatků pojistné a penále na zdravotním pojištění, tak je nejlepší danou situaci ihned řešit.

Zkusit se zdravotní pojišťovnou domluvit na úhradě dluhu ve splátkách. Na uzavření dohody o splátkách není sice právní nárok, ale spolupracujícím živnostníkům vychází zdravotní pojišťovny vstříc.

Jestliže je uhrazeno veškeré dlužné pojistné a je v zákonné lhůtě podána žádost o prominutí penále, tak může být vyměřené penále prominuto nebo alespoň částečně sníženo.

I když se splácí dlužné pojistné ve splátkách, tak je nutné žádost o prominutí podat v 15denní lhůtě od obdržení platebního výměru na penále nebo v 8denní lhůtě od obdržení výkazu o nedoplatků. O opožděné žádosti nemůže zdravotní pojišťovna rozhodovat. Dlužné pojištění nemůže být nikdy prominuto ani sníženo. Dlužné pojistné je nutné uhradit vždy v plné výši.

Covid-19: Jak virus ovlivnil sociální a zdravotní pojištění

Stát a pojišťovny loni podnikatelům odpustily minimální odvody na sociálním i zdravotním pojištění. Nyní se už platí normálně. Čtěte, jaké jsou minimální zálohy v roce 2021, jak je to s paušální daní a co dalšího musíte vědět o pojistném v čase koronaviru.

Témata, která v článku najdete:

• Pošlete včas přehledy pojistného
• Minimální zálohy na zdravotní a sociální pojištění pro rok 2021
• Paušální daň pro OSVČ od ledna 2021
• Program na podporu samoodběrových testů covid-19

Pošlete včas přehledy pojistného

V novém roce si pohlídejte podání přehledů na správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu. 

Česká správa sociálního zabezpečení uvádí hned několik termínů, které závisí na tom, jak a kdo daňové přiznání podá. Pokud přiznání podáte písemně do 1. dubna 2021, termín pro podání přehledu je 2. května 2021. U ostatních případů při prodloužené lhůtě platí termíny:

• 1. června 2021, pokud podáte přiznání elektronicky,
• a 2. srpna 2021, pokud za vás přiznání podá daňový poradce.

Většina zdravotních pojišťoven už také zveřejnila termíny podání přehledů do

• pondělí 3. května 2021 pro většinu OSVČ
• 8. dubna 2021 pro OSVČ, které nepodávají daňové přiznání, 
• a do 2. srpna 2021 pro OSVČ, kterým podává přiznání daňový poradce.

Jestliže zdravotní pojišťovny odloží podání přehledů jako v minulém roce, budeme vás o tom informovat.

Minimální zálohy na zdravotní a sociální pojištění pro rok 2021

Jako OSVČ musíte ze zákona platit zálohy na pojištění. Pokud je máte nastavené na minimum, platíte v roce 2021:

• 2 588 korun na sociálním pojištění
• a 2 393 korun na zdravotním pojištění.

Jestliže platíte vyšší než minimální zálohy, rozdíl je třeba uhradit buď za celý půlrok, nebo si částku rozložte do několika plateb. S doplatkem můžete počkat i na podání Přehledu OSVČ za rok 2021 a peníze jednorázově poslat do 8 dnů po termínu podání.

Paušální daň pro OSVČ od ledna 2021

Podle zákona č. 540/2020 Sb. mohou podnikatelé a OSVČ od 1. ledna 2021 odvádět zdravotní a sociální pojištění společně s platbou daně z příjmů tzv. paušálem. Podle úřadů ulehčí administrativu a sníží rozdíly mezi odvody zaměstnanců a živnostníků, kteří většinou odvádí jen minimální sociální pojistné a snižují si tak do budoucna důchody.

Částka pro rok 2021 je 5 469 Kč a živnostníci v ní každý měsíc do 20. dne zaplatí:

• daň z příjmů v symbolické částce 100 Kč,
• zdravotní pojištění ve výši 2 393 Kč
• a sociální pojištění navýšené od 15 % od minimální zálohy na 2 976 Kč.

K přihlášení k paušální dani jim stačí:

• roční obrat do 1 milionu korun,
• nebýt plátcem DPH a nemít k ní registrační povinnost,
• nevykonávat funkci společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti,
• nebýt dlužníkem, vůči kterému úřady zahájily insolvenční řízení
• a nemít příjmy ze závislé činnosti s výjimkou DPP.

