Narušená psychika – Vše o zdraví

Natura Biotika – aktivní vláknina 860

Možná jste se již setkali s názorem, že až 80% imunity pochází ze žaludku a střev. Pravdou však je, že mikrobiologické složení ve střevech a v žaludku toho ovlivňuje ještě mnohem více, než imunitu.

Narušená psychika - Vše o zdraví

Mikrobiom – druhý mozek

Už před staletími Hippokrates, jehož dnes považujeme za „otce medicíny“ tvrdil, že každé lidské onemocnění začíná ve střevech. Museli jsme však čekat až do 20. století, kdy vědci uznali, že v našem těle existuje orgán, který jsme si dosud jen málo všímali a neměli jsme o něm téměř žádné poznatky.

Termín mikrobiom pochází z roku 2001, kdy ho poprvé použil nositel Nobelovy ceny Joshua Lederberg. Označil jím spolužijící shluk různých druhů mikrobů, které spolu vytvářejí mikroklima jednotlivých orgánů a žijí v symbióze.

Kvalita střevního mikrobiomu se vytváří během života a ovlivňuje ho množství faktorů – v počátečních letech jsou významnými faktory pro rozvoj mikrobiomu porod a kojení, později strava, oxidační stres a podobně.

Narušená psychika - Vše o zdraví

Mikrobiom a jeho složení ovlivňuje naše chutě, zdravotní stav, imunitní reakce na nejrůznější onemocnění (od jednoduchého viru až po závažné např. onkologické diagnózy).

Tak jak se staráme o naši pokožku, plíce, cévy a ostatní orgány bychom měli věnovat naši pozornost i mikrobiomu a jeho vitalitě.

Mikrobiom a zdraví člověka

Narušená psychika - Vše o zdraví

Střevní mikrobióm se považuje za poslední objevený lidský orgán a v současnosti je podroben velkému zájmu ve vědeckých a lékařských kruzích. Je to komplexní orgán, který sídlí ve střevech – jeho váha se odhaduje až na 1,5 kg a obsahuje více než 500 druhů mikroorganismů. Představuje skutečně malý svět v našem těle.

Mikroorganismy, které v něm sídlí (patogenní buňky, houby, viry, bakterie) by měly být v rovnováze a vytvářet fungující mikroekosystém. Ukazuje se, že takto správně fungující mikrobiom hraje důležitou roli v prevenci a také v léčbě některých civilizačních a chronických onemocnění.

Zamysleli jste se někdy nad tím, proč se v posledním desetiletí tak masivně rozrůstají alergie, intolerance, obezita, cukrovka ale například i autismus? Vědci se dnes přiklánějí k názoru, že tyto diagnózy mohou mít svůj původ právě v nedostatečně vitální střevní mikroflóře – v poškozeném mikrobiomu.

Onemocnění u nichž je souvislost s narušeným mikrobiomem 

  • Gastrointestinální problémy: bolesti břicha, zácpy, průjmy, reflux, gastritida, IBS – syndrom dráždivého tračníku, SIBO, celiakie
  • Autoimunitní onemocnění: artritida, Hashimoto syndrom – nedostatečná funkce štítné žlázy, diabetes II. a I. typu
  • kožné onemocnění: astma, ekzém
  • autismus
  • psychické poruchy – deprese, chronický únavový syndrom
  • Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba

Mikrobióm v rovnováze

V microbiomu by měly fungovat v symbióze patogenní i příznivé mikroby. Pokud se tyto mikroby dostanou do nerovnováhy, vzniká dysbióza, která přináší potenciální nebezpečí.

Narušená psychika - Vše o zdraví

Pokud se ve střevě přemnoží patogenní mikroorganismy, mohou vylučovat toxické látky, které se přes malé trhlinky ve střevě dostávají do krevního oběhu a následně k některým orgánům.

Změny na psychice

Paradoxně, prvním orgánem, který reaguje na dysbiózu v organismu je mozek. Mezi střevem a mozkem je přímá a rychlá komunikace.

Lidé, kteří mají narušený střevní mikrobiom bývají náladoví, podráždění a mnohem častěji se u nich rozvinou depresivní a úzkostné stavy.

Narušená psychika - Vše o zdraví

Ve střevech vzniká i většina hormonů štěstí – endorfinů, díky kterým se dokážeme těšit a mít dobrou náladu.

Dysbióza v organismu ovlivňuje schopnost střeva vytvářet tyto hormony v dostatečném množství, což má jednoznačný vliv na psychiku.

Čím se mikrobióm poškozuje?

Narušená psychika - Vše o zdraví

Teorie ohledně fungování mikrobiomu jsme již zmínili dost. Podstatnější však je podívat se na to, jak my svým jednáním ovlivňujeme kvalitu mikrobiomu v našem těle – co mikrobiom ničí a naopak – co máme dělat, abychom mikrobióm podpořily a posílily.

Velkou část svého mikrobiomu získáváme již při narození – děti, které se narodí přirozeným způsobem a nemají po porodu vážnější problémy a jsou kojené dostávají z mikrobiologického hlediska velmi kvalitní startovací balíček. Během života kvalita mikrobiomu klesá, pokud se o něj aktivně nestaráme a nezajímáme.

Mikrobiom a strava 

Častý přísun tuhé stravy s vysokým množstvím sacharidů, bez dostatku vlákniny je pro žaludek těžkým oříškem na zpracování. Nestrávené kousky potravy se v tomto případě dostávají i do střeva, kde podléhají hnilobným procesům. Bakterie, které při tomto procesu vznikají negativně ovlivňují celkové rozložení mikroorganismů ve střevě.

Léky

Hlavně ty s dlouhodobým užíváním, ale například i antibiotika působí na kvalitu střevní mikroflóry negativně. Nepříznivé pro střevní mikrobiom je i užívání hormonální antikoncepce, ale i medicínské zásahy jako chemoterapie či radioterapie. Pokud je nutné tyto léky, nebo léčbu užívat, o to víc bychom se měli snažit mikrobiom po takové terapii obnovit a znovu nastartovat jeho činnost.

Léky, nevhodná strava, stres – to vše ovlivňuje vytvoření chronického zánětu v těle, který následně způsobuje nerovnováhu mikrobiomu.

Intolerance a novodobá alergie na potraviny

Masivní rozvoj celiakie, laktózové a histaminové intolerance a také různých jiných alergií (na látky v přírodě – pyly, nebo chemické složky v kosmetice projevující se například ekzémem) se připisuje také za vinu změnám mikrobiomu a jeho kvalitě, kdy postupem času může mít mikrobiom problém zpracovat některou konkrétní potravinu, resp. její složku.

Narušená psychika - Vše o zdraví

Svědčí o tom i fakt, že intolerance a alergie jsou ne vždy vrozené, často se vyvinou během života. V momentě, kdy člověk na svém těle cítí, že některá potravina mu škodí a umí tuto složku definovat, je ještě možnost upravit mikrobiom tak, aby se u něj nerozvinula vážnější forma intolerance.

Jak podpořit mikrobiom?

Vhodné jsou tyto aktivity:

  • Imunitní stimulace organismu – nezdravá je přehnaná sterilnost, hlavně u dětí, kdy je pro vývoj imunity důležitý kontakt s alergeny, viry a podobně. Přílišná čistota prostředí, nedostatek pobytu na čerstvém vzduchu, v kolektivu a nadužívání léků mění mikrobiom dítěte již v raném věku.

Její úloha v zdravém stravování je dlouhodobě podceňována. Pocit, že vlákniny v těle máme dostatek když konzumujeme nějakou dávku ovoce je bohužel mylný.

Na to, abychom pokryli denní dávku vlákniny potřebnou pro správné fungování těla bychom měli konzumovat 25g vlákniny denně (muži až 38g), přičemž jedno průměrně velké jabko obsahuje přibližně 4g vlákniny.

Některé potraviny samozřejmě obsahují vyšší množství vlákniny, jsou to například tyto: merlík čilský, brokolice, batáta, hrušky, granátové jablko, ostružiny, čočka, sójové boby, cizrna nebo avokádo.

Pokud je nedokážete jíst denně, je vhodné si vlákninu doplňovat. Z dostupných vlákninových produktů doporučujeme psyllium, modřínovou vlákninu a akáciovou vlákninu. Soubor těchto vláknin je součástí vlákninového komplexu Natura Biotika.

Pro tělo je také důležité přijímat vlákninu z různých zdrojů, nezaměřovat se jen na jeden tip vlákniny, nebo vlákninového výživového doplňku. Čím pestřejší strava, tím lépe.

TIP: Vláknina je potravou pro mikroby. Pokud jí je dostatek, ve střevě se trávením vlákniny zároveň vylučuje látka – mucin, která vystýlá a zpevňuje stěny střev, čímž je chrání.

Při dlouhodobém nedostatku vlákniny se mucin nevylučuje, stěny střev se ztenčují a mohou se doslova až přetrhnout.

Tehdy se obsah střev má možnost dostat do okolního prostředí a stane se tak nebezpečným pro okolní orgány.

Zásady pro vaření

Vždy zvolte raději celozrnnou variantu pečiva nebo těstovin. Vyhněte se bílé mouce a cukru. Jídlo si připravujte, nekupujte polotovary. Čím více původních surovin ve stravě, tím je to pro vaše tělo lépší, zdravější a snadněji zpracovatelné.

Fermentované potraviny

Kefír, kimchi, jogurty nebo fermentované limonády si užívejte v množství, na jaké budete mít chuť. Fermentací zpracované potraviny obsahují velké množství laktobacilů a jiných živých bakterií, kterými doslova krmí mikrobiom.

Vhodné potraviny pro mikrobióm: Losos, mrkev, česnek, cibule, ředkvička, avokádo, rajčata, kokos, oříšky, semena, ořechové máslo, olivový olej, čočka, hrách…

Vhodné ovoce pro mikrobióm: Mango, jablka, broskve, hrušky, třešně, kiwi, pomeranče,

Vhodné vitamíny a bylinky: Zinek, vitamin D, extrakt z hroznových semínek, skořice, máta, kurkuma, zázvor

PROBIOTIKA A PREBIOTIKA VS. MIKROBIÓM

Vědomé doplňování probiotických látek může výrazně pomáhat k tvorbě kvalitního mikrobiómu (mikrobioty). Zatímco probiotika jsou živé organismy, které přicházejí do trávicího traktu, pro skutečně zdravý život a kvalitní mikrobióm nezapomínejme ani na prebiotika.

Prebiotika jsou potravou pro probiotika a bez nich by probiotika nefungovaly dostatečně. Prebiotika jsou zbytky některých nestrávených sacharidů – například i vlákniny.

Užíváním vlákniny zabezpečíte dostatečné množství potravy pro živé organismy (probiotika) a vytvoříte tím vhodné podmínky pro zlepšování kvality mikrobiómu.

Věříme, že jsme v tomto článku shrnuli vše potřebné o tom, co vás zajímá o mikrobiomu a proč se mu říká i druhý mozek. Snažili jsme se vysvětlit proč je důležité starat se o něj nejen v rámci léčby, ale hlavně prevence vážných onemocnění (i civilizačních).

Snad jsme vás jednoduchými radami nasměrovaly k tomu, jak změnit své stravování ve prospěch zdravého mikrobiomu. Pokud byste měli k tomto tématu ještě otázky, napište nám.

NATURA BIOTIKA – AKTÍVNI VLÁKNINA

Natura Biotika je jedinečný vlákninový komplex, který obsahuje tři druhy rozpustných vláknin:

  • psyllium – přispíva ke snižovaní cholesterolu, usnadňuje vyprázdňování a má příznivý vliv na funkci tenkého a tlustého střeva
  • modřínova vláknina – podporuje přirozenou obranyschopnost organismu, podporuje imunitní systém, podporuje růst přátelských bifidobakterií
  • akáciová vláknina

1 balení Natura Biotika – 14-denní kúra.

Bez vedlejších účinků: díky speciálnímu složení nemá užívání produktu Natura Biotika žádné nepříjemné vedlejší účinky (bolesti břicha, nadýmání, křeče)

Dávkování: 1 odměrka vlákniny 2x denně. Jednu odměrku rozmíchejte v 2dcl vody a vypijte. Vlákninu můžete přidat i do kaše, jogurt a smoothie.

Zajímavé:  Roupy ve stolici - Vše o zdraví

Vliv prostředí na zdraví člověka

Stres je v současné době chápán jako integrovaný soubor buněčných, tkáňových, orgánových a psychických změn, jejichž cílem je dosažení rovnováhy organismu a zabránění desintegrace jedince při působení stresorů či mikrostresorů.

Stres je základní reakce jakéhokoliv živého organismu na zevní podnět, tzv. stresor, který je schopný u člověka vyvolat pocit úzkosti nebo napětí. Vyvoláním stresové situace je ohrožena celková integrita stresovaného člověka, a stres tak ovlivňuje lidské chování a jednání.

Jako stres se také může označovat obecná obranná reakce organismu na hrozící nebezpečí, která spěje k udržení celkové lidské pohody a homeostázy. Při stresové reakci se integrují role fyziologické, psychologické a sociální. Tyto mimořádné, často i nebezpečné stresory nejrůznějšími způsoby ohrožují člověka, v nejkrajnějším případě i jeho život.

Ve zvířecí říši se hovoří o spojení fight or flight, neboli bij se, nebo uteč. Pokud je zvíře ve svém teritoriu jakkoliv ohroženo, má pouze dvě možnosti: buď si toto teritorium bude bránit a zvítězí, tedy stane se hierarchicky silnějším jedincem, nebo své území opustí a uteče.

U lidí to funguje velmi podobně, jen v civilizovaném světě většinou není potřeba si své území bránit pomocí fyzického násilí, člověk si své místo vydobývá používáním verbální a nonverbální komunikace, tedy pomocí slov a gest.

Rozlišujeme dva typy stresů:

Pod pojmem eustres rozumíme jakoukoliv zátěž, kdy primární stresor stimuluje člověka k vyšší výkonnosti. Je to tedy pozitivní stres, který člověka neohrožuje, ba naopak jej zoceluje a činí lepším či silnějším jedincem.

Tento typ stresu je chtěný, dalo by se říci, že je jakýmsi výukovým stimulem v rozvoji člověka. Jedinec se po působení eustresu cítí dobře, spokojeně a nabitý pozitivní energií.

Zdá se, že po překonání tohoto typu stresu vzdělaný jedinec další podobné stimuly vyžaduje, a dokonce i sám vyhledává. Distres je pravým opakem eustresu.

Jedná se o takový typ zátěže, který je naopak schopný člověka poškodit, může vyvolat vznik nemoci, či dokonce jedince usmrtit. Dá se tedy hovořit o negativním stresu, který škodí a vyvolává pocit úzkosti či deprese. Člověka tento typ stresu nerozvíjí, je tedy nechtěný.

Stres jako subjektivní prožitek má v působení na jedince značné individuální rozdíly. Jeden určitý stimulus nevyvolá nikdy u dvou lidí naprosto stejnou reakci, má tedy rozdílný efekt, u jednoho může působit hluboko pod hranicí vyvolání stresové reakce, u druhého naopak vysoko nad ní.

Nejčastější negativní stresory jsou: vznik vážného onemocnění či zhoršení již probíhající nemoci, ztráta či změna zaměstnání, smrt životního partnera, odchod do důchodu, odchod dětí z domácnosti a mnoho dalších.

To vše má negativní dopad na zdraví člověka, často se popisují vážné zdravotní obtíže, jako jsou poruchy oběhové, dýchací či trávicí soustavy, vznik psychických obtíží a v neposlední řadě i oslabení imunitního systému a vyšší náchylnost ke vzniku infekcí.

Velmi častou berličkou při řešení stresu je uchýlení se k přejídání, vyšší konzumaci alkoholu či jiných návykových látek.

+

Narušená psychika - Vše o zdraví

Obr. 1. Přejídání jako řešení stresu

+

Narušená psychika - Vše o zdraví

Obr. 2. Konzumace alkoholu jako řešení stresu

Pro nepřiměřenou pracovní zátěž neboli pracovní stres platí, že vzniká v důsledku narušení rovnováhy mezi výkonnou kapacitou lidského organismu a požadavky, které jsou kladeny na pracujícího jedince. Tento nerovnovážný vztah vyústí v určitý prožitek na několika různých úrovních.

+

Narušená psychika - Vše o zdraví

Obr. 3. Nepřiměřená pracovní zátěž

Jako negativní emocionální podtext se označuje strach, obava či ohrožení. Dále je přítomen sled určitých motorických projevů, mezi které patří třes, vyšší tenze svalů, poruchy motorické koordinace či motorický neklid.

Dochází také k narušení kognitivních funkcí, jako je zhoršení sociální adaptace, změny v myšlení či rozhodování, určitý pocit diskriminace, a je pozorována i vyšší chybovost v percepci. Mezi prokazatelné změny fyziologických funkcí patří zvýšení tepové frekvence, poruchy trávení, nedostatečný spánek nebo zvýšené vylučování stresových hormonů.

Vše je dáno působením nepřiměřených stresorů, ať už vyvolaných určitou osobou či subjektem nebo fyzikálními či sociálními podmínkami na pracovišti. Jako tzv. zátěžová tolerance se označuje jistá forma adaptace na tyto stresory, která má za cíl překonat jejich působení.

Pokud se stresem ohrožený jedinec cítí tak, že z jeho pohledu není ohrožena integrita osobnosti či nedojde k poškození zdraví, na scénu přichází schopnost racionálního chování a jednání, které vede k překonání tohoto emočního vypětí.

Z časového hlediska jsme schopni rozdělit stres na:

  • posttraumatický (následný).

Při akutním stresu dojde k vychýlení od klidové úrovně velmi rychle, zvýší se emoční tenze a doba návratu zpět do klidové fáze záleží na závažnosti dané události. Člověk je v šoku, reaguje často zmateně, někdy dojde v souvislosti s nastalou situací ke ztrátě paměti. Příčinou akutního stresu může být těžká dopravní nehoda, vážný úraz či havárie (např. požár či výbuch).

Jako anticipační stres je označována situace, kdy se pomalu zvyšuje emoční tenze, která má přímou souvislost s blížící se kritickou událostí, avšak návrat do klidové fáze je velmi rychlý. Jsou přítomny pocity nejistoty, úzkosti, strachu nebo snížení sebedůvěry. Vyvolávajícím stresorem může být kontrola u lékaře při nemoci, kdy lékař pacienta postupně seznamuje s výsledky vyšetření.

Pro chronický stres je typické dlouhodobé působení jednoho či více mikrostresorů, které udržují jedince v určité tenzi. Ta kolísá v závislosti na tíži a aktuálnosti daného stresoru.

Typickými projevy jsou nespokojenost, pocity zvýšené únavy či vyšší riziko úrazů.

Takovým případem může být práce v neustálém hluku či v prašném prostředí nebo práce, která vyžaduje nepřetržitou koncentraci.

Jako posttraumatický stres je označován stav zahrnující psychické či nervové trauma, které se často objeví až s určitým odstupem od kritické události. Toto napětí se projevuje a vrací jasnými vzpomínkami.

Intenzita stresu nepravidelně kolísá v závislosti na intenzitě prožitků, člověk není schopný danou situaci racionalizovat a vyrovnat se s ní. Vyskytují se pocity marnosti, bezvýchodnosti, beznaděje či obav z budoucnosti.

Příkladem události vyvolávající posttraumatický stres může být rodinná tragédie spojená se smrtí rodinných příslušníku či účast při průmyslové havárii.

Účinek stresogenních faktorů je především závislý na osobnostních faktorech neboli životních hodnotách a postojích jedince, tedy na tom, jaké ctí názory a jaké má zkušenosti. V praxi to znamená, že stejný stresor vyvolá u různých osob odlišnou reakci.

Introvertní osobnosti, které jsou zaměřeny na svůj vlastní svět a nesnadno vylézají ze své „ulity“ komfortu, jsou spokojeny v rutinních či tradičních činnostech, zatímco jakékoliv i drobné vychýlení z tohoto normálu pro ně znamená značný stres.

Naopak extrovertní osobnosti, které žijí pro komunikaci s ostatními, užívají si radosti z nevšednosti a radují se z každé změny, jsou schopny se s jakýmkoliv stresorem poprat lépe a rychleji.

Kombinace několika různých stresorů a jejich závažnost může zapříčinit vznik chronické únavy, únavového syndromu či syndromu vyhoření.

Chronický únavový syndrom (chronic fatigue syndrome – CFS) je stav, při kterém člověk trpí pocitem vyčerpání, nepřetržité únavy, narušeného spánku, horšího soustředění, podrážděnosti, úzkosti či zvýšeným sklonem ke vzniku depresí, to vše déle než půl roku.

Vzhledem k současnému oslabení imunitního systému vlivem dlouhodobě působící stresové situaci se současně projevuje vyšší náchylnost k virovým či bakteriálním infekcím. Spouštěcím faktorem jsou stresory dlouhodobě působící na osobu s oslabenou imunitou.

Pro syndrom vyhoření či vyhasnutí (burn-out syndrome) je typické úplné emocionální vyčerpání a ztráta zájmu o činnost, která vyžaduje přílišnou odpovědnost či kvalitu práce. Současně však má jedinec minimální možnost rozhodování či organizace práce a snížené podmínky k jejímu výkonu.

Takováto činnost vyžaduje nepřetržitý stoprocentní výkon a netoleruje jakékoliv vychýlení od dokonalosti, na člověka tak chronicky působí stresory či mikrostresory, přičemž jakékoliv chyby či omyly znamenají velký problém. Často je syndrom vyhoření patrný především u osob komunikujících denně s velkým množstvím lidí a vystavených riziku mezilidských sporů.

Je narušena psychika, pozorujeme i poruchy v oblasti fyzické či sociální. U takových jedinců se postupně rozvíjí deprese, pocity beznaděje, bezvýchodnosti či marnosti, snižuje se jejich vlastní sebedůvěra, jsou více a rychleji unavení, trpí poruchami spánku či soustředění a jsou u nich popisovány i poruchy trávení či bolesti hlavy. Rozvíjí se nezájem o okolní svět a ostatní lidi, tito jedinci častěji podněcují konflikty nebo jsou lhostejní, snižuje se jejich zájem o práci a klesá celková výkonnost.

Z medicínského hlediska jde o snížení aktivity centrální nervové soustavy (CNS) v důsledku nedostatečně intenzivních či monotónních impulsů. Vlastní odpověď na tuto činnost je automatická a řízená podkorovými oblastmi mozku.

Rozvíjí se pocit nudy, nezaujetí až přesycení, na druhé straně se může vyvinout až v pocit averze a podrážděnosti, klesá tedy celkový zájem o tuto činnost.

Dochází k zvýšené produkci katecholaminů, které jsou typické pro stresovou odpověď.

Jako prevenci proti monotónnosti práce je možno jedince nechat rotovat mezi několika různými činnostmi, které naruší tuto jednotvárnost a automatizaci. Hovoří se o tzv.

job rotation neboli střídání několika pracovních míst.

Jediná nevýhoda pracovníka, který vystřídá svoji profesi za zcela jinou, je jistá doba potřebná k zapracování se na novém postu, což vadí hlavně zaměstnavateli z hlediska snížené produktivity práce, a tím pádem i zisku.

V ideálním případě je jeden člověk schopný v rámci jedné pracovní náplně zapojovat více svalových skupin a střídat určité typy různorodých úkonů, aniž by musel být přeřazen na jiný post. To je typické pro tzv.job enlargement neboli rozšíření obsahu práce.

Zajímavé:  Měření paměti v lékárnách – vše o zdraví

Jako job enrichment či obohacení práce se pak označuje potřeba vymyslet takovou skladbu a obsah činnosti práce v rámci schopností a dovedností, kdy si sám pracovník může určovat způsob provedení určitých úkonů a kontrolovat výsledky vykonané práce, za kterou zodpovídá.

Cílem těchto preventivních programů je zaměřit se na exponované pracovníky a pokusit se zajistit změnu pracovního a životního stylu. Slouží hlavně k prevenci nedostatku pohybu, snížení tělesné hmotnosti, prevenci bolesti zad, prevenci ischemické choroby srdeční, snížení krevního tlaku či úpravě stravovacích návyků.

Tato preventivní opatření doporučují lékaři pracovně-lékařské péče, kteří by měli mít přehled o aktuálním zdravotním stavu zaměstnanců daného podniku. Důležitá prevence syndromu vyhoření či posttraumatického stresu je sociální opora ze strany spolupracovníků, hlavně stejného postavení, či od rodiny, přátel a blízkých známých.

Ti by měli jedinci empaticky zajistit pocit jistoty a sebedůvěry a změnit jeho postoj ke kritickému náhledu na danou stresující situaci.

Imunita a psychosomatika. Jak emoce ovlivňují naše zdraví?

Někomu byla do vínku dána silná imunita, někdo takové štěstí neměl a už od narození se potýká s nejrůznějšími zdravotními problémy. Ať tak, či tak, obranyschopnost organismu je křehká záležitost, která si zaslouží naši pozornost a péči po celou dobu, co chodíme po tomto světě.  

Imunita je takový náš strážce. Bdí nad námi ve dne v noci, bojuje s miliony virů a bakterií, odráží a likviduje škodliviny, které na nás útočí zevnitř i zvenčí.

Její sílu můžeme ovlivnit hned několika způsoby. Stravou, pohybem, kvalitou spánku, celkovým životním stylem. Obrovský vliv na stav imunity má také psychika.

Ne nadarmo se říká, že stav těla odráží stav duše

Co je to psychosomatika

Aby celé tělo, a tedy i imunita, správě fungovalo, musí být v harmonii s psychikou. Jakmile je naše psychika narušená, je oslabené i tělo, a pomalu nás začínají sužovat zdravotní problémy.

Počínaje únavou přes nachlazení až po ta nejzávažnější onemocnění. Dostáváme se tak k pojmu psychosomatika, který je odvozený z řeckých slov psyché (duše) a soma (tělo).

To, že psychický stav dokáže přímo ovlivnit stav fyzický, dokazuje i řada klinických studií. Ale jistě to moc dobře víte i vy sami.  

Veselá mysl, půl zdraví

Trápí vás častá nachlazení, rýmy, bolesti hlavy, neúměrná únava? I přesto, že tělu dáváte všechny potřebné vitamíny, stále se necítíte dobře, stále to není ono? Možná je čas zamyslet se nad tím, jak se cítíte uvnitř. Jaké máte pocity. Máte radost i z maličkostí? Díváte se na svět pozitivně nebo jste spíš skeptičtí? Co vás lehce vyvede z míry, vystresuje vás? Jste opravdu šťastní? 

Narušená psychika - Vše o zdravíDlouhodobý stres, negativní emoce, pocit psychického vyčerpání. To všechno má přímý vliv na naši imunitu. Centrální nervový systém totiž pomocí hormonů řídí imunitu. A tvorba některých hormonů je přímo navázaná na psychiku (nejznámější je asi serotinin neboli hormon štěstí).  

Jakým emocím se vyhýbat? Nejnebezpečnější je pocit strachu, křivdy, zlost a úzkost. Tyto emoce způsobují produkci velkého množství hormonů, na kterou tělo může reagovat zánětem. Ten se pak projevuje různě – od nachlazení až po autoimunitní onemocnění. 

Samozřejmě, že ne všechno, co nás v životě potká, je pozitivní. Může se nám stát řada špatných věcí, setkáme se s různými lidmi, překážkami, nezdary… Ale je jenom na nás, jaký k nim zaujmeme postoj.

 Život se stává jednodušší, pokud to negativní přijmeme a vezmeme si z toho poučení. Protože každá mince má dvě strany. Tak se na tu jednu stranu, negativní, podívejte, poučte se, ale pak ji otočte a soutřeďte se na to, co vám to přineslo pozitivního a pokračujte dál.

Takový postoj dokáže jako zázrakem změnit naše emoce, myšlenky, činy a ve výsledku i zdraví.

Vyvarovat se strachu a obavám může být zejména v této době velmi těžké. Myslete ale na to, jak strach oslabuje naše tělo a činí nás zranitelnými. Neztrácejte vazby se svými přáteli, stále na nich pracujte, i když je to o něco složitější než loňský rok. A věnujte se také sami sobě.

Psychické zdraví můžete ovlivnit. Tady je pár tipů: 

  • Těšte se do práce, i když vás v ten den čekají ne zrovna příjemné záležitosti. Myslete na to, že až bude den u konce, budete si moci říct, že jste ho zvládli! 
  • Co takhle vstávat s úsměvem? Možná vám to zprvu přijde zvláštní, ale uvidíte, že z umělého úsměvu se po pár dnech stane úsměv skutečný.  
  • Jde na vás smutek? Udělejte si pauzu, přečtěte si nějaký veselý příběh, vtip nebo pusťte zábavné video. Dobře vás to naladí. 
  • Zacvičte si, zaběhejte nebo běžte jen tak na procházku. Snažte se vnímat okolí a zaměstnávat jím mysl.  
  • Slyšíte, jak se vedle někdo hádá? Pokud je to možné, odejděte a nenechte se vtáhnout do takového negativního rozhovoru. Případně si do sluchátek pusťte oblíbenou hudbu.  
  • Nebuďte na sebe tak přísní. Udělali jste chybu? Berte ji jako ponaučení. Chybovat je přece lidské. Přijímejte sebe sama, a hlavně se mějte rádi
  • Berte život jako hru. Jejím smyslem je hrát ji. I když někdy přijde horší karta. 

Vánoce mohou být pro řadu lidí velmi stresujícím obdobím. Kdy jindy ale hodit starosti za hlavu než právě o svátcích. Pamatujte, že nemusí být všechno dokonalé. Odpočívejte, bavte se a věnujte se tomu, co vás baví. Přejeme vám spokojené a klidné vánoční svátky!

Pro normální stav imunity doporučujeme i naše doplňky stravy PURUS-MEDA  Na imunitu

Co dál číst?

Narušená psychika - Vše o zdraví Narušená psychika - Vše o zdraví

Rozhovor: Jak na zdravá střeva?

Čtěte rozhovor o nejčastějších střevních potížích a jejich řešení
se spolumajitelkou Ecce Vita, Ivetou Ječmík Skuherskou.

Narušená psychika - Vše o zdraví

Protože jsme se poslední týdny hodně věnovali tématu „STŘEVA“,
která jsou tak důležitá pro naše dobré zdraví, připravili jsme si pro
vás rozhovor se spolumajitelkou Ecce Vita, Ivetou Ječmík Skuherskou.

1. Iveto, jak by jste jednoduše popsala funkci střev pro nás
laiky?

Tak zjednodušeně můžeme říct, že v tenkém střevě probíhá
vstřebávání živin z přijaté potravy a v tlustém střevě  zase
zpětná absorbce tekutin, tvorba některých vitamínů zahuštění a
vyloučení zbylého obsahu natráveniny.

Tlusté střevo je také hlavním
sídlem řady bakteríí, kterou nazýváme mikrobiota. Zde patří jak
prospěšné tak i ty „špatné“ bakterie, které ovšem také
potřebujeme. Co je důležité, mezi těmito bakteriemi musí být
rovnováha.

 Střeva a celý trávicí systém oddělují vnější svět,
kterým  je přijímána potrava, od toho našeho vnitřního, kam by se měly
dostat jen tělu prospěšné živiny.

2. Jaké jsou nejčastější střevní
obtíže? 
Mezi obtíže, se kterými jsme se asi všichni někdy setkali, patří
plynatost, křeče, průjem nebo zácpa, možná i bolesti břicha. 

3. Jak tedy řešit tyto nejčastější
problémy? Léky z lékáren nebo doplňky stravy?
Na to není jednoduchý recept. Také je důležité, jestli se
příznaky opakují, nebo se vyskytly z nějaké určité příčiny, např.
jsme se napili  nekvalitní vody někde na dovolené. U těch akutních
pomůže například dieta, živočišné uhlí a dostatečná hydratace.

U těch opakovaných potíží je dobré zjistit, čím jsou způsobeny.
Vždy je dobré  zajít k lékaři a prověřit, jestli nejde
o závážnější problém. 

4. Často se dnes píše, že střeva
ovlivňují naši psychiku. Jak můžou střeva ovlivnit psychiku? Co by jste
doporučila, aby byla naše střeva, a tedy i psychika
v pořádku?

Toto téma je trochu složitější. Pro jednoduchou představu, náš
trávicí systém má svůj vlastní nervový systém, který obsahuje až sto
milionů neuronů, což je zhruba jako mícha. Říká se mu enterická nervová
soustva (ENS) nebo také „druhý mozek“.

Je prokázáno neustálé
propojení mozku se střevy, přičemž je velice zajímavé, že 90 %
informací vede ze střev do mozku, avšak jen 10 % vede z mozku do střev.
V současné době se čím dál více sleduje jak střeva přímo ovlivňují
naše nálady, deprese, úzkosti a samozřejmě psychiku. Psychika a stres
zpětně ovlivňují naše střeva.

Právě narušení výše zmiňované
rovnováhy mikrobioty může být důsledkem jak depresí, tak řady
nemocí.

V ENS se nachází velké množství hormonů a neurotransmiterů,
v podstatě všechny mozkové neurotransmitery. Všichni známe například
hormon štěstí serotonin, který nám může krásně zlepšit (nebo
i zhoršit) náladu. Víte, že téměř 90 % tohoto neurotransmiteru se
nachází  v buňkách v našem gastrointestinálním traktu?

O střeva musíme opravdu velice dobře pečovat. Základem je
„správná“ strava. „Správná“ strava znamená stravu s ohledem na
individuální potřebu jedince. Neexistuje jeden jídelníček pro všechny. Je
 důležité vnímat své tělo jak reaguje a zbytečně ho nedráždit.

Tělo
dává neustále signály když se mu něco nelíbí, jen to neumíme nebo lépe
řečeno nemáme čas vnímat. Základem je pestrá strava, zelenina a ovoce
barvy duhy, zelená listová zelenina, fermentované potraviny. Samozřejmě
dostatek tekutin. Skvělé jsou i ryby, které nám dávají omega 3 mastné
kyseliny.

Je důležité mít dostatečný příjem potravy a vlákniny. Právě
nerozpustná vláknina je potravou pro naši mikrobiotu. 

Naše střeva, kromě stravy, potřebují i správný životní styl,
zejména bychom se měli snažit vyhnout dlouhotrvajícímu stresu, upravit si
vztahy v rodině, mluvit pravdu, dostatečně spát, prostě být šťastní.
Když jsme smutní a nešťastní, celý metabolismus se zpomalí a my
netrávíme.

Zajímavé:  Echo srdce - vše o zdraví

Když jsme naštvaní a ve stresu, všechno se zase zrychlý a my
nestíháme potravu rozložit a už vůbec ne vstřebat. Často jíme v běhu,
rychle u oběda projedeme poštu, stihneme pár sms-ek, zkontrolujeme instagram
a vlasně je nám jedno, co jíme. Při tom je tak důležité uvědomit si, co
jíme.

Trávení začíná už pohledem na jídlo.

5. Je tedy potřeba, aby člověk dbal na
správnou stravu už od útlého věku a předešel tak problémům
v budoucnu? 

Takto bych to zase nedramatizovala. Jako rodič bych měla dítě přirozeně
vést k rozumným stravovacím návykům. Já jsem ale například vyrostla na
kynutých knedlíkách což, ale neznamená, že je musím jíst celý život.
Chci tím říct, že člověk se vyvíjí a každá doba přináší nové
zkušenosti i možnosti.

Je spousta veganů, kteří jsou nemocní a je spousta
„všežravců“, kteří jsou zdraví jako řepa, což platí i opačně.
Opět, každý z nás je výjímečný. Nesmíme zapomínat na genetiku, a pak
na různé okolnosti, které nás v životě ovlivní. I cestování má
velký vliv na náš gastrointestinální trakt. V exotických zemích můžeme
potkat řadu pro nás nezámých bakterií.

Časté a zbytečné užívání
antibiotik zlikviduje kromě špatných bakterií bohužel  i ty dobré.

6. Vy jste obsolvovala Školu klinické
naturopatie. Jak by tedy měl člověk postupovat z pohledu naturopata
v případě, že má problém se střevy nebo s trávením?

Pokud se tedy nejedná o závažný problém, který vyžaduje lékařskou
péči, doporučula bych vyhledat zkušeného odborníka a poradit se s ním.
Je třeba synergicky pracovat na více úrovních, takže
například takto:

  • Je třeba upravit jídelníček (často pomůže např. na měsíc vynechat nebo zredukovat cukr, mléčné produkty a lepek).
  • Je dobré udělat si testy potravinových intolerancí v co nejširším spektru a nevhodné potraviny rovněž na nějakou dobu (1–6 měsíců) vynechat. Tyto potraviny lze většinou pak zařadit zpět do jídelníčku.
  • Potraviny, na které máme prokázanou potravinovou alergii, bychom neměli konzumovat.
  • Vhodné je podpořit střeva a trávení. Výborný je L-glutamin, lékořice, byliny jako proskurník lékařský, hořec žlutý, aloe vera, fenykl, anýz a řada dalších látek jako například Quercetin, zinek. Letos na podzim jsme představili kúru na harmonizaci funkcí trávicího traktu, která vznikla ve spolupráci s Kateřinou Boesenberg BHSc., ND a dr. Davidem Frejem.
  • Vhodné jsou krátké půsty např. vynechám večeři a začínám obědem.
  • Při a po antibiotikách je vhodné užívat probiotika s prebiotiky, zařadit fermentované potraviny.

 

Děkujeme!

Pokud máte jakékoli dotazy či tipy, neváhejte
se na nás obrátit na [email protected]­ta.cz, nebo nás sdílejte na sociálních sítích a
nezapomeňte nás označit: @eccevita, #eccevita, #eccevitablog 

Stres a duševní zdraví během epidemie

PŘEČÍST DALŠÍ Narušená psychika - Vše o zdraví

Autoři:Tereza KosíkováTereza SieglováJan MichelfeitOponentura:

Mgr. Michal Kubánek, psychoterapeut, psychologie, Filozofická fakulta MU

Bc. Petra Janíčková, psychologie, pedagogická fakulta JČU, Pedagogická fakulta UK, Fakulta humanitních studií UK

Pobyt v domácí karanténě po dlouhou dobu může být obtížný a frustrující. V takové situaci je normální cítit se osaměle, sklesle nebo úzkostně.

Bohužel nutnost pobývat doma může trvat ještě týdny a měli bychom na to být připraveni.

Zachovat si psychickou pohodu je důležité – pomůže nám zvládnout nadcházející situace co nejlépe, podpořit fyzické zdraví a zvýšit odolnost pro případ nenadálých obtíží.

Naštěstí existují zásady, které vám pomohou si psychickou pohodu během krizové situace a karantény udržet. V tomto článku naleznete přehled nejdůležitějších doporučení a přehled služeb, kam se můžete s případnými problémy bezplatně obrátit, včetně služeb pro seniory. Pokud cítíte, že je váš stav závažný, můžete přeskočit rovnou na část o krizové pomoci v druhé polovině článku.

Všímejte si svých prožitků, buďte k sobě laskaví

Je přirozené, že náhlá krizová situace, jako je tato, může negativně ovlivnit vaši psychiku. Nová situace vyvolává nejistotu ohledně budoucnosti a je v pořádku cítit strach o zdraví sebe a svých blízkých, o zaměstnání a podobně.

První doporučení je všímat si těchto myšlenek a jejich projevů a uvědomit si, že s nimi nejsme sami – týkají se velké části z nás. Mezi projevy patří například bolesti hlavy, tíživý pocit na hrudi, dechové obtíže, ale i nedostatek energie, podrážděnost nebo problémy se spánkem.  

Mezi příležitosti, jak předcházet negativním efektům patří:

  • Sdílení pocitů v hovoru s ostatními. Můžete tím zároveň pomoci jak sobě, tak jim.
  • Zaznamenávání svých prožitků do deníku. Výzkumy osvědčená metoda je také zaznamenávání věcí, za které jste vděční.
  • Přijměte své pocity tak, jak k vám přicházejí, není potřeba je sledovat neustále. Na zamyšlení si můžete vymezit čas třeba jednou až dvakrát denně. Cílené vyhýbání se pocitům naopak může mít negativní dopad. 
  • Udělejte si radost. Sami nejlépe víte, čím se nejvíce potěšíte. Třeba koupel, masáž hlavy, oblíbený koníček či něco dobrého k jídlu. Nemusíte se za čas pro sebe cítit provinile, udržujete tím svou odolnost do budoucna.
  • Pokud by vám hrozila nuda, inspiraci pro volný čas najdete například na stránkách  koro-nápady, lze využít pro online kurzy, přednášky a podobně. V angličtině můžete najít dobrý seznam 40 smysluplných aktivit na clearerthinking.org.

K relaxaci vám může pomoci cvičení, protahování, omytí obličeje a rukou a podobně. Osvědčená jsou dechová a meditační cvičení. Pokud s nimi nemáte zkušenost, začít můžete audioprůvodci v češtině jako například Právě teď, Calmio, bettermind.cz či dalšími v angličtině.

Denní rutina a návyky

Izolace způsobená karanténou a omezeným vycházením znamená pro většinu z nás jiný denní rytmus, než na který jsme zvyklí. Změna v trávení veškerého času je náročná. Bohužel může snadno vést k narušení důležitých rutin nebo vytvoření špatných návyků.

Naštěstí můžete problémům předejít, pokud si svůj den a nové návyky dobře naplánujete. Mnohem snazší to bude zejména v začátku, dokud je situace ještě nová. Důležité je:

  • Zachovat běžné aktivity a režim, na který jste zvyklí. Je to snazší než vytvářet úplně nové návyky. Zachování návyků je velmi důležité také pro děti. Může to znamenat vstávat ve stejný čas a dodržet ranní rituály, spát v obvyklou dobu, udržovat pravidelný čas jídla, práce nebo učení se i volnočasových aktivit.
  • Oddělit čas na práci a odpočinek. Předem si naplánujte aktivity, které vám udělají radost a zlepší vaši psychickou pohodu. 
  • Neudělat si strašáka z nedodržení plánu, stále platí – buďte k sobě shovívaví.

Plán svého dne si můžete sepsat na papír a pověsit na viditelné místo či si nastavit připomenutí v mobilu.

Zůstaňte ve spojení

I když v době karantény musíte zůstat doma a omezit běžné sociální aktivity, nemusíte být osamělí. Proč je to důležité? Kontakt vám pomůže ulevit od stresu, sdílet prožitky, udržovat smysl pro normalitu, i zůstat v kontaktu. Zároveň můžete sdílet důležité informace a udržovat se připraveni na situaci. V každém případě udržováním vztahů pomáháte jak sobě, tak ostatním.

Pomoci vám může nalezení kvalitních i kreativních způsobů, jak zůstat ve spojení. 

  • Telefon. Živý hovor je lepší než textové zprávy. Nemusíte se bát zavolat, během nouzového stavu mají lidé na telefonování více volného času.

Stav mysli ovlivňuje tělo celkově. Pokud není vaše fyzické zdraví v pořádku, možná na tom mají svůj podíl stres a špatný životní styl. Odhalte největší zabijáky psychické pohody, ale i způsob, jak svůj stav zlepšit.

Tajemství duše

Trápí vás časté bolení hlavy, jste unavení, přestáváte mít chuť na jídlo nebo se potýkáte s kožními problémy? Toto je výčet jen některých problémů, kterým se věnuje psychosomatika.

Nad tím, proč vás sužují jmenované potíže, si může lámat hlavu i praktický lékař, a třeba bezúspěšně. Příčina totiž může být skryta hluboko, v nitru duše. Pomoci dokáže právě psychosomatika.

Nahlíží na člověka jako celek a zabývá se propojením psychiky s fyzickým zdravím nemocného.

Obor známý již 2000 let

Jedním z průkopníků psychosomatiky byl v minulosti řecký lékař Hippokrates. Tvrdil, že psychika má velký dopad na zdraví jedince a tento názor přetrvává dodnes. V naší zemi mají lékaři možnost zvolit si psychosomatickou medicínu jako nadstavbový obor a dále prohlubovat znalosti této oblasti.

 S psychosomatickou medicínou jde ruku v ruce práce psychiatra. Ten nabízí své služby pacientům ambulantně i těm na lůžkovém oddělení. Na základě klinických studií byly zjištěny 3 hlavní oblasti, ve kterých vzrostl zájem pacientů o konzultaci.

Jedná se o odvětví psychoonkologie, psychoimunologie a psychogynekologie.  

Rizikové faktory psychického zdraví

Duševní rozpoložení ovlivňuje řada věcí. Člověk je od přírody společenský tvor, a proto je důležité udržovat přiměřený kontakt s lidmi, mít přátele, být pozitivní a dělat práci, která mě baví. Bohužel ne vždy se vše daří. Mezi rizikové faktory, které našemu psychickému zdraví nepřidají, patří nejvíce:

  • stres,
  • nemoci,
  • dluhy,
  • závislosti,
  • nedosažené životní cíle,
  • časová tíseň,
  • nuda,
  • špatné počasí.

Pomoc pro každého 

Odborníci z oboru psychosomatiky nejčastěji řeší problémy:

  • osamělých a psychicky labilních jedinců,
  • hypochondriků a schizofreniků,
  • osob pokročilého seniorského věku,
  • pacientů s rakovinou a onemocněním AIDS
  • lidí podstupujících rizikovou operaci,
  • jedinců se sebevražednými sklony.

Pokud vás tíží potíže, se kterými si neví rady ani praktický lékař, využijte možnost navštívit psychiatra a popovídat si. Už to často pomůže.

Mnoho lidí se však za své problémy stydí a konzultace u psychiatra stále považují za ostudu. Tito odborníci však mohou pomoci od problémů a dodat vám sebejistotu a naději.

 Mějte na paměti, že síla pozitivního myšlení se mnohdy vyrovná receptu s několika léky.

(žij)

Zdroje:

https://www.news-medical.net/health/What-is-Psychosomatic-Medicine.aspx

http://www.activebeat.com/your-health/6-health-facts-about-psychosomatic-disorders-to-keep-in-mind/2/

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *