Manželé Karla a Alois z Valašského Meziříčí mají tři děti, Anetu (24), Vítka (17) a Kubíka (12). Aneta překonala svůj první tumor na mozku už ve čtyřech letech.
Vítkovi našli první ložisko zhoubného melanomu, když mu bylo osm. Tehdy se psal rok 2009.
Od té doby absolvoval 62 dávek biologické léčby, řadu operací, ozařování a navzdory lékařským prognózám stále žije, chodí do školy a má spoustu koníčků.
Vítek před onemocněním (2008)
Skoro až neuvěřitelný příběh
Vítkovi primární nádor lékaři nikdy nenašli. Projevil se až v podobě velké metastázy na krku, kterou se naštěstí podařilo odoperovat. Tři roky byl klid a pak přišel rok 2012. Rakovina kůže se ozvala znovu, tentokrát v podobě četných metastáz na plicích. O pár měsíců později našli čtyři nové tumory na mozku Vítkově sestře Anetě.
Rodiče se tak museli vyrovnat s onemocněním obou dětí. Zatímco Aneta je od úspěšné operace největšího z nádorů pod dohledem lékařů a zbývající nádory se bohudík nezvětšují, Vítkovi se nemoc po dvou letech opět vrátila.
Přišla další biologická léčba, únava, migrény, infekce dýchacích cest… Do školy chodil, jen když mu to jeho zdravotní stav dovolil.
S maminkou v nemocnici (2016)
Až na samé dno
Léčba nezabírala, ubíhaly měsíce a metastázy se rozšiřovaly dál po těle. Vítek se nacházel v terminálním stádiu nemoci a lékaři mu dávali poslední týdny života. A pak přišel v září 2015 zlom.
Někdo by mohl říci zázrak. Zmizela dušnost a metastázy plic na obou stranách ustoupily.
Nový druh biologické léčby zabral a Vítek se v únoru 2016 zařadil mezi nejdéle žijící pacienty s metastatickým melanomem na světě.
Další dávka biologické léčby (2017)
Nový začátek
Navzdory mnoholeté onkologické léčbě je Vítek normální kluk, který rád jezdí na kole, chodí na výlety a zajímá se o letectví.
Po roční pauze dokonce začal studovat střední školu, obor elektrikář – slaboproud.
Má nastavený individuální studijní plán, protože stále ještě trpí infekcemi horních cest dýchacích, únavou a nespavostí. Škola ho ale opravdu naplňuje, takže ji zvládá s vyznamenáním.
Na výletě (podzim 2017)
Pomáhá víra v zázraky a Dobří andělé
O tom, co obnáší devět let s onkologickou léčbou, by mohla Vítkova rodina vyprávět své. Maminka Karla je celou dobu doma, aby se mohla o Vítka a částečně i o Anetu, která je v invalidním důchodu, starat. Přesto z celé rodiny sálá optimismus a nezdolná víra v dobrý konec. Nemoc dětí všechny ještě víc stmelila.
Radují se z každého nového rána a každého společného okamžiku. Díky pomoci Dobrých andělů, kteří je podporují od roku 2012, mohou rodiče svým dětem nejen hradit náklady spojené s léčbou, ale i plnit jejich přání. Vzít je na výlet nebo jim dopřát potravinové doplňky.
Jak moc je pro rodinu pomoc Dobrých andělů důležitá, dokládá děkovný dopis paní Karly: “Dobrým andělům chceme z celého srdce poděkovat za jejich pomoc. Vážíme si jejich podané ruky, vážíme si jich jako lidí s velkým srdcem. Je úžasné vědět a cítit, že v tom nejsme sami, že existují andělé na zemi. Naděje v nás je o to větší.
Nevzdáváme víru v nejlepší konec, v uzdravení syna Vítka, věříme na zázraky. Děkujeme!“
Zápas s metastázemi: Český vědec Jan Brábek dostal už dvě ocenění za boj proti rakovině. Snaží se zastavovat metastáze
Díky jeho výzkumu by se mohla změnit léčba nádorů. Buněčný biolog Jan Brábek z Univerzity Karlovy, který pracuje v mezinárodním výzkumném centru Biocev ve Vestci u Prahy, významně přispěl k objevu nového způsobu protinádorové terapie.
Zatímco dosavadní léčba pomocí cytostatik omezuje růst a dělení nádorových buněk a často zasáhne i zdravé buňky, nové léčebné postupy, jež Brábek zkoumá, mají bránit agresivním buňkám v „cestování“ po organismu a tím i omezovat vznik metastáz.
Začátkem prosince ocenila Jana Brábka Liga proti rakovině za významnou práci v oboru onkologie. Cenu dostal už podruhé. Pětačtyřicetiletý vědec se ale nevěnuje jen výzkumu rakoviny. Téměř dvacet let cvičí čínské bojové umění sing i čchüan.
To ho nejen udržuje v dobré fyzické kondici a přináší odreagování od náročného zaměstnání, čerpá z něj také sílu pro vědeckou práci. „Vytvářím si vnitřní klid. Uvědomuji si, že překonávat překážku neznamená nutně razit si cestu násilím, ale daleko důležitější je vyhledávat správnou cestu,“ říká.
Taoistický princip „konání bez úsilí, bez potřeby něco ovládat“ mu pomáhá při trpělivém hledání cest v jeho výzkumu. A nejsou to ani zdaleka cesty nejpřímější.
K výzkumu nádorů Brábka nevedly osobní pohnutky, jak to u některých klinických onkologů nebo vědců bývá. Chtěl spíš vidět přímé dopady do praxe už kvůli tomu, že nádory jsou po kardiovaskulárních onemocněních druhou nejčastější příčinou úmrtí. Celosvětově na nádorová onemocnění ročně umírá zhruba osm milionů lidí.
Metastáze pacienty zabíjejí nejčastěji
Brábkův tým je součástí mezinárodního konsorcia padesáti laboratoří, které se výzkumem mechanismů metastázování zabývají. Metastáze − šíření buněk z nádoru do celého těla − jsou podle odhadů viníky až 90 procent všech úmrtí na rakovinu. Bývají agresivnější a hůře se léčí.
Mezi pracovišti, jež se zabývají takzvanou plasticitou invazivity nádorových buněk, patří Brábkova laboratoř do první desítky. V podstatě zkoumají, jak se nádorové buňky v organismu šíří. „Jde o velmi důležitou oblast výzkumu, protože invazivita nádorových buněk je nejdůležitější podmínkou vzniku metastáz a plasticita způsobuje i to, že nádorové buňky mohou léčbě unikat,“ vysvětluje vědec.
Stejné vlastnosti nádorových buněk sledují například vědci v nizozemském Nijmegenu, v americkém MD Anderson Cancer Center, laboratoři Barts Cancer Institute v Londýně i na newyorské lékařské fakultě Albert Einstein College of Medicine, s nimiž rovněž Brábek spolupracuje. Jeho tým ale vyniká tím, že vymyslel celý nový koncept, takzvanou migrastatickou léčbu. Ta by se vedle chirurgie, chemoterapie, radioterapie a imunoterapie časem mohla stát jednou z dalších možností, jak rakovinu léčit.
„Pronikání nádorových buněk skrze buněčnou hmotu je prvním a kritickým krokem vzniku metastází. Pokud by se nám podařilo zcela zabránit buňkám, aby buněčnou hmotou pronikaly, přestaly by metastáze vznikat,“ přibližuje důvody, proč je právě tento výzkum tak důležitý.
Ze zhoubných a smrtelně nebezpečných nádorových onemocnění by se tak staly pouze nemoci chronické. „Vyvíjíme chemické látky, které by měly působit přímo proti metastázování. Doposud byly protinádorové léky schvalovány převážně jen podle toho, jestli zmenšují velikost nádorů, ale to, co zabíjí pacienty, je právě metastázování,“ dodává.
Vetřelci u buněčných zdí
Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 70 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.
Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:
- Mobilní aplikaci HN
- Web bez reklam
- Odemykání obsahu pro přátele
- On-line archiv od roku 1995
- a mnoho dalšího…
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím. Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste si článek mohli po přihlášení kdykoliv přečíst.
Přihlaste se
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet. Přihlaste se.
Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě.
Onkoneurochirurgie
- Onkoneurochirurgie je podobor neurochirurgie, který se
zabývá diagnostikou a komplexní léčbou primárních nádorů mozku – gliomů, jako i
těch sekundárních – mozkových metastáz. - Glioblastom na magnetické rezonanci Metastáza na magnetické rezonanci
- Celý diagnostický a terapeutický proces dětských a dospělých
pacientů realizujeme v rámci onkoneurochirugického programu Fakultní nemocnice
Motol, a to na základě spolupráce multidisciplinárního týmu, kterého součástí
jsou kromě neurochirurgů především neurologové, neuroonkologové a
neuropatologové.
Do onkoneurochirurgického programu patří každý pacient s
nově diagnostikovaným nádorovým ložiskem v oblasti mozku a míchy. Fakultní
nemocnice v Motole disponuje pokročilými neurozobrazovacími a
elektrofyziologickými metodami, které umožňuji stanovení správné diagnózy jako
i komplexními terapeutickými možnostmi (neurochirurgie, radioterapie, chemoterapie,
podpůrná terapie), kterými lze zabezpečit adekvátní léčbu.
Proč nádory mozku vznikají
Přesná příčina vzniku primárních mozkových nádorů není
známa. Existuje však několik faktorů, které zvyšují pravděpodobnost jejich
vzniku. Jsou to, především:
- Věk –
Riziko vzniku gliomu stoupá s věkem. Nejčastěji se objevují kolem 65. roku
života. Můžou vznikat ale v každém věku. Některé nádory z této skupiny jsou
typické pro dětský věk. Jsou to ependymomy a pilocytické astrocytomy. - Záření –
Expozice ionizujícím zářením při léčebném ozařování jiných nádorů či při
jaderných výbuších sebou nese zvýšené
riziko výskytu nádorů mozku. Toto nebylo pozorováno u elektromagnetického či
vysokofrekvenčního záření vznikající v běžně používaných spotřebičích. - Rodinná
anamnéza – Výskyt gliomu v rodině zdvojnásobuje pravděpodobnost jeho vzniku.
Mozkové metastázy (sekundární nádory mozku) vznikají šířením
rakovinných buněk krví nebo lymfatickým systémem (metastazují) z původního
nádoru (primární ložisko) do mozku.
Jaké jsou typy gliomů a mozkových metastáz a proč je
důležité jednotlivé typy rozlišovat?
Primární mozkové nádory – gliomy
Gliomy jsou nádory vznikající z podpůrných gliových buněk
mozku. Tyto buňky se nacházejí kolem buněk nervových, kterým pomáhají fungovat.
Gliomy vznikají v mozku i míše.
Základní tři typy gliových buněk z kterých
vznikají nádory jsou astrocyty, oligodendrocyty a ependymální bunky. Rozdělení
gliomů je založeno na typu buňky z které vznikají, jako i na jejich genetických
vlastnostech.
To nám umožňuje předpokládat jak se daný nádor bude chovat a jaká
léčba bude na něj fungovat.
- Astrocyty
(buňky s metabolickou, ochranou a reparční funkcí) – z těchto buněk vzniká
astrocytom, anaplastický astrocytom a glioblastom (glioblastoma multiforme).
Zvláštní skupinu tvoří dětský pilocytický astrocytom mozečku, kmene a optického
nervu. - Oligodendrocyty
(buňky tvořící obaly nervových výběžků) –
z těchto buněk vzniká oligodendrogliom a anaplastický oligodendrogliom. - Ependymální
buňky (buňky tvořící výstelku mozkových komor a míšního kanálku) – z těchto buněk vzniká ependymom a
anaplastický ependymom (nádory mozku a míchy u dětí), myxopapilární ependymom
(nádor míchy) a subependymom.
Gliomy jsou nejčastějším primárním nádorem mozku. Vlastní
typ nádoru určuje léčbu a prognózu. Léčebné možnosti jsou obecně chirurgický
zákrok, radiační terapie a chemoterapie.
Sekundární mozkové nádory – metastázy
Mozkové metastázy vznikají, když se nádorové buňky rozšíří z
původního místa vzniku nádorového procesu do mozku. Jakýkoliv zhoubný nádor se
touto cestou může rozšířit do mozku.
Nejčastěji se jedná o rakovinu plic, prsu,
tlustého střeva, ledvin a maligní melanom kůže. Mozkové metastázy postupně
rostou, vytvářejí tlak a mění funkci okolní mozkové tkáně.
Určení správné diagnózy
(jaký je primární nádor, jak reaguje na léčbu, jak je proces rozšířený) je
důležitým předpokladem optimální léčby.
Jak se gliomy a metastázy projevují
Projevy nádorů mozku se liší podle typu nádoru, jeho
velikosti, umístění a rychlosti růstu. Nejčastěji nimi jsou:
- Celkové
příznaky- Příznaky
ze zvýšeného nitrolebního tlaku – bolest hlavy, pocit na zvracení a zvracení,
rozmazané vidění - Porucha
mozkových funkcí – poruchy paměti, změny osobnosti, poruchy nálady, zmatenost - Ztráta
soběstačnosti, schopnosti pracovat
- Příznaky
- Ložiskové
příznaky- Epileptické
záchvaty - Neurologický
deficit – slabost končetin, poruchy řeči, čití, smyslů (zrak, čich, sluch),
potíže s rovnováhou
- Epileptické
- Kombinované
příznaky
Jak se nádorové postižení mozku vyšetřuje?
K stanovení správné diagnózy a tím i léčby slouží soubor
následujících vyšetření:
- Klinické
vyšetření – Během vyšetření se hodnotí potíže a příznaky, kterými se mozkový
nádor projevuje. To nám umožňuje získat představu o umístění a rozsahu
nádorového procesu a jeho projevech. - Zobrazovací
vyšetření: Tyto metody nám slouží k identifikaci příčin postižení a
určení polohy, velikosti, charakteru
nádoru a jeho vztah ke kritickým strukturám mozku. Dále jsou nezbytnou pomůckou
při plánování operačního řešení i následné terapie.- Počítačová
tomografie (CT) je základním vyšetřením používaným v akutní praxi, které má za
cíl určit jaká je základní příčina potíží – ischemie, krvácení, nádor či
infekce. - Magnetická
rezonance (MRI) je metodou volby, která nám umožňuje blíže identifikovat
patologické ložisko – nádor, jeho charakter, ohraničení a vztah ke kritickým
mozkovým oblastem. Navigační sekvence dovolí naplánovat operační řešení
“nejkratší” cestou či orientaci během operace ve složitých anatomických poměrech. - MR
spektroskopie (MRS) a ASL jsou metody magnetické rezonance, které nám umožňují
určit podstatu (zda se jedná spíše o nádorový proces) a jeho charakter
(nezhoubný či zhoubný). Konečné slovo má však vždy histologie. - Funkční
MRI (fMRI) a zobrazení mozkových drah (DTI) nám umožňují identifikaci a
lokalizaci mozkových center a drah během plnění různých jednoduchých úkolů
(pohyb končetiny, čtení, poslech) při provádění MRI. Při plánování
chirurgického zákroku se jedná o nezbytnou informaci, těmto centrům se chirurg
musí vyhnout. - Pozitronová
emisní tomografie (PET) je specializované zobrazovací vyšetření, které snímá
metabolickou aktivitu mozku ale i celého těla. Je schopno zobrazit tu část
mozku, která je narušena nádorovým procesem, ale taky jeho aktivitu. Používá se
především v pooperačním sledování k posuzování změn v aktivitě procesu.
- Počítačová
- Odběr
vzorku tkáně nádoru k vyšetření typu nádoru. K určení optimální léčby je
nevyhnutné mít přesné informace o typu nádoru a jeho genetických
charakteristikách. Odběr vzorku nádoru lze provést z malého přístupu tenkou
jehlou přesným zacílením prostřednictvím neuronavigace nebo během samotného
operačního výkonu. Odebraný vzorek se následně analyzuje v laboratoři.
Jaké jsou možnosti léčby gliomů a mozkových metastáz?
Léčba gliomů mozku i mozkových metastáz je léčbou komplexní,
založenou na spolupráci řady spolupracujících oborů – neurochirurgie,
neurologie, onkologie a neuropatologie.
Zohledňujeme typ nádoru, rozsah
postižení, přidružené nemoci a celkový stav pacienta. Navržená léčba je tzv.
“šita na míru” po zohlednění všech uvedených aspektů se snahou o dosažení
optimálního (nejlepšího možného) výsledku.
- Sledování
– t.j. monitorace vývoje klinického stavu a neurozobrazovací vyšetření v
pravidelných intervalech je primárně určeno jen u velmi malé podskupiny
nemocných (nízkostupňové gliomy). Postup se mění při vzniku klinických příznaků
či vývoji na magnetické rezonanci nebo PET vyšetření. - Neurochirurgické
odstranění nádoru. Rozsah výkonu je dán typem nádoru. Při operacích gliomů
mozku je cílem odstranění maximální části nádoru bez vzniku významného
pooperačního postižení. Gliomy totiž prorůstají i do zdravé tkáně a často i do
kritických mozkových oblastí. Na druhou stranu “pouze” odstranění významné části
nádoru vede k zmírnění či vymizení příznaků a pozitivně ovlivňuje prognózu
nemocných. Při operacích mozkových metastáz je cílem odstranění celé metastázy,
resp. všech přítomných metastáz.
Glioblastom před operací, (horní řádek), bezprostředně po radikální operaci (střední řádek) a po půlročním sledování (dolní řádek).
Pro dosažení optimálního rozsahu výkonu se
zachování funkčně významných oblastí (jako jsou centra a dráhy pro hybnost,
řeč, smyslové funkce, apod.) se na Neurochirurgické klinice 2. LF UK a FNM
používá:
- Vizualizace
pomocí operačního mikroskopu, exoskopu či endoskopu. - Neuronavigace
– operační plán (rozsah operačního výkonu, zobrazení některých funkčních
struktur) je zakreslen do snímků z magnetické rezonance a je zanesen do
neuronavigačního přístroje. Během operace umožňuje neuronavigační přístroj
pomocí speciálního “ukazovátka” přímo zobrazit do tohoto navigačního plánu
jakékoliv místo v mozku, na které operatér ukáže.I - Intraoperační
ultrasonografie – informace o rozsahu výkonu jako i anatomických poměrech během
výkonu poskytuje zobrazení pomocí ultrazvuku. - Intraoperační
fluorescence – zobrazení určitých částí nádoru v operačním mikroskopu či
exoskopu je možné po předoperační aplikaci speciální látky. - Intraoperační
monitorování mozkových funkcí je soubor metod, které nám umožňují lokalizovat a
monitorovat mozkové centra a dráhy během výkonu ve snaze minimalizovat
pooperační neurologický deficit. - Awake
kraniotomie (operace při vědomí) je jediný způsob, kterým můžeme peroperačně
monitorovat řečové funkce. Během výkonu je pacient bezbolestně vzbuzen a jsou
mu testování řečové funkce za účelem jejich přesné lokalizace a chránění během
operačního výkonu. Následně již výkon pokračuje standardně s opětovným uspáním.
Operaci následující onkologická léčba obvykle zahrnuje tyto léčebné modality:
- Chemoterapie.
Chemoterapeutika jsou léky, užívané ve formě tablet nebo infuzí, které mají za
cíl zničit zbylé nádorové buňky. Bohužel kromě buněk nádorových také postihují
i buňky zdravé a prostup těchto látek do mozku a míchy je velmi obtížný.
Nejčastěji se používá se v kombinaci s jinými způsoby léčby.
- Radiační
terapie – konvenční radioterapie a cílená radioneurochirurgie (Leksellův gama
nůž, protonová terapie). Radiační terapie využívá vysokou energii ve formě
záření k ničení nádorových buněk. Uplatňuje se především pooperačně, dále k
ošetření nedostupných a vícečetných ložisek a u vysoce rizikových pacientů.
Používá se v kombinaci s jinými způsoby léčby. - Podpůrná
(paliativní) péče. Paliativní péče je specializovaná lékařská péče zaměřená na
poskytování úlevy od bolesti a dalších příznaků vážného onemocnění. Je určeny
pacientům v pokročilých stádiích nádorových onemocnění.
Specifika gliových nádorů v dětském věku
Nejčastější nádory v dětském věku mohou být nezhoubné, tzv.
nízkostuňové gliální nádory, např. pilocytární astrocytomy. Nízkostupňové
gliomy v dětském věku se chovají odlišně než u dospělých, hlavně tím, že
zpravidla nepostupují do vyšších stupňů a malignity. Je proto potřeba k nim
zaujmout vysoce šetrný přístup a vyšetření včetně operačního řešení provádět na
kompetentním pracovišti se zázemím moderní komplexní dětské medicíny.
Operabilní nádory v dětském věku odstraňujeme s využitím
moderních přístupů jako jsou navigace, trasování nervových traktů,
peroperačního elektrofyziologického monitoringu a intraoperačního ultrazvuku a
neuroendoskopie.
Zvláště šetrně přistupujeme k pacientům s inoperabilními
tzv. nízkostupňovými, pomalu rostoucími nádory. Zde provádíme šetrné minimálně
invazivní výkony, převážně endoskopické biopsie. Výhodou tohoto přístupu jsou
malá operační zátěž, rychlá rekonvalescence a získání potřebných informací o
nádorovém procesu k další léčbě.
Úzce spolupracujeme s dětskými neuroonkology.
Nezbytně nutná je moderní histopatologická diagnostika, která probíhá v rámci
naší nemocnice nebo ve spolupráci se evropskými (Heidelberg) či světovými
centry (Toronto). Tímto přístupem máme možnosti zajištění nejmodernější světové
léčby, např.
zařazením pacientů do velkých mezinárodních studií.
Jaké jsou výsledky léčby gliomů a mozkových metastáz?
Výsledky léčby jsou závislé na typu a rozsahu nádoru, jeho
vztahu ke kritickým strukturám mozku, jako i na přidružených nemocech a
celkovém stavu pacienta. U mozkových metastáz navíc od stadia primárního
nádorového procesu. Vlastní výsledky léčby jsou pak dány možným bezpečným
rozsahem neurochirurgického výkonu a odpovědí nádoru na radiační léčbu a
chemoterapii.
Jaké jsou rizika onkoneurochirurgických výkonů?
Jednotlivé oblasti mozku mají svou specifickou funkci.
Rizika se proto liší v závislosti na místě operace a dle typu chirurgického
zákroku. Složitým diagnostickým procesem a cílenou strategii samotného výkonu
se snažíme o minimalizaci rizika jakéhokoli neurologického deficitu.
BIOCEV v médiích: Vědci odhalili princip metastáz – jsou jako vojsko (MF Dnes) (24.10.2012)
Rakovinné buňky i jejich části si při napadání zdravých buněk a obcházení imunitního systému dělí úkoly. Pokud se jeden článek podaří narušit, bujení se zbrzdí.
Záhada nejzákeřnější schopnosti rakoviny – tvorby metastáz – je s přispěním českých vědců rozluštěna. Objev nyní zveřejňují prestižní vědecká média. Naprostá většina pacientů, kteří na rakovinu zemřou, podlehne právě metastázám, které se šíří po těle.
Mezinárodní tým pod vedením Jana Brábka z Přírodovědecké fakulty UK zjistil, že buňky metastáz fungují podobně jako okupační vojsko, v němž mají vojáci přesně rozdělené role.
„Při tvorbě metastáz hrají zásadní úlohu přilnavé molekuly, s jejichž pomocí se invazivní nádorové buňky zachycují k povrchu těch zdravých. Takzvané průnikové enzymy pak zajistí, že se agresoři doslova prožerou dovnitř. A pak tu máme signalizační či průzkumné molekuly nádorových buněk.
Ty zase vyhledávají a ovlivňují zdravé buňky či jejich okolí, čímž pomáhají vzniku metastáz,“ popisuje doktor Brábek.
Buňky umějí podle potřeby měnit své vlastnosti
V každém lidském těle vzniká mnoho zárodků nádorů. Imunitní systém je však většinou spolehlivě likviduje. Brábkův tým se snaží pochopit taktiku těch nádorových buněk, které dokážou imunitní systém lidského těla obelstít.
Vědci například zjistili, že metastatické buňky se do zdravých buněk nejen prožírají, ale podle potřeby se dokážou změnit ve velmi elastický organismus, který najde skulinku v plášti buňky a dovnitř se protáhne.
„Někdy žasneme nad tím, co všechno jsou metastatické buňky rakoviny schopné podstoupit a jak se dokážou změnit, aby ošálily imunitní systém,“ dodává Brábek.
Jak snížit útočnost rakoviny?
Brábkův tým zjistil i to, že pokud se omezí produkce velmi specifických molekul zvaných NG2, významně tím klesne agresivita nádorových buněk i jejich schopnost měnit své vlastnosti.
„Pokud lépe pochopíme příčiny i způsoby toho, jak rakovinné buňky pronikají z primárního nádorového ložiska do zdravých tkání, cestují po těle a vytvářejí v něm metastázy, pak budeme moci tomuto procesu účinněji zabránit,“ vysvětluje Brábek.
Vzhledem k vysoké úmrtnosti pacientů, kterým nádor v těle metastázuje, považuje Brábek tento směr výzkumu za zásadní. Je podle něho s podivem, že z balíku peněz, který jde na výzkum rakoviny a její léčby, se příčinám vzniku metastáz věnuje jen pět až deset procent.
***
„Žasneme nad tím, co všechno nádorové buňky podstoupí, aby ošálily imunitní systém.“ Jan Brábek šéf výzkumného týmu
Autor: Jan Gazdík, MF Dnes, 24.10. 2012, str. 4, Z domova
Metastázy? Rakovinové bujení lze zastavit, objevil český vědec
„Za 90 procent úmrtí u nádorových onemocnění je zodpovědné metastázování neboli šíření rakovinových buněk v pacientově těle. Zatímco původní nádor nemusí být smrtelný, jeho rozšíření třeba do mozku ano,“ řekl Deníku.
Aby buňka mohla metastázovat, musí proniknout skrz mezibuněčnou hmotu, což je hustá proteinová a sacharidová síť. Nádorové buňky tuto síť buď štěpí, nebo se mění v améby a aktivně si v ní hledají otvory. „Zavádíme novou kategorii protinádorových léků, jež jsme nazvali migrastatika, která mají bránit všem způsobům migrace nádorových buněk,“ popisuje Brábek.
Přečíst článek ›
To je zásadní odlišnost od radioterapie a chemoterapie, které jsou zaměřeny na zmenšování nádorů.
Podle Brábka budoucnost patří i imunoterapii, která už v současné době některým lidem může pomoci až zázračně, ale u jiných způsobuje škodlivé vedlejší účinky.
„Zatím toho o nádorech a imunitním systému víme příliš málo, takže bohužel nejsme schopni s jistotou předpovědět, jak to u jednotlivých pacientů dopadne,“ vysvětluje vědec.
Zastavit pohyb buněk
Migrastatická terapie je zaměřena na zadržení či zpomalení směrového pohybu nádorových buněk, nezbytného pro metastázování.
V současné době zatím téměř žádné protimetastatické léky neexistují. Jedním z důvodů byla zákonná regulace.
Schválení protinádorových léků bylo totiž podmíněno tím, že v důsledku jejich užívání se nádory zmenší, což protimetastatické látky logicky splňovat nemusí.
Přečíst článek ›
„Na nutnost změny regulací a zavedení protimetastatické léčby jsme mnoho let upozorňovali v předních světových klinických časopisech,“ potvrzuje Brábek. Regulační cesta pro protimetastatické léky se otevřela minulý rok, a to kvůli úspěchům při léčbě určitého typu rakoviny prostaty novými antiandrogeny, které metastázování oddalují až o dva roky.
Americký ústav pro kontrolu léčiv následně uznal, že oddálení metastázování je relevantní bod pro protinádorové léky. V říjnu Brábkův tým publikoval v renomovaném časopise British Journal of Cancer článek, v němž upozorňuje, že tento nový primární klinický koncový bod by se měl od teď používat při testování většiny protimetastatických léků.
Pomoci co nejdříve
Přírodovědec zdůrazňuje, že migrastatická léčba má potenciál účinně doplňovat ostatní způsoby boje s rakovinou. Brábek navíc připomíná, že u starších pacientů některé nádory rostou pomalu a nemusí být příčinou úmrtí. Stačí je udržet na místě.
„Chirurgie je také čím dál přesnější a dokáže primární nádor dobře odstranit. V kombinaci s podáním migrastatik může být možné progresi onemocnění zcela zastavit,“ konstatuje Brábek.
Ve spolupráci s medicinálními chemiky a klinickými onkology začínají migrastatickou léčbu testovat.
Přečíst článek ›
„To bude i v případě brzkého zapojení nějakého investora trvat zhruba deset let, ale protože bychom chtěli pacientům pomoci už dříve, testujeme všechny již schválené léky, jež by mohly mít migrastatické schopnosti. Výhoda je, že by se daly snadněji zařadit do experimentálních klinických testů,“ říká docent Jan Brábek, který je nominován na jednu z hlavních cen letošního ročníku prestižní soutěže Česká hlava.