K paušální dani pro letošní rok se podnikatelé mohli přihlásit do 11. ledna 2021. Pokud jste to nestihli, dostanete další šanci na začátku příštího roku.

Těm, kteří to stihli, běží paušální režim až do té doby, než živnost zruší či přeruší, nebo do té doby, kdy přestanou splňovat podmínky paušálního režimu. Například jejich příjmy přesáhnou limit 1 milionu korun. V tom případě se automaticky vrátí k původním odvodům zdravotního a sociálního pojištění a k podání přiznání k dani z příjmů.

OSVČ, kteří s podnikáním teprve začnou nebo si během roku 2021 činnost obnoví, se mohou k paušální dani přihlásit kdykoliv v průběhu roku, ještě než odstartují svou živnost.

S nastavením trvalého příkazu k paušální dani živnostníkům odpadá povinnost podávat daňové přiznání nebo přehledy pojistného.

S přihlášením k paušální dani odpadá také možnost uplatňovat jakékoliv daňové slevy a úlevy. Pokud tedy například uplatňujete slevu na manželku, školkovné či držitele průkazu ZTP, raději si spočítejte, zda se vám paušální odvod vůbec vyplatí. 

Bez složitějších výpočtů se odvod paušálem vyplatí spíše bezdětným a svobodným podnikatelům s ročními příjmy pod 1 milion korun, kteří využívají 40% výdajový paušál. Naopak drobný zemědělec s dvěma dětmi, ročními příjmy 400 tisíc korun a s 80% výdajovým paušálem by ročně přeplatil i 44 736 Kč.

Program na podporu samoodběrových testů covid-19

Zdravotní pojišťovny připravily program, který podporuje samotestování zaměstnanců a živnostníků, které je jedním z povinných vládních opatření. Díky aplikaci SAMOTESTY COVID nyní můžete zažádat o příspěvek v maximální výši 60 Kč včetně DPH za 1 test. Příspěvek se týká všech:

• zaměstnanců (HPP, DPP, DPČ i agenturních zaměstnanců)
• OSVČ,
• spolků a pobočných spolků, 
• nadací a nadačních fondů, 
• církevních právnických osob, tedy účelových zařízení církví, 
• obecně prospěšných společností i ústavů.

Příspěvek na nákup testů získáte, pokud nakoupíte předem schválený typ antigenního testu, které uvádí Ministerstvo zdravotnictví na svých stránkách. Jedna fyzická osoba získá od státu měsíčně maximálně 240 Kč včetně DPH – tedy 4 testy na jednotlivce.

Žádosti pošlete prostřednictvím aplikace. Za březen za ně požádáte do konce dubna, v dalších měsících pak vždy do konce nadcházejícího měsíce.

Pojišťovny už během března poslaly společnostem i OSVČ podnikajícím v ČR autorizační kódy, kterými se do systému snadno zaregistrujete. Pokud vám kód do datové schránky nedorazil, vyplňte tento jednoduchý formulář a portál vám aktivační kód obratem zašle. 

Pokud datovou schránku nepoužíváte, zástupci pojišťoven ji doporučují zřídit. Mimo to ale přislíbily alternativu pro OSVČ, kterým se provoz schránky nevyplatí. V takovém případě sledujte pro získání kódu stránky své pojišťovny.

Podrobnější pokyny, jak postupovat při žádosti a získat příspěvky na nakoupené a provedené testy, najdete přímo na společném webu pojišťoven – Samotestování covid.

Přečtete si i další články o legislativních změnách v souvislosti s Covid-19.

Jste klientem Money nebo iDokladu a máte otázku ohledně koronaviru a podnikání? Obraťte se na naši zákaznickou linku na čísle 549 522 503.

• Byly tyto informace užitečné?
• AnoNe

Ročně 12 milionů téměř za nic. Policie šetří smlouvy VZP s firmou založenou Janouškem

Policie dle zjištění Aktuálně.cz šetří, proč Všeobecná zdravotní pojišťovna až donedávna vyplácela ročně 12 milionů korun za PR služby společnosti Medea Kultur. Tu před lety založil Roman Janoušek.

Z auditu ministerstva zdravotnictví plyne, že firma neodvedla téměř žádnou práci, ač inkasovala přes 150 milionů. 500 hodin si například naúčtovala za odevzdání šesti listů papíru s tématy pro novináře.

Je to unikát. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), která má své tiskové oddělení, posílala sedmnáct let miliony korun za PR služby firmě Medea Kultur. A to na základě historické smlouvy z roku 2001 uzavřené na dobu neurčitou. Tu ani jedno z vedení pojišťovny za tu dobu nenapadlo ukončit či přesoutěžit, jak bývá běžné. Opačnou praxi už v roce 2012 kritizoval i antimonopolní úřad.

Horentní částky tak celé roky odtékaly do společnosti, kterou zakládal lobbista Roman Janoušek a dodnes ji vede Janouškův blízký spolupracovník Karel Stejskal. Mimo jiné někdejší Janouškův nadřízený z pražského hotelu Beránek, kde lobbista začínal před revolucí jako číšník.

Dle objednávek například Medea Kultur za peníze prováděla oponenturu tiskových zpráv a distribuovala je médiím, strategicky konzultovala mediální obraz pojišťovny, vyhledávala vhodné příležitosti k prezentaci VZP v médiích nebo dělala mediální analýzy.

Potíž ovšem je, že audit provedený státem ukazuje, že společnost peníze brala za činnost, která dle kontrolorů vůbec neměla odpovídající hodnotu a pojišťovně přinášela minimální přínos. Aktuálně.cz výsledky auditu získalo.

Plyne z něj, že firma si například účtovala za šest stran A4 s tématy pro novináře a powerpointovou prezentaci na 500 hodin práce. Ve smlouvě měla i semináře pro novináře, které se nikdy neodehrály. Či vytvoření dlouhodobé komunikační strategie, kterou ale VZP neměla. Nebo radila, že inzerovat je potřeba v médiích s co největším dosahem. 

Pojišťovna si přitom kromě rad Medea Kultur po celou dobu platí i tiskové oddělení. 14 zaměstnanců ji stálo dalších přibližně 13 milionů ročně. Kontroloři navíc poukazují na to, že od roku 2007 vyplatila VZP za interní komunikaci a monitoring značky VZP dalších více než 33 milionů PR agentuře AMI Communications.

Vedení ministerstva záležitost příliš komentovat nechce. Kauzu totiž už vyšetřuje policie. „Kontrolu provedlo ministerstvo zdravotnictví v součinnosti s ministerstvem financí.

Po posouzení skutečností obsažených v kontrolním protokolu usoudila obě ministerstva, že je namístě podat trestní oznámení na neznámého pachatele, což také bylo učiněno,“ konstatoval David Šíma z tiskového oddělení ministerstva.

Ani sama pojišťovna není sdílnější. „VZP ČR poskytuje veškerou nezbytnou součinnost policii, která věc prověřuje. Proto se k ní nebudeme blíže vyjadřovat,“ uvedl mluvčí VZP Vlastimil Sršeň. Jednatel Medea Kultur Stejskal na dotazy neodpověděl vůbec.

Odtékající miliony prozradil registr smluv

Jen za posledních dvanáct let firma, která dnes nemá ani webové stránky a sídlí v Galerii Myšák, odkud úřadoval i lobbista Janoušek, od pojišťovny získala téměř 150 milionů korun.

 Teprve potom, co se díky registru smluv a objednávkám v něm předloni provalilo, že i v posledních letech VZP do společnosti posílá na tři miliony korun každý čtvrtrok, nynější ředitel pojišťovny Zdeněk Kabátek, který tou dobou byl ve funkci šestý rok, oznámil, že smlouvu ke konci roku 2018 ukončí.

Kontroloři si při prověřování, které začalo v prosinci roku 2018, vyžádali podklady za poslední dva roky, za které Medea Kultur pojišťovně účtovala miliony. A nestačili se divit.

Překvapily je mimo jiné i krátkodobé mediální strategie, které pro VZP společnost měla v popisu práce dělat.

Janouškem založená firma například pojišťovně radila, že je třeba inzerovat v médiích s co největším dosahem a komunikovat sdělení jako „jsme nejlepší volba pro vaše zdraví“ či „stát se naším klientem je snadné“. 

„Jednotlivé výstupy – komunikační strategie – jsou obecného charakteru a v zásadě jsou všechny stejné či velmi podobné.

Tato shoda se vyskytuje jak v každoročním shrnutí, kde Medea Kultur informuje VZP, že možnost změnit zdravotní pojišťovnu ve dvou přestupových obdobích je riziko, tak v oblasti cílů a cílových skupin, kde se uvádí, že je třeba zacílit na širokou veřejnost a prezentovat výhody VZP,“ praví se v protokolu o kontrole.

Tajemné lobbování u politiků

Medea Kultur si účtovala i korekci tiskových zpráv pojišťovny. VZP také kontrolorům tvrdila, že když novinář poslal dotaz tiskovému oddělení, tak to sice zpracovalo odpověď, jak má v popisu práce, následně ji ale zaslalo Janouškově bývalé firmě. A ta provedla „korekci a vykomunikování tématu s mediálním prostorem“.

Auditoři sice nechápali, co to má za smysl, ale i to pojišťovna objasnila. „Medea Kutur zná okolnosti podání konkrétního dotazu určitým novinářem, jeho záměr dalšího zpracování tématu při obdržení odpovědi a celkový kontext problematiky.

Medea Kultur následně dokázala pracovat s veřejným míněním, konkrétními médii a novinářskou obcí a taktéž ovlivňovat politický tlak směřovaný na VZP,“ odpověděla největší česká pojišťovna.

Vyšlo tak najevo, že VZP si platila Medea Kultur nejenom proto, aby pracovala s novináři, ale i politiky. Nic z toho ale pojišťovna věrohodně nedoložila. Auditoři tak doporučili, aby to řešila policie. Pojišťovna navíc postrádala jakákoliv etická pravidla, co vše náplní takové činnosti může být.

Ve smlouvě s VZP má Medea Kultur třeba i pořádání pravidelných seminářů pro novináře. Ty se ale neodehrávaly. Podle VZP by totiž „vzhledem k neustálým změnám na mediální scéně byly kontraproduktivní“. S novináři prý firma jednala individuálně, což ale kontrolorům nikdo nedokázal doložit.

Schůzky, z nichž neexistují záznamy

Dle smlouvy se také pracovníci Medea Kultur měli pravidelně se zaměstnanci pojišťovny scházet a PR s nimi probírat. Záznamy z 95 procent setkání ale chybí, takže nejde říct, zda se odehrála a co se na nich řešilo.

 Kontroloři navíc upozorňují, že firma dostávala zaplaceno přesně za to, co je podle vnitřních předpisů pojišťovny úkolem tiskového oddělení. I když Medea Kultur peníze dostala třeba i za vypracování dlouhodobé komunikační strategie, VZP v rozporu s vlastními předpisy žádnou nemá.

Auditorům pouze tvrdila, že dlouhodobým cílem tiskového oddělení je zlepšit image VZP a udržet její pozitivní obraz na veřejnosti.

Kontroloři ale oponují, že právě nahodilost činnosti tiskového oddělení umožňuje machinace. „V dané souvislosti upozorňujeme na pravděpodobné vyšší riziko pro korupční jednání a klientelismus. Potvrzením tohoto rizika jsou i kontrolní zjištění,“ ukazují auditoři na Medea Kultur. 

Firma měla na starosti i vytváření monitoringu médií. Pojišťovna si ovšem souběžně na to samé platila i renomovanou firmu Newton Media.

Auditoři také kritizují, že zjišťovat, zda je pro pojišťovnu smlouva výhodná, její vedení napadlo poprvé až v roce 2015.

 „VZP (odbor komunikace) provedla průzkum trhu, respektive zjištění cenových hladin cca třináct let po podpisu smlouvy, čímž došlo ze strany VZP k porušení zákona o finanční kontrole, a to nečinností, když po dobu třinácti let nezjišťovala, zda je nakládáno s veřejnými prostředky hospodárně, efektivně a účelně,“ píše se v protokolu o kontrole.

Všechno je v pořádku, tvrdila VZP

Všeobecná zdravotní pojišťovna řízená Kabátkem ovšem původně tvrdila, že všechno je v pořádku.

 „Smlouva, která založila spolupráci VZP ČR a společnosti Medea Kultur, běží od roku 2002 proto, že byla platně a účinně uzavřena 18. 1.

2002 na dobu neurčitou,“ vysvětloval to před ukončením smlouvy v roce 2018 její tehdejší mluvčí Oldřich Tichý. Ten loni v srpnu na své pozici skončil. Přešel ale jen na jiné místo ve VZP.

Původní dokument, na kterém celá dlouholetá spolupráce stála, nakonec VZP vydala Rekonstrukci státu z velké části začerněný. Má celkem tři dodatky. Ten poslední byl uzavřen už v éře současného šéfa VZP Kabátka v roce 2013. VZP se chlubila, že se roční platba snížila z více než 14 milionů na oněch 12. 

Stará historie

Vazby firem blízkých Janouškovi jsou ve VZP opakující se fenomén už od přelomu tisíciletí. Na štědré smlouvy mezi pojišťovnou zodpovídající za zdraví takřka šesti milionů lidí a firmou Medea Kultur, kterou Janoušek na začátku devadesátých let zakládal, už v roce 2005 upozornila MF Dnes.

Už tehdy kontroloři v pojišťovně odhalili značné plýtvání. Do Medea Kultur odcházely desítky milionů z veřejných peněz za „projekty zabývající se prevencí užívání drog“, tedy za tisk letáčků. Další stamiliony šly na vydávání časopisu Svět pojištěnce druhé společnosti Ora Print. Ta se původně jmenovala S & J Medea Kultur a také ji v minulosti založil Janoušek. 

Lobbista, který se od těchto firem distancoval, od té doby zaznamenal mocenský pád.

V roce 2012 v opilosti srazil ženu autem, které bylo vedené na firmu Ora Print a v SPZ mělo cifry data jeho narození, a dostal trest čtyři a půl roku vězení.

Tomu uniká, protože je podle posudků lékařů vážně nemocný. Za Medea Kultur už od roku 2003 podle obchodního rejstříku vystupuje pouze Janouškův blízký spolupracovník Karel Stejskal.

„Pan Janoušek s námi nespolupracuje“

Aktuálně.cz jednatele Stejskala oslovilo s dotazy, zda se se závěry auditu ztotožňuje. Ten však neodpověděl. Dříve si ale vztahy s VZP pochvaloval. „Spolupráce s VZP vypadá velice dobře. Postupujeme přesně na základě požadavků VZP,“ odpověděl už dříve. 

Stejskal zároveň dlouhodobě popírá, že by měl Janoušek s Medea Kultur něco společného. „Pan Janoušek není společníkem v naší firmě Medea Kultur již 15 let. Nikdy nebyl jednatelem a se smlouvou s VZP neměl nikdy nic společného. Pan Janoušek s námi nespolupracuje a ani nemůže, protože je velmi nemocen,“ uvedl Stejskal.

Jako kontakt u internetové domény dnes už nefunkčních stránek medeakultur.cz je ovšem uveden další Janouškův blízký přítel Luboš Pašek. Když Janoušek opouštěl policejní služebnu po své nehodě v opilosti, kvůli níž dostal čtyřapůlletý trest, odvážel ho Pašek.

A policie pod dozorem Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Janouška s Paškem letos v lednu navrhla obžalovat kvůli údajnému praní špinavých peněz a podvodu v kauze polikliniky Chambon, v níž působili.

Poliklinika podle kriminalistů neoprávněně inkasovala miliony korun v úhradách od pojišťoven za krevní testy.

Medea Kultur byla pro Janouškovu lobbistickou kariéru podstatná. Když Janoušek na začátku devadesátých let začínal podnikat, jednou z prvních firem, kterou založil, byla právě ona. A v následujících letech dosáhla firma podivuhodných úspěchů u veřejných institucí.

 Například v bývalém kině Blaník na Václavském náměstí pořádala protidrogové diskuse a stát její počínání subvencoval desítkami milionů.

Debat se účastnil i publicista Radek John (pozdější ministr vnitra za Věci veřejné) a odborník na drogovou politiku Pavel Bém (pozdější pražský primátor za ODS).

John se stal posléze předsedou představenstva společnosti Ora Print, která získávala od VZP zakázky v hodnotě stovek milionů korun na reklamní časopisy.

A v roce 2012 Mf Dnes zveřejnila odposlechy Janouška a Béma dokazující, že Janoušek měl za vlády Béma výrazný vliv na chod pražského magistrátu.

Pavel Bém a Roman Janoušek se na nahrávce také domlouvají na tom, kdo bude vybrán do čela pražské a středočeské pobočky VZP.