Mdloba – Vše o zdraví

Při dlouhém stání, delším pobytu ve velmi teplém nebo dusném prostředí, náhlém pohybu a fyzickém vyčerpání může dojít k náhlému kolapsu, omdlení.

Tento kolaps, nebo také synkopa, je důsledkem krátkodobého nedokrvení mozkové tkáně. Postižený upadá na několik desítek sekund do bezvědomí, někdy může mít i křeče, nebo se pomočit či pokálet. Těmito příznaky imituje záchvat epilepsie, zdůvodnění synkopy je však poněkud odlišné (i když souvislosti se najdou též).

Varovné příznaky

• vratký postoj
• náhlé studené pocení
• zblednutí v obličeji

Sami na sobě by jste podobný stav mohli rozpoznat díky zatmění před očima, závratím a náhlé celkové nevolnosti

Většinou je na vině hypotenze, snížení krevního tlaku, takže k mozku „nedoteče“ potřebné množství krve. Často je to výsledek nedostatečného pitného režimu doprovázeného roztažením cévního řečiště, vasodilatací. K té dochází při dráždění jednoho hlavového nervu — vagu, který mimo jiné zpomalí při synkopě srdeční činnost.

Vagus sestupuje z mozku po krku podél krkavic do hrudníku, kde zásobuje srdeční sval a končí (orientačně) v horní polovině břišní dutiny. V celém jeho průběhu pak mohou vyvstat okolností, které zapříčiní jeho iritaci.

Názorným příkladem jsou emoce, jak negativní (strach) tak pozitivní (radost), z jiného soudku jsou zase bolesti břicha či kolaps při defekaci. Trochu kuriózní je zvýšená citlivost vagu na krku, kdy synkopu vyvolá tlak břitvy při holení, tužší límeček u košile nebo prudké otočení hlavy do strany.

Mozek může trpět nedostatkem kyslíku i tehdy, jestliže je krev po těle špatně distribuována. Děje se tak při prudké změně polohy, například ze sedu či lehu do stoje.

Cévy pomalu zareagují na výkyv ortostatického tlaku a dotyčnému se zatmí před očima a podklesnou mu kolena.

Za viníka lze označit nemocný sympatikus (druh vegetativního nervstva), který je poškozen špatně léčenou cukrovkou nebo rozsáhlou aterosklerózou.

Nejobávanější je kardiální etiologie mdlob. Uplatní se zde nejrůznější poruchy srdečního rytmu například při infarktu myokardu, dále srdeční vady nebo plicní embolie. Podobně závažné jsou i stavy, kdy je synkopa předzvěstí cévní mozkové příhody.

Jak je vidět, pacienty po kolapsu je potřeba vždy pečlivě vyšetřit. Většinou to znamená navštívit několik specialistů, rozhodně ale internistu a neurologa. Někdy stačí zkontrolovat léky, které postižený užívá. Za vším totiž mohou stát nadbytečné léky proti vysokému krevnímu tlaku.

První pomoc může velice dobře podat i laik. Základem je zachovat chladnou hlavu. Ve většině případech stačí postiženého položit do vodorovné polohy a zvednout mu nohy

foto: theguideways.blogspot.com, verywellhealth.com

Železo – Zdraví OK s.r.o

Lidské tělo je výjimečný soubor jednotlivých systémů, které jsou provázané, souvisí jeden s druhým, navzájem se doplňují a společně zajišťují naše přežití. Není to ale pouze o tělu jako takovém. To, zda přežijeme a jakým způsobem má pod kontrolou naše mysl. Lidská mysl má obrovský vliv na tělo samotné a je pouze na nás „kdo koho bude ovládat“.

Kyslík zajišťuje, že se cítíme svěže, máme energii každý den vstát z postele, chceme a umíme hledat způsoby, řešení a možnosti…ba co víc, můžeme se zhluboka nadechnout, otevřít oči, usmát se, stát na nohou.

Aby naše orgány správně pracovaly a produkovaly, potřebují ke své každodenní činnosti kyslík. Každá jednotlivá buňka potřebuje ke svému zrodu, vývoji a životu celkově, kyslík.

VIP rozvozce kyslíku po těle!

Důležité je srdce, které je pumpou každého lidského organismu. Právě ono srdce zajišťuje, že se do všech orgánů v těle dostane včas a v dostatečném množství kyslík, který rozváží krev pumpované přes srdíčko dál.

Pojďme se společně podívat na téma dnešního článku…

Železo je nedílnou součástí červeného krevního barviva (hemoglobinu), které se nachází v červených krvinkách, jinými slovy známé též jako erytrocyty. Červené krvinky rozváží kyslík po těle, do všech našich orgánů. Zásobují naše tělo nezbytnou energií a pohání ho kupředu. Železo řadíme mezi stopové prvky, o kterých se více dočtete zde.

Nejčastějšími příznaky nedostatku železa neboli anémie jsou:

Únava, nepozornost, bledá pleť, zadýchávání, nechuť k jídlu, svalová slabost, neschopnost soustředit se a bolesti hlavy. Jestliže chybí železo našemu organismu delší dobu a my nedbáme na jeho doplnění, mohou se dostavit mdloby a též upadáváme do bezvědomí.

Bezvědomí je stav, kdy nemáme pod kontrolou své tělo ani mysl. Často se stává, že omdlíme (například v důsledku nízkého krevního tlaku) a po probrání si určitý úsek nepamatujeme nebo ho máme „v mlze“.

I když si tyto stavy nepamatujeme nebo vybavujeme jen matně, naše mysl je má všechny uložené v jednotlivých šuplíčkách. V průběhu života nás tyto obrázky ovlivňují, podkopávají naše rozhodnutí, cítíme se díky nim nesví a ve většině případů nevíme, kdo nebo co za to může.

Tady je odpověď! Pojďme tedy společně těmto stavům předejít tím, že si pohlídáme správnou hladinu železa v krvi.

Nedostatek železa souvisí s naším způsobem života, konkrétně máme na mysli každodenní stravování, zaměstnání, mezilidské vztahy, úrazy, operace, u žen menstruační cyklus, období těhotenství a kojení.

Vegetariáni by měli přijímat železo v podobě doplňků stravy a též do svého jídelníčku zařadit jiné suroviny než maso, které mají vysoký obsah železa.

Jestliže patříme do skupiny pravidelných dárců krve, řídíme se několika pravidly:

1. Pokud jsme ženy, krev chodíme darovat minimálně dva týdny po skončení menstruace.
2. Před i po samotném odběru dbáme na potraviny s vysokým obsahem železa.
3. Máme pod kontrolou naší hladinu železa v krvi. Tu zjistíme z krevních testů, které absolvujeme před každým darováním krve.
4. Ti důslednější z nás doplňují železo ještě skrze doplňky stravy.

Zdroje železa

Než vyjmenujeme konkrétní potraviny bohaté na železo…existují dva druhy železa, které přijímáme. Železo hemové a nehemové.

Co to znamená? Hemové železo se váže na červené krevní barvivo, přijímáme ho především z červeného masa a je snadněji vstřebatelné než železo nehemové.

Vstřebatelnost a následné využití železa nehemového ovlivňují potraviny, které zkonzumujeme, pitný režim a léky, které zrovna užíváme.

Nejbohatšími zdroji na železo jsou vnitřnosti, jehněčí a hovězí maso, mořské plody, vejce, kešu oříšky. Pokud jste vegani, nezoufejte. Tofu, brokolice, květák, tempeh, listový špenát, pšeničné klíčky, salát, luštěniny, houby jsou skvělými zdroji železa. Variant je mnoho, stačí si jen vybrat a zvolit, na co máte zrovna chuť.

Omdlévání: může se týkat také zdravých lidí

Omdlévání se může vyskytovat u lidí, kteří jsou úplně zdraví. Je to odpověď vašeho těla na určité podmínky. Omdlévání může být náhlé, nebo můžete těsně před omdlením pociťovat nevolnost či zvýšenou únavu.

Na otázku, proč lidé omdlévají, nemusí být jednoznačná odpověď. Mdloby jsou způsobeny nedostatečným průtokem krve do mozku. V podstatě se jedná o dočasnou a náhlou ztrátu vědomí.

Kdy je to normální a kdy je potřeba návštěva lékaře?

Mdloby můžeme v podstatě rozdělit na dva základní druhy. Tím běžnějším je vazovagální synkopa, která je způsobena nějakým spouštěčem – může jít například o pohled na krev nebo při zvedání něčeho těžkého. Tomuto druhu mdlob předchází zrychlený dech, nevolnost, zvýšená srdeční frekvence.

Druhým typem je posturální synkopa. Ta vzniká, když si stoupnete nebo když dlouho stojíte. Srdce, pokud je zdravé, má těžší práci, protože musí poslat dostatek krve do mozku. Pokud je ale srdce slabé, úkol nezvládá a může dojít k omdlévání.

Tento druh mdloby je způsoben například po masivní ztrátě krve (například při porodu nebo po nehodě) nebo při těžké chudokrevnosti.

Foto: Pixabay

Jak se zachovat?

Osoba, která by mohla omdlít může na první pohled vypadat dezorientovaně: má prázdný pohled, zpocenou tvář a mnohdy také nejistý krok. Pamatujte si, že je důležité, aby se do mozku dostalo více krve, což ve vzpřímené pozici bohužel nejde.

Bude třeba takovou osobu pokud možno posadit nebo dokonce položit tak, aby její hrudník (srdce) bylo nad úrovní hlavy. To usnadní prokrvení mozku. Má-li osoba spadnout, můžete se pokusit zmírnit její pád a předejít dalšímu zranění.

Po ustoupení příznaků mdlob je vhodné osobu pomalu posadit, posléze postavit. Pokud se příznaky vrátí, zkuste ještě jednou osobu položit a po ustoupení příznaků postup opakovat. V případě, že se vám postižená osoba ani poté nezdá v pořádku, měli byste zavolat záchrannou službu.

Varovné známky

Pokud se objeví některé z následujících varovných známek, nelze brát mdloby na lehkou váhu. Může jít o vážnější problém, který je třeba řešit.

• Mdloby bez příznaků: náhlé mdloby nebo ty, kterým předchází silné bušení srdce (trvá několik sekund), mohou být známkou slabého srdce. Zde je zapotřebí konzultovat situaci s lékařem.
• Omdlení při cvičení: někdy může jít o zcela nezávažné omdlení způsobené spouštěčem (pohled na krev), pokud ale neexistuje zjevná příčina k omdlení, může to být také příznakem kardiovaskulárního problému, který je jinak asymptomatický.
• Nestejně velké zornice: mohou být příznakem vážného nemocnění, jako je cévní mozková příhoda, nádor nebo trauma.
• Silná bolest hlavy: může být dalším projevem cévní mozkové příhody.
• Zdvojené vidění: tento příznak je typický pro různá onemocnění, jako je migréna, ale také mrtvice či nádor na mozku.

Zdroj: https://www.thehealthy.com/first-aid/what-causes-fainting/

Foto: Pixabay

Nebezpečné mdloby: Zvednout postiženému nohy? Na tohle pozor, varují odborníci

Pokud daného člověka vůbec neznáme a nevíme nic o příčinách jeho omdlení zásadně doporučujeme, aby byly nohy zvedány jen tehdy, pokud víme, co může s daným člověkem být. V opačném případě doporučujeme zavolat záchranku a s člověkem dále nemanipulovat.

Jinak je tomu v případě, kdy si jsme jisti, že člověk omdlévá například vlivem vysokých teplot. V této situaci je důležité, aby byly nohy daného člověka ve svislé poloze, čímž se lépe prokrví jeho mozek.

• Vhodnou prevencí je v těchto případech především pití dostatečného množství vody, nehladovět a dostatek odpočinku.
• VIDEO: Co dělat když se necítím fyzicky dobře?

Co dělat když se necítím fyzicky dobře Generali

Jak poznat a co dělat v případě, že je se mnou »něco špatně«?

Mnohdy můžeme již sami vypozorovat, že je s námi něco špatně. V takových případech je důležitá včasná prevence, rozhodně tedy daná fakta neopomíjíme a nečekáme na to, zda to odezní samo.

 „V případě, že se necítíte dobře, je třeba si to uvědomit a tuto situaci si přiznat. Nestyďte se požádat o pomoc lidi ve vašem okolí, příadně zavolat na linku 155,“ radí lektorka zdravotní prevence Martina Javoříková. Více ZDE.

Výrazně doporučujeme návštěvu kurzů první pomoci, které sice zřejmě nevyužijete pro sebe samotné, ale můžete minimálně rozpoznat první příčiny civilizačních chorob, jako je např. infarkt či mozková mrtvice.

Aplikace Záchranka

Pokud je situace vážná, ale jste ještě schopni dalšího konání, zavolejte sami sobě záchranku. To můžete učinit např. pomocí aplikace „Záchranka“, kde co nejpřesněji vyplňte informace o vašem zdravotním stavu. Díky tomu velmi výrazně ulehčíte práci záchranářům, kteří snadněji získají všechny požadované informace v případě, kdy omdlíte.

VIDEO: Chlapec (†1) spadl do šachty plné vody, utopil se v ní.

Chlapec (†1) spadl do šachty plné vody, utopil se v ní TV JOJ

Lékař: Pomoc musíme vyhledat vždy, když si nejsme jisti, co bylo příčinou mdloby

Co je to mdloba a jedná se o závažný stav?

Mdloba (kolaps, synkopa) je krátkodobá kvantitativní porucha vědomí. Závažnost stavu je dána příčinou poruchy vědomí.

Co se děje v našem organismu a proč upadáme do bezvědomí?Jedinec upadá do bezvědomí, pokud z nejrůznějších příčin dojde ke snížení dodávky kyslíku mozkové tkáni, tedy k nedokrvení mozku.

Můžete popsat nejčastější příčiny?

Příčin kolapsu je celá řada, od banálních po život ohrožující. Lze je dělit na reflexní – sem patří poruchy vědomí zprostředkované aktivací reflexního oblouku (např.

u disponovaných jedinců při dlouhodobém stání dochází k aktivaci nervu, který zpomaluje srdeční frekvenci, dále dochází ke snížení tlaku rozšířením periferních cév), ortostatická – ta vzniká po rychlém postavení, kardiovaskulární – příčinou je snížení srdečního výdeje (např.

při poruše srdečního rytmu, chlopenních vadách, apod), centrálního původu – např. epilepsie, otřes mozku, tranzitorní ischemická ataka, metabolické při hypoglykemie (snížení krevního cukru např. při cukrovce) a ostatní – otravy léčivy, psychogenní.

Jaké jsou příznaky?

Mezi nejčastější známky možné mdloby patří „motání“ hlavy, zatmění či mžitky před očima, slabost celková či slabost dolních končetin, bušení srdce, apod. Někdy ale dochází k náhlé ztrátě vědomí bez předchozího varování. Příznaky opět závisí na příčině kolapsu.

Co můžeme dělat v okamžiku, kdy cítíme, že je nám na omdlení? Dá se tomu nějak zamezit?

Je vhodné doplnit tekutiny, položit se na záda a zdvihnout nohy, tím docílíme překrvení horní poloviny těla, a tak i centrální nervové soustavy, tedy mozku. Pokud nedojde k úlevě, pak je třeba vyhledat lékařskou pomoc.

Kdy je nutné podstoupit vyšetření u lékaře a nepodceňovat tyto stavy?

Vždy, když si nejsme jisti, co bylo příčinou (např. celý den jsme nejedli, nepili) je vhodné vyhledat lékaře. Nezbytně nutné je navštívit lékaře, pokud bezvědomí předcházela náhle vzniklá dušnost, bolest na hrudi, pokud součástí bezvědomí byly křeče či porucha svěračů a v neposlední řadě pokud nedochází k plné restituci vědomí (např. nemocný necítí polovinu těla apod.)

Pokud jsme svědky toho, že někdo ztratí vědomí, jak se o takového člověka máme postarat a je vždy nutné volat lékařskou pomoc?

Pokud vidíme, že někdo upadá do bezvědomí, měli bychom se snažit zabránit úrazu hlavy. Položíme nemocného na záda a zvedneme nohy nad výšku hlavy. Pokud nereaguje na oslovení nebo nepřichází k vědomí, pak nemocného uložíme do stabilizované polohy a voláme RZP. 

DAGMAR ČERŇANSKÁ

Synkopa

Co je synkopa? Synkopa není onemocnění samo o sobě, ale jde o symptom (příznak), který je definován jako náhlá, krátkodobá ztráta vědomí, vedoucí obvykle k pádu. Následná úprava vědomí je spontánní, úplná a obvykle také rychlá. Tím se synkopa liší od stavů jako je oběhová zástava, kóma nebo epilepsie.

Proč dochází k ztrátě vědomí? Synkopa je důsledkem přechodného snížení prokrvení mozku v oblastech kontrolujících stav vědomí. Z toho vyplývá, že jakákoliv porucha celkového prokrvení mozku může vést ke krátkodobé ztrátě vědomí.

V praxi jde nejčastěji o snížený přítok krve do srdce při poruše nervové kontroly srdce a cév. Méně často jde o pokles krevního tlaku při poruše průtoku krve srdcem nebo v důsledku srdečních arytmií.

Vzácně může jít o krátkou poruchu prokrvení mozku při postižení cév, zásobujících horní končetinu a mozek.

Je každá porucha vědomí synkopou? Nikoliv. Řada stavů může synkopu připomínat, a to ze dvou rozdílných důvodů. Jednak skutečnou ztrátou vědomí, která však má jinou příčinu než snížené prokrvení mozku (příkladem může být epilepsie nebo snížená hladina cukru v krvi, tzv. hypoglykémie). Jindy může jít o zdánlivou ztrátu vědomí – například z psychických příčin.

Proč je synkopa významná? Je to alarmující příznak, který může být zcela benigní u „běžných“ mdlob při delším stání, odběru krve apod. až po závažný příznak, svědčící pro život ohrožující arytmii nebo jiné onemocnění srdce.

Znamená to, že synkopa se může vyskytnout i u zcela zdravého člověka?Ano, synkopa se dokonce nejčastěji vyskytuje u zcela zdravých jedinců. Příčinou je vlastně vystupňovaná reakce organismu na změny náplně cév a srdce navozené postavením nebo jinými podněty (pohled na něco odpudivého, strach, atd).

Hovoříme o tzv. běžné mdlobě nebo vazovagální reakci. K tomu může dojít u některých lidí zcela ojediněle (sporadicky), obvykle jen za určitých extrémních podmínek (např. dlouhé stání, nedostatek tekutin apod). Existují však pacienti, kteří mají k této reakci výrazně větší sklon a omdlévají častěji a opakovaně.

Opakované synkopy jim narušují významně kvalitu života a při pádu se mohou někdy i poranit. Sklon k této reakci se dá otestovat tzv. testem na nakloněné rovině (tilt test). Tehdy se pacient sklopí na speciálním stole do 60 st sklonu a ponechá se zhruba půl hodiny v tomto polostoji, připevněn popruhy, aby při omdlení nespadl.

Stoj vede k hromadění krve v nohách a snížení přítoku k srdci. To způsobuje nadměrné pumpování srdce, podráždění receptorů na mechanický tah v srdci a reflexní cestou roztažení cév v těle s poklesem tlaku a zpomalením srdeční činnosti. Výsledkem je omdlení. Po navrácení zpět do polohy vleže se ihned pacient probudí.

