Myomy jsou nezhoubné nádory, které vznikají v lidském těle v orgánech tvořených hladkou svalovinou. Nejčastěji se nacházejí v děloze. Postihují 20 – 30 % žen ve věku nad 35 let.
Je známo, že jedna třetina žen s děložními myomy trpí menstruačními obtížemi. Příčina vzniku těchto nezhoubných děložních nádorů není zcela jasná.
Zásadní roli při jejich vzniku hrají ženské pohlavní hormony, dědičné, rasové a geografické faktory.
Jaké jsou příznaky děložního myomu?
Větší část žen nemusí mít žádné příznaky a s diagnózou děložního myomu se poprvé setkají při preventivním gynekologickém vyšetření.U žen s příznaky (symptomy) patří mezi jejich typické představitele následující obtíže:
- silné a prodloužené menstrauční krvácení, často spojené s úbytkem červených krvinek a železa (anémie)
- nepravidelné nebo bolestivé menstruační krvácení
- tlak nebo bolesti v pánvi a podbříšku
- pocity plnosti v podbříšku, zvětšení objemu břicha, otok, nadýmání
- bolesti při pohlavním styku
- časté nucení na moč či obtíže při vyprazdňování močového měchýře (retence), zácpa
- poruchy plodnosti (fertility)
Jak lze myom diagnostikovat?
Většinou během gynekologické preventivní prohlídky, kdy je pohmatem zjištěno zvětšení dělohy. Přítomnost myomu lze s jistotou potvrdit pomocí zobrazovacích vyšetřovacích metod, v dnešní době především ultrazvukem. V případě nejasného nálezu lze vyšetření doplnit o computerovou tomografii (CT) či magnetickou rezonanci (MR).
Lze vzniku myomu předejít?
V současné době není známo žádné účinné preventivní opatření, které by zabránilo vzniku myomu. Jediným preventivním opatřením, které může omezit nežádoucí vliv myomu na zdraví, je včasný záchyt v rámci gynekologické preventivní prohlídky. Včasná diagnóza a posouzení velikosti, lokalizace a přítomnosti obtíží může lékaři pomoci zvolit správnou strategii.
Myomy a neplodnost
Je známo, že děložní myomy mohou způsobovat potíže v případě, že si žena přeje otěhotnět. Může se jednat o sterilitu (ženě se otěhotnět nedaří vůbec) nebo infertilitu (žena otěhotní, ale dochází k opakovaným těhotenským ztrátám).
Na vině mohou být právě myomy, které mohou různým způsobem deformovat děložní dutinu a ovlivňovat funkci dělohy jako takové, ve které pak nejsou vhodné podmínky pro vývoj těhotenství.
Nejvíce ovlivňují plodnost myomy, které se vyklenují přímo do děložní dutiny (tzv. submukozní), ale poruchy plodnosti jsou prokázány i v případě myomů umístěných v děložní stěně (tzv.
intramurální), méně pak v případě myomů, které jsou umístěny spíše na povrchu dělohy (tzv. subserozní).
Řešení v takovémto případě je většinou operační – odstranění myomu, tzv. myomektomie, prováděná buď minimálně invazivní laparoskopickou technikou, či v případě komplikovaných výkonů klasickou operací z řezu na břiše. Při submukozním umístění myomy se využívá hysteroskopická technika operace, kdy se nástroje zavádějí do děložní dutiny pochvou.
V případě nemožnosti odstranění myomu (například pro riziko velkého poranění dělohy) se provádějí výkony, které omezují krevní průtok myomy a tím způsobují jejich zmenšování. Jedná se buď o laparoskopický uzávěr děložních tepen – LUAO – nebo radiologem prováděnou embolizaci děložních tepen UAE.
Všechny tyto výkony samozřejmě na našem pracovišti provádíme s možností další konzultace v naší poradně pro sterilitu a infertilitu a navázáním péče, která by měla vést k úspěšnému cíli, kterým je v tomto případě porod zdravého dítěte.
Management a možnosti léčby na našem pracovišti
Myomy, které nezpůsobují obtíže a nerostou, mohou být jen sledovány a ponechány bez léčby. Pokud však myomy činí ženě obtíže, nebo se zvětšují do velikosti nad 5 cm nebo způsobují celkové zvětšení dělohy do velikosti těhotenství III.
lunárního měsíce, je léčba již vhodná. Dnešní medicína a operační technika je schopna ženám, které si to přejí, nabídnout i celou řadu výkonů řešících problémy způsobené myomem, ale zachovávajících dělohu.
Důvodem k provedení takovýchto výkonů může být například žádoucí těhotenství, kdy myom z různých důvodů brání početí, nebo jenom přání ženy si dělohu zachovat, např. z psychických důvodů.
Snažíme se ženám vždy, kdy je to z medicínského hlediska možné, vyhovět a naše poradna je zaměřena právě na indikace a provádění těchto dělohu zachovávajících výkonů.
Volba a způsob léčby závisí na obtížích, umístění a velikosti svalových uzlů, na věku ženy a některých dalších faktorech. Možnosti léčby děložních myomů můžeme v zásadě rozdělit na dvě skupiny. Medikamentozní léčba a chirurgická léčba.
Na našem pracovišti se soustřeďujeme na chirurgickou léčbu, hormonální terapii použiváme pouze jako doplněk léčby chirurgické v různých specifických situacích, protože použita samostatně vede často pouze k dočasnému řešení problémů, které se dříve či později vracejí. Chirurgické zákroky můžeme rozdělit na radikální výkony odstraňující celou dělohu a naopak na výkony dělohu zachovávající.
Hysterektomie
Odstranění dělohy se provádí buď pouze poševní cestou, nebo laparoskopicky, či při velmi objemných dělohách břišní cestou z klasického řezu. Kromě této standardní operativy provádíme na našem pracovišti tyto dělohu šetřící výkony:
Myomektomie
Odstranění pouze myomu či myomů z dělohy při jejím zachování. Tento výkon se provádí různými technikami dle lokalizace a velikosti myomu. Při jeho lokalizaci tzv.
submukózně, to znamená v situaci, kdy se myom vyklenuje do děložní dutiny, se výkon provádí hysteroskopicky, tedy cestou přes pochvu a děložní hrdlo.
Dle velikosti myomu je někdy potřeba tento výkon provést ve dvou až třech fázích.
Při lokalizaci myomu v děložní stěně a jeho vyklenutí do břišní dutiny se výkon provádí většinou laparoskopicky, tedy ze třech až čtyřech vpichů přes břišní stěnu.
Pro jeho odstranění z břišní dutiny je někdy nutno jeden ze vpichů mírně rozšířit. Sešití jizvy na děloze je většinou rovněž možné laparoskopicky.
Při velmi velkých myomech je možné provést myomektomii i klasickou cestou z řezu na břišní stěně.
Laparoskopický uzávěr děložních tepen (LUAO)
Jedná se o metodu, kdy se laparoskopickou technikou provede uzávěr hlavních přívodných tepen k děloze a tím se významně omezí prokrvení myomů, které reagují postupným zmenšováním svého objemu.
Velkým propagátorem této metody byl dnes již zesnulý Doc. Dr. Z. Holub CSc., který ji jako primář zavedl na našem pracovišti do běžné praxe. Metoda je vhodná především u vícečetných myomů, často v kombinaci s myomektomií dostupných myomů.
Těhotenství po této operaci je možné.
Embolizace děložních tepen (UAE)
Metoda obdobná operačnímu uzávěru děložních tepen, ale prováděna rentgenologem. Přes stehenní tepnu se k děložním tepnám zavede katetr a do tepen se zavede látka, která tepny uzavře.
Metoda je méně cílená, než operační řešení a je vhodná zejména tam, kde chirurgické řešení není možné.
V této indikaci ji také na našem pracovišti používáme, výkony provádí primářka zdejšího rentgenologického oddělení prim. Dr. Ouhrabková.
Myom – nemoc těla i duše
Datum: 17.09.2020
Děložní myom je nezhoubný nádor, který vyrůstá z děložní svaloviny. Myomy můžou být uvnitř děložní dutiny, zvenku dělohy, nebo přímo ve stěně.
Někdy se myom nemusí projevovat několik let, jindy roste velmi rychle, vždy záleží na konkrétní situaci. Nejčastějšími příznaky růstu myomů jsou:
- časté, nutkavé močení
- záněty močového měchýře
- bolesti v podbřišku
- silné menstruační krvácení
- bolesti v křížové oblasti
Myom jako nemoc duše
V děloze vzniká nový život. Děloha je symbolem mateřství a všech specifik ženskosti, symbolem plození, symbolem bezpečí pro počaté dítě, symbolem zrození a tvořivosti. Všechny nemoci dělohy souvisí přímo se selháváním ženství, ženského ega.
Myom může symbolizovat na tělesné úrovni nenaplněnou touhu ženského ega po prvním dítěti, nebo ještě po dalších dětech. Tato touha může být podvědomá, často neprojevená na úrovni vědomí.
Myomy také často symbolizují touhu po dalším prodlužování ženskosti nebo po „hraní“ fyziologicky mladších, a tedy vzrušivějších ženských rolí, byť čas těchto rolí objektivně pominul, a vývoj ženskosti by se proto měl ubírat už zcela jiným směrem.
Některé ženy se však odmítají smířit s přirozeným vyhasínáním primárních fyziologických funkcí a snaží se na tomto místě zachránit vše, co se dá užíváním hormonální léčby, která by měla zastavit přirozený vývoj ženského těla a zakonzervovat mládí.
Přirozeným přijetím fází ženského vývoje a zrání může každá žena předejít růstu myomů a cyst.
Myomy poukazují na některý z podvědomých duševních stavů
- žena směřuje svoji energii do nepodstatných či nevyhovujících aktivit, jakými je třeba nevhodné zaměstnání, kde musí plnit více méně mužské funkce
- žena zapomíná sama na sebe. Nevěnuje se sobě samé, veškerou péči a starost věnuje dětem (často dospělým), rodině, druhý lidem nebo práci
- žena žije v nenaplněném vztahu bez lásky a něhy
- žena má podvědomou touhu po dítěti, často si to však neuvědomuje
- žena má dlouho potlačované emoce, které nemůže nebo neumí ventilovat. Tyto emoce se většinou týkají mateřství, partnerství a sexuálního života
Myom jako nemoc těla
Vliv zevních faktorů na vznik myomů
Strava je velmi silným zevním faktorem ovlivňujícím vznik myomů. Důležité v tomto ohledu je si uvědomit základní chyby ve stravování:
- nadměrná konzumace chladných potravin a nápojů (zmrzliny, ledové nápoje, studená jídla)
- nadměrná konzumace kuřecího masa z velkochovů. Hormony obsažené v potravě, i v malém množství mají velký vliv na funkci celého hormonálního systému
- nadměrná konzumace přidaného cukru v potravinách má často za následek celkové překyselení organismu a následný vznik cyst a myomů
- dlouhodobá konzumace chemikálií v potravě
- nadměrná konzumace mléka a mléčných výrobků
Další faktory ovlivňující vznik myomů
- Hormonální antikoncepce
- Antikoncepce, která zastavuje menstruační krvácení
- Časté užívání léků proti bolesti
- Dlouhodobé užívání hormonálních léků (štítná žláza, kortikoidy)
- Časté prochladnutí, celkově pocit chladu na oblast pánve, kříže a nohou
Konvenční léčba myomů
Pokud myom nepůsobí potíže, nemá tendenci k rychlému růstu, tak lékař myom pouze pravidelně sleduje. V případě, že myom nějaké potíže způsobuje (velmi silné krvácení, uzávěr děložního hrdla), je často doporučena hysterektomie (úplné odstranění dělohy) U bezdětných žen se lékaři snaží odstranit jen myomy samotné, je-li to možné.
Pokud myomy nezpůsobují potíže a nemají tendenci rychle růst, není důvod na akutní operaci. Myomy jsou nezhoubné!
Pro velkou část žen je ztráta dělohy na emocionální úrovni velmi bolestivá. Mnohé ženy se často po odstranění dělohy cítí, jako by ztratily kus sebe samotné, necítí se jako plnohodnotné ženy, a se ztrátou dělohy se dlouho vyrovnávají.
Po operativním vyjmutí dělohy často dochází k nástupu chronických bolestí páteře a dolních končetin, a také nepříjemným tlakům v oblasti podbřišku způsobeným pooperačními srůsty.
Hysterektomii je možné se v mnoha případech vyhnout. Většinu myomů lze léčit tak, že se myom nechá na místě a pravidelně se sleduje (každých šest měsíců), jestli se nezvětšuje. Jako doplňkovou léčbu může žena zvolit kombinaci správné diety, bylin, cvičení, práce na své psychice a změnách životního postoje.
Jak s myomy pracovat
- Eliminovat výše uvedené zevní vlivy
- Upravit stravování
- Zařadit do svého života cvičení, které harmonizuje proudění ženské energie ( hormonální jóga, břišní tance, tao ženy )
- Pracovat na emocionálním přijetí sebe jako ženy a ženské energie
Bylinná léčba
Byliná léčba je účinná, ale je nutné ji užívat opravdu dlouhodobě. U žen ve věku 40 let a více se většinou nepodařímyomy úplně vstřebat, ale zastaví se jejich růst, nebo se zmenší.
Zvolte si vhodný preparát sami nebo nás kontaktujte. Rádi vám doporučíme byliny a houby právě pro vás. [email protected]
Nechcete přijít o další články? Zde vyplňte svůj e-mail
Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů
Myomy v děloze: Příznaky a léčba. Je nutné se bát?
„Moje gynekoložka mi při prohlídce ultrazvukem zjistila pěticentimetrový myom na děloze. Je mi teprve 29 let a toužíme s manželem po dítěti. Bojím se, že o dělohu přijdu …“
Vystrašená Ivana, která nám napsala do redakce, se právem vyděsila. I když je myom nezhoubný nádor, může v těle nadělat pěknou neplechu.
Naštěstí Ivana měla typ myomu, který se v době těhotenství nezvětšoval, a tak bez větších problémů otěhotněla a porodila zdravou dcerku. Jsou však ženy, které mají deset i více myomů.
Často jsou bezradné, protože mnozí lékaři jim hned navrhnou vyoperování dělohy, někteří dokonce už při jednom objeveném myomu. Jak se v takové situaci rozhodnout?
Z čeho vzniká myom?
Myom je nezhoubný nádor, který vyrůstá ze svaloviny dělohy. „Přesná příčina tohoto onemocnění, známého také jako leiomyom nebo fibromyom, není známá.
Myomy dělohy vznikají pravděpodobně na základě více faktorů: genetických dispozic, růstových a ženských pohlavních hormonů.
Objevují se v reprodukčním věku, mají tendenci růst během těhotenství a zmenšovat se po menopauze,“ vysvětluje gynekoložka Zuzana Václavová.
Myomy dělohy se vyskytují u více než 30 procent žen ve věku 40 až 60 let. Zvýšené riziko jejich vzniku mají obézní ženy, ženy s vysokým krevním tlakem, ty, které nerodily, a ty, u kterých se již vyskytly v rodině. Stále častěji ale trápí už i mladé, zatím bezdětné ženy.
Myomy a příznaky: Mohou, ale nemusejí být
V lepším případě o nich nevíme. Některým ženám nemusí způsobovat žádné zdravotní potíže a přijde se na ně až při náhodném gynekologickém vyšetření. Většinou nás ale trápí, a to pořádně. Záleží na jejich velikosti a na tom, kde přesně se v děloze nacházejí. Můžou narůst do obřích rozměrů a deformovat dělohu.
Typickým příznakem výskytu myomu je silné a prodloužené menstruační krvácení a pocit „plného“ podbřišku. Při opakovaném silném krvácení může vzniknout anemie (chudokrevnost), cítíme se unavené a máme sklon k infekcím. A co je nejhorší, myomy můžou způsobit neplodnost, potraty, komplikace v těhotenství a při porodu.
Jak se zbavit myomu a jde to bez operace?
„Při pravidelných kontrolách dokážou lékaři diagnostikovat myomy velmi brzy, už vyšetření pohmatem může zachytit začínající změny.
Při včasné diagnostice se dají velmi úspěšně řešit šetrnými operačními technikami, a lze tak zachovat ženě plodnost,“ říká gynekoložka. Operační odstranění myomů umožňuje tzv. myomektomie, méně rozsáhlé nálezy se odstraňují laparoskopicky.
Gynekologové se můžou pokusit zastavit růst myomů také pomocí léků. Existují čtyři skupiny medikamentů, všechny ale mají mnoho nežádoucích vedlejších účinků.
Myomy jsou, bohužel, nejčastější příčinou chirurgického odstranění dělohy (hysterektomie).
K této operaci přistoupí specialisté v případě, že myom roste velmi rychle nebo je příčinou vážných zdravotních komplikací. Hysterektomie je velkou gynekologickou operací, která u pacientek vyvolává obavy.
Z žen, které se rozhodly ji podstoupit, se podle statistik až 50 procent neumělo vyrovnat se ztrátou plodnosti a ženskosti.
Myom v děloze se dá i vyhladovět
Zatím pravděpodobně nejšetrnější metodou léčby myomů je jejich takzvaná embolizace. Provádějí ji většinou specializovaná pracoviště.
Léčba spočívá v tom, že odborně vyškolený radiolog zastaví zásobování myomu krví a místo chirurgického odstranění se nádor jednoduše nechá „vyhladovět“. Vše probíhá bez velkých řezů a jen v lokální anestezii.
Po embolizaci by se měl myom viditelně zmenšit už do tří měsíců.
Existuje několik přírodních možností odstranění bolestí a problémů, které nám přinášejí. Nezaručené, ale podle zkušeností mnoha žen celkem úspěšné způsoby jsou třeba pití čajů z třezalky, heřmánku a mateřídoušky, užívání oleje z pupalky dvouleté nebo zvýšené dávky vitaminu B a teplé bylinkové koupele.
Myom příznaky a léčba – Mojezdraví.cz
Myomy jsou nezhoubné nádory vzniklé z děložní svaloviny. Mohou se objevovat ojediněle, ale může se jich vytvořit i více najednou. Proč dochází k jejich tvorbě, není zcela jasné, ví se však, že jejich růst je vázán na plodné období žen. Mohou být velké několik milimetrů ale i deset a více centimetrů.
Myomy postihují téměř 40 % žen fertilního věku. Nejsou život ohrožující, problémy však způsobit. Vyskytují se více u kuřaček a v černošské populaci, bývají spojovány s častou konzumací masa a alkoholu. Častější výskyt je také spojován s obezitou a nedostatkem vitamínu D. Rizikovým faktorem v pozdějším věku je také bezdětnost. Specifické jsou myomy v těhotenství, viz. dále.
Příznaky myomu
Myom se může jevit zcela bezpříznakově, v případě, že rychle roste, mhou se objevit bolesti při menstruaci, krvácení mimo menstruační cyklus, bolesti břicha (v podbřišku), bolestivost při pohlavním styku. Pokud je myom velký, může se břicho i zvětšit. Příznakem myomu může být také, že pacientka nemůže otěhotnět.
Léčba myomu
Základní rozdělení chirurgické léčby myomů je na zákroky, během nichž dojde k odstranění myomů při zachování dělohy, a výkony, při kterých je spolu s myomem odstraněná i celá děloha. Při chirurgické léčbě je možné uvažovat o operaci přes stěnu břišní, ať už z otevřeného přístupu, nebo laparoskopicky.
Před plánovanou operací je možné zahájit farmakologickou léčbu tabletami s cílem zastavit růst myomu nebo jej alespoň o něco zmenšit, což může následný zákrok usnadnit.
O tom, která varianta chirurgického výkonu je pro ženu vhodná, rozhoduje lékař na základě velikosti a počtu myomů, jejich umístění v děloze a dle věku pacientky.
Pokud jde o myom uložený pod sliznicí děložní, který způsobuje silné krvácení při menstruaci, je možné zavést nitroděložní systém s levonorgestrelem.
Pokud myom neroste a je na „dobrém místě“ není potřeba ho léčit, jen sledovat, může vymizet i spontánně.
cchete vědět více o léčbě myomů? Čtěte v článku: Myomy a cysty? Jak rychle rostou a proč vadí?
Léky
Používá se hormonální léčba.
Homeopatika
Doporučuje se Conium 5CH, Pullsatila, Calcerea carbonica 15CH, Thuya Occidentalis 15 CH
Bylinky na léčbu myomu
Proti růstu myomu pomáhá kontryhel, hřebíček, maliník, kopřiva. Lžičku kžé této byliny přelijte horkou vodou a nechte 10 minut louhovat, poté pijte vlažný.
Domácí léčba a babské rady
Proti růstu myomu přispívají dobře potraviny, které snižují hladinu estrogenu. To jsou luštěniny, semínka, ovoce a zelenina. Je dobré také konzumovat hodně zinku a železa, třeba prostřednictvím dýňového či sezamového oleje nebo ořechů.
Myom v těhotenství
V těhotenství myomy rychleji rostou, v souvislosti s narůstáním děložní sliznice, zejména v prvních třech měsících. Podle některých studií druhý a třetí trimestr těhotenství z pohledu růstu myomů nejsou rizikové. V některých případech mohou vést k potratu, ale k nutnosti předčasného porodu císařským řezem. Jindy samy vymizí a nejsou nebezpečné.
Prevence
Určitou prevencí může být těhotenství a zdravý životní styl.
Možné komplikace a trvalé následky
Jednou z komplikací může být i neplodnost, nebo potrat, při včasné diagnostice a správné léčbě se obejde zcela bez komplikací.
Kdy jít k lékaři?
Lékaře navštivte, pokud krvácíte mimo menstruační cyklus, trpíte bolestmi v podbřišku, míte silnou a bolestivou menstruaci a bolesti při pohlavním styku.
Komplexní léčba myomů
Děložní myom, označovaný též jako leiomyom či fibrom, je nejvíce známým a nejčastěji se vyskytujícím nádorem v oblasti ženského genitálního traktu.
Myomatosa postihuje 20 až 60% ženské populace, nejčastěji ve věku 25-50 let, existují však i případy výskytu v dětském či postpubertálním věku a výskyt tohoto onemocnění u žen ve fertilním věku rok od roku celosvětově roste.
Vznik myomu souvisí s mutací malého počtu genů. Myom je tvořený „chaoticky“ seskupenými buňkami hladké svaloviny, vazivovou tkání a vyživujícími cévami. Příčinou vzniku myomů jsou genové mutace buněk hladké svaloviny. Jeho povaha je z více jak 90% benigní, tedy nezhoubná.
Myomy zároveň obsahují receptory pro estrogeny a progesteron ve vyšší koncentraci než okolní myometrium, čímž se podílejí na progresivním růstu myomů. Myomy s cytogenetickými abnormitami bývají průměrně třikrát objemnější než jsou myomy s normálním cytogenetickým nálezem.
Maligní leiomyosarkom v některých případech může vykazovat angioinvazi s následným metastatickým postižením nejčastěji plic.
Symptomy: Více jak 50% zvláště menších myomů se vyskytuje zcela asymptomaticky (bezpříznakově). Nejčastěji mohou být, dle své lokalizace a velikosti, příčinou silného nepravidelného krvácení, bolestivých menses s pre či postmenstruačním špiněním, bolestí v podbřišku či zádech, tlaku na močení. Obtíže se mohou stupňovat v souvislosti s růstem myomu.
V neposlední řadě může být taktéž jednou z příčin sterility a infertility(potrácení) u žen ve fertilním věku. Při expanzivním růstu v těhotenství může tlakem na plod způsobit jeho poškození, potracení či předčasný porod.
Diagnosu děložního myomu lze obvykle stanovit na základě gynekologického vyšetření. Diagnosa vychází vedle anamnézy z palpačního a především ultrasonografického vyšetření (vaginální sondou, u větších myomů abdominální sondou).
Transvaginální sonografie je důležitá pro odlišení myomu od patologií ovarií a taktéž dokáže přesně stanovit velikost a lokalizaci (umístění) myomu a jeho cévní zásobení. Při diagnostických nejasnostech může pomoci i magnetická resonance, pro běžnou diagnostiku je však velmi nákladná.
Hysteroskopie jsou užitečné v diagnose a léčbě submucosních myomů.
Klasifikace myomatosy:
Bližší charakteristika myomů významně ovlivňuje jejich příznaky a hlavně léčbu. Myomy klasifikujeme podle následujících kritérií.
- Podle počtu: solitární a mnohočetné
- Podle velikosti: drobné – do 2cm až obrovské – 8cm a více
- Podle lokalizace(umístění) myomu v děloze, hraje z hlediska možných potíží a léčby zásadní roli. Rozdělujeme je na:
- subserosní – rostoucí pod povrchovou vrstvou děložní(perimetriem) a často vyrůstající na různě široké stopce do dutiny břišní (pendlující), široce přisedlý nebo ojediněle rostoucí v závěsném děložním aparátu ve vazivové tkáni vedle dělohy(intraligamentosní), vzácně prorůstající až mimo dutinu břišní(retroperitonealně)
- intramurální až transmurální/subserosně-submucosní/ – vyrůstají uvnitř stěny děložní a prorůstající stěnou jak do dutiny děložní, tak vně do dutiny břišní
- submucosní – rostoucí těsně pod sliznicí děložní a velmi často prominující do dutiny děložní:
- typ 0 – pendulující v dutině děložní
- typ I – více než 50% prominuje do dutiny děložní
- typ II- méně než 50% prominuje do dutiny děložní
- Terapeutický postup:
- Cílem je snížení či odstranění příznaků děložních myomů s minimálním poškozením funkce myometria: snížení velikosti myomů, snížení krvácení, odstranění myomů
- Volba léčby je ovlivněna
- závažností příznaků
- vlastnostmi nádoru (např. objem, lokalizace, prokrvení a četnost myomů …)
- věkem
- přáním pacientky o zachování dělohy
- přáním zachovat plodnost
Léčba:
1) Expektační postup(sledování):
– Není léčbou v pravém smyslu slova, je založen vedle palpačního vyšetření hlavně na pravidelných ultrazvukových kontrolách v intervalech obvykle 6 měsíců.
Můžeme jej využít u žen s drobnými asymptomatickými myomy do 2 cm nedeformující dutinu děložní, neutlačující tubární ústí, bez známek růstu a s nízkým prokrvením.
Je-li žena symptomatická, přistupujeme k farmakologické či chirurgické léčbě.
2) Farmakologická léčba (Symptomatická – snižující pouze obtíže pacientky:
– preparáty snižující krvácivost a látky stahující dělohu, perorální antikoncepce, perorální či injekční gestageny ve vysokých dávkách. Nitroděložní tělísko s levonorgestrelem (Mirena), analoga-GnRH.
Tyto preparáty významně zmírňují krvácení, avšak mají určité nevýhody: Nejsou vhodné pro dlouhodobou léčbu, mají pouze minimální efekt na redukci myomů, příznaky související s děložními myomy se po vysazení léčby velmi často vrací, většina těchto preparátů není vhodná pro ženy plánující graviditu.
– Ulipristalacetát (UPA)=Esmya
- je relativně nový preparát ovlivňující apoptozu buněk myomu (devitalizace buněk).
- Rychle zastavuje nadměrné krvácení (během 1 týdne), normalizuje menstruační krvácení a indukuje amenoreu u většiny pacientek s děložními myomy
- U většiny uživatelek redukuje objem myomů až o 50% (po 6 měs. léčbě) a efekt terapie po vysazení léčby přetrvává 6-9 měsíců. Menstruace a ovulace začne znovu u většiny pacientek během 1 měsíce po ukončení léčby. Zlepšuje kvalitu života pacientek.
3) Chirurgická léčba:
- Je doporučována u žen s obtížemi, kde neměla farmakologická léčba očekávaný efekt, při progresi růstu myomu a u žen s poruchou koncepce. Volba operačního výkonu musí být vždy přísně individuální s ohledem na klinický nález, reprodukční plány a postoje pacientky.
- Hysterectomie ( odstranění dělohy je definitivní řešení- je možné provést laparotomicky(AHY-břišní řez),vaginálně(VHY) nebo laparoskopicky(LAVH)
- Hysteroskopická resekce (zevnitř dělohy u submucosních myomů 0-II. typu)
- Myomectomie (odstranění pouze myomu – laparotomicky(LPTM), laparoskopicky (LSK) nebo kombinovaně (LSK hand as. myomectomie)
- Devitalizační okluzivní a destrukční výkony:
-
- LSK uzávěr děložních arterií LUAO- negat.ovlivnění i funkčního myometria
- laserdestrukce, kryodestrukce,MRgFUS-termická destr.UZ paprskem MRI-
- UAE-rtg embolisace děložních arterií.-volné partikule – riziko poškození vaječníků
- nevýhody: nevhodné pro ženy plánující těhotenství a pro ženy ve fertilním věku- do 45 let (nekrosy děl. stěny)
- vysoce selektivní výkony: – LSK-UZ myolysa – cílená devitalizace myomů s minimálním poškozením funkční svaloviny s následnou dlouhodobou redukcí obj. myomů až o 50% do 6 měs. s možností následné gravidity.
Na zvoleném způsobu léčby závisí nejen ústup obtíží, ale i šance pacientky následně otěhotnět a porodit zdravé dítě.
Vzhledem k tomu, že toto téma je nejen předmětem četných obtíží a dotazů pacientek, a ne vždy je v lékařské ordinaci dostatek času vysvětlit ženě srozumitelně její nález a možnosti řešení, byly vytvořeny a schváleny výborem České gynekologicko-porodnické společnosti(ČGPS) doporučené postupy v léčbě děložních myomů a síť specializovaných myomových poraden, kde specialista pacientku podrobně vyšetří, navrhne způsob terapie, eventuelně osobně provede operaci a zaléčenou pacientku navrátí zpět do péče jejího gynekologa.
Velké množství myomatosních onemocnění dělohy se ještě na většině pracovišť u nás řeší sledováním (expectací) nebo odnětím dělohy (hysterectomií). Taková operace je z pohledu reprodukce koncem naděje na další těhotenství a u žen mimo fertilní období velkým zásahem do integrity malé pánve a pánevního dna.
Vzhledem ke zvyšující se četnosti tohoto onemocnění u žen ve stále mladším věku a jejich požadavku na řešení jejich onemocnění nejen s ohledem na zbavení obtíží, ale i na zachování možnosti další koncepce, byly založeny specializované myomové poradny, jejichž lékaři se snaží zvolit individualně nejlepší řešení, jak by ošetřili či odstranili myomy tak, aby zachovali ženě možnost početí, donošení a porození zdravého dítěte nebo zachování dělohy po skončení fertilního období i přes to, že onemocněly myomatosou dělohy.
Závěr: I asymptomatické myomy o velikosti 3 cm a více vyskytující se u žen plánujících graviditu (nulipar, sterilit a infertilních žen) je nutné léčit. Je nutné vyšetřit a edukovat zvláště bezdětné ženy od 30-35 let!!!
Pacientky a jejich gynekologové naleznou informace o současných možnostech léčení děložních myomů na webových stránkách: www.lecbamyomu.cz a www.myomovacentra.cz
Myomy nezabíjejí, ale mohou ženu pořádně potrápit
Na myomy trpí především ženy starší 40 let, ale mohou se objevit i u mladších. Nevelký uzlík dosahuje obvykle velikosti okolo jednoho až dvou centimetrů.
„Je to podobné, jako když se vám v podkoží udělá tuková bulka, které jinak říkáme lipom, akorát že zde jde o sval. Není to rakovina, takže se není třeba znepokojovat,“ řekl iDNES.cz gynekolog Pavel Turčan. Příčina vzniku myomu není dosud zcela jasná.
„Myomy vznikají chybným dělením buněk děložní svaloviny,“ poznamenal Turčanův kolega Roman Kříž, gynekolog z Benešova. Určitou roli nejspíš hraje genetika.
„Když tedy matka a babička měly myom či více myomů na děloze, je určitá pravděpodobnost, že by je dcera či vnučka mohly následovat.
Víme také to, že myomy jsou značně závislé na hormonální aktivitě, proto se objevují v reprodukčním věku.
Také více vznikají a rychleji rostou v době hormonálních výkyvů, častěji se objevující po čtyřicátém roce věku, s blížícím se termínem poslední menstruace,“ sdělil Turčan.
V době, kdy žena přestane menstruovat, myomy prakticky v růstu ustávají a dokonce dochází k jejich mírnému zmenšení. U žen, které užívají v přechodu hormonální léčbu, se myomy většinou nezmenšují, ale díky stabilizaci hormonálních hladin touto léčbou ani nezvětšují.
„Rovněž není potvrzen negativní vliv hormonální antikoncepce, naopak se zdá, že je mírně protektivní,“ poznamenal gynekolog Turčan. Myom může vyrůst na různých místech dělohy. Pokud roste těsně pod sliznicí děložní a vyklenuje se tak do dutiny děložní, označujeme ho jako podslizniční či odborně submukozní.
Myomy mohou být příčinou neplodnosti
Podle benešovského gynekologa Romana Kříže souvisí výskyt myomů také s tím, co se uvnitř dělohy děje. „Čím více žena podstoupila kyretáží, přerušení těhotenství a porodů, tím je výskyt myomů častější,“ uvádí doktor Kříž.
Myomy rostoucí uvnitř svaloviny děložní stěny nazýváme intramurální a myomy rostoucí spíše navenek, směrem do dutiny břišní, označujeme jako subserózní. Někdy může být myom dokonce od dělohy téměř oddělen – spojený pouze stopkou, kterou mu proudí cévní zásobení a výživa.
„Stopkatý myom může růst opět směrem do dutiny břišní, ale i směrem do dutiny děložní. Pokud roste do děložní dutiny, děloha na to většinou reaguje.
Nejdříve nepravidelným špiněním či prodlouženým a někdy i silnějším krvácením, následně se často tento myom snaží vypudit podobně jako plod při porodu. Dostavují se tak bolestivé děložní stahy.
Tomuto stavu se pak říká ´rodící se myom´,“ říká Pavel Turčan.
Objeví-li se myom příliš brzy, již v mladším věku, může být i příčinou neplodnosti – závisí na tom, kde je umístěný.
Navíc se mohou vyskytnout i komplikace u porodu či po něm, protože myomatózní děloha se může po porodu obtížněji zavinovat.
Ženy s myomy trpí častěji prodlouženým a silnějším krvácením, proto kvůli zvýšeným krevním ztrátám mohou být více unavené, vyčerpané, i imunitně oslabené.
Pokud myom roste směrem do dutiny břišní mezi střeva, kde je relativně dost místa, nemusí být poměrně dlouhou dobu rozpoznán a ani nečiní žádné potíže. Pokud roste směrem k děložním vazům a ke kosti křížové, může způsobovat i poměrně silné bolesti zad a v podbřišku. V případě, že roste směrem k močovému měchýři, bývá třeba příčinou častějšího nucení na močení.
Občas si myom objeví žena sama
Žena za určitých okolností může sama poznat, že se jí v těle vytvořil myom. Pokud roste povrchově, může si jej někdy sama nahmatat, většinou jako tuhý uzlík či hrbolek na děloze.
„Pouze ojediněle, třeba jednou za rok, se mi stane, že si žena sama nahmatá myom. Jde o velmi štíhlé pacientky a myom musí být tak rozsáhlý, že je při poloze vleže již přes břišní stěnu hmatem rozpoznatelný. Samozřejmě se v takovém případě žena vyděsí, že právě našla zhoubný nádor,“ říká doktor Kříž.
Jeho kolega Pavel Turčan se v praxi ojediněle setkal i s případy, kdy byl myom tak veliký, že si žena sama myslela, že je těhotná. Někdy na sebe myom upozorní silnějším krvácením při menstruaci nebo špiněním, ale záleží na tom, kde roste. Mnohé myomy se tak objeví pouze při gynekologické prohlídce.
Léčba závisí na druhu myomu
Existuje několik možností léčby. Při volbě metody se vychází z toho, jestli je žena mladší, nebo již v přechodu, zda chce být ještě těhotná či podle toho, kde myom vyrostl. Dříve se odstraňovaly pouze chirurgickou cestou, a to buď vyoperováním myomu nebo rovnou celé dělohy. Moderní medicína už má ale i jiné možnosti.
„Můžeme použít například hormonální tablety či injekce, které nám pomohou myom výrazně zredukovat. Většinou je volíme u žen, které ještě nerodily či plánují těhotenství, nebo u velikých myomů v předoperačním období,“ řekl iDNES.
cz gynekolog Pavel Turčan. Další možností je laparoskopie – zvláště u větších a komplikovaných myomů.
Ty, které rostou dovnitř do dutiny děložní, je možné odstranit hysteroskopicky, kdy se kamera a nástroje zavádí do dutiny děložní přes děložní hrdlo.
„Asi nejčastější je dnes ale takzvaná laparoskopicky asistovaná vaginální hysterektomie, kdy se děloha nejdříve laparoskopickou cestou uvolní a pak odstraní přes pochvu,“ uvedl Turčan. Je po ní totiž poměrně rychlá rekonvalescence a i samotná operace touto metodou většinou zabere méně času. Pacientka tedy musí být v narkóze kratší dobu.
„Za určitých okolností lze provést embolizaci tepen, které přivádí krev do myomu, a tím zajišťují jeho výživu a růst. Provádí se speciální metodou, kdy se zavede kanyla cestou vpichu přes cévy na stehně. Metodu musí provádět speciálně vyškolený tým a nelze ji provést u každého. Někdy je také možnost provést embolizaci tepen laparoskopickou cestou,“ poznamenal gynekolog Pavel Turčan.
Lékaři někdy využívá i takzvanou vyčkávací léčbu. Pokud se myom neprojevuje žádnými příznaky, stačí ho při pravidelných kontrolách sledovat pomocí ultrazvuku.
„Například pokud ke mně přijde zdravá mladá žena mezi 18 až 35 lety, která plánuje těhotenství, a diagnostikuji u ní myom, rozhoduji se podle toho, jak je velký a kde je uložen. Můj názor je, že bych ho v tuto chvíli neléčil, ale čekal bych půl roku až rok, zda žena neotěhotní. Pokud by se tak nestalo, teprve pak bych nasazoval léčbu,“ vysvětluje gynekolog Roman Kříž.
Prevence neexistuje
Je možné se vzniku myomů nějak účinně bránit? Některé studie uvádějí mírný preventivní účinek hormonální antikoncepce, ale výsledky nejsou příliš jednoznačné.
„Prevence jinak neexistuje,“ konstatuje Pavel Turčan. Stejně jako jeho kolega Kříž doporučuje zvláště mladším ženám, aby co nejdříve otěhotněly, pokud se u nich objeví myom menších rozměrů.
„V případě starších žen můžeme u myomů využít stabilizaci hormonální hladiny například hormonální léčbou v přechodu, či zavedením nitroděložního tělíska s hormonem levonorgestrelem.
V některých případech je možné ke stabilizaci hormonální nerovnováhy napomoci i přírodními prostředky, například přípravky typu Sarapis plus či Sarapis soja, které obsahují mateří kašičku a fytoestrogeny,“ dodal Turčan.
Děložní myomy lze stále častěji léčit bez operace
Myomy může být postižena kterákoliv žena v plodném věku, tedy v době od začátku pravidelné menstruace až po menopauzu. To znamená, že mohou trápit hodně mladé dívky, i ženy kolem padesátky. Po ukončení plodného období už nevznikají, a pokud se objevily před menopauzou, tak po ní buď zůstávají stejné, nebo se zmenšují a nečiní žádné potíže.
Tvorbě myomů nelze nijak zabránit, ženy dispozici k nim dědí.
„Nejvíc myomů vídáme u pacientek mezi 25. a 50. rokem. Souvisí to také s výkony na děloze: čím více žena podstoupila kyretáží, přerušení těhotenství a porodů, tím je výskyt myomů častější,“ uvádí MUDr. Roman Kříž, gynekolog z Benešova. Růst myomů postihuje mnohdy ženy s nepravidelným menstruačním cyklem, které mají navíc potíže s nadváhou.
Mohou způsobit krvácení
Na myomy se přijde spíše náhodně při gynekologickém vyšetření. „Pouze ojediněle, třeba jednou za rok, se mi stane, že si žena sama nahmatá myom. Jde o velmi štíhlé pacientky a myom musí být tak rozsáhlý, že je při poloze vleže již přes břišní stěnu hmatem rozpoznatelný. Samozřejmě se v takovém případě žena vyděsí, že právě našla zhoubný nádor,“ říká Roman Kříž.
Ve většině případů ale gynekolog odhalí myom nebo více myomů v děloze poté, co začnou ženě způsobovat nepříjemné potíže. Jedná se o bolesti v podbřišku, nejčastěji v době ovulace a před začátkem měsíčků, ale mohou se projevovat i kdykoliv jindy.
Typické je také silné, někdy neztišitelné krvácení a před ním i po něm dlouhé špinění. Nebývá výjimkou, že žena například sedm dní špiní, pak sedm dní krvácí, a poté třeba ještě dalších sedm dní špiní. Kvalita jejího života je tím nesmírně zhoršena.
Operace už není pravidlem
Pokud gynekolog zjistí u ženy myom, který se neprojevuje žádnými příznaky, leckdy postačí takzvaná vyčkávací léčba, kdy ji pouze při pravidelných kontrolách (jednou za půl roku až rok) sleduje ultrazvukem.
„Například pokud ke mně přijde zdravá mladá žena mezi 18 – 35 lety, která plánuje těhotenství, a diagnostikuji u ní myom, rozhoduji se podle toho, jak je velký a kde je uložen. Můj názor je, že bych ho v tuto chvíli neléčil, ale čekal bych půl roku až rok, zda žena neotěhotní.
Pokud by se tak nestalo, teprve pak bych nasazoval léčbu,“ vysvětluje doktor Kříž.
Na určitou dobu může růst myomů zastavit hormonální antikoncepce, žena díky ní i méně krvácí při menstruaci. Dočasným řešením jsou nejrůznější hormonální léky, ať už v injekcích nebo v tabletkách. Zmírňují příznaky myomů, zabraňují velkým ztrátám krve, bolestem a mohou myomy i dočasně zmenšit.
Proto se často používají před operací – díky zmenšení myomů může gynekolog provést šetrnější zákrok, při němž pacientka neztrácí tolik krve a lépe se uzdravuje.
Často se ale u hormonálních léků objevují nežádoucí účinky – u ženy se dočasně navozuje klimakterium, se všemi nepříjemnými průvodními příznaky.
Samotný myom není důvodem k operaci, aby lékaři o léčbě uvažovali, musí ženu obtěžovat. Alternativou je v posledních dvou letech hormonální lék s účinnou látkou ulipristal acetát, který nenavozuje celkovou menopauzu.
Žena tedy v drtivé většině případů nepociťuje klimakterické obtíže. „Po jednom až dvou měsících již vidím tak razantní zmenšení myomů, že někdy operace není nutná.
To znamená, že to, co platilo ještě před třemi čtyřmi lety, tedy že myomatóza, způsobující ženě problémy, se musí operovat, už není pravidlem,“ dodává Roman Kříž.