Mrtvice – Vše o zdraví

Mrtvice - Vše o zdraví

ZAČÍNÁME CHODIT

Zasáhne vás jako blesk z čistého nebe a během několika sekund poškodí váš mozek. Cévní mozková příhoda (zkr. CMP, jinak také iktus, mozkový infarkt, lidově mozková mrtvice).

Dočasně nebo trvale vás připraví o dovednosti, které považujete za zcela samozřejmé. Mezi ně patří často – minimálně na začátku – schopnost chodit.

Mnoho pacientů však dokáže s tímto omezením vytrvale a úspěšně bojovat.

Velká většina mozkových příhod zasáhne motorická centra a v důsledku toho způsobí tzv. parézy (částečná ochrnutí a ztráty hybnosti) nebo plegie (úplné ochrnutí, obrna, naprostá ztráta hybnosti).

Je typické, že mrtvice napáchá škody v jedné mozkové hemisféře a způsobí tak částečnou či úplnou nehybnost opačné části těla. Často se tedy stává, že pacient po mozkové příhodě ochrne na levou, nebo pravou část těla, což mu chůzi ztěžuje nebo zcela znemožňuje.

  Další komplikací může být ztráta citlivosti v určitých částech těla. Když se zdravý člověk dotkne chodidlem podlahy, cítí to, zatímco pacient po mrtvici nemusí vůbec cítit, kde v prostoru se jeho noha nachází. Jestliže mrtvice zasáhne tzv.

malý mozek, může u pacientů docházet také k poruchám rovnováhy. Dále mohou mít problém s koordinací pohybů, orientací v místě i čase. To všechno představuje pro přirozenou chůzi obrovský handicap.

Spolu s ochrnutím, necitlivostí, slabostí a ztrátou rovnováhy, má mnoho pacientů po mrtvici zkreslené vnímání vlastního těla. Nedokážou si uvědomit, že určitá část jejich těla i nadále existuje nebo kde končí… Poškození zrakového nervu například může zmenšit zorné pole člověka tak, že v zrcadle vidí jen polovinu svého těla.

Druhá polovina „se objeví“ až po natočení hlavy, ale pacient si v tu chvíli musí (někdy komplikovaně) uvědomit, že musí hlavu otočit, aby na „neviditelnou“ část těla dohlédl.  Poškození hybných center mozku také často ovlivní svalový tonus.

Svalové kontrakce slábnou, nebo se svaly naopak stahují příliš pevně na to, aby umožnily tak jednoduchý pohyb, jakým je pro zdravého člověka krok vpřed…

Když náš mozek funguje správně, vysílá svalům signály k pohybu a jeho uskutečnění. Po mrtvici je tento proces často opačný. Fyzioterapeut pracuje na tom, aby vytvořil podněty, které se odesílají do mozku. Vlastníma rukama rozhýbává svalstvo pacienta v případě, že toho postižený není sám schopen.

Informace o pohybu jsou tak opakovaně odesílány do mozku, který si jej časem zapamatuje – „znovu naučí“. S rehabilitací by měl pacient začít hned, jakmile se jeho stav stabilizuje. K tomu může dojít po několika dnech, ale i týdnech. Obecná doporučení i praxe říkají, že čím dříve je následná terapie zahájena, tím lépe.

Aerobní i posilovací cvičení se provádějí nejen s cílem zlepšit pacientův zdravotní stav, ale také ve snaze snížit riziko dalších mozkových příhod. A chůze samotná je významnou preventivní aktivitou.

Ovšem dříve, než začneme o chůzi po mozkové příhodě vůbec uvažovat, musí fyzioterapeut přesně zjistit všechny nedostatky, které by mohly začátek rehabilitace negativně ovlivnit.

Postupně by měl s pacientem provádět řadu přípravných cvičení pro posílení svalstva, jež je k chůzi potřeba, a pracovat na tom, aby se pacient cítil sebejistě v prostoru. Samozřejmě vždy záleží na rozsahu a místě poškození, ale bylo by naivní předpokládat, že chůze samotná bude první fází rehabilitace.

Jakmile fyzioterapeut považuje pacienta za schopného chůze, měl by jej seznámit s tím, že akt chůze zahrnuje mnoho izolovaných pohybů a zapojují se do něj desítky svalů.

Existuje osm hlavních fází pohybu, které naše tělo uskutečňuje při každém kroku. Součástí procesu, při němž se obnovuje schopnost chodit, by mělo být oddělené osvojování každé této fáze a jejich postupné spojování.

Jako by byl pacient začínajícím tanečníkem, který se kousek po kousku učí novou choreografii.

Pro pacienty po mozkové příhodě je důležité si uvědomit, že cesta k uzdravení může být velmi zdlouhavá a že jejich motorické funkce se nemusí obnovit úplně. Přesto je třeba každý pokrok brát jako velký úspěch. Jakmile se pacient začne cítit při chůzi jistě, může se stát jeho hlavní zbraní v boji proti mrtvici, pilířem aktivního života.

O pozitivním vlivu 6000 kroků denně na kardiovaskulární systém jsme již na našem portálu napsali mnoho. Stejně tak je nutné zopakovat nepopulární radu „poraďte se se svým lékařem“.

Zvláště pokud jste pacientem po cévní mozkové příhodě, je více než vhodné rehabilitovat pod dohledem lékaře a fyzioterapeuta, který individuálně upraví chodeckou aktivitu dle vašich stávajících možností.

Foto: © Johanna Goodyear | Dreamstime.com

Mrtvice může postihnout i člověka, kterému nebylo ani třicet. Většina lidí přitom nerozpozná příznaky

„Mozková mrtvice se týká naprosto všech, bez ohledu na čas, místo, pohlaví. Například i v pražské tramvaji,“ zdůvodnila mluvčí fondu Iva Křenová, proč letos upozorňuje na rizika mozkových příhod právě tramvaj jezdící pražskými ulicemi.

Lékaři, ale i pacienti, kteří v tramvaji budou stejně jako polepy na voze a letáčky uvnitř, se pokusí zvětšit povědomí lidí o tom, co mozková mrtvice je a jak se projevuje.

„Při různých anketách 70 procent našich obyvatel nevědělo, co mrtvice je, jak se projevuje. Znají to jako abstraktní pojem a nevědí, co to znamená,“ upozornil primář neurologie ve Fakultní nemocnici Motol Aleš Tomek.

Největším rizikem při mozkové příhodě totiž je, že ji lidé nerozpoznají, případně že poznatky podcení. Jenomže když se včas nedostanou do rukou lékařů, není jim již pomoci. Podle Aleše Tomka je hraničním časem šest hodin, nejlepší však je dorazit k lékaři do hodiny od prvních příznaků.

Fakta

  • Mozková mrtvice je způsobena omezeným nebo úplně přerušeným tokem krve do části mozku. Nervová tkáň začíná odumírat už po několika minutách bez kyslíku a vzniklé poškození je nevratné, protože mozkové buňky nejsou schopny regenerace.
  • Jak poznat, že má někdo mozkovou mrtvici? Mezi hlavní příznaky patří:• Problémy s pohybem a jeho koordinací zakopávání, náhlé závratě, ztráta rovnováhy• Ochrnutí či necitlivost často se týká jen poloviny těla, postižený má povadlý koutek na tváři, není schopen zvednout obě ruce nad hlavu• Problémy s řečí a s porozuměním drmolí, mluví z cesty, nerozumí• Porucha zraku rozmazané či dvojité vidění, úplná ztráta zraku• Náhlá silná bolest hlavy občas doprovázena zvracením, ztrátami vědomí
  • Co k mrtvici vede? Je možné jí předcházet?Důležitá je zdravá životospráva, která může riziko příhody významně snížit. Za rizikové faktory se považují:• Nadváha či obezitaNedostatek pohybuNadměrný příjem alkoholuKouřeníVysoký krevní tlak a cholesterolCukrovkaChoroby srdce a cévVýskyt mrtvice v rodiněVěk 55+Mužské pohlavíUžívání drog (především kokainu, amfetaminu)
  • Co dělat při podezření na mrtvici?Neprodleně volat záchrannou službu. Užitečné je také lékařům říci o přesném času, kdy problémy vznikly, o lécích, které pacient užívá, a o nemocech, se kterými se léčí.
Zajímavé:  Lindynette - Vše o zdraví

Dobré je, aby člověk znal příznaky nejenom proto, že může mrtvice postihnout jej samého, ale i proto, aby dokázal pomoci svým blízkým. To ostatně zachránilo Lukáše Bardu, který je živoucím důkazem toho, že mozková příhoda není jen onemocněním starých lidí – postihla jej, když mu bylo 29 let.

„Zachránila mě moje tehdejší přítelkyně – teď už manželka – protože měla s mrtvicí předchozí zkušenost ve svém okolí. Okamžitě mi zavolala záchranku. Já jsem to chtěl zaspat s tím, že budu v pohodě, ale nebyl jsem v pohodě,“ vzpomínal.

video

Studio 6: Světový den mrtvice

Jeho zkušenost s onemocněním zároveň ukazuje i na to, že mrtvici nejenže může dostat každý v jakémkoli věku, ale také z netušených příčin. V případě Lukáše Bardy, který je velmi vysoký, patrně šlo zkrátka o to, že si chtěl zdřímnout.

„Lehnul jsem si na gauč a nevešel jsem se tam. Tak jsem se kroutil, možná jsem si přeležel krk, co jsme se bavili v Motole na neurologii. Mohlo to zapříčinit, že mi to zablokovalo cévu, a pak mi šel cucek cévami do mozku,“ popsal.

Mrtvice zabije ročně přes 8 tisíc lidí, v řadě případů by jí přitom šlo předejít – VZP ČR

Nemoci oběhové soustavy jsou vůbec nejčastější příčinou úmrtí v Česku. Mezi nimi mají hned po ischemické chorobě srdeční na svědomí nejvíce životů cévní mozkové příhody.

VZP v loňském roce vydala za péči o pacienty, které mozková příhoda postihla, 2,2 miliardy korun. Riziko onemocnění lze přitom do značné míry snížit zdravým životním stylem.

I v tom se snaží být VZP aktivní – k odpovědnosti za vlastní zdraví motivuje klienty nabídkou různých benefitů.

Při cévní mozkové příhodě, která bývá laicky označována též jako mrtvice, je přerušen průtok krve mozkem. Důvodem je ucpání mozkové cévy sraženinou nebo její prasknutí.

Podle nejaktuálnějších dostupných dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky zemře z této příčiny 8 až 9 tisíc lidí ročně (v roce 2017 to bylo v celém Česku 8 504).

I když jde o poměrně vysoké číslo, ve srovnání s relativně nedávnou dobou se situace zásadně zlepšila. Například ještě v roce 1995 měla cévní mozková příhoda na svědomí 18 139 životů.

VZP v loňském roce evidovala téměř 81 tisíc klientů, jimž lékaři poskytovali péči v souvislosti s mozkovou příhodou nebo s jejími následky. Šlo jak o nemocné, které mrtvice loni akutně postihla, tak o ty, které totéž potkalo již dříve, ale jejich stav stále vyžaduje zdravotní péči.

Počet klientů VZP léčených kvůli cévní mozkové příhodě a náklady na léčbu

Počet pacientůNáklady celkem v Kč
Rok 2013 76 230 1 727 916 000
Rok 2014 75 042 1 873 312 000
Rok 2015 82 219 1 978 713 000
Rok 2016 81 786 2 070 352 000
Rok 2017 80 095 2 113 366 000
Rok 2018 80 787 2 189 144 000

Vzhledem k tomu, že mozkové buňky jsou mimořádně citlivé na nedostatek kyslíku, je při cévní mozkové příhodě naprosto zásadní její včasná diagnostika a následně co nejrychlejší lékařská pomoc. I laik by měl proto znát typické příznaky.

Některé typické příznaky cévní mozkové příhody

  • oslabení či porucha hybnosti končetin na jedné či obou polovinách těla
  • porucha mimiky tváře (často na jedné straně) – typický spadlý koutek úst
  • obtíže s vyjadřováním nebo obtížné vyslovování
  • závratě
  • porucha vidění – například zamlžené vidění, často na jednom oku
  • dvojité vidění
  • bolest hlavy v kombinaci s dalšími příznaky
  • pocit na zvracení nebo zvracení
  • zmatenost

Popsané potíže mohou spontánně odeznít, stagnovat nebo se naopak prohlubovat. Odborníci ovšem zásadně varují před tím, aby člověk čekal například na to, až problémy samy odezní. Vždy je nutné co nejrychleji kontaktovat lékaře! Doslova minuty mohou pacienta dělit od smrti nebo vážných trvalých následků.

Riziko, že člověka postihne mrtvice, stoupá s věkem. Kromě příčin, které nelze ovlivnit, existují i rizikové faktory, kterým lze předcházet.

Lékaři radí snížit příjem alkoholu, nekouřit, hlídat si krevní tlak a hladinu cholesterolu v krvi. Vhodnou prevencí je zdravý životní styl, vyvážená strava a dostatek pohybu.

VZP proto nabízí svým klientům finanční příspěvky jak na pohybové aktivity (pro děti i pro dospělé), tak například na odvykání kouření.

Vlastimil Sršeň tiskový mluvčí

Mozková mrtvice v Česku postihuje stále mladší ročníky. Pomoci mohou nová doporučení pro trombolýzu

Náhle vzniklý pokles koutku úst, porucha řeči, oslabení nohy nebo rukou, poruchy vidění – to všechno jsou příznaky cévní mozkové příhody (CMP), která v Česku ročně postihne přibližně 25 tisíc lidí.

Zajímavé:  Pigmentové skvrny - Vše o zdraví

Asi 30 % z nich na nemoc umírá, dalších 30 % končí s trvalými následky a doživotně potřebuje pomoc. Tato čísla by mohla pomoci snížit nová doporučení evropských a českých neurologů. Prodlužují dobu, kdy může pacient po mozkovém infarktu dostat tzv.

trombolýzu – léčbu, která rozpouští krevní sraženiny, jež infarkt způsobují.

„U tohoto typu onemocnění se počítá každá minuta, čím dříve pacient dorazí, tím větší je šance, že odejde bez následků. Většina pacientů s akutní ischemickou cévní mozkovou příhodou – mrtvicí – může trombolýzu dostat maximálně do 4,5 hodin od prvních příznaků.

Nová evropská a česká doporučení teď pro vybrané pacienty posouvají tuto dobu až na 9 hodin, nicméně stále je to boj o každou minutu,“ vysvětluje doc. MUDr. Aleš Tomek, Ph.D., předseda Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti ČLS JEP.

Nová doporučení vydává jak Evropská organizace pro cévní mozkové příhody (ESO), tak Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti.

Docent Tomek připomíná, že mozkové příhody postihují stále častěji mladší ročníky, a neurologové se tak setkávají i s 30–40letými pacienty.

Rozhoduje rychlost a včasnost léčby krevních sraženin

Pokud se člověk nedostane s mozkovým infarktem do nemocnice včas, hrozí mu invalidita, například v podobě zhoršení pohybu, řeči, zraku, sluchu, paměti, v horším případě i smrt.

„Naopak včasná léčba znamená, že člověk má větší šanci odejít z nemocnice „po svých“ nebo jen s mírným postižením.

Obecně lze říci, že u vybraných pacientů je lepší nedělat nadbytečná doplňující vyšetření a nezdržovat provedení trombolytické léčby – čas je zásadní,“ připomíná neurolog.

Jak uvádí prof. MUDr. Daniel Šaňák, Ph.D., vedoucí lékař Komplexního cerebrovaskulárního centra Neurologické kliniky FN Olomouc, trombolýzu je možné podat i vybraným pacientům s nádorem nebo nedávným srdečním infarktem.