Testu lze použít i k ověření účinnosti léčby.

Jaká závažná srdeční onemocnění se mohou projevit synkopou?Synkopa může být prvním příznakem některých srdečních chorob. Jednak je to jeden z příznaků srdečních arytmií – poruch srdečního rytmu.

Například, pokud dojde k přechodné poruše tvorby elektrických vzruchů v srdci a několikavteřinovému vynechání srdeční činnosti, projeví se to obvykle zatočením hlavy až synkopou. K podobné situaci může dojít při porušeném vedení vzruchů v srdci.

Krevní tlak může výrazně poklesnout i při rychlých poruchách rytmu jako jsou komorové nebo jiné tachykardie. Druhou velkou skupinu srdečních příčin tvoří onemocnění spojená s překážkou v proudění krve v srdci.

Synkopa je častým příznakem zúžení aortální chlopně, onemocnění nazývaného hypertrofická obstrukční kardiomyopatie, významné plicní embolie, některých nádorů srdce, atd.

Kdy je podezření, že synkopa je příznakem srdečního onemocnění? Vždy je nutno uvažovat o srdeční příčině na prvním místě tam, kde je již známé onemocnění srdce jako proběhlý infarkt, známá kardiomyopatie, chlopenní vada, vrozená srdeční vada, atd.

Podobně je nutno uvažovat o srdeční příčině u stavů po operacích srdce jako je náhrada chlopně. Pro srdeční onemocnění svědčí synkopa při tělesné zátěži (běhu, chůzi, atd) nebo synkopa vsedě nebo vleže.

Podobně, pokud omdlení předchází bolest na prsou nebo rychlé bušení srdce.

Jak je synkopa častá? Synkopa je velmi častá. Řada z nás alespoň jednou za život prodělala krátkodobou mdlobu. Opakovaná synkopa se vyskytuje až u 3% dospělých a tvoří okolo 2-3% všech akutních vyšetření v příjmových ambulancích nemocnic a 1-6 % všech hospitalizací. Vyšetřování pacientů se synkopami je velmi nákladné.

Jaká je první pomoc v případě synkopy? Pokud dojde k náhlé ztrátě vědomí s pádem na zem, je nezbytné ponechat postiženého v horizontální poloze a nesnažit se jej zvedat.

Je potřeba ověřit, zda nejde o oběhovou zástavu, kdy je nutné zahájení kardiopulmonální resuscitace. Rozdílem je, že pacient se synkopou obvykle velmi rychle nabude vědomí a začne reagovat. Kromě toho má hmatný pulz na krčních tepnách a spontánně dýchá.

Tehdy je nejlépe ponechat jej ponechat pár minut vleže a zvednout nohy nahoru.

Pokud se pacient dostane do nemocnice, jaký je další postup? Záleží na tom, zda je jasná příčina nebo nikoliv. Například pokud je příčinou synkopy porucha tvorby nebo vedení elektrických vzruchů v srdci a je to dokumentováno na EKG křivce, je možné pacienta ihned léčit – implantací kardiostimulátoru.

Jiným příkladem je synkopa při zúžené aortální chlopni, kdy je po přijetí ověřena diagnóza pomocí echokardiografie a pacientovi je doporučeno podstoupit operační výkon, kdy je nahrazena poškozená chlopeň umělou. Mnohem častější je situace, kdy příčina jasná není a pacienta je nutno podrobně vyšetřit. Při vyšetření se snažíme potvrdit nebo vyloučit srdeční onemocnění, a to pomocí série vyšetření.

Postupujeme od neinvazivních jako je echokardiografie až po invazivní jako je nástřik koronárních tepen kontrastní látkou (tj koronarografie) nebo elektrofyziologické vyšetření, kdy se do srdce zavádí několik katetrů k posouzení vyvolatelnosti některých arytmií. Při podezření na synkopu podmíněnou reflexně – tj z nadměrné citlivosti srdce a cév – lze použít tzv.

tilt testu, kdy se pacient sklápí do polostoje a snažíme se tak vyprovokovat synkopu za monitorace EKG. V případě, kdy neobjasníme příčinu synkop, je možné implantovat pod kůži na hrudníku malý záznamník. Ten slouží k zachycení EKG signálu v případě omdlení nebo při zjevných abnormalitách jako jsou dlouhé pauzy nebo rychlý rytmus.

EKG lze z přístroje získat pomocí programovacího zařízení přes kůži, podobně jako se programují kardiostimulátory. Přístroj může být ponechán po dobu delší než jeden rok.

Jak se dá synkopa léčit? Samozřejmě záleží na příčině synkopy. Pokud je odstranitelná, je pacient léčen podle příčiny.

Příkladem je nahrazení zúžené aortální chlopně, implantace kardiostimulátoru v případě pomalých srdečních rytmů, chirurgická úprava vrozených vad, atd.

V případě, že je prokázána synkopa z poruchy regulace činnosti srdce a cév, je důležité pacientovi vysvětlit benigní povahu synkopy a probrat s ním vyvolávající momenty jako je dlouhé stání. Často pomáhá i zvýšený příjem tekutin a soli.

V případě opakování synkop je možné používání některých léků, které buď stahují cévy a zvyšují krevní tlak nebo tlumí nadměrnou aktivitu srdce a cév. Jindy může být naopak synkopa navozena léky, které snižují krevní tlak. Ty je poté potřeba vysadit nebo snížit jejich dávkování.

Kdy se používá kardiostimulátor? Ten se používá vždy tam, kde příčinou synkopy je bradyarytmie.

Mnohem méně často se používá v případě synkop u jinak zdravého srdce, kde příčinou je porucha regulace činnosti srdce a cév.

Je to pouze tehdy, kdy se při monitorování EKG nebo tilt testu prokáží dlouhé pauzy v srdeční činnosti. Tehdy může stimulátor zabránit pauzám a snížit tak riziko vzniku synkopy.

Je potřeba všechny nemocné po synkopě hospitalizovat? Nikoliv. V případě, že jde o reflexně podmíněnou synkopu z poruchy regulace činnosti srdce a cév se dá pacient vyšetřovat ambulantně. Indikací k hospitalizaci je podezření na srdeční onemocnění nebo známé srdeční onemocnění, dále EKG abnormity vysvětlující synkopu, synkopa při námaze nebo vleže, synkopa s úrazem, atd.

Kde jsou pacienti obvykle hospitalizováni? Nejčastěji to je na interních odděleních, případně přímo na kardiologických odděleních. Někdy je pacient prvně přijat na neurologickém pracovišti nebo na chirurgii, zejména po úrazu.

Evropská kardiologická společnost doporučuje zorganizování specializované ambulance v každé větší nemocnici. Ta by měla mít za úkol koordinaci vyšetřování a léčby nemocných se synkopami.

Tak se dá předejít zbytečným vyšetřením a ušetřit řadu finančních prostředků.

prof MUDr Josef Kautzner, CSc, klinika kardiologie IKEM, Praha

Slunce a teplo, SZÚ

V létě jsou teploty vzduchu obvykle vyšší něž naše teplota kůže. Díky tomu může dojít k nárůstu příjmu tepla a důsledkem toho by mohlo dojít k porušení teplotní rovnováhy.

Naše tělo se pravidelně ochlazuje uvolňováním tepla do okolí, ale při vysokých teplotách je to velmi obtížné. V letních měsících navíc přijímáme teplo i slunečním zářením a tím pádem nám nepřetržitě stoupá jeho výdej.

To vše má za následek zvýšené pocení a neustálý pocit žízně.

Teplo může způsobovat tyto onemocnění:  

Mdloba z horka Mdloba souvisí s dlouhodobým působením vysokých teplot (dochází k přehřátí těla) a zpravidla s delším stáním. Dochází k nedostatečnému prokrvení mozku z horka a k velkým ztrátám tekutin při pocení. Příznaky jsou bledost obličeje, zívání, studený pot na čele, zrychlený dech, nevolnost, malátnost, závrať.

• Aby jsme předcházeli mdlobě je důležité, aby jsme dostatečně pili, občas jsme se ochlazovali a nestáli dlouho na jednom místě.
• Co dělat při mdlobě?

1. Postiženého odneseme na chladné, stinné místo, položíme ho naznak s mírně sníženou hlavou, zvedneme mu mírně dolní končetiny.
2. Uvolníme mu krk a hrudník.
3. Dáváme mu studené obklady nebo led, můžeme ho jemně postříkat studenou vodou (hlavně ochlazujeme hlavu!). K rychlejšímu probrání z mdloby pomáhá mírné pleskání po tvářích nebo přičichnutí k látce s ostrou vůni.
4. Pomalu nahrazujeme tekutiny. Nejvhodnější je iontový nápoj nebo osolená voda (1 čajová lžička soli na litr tekutiny), velmi dobrý je studený velmi mírně oslazený čaj s citronem.
5. Při bezvědomí urychleně zabezpečíme lékařskou pomoc.

Tepelné vyčerpání Tepelné vyčerpání je spojeno se ztrátou tekutin. Má podobné příznaky jako mdloba, ale protože se jedná o delší stav, může se ještě projevovat poruchami jednání, zmateností, podrážděností i deliriem. První pomoc i předcházení tohoto stavu je stejné jako u mdloby.

Křeče z horka Křeče z horka jsou spojené s těžkou tělesnou námahou při vysokých teplotách a s velkými ztrátami tekutin a iontů. Dochází k bolestivým svalovým záškubům nebo křečím. První pomoc i předcházení tohoto stavu je stejné jako u mdloby. Při dostatečném přísunu tekutin i iontů se stav velmi rychle spraví.

Úpal Úpal, jinak přehřátí, vzniká v dusném, v tepelném prostředí. Naše tělo přestane odvádět nadbytečné teplo. Úpal se projevuje nejdříve bolestmi a návaly krve do hlavy, hučení v uších, nevolností a pocitem tíže, závratí a žízní.

Postižený je citlivý na světlo, dělá se mu tma před očima, začne ho bolet břicho, objeví se průjmy. Kůže je horká a zarudlá, zornice očí rozšířené. Teplota těla vystoupí až na 40°C.

Při přehřátí jde vše rychleji a postižený může upadnout rovnou do bezvědomí.

Úžeh (sluneční úpal) Úžeh vzniká silným účinkem slunečních paprsků na lidské tělo. Obvykle je spojován i s úpalem. Příznaky jsou podobné jako u úpalu. Avšak nesnaží–li se člověk vyhledat pomoc a nechá i dále působit slunce, příznaky úžehu se zpravidla stupňují. Na rozdíl od úpalu se obtíže mohou ukázat až s několikahodinovým zpožděním (např. v noci po slunění).

1. Aby jsme předcházeli úžehu je důležité, aby jsme dostatečně pili, občas jsme se ochlazovali (koupání, sprchování, zvlhčování kůže, zvlhčování vlasů zvláště u dětí) a nosili pokrývku hlavy.
2. Co dělat při úpalu nebo úžehu?

1. Postiženého okamžitě uložíme na chladné, stinné místo s podloženými nebo zvednutými končetinami. Při úžehu raději zvednout hlavu.
2. Uvolníme mu šaty na krku a na hrudníku.
3. Přikládáme mu studené obklady na hlavu, na krk a na hrudník. Dáváme mu studené obklady nebo led, můžeme ho jemně postříkat studenou vodou (hlavně ochlazujeme hlavu!).
4. Pomalu nahrazujeme tekutiny. Nejvhodnější je iontový nápoj nebo osolená voda (1 čajová lžička soli na litr tekutiny), velmi dobrý je studený velmi mírně oslazený čaj s citronem.
5. Při bezvědomí stabilizujeme jeho polohu. Při selhávání životních funkcí je důležitá jejich opora (umělé dýchání, nepřímá masáž srdeční).
6. Urychleně zabezpečíme lékařskou pomoc.

Co dělat v případě, kdy na vás jdou mdloby a jak člověku v podobné situaci pomoci? | STAČÍ MÁLO k záchraně lidských životů a majetku

Letní období je jako stvořené k realizaci našich kutilských projektů. Konečně je čas postavit dětem domek v koruně stromu, opravit starou skříň po babičce nebo třeba opravit okap na chatě. 

Zatímco v zaměstnání jsme zvyklí automaticky používat ochranné pomůcky, v domácím prostředí na ně velmi často zapomínáme. Navlékneme si jen staré tenisky, vytahané tričko a seprané džíny a pustíme se do práce.

Stačí chvilka nepozornosti a dojde k nehodě. Pokud už k nějakému úrazu dojde, je důležité vědět, jak se v takové situaci zachovat.

Proto jsme pro vás připravili stručného průvodce běžnými zraněními a úrazy, abychom vám pomohli ve složité situaci správně reagovat.

Úder do hlavy

V případě, že se někdo udeří do hlavy nebo v horším případě, nějaký předmět udeří někoho do hlavy, je třeba zkontrolovat následující: 

1. Nedošlo ke ztrátě vědomí, byť jen krátkodobě.
2. Nejde o poranění pokožky hlavy.
3. Netočí se zraněnému hlava/netrpí nevolností.
4. Nedošlo ke ztrátě paměti.
5. Neobjevila se bolest hlavy.
6. Netrpí zraněný zmateností.

U vážnějších zranění se objevuje: 

1. Snížená nebo úplná ztráta schopnosti reagovat.
2. Krev či jiná tekutina vytékající z nosu či ucha.
3. Různá velikost očních panenek.

V případě, že zaznamenáte kterýkoliv z těchto symptomů:

1. Dotyčného posaďte.
2. Na postižené místo přiložte studený obklad.
3. Krvácení zatlačte tlakem v ráně.
4. Projděte stupnici AVPU níže a zjistěte do jaké míry je dotyčný schopen reagovat. Pokud budete volat sanitku, poskytněte výsledky tohoto testu záchranářům.

AVPU stupnice slouží k vyhodnocení základních znaků vitálních funkcí:

• Je zraněný bdělý (Alert), má otevřené oči?
• Reaguje na váš hlas (Voice) a je schopen odpovídat na otázky nebo reagovat na vaše instrukce?
• Jsou-li jeho oči zavřené a na váš hlas nereaguje, reaguje na bolest (Pain)? Zraněného štípněte a přesvědčte se, jestli reaguje.
• Pokud jste zkusili všechny tři body výše, pak zraněným lehce zatřeste. Skutečně nereaguje (Unresponsive)?

Pokud je zraněný bdělý a reaguje, počkejte až se mu udělá lépe. Jeho zranění je pravděpodobně mírné. Snažte se však hlídat i další symptomy. Pokud má zraněný zavřené oči a nereaguje, zavolejte sanitku a uvědomte lékaře o vašich zjištěních. Pokud je výsledek vašeho vyšetření dle stupnice AVPU bezvědomí, řiďte se zásadami první pomoci dle příručky první pomoci Českého červeného kříže.

Zlomeniny

Otevřenou zlomeninu poznáte snadno, jelikož kůže je v místě zlomeniny porušená a kost vyčnívá ven. Jak ale poznáme, že si člověk přivodil zavřenou zlomeninu? Hledejte následující symptomy:

1. otok,
2. potíže s hybností,
3. nepřirozený pohyb
4. končetina působí, že je kratší, je zkroucená či nepřirozeně ohnutá,
5. vrzavý zvuk či pocit,
6. ztráta síly,
7. šok.

Asi není třeba zdůrazňovat, že ošetření otevřené zlomeniny vyžaduje největší odvahu. Takže se seberte, ránu zakryjte sterilní tkaninou a zajistěte ji obvazem. Pokud se objeví krvácení, zastavte ho tlakem v okolí rány. 

Ať už se jedná o zavřenou nebo otevřenou zlomeninu, je třeba končetinu fixovat pomocí dlah či jiných pevných opor. Tím zabráníme zhoršení stavu a ulevíme od bolesti.

Jakmile skončíme s ošetřením, zavoláme sanitku. Při čekání na pomoc kontrolujeme zraněného, zda nejeví známky šoku. Jak tyto symptomy rozpoznat a jak v dané situaci postupovat se opět dočtete v příručce první pomoci Českého červeného kříže. Pokud zraněný přestane dle stupnice AVPU reagovat, řiďte se pokyny v příručce.

Závažné krvácení

Pokud vám pohled na krev nedělá dobře, je třeba se zocelit. Ztráta krve může velmi rychle vést k závažnějším obtížím, takže vy musíte reagovat o to rychleji.

Nejprve si musíte umýt ruce, máte-li tu možnost, navlékněte si lékařské rukavice, čímž zabráníte zanesení infekce do rány.

Následně odstraňte textilie, je-li to nutné příslušnou část oděvu odstřihněte.

V ráně může být rovněž zapíchnutý nějaký předmět. Dotyčný předmět se nesmíte pokoušet z rány vytáhnout, jelikož byste tak mohli způsobit ještě závažnější krvácení. Jeho vyjmutí rozhodně přenechte profesionálům. Proto přivolejte rychlou záchrannou službu a snažte se stávající krvácení zastavit tlakovým obvazem v okolí rány.

Je-li rána čistá, pak přiložte tlakový obvaz přímo na ni.

Zatímco budete čekat na příjezd sanitky, ránu obvažte dostatečně pevně, aby obvaz vytvářel jemný tlak na ránu, ale zároveň ne příliš silně, aby nedošlo k přerušení krevního oběhu.

Je-li rána na končetině, pak ji zdvihněte a zafixujte dlahami či jinými pevnými oporami. Zraněného nadále pozorujte a sledujte, zda nejeví známky šoku nebo neupadá do bezvědomí. Případně podnikněte adekvátní kroky.

Úrazy způsobené elektrickým proudem

Zranění způsobená zásahem elektrického proudu bývají bohužel velmi častá. K takovému úrazu může dojít od poškozeného zařízení nebo třeba od spadlých drátů vysokého napětí. 

V případě zásahu nízkým napětím v budově nejprve vypněte elektrický proud. Pokud to není možné, snažte se použít nevodivou podložku a nějakým nevodivým předmětem se snažte odtrhnout zraněného od proudu.

Pokud zraněný nejeví známky života, zahajte resuscitaci. Je-li v bezvědomí, ale dýchá, zakloňte mu hlavu, vyčistěte dýchací cesty a vyčkejte příjezdu sanitky.

Záchrannou službu volejte i v případě, že zasažený člověk špatně dýchá, upadá do bezvědomí, má rozsáhlé popáleniny nebo dojde k zástavě srdce. Je třeba zjistit, zda netrpí i jinými zraněními, třeba silným krvácením.

Dispečer záchranné služby vás bude do příjezdu sanitky instruovat o vhodném postupu.

Při zásahu vysokým napětím se k postiženému nepřibližujte a okamžitě volejte některou ze složek integrovaného záchranného systému, nebo rovnou dispečink 112.

Ostatní…

Pokud dojde k jinému typu zranění, zkuste najít vhodný postup v příručce první pomoci Červeného kříže. Všichni hrdinové nechodí v bílém, ale všichni mají internet.

• Pokud se chcete v poskytování první pomoci sami zdokonalit, doporučujeme se přihlásit na kurzy první pomoci pořádané Českým červeným křížem.