Menierov syndrom – Vše o zdraví

wiki media (1)

Meniérova choroba

• za objevem této nemoci stojí Prosper Menièr, francouzský vědecký lékař.
• Přesněji, za objevem Menierovy choroby vlastně stojí cholera.
• Menièr byl totiž adeptem na profesuru na politologické univerzitě, ovšem nejen politický stav, ale i situace kolem šíření cholery kolem roku 1829, jej  nuceně zavedla kontrolovat rozsah smrtelné nemoci, a k politologii se již nikdy nevrátil.
• Po úpadku epidemie cholery nastoupil Menièr do ústavu pro hluchoněmé, kde se začal odvíjet výzkum Menièry choroby.

sám Prosper Menièr své příjmení vyslovoval krátce Menier, jeho syn naopak přijal výslovnost Méniér, je dnes nemoc označována různě: jako Menièrova choroba, Menierova,či Méniérova choroba, u nás je asi nejvíce ujal název Meniérova choroba, ale setkat se dá opravdu se všemi názvy.

Meniérova choroba a její diagnostika

Příznaky se u jednotlivých pacientů.  Postihují pacienty obvykle mezi 20 – 40 lety života. Mohou se objevit náhle a i jejich frekvence a délka trvání se liší.

Příznakem, který pacient cítí jsou závratě a nepříjemný hukot zpravidla v jenom uchu. Točivé závratě, neboli vertigo jsou nejnápadnější  příznaky Meniérovy nemoci.

Mohou být doprovázeny zvracením, nejistou chůzí, možným natáčením hlavy k jedné straně, díky vlastní nejistotě sluchu.

Tinnitus, neboli šelest v uchu – pacient vnímá hluk nebo zvonění, bzučení, pískání či syčivý v uchu, který, jako by byl  je generován uvnitř hlavy. Velmi patrné je to v tichu, nebo před usnutím.

 Pacient může být také citlivý na hlasité zvuky, může mít jakoby zkreslený zvuk, může se stát že slyší jen určitou frekvenci hlasu. Toto je velmi patrné při poslechu známé hudby, kdy se stává, že ji pacient nerozpoznává.

Slyší výrazněji některé tóny a jiné mu splývají tak, až je neslyší.

Jak působí Maniérova choroba

wiki media (2) anatomie vnitřního ucha

1. Maniérova choroba postihuje vnitřní ucho, které se skládá z hlemýždě a tři kanálků ve tvaru polokruhu polokruhovitých kanálků
2. a všechno vyplňuje endolymfatická tekutina,umožňující správnou funkci ústrojí.
3. Pakliže je tekutiny příliš, anebo málo málo, pak dochází k nesprávné funkci hlemýždě,
4. který nemůže dostatečně zachytávat zvuky, a kanálků,  které jsou odpovědné za stabilitu a rovnováhu těla.

Co ji způsobí?

Dosud nejsou známy její příčiny. Částečně se na nemoci podílí kouření, částečně i vysoký krevní tlak, ale ani jedna příčina není tou hlavní spouštěcí a pokud by byla proč zrovna způsobí Meniérovu chorobu, když tyto příčiny stojí za mnoha dalšími nemocemi.

Je prokázáno, že lidé s vertigem často podléhají depresím a stresu, a ten možná v součinnosti s dědičnou predispozicí nebo možnou infekcí vnitřních uší z mládí, pak mohou vést k Meniérově chorobě. Zatím je ale tato domněnka ve fází klinických testů  a není ničím podložena. Také se zkoumá, zda za stav nemůže imunitní systém, který umožní nadprodukci  endolymfy.

Komplikace Meniérovy choroby

Největším problémem Meniérovy nemoci  je, když se závratě objeví znenáhla, kdy o nich pacient ještě neví.  V takový moment pakliže řídí vozidlo nebo ovládá stroj, může dojít ke smrtelnému neštěstí.

Pacient, který už o své nemoci ví, si dává už pozor  na možný pád, avšak nedokáže na těle poznat, kdy se případné vertigo objeví.

Znamená to, že díky nemoci může přijít o práci, kterou dosud vykonával, stejně tak i řidičský průkaz.

Léčba

Kompletní léčení pro Meniérovu chorobu není, léčí se jednotlivé symptomy.

Závratě mohou být dle rozsahu řešeny kinetiky, diauretiky, které sníží zadržování tekutin, speciálními antibiotiky které zapojí druhé ucho do vyrovnání hladin endolymfy tak, a že se rovnováha vyrovná a člověk pak netrpí nestabilitou s přítomným točením hlavy.

Jestliže pacientovi  činí hukot v uchu hluchotu na danou stranu, pak je možné chirurgicky vyjmout části vnitřního ucha, ale ze zachováním vestibulárního nervu, který pak s pomocí naslouchadla umožní postiženému slyšet a zároveň odstranění  vnitřní části, zamezí  plnění endolymfou  a pacient přestane mít závratě.

Musí se dodržovat i jistá dieta, která nezavodňuje a nezvyšuje tlak, omezit kofein, sůl i glutaman sodný, které vedou ke zvyšování tlaku a tím ušního tonu Ale platí, že nemoc se nedá plnohodnotně vyléčit a výše popsanými možnostmi se pouze zkvalitňuje život pacientovi, který se při úspěchu může vrátit nejen ke své práci, ale i k řízení vozidel.

Zdroj:
Anatomy_of_the_Human_Ear.svg: Chittka L, Brockmannderivative work: H.karasek (talk) – Anatomy_of_the_Human_Ear.svg, CC BY 2.5, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=9750645

By Nevit Dilmen – Own Photograph, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=1454543

Menierova nemoc, Menierův syndrom – příznaky, projevy, léčba, diagnostika, vyšetření

Pocit zalehnutí uší, šelesty, hučení a pískání v uších, nedoslýchavost, prudké záchvaty točivé závratě trvající několik hodin a doprovázené nevolností a zvracením, nebo může docházet pouze k malému vrávorání, nejistotě při chůzi – to vše může znamenat nemoc endolymfatický hydrops, tedy Menierovu chorobu.

Nenadálé záchvaty silné závratě, nevolnosti, zvracení doprovázené šelesty, pískáním a hučením v uších a zhoršením sluchu (většinou na jedné straně) jsou charakteristické pro primární (idiopatické) onemocnění.

Záchvat může trvat od několika hodin až po několik dní a opakovat se nezvykle často (každé 2-3 dny).

V době mezi záchvaty příznaky onemocnění chybí, s výjimkou zhoršení sluchu. Opakované záchvaty vedou k neustálému zhoršování sluchové funkce, někdy až do úplné (jednostranné) hluchoty. Celková doba trvání nemoci je různá, někdy nemoc trvá desítky let.

Incidence

Častěji se onemocnění vyskytuje u žen ve věku od 30 do 50 let.

Endolymfa je kapalina, která vyplňuje struktury vnitřního ucha (hlemýžď a polokruhovité kanálky) a omývá citlivé buňky sluchového a vestibulárního analyzátoru. Za normálního stavu se objem endolymfy i koncentrace elektrolytů v ní obsažených (draslík, sodík, chlór a jiné) udržují na stabilní úrovni.

Endolymfatický hydrops je onemocnění sluchové a/nebo vestibulární části vnitřního ucha vyvolané zvětšením objemu endolymfy a změnou koncentrace v ní obsažených elektrolytů.

V některých případech se příčinu nepodaří určit. Takový stav se pak nazývá primární, neboli idiopatický hydrops, častěji známý pod názvem „Ménièrova choroba“.

Mezi nečastější příčiny vzniku sekundárního hydropsu (nebo také „Ménièrova syndromu“ patří degenerativní změny krční páteře (osteochondróza), různá endokrinní onemocnění, alergické reakce či infekce, čili stavy, které vyvolávají změny tonu a propustnosti cév.

V přehledu:

• iritace labyrintu vnitřního ucha
• porucha cévního zásobení
• neurinom (nádorek na nervu)
• zánět mozkových obalů

Diagnostika morbus Meniére:

• vyšetření likvoru
• vertebrální angiografie
• audiometrie na ORL
• CT nebo NMR
• PEG (obsolentní, nepoužívá se)

Léčba Menierovy nemoci, syndromu

Cílem léčby je zajistit udržení stálého objemu a složení endolymfy. V souvislosti s tím léčba obvykle bývá komplexní a zahrnuje následující části:

• Speciální režimová opatření – změna diety (viz níže)
• Diuretika (léky vyvolávající tvorbu a vylučování moče)
• Jiné speciální přípravky (např. betahistin dihydrochloridu), které přímo ovlivnují reaktivitu vlastního vestibulárního systému
• V případech, kdy závrať má velice výraznou symptomatologii, může lékař krátkodobě předepsat léky snižující nepříjemné pocity (sedativa, trankvilizéry).
• U nejtěžších případů, jestliže účinnost medikamentózní léčby je nízká, může být účinný chirurgický zákrok.
• V případech, kdy je hydrops sekundární, je nutné léčit základní onemocnění.

Režimová opatření – speciální dietní opatření u pacientů s tímto onemocněním

Endolymfa je kapalina, která vyplňuje struktury vnitřního ucha (hlemýžď a polokruhovité kanálky) a omývá citlivé buňky sluchového a vestibulárního analyzátoru. Za normálního stavu se objem endolymfy a koncentrace elektrolytů (hořčík, sodík, chlór, a jiné) udržují stabilní. K regulaci objemu i složení endolymfy přitom dochází nezávisle na jiných tělních kapalinách

Při poruše regulačních mechanizmů může docházet k zvětšení objemu endolymfy a změně normální koncentrace elektrolytů. Tento stav se nazývá endolymfatický hydrops.

Rozvoj endolymfatického hydropsu může způsobit celou řadu příznaků: pocit zalehnutí v uších, ušní šelesty, zhoršení sluchu, prudké záchvaty točivé závrati trvající hodiny a doprovázené nevolností a zvracením, nebo pouze jen malá vrávoravost či pocit nejistoty při chůzi.

Léčení onemocnění obvykle bývá zdlouhavé a nutně musí zahrnovat i speciální dietu. Dieta je jedním z léčebných opatření a je určena k snížení výkyvů objemu kapaliny v organizmu a k snížení toxického vlivu některých látek na struktury vnitřního ucha. Základní doporučení, která musíte dodržovat jsou následující:

1. Omezit spotřebu kuchyňské soli na 1-2 g denně. Denní spotřeba soli v množství menším než 2g obvykle vyžaduje značné úsilí. Zde jsou některé rady, které vám pomohou:
   • snažte se omezit konzumaci výrobků s vysokým obsahem soli, jako je například kečup, majonéza, sojová omáčka, chipsy;
   • nepřisolujte si hotová jídla na talíři, snižte množství soli při přípravě pokrmů. Například, je-li v receptu 1 čajová lžička soli, přidejte pouze 1/2;
   • do pečených pokrmů a do dezertů nedávejte sůl vůbec;
   • při přípravě masa a zeleniny část soli nahraďte kořením a bylinkami;
   • omezte konzumaci hotových výrobků prodávaných v obchodě (klobásy, nálevy, konzervy);
   • mějte na paměti, že kromě vařené soli může sodík obsahovat mnoho potravinářských přísad. Nejrozšířenější z nich je glutamát sodný (ověřte dle popisu složení jednotlivých výrobků) , který je obsažen v mnoha koncentrátech, balených výrobcích, jídlech čínské kuchyně;
   • kupujete-li hotové výrobky v obchodě, seznamte se s obsahem soli v nich.
2. Vyřadit nebo značně omezit konzumaci alkoholu. Alkohol má bezprostřední toxický vliv na citlivost buněk vnitřního ucha a může zesílit projevy příznaků.
3. Přiměřeně omezit množství vypitých tekutin.
4. Vyloučit výrobky obsahující kofein (káva, čokoláda, Coca-Cola, léky obsahující kofein). Kofein má močopudný účinek a může způsobovat prudké výkyvy v objemu cirkulující krve. Kromě toho jeho stimulující účinek na centrální nervovou soustavu může zesílit příznaky onemocnění.
5. Vyloučit nebo omezit nikotin. Působení nikotinu na cévy může vyvolat poruchu krevního oběhu vnitřního ucha a vést ke zhoršení příznaků.
6. Šelest v uších a závrať se mohou zesilovat při předávkování kyselinou acetylsalicylovou, např. aspirin, acylpyrin atd. Jestliže často užíváte léky, které ji obsahují, je vhodná konzultace s Vaším ošetřujícím lékařem.

Zdroje: učebnice neurologie, ORL, článek byl napsán s využitím textů vertigoacademy.cz 

Záhadná Ménièrova nemoc: Zpěvačka Jessie J kompletně ohluchla a nemohla skoro chodit

Letošní Vánoce nejsou pro nikoho tak příjemné, obzvláště ne pro britskou zpěvačku Jessie J (32). Ta hned 25. prosince přišla od doktora s diagnózou, která její hudební kariéře jen škodí. Byl jí diagnostikován Ménièrův syndrom, kvůli kterému ohluchla a nemohla skoro chodit.

Minulý týden o svátcích vyrazila zpěvačka k doktorovi a odešla s neobvyklou diagnózou. Ménièrův syndrom postihuje vnitřní ucho a způsobuje závratě a poruchy sluchu. „Vzbudila jsem se a všimla si, že jsem na pravé ucho úplně hluchá.

Nemohla jsem ani jít rovně, což tedy není moc důležité,“ nastínila ve videu britská zpěvačka Jessie J. „Řekli mi, že mám Ménièrův syndrom,“ dodala.

Zpěvačce bylo jasné, že touto nemocí trpělo více lidí a mnoho z nich jí napsalo, aby jí poradili, takže pak prostě jen ležela v tichu. „Tohle je poprvé, co jsem schopná zpívat a snést to. Mohlo to být horší, je to tak, jak to je. Jsem vděčná za své zdraví. Dost mě to rozhodilo,“ přiznala pak ve videu zpěvačka.

„Ale jsem ráda, že jsem přišla zavčasu a doktoři to velmi rychle diagnostikovali. Dostala jsem správné léky, takže se cítím o něco lépe. Dlouho jsem nezpívala, a když zpívám nahlas, zní to, jako když se někdo snaží mi vyběhnout z ucha,“ popisovala Jessie.

Podivné Vánoce Jessie J

„Dnes jsem šla k ušnímu (doktorovi) a ten mi řekl, že mám Ménièrův syndrom. Dala jsem si šlofíka, udělala těstoviny, obarvila si obočí, dala si masku, celá jsem se namazala kokosovým olejem a při poslechu vánočních písniček jsem chodila nahá, aby se olej vstřebal. Bylo to trapné tak, jak to zní,“ psala si postupně zpěvačka svůj seznam, co se jí toho dne přihodilo.

„Pak jsem hodně plakala (chybí mi přátelé a rodina, je důležité to pustit ven a ne s tím jen sedět. Nedá se to změnit, tak si tím nenechte zkazit svátky). Napsala jsem lidem, kteří mě rozesmějí, sepsala si plány na rok 2021.

Teď sleduji Královský gambit s prstem v uchu. Jen první epizodu jsem si pustila čtyřikrát, protože se vůbec nesoustředím a mám pocit, že si do mého ucha někdo zalezl a pustil fén na vlasy.

HODNĚ divné a netradiční svátky,“ postěžovala si Jessie J.

K příspěvku připojila také vzkaz s tím, že posílá lásku všem, kteří to potřebují. „Všichni potřebujeme extra porci lásky navíc. Tyhle Vánoce byly poněkud podivné, ale není od věci je zažít jinak, než jsou lidé zvyklí.

Přemýšlejte tento týden nad tím, co máte, ne nad tím, co nemáte. Já jsem vděčná. Zvládám tuhle samotu. Možná už k tomu nikdy nedojde,“ filozofovala zpěvačka.

Příspěvek zakončila prosbou, aby lidé nosili roušku a byli na sebe opatrní.

hluchota Jessie J Menierův syndrom nemoc Vánoce Vánoce 2020 zpěvačka

Meniérova choroba

Morbus Meniére je onemocnění vyznačující se především klasickou triádou příznaků : tinnitem, nedoslýchavostí a vertigem (závratí).

Choroba je tvořena náhlou (akutně vzniklou i během několika sekund) nebo až několik minut nastupující funkční poruchou labyrintu  vnitřního ucha s částečnou nedoslýchavostí, ušními šelesty a rotační závratí. Nástup počátečních příznaků je rozdílný.

Ačkoliv je závrať příznakem, kterého se postižení obávají nejvíce, sama meniérská ataka většinou nezačíná přímo závratí. Mnoho lidí si před vlastním záchvatem závrati stěžují na pocit plnosti, napětí a tlaku v uchu.

Mnoho nemocných udává bolesti uvnitř ucha nebo těsně nad boltcem na planum mastoideum (kost za uchem). Jindy to bývá bolest hlavy (dosti krutá) nebo tlak v záhlaví nebo na temeni či pocit nejistoty. Často se před závratí objeví tinnitus v postiženém uchu.

Tyto příznaky se dostavují před vlastní atakou v různě dlouhém intervalu od několika minut k jedné až dvěma hodinám. Tato předpověď nebo aura je tedy jakýmsi varovným příznakem.

Záchvat závratí sám přichází v různých okamžicích, ať už je to v klidu a pohodě (při sledování TV, poslechu hudby čtení knihy…) nebo při náhlé akci (ranní vstání z postele, při rychlém předklonu, běhu ze schodů…). Bývá také popisován po intenzivním smrkání nebo intenzivním čichovém vjemu.

Rozeznáváme v podstatě dva typy Meniéra :

1) častější : náhlá rotační závrať s těžkým vegetativním doprovodem (nauzea, zvracení a pocení).Ta je zapříčiněna akutní paralýzou polokruhovitých kanálků, tzv. kinetického labyrintu.

2) méně častý typ: je to tzv. otolytická katastrofa. Pacient náhle ztrácí sílu v dolních končetinách a padá na stranu postiženého ucha. Zde jde o postižení sakulu a artikulu, statického labyrintu, fistulací nebo rupturu. Rotační závrať trvá nejčastěji několik hodin, ale při otolytické katastrofě jde pouze o minuty (5-10-15 minut), pacient brzy vstává bez nejmenších nepříjemných potíží.

Závrať: je u Meniérovy choroby typická svým rotačním charakterem. Tento pocit je různého stupně, od nejsilnějších pocitů silné rotace celého těla (dalo by se to přirovnat k pocitu na atrakci „centrifuga“) nebo jen hlavy či pouze rotuje okolí. V lehčích případech jsou to pocity otáčení pouze při zavřených očích (při otevřených je pacient bez závratě).

Méně častý je pocit houpání, valivý pocit, pocit plavání nebo nejistota pohybů vzhledem k okolí. Nemocní musí ulehnout a vyhledávají kategoricky vždy jednu určitou úlevovou polohu, při níž je závrať menší. V této poloze zůstávají i několik hodin a sebemenší pohyb hlavně hlavou závrať zhoršuje.

Během ataky závratí nejsou mimo nystagmus (rychlé tikání očí ze strany na stranu) žádné neurologické příznaky.

Poruchy sluchu: bývají senzoneurálního typu , nejčastěji jednostranně, až v pozdějším vývoji choroby se objevuje oboustranná porucha (většinou až po pátém roce nemoci, někdy i později). Porucha sluchu začíná náhle (někdy jí může předcházet tinnitus). Na audiogramu se křivka mění podle délky choroby.

Nejčastěji začíná porucha tak, že jsou na křivce ztráty v hlubokých tónech na frekvencích 250 Hz a 500 Hz, na frekvenci 1000 Hz pak je již relativně normální. Pokles bývá zpočátku o 30-50 db. Druhým typem může být křivka obráceného U (tedy asi takto ∩) s poklesem v hlubokých a vysokých tónech.

A třetím, nejméně častým případem je křivka ve tvaru písmene U. Během vývoje choroby se sluch zhoršuje a křivka se postupně vyrovnává do plochého tvaru (pankochleární typ) s poklesem o 50-60 db. Nejčastěji se sluch trvale zhorší mezi 5-10. rokem onemocnění.

Zajímavé jsou také subjektivní pocity nemocných při vnímání zvuků a řeči v postiženém uchu. Samohlásky jsou čisté, ale souhlásky jsou špatně rozlišitelné (jako když mluví Kačer Donald). Jiní mají pocit při poslechu hudby řinčení plechu nebo slyší hudbu falešně.

Častý je také pocit, že má pacient postižené ucho ucpané nebo že je za stěnou. Šelest v uchu předchází mnohdy vlastní ataku závratí. Šelest je většinou vnímán přímo v uchu, jen málokdy je vnímán v hlavě. V záchvatu obvykle zesílí a po něm opět slábne.

Obvykle je tinnitus v hlubších tónech, nejčastěji na frekvencích 250 a 500 Hz. Nemocní popisují šelest nejčastěji jako hučení moře, vrčení motoru, praskání, burácení, tlukot kladiv, v pozdějších stádiích jej popisují spíš jako šumění lesa nebo bzučení včel.

Vegetativní příznaky:  první ataky Meniérovy choroby se objevují nejčastěji v plné dospělosti, v období maximálního profesionálního zatížení. Pocit odpovědnosti vůči rodině, společnosti, zaměstnání apod.

Někdy spustí onemocnění nějaké další závažné onemocnění ( otitidy, katary dýchacích cest, kardiovaskulární nemoci, nemoci pohybového ústrojí, virová onemocnění, alergie, diabetes aj.). V prvních letech pozorujeme silnější záchvaty se značným vegetativním doprovodem (nauzea, zvracení) a mnohdy výraznou neurotickou reakcí.

V tomto počátečním stádiu se poruchy vestibulárního ústrojí a sluchu poměrně rychle upravují (dny, týdny) a často i tinnitus brzy zcela vymizí. Remise však netrvají dlouho a do půl roku se často objevují další ataky. Tento stav s reverzibilními změnami trvá zpravidla jeden až tři roky, jen výjimečně pět let a déle.

Později se objevují remise sice delší, ale změny se stávají ireverzibilními (trvalými), především kochleární funkce. Dráždivost vestibulárního ústrojí je snížená, závratě již nebývají tak intenzivní, ale dlouho přetrvává pocit nejistoty, větší či menší tinnitus zůstává, obtěžuje nemocné a vzdoruje urputně veškeré léčbě.

Po pěti letech se často objevuje postižení i druhého ucha a je to zase hlavně tinnitus, který značně neerotizuje nemocné, a proto se doporučuje v této fázi úzkou spolupráci s psychologem a psychiatrem. Po 10., 15., až 20. letech onemocnění se dostaví až areflexie vestibulárního ústrojí a praktická hluchota, někdy však s úporným šelestem.

Toto stadium je charakterizováno vymizením závratí, může zůstat jakási nejistota a trvalý šelest. Zpravidla však jen zřídkakdy dojde onemocnění až do posledního stadia, postupuje jen velmi zvolna vpřed a může se v kterémkoliv období samo úplně zastavit.

Rozeznáváme pět stádií:

1. závratě a tinnitus bez známek trvalého poškození, také porucha kochleární funkce je reverzibilní (vratná, schopná zpětného procesu)
2. tinnitus s vestibulárními poruchami, změny se stávají ireverzibilními (nevratné, neschopné zpětného procesu) buď v kochleární nebo vestibulární části vnitřního ucha
3. přibývá šelestů, poruchy vestibulárního systému i sluchové funkce se stávají ireverzibilní
4. vznik hluchoty nebo vestibulární areflexie, stupeň úplné ztráty jedné funkce vnitřního ucha
5. vyhasnutí všech funkcí vnitřního ucha s vymizením závratí, jen někdy trvalým šelestem

Diagnóza:

1. anamnéza ( osobní, rodinná, obecná = podrobný popis příznaků, vzniku onemocnění atd.)
2. otorinolaryngologické vyšetření (ORL)
3. vyšetření sluchu (klasická zkouška sluchu, subjektivní vnímání, tónová audiometrie, řečová audiometrie, tympanometrie)
4. orientační vyšetření mozkových nervů a mozečkové funkce
5. vestibulární vyšetření (vyš. vestibulárních reflexů, zkoušky kalorické, galvanické, rotační, pozorování nystagmu)
6. pomocná vyš. (RTG, laboratorní testy, oční, neurologické a interní vyšetření)

léčba: je jiná během atak a jiná v období relativního klidu mezi ataky. Je především konzervativní a léčí příznaky (symptomatická). V době ataky se podávají alkaloidy, antihistaminika, diazepam, antivertiginózní čípky.

Mezi atikami se podávají především vitamíny ( řada A,E a B), doporučuje se dietní režim s omezením kofeinu, tuků a solí, zákaz kouření a alkoholu. Pomáhá fyzikální terapie (masáže, rehabilitace …), antialergická léčba, sedativa, neuroleptika, akupunktur či homeopatická léčba.

Ve výjimečných případech i chirurgická léčba.

Meniérova choroba je pojmenovaná po francouzském lékaři Prosper Meniére (1799- 1862), který jako první již v roce 1861 uvedl ve francouzském lékařském časopise příznaky onemocnění vnitřního ucha. Popsal : “Je to nepříjemný záchvat, po kterém mohou zůstat trvalé následky v podobě ušních šelestů nebo zhoršení sluchu.

Onemocnění vnitřního ucha se projevuje záchvaty závratě (silné a nepříjemné rotující točení hlavy), které jsou spojeny s nedoslýchavostí a ušními šelesty. Mnoho pacientů trpí během záchvatu i nevolností až nucením na zvracení a mají pocit tlaku v uchu. Délka i síla záchvatu jsou rozlišné, mohou trvat pár minut i několik hodin.

Po záchvatu jsou postižení sice vyčerpaní, ale jejich potíže většinou zcela vymizí.”

U pacientů s Morbus Meniére jsou uši pravidelně pod tlakem, protože lymfatická tekutina (endolymfy) se nahromadí ve vnitřním uchu, jehož ucpání způsobuje poruchy a výpadky  rovnovážného a sluchového ústrojí.

Příčiny zmnožení tekutiny nejsou dosud jednoznačně objasněny, přestože byla nemoc poprvé popsána před více jak 140 lety. Odborníci se domnívají, že by mohly souviset s hormony a látkovou výměnou. K onemocnění zřejmě přispívá stres poruchy krevního oběhu a psychické faktory.

Je důležité si uvědomit, že zdaleka ne každé závratě doprovázené dalšími příznaky signalizují Meniérovu chorobu. Závratě mohou mít mnoho jiných příčin.

Proto je vždy nutné  projít na ORL řadou speciálních testů (během těchto testů má pacient pocit, že s ním lékař cvičí aerobik, protože to je samé sedněte si, lehněte si, na pravý bok a na levý bok a předklonit a zaklonit…ale to je soubor speciální testů, které právě určují původ záchvatů ).

Jak má vypadat první pomoc při záchvatu:

•  okamžitě si lehněte kamkoliv, třeba i na zem (hrozí totiž nebezpečí pádu a s ním spojeného úrazu), nejděte si svoji úlevovou polohu (pro většinu lidí to je na boku)
• nenechte  sebou manipulovat, protože jakýkoliv pohyb záchvat jenom zhoršuje
• vezměte si okamžitě léky  proti zvracení a nevolnosti (tyto léky by jste měli mít neustále u sebe, protože ataka může přijít naprosto kdykoliv a kdekoliv = to se samozřejmě týká lidí, kteří již toto onemocnění mají nějaký čas. U lidí s prvním záchvatem  je většinou okolí vystrašeno a volá záchranou službu, která léky pacientovi po příjezdu dodá)
• snažte se být v klidu, zhluboka dýchat a po skončení hlavního záchvatu se nechte převézt  do nemocnice na další pozorování a vyšetření
• mezi záchvaty dodržujte dietní režim a užívejte pravidelně léky (nejčastěji je to lék Betaserc)

Vertigo – závrať

Tinitus

Zdroje:

kniha: Lidské tělo (Z anglického originálu The Human Body), vydavatelství Gemini 1992

kniha: Lidské tělo  (Z anglického originálu The Joy of Knowledge), vydavatelství Albatros 1985

kniha: Anatomie 1 a 2,autor MUDr. Radomír Čihák,DrSc., vydavatelství Avicenum 1988

učebnice: Základy praktické audiologie a audiometrie, Mojmír Lejska a kolektiv autorů

přednášky:  Mudr. Mojmíra Lejsky CSc., MUDr. Ivana Šejna CS. a dalšího kolektivu lékařů a odborníků z oblasti fyziky a audiologie

• Anatomie a činnost sluchového orgánu
• Zvuk a jeho základní vlastnosti
• Vyšetření sluch. aparátu (audiologie, tympanometrie, BERA, OAE…)
• Stanovení stupně sluchové ztráty
• Sluch a jeho vliv na vývoj řeči
• Poruchy a vady sluchu (nádory, záněty, úrazy…)
• Rovnovážné ústrojí a poruchy rovnováhy
• Ušní operace
• Naslouchadla a jiné pomůcky pro nedoslýchavé
• Kochleární implantát

Jak už řekl Josef Čapek „Život není jen  k zábavě. Je také k okouzlení, úžasu a k trýzni .“ Největší trýzní každého člověka je nemoc a zdravotní potíže. A jak už název tohoto webu (Nemoc-Pomoc) napovídá, následující stránky jsou především o nich.
ORL

1. NEUROLOGIE
2. TĚHOTENSTVÍ
3. GENETIKA

Zábava je takový druh trávení času, do něhož se lidé nemusí nutit, protože je sama přitahuje, přináší radost, uspokojení nebo oddech. A právě to je také cílem těchto stránek. A na co se můžete těšit?

Citáty

• Citáty o životě a smrti
• Citáty o dětech a stáří
• Citáty o přátelství
• Citáty o lásce
• Citáty o štěstí
• Citáty v latině
• Citáty v angličtině
• Citáty v němčině
• Citáty ve francouzštině
• Citáty v italštině

Věštírna

1. Mytický tarot
2. Numerologie
3. Čtení z ruky

Hádanky a kvízy

• Kvíz Vesmír
• Kvíz Planeta Země
• Kvíz Architektonický styl
• Kvíz Pyramidy
• Kvíz Objevitelské cesty
• Kvíz Vlajky a hlavní města
• Máte logické myšlení?
• Hravá matematika
• Kvíz Éra nacismu
• Kvíz Rostliny a typy prostředí
• Kvíz Zvířata
• Kvíz Medicína a lidské tělo
• Kvíz Státní měny
• Kvíz Film a režisér
• Kvíz Věda a technika
• Kvíz Dějiny
• Kvíz Sport a hry
• Kvíz Náboženství
• Kvíz umění
• Kvíz mytologie a literatura
• Kvíz život ve společnosti

Čínská moudra

Manželství s úsměvem

Medicína s úsměvem

Ale tyto stránky toho nabízejí ještě mnohem, mnohem víc. Určitě si v nich každý najde to své. Zde je jen malá ochutnávka

Proč dělat rozbor pitné vody

Jak čistit studnu

Jak velký je lidský mozek

Kolik kg váží lidská kůže

Kolik unese lidský vlas

Proč se četníkům říká „chlupatý“

Je možné zemřít strachy?

Kolikrát za den mrknete

Menierova nemoc: Není smrtelná, ale udělá ze života peklo

Foto: Luis Molinero, Shutterstock.com

Menierova nemoc způsobuje závratě a nevolnost v důsledku porušení rovnovážného ústrojí a také nesnesitelný šelest v uchu. Chorobou podle některých historiků trpěl slavný nizozemský malíř Vincent van Gogh. K uříznutí ucha pak mohlo vést trápení vedoucí až k stavům beznaděje.

Jasná příčina Menierovy choroby není známá. Jisté je, že chyba nastává někde v složitém ústrojí vnitřního ucha, pravděpodobně v takzvaném endolymfatického saku.

Problémy ve formě záchvatů se objevují bez příčiny, někdy následkem prudkého pohybu hlavy, kouření, alkoholu, ale i přepracování či opakovaných infekcí ucha.

Potíže hrozí mužům i ženám stejně a propukají obvykle ve věku 30 až 60 let.

Nesnesitelnou chorobou trpěl výtečný český sochař Josef Václav Myslbek (1848–1922) a málem zničila kariéru prvnímu americkému astronautovi Alanu Shepardovi (1923–98).

Říká se, že Menierovou chorobou trpěl prezident Edvard Beneš.

Poruchy sluchu se objevují většinou na jednom uchu a postupně se zhoršují, kromě toho se přidávají potíže s rovnovážným systémem, za který je vnitřní ucho zodpovědné. Typické je motání hlavy, poruchy rovnováhy, nevolnost a zvracení.

Závratě se přitom objevují v záchvatech a trvají desítky minut, někdy i hodiny. Pak zmizí a člověk se cítí dobře. Problémy se sluchem ale neutuchají a mohou skončit až hluchotou.

Někteří lidé také slyší pískání či zvonění (tinnitus) a projevy se většinou časem zhoršují.

Nepodceňujte varovné signály ztráty sluchu!

Foto: buritora, Shutterstock.com

Závratě může doprovázet i zvracení

Vyšetření provádí neurolog a ušní lékař a nemoc se diagnostikuje tak, že se nejdříve vyloučí jiné příčiny (např. nádor). Když se nic nenajde, jde obvykle o Menierovu nemoc. Skutečná léčba neexistuje, užívají se léky, které dokážou tlumit zánět, zvracení, poruchy rovnováhy a motání hlavy.

V některých případech jsou záchvaty závratí nezvladatelné. Pak se provádí chirurgický zákrok na takzvaném endolymfatického saku, kde je potřeba zajistit odtok tekutiny, která se zde může hromadit. Při operaci však může dojít ke ztrátě sluchu. Prevence nemoci bohužel není známa.

Foto: Marian Weyo, Shutterstock.com

Tinnitus je nesnesitelný a k němu se přidávají záchvaty závratí

• Popis – Onemocnění vnitřního ucha, kterým trpěl třeba sochař Josef Václav Myslbek. Není jisté, co je spouštěčem této nemoci, při které dochází k porušení rovnovážného systému. Postihuje jak muže, tak ženy, nejčastěji mezi 30. a 60. rokem života.
• Příznaky – Závratě, nevolnost, zvracení, poruchy slyšení, tinnitus
• Léčba – Neexistuje, užívají se léky, které tlumí příznaky. V krajním případě je nutná riziková chirurgická léčba.
• Smrtnost – Na nemoc se neumírá, ale dokáže nemocného psychicky zničit.
• Prevence – Není známa.