Nádorová bolest – Vše o zdraví

9. 8. 2021 | MUDr. Hana Harazim, Ph.D., Pavlína Přikrylová, Michal Reška

9. 8. 2021 | MUDr. Jitka Kotolová, MUDr. Petrana Relovská, Soňa Řezníčková, Kateřina Popková

9. 8. 2021 | MUDr. Vladislav Nezval, Lucie Hajnová

9. 8. 2021 | MUDr. Martina Klincová, MUDr. Lucie Štětková, Adéla Kotíková, Hana Krobotová

9. 8. 2021 | MUDr. Kateřina Matoušková, MUDr. Lucie Moťková, Eliška Moráňová, Mabel Šterclová

9. 8. 2021 | MUDr. Jan Hudec, MUDr. Klára Fabiánková, Nhat Linh Ngo, Kristína Slobodová

1. 6. 2021 | MUDr. Olga Smékalová, MUDr. Kateřina Hadrabová, prof. MUDr. Jan Beneš, Ph.D.

1. 6. 2021 | MUDr. Tamara Skříšovská, prof. MUDr. Petr Štourač, Ph.D., Hiroko Martin. Ilustrace: Hiroko Martin

1. 6. 2021 | MUDr. Tamara Skříšovská, prof. MUDr. Petr Štourač, Ph.D., Madita Binder. Ilustrace: Madita Binder

1. 6. 2021 | doc. PhDr. Miroslav Světlák, Ph.D., Tereza Stepaková

1. 6. 2021 | doc. MUDr. Martina Kosinová, Ph.D., MUDr. Tereza Musilová, Anna Hrazdírová, Tereza Štenclová

1. 6. 2021 | MUDr. Martin Vavřina, MUDr. Martin Janků, Kateřina Machanová, Tereza Urbánková

1. 6. 2021 | MUDr. Tereza Prokopová, MUDr. Aneta Mrkvičková, Tereza Šiprová, Kateřina Šalandová

1. 6. 2021 | MUDr. Deana Slovjaková, MUDr. Jana Šimčíková, Ivana Diešková, Tamás Komlósi

21. 8. 2020 | MUDr. Jiří Chvojka, Ph.D.

6. 8. 2020 | Ing. Anna Štorchová

8. 5. 2020 | MUDr. Kamil Vrbica, MUDr. Veronika Kočí, Jana Nepšinská, Miriam Kollerová

8. 5. 2020 | doc. MUDr. Jozef Klučka, Ph.D., Lucienne Michnáčová. Ilustrace: Priska Liptáková

8. 5. 2020 | MUDr. Jan Filip Sýkora, Martina Valachová, Šárka Raková

8. 5. 2020 | MUDr. Deana Slovjaková, Tomáš Gyönyör, Tatiana Králiková

8. 5. 2020 | MUDr. Olga Smékalová, MUDr. Kristina Šikulová, MUDr. Jakub Kostka, MUDr. Martina Růžičková, MUDr. Tomáš Vobořil, prof. MUDr. Jan Beneš, Ph.D.

8. 5. 2020 | MUDr. Veronika Tomášková, Kristýna Cahová, Vanda Hořínková

Další verze tohoto algoritmu: Obtížné zajištění dýchacích cest – 2014
8. 5. 2020 | MUDr. Jan Hudec, MUDr. Tereza Prokopová, Ľubomír Vlček, Pavlína Zbořilová

8. 5. 2020 | prof. MUDr. Petr Štourač, Ph.D., MUDr. Marta Juřeníková, Olga Půčková, Ekaterina Fedyukina

Maligní hypertermie – 2020

Další verze tohoto algoritmu: Maligní hypertermie – 2014
8. 5. 2020 | MUDr. Martina Klincová, MUDr. Dagmar Štěpánková, Ph.D., Petra Kostroňová, Pavlína Kotrhová

8. 5. 2020 | MUDr. Zbyněk Šimek, Daniel Barvík, Tereza Kramplová

8. 5. 2020 | MUDr. Michal Vondráček, Jakub Švec, Svatava Janků

Maligní arytmie u dítěte

8. 5. 2020 | doc. MUDr. Martina Kosinová, Ph.D., MUDr. Tereza Musilová, Kateřina Popková, Barbora Pitmausová. Ilustrace: ilustrace – Kateřina Popková, animace – Barbora Pitsmausová

8. 5. 2020 | MUDr. Marek Kovář, MUDr. Zuzana Timková, Richard Izák, Mária Štefíčková

8. 5. 2020 | prof. MUDr. Petr Štourač, Ph.D., MUDr. Eva Klabusayová, Katarína Zubriková, Vladimír Kurák

7. 5. 2020 | MUDr. Jitka Kotolová, Barbora Pernová, Dominik Nedoma

Anestezie COVID-19 pozitivního pacienta

6. 4. 2020 | MUDr. Deana Slovjaková, MUDr. Eva Klabusayová. Ilustrace: Eva Klabusayová

23. 3. 2020 | doc. MUDr. Martina Kosinová, Ph.D., MUDr. Tereza Prokopová, MUDr. Tamara Skříšovská. Ilustrace: Anita Bauerová

22. 5. 2019 | MUDr. Veronika Tomášková, MUDr. Martin Helán, Ph.D., Richard Bašista, Ondrej Bilec

22. 5. 2019 | MUDr. Michal Vondráček, MUDr. Lenka Šrahulková, Ľubica Joppeková, Martin Janků

22. 5. 2019 | MUDr. Tamara Skříšovská, MUDr. Alena Trčková, Zuzana Fusková

22. 5. 2019 | doc. MUDr. Martina Kosinová, Ph.D., Barbara Baloghová, Anežka Schreierová

22. 5. 2019 | MUDr. Martina Klincová, MUDr. Lucie Moťková, Tereza Kramplová, Jozef Sklenka

Další verze tohoto algoritmu: Febrilní křeče u dětí – 2015
21. 5. 2019 | prof. MUDr. Petr Štourač, Ph.D., MUDr. Vladislav Nezval, Gabriela Kubicová, Dalibor Zimek

21. 5. 2019 | MUDr. Petr Zámečník, MUDr. Jitka Kotolová, Michal Matava, Barbara Szilárdyová. Ilustrace: Romana Molitorová

21. 5. 2019 | MUDr. Tereza Prokopová, MUDr. Deana Slovjaková, Kateřina Šalandová, Tereza Šiprová. Ilustrace: Kateřina Šalandová

Další verze tohoto algoritmu: Invazivní zajištění kriticky nemocného pacienta – centrální žilní katétr
21. 5. 2019 | MUDr. Jan Hudec, MUDr. Kateřina Matoušková, Tomáš Fecko, Katarína Figurová

21. 5. 2019 | MUDr. Peter Kľúčovský, Sabina Baumlová, Artem Fatkhutdinov

21. 5. 2019 | prof. MUDr. Petr Štourač, Ph.D., MUDr. Esther Cheng, Lucia Šmahovská, Jakub Švec. Ilustrace: Eliška Křížová

21. 5. 2019 | Mgr. Michaela Březovská

Přežití sepse – první hodina

Další verze tohoto algoritmu: Přežití sepse
21. 5. 2019 | MUDr. Marek Kovář, Lucie Bánovská, Veronika Kočí. Ilustrace: Veronika Kočí

Anestezie s Target Controlled Infusion

3. 7. 2018 | MUDr. Ivo Křikava, Ph.D., Vít Bönisch, Petra Křemečková. Ilustrace: Bakošová Mária

3. 7. 2018 | MUDr. Marek Kovář, MUDr. Jan Filip Sýkora, Kateřina Bochníčková, Eva Urbánková

Další verze tohoto algoritmu: Plicní embolie I
3. 7. 2018 | MUDr. Olga Smékalová, MUDr. Kateřina Matoušková, Klára Fabiánková, Dalibor Zimek

Další verze tohoto algoritmu: Život ohrožující krvácení – 2014
3. 7. 2018 | MUDr. Olga Smékalová, Michaela Brázdilová, Jan Sapák

1. 7. 2018 | MUDr. Jitka Kotolová, Vojtěch Nekvapil, Ielyzaveta Panchenko

1. 7. 2018 | MUDr. Monika Zamborská, MUDr. Kamil Vrbica, Zuzana Čuloková, Daniel Kosztúr

Dopravní nehoda Svědků Jehovových

1. 7. 2018 | MUDr. Martina Klincová, MUDr. Lucie Moťková, Anna Juhásová, Juliána Šimová. Ilustrace: Juhásová Anna

1. 7. 2018 | Mgr. Michaela Březovská, MUDr. Hana Harazim, Ph.D.

1. 7. 2018 | MUDr. Jan Hudec, Miriam Šipošová, Kristýna Chudjáková

Další verze tohoto algoritmu: Akutní koronární syndrom – 2011
1. 6. 2018 | MUDr. Marie Miklíková, Daniela Kočí, Martina Kořínková

1. 6. 2018 | doc. MUDr. Martina Kosinová, Ph.D., Lucia Hrušková, Tereza Janoušová

Dárcovství orgánů a smrt mozku

1. 6. 2018 | MUDr. Peter Kľúčovský, Michal Návoj, Matúš Šaffo

1. 6. 2018 | MUDr. Hana Harazim, Ph.D., Tereza Musilová, Adam Predáč

1. 6. 2018 | prof. MUDr. Petr Štourač, Ph.D., MUDr. Vladislav Nezval, Pavel Brančík, Sylvia Šefčík

25. 5. 2017 | MUDr. Martin Polášek, Veronika Sochorová, Michaela Spoustová

Nádorová bolest - Vše o zdraví

Klinický syndrom tyreotoxikózy je projevem expozice tkání vysokým hladinám cirkulujících hormonů štítné žlázy, která je provázena charakteristickými změnami jejich funkcí. Nejčastější formu tyreotoxikózy, kde příčinou je nadměrná činnost štítné žlázy, označujeme též hypertyreóza.

Aktualizaci tyreotoxikózy jakéhokoli typu do život ohrožujícího stavu tyreotoxické krize může způsobit stres (emoční zátěž, interkurentní choroba, operační zákrok), destrukce funkční tkáně (léčba radiojódem), přísun stabilního jódu (kontrastní vyšetření) nebo náhlé vysazení tyreostatik.

Selhání všech kompenzačních mechanismů vystupňuje příznaky toxikózy: agitovanost až deliriózní stavy, profúzní pocení při hypertermii, zvracení, průjem, hyperventilace, poruchy rytmu a systolické funkce urychlí vývoj oběhového a metabolického selhání. Není-li promptně zahájena léčba, je mortalita vysoká.

Tento algoritmus vás provede problematikou tyreotoxikózy se zaměřením na její diagnostiku a léčbu.

25. 5. 2017 | MUDr. Hana Harazim, Ph.D., Denisa Ölveczká, Tereza Tesaříková

25. 5. 2017 | MUDr. Ivo Křikava, Ph.D., Martin Kovář, Radovan Lamoš

25. 5. 2017 | MUDr. Olga Smékalová, Veronika Machalová, Tereza Novotná

25. 5. 2017 | MUDr. Monika Zamborská, Václav Vafek, Igor Ferenčák

25. 5. 2017 | MUDr. Jitka Kotolová, Adam Lužák, Lukáš Majerčák

25. 5. 2017 | MUDr. Jan Hudec, Daniela Charwátová

25. 5. 2017 | MUDr. Kateřina Gajdošíková, Michal Sochor, Vendula Svobodová

25. 5. 2017 | prof. MUDr. Petr Štourač, Ph.D., Pavla Miřátská, Petr Zámečník

25. 5. 2017 | MUDr. Marek Kovář, Hana Gottwaldová, Jiří Valenta

Anestezie novorozence

25. 5. 2017 | MUDr. Martina Klincová, Kristýna Dvořáková, Marie Bartošíková

Anestezie obézního pacienta

28. 4. 2016 | MUDr. Marek Kovář, Emma Jurkovičová, Marta Juřeníková

28. 4. 2016 | MUDr. Olga Smékalová, Dominika Styk, Deana Slovjaková

28. 4. 2016 | MUDr. Hana Harazim, Ph.D., Zbyněk Švrček, Kateřina Uličná

Zajímavé:  Pankreas - Vše o zdraví

27. 4. 2016 | MUDr. Kateřina Gajdošíková, Anna Ďuriníková, Simona Špaňová

27. 4. 2016 | MUDr. Jan Hudec, Zuzana Timková, Lenka Tobiášová

27. 4. 2016 | MUDr. Karolina Radl Steiner, prof. MUDr. Petr Štourač, Ph.D., Kateřina Matoušková, Peter Minárik

27. 4. 2016 | MUDr. Roman Štoudek, Dominika Štrbová, Mária Štrbová

18. 4. 2016 | prof. MUDr. Petr Štourač, Ph.D., Adriana Cibíková, Eva Hlaváčková

Nádorová bolest - Vše o zdraví

Ve sněhových lavinách zemře v zemích Evropy a Severní Ameriky každoročně více než 150 lidí. Většinu z nich tvoří horolezci, lyžaři a skialpinisté.

Mnoha úmrtím lze předejít preventivními opatřeními, případně rychlým vyproštěním zavalených osob, správným způsobem poskytnutí první pomoci, tříděním postižených na místě nehody a následnou specializovanou léčbou ve správném zdravotnickém zařízení.

V tomto algoritmu si vyzkoušíte jak správně postupovat při záchraně člověka kompletně zasypaného lavinou, která má tyto parametry: šířka odtrhu 200 m, výška odtrhu 0,2 – 1,8 m, délka laviny 600 m, výška nánosu 6 m, odhadovaná váha sněhu 9960 tun.

Nejdříve se vžijete do role členů skialpinistické výpravy, která je v Krkonoších zaskočena sesuvem laviny, následně pak do role lékaře zdravotnické záchranné služby, který je zodpovědný za primární ošetření osob vyproštěných horskou službou.

15. 4. 2016 | prof. MUDr. Petr Štourač, Ph.D., Tereza Hanzelková, Magdaléna Hartová

15. 4. 2016 | prof. MUDr. Petr Štourač, Ph.D., Markéta Kleinová, Eva Klabusayová

12. 4. 2016 | doc. MUDr. Martina Kosinová, Ph.D., Radim Gerstberger, Michal Vondráček

2. 6. 2015 | MUDr. Hana Harazim, Ph.D., MUDr. Tomáš Korbička, Petra Honková, Tereza Prokopová

2. 6. 2015 | MUDr. Ivo Křikava, Ph.D., Martina Dvončová, Nikol Englišová

Další verze tohoto algoritmu: Febrilní křeče u dětí – 2019
2. 6. 2015 | MUDr. Ľubomíra Ventrčová-Longauerová, MUDr. Martina Klincová, Radim Gerstberger, Zuzana Horváthová

2. 6. 2015 | MUDr. Roman Štoudek, David Mišurec, Katarína Sakalová

9. 4. 2015 | MUDr. Olga Smékalová, MUDr. Jan Hudec, Tomáš Stuchlík, David Hruška

8. 4. 2015 | prof. MUDr. Petr Štourač, Ph.D., Lucia Chnupová, Pavla Chromá, Karolina Radl Steiner

8. 4. 2015 | MUDr. Hana Harazim, Ph.D., Radka Kadlčíková, Mária Moravská

8. 4. 2015 | prof. MUDr. Petr Štourač, Ph.D., Petra Holečková, Lenka Nedomová. Ilustrace: Bc. Brachaczková Zuzana

1. 4. 2015 | doc. MUDr. Martina Kosinová, Ph.D., MUDr. Lukáš Korbel, Kateřina Gajdošíková, Daniela Kozielová

Další verze tohoto algoritmu: Maligní hypertermie – 2020
13. 9. 2014 | MUDr. Lukáš Dadák, Ph.D., Veronika Gulová, Eva Hoštáková

Další verze tohoto algoritmu: Plicní embolie II
13. 9. 2014 | MUDr. Ivo Křikava, Ph.D., Martin Minárik, Eva Mikulčíková

26. 8. 2014 | MUDr. Ivo Křikava, Ph.D., Markéta Kleinová, Lucie Jamborová

26. 6. 2014 | MUDr. Roman Štoudek, MUDr. Ľubomíra Ventrčová-Longauerová, Adrián Sahaj, Kristína Hübschová

26. 6. 2014 | MUDr. Hana Harazim, Ph.D., Monika Ďuricová, Jan Blahut

26. 6. 2014 | MUDr. Roman Štoudek, doc. MUDr. Martina Kosinová, Ph.D., Mária Bačíková, Monika Bendíková

26. 6. 2014 | prof. MUDr. Petr Štourač, Ph.D., MUDr. Tomáš Korbička, Gabriela Matuščinová, Petra Polochová, Klára Svobodová

Další verze tohoto algoritmu: Život ohrožující krvácení – 2018
26. 6. 2014 | MUDr. Olga Smékalová, MUDr. Michaela Vobrová, Veronika Michalčinová, Zuzana Mišutková

25. 6. 2014 | MUDr. Elena Kostelníková, Vlastimil Koziel, Daniela Kozielová

25. 6. 2014 | MUDr. Hana Harazim, Ph.D., Michaela Jelínková

3. 6. 2013 | prof. MUDr. Petr Štourač, Ph.D., Jiří Bosák, Karla Voráčová

Náhlá příhoda břišní z pohledu anesteziologa

31. 5. 2013 | MUDr. Hana Harazim, Ph.D., Zdeněk Drlík

26. 2. 2013 | prof. MUDr. Petr Štourač, Ph.D., Zuzana Hricišinová, Eva Uvízlová, Martin Vašíček

26. 12. 2012 | MUDr. Elena Kostelníková, Lukáš Korbel, Michaela Gemrotová

26. 12. 2012 | MUDr. Lenka Šrahulková, Katarína Kačmárová, Romana Dúbravická

26. 12. 2012 | MUDr. Ivana Kvapilíková, MUDr. Olga Smékalová, Vlastimil Koziel, Alžběta Šátková, Barbora Kozlovská, Daniel Kotleba

2. 5. 2012 | prof. MUDr. Petr Štourač, Ph.D., Ľubomíra Ventrčová-Longauerová, Jiří Táborský

23. 12. 2011 | MUDr. Ivana Kvapilíková, Zuzana Olexová

23. 12. 2011 | MUDr. Ivo Křikava, Ph.D., Martina Kosinová, Elena Jurisová

22. 12. 2011 | MUDr. Roman Štoudek, Markéta Brandová, Jan Polášek, Renata Schwanzerová

22. 12. 2011 | MUDr. Zdeněk Daněk, Ph.D., Andrea Hajná

22. 12. 2011 | MUDr. Zdeněk Daněk, Ph.D., Eva Bosáková

22. 12. 2011 | MUDr. Zdeněk Daněk, Ph.D., Marta Gogolínová

20. 12. 2011 | prof. MUDr. Petr Štourač, Ph.D., Zuzana Hricišinová, Lenka Maková, Michal Malý

Další verze tohoto algoritmu: Přežití sepse – první hodina
20. 12. 2011 | MUDr. Elena Kostelníková, MUDr. Lukáš Breyer, Jan Mayer, Marek Kovář, Marek Kubík

Rakovina nemusí vždycky bolet, říká lékařka | Zdraví

LN Říká se, že bolest k onkologickému onemocnění patří. Co je na tom pravdy?Pacienti se zhoubnou nemocí se skutečně velice často obávají toho, že budou trpět bolestí. Ale to už dnes nemusí platit.

LN Daří se vám léčit bolest u všech pacientů?Pacientů s onkologickým onemocněním, u nichž se nám nedaří bolest zvládat, je asi deset procent.

U nich se pak snažíme nacházet nové kombinace léků nebo vyměnit původní preparát, na který si už příliš zvykli, a nahradit jej jiným.

Pokud se nám to nedaří, můžeme požádat o pomoc anesteziology, kteří mají daleko větší zkušenosti s léčbou bolesti. A to nejen pomocí léků.

LN Jaké možnosti se ještě nabízejí?Jsou to například laserové destrukce senzitivních nervů nebo různé neurochirurgické zákroky, s jejichž pomocí se přeruší nervová vlákna. Pacientům je ale možné také zavést do páteřního kanálu kontinuální pumpičku a s její pomocí lépe dávkovat morfium. Využíváme však také psychoterapie, případně i akupunktury.

LN Bolest dokáže ovšem leckdy také upozornit na to, že se v těle děje něco nepatřičného. Platí to i u rakoviny?Říká se, že rakovina nebolí, a v časných fázích nemoci to bývá někdy pravda. A to většinou vede k pozdnímu záchytu onemocnění. V pokročilých stadiích choroby je však bolest jednou z prvních známek toho, že se v organismu něco děje.

LN Co bolest nejčastěji vyvolává?Bolest úzce souvisí s velikosti a umístěním nádoru. Pokud je v místě, kde může nerušeně růst a na nic netlačí, pacient nemusí mít žádné bolestivé pocity.

Jestliže se však nádor objeví například v mozku, jehož obaly jsou u každého člověka přímo ušité na míru, pak se s největší pravděpodobností bolest dostaví. Někdy může ovšem také souviset s onkologickou léčbou.

Pacientky s karcinomem prsu, dostávají například hormonální léčbu, která účinně přispívá k zvládnutí onkologické nemoci. Zároveň však může dojít k odvápnění kostí a následné patologické zlomenině, kterou bolest provází.

LN Jak je možné onkologické bolesti předcházet?Tato možnost se nabízí například u pacientů s metastatickým postižením kostí, u nichž víme, že by nádor mohl bolest zhoršovat.

Preventivně je proto vybavíme takovou terapií, která dokáže tuto bolest zmírnit nebo úplně odstranit, a zároveň se snažíme odstranit její příčinu. V tomto případě to znamená zahojit defekt v kostech nebo zastavit postup nemoci prostřednictvím radioterapie.

Bolest je proto pro nás vždy také cennou informací o tom, jestli se nám léčba daří, nebo ne.

LN Lidé, kterým lékař předepíše na bolest opioidy, se často obávají návykovosti. Nakolik jsou tyto obavy opodstatněné?Když se rozhodujeme, jak zvládnout bolest, nejprve saháme po neopioidních analgetikách.

Zajímavé:  Nová technika léčby rakoviny – vše o zdraví

Pokud pacientovi vyhovují, mohou mu docela dobře dlouhou dobu posloužit. Jestliže je bolest špatně zvladatelná, používáme slabé opioidy, a pouze v případě zvlášť krutých bolestí ty silnější. Pacientům, kteří je dostávají přechodně, obvykle žádný problém se závislostí nehrozí.

Je proto zbytečné, aby se opioidů tolik obávali. Už proto, že intenzivní léčba bolesti z nich sejme stres a zlepšuje i výsledky onkologické terapie.

Návykovost není úplně vyloučená při dlouhodobém podávání opioidů, ale vzhledem k tomu, jaké potíže tyto pacienty trápí, je hlavním cílem léčby bolesti především zlepšení kvality jejich života.

LN Objevily se v poslední době i některé nové možnosti, jak zvládat onkologickou bolest?Zejména se objevily nové lékové formy, které fungují skoro tak rychle jako injekce, a přitom jsou bezpečné a použitelné i v ambulantním režimu. Více než deset let se používají náplasti, nově i takové, které se dají nalepit na tvářovou sliznici a rozpustí se slinami.

Podobně je možné podávat léky, které se postupně rozpouštějí pod jazykem, či analgetika ve formě nosních kapek. Tyto nové formy mají velký význam zejména pro pacienty, kteří se léčí ambulantně, a když mají velké bolesti, nemohou požádat sestřičku, aby jim hned něco píchla.

V každém případě by však tato léčba neměla nemocného příliš tlumit a obtěžovat ho nežádoucími účinky.  

Nádorová bolest - Vše o zdraví

Kostní nádorová bolest a možnosti její léčby

Onkologie 2012: 6(1): 9-11

Lukáš Pochop Klinika komplexní onkologické péče, Masarykův onkologický ústav, Brno

Bolest vyvolaná nádorovým postižením skeletu je nejčastějším typem nádorové bolesti. V léčbě kombinujeme farmakologické a nefarmakologické postupy. Základními lékovými skupinami jsou nesteroidní antiflogistika, slabé a silné opioidy, bisfosfonáty, kortikoidy, antikonvulziva

a antidepresiva. Do našeho armamentaria patří i radioterapie, radiofarmaka a některé ortopedické a intervenční radiologické metody.

Klíčová slova: kostní nádorová bolest, neopioidní analgetika, opioidy, radionuklidy, radioterapie

Pain caused by bone involvement by tumor is the most common type of cancer pain. The management consists in the combination of pharmacotherapy a non–pharmacological approaches. The mainstay of pharmacotherapy are NSAID, opioids, bisphosphonates, corticosteroids,

anticonulsants and antidepressants. We use also the radiotherapy, radionuclids and some orthopedic and radiologic interventions.

Keywords: bone cancer pain, non-opioids, opioids, radionuclids, radiotherapy

Zveřejněno: 29. únor 2012

  1. Coleman RE, Rubens RD. The clinical course of bone metastases from breast cancer. Br J Cancer 1987; 55: 61-66. Přejít k původnímu zdroji… Přejít na PubMed…
  2. Serafini AN. Therapy of metastatic bone pain. J Nucl Med 2001; 42(6): 895-906. Přejít na PubMed…
  3. Caraceni, A, Zecca, E, Bonezzi, C, Arcuri, E, Yaya Tur, R, Maltoni, M, Visentin M, Gorni G, Martini C, Tirelli W, Barbieri M, De Conno F. Gabapentin for neuropathic cancer pain: a randomized controlled trial from the Gabapentin Cancer Pain Study Group. J Clin Oncol 2004; 22: 2909-2917. Přejít k původnímu zdroji… Přejít na PubMed…
  4. Body JJ, Stopeck A, Fujiwara Y, Lipton A, Steger G, Viniegra M, Fan M, Dansey R, Susie J, Ada B. Results of a prospective, randomized, double-blind, double-dummy, Phase 3 study comparing denosumab with zoledronic acid for the treatment of breast cancer patients with bone metastases. Bone 2010; 46: S36-S37. Přejít k původnímu zdroji…
  5. Wu JS, Wong R, Johnston M, Bezjak A, Whelan T. Cancer Care Ontario Practice Guidelines Initiative Supportive Care Group. Meta-analysis of dose fractionation radiotherapy trials for the palliation of painful bone metastases. Int J Radiat Oncol Biol Phys 2003; 55: 594-605. Přejít k původnímu zdroji… Přejít na PubMed…
  6. Sze WM, Shelley MD, Held I, Wilt TJ, Mason MD. Palliation of metastatic bone pain: Single fraction versus multifraction radiotherapy – A systematic review of randomized trials. Clin Oncol (R Coll Radiol) 2003; 15: 345-352. Přejít k původnímu zdroji… Přejít na PubMed…
  7. Chow E, Harris K, Fan G, Tsao MN, Sze WM. Palliative radiotherapy trials for bone metastases: A systematic review. J Clin Oncol 2007; 25: 1423-1436. Přejít k původnímu zdroji… Přejít na PubMed…
  8. Paes FM, Ernani V, Hosein P, Serafini AN. Radiopharmaceuticals: When and how to use them to treat metastatic bone pain. Supportive oncology 2011; 9(6): 197-205. Přejít k původnímu zdroji… Přejít na PubMed…
  9. Gkialas I, Iordanidou L, Galanakis I, et al. The use of radioisotopes for palliation of metastatic bone pain. J BUON 2008; 13(2): 177-183. Přejít na PubMed…
  10. Zafeirakis A. Can response to paliative treatment with radiopharmaceuticals be further enhanced? Hell J Nucl Med 2009; 12(2): 151-157.
  11. Sciuto R, Tofani A, Festa A, et al. Platinum compounds as radiosensitizers in strontium-89 metabolic radiotherapy. Clin Ther 1998; 149(921): 43-47.
  12. Storto G, Klain M, Paone G, et al. Combined therapy of Sr89 and zoledronic acid i in patients with painful bone metastases. Bone 2006; 39(1): 35-41. Přejít k původnímu zdroji… Přejít na PubMed…
  13. Doležal T, Hakl M, Kozák J, Kršiak M, Lejčko J, Skála B, Sláma O, Ševčík P, Vorlíček J. Metodické pokyny pro farmakoterapii bolesti. Bolest 2009; 12(Suppl. 2): 4-27.

Vše, co víme o koronaviru: nemění své chování, vytváří mikrosraženiny a chlad mu svědčí

Už osmý měsíc ovládá dění v Česku neviditelný nepřítel – koronavirus. Někdo ho překoná téměř bez obtíží, jiní bojují v nemocnicích o život.

Děti procházejí onemocněním prakticky bez příznaků, což ovšem může být pro okolí nebezpečné, muži mají dvakrát větší pravděpodobnost, že se nakazí. Dokáže postihnout řadu orgánů v těle.

A imunologové vzkazují: virus se nijak výrazně nezměnil a chladnější počasí mu dodává na síle.

Server iROZHLAS.cz vyzpovídal doktory, kteří léčí těžce nemocné, imunology a další odborníky a prostudoval poslední dostupné studie. Co dnes, po více než deseti měsících od prvních nakažených v čínském Wu-chanu, víme o novém typu koronaviru, který způsobuje onemocnění covid-19? V řadě věcí udělal svět značné pokroky, ale stejně tak zůstává hodně neznámých.

Začněme tím, jestli a jak se virus proměňuje.

„Ze své podstaty je koronavirus mnohem méně náchylný k mutacím než jiné RNA viry, všechny mají opravný aparát. Umí si díky tomu mutace opravit,” říká virolog a biochemik Libor Grubhoffer.

Vědci se shodují na tom, že se koronavirus změnil oproti jaru jen málo, zaznamenané mutace si můžete prohlédnout zde.

Sílí ovšem hypotéza, že jedna změna má vliv. „Původní forma viru byla vystřídaná jinou formou a oprávněně se zdá, že je nakažlivější. A proto vytlačila tu původní variantu. Ale ne každý tomu věří,” popisuje imunolog Václav Hořejší.

Podle něj se sice snadněji přenáší, ale na průběh nemoci nemá vliv. „Stejně tak se nechová antigenně – laicky tedy protilátky z první vlny fungují i v té druhé,” vysvětluje.

Zatím nic nenaznačuje tomu, že by byla tato mutace nebezpečnější pro zdraví lidí. Naopak, některé indicie spíše vedou k tomu, že se na ni umírá méně. „Zdá se, že tato mutace převládla. A zdá se, že se šíří rychleji.

Sice to nevíme jistě, ale zajímavé je, že počet úmrtí v Evropě výrazně klesl v porovnání třeba se Severní Amerikou, Brazílií nebo dalšími částmi světa,“ uvádí Paul Tambyah, prezident Mezinárodní společnosti pro infekční choroby.

Zajímavé:  Pigmentové skvrny - Vše o zdraví

Na druhou stranu je nutné podotknout, že zdravotnictví je na nemoc připravené mnohem lépe než na jaře. Jisté je, že koronavirus se v populaci šíří rychleji než chřipka a také způsobuje násobně více těžkých případů.

U chřipky se uvádí, že zhruba jedno procento nakažených skončí v nemocnici, u koronaviru je to mezi 5 a 20 procenty nakažených. Jaká je u koronaviru smrtnost, se nedá zatím přesně určit, nevíme, kolik lidí je opravdu nakažených.

Odborníci ji odhadují zhruba na jedno procento, pro srovnání u chřipky se udává smrtnost 0,1 procenta.

Před téměř rokem někteří věřili, že koronavirus možná přes léto sám vymizí. V podobném duchu mluvil ještě v srpnu český premiér Andrej Babiš (ANO), když tvrdil, že virus zeslábl. Nynější poznatky ale tyto domněnky vyvrací.

Koronavirus nezmizel. Nezeslábl. A bude tu s námi nejspíše navždy.

Navíc přírodní podmínky na severní polokouli naopak podle imunologů způsobí, že virus nabere na síle. „Nižší teplota koronaviru pomáhá stejně jako třeba viru chřipky. Proto i ty chřipkové epidemie jsou v zimě,” srovnává Hořejší.

A souhlasí s ním i další odborníci. „Kolegové fyzici říkají, že kapénky v takovém počasí déle vydrží a stejně jako u dalších respiračních chorob to viru usnadní šíření kapénkovou cestou. Ale není to jasně dané,” podotýká infektolog a epidemiolog Petr Smejkal.

„Nakažlivost covidu-19 závisí striktně na průměrné teplotě. Když o jeden stupeň klesne teplota, tak nakažlivost stoupne asi o tři procenta,” odkazuje Jaroslav Flégr na čínskou studii.

Podobně se ostatně chová většina respiračních onemocnění, včetně nemoci SARS, kterou způsobil jiný typ koronaviru.

Neznámou zůstává, jak ovlivní koronavirovou epidemii očekávaný nástup podzimních viróz a sezonní chřipky. „Nevylučuju, že by to mohlo zhoršit situaci.

Ale čekáme, co s tím udělá také fenomén interference (vzájemnému ovlivňování – pozn. red.) virů,” říká virolog a biochemik Grubhoffer.

Laicky řečeno: zatím není jasné, jestli onemocním koronavirem, pokud budu mít už chřipku nebo i obyčejnou rýmu.

Čím více nakažených, tím více poznatků, jak koronavirus řádí v lidském těle, pokud se do něj dostane. „Virus vstoupí přes sliznice nosohltanu a hltanu, popřípadě přes spojivky. Poté začne sestupovat přes lymfatický okruh do hrtanu a do dýchacích cest, kde začne postihovat plíce.

Předtím ho také spolknete a dostane se i do trávicího traktu a to může přinést symptomy jako průjem nebo zánět žaludku,” popisuje Martin Balík z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kde se starají o vážně nemocné pacienty s covidem. „Ti lidé zvrací a vypadá to jako střevní chřipka.

A buď se přes to přehoupnou, nebo se poté projeví i v dýchacích cestách. Někdy to žaludeční šťávy zničí, ale ne vždy.“

Po proniknutí do těla viry zaútočí na buňky v organismu. „Nasednou na povrch hostitelské buňky.

Poté následuje proces, ve kterém si vlastně ten vir otevře dveře do buňky a splyne s její povrchovou membránou a dostane dovnitř genetickou informaci.

Poté se podle ní začnou tvořit virové proteiny a výsledkem je, že v buňce vznikne velký počet kopií viru, a ty opouští buňky. Tak ji vysílí, že odumře, a viry se šíří dál,” vysvětluje imunolog Hořejší.

Podle dostupných poznatků koronavirus hlavně napadá dýchací soustavu a cévy. „Když se dostane do těla ve velké infekční dávce, tak začne dělat zánět po cévních stěnách a to se může projevit na každém dobře prokrveném orgánu – to jsou plíce, ale i cévní problémy a sraženiny, mohou tam být cévní mozkové příhody, případně mají plicní embolizace,“ vypočítává Balík.

Komplikací pro oběhovou soustavu jsou mikrosraženiny, které koronavirus způsobuje. Ty poškozují srdce. „Objevují se hlavně v akutní fázi, ale zanechá to po sobě hroznou paseku.

Myslím, že často ty problémy, co si pak lidé nesou, tak jsou spojené s tím, že virus jim tam zanechal mikrosraženiny. To souvisí i s tím, že jsou slabí a nevýkonní. To je zánět v kombinaci s mikrosraženinami. Ale bavíme se o těžkých formách,“ říká Balík.

Koronavirus postihuje nejen plíce a srdce, ale třeba i ledviny a mozek.

Nejčastější příznaky u covidu jsou: horečka, kašel, dušnost, bolest svalů a kloubů, únava. Dalším příznakem může být ztráta chuti a čichu.

A potom také takzvané kovidové prsty, což je u respiračních onemocnění nečekaný příznak. Podle lékařů souvisí už se zmíněnými mikrosraženinami. „To je přesně postižení té cévní stěny.

A i zánět aorty, který se popisuje jako syndrom u dětí, tak to také souvisí s tím,“ upozorňuje Balík.

„Souvisí to s tou srážlivostí. Je to tím, že vlásečnice jsou ucpané a projevuje se to na vzhledu prstů,” souhlasí imunolog Hořejší.

Covidové prsty | Zdroj: Fakultní nemocnice Královské Vinohrady

Netypickým a tím pádem zajímavým příznakem je i ztráta čichu a chuti, což spolu souvisí.

„Zdá se, že je virus trochu neurotropní a jde po chuťových a čichových buňkách, když se namnoží na sliznici,“ popisuje Balík. „Čichové buňky jsou de facto nervová zakončení čichového nervu, který jde z mozku. A jak tam běží zánět na sliznici, tak je to poškodí a lidé pak nic necítí a všechno je bez chuti,“ říká Balík.

Záleží na míře poškození, ale čichové buňky se obnovují velmi pomalu, to je důvod, proč někteří lidé popisují, že se jim po vyléčení čich vrátil až po několika týdnech. Ztráta čichu je také poměrně jasný náznak toho, že koronavirus pronikl do těla. „Je to dobrý indikátor nemoci.

Když mi teď někdo z ambulantů zavolá, že ztratil čich, tak mu říkám: ‚Běž na test.’ A ještě se mi nestalo, že by neměli covid-19. Je to dost specifická věc.

U jiných virových nemocí respiračního systému se s tím moc nesetkáváme,” líčí pneumolog Vladimír Koblížek z Hradce Králové, který spolu se svými kolegy z fakultní nemocnice systematicky studuje dlouhodobé následky onemocnění.

Ztráta čichu může také naznačovat, že je jedinec odolnější a virus se tak zastaví v nose a neproniká dále do těla. „Anosmie má častější výskyt u asymptomatických pacientů, kteří se setkali s menší virovou náloží nebo jsou imunitně silnější.

Imunitní systém zadrží virus v oblasti čichových vláken a ten tak neproniká dále do plic, kde může být pro mnohé lidi fatální,“ cituje Deník N Jana Plzáka, přednostu Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK, FN v Motole.

TikTok users turn their symptoms into a viral taste test challenge…. �

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *