Počet klientů VZP, u nichž lékaři vykazují pojišťovně rakovinu plic nebo nádor jiné části dýchacího ústrojí, se v posledních pěti letech prakticky nemění.
I přes to ale významně stouply náklady na péči o nemocné s touto diagnózou. Zatímco ještě v roce 2014 to bylo sotva 874 milionů korun, loni už výdaje za léčbu vyšplhaly k hranici jedné miliardy.
V celém Česku ročně umírá na rakovinu plic zhruba 5,5 tisíce lidí.
Důvod, proč výdaje na péči rostou rychleji než počet nemocných, spočívá v nástupu nových léčebných metod, které dávají větší šanci na přežití, ale současně jsou citelně dražší než dosavadní způsoby léčby.
Velké části nádorů plic by přitom lidé mohli sami předejít – klíčovým faktorem je u nich totiž kouření. VZP na to upozorňuje v souvislosti se Světovým dnem rakoviny plic, který připadá na čtvrtek 1. srpna.
Jak se vyvíjel počet klientů VZP s rakovinou plic a náklady na jejich léčbu*
| Počet pacientů | 16 647 | 16 644 | 16 790 | 16 821 | 16 614 | -0,2 % |
| Náklady v milionech Kč | 873, 5 | 856,6 | 882,9 | 950,1 | 976,3 | +11,82 % |
*Uvedené počty pacientů představují všechny nemocné, kteří byli v daném roce s rakovinou plic u lékaře, tedy nejen nově odhalené případy.
Podobně jako u nádorů mnoha jiných orgánů je i u rakoviny plic jedním z problémů to, že bývá mnohdy poměrně pozdě odhalena.
Počáteční stadium může být bez příznaků a i později mohou být projevy nemoci různorodé a nejednoznačné (teplota, únava, malá chuť k jídlu, hubnutí).
Ve chvíli, kdy už nemocný například vykašlává krvavé hleny, je dušný, má bolesti na hrudníku, trápí ho neustupující kašel, bývá už bohužel nemoc často rozvinutá, léčba komplikovaná a šance na vyléčení výrazně menší.
Nejúčelnější je proto preventivně omezit riziko onemocnění na minimum. To znamená v první řadě nezačínat, respektive přestat kouřit. VZP proto nabízí příspěvek až 2 500 korun těm svým klientům, kteří se rozhodnou tohoto zlozvyku zbavit pod dohledem odborníka. Jen za první polovinu letošního roku využily tuto nabídku tři stovky zájemců.
Z hlediska územního rozložení je mezi klienty VZP nejvíce nemocných s rakovinou plic v Praze, středních Čechách a v Ústeckém kraji. Podrobně to ukazuje mapa na následující stránce.
- Počty nemocných s rakovinou plic a náklady na jejich léčbu v jednotlivých regionech
-
- Mgr. Oldřich Tichý, MBA vedoucí tiskového oddělení a tiskový mluvčí
Historie léčby rakoviny | mojemedicina.cz
- Věda & Výzkum
- Protinádorová imunoterapie
- Historie léčby rakoviny
Pohled do minulosti pro pochopení budoucnosti
V celé historii lidstva, od starověkých Egypťanů, kteří z rakoviny vinili bohy, po Hippokrata, který věřil, že rakovina je způsobena nadbytkem černé žluči v těle, se lékaři snažili porozumět tomuto onemocnění a léčit jej.
Ve starověkém Římě byla jedinou reálnou možností operace a tento status quo pak platil pro lékaře po většinu následujících dvou tisíciletí. S rozvojem anestezie v 19.
století došlo k pokrokům na poli chirurgie, která ale měla nadále velká omezení, především pro pacienty s metastazujícím nádorem, u něhož dochází k rozsevu nádoru po těle.1
V roce 1903, pět let poté, co Marie Curie objevila radium, byli radioterapií úspěšně léčeni první pacienti. Tento typ léčby využívá ke zničení nádorových buněk paprsky o vysoké energii. To znamenalo obrovský krok kupředu a tato metoda se používá dodnes. Má však svá omezení a poškozuje i zdravé buňky, což může způsobovat vedlejší účinky.2
Dalším významným milníkem v léčbě byl nástup chemoterapie, pomocí které se začalo léčit během druhé světové války, a první lék na metastazující nádor byl použit v roce 1956.3 V té době se jednalo o zásadní průlom, který dával pacientům skutečnou naději. Chemoterapie prošla v průběhu dalších desetiletí velkým vývojem a v současnosti je mnohem sofistikovanější než dříve.
Stále je však založena na principu ničení nádorových buněk, zejména tím, že je namířena proti rychle se dělícím buňkám. Nádorové buňky se tak sice zničí, ale stejně tak dojde ke zničení i normálních zdravých buněk, včetně buněk v krvi a kostní dřeni. Nežádoucím vedlejším účinkem chemoterapie je ničení zdravých buněk, jako jsou bílé krvinky.
Proto pak mohou být lidé náchylnější k infekcím.
Současné možnosti léčby
Velkým krokem kupředu v léčbě nádorových onemocnění byl vývoj cílených terapií. Jde o druh léčby, která blokuje růst nádoru tím, že interferuje se specifickými molekulami. Zatímco většina standardních chemoterapií působí na všechny rychle se dělící buňky, tedy normální i nádorové, cílená léčba působí na specifické cíle, které jsou spojeny s nádorem.4
Nejnovější oblastí inovací je protinádorová imunoterapie, která působí specificky v imunitním systému. Imunitní systém obvykle vnímáme jako obranu těla proti cizorodým látkám – virům a bakteriím, které nám způsobují nemoci. To je důvod, proč se imunitní systém v průběhu historie vyvinul k tomu, aby nás chránil.
Mám rakovinu – Amelie
Domů » Pomoc pro život s rakovinou » Brožury Amelie » Brožura – Psychosociální minimum pro onkologicky nemocné a jejich blízké » Mám rakovinu
⇐ předchozí kapitola další kapitola ⇒
„Mám rakovinu prsu. Když mi to doktorka na mamografu řekla, nevěřila jsem jí. Cítila jsem se zdravá a nic mi nebylo. Bála jsem se operace, toho, že mi prs vezmou. Byla jsem pak u několika dalších doktorů a léčitelů, zkouším alternativní postupy. S lékaři jsem smlouvala o výkonu a nakonec šla na operaci.
Bylo to těžké období, manžel s dcerou na mě tlačili, abych se už vzpamatovala, že o mě nechtějí přijít, často jsme se hádali a já pak brečela nebo byla naštvaná. Dcera se přestěhovala k příteli a skoro se mnou nemluvila. Cítila jsem se hrozně sama a nepochopená.
Pak už jsem se i bála jít za doktorkou, když mi bylo hůř, že jsem ji neposlechla, že jsem to zanedbala. Měla jsem bolesti a byla hodně nervózní, dělala jsem v práci chyby. Kolegyně to věděly a pomáhaly mi před šéfem, ale pak už taky asi nevěděly, co říct.
Nakonec mě jedna kamarádka poslala za psychoterapeutkou a ta mi pomohla. Takže teď se léčím a musím doufat v dobré výsledky.“
Léčba dnes často probíhá v ambulantní podobě (docházím do zařízení) nebo častěji v kombinované podobě docházky s krátkou hospitalizací.
Všechno je jinak a narušené léčbou a hospitalizacemi, vše se jakoby točí okolo nemoci. Najednou jsem nemocný/nemocná.
Návštěvy zdravotnických zařízení spolu s přemýšlením o tom, co víc pro své zdraví ještě mohu udělat, se mnohdy stávají hlavní náplní života.
Nemoc už má konkrétní dopady na mne i mé blízké. Dochází ke změnám rolí – jsem nemocný na nemocenské, čekající v čekárně na léčbu. Se změnou rolí přichází i určitá ztráta jistot a omezení některých kompetencí.
Mohou se například objevit pochybnosti: jsem ještě dobrá máma, když pořád zvracím a nemůžu vyzvednout děti a vařit večeři, jsem ještě chlap, když mě musí do- provázet všude manželka? Přerozdělení povinností v domácnosti, péče o děti či staré rodiče, změna v příjmech rodiny a možnostech splácet své závazky, to vše bývají příčiny výrazného zhoršení tzv. socioekonomických ukazatelů celé rodiny. Navíc pro nemocného i léčba sama přináší časté zhoršení fyzického pohodlí, zvláště během cyklů náročné chemoterapie. Což se druhotně projevuje i na blízkých. Ti často nevědí, jak se svým nemocným mluvit, jak mu mohou pomoci a nezatížit ho, potýkají se s vlastními pocity viny a selhání.
Rodina se s tím vším musí vyrovnávat. Někdy chce rodina nemocného člověka chránit před negativními pocity a snaží se pro něj „být silní“, nedat na sobě znát strach.
A podobné pocity může prožívat i nemocný – nechce být přílišnou zátěží. Proto je dobré zajistit nějakou formu vnější podpory, jak samotnému nemocnému, tak rodině a blízkým.
Je důležité sdílet své pocity s blízkými, ale nápomocné je i setkání s lidmi s podobnou zkušeností.
Důležité je také vědět, že při léčbě a vyrovnávání se s nemocí používáme určité strategie, jak zvládat situaci onemocnění rakovinou. Reagujeme většinou podle zaběhnutých mechanismů, které známe a již dříve se nám osvědčily.
V určitém smyslu jsou pro nás typické a pomáhají nám. Z pohledu zvenku jsou některé strategie vhodnější, zatímco jiné nás spíše mohou blokovat a brzdit, či dokonce vyčerpávat a vést k rozvoji úzkosti až deprese.
Je dobré vědět, jak typicky reaguji, a podle toho se zařídit a jednat.
Mezi nejčastější strategie patří zaměřit se na řešení problému. Pokud cítíme, že jsme schopni a máme možnost něco udělat, snažíme se aktivně konat a udržet si kontrolu nad svým životem, jdeme dál.
Třeba pak aktivně vyhledáváme dostupné informace o léčbě a nemoci, můžeme změnit stravovací návyky a běžný denní režim, ale třeba i hledat alternativní způsoby doplnění léčby či nacházet hlubší smysl v tom, co se nám děje, a obrátit se k duchovnímu světu, filosofii nebo náboženství.
Další častou strategií je nastavení na to, že se realitě bráníme. Prakticky jde o omezení až vyloučení negativních zážitků souvisejících s nemocí a tím k aktivnímu udržení přijatelného tělesného a psychického pohodlí. Pokud ignorujeme informace o nemoci a léčbě, vyhýbáme se rozhovorům o nemoci a ostatním nemocným lidem, v podstatě o nic nejde.
Horší to může být, pokud jde o ignorování až vytěsnění nemoci jako takové, vyhýbání se léčbě či hospitalizaci, oddalování kontaktu s lékařem. Stejné strategie v souvislosti s adaptací na nemoc a léčbu používají jak nemocní, tak jejich blízcí a rodinní příslušníci.
Záleží pak na tom, jak jsme společně schopni o svých myšlenkách a pocitech hovořit a jak dokážeme respektovat i ta rozhodnutí druhého člověka, se kterými nesouhlasíme.
Ve chvíli, kdy přijmeme, že jsme nemocní, se dostáváme i k praktickým věcem a rozhodování.
Kde a jak se budu léčit, co řeknu v práci, jak to bude s nemocenskou, musím si ji vzít, jak vůbec bude probíhat léčba, jak ji budu snášet? Po diagnostice a šokové fázi je třeba zjistit velké množství informací a utřídit si je, rozhodnout se, co je pro mne opravdu důležité. Přitom časový prostor na rozhodnutí může být velmi omezený, někdy jde doslova o minuty.
- Obsah kapitoly:
- Sociálně zdravotní minimum pro onkologicky nemocné a jejich blízké I
- Výhody, dávky a příspěvky pro zdravotně postižené Průkaz osoby se zdravotním postižením
Sociálně zdravotní minimum pro onkologicky nemocné a jejich blízké I
Informace, které jsou pro mě nyní důležité
Velkým problémem dnešní informační doby je důvěryhodnost informací na internetu. Webů a informací obecně je tolik, že jsou někdy přímo v protikladu. V odborné oblasti se v nich laik takřka nevyzná a má z nich mnohdy méně užitku a prospěchu.
Nejvíce informací by se měl člověk dozvědět od svého ošetřujícího lékaře (onkologa) a od svého praktického lékaře, případně jejich zdravotních sester. Ale v praxi tomu tak nemusí být a mnoho informací si musí zjistit nemocný (nebo jeho blízcí) sám nebo je získá od spolupacientů, kteří řešili podobnou situaci.
Vždy je dobré zvažovat zdroje, ze kterých informace pocházejí, nebo je hledat na ověřených místech (zastřešující organizace, odborníci).
Právo pacienta na výběr lékaře
Pacient má právo (Dle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění) na výběr lékaře či jiného odborného pracovníka ve zdravotnictví a na výběr zdravotnického zařízení. Toto právo může uplatnit jednou za tři měsíce.
Zvolený lékař může odmítnout přijetí pojištěnce do své péče pouze tehdy, jestliže by jeho přijetím bylo překročeno únosné pracovní zatížení lékaře tak, že by nebyl schopen zajistit kvalitní zdravotní péči o tohoto nebo o ostatní pojištěnce, které má ve své péči.
Jinou vážnou příčinou, pro kterou může zvolený lékař odmítnout přijetí pojištěnce, je též přílišná vzdálenost místa trvalého nebo přechodného bydliště pojištěnce pro výkon návštěvní služby. Míru únosného pracovního zatížení a závažnost příčiny pro nepřijetí pojištěnce do své péče posuzuje zvolený lékař.
Lékař nemůže odmítnout pojištěnce ze stanoveného spádového území a v případě, kdy se jedná o neodkladnou péči. Každé odmítnutí převzetí pojištěnce do péče musí být lékařem pojištěnci písemně potvrzeno.
Právo pacienta na druhý názor ohledně diagnostiky a postupů léčby
Second opinion – druhý názor odborníka (či častěji odborníků) je možnost, jak konzultovat postupy a možnosti léčby ještě s jinými odborníky mimo svého ošetřujícího lékaře. Názor bývá poskytnut většinou osobně, někdy telefonicky nebo prostřednictvím e-mailu po zaslání zdravotnické dokumentace. Některá pracoviště poskytují i možnost vyšetření.
Je možno se také obrátit na svou zdravotní pojišťovnu. Ta podá kontakt na odborníka, který může pomoci dle své odbornosti. Většina pacientů se rozhodne požádat o druhý názor primáře nebo přednostu jiného Komplexního onkologického centra, než kde se nyní léčí.
K získání second opinion je cíleně určena ambulance v Masarykově onkologickém ústavu, kde je nutné se telefonicky objednat, tel: 543 135 809
Evropský plán boje proti rakovině: Nový přístup EU k prevenci, léčbě a péči
-
- Komise schválila plán boje proti rakovině
- Na opatření vyčlení 4 miliardy eur
- Jde o tyto klíčové oblasti:
- prevence nejrizikovějších faktorů (tabák, alkohol, znečištěné živ. prostředí…)
- na klíčové rizikové faktory (tabák, alkohol, znečištěné živ. prostředí…)
- včasné odhalení: do roku 2025 má mít 90 % obyvatel EU s rizikem přístup ke screeningu rakoviny prsu, děložního čípku, tlustého střeva a konečníku
- diagnostika a léčba: do roku 2030 zajistit 90 % způsobilých pacientů přístup k národním komplexním onkologickým centrům propojeným do nové sítě EU
- zlepšení kvality života stávajících i bývalých pacientů
- Zaměří se také na dětské pacienty
- Zřídí znalostní onkologické centrum na úrovni EU
- Bez účinných opatření se do roku 2035 počet případů rakoviny může zvýšit téměř o 25 %, a rakovina se tak může stát hlavní příčinou úmrtí v EU
Evropská komise dnes v předvečer Světového dne boje proti rakovině představuje Evropský plán boje proti rakovině, který je hlavní prioritou Komise von der Leyenové v oblasti zdraví a klíčovým pilířem silné evropské zdravotní unie. Plán boje proti rakovině, jehož výchozím bodem jsou nové technologie, výzkum a inovace, nastiňuje nový přístup EU k prevenci rakoviny, její léčbě a související péči. Bude se věnovat všem aspektům tohoto onemocnění, od prevence až po kvalitu života stávajících a bývalých onkologických pacientů, přičemž se zaměří na opatření, kde může EU přinést největší přidanou hodnotu.
Evropský plán boje proti rakovině bude podporován opatřeními v různých oblastech – od zaměstnanosti, vzdělávání, sociální politiky a rovnosti přes marketing, zemědělství, energetiku, životní prostředí a klima až po dopravu, politiku soudržnosti a daně.
Čtyři klíčové oblasti činnosti
Plán boje proti rakovině je rozdělen do čtyř klíčových oblastí činnosti a jeho součástí je 10 stěžejních iniciativ a řada podpůrných opatření. Bude realizován s využitím celé škály finančních nástrojů Komise, přičemž na opatření boje proti rakovině budou vyčleněny celkem 4 miliardy eur, mimo jiné z programů „EU pro zdraví“, Horizont Evropa a Digitální Evropa.
- Prevence prostřednictvím opatření zaměřených na klíčové rizikové faktory, jako je tabák (s cílem zajistit, aby do roku 2040 používalo tabák méně než 5 % populace), škodlivá konzumace alkoholu, znečištění životního prostředí a nebezpečné látky. Kromě toho bude v rámci kampaně „Zdravý životní styl pro všechny“ propagována zdravá výživa a fyzická aktivita. V zájmu prevence nádorových onemocnění způsobených infekcemi je cílem Plánu boje proti rakovině do roku 2030 v EU naočkovat alespoň 90 % cílové populace dívek a výrazně zvýšit očkování chlapců.
- Včasné odhalení rakoviny zlepšením přístupu k diagnostice a její kvality a podpora členských států, aby byl do roku 2025 nabídnut screening 90 % populace EU, která má nárok na screening rakoviny prsu, děložního čípku a tlustého střeva a konečníku. Na podporu dosažení tohoto cíle bude předložen nový Evropskou unií podporovaný program pro screening rakoviny.
- Diagnostika a léčba prostřednictvím opatření k zajištění lépe integrované a komplexní onkologické péče a řešení nerovného přístupu ke kvalitní péči a lékům. Do roku 2030 by 90 % způsobilých pacientů mělo mít přístup k národním komplexním onkologickým centrům propojeným prostřednictvím nové sítě EU. Kromě toho bude do konce roku 2021 zahájena nová iniciativa „Diagnostika a léčba rakoviny pro všechny“, která má pomoci zlepšit přístup k inovativní diagnostice a léčbě rakoviny, a Evropská iniciativa pro pochopení rakoviny (UNCAN.eu) pomůže identifikovat osoby, u nichž existuje vysoké riziko, že se u nich vyskytnou běžná nádorová onemocnění.
- Zlepšení kvality života stávajících a bývalých onkologických pacientů, včetně rehabilitace, případného opakovaného výskytu nádoru, metastázujících onemocnění a opatření na podporu sociální integrace a návratu do práce. Bude zahájena iniciativa „Lepší život pro onkologické pacienty“, která se zaměří na následnou péči.
Dále bude na podporu nových technologií, výzkumu a inovací vytvořeno nové znalostní onkologické centrum, které pomůže na úrovni EU koordinovat vědecké a technické iniciativy související s rakovinou. Bude zahájena Evropská iniciativa zobrazování rakoviny, jejímž cílem bude podporovat vývoj nových počítačově podporovaných nástrojů ke zlepšení personalizované medicíny a inovativních řešení.
Zvláštní pozornost bude věnována dětem – bude zahájena „Iniciativa pomoci dětským onkologickým pacientům“, jejímž cílem bude zajistit, aby děti měly přístup k rychlé a optimální detekci, diagnóze, léčbě a péči. Za účelem identifikace vývoje situace, rozdílů a nerovností mezi členskými státy a regiony bude v roce 2021 rovněž zřízen Registr nerovností v oblasti rakoviny.
Členové sboru komisařů se vyjádřili takto:
Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise, uvedla: „V roce 2020, zatímco jsme všichni bojovali proti pandemii COVID-19, mnoho z nás vedlo tichý boj. Boj proti rakovině.
V roce 2020 jsme kvůli tomuto onemocnění přišli o 1,3 milionu Evropanů. A počet případů bohužel stále roste. Proto dnes předkládáme Evropský plán boje proti rakovině.
Boj těch, kdo se potýkají s rakovinou, je v Evropě také naším bojem.“
Margaritis Schinas, místopředseda Evropské komise, řekl: „Dnes plníme jeden z ústředních slibů Komise a předkládáme Plán boje proti rakovině, který je zaměřen na lidi a zabývá se všemi aspekty: prevencí, diagnostikou, léčbou a situací bývalých pacientů.
Tento plán je jedinečný, protože je založen na přístupu „zdraví ve všech politikách“, který vše směřuje ke společnému cíli – porazit rakovinu. Je o zdraví, ale jde nad rámec zdravotní politiky. Je o úsilí celé společnosti.
V silné evropské zdravotní unii se boj proti rakovině stává společnou politickou, operativní a vědeckou prioritou.“
Stella Kyriakidesová, komisařka odpovědná za zdraví a bezpečnost potravin, dodala: „Tento plán je především o lidech. Jeho cílem je zdůrazňovat a posilovat odolnost a léčit rakovinu jako onemocnění, které může a musí být překonáno.
Silná evropská zdravotní unie je Unií, kde jsou občané chráněni před nádorovými onemocněními, jimž lze předejít, mají přístup k včasnému screeningu a diagnostice a ve všech fázích se jim dostane vysoce kvalitní péče.
To je cíl našeho Plánu boje proti rakovině – chceme v nadcházejících letech v oblasti onkologické péče realizovat konkrétní účinná opatření. Pro mě nejde jen o politický závazek, ale i o závazek osobní.“
- Souvislosti
- V roce 2020 bylo toto onemocnění v Evropské unii diagnostikováno u 2,7 milionu lidí a dalších 1,3 milionu lidí mu podlehlo.
- Evropský plán boje proti rakovině je klíčovým pilířem evropské zdravotní unie, kterou předsedkyně Komise von der Leyenová představila v listopadu 2020, přičemž zároveň vyzvala k vytvoření bezpečnější, odolnější a lépe připravené Evropské unie.
EU se zabývá problematikou rakoviny již několik desetiletí.
Její opatření, zejména v oblasti omezování spotřeby tabáku (Komise dnes zveřejnila nový průzkum o postojích Evropanů k tabáku a elektronickým cigaretám) a ochrany před nebezpečnými látkami, zachraňují a prodlužují mnoho životů.
Poslední ucelený evropský akční plán proti rakovině však pochází z počátku 90. let minulého století. Od té doby došlo v léčbě rakoviny k významnému pokroku, zejména díky podpoře výzkumu a vývoje financovaného z rozpočtu EU.
Kromě vážného dopadu na život pacientů a jejich blízkých má rakovina obrovský dopad na naše systémy zdravotní péče, naši ekonomiku a na společnost jako celek. Odhaduje se, že celkový hospodářský dopad rakoviny v Evropě přesáhne ročně 100 miliard eur.
Má se za to, že bez účinných opatření se do roku 2035 počet případů rakoviny zvýší téměř o 25 %, a rakovina se tak stane hlavní příčinou úmrtí v EU. Na onkologickou péči má navíc závažný dopad pandemie COVID-19, která narušila léčbu, oddálila diagnózu a očkování a ovlivnila přístup k lékům.
- Další informace
- Sdělení o Evropském plánu boje proti rakovině
- Příloha sdělení o Evropském plánu boje proti rakovině
- MEMO
- Informativní přehled
- Internetové stránky Plánu boje proti rakovině
- Eurobarometr o tabáku
- Politika EU týkající se boje proti rakovině
- Opatření EU v reakci na koronavirus
Léčba rakoviny by měla být stále více „šitá na míru“ pacientovi, shodují se onkologičtí odborníci
video
Léčba rakoviny šitá na míru pacientovi
Novou cílenou léčbu dostává teď i dvaasedmdesátiletý Petr Petráš.
Do nemocnice jezdí každých čtrnáct dní, a protože se jeho stav zhoršil, přibyla chemoterapie – tu ale už dostával i poté, co mu v roce 2016 vyoperovali nádor z tlustého střeva.
Léčba nezabírala, a tak před dvěma lety lékaři vyzkoušeli novou. Následovala alergická reakce, takzvaný anafylaktický šok. „Zkolaboval jsem a pět minut mě nahazovali, měl jsem zástavu srdce,“ vysvětlil Petráš.
Lékaři právě i z toho důvodu sáhli po nedávno schváleném přípravku, který dokáže cíleně zabránit množení nádorových buněk. O léčbě pacienta se rozhoduje na základě molekulárního profilu nádoru a podle Luboše Petruželky je právě tohle cesta novodobé onkologie.
„Každý nádor z biopsie by neměl být vyšetřen jen histologicky, ale měl by být proveden genomický profil. Vše je třeba individuálně zhodnotit. Existují takzvané molekulární týmy , odborníci, kteří léčbu doporučí a my se snažíme, aby byla dostupná i pro naše pacienty,“ vysvětluje postup přednosta Onkologické kliniky 1. LF UK a VFN Luboš Petruželka.
Individuálně by se podle něj mělo rozhodovat také o imunologické léčbě nádorů. „Na nádorových buňkách se odblokuje imunita a organismus je sám schopný se bránit. Je to jakési odbrzdění imunitní reakce,“ přibližuje.
Co nejdříve se naočkovat proti koronaviru
Pacienti, kteří se aktuálně léčí s rakovinou, by se podle doporučení onkologů také měli nechat co nejdřív naočkovat proti koronaviru, i když se kvůli tomu může posunout případná léčba.
„Může se stát, že přijde pacient, bude mít velmi nízký počet bílých krvinek, právě v souvislosti s proběhlou onkologickou léčbou. Onkolog mu řekne: 'Ano, nyní byste měl být očkován a vaši léčbu odložíme o dva až tři týdny',“ vysvětlil ředitel Masarykova onkologického ústavu v Brně Marek Svoboda.
Nezanedbat prevenci
Péči o už diagnostikované onkologické pacienty podle lékařů epidemie koronaviru nezastavila, odkládají se ale preventivní prohlídky. Podle ambulantních specialistů návštěvnost v jejich ordinacích není rozhodně stále taková, jako před vypuknutím pandemie. Odkládání naplánovaných kontrol však podle nich může vést k rozvoji onemocnění.
Například jedna z pacientek dermatoložky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Moniky Arenbergerové vynechala jarní prohlídku svého znaménka v oblasti břicha. „V září jsme se potkaly znovu, znaménko se změnilo a už to byl maligní melanom,“ uvedla.
Ubylo také pacientů při endoskopických kontrolách. „Zaznamenáváme zhruba deseti až dvacetiprocentní úbytek,“ potvrdil předseda České gastroenterologické společnosti Milan Lukáš.
Vliv vývoje koronavirové nákazy na návštěvy ambulantních specialistů dokládají i čísla Všeobecné zdravotní pojišťovny. Třeba právě screening rakoviny děložního hrdla nebo mamograf podstoupilo do loňského listopadu jen podle dat VZP meziročně o 15 tisíc žen méně.
„Není důvod do nemocnice nejít proto, že by v ní mohl dostat onemocnění koronavirem. Je tam podniknuto spustu opatření pro to, aby se v ní onemocnění nešířila,“ zdůraznil na začátku ledna ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).