„Výsledky velkých analýz klinických dat pacientů z mezinárodních registrů ukazují, že trombolýza je bezpečná i u těch, kde není zpočátku zcela jasné, zda je příčinou neurologického postižení mrtvice, nebo jiná, méně závažná diagnóza jako např. záchvat migrény či epileptický záchvat, anebo potíže psychického rázu imitující mrtvici,“ vysvětluje prof. Šaňák.

Stejně tak by neurologové neměli otálet s podáním léků při „malých neurologických nálezech“. Podle primáře Neurologického oddělení a iktového centra Nemocnice Chomutov MUDr. Jiřího Neumanna přichází s „malým“ nálezem do nemocnic 30–40 % pacientů.

„Dříve tito lidé na trombolýzu nedosáhli, přitom zde existuje větší riziko pozdějších handicapujících následků, a to dokonce u jedné třetiny z nich. I u těchto pacientů je bezpečné a přínosné trombolýzu provést,“ říká primář.

Nová doporučení upravují i způsob léčby těch, kteří dostali mozkovou mrtvici před probuzením (tzv. wake up stroke).

„Protože není možné určit čas vzniku, nemohla být trombolýza u pacientů, kterých je mezi 20 a 25 %, provedena.

Analýzy však ukazují, že tito lidé z léčby jednoznačně profitují a u více než 60 % z nich dosahujeme velmi dobrého léčebného výsledku,“ doplňuje prim. MUDr. Jiří Neumann.

Specifická rizika mrtvice u pacientů užívajících léky proti srážlivosti krve (antikoagulancia)

Neurologové v nových doporučeních také řeší situace, kdy pacienti utrpí mrtvici na protisrážlivé (antikoagulační) léčbě a v případě trombolýzy u těchto pacientů existuje riziko závažného krvácení.

„Počet lidí na antikoagulanciích včetně II. generace (NOAC) se řádově zvyšuje. V poslední době také například kvůli infekci covid-19 a s ní spojenému zvýšenému riziku trombotických komplikací.

U většiny pacientů nemůže být trombolýza provedena.

Výjimkou je jeden z preparátů NOAC, který má dostupné specifické antidotum – látku s opačným účinkem, která umožnuje okamžité vyrušení protisrážlivého účinku,“ doplňuje prof. Šaňák.

Cévní mozková příhoda je druhou nejčastější příčinou úmrtnosti ve světě. Ročně toto onemocnění celosvětově postihne více než 17 milionů lidí.

Liší se dle typu – ischemická, u níž je příčina podobná jako u srdečního infarktu s tím rozdílem, že k uzávěru cévy dochází v mozku, a ne v srdci.

Ischemická cévní mozková příhoda tvoří přibližně 90 % všech mozkových příhod. Hemoragická, při které dochází ke krvácení do mozku, tvoří přibližně 10 %.

Nová odhalení o následcích koronaviru na zdraví. Může vyvolat i cukrovku

SARS-CoV-2 vyvolal na vědeckém poli záplavu výzkumů, studií a odborných textů. Světová zdravotnická organizace (WHO) eviduje takových publikací skoro 15 tisíc. Přesto zůstává nový koronavirus i nemoc, kterou způsobuje, v mnoha ohledech velkou neznámou. Dlouhodobé zdravotní dopady se navíc mohou studovat ještě roky.

Už nyní ale z množství dat vyplývá, že jde o mnohem víc než předvídatelný a jednoduchý respirační virus, který zasahuje pouze dýchací soustavu.

Studie zveřejněná v odborném časopise The Lancet nedávno popsala covid-19 nejen jako onemocnění dýchacích cest, ale také jako cévní nemoc. Vědci zdravotní potíže pacientů spojují s množením viru v endoteliálních buňkách. Ty tvoří hranici mezi cévní soustavou a tkáněmi a ovlivňují přesun látek přes cévní stěnu.

Uvádí přitom příklad 71letého muže s transplantovanou ledvinou, u kterého byla diagnostikována nemoc covid-19, a který následně zemřel na selhání několika orgánů. Po analýze transplantované ledviny se ukázalo, že se virus replikoval právě v endoteliálních buňkách. Zánětlivé buňky spojené s endoteliálními se našly také v jeho srdci, tenkém střevě a plicích.

Selhání mnoha orgánů se objevilo také u 58leté obézní ženy, která měla diabetes a vysoký tlak a zemřela na srdeční zástavu. Také u ní odborníci našli zanícené buňky endotelu v plicích, srdci, ledvinách a játrech.

Autoři studie napsali, že se při covid-19 jako vstup do buněk využívají receptory ACE2 – enzymy nacházející se na vnější stěně buněk plic, cév, srdce, ledvin a střev. To by vysvětlovalo, proč se nemoc projevuje tolika různými symptomy.

„Ta studie popisuje důkaz o mikroskopickém poškození a virové infekci v cévách v četných orgánech u tří pacientů nakažených virem SARS-CoV-2.

 Odpovídá to přibývajícím vědeckým a klinickým důkazům, že virus SARS-CoV-2 může infikovat a poškodit kromě plic četné další orgány jako ledviny, srdce, střeva a játra tím, že poškodí endoteliární buňky, jež pokrývají vnitřní stěnu cév,“ uvedl šéf amerického centra pro zdravotnické inovace Russell Medford.

Otazníky už dříve vyvolával další ze symptomů nemocných – četné krevní sraženiny. Washington Post už koncem dubna informoval o tom, že jsou podle amerických lékařů právě sraženiny odpovědné za významnou část úmrtí. V univerzitní nemocnici v Atlantě byly zjištěny až u 40 procent nakažených.

Při pitvách obětí koronaviru byly v jejich plicích nalezeny stovky mikroskopických sraženin. Větší mohou v mozku nebo v srdci vyvolat infarkt, napsal server.

Zajímavé:  Problémy s početím - Vše o zdraví

I když se lékaři neshodují v názoru, proč sraženiny vznikají, mnoho z nich se domnívá, že právě ony mohou být odpovědné za podstatnou část úmrtí pacientů s diagnózou covid-19.

 Vysvětluje to podle nich také to, proč část nakažených zemřela doma.

Server MIT Technology Review v souvislosti s krevními sraženinami upozornil zejména na zvýšené riziko mrtvic, které se objevují i u mladších pacientů.

Virus ale může způsobovat i některé neurologické potíže a symptomy – část pacientů s covid-19 si například stěžuje na ztrátu čichu a chuti.

Jedna ze studií, kterou server cituje, takový jev detekovala dokonce u 65 procent pozitivně testovaných.

Další z nových poznatků o koronaviru naznačují, že může poškozovat buňky, které produkují inzulín. Upozornil na to časopis Nature.

Jedním z pacientů, u kterého se v souvislosti s covid-19 vyvinul diabetes, je 18letý student Finn Gnadt z německého Kielu. Koronavirem se podle Nature nakazil v půlce dubna, ačkoliv nepociťoval žádné příznaky. Později se u něj ale objevilo náhlé vyčerpání a neustálá žízeň. Začátkem května mu lékaři diagnostikovali diabetes prvního stupně, který se podle nich rozvinul právě kvůli koronaviru.

Většina diabetiků se potýká s tím, že jim buňky slinivky břišní, které produkují potřebný inzulin, zničí vlastní imunitní systém.

Ošetřující lékař Finna Gnadta je ale přesvědčený, že je v tomto případě zdevastoval virus. Odborníků, podle kterých virus skutečně diabetes může podnítit, přitom přibývá.

Doposud se přitom o cukrovce mluvilo spíše jako o jednom z faktorů, který naopak zhoršuje průběh covidu.

U většiny lidí s touto nemocí vlastní imunitní systém omylem zničí beta buňky slinivky břišní, které produkují inzulin. V případě německého studenta podle jeho lékaře tyto buňky zničil virus.

„Cukrovka je při nákaze covidem jako dynamit,“ řekl pro Nature vědec Paul Zimmet z australské Monash University v Melbourne, který se nyní na spojení mezi oběma chorobami zaměřil.

Jiní vědci však připomínají, že je třeba záležitost ještě zkoumat. „Počty okolo diabetu s předchozím onemocněním covid-19 musíme sledovat a posoudit, zda se čísla zvyšují, či naopak snižují oproti běžným hodnotám,“ řekl Naveed Sattar z University of Glasgow.

Před covid-19 by se měli mít na pozoru i pacienti s kardiologickými problémy, patří totiž mezi skupiny, kterým hrozí komplikovanější průběh nemoci. Stejně tak by však neměli zanedbávat preventivní kontroly.

„Úplně přímá postižení srdečně-cévního systému ve smyslu fibrilace síní nebo cévních mozkových příhod nejsou, zdá se, tak výrazná – řada pacientů s koronavirem, kteří mají těžký průběh, má spíše žilní trombózy, plicní embolie, ale ne tyhle dvě diagnózy.

Také nemáme moc dat o tom, že by virus přímo napadal srdce. Jsou to spíše druhotné následky a dopad těžkého infekčního průběhu, než že by to bylo primární postižení.

Ale když začne srdce selhávat, prognóza pacientů je neblahá,“ uvedl pro Seznam Zprávy kardiolog a předseda české kardiologické společnosti Aleš Linhart.

Rizikovými faktory přitom mohou být cukrovka, obezita, kouření či vysoký krevní tlak.

„Z těch, kteří mají nemoc tak vážnou, že virus zasáhne srdce, jich nepřežije už padesát procent,“ uvedl už dříve v rozhovoru pro Seznam Zprávy šéf kardiologie motolské nemocnice Josef Veselka.

Koronavirus však dokáže znatelně narušit i běžné fungování obranyschopnosti lidí. U části pacientů s covidem se vyvíjí nebezpečná cytokinová bouře. Cytokiny obvykle aktivují bílé krvinky k tomu, aby zabíjely infekční mikroorganismy, zejména bakterie a viry.

Nadměrná produkce cytokinů však ohrožuje zdraví. Generuje vznik nebezpečných toxických látek, které sice usmrtí vše živé, ale současně i vlastní buňky.

Při sepsi dochází k cytokinové bouři, tedy k takové koncentraci zánětových faktorů, při níž poklesne krevní tlak a selžou funkce životně důležitých orgánů.

Jak bouři zabránit, nyní zkoumají třeba vědci z 1. lékařské fakulty a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Pomáhat by mohla znalost molekuly interleukinu-6 (IL-6), která při spouštění cytokinové bouře hraje významnou roli.

Zkoumání této molekuly interleukinu se věnuje Centrum nádorové ekologie (CEN) univerzity.

„IL-6 je molekula naprosto potřebná k tomu, aby byla zahájena imunitní odpověď, která je nutná k potlačení infekce,“ uvedl hlavní vědecký koordinátor centra a přednosta Anatomického ústavu 1. LF UK Karel Smetana.

Jedním dalších průvodních jevů covidu je vyrážka, která byla vypozorována zejména u mladších pacientů a trvala po dobu několika dní.

Jako takzvané covidové prsty označují lékaři červené hrboly na prstech zejména dolních končetin, které jsou bolestivé na dotek a mohou svědit. Podle ředitele Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a přednosty Dermatovenerologické kliniky FNKV a 3.

 lékařské fakulty UK Petra Arenbergera se u některých pacientů objevily jako jediný příznak onemocnění covid-19. „Covidové prsty jsou pro dermatology něco nového,“ dodal Arenberger.

Pacienti s takovými kožními příznaky by podle něho měli být vyšetřeni na nákazu novým koronavirem.

Vyrážka pravděpodobně vzniká jako zánětlivá reakce kůže na antigen viru spojený s ischemií končetin, tedy onemocněním tepen v končetinách nebo krevními sraženinami.

Kožní příznaky covidové infekce se vyskytují asi u 20 procent pacientů. Objevují se obvykle třetí až pátý den onemocnění a posléze samy odeznějí.

Mezi další kožní příznaky nového koronaviru patří například kopřivka, mramorovaná kůže a drobné krevní výrony na dolních končetinách.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *