Neštovice příznaky – Vše o zdraví

Nákaza neštovicemi

Neštovicemi se obvykle nakazí dětští pacienti v kolektivu (ve věku od 2 do 10 let). Virus se přenáší kapénkovou infekcí nebo přímým kontaktem s neštovičkami, navíc také transplacentárně – z matky na plod.

V mírných podnebných pásech přichází epidemie planých neštovic pravidelně, a to především na konci zimy a zpočátku jara.

Inkubační doba neštovic, tedy doba od nákazy do propuknutí nemoci, se pohybuje v rozmezí 10 – 25 dní, přesto zpravidla okolo 14 dní.

Přečtěte si také: Paracetamol a jeho podání dětem

Pacient začíná být infekční již v době, kdy o své nemoci ještě neví, a to 1-2 dny před nástupem charakteristické vyrážky, která neštovice provází. Infekčnost končí po vyhojení posledního pupínku do stavu tzv. krusty, obvykle tedy po cca 3 – 7 dnech po nástupu vyrážky. Pravděpodobnost nákazy neštovicemi je u citlivých, neimunních pacientů velice vysoká (téměř 90 %).

Po prodělání nemoci nastupuje u většiny pacientů dlouhodobá imunita vůči planým neštovicím. Přesto virus celoživotně přetrvává v nervových uzlinách, kde může být v pozdějším věku, při oslabení imunity reaktivován a může způsobit jiná onemocnění, především pásový opar (herpes zoster).

Příznaky neštovic

Mezi nejznámější projevy neštovic patří charakteristická svědivá vyrážka neštoviček. U menší skupiny pacientů (starších dětí a dospělých) vyrážku o 1-2 dny předchází tzv. prodromy, mezi které patří obvykle bolest hlavy a horečka, z méně častých symptomů nechutenství, průjem, svědění. Tyto systémové příznaky mohou často způsobit, že nemoc špatně zařadíme do kolonky chřipka nebo nachlazení.

Vyrážka začíná jako malé červené skvrnky, které se v řádu hodin začnou měnit do stádia puchýřků (o průměru 3 až 6 mm). Puchýřky mají nejprve čirý obsah tekutiny, který se postupně mění na mléčný, až zakalený.

Tekutina je vysoce infekční. Puchýřky posléze zasychají a vytváří se tzv. krusta. Po několika dnech se zaschlý stroupek odloupne.

Vyrážka velmi často nepříjemně svědí, rozškrábáním hrozí riziko zavlečení sekundární bakteriální infekce do neštoviček, proto mu je potřeba zabránit.

Výsev začíná na hlavové části (ve kštici a na obličeji), postupně se šíří na trup a končetiny. Často se vyskytuje i na sliznicích – v ústech, na nosohltanu, na očních spojivkách, v zevním zvukovodu nebo na genitáliích. Nové pupínky se objevují postupně, ve vlnách co 3 až 5 dní. Akutní fáze nemoci trvá obvykle 4 až 7 dní, k úplnému vyhojení pak většinou dochází do 20 dní.

Režimová opatření neštovic

Režimová opatření neštovic je při nemoci výhodné dodržovat, uleví nemocnému a navíc ho chrání před možnými komplikacemi.

• Po dobu nemoci udržovat dítě v klidu a nechodit na slunce.
• Dodržovat správnou hygienu (sprchování alespoň jednou denně, bez použití mýdla a houbičky, aby nedošlo k rozedření pupínků). Vlažná voda zmírňuje svědění.
• U dítěte i ošetřujícího pečlivě dbáme na čistotu rukou a na čisté a ostříhané nehty, abychom zabránili zanesení infekce. Snažíme se zabránit škrábání puchýřků.
• Při akutní fázi nemoci oblékáme dítěti volné, nejlépe bavlněné oblečení.
• Po vyhojení vyrážky je vhodné pokožku ještě několik dní ošetřovat hydratačním krémem.

Léčba neštovic

U zdravých dětí nemusíme neštovice nijak léčit, nemoc odezní sama. Použít můžeme jen symptomatickou léčbu, která pomůže ulevit od nepříjemných doprovodných projevů neštovic.

K léčbě horečky (nad 38°C) je vhodné použít léky ze skupiny antipyretik (Paralen®, Panadol®, Ibuprofen®). Dětem nikdy nepodáváme přípravky s kyselinou acetylsalicylovou (např. Acylpyrin®, Aspirin®), protože mohou, hlavně u mladších dětí, vyvolat velice nebezpečný Reyův syndrom.

Svědění můžeme utlumit dvěma možnostmi:

1. Lokálně, potíráním pupínků

Např. tradičním tekutým pudrem, který se nanáší v tenké vrstvě, ať nebrání zasychání neštoviček. V dnešní době se však více doporučují modernější přípravky, které tlumí svědění a nezanechávají skvrny (např. Virasoothe® chladící gel nebo sprej na plané neštovice, Fenistil® gel, Sudokcrem®, Imazol® krémpasta, Tanno-Hermal® Lotio).

2. Podáváním antihistaminik s protisvědivým účinkem

Systémovým podáním léčiv ze skupiny antihistaminik s protisvědivým účinkem (např. Fenistil® kapky) ulevíme od úporného svědění nebo při rozsáhlém výsevu neštovic.

Někteří odborníci doporučují na rozsáhlejší ložiska používat antiseptické masti nebo roztoky (Betadine®, hypermanganové obklady), aby se zabránilo infekci neštoviček. Lokálně lze použít i přírodní antiseptika – např. šalvěj a tea tree olej.

Z homeopatických přípravků mohou pomoci následující. Rhus toxicodendron 15 CH napomáhá zmírnit svědění, urychlí průběh nemoci i hojení. Mezereum 9 CH pro snadnější a rychlejší průběh nemoci, případně Antimonum tartaricum 9 CH k rychlejšímu hojení kůže a jako prevence jizviček.

Rizikové skupiny a komplikace neštovic

Plané neštovice nepředstavují pro zdravé dítě závažné onemocnění. Jinak je tomu u jiných věkových skupin – novorozenců, adolescentů (dětí od 13 let) a dospělých pacientů, zejména těhotných žen a osob se sníženou imunitou. U těchto ohrožených skupin je průběh neštovic vždy těžší s vyšším rizikem komplikací.

Mezi nejčastější a vážné komplikace planých neštovic řadíme progresivní varicellu, doprovázenou silnými bolestmi břicha s krvácivými projevy a možným poškozením vnitřních orgánů. Pokud neštovicemi onemocní těhotná žena, je vysoké riziko poškození plodu, potratu nebo předčasného porodu.

Neonatální varicella představuje riziko pro novorozence, jehož matka onemocní neštovicemi 5 dní před a až 2 dny po porodu. Mezi další komplikace planých neštovic řadíme infekce VZV – zánět plic, mozečku a jater.

Komplikace planých neštovic vyžadují nasazení léčiv ze skupiny antivirotik a hospitalizaci nemocného.

Prevence a možnost očkování neštovic

Nespecifickou prevencí je přísná izolace nemocných. Proti neštovicím existuje i očkování, které v ČR nepatří mezi povinná, a tedy hrazená ze zdravotního pojištění, leč na ně některé pojišťovny přispívají. Očkování proti varicelle chrání očkovaného z 90 % před nákazou a ze 100 % před rizikem komplikací.

Vakcína proti neštovicím není určena na ochranu před pásovým oparem, i když riziko jeho vzniku je u očkovaných jedinců mnohonásobně nižší.

Očkování proti planým neštovicím je vhodné zejména pro děti se sníženou imunitou, pro děti trpící kožními nemocemi a pro všechny adolescenty (zvláště dívky starší 13 let) a dospělé – kteří doposud neměli neštovice.

K dispozici máme 2 typy očkování:

1. Pro děti starší 9 měsíců a pro dospělé je k dispozici vakcína Varilrix® (orientační cena 1 500 Kč za očkovací dávku) s živým oslabeným virem. U dětí do 12 let se očkuje jednou dávkou vakcíny, u starších pacientů se očkují dvě dávky, s odstupem alespoň šesti týdnů.
2. Pro děti ve věku od 15 měsíců je k dispozici kombinovaná vakcína Priorix-Tetra® (orientační cena 1 800 Kč za očkovací dávku), která kromě živých oslabených virů varicelly obsahuje i živé oslabené původce spalniček, příušnic a zarděnek. Tato vakcína se aplikuje ve dvou dávkách.

• PharmDr. Klára Bechná
• Lékárna Na středisku, Kopřivnice
• Přestože se článek věnuje dané problematice podrobně, doporučujeme vám poradit se o nejvhodnějším řešení a postupu s vaším lékárníkem, který dokáže nejlépe vyřešit vaše individuální potřeby.
• 

Plané neštovice (Varicella, Herpes zoster) | Arnika

Cca 75 % dětí ve věku do 15 let onemocní planými neštovicemi. Nákaza je vysoce nakažlivá a může se přenášet přímým kontaktem, kapénkami a dokonce i vzdušnými proudy na velkou vzdálenost.

Zdrojem nákazy je nemocný člověk. Virus je vylučován z čerstvých puchýřků na kůži, ale především z aerosolu z povrchu dýchacích cest.

Inkubační doba se pohybuje mezi 9 – 23 dny, ale nemocný může být zdrojem nákazy již poslední dva dny inkubační doby.

U neštovic nalézáme klasické příznaky nemoci (horečka, únava) spolu se svědivou kožní vyrážkou. Imunita je ve většině případů celoživotní, ale jsou známé případy opakovaných onemocnění. Virus může v dospělosti vyvolat druhotné onemocnění ve formě pásového oparu.

Proti planým neštovicím existuje očkování. Aplikuje se buď jako monovakcína (Varilrix) nebo v rámci kombinované vakcíny (Priorix-Tetra).

Příznaky

Onemocnění začíná horečkou. Poté se objevují bledě rudé flíčky, které se mění v puchýřky naplněné vodnatým obsahem. Kolem puchýřků se nachází úzký zarudlý lem. Puchýřky praskají již při malém tlaku.

Vyrážka se vyvíjí postupně. Jednotlivé stádia vyrážky (od flíčků, puchýřků až po zcela zaschlé krusty) následují těsně za sebou. Puchýřky se mohou šířit i na sliznici dutiny ústní a genitálu, kde vyvolávají bolestivé vřídky. Příznaky trvají 10 dnů, krusty již nejsou infekční. Zřídka se mohou objevit komplikace jako zápal plic nebo zánět mozkových blan.

Zvláštnosti

Těžký průběh a komplikace se vyskytují při onemocnění v dospělém věku. Hlavně děti trpící atopickým ekzémem, později neurodermatitidou, by měly být očkované proti planým neštovicím, protože u nich probíhá onemocnění obzvlášť náročně. Očkování je indikované i u dětí, které do 8 let neonemocněly planými neštovicemi.

Nákaza mezi 8. a 21. týdnem těhotenství může u přibližně 1 % případů vést k anomáliím plodu. Nejzávažnější situace nastává při onemocnění gravidní ženy v období posledních 5 dnů před a 2 dnů po porodu. Pokud v tomto případě není novorozenci podán hyperimunní imunoglobulin (např. VARITECT) ihned po narození, průběh onemocnění u novorozence bývá zpravidla těžký a je zatížen až 35% úmrtností.

Léčba

Léčba spočívá v podání protisvědivých prostředků (celk. antihistaminicum např. Fenistil kapky) a Tanno-Hermal na postižené oblasti kůže. Vhodné je ostříhat dítěti nehty, aby nedošlo k poškrabání.

Dále se doporučuje nosit bavlněné oblečení. U těžkého průběhu se podává lék – Acyklovir, který zabraňuje pomnožení dalších virů, nedokáže však usmrtit již přítomné.

Pro nemocné s oslabenou imunitou existují speciální protilátky (Varitec).

Je přísně zakázáno podávat dítěti Anopyrin,nebo Acylpyrin ke snížení horečky.

Co můžete sami udělat?

Izolujte vaše dítě od ostatních dětí, aby je nenakazilo. Je vhodné, aby dítě zůstalo doma. Nákaza prostřednictvím třetí osoby není možná. Lépe než koupel se doporučuje vlažná sprcha. Ostříhejte dítěti nehty, aby se nepoškrábalo a nevznikly jizvy. Vhodné je bavlněné oblečení.

Proti planým neštovicím lze očkovat buď v rámci kombinované očkovací látky – Priorix – Tetra nebo v rámci monovakcíny Varilrix. Očkování není hrazeno zdravotní pojišťovnou, ale lze získat příspěvek.

Plané neštovice (varicella)

Plané neštovice
(lat. varicella) jsou vysoce nakažlivou infekční chorobou. Způsobuje je virus
varicella zoster (VZV). Nejčastěji se objevují v dětském věku a jsou většinou mírného rázu. Virus se přenáší kapénkami při přímém kontaktu s nemocným nebo prostřednictvím kontaminovaných
předmětů. Charakteristickým projevem této infekce
je vyrážka provázená horečkou
.

Varicella je celosvětově rozšířené vysoce nakažlivé infekční onemocnění
. K infekci virem
varicella zoster (VZV) dochází většinou v dětském věku, nejčastěji onemocní děti od 3 do 10 let věku. Nejčastěji se plané neštovice vyskytují v zimě a brzy na jaře.

Po prodělání onemocnění planými neštovicemi přetrvává virus v senzorických
gangliích míšních nebo hlavových nervů
. Při poklesu imunity může dojít k reaktivaci viru VZV v organismu, která se klinicky projeví jako pásový opar.

 V roce 2018 bylo hlášeno v ČR celkem 30 666 případů onemocnění (v roce 2017 to bylo 39 424 případů).

Obrázek 1: Trend onemocnění planými neštovicemi v České republice v letech 1958–2018 (Zdroj: Státní zdravotní ústav)

Prevence

Pro prevenci planých neštovic jsou dvě dávky vakcíny
proti planým neštovicím
ve více než 90 % účinné. Očkování
tedy nemusí očkovaného vždy ochránit před onemocněním, ale ve srovnání s neočkovanými jedinci probíhá infekce
mírně s menším počtem kožních lézí
a s nižší horečkou.

Očkování dětí:

• očkovat proti planým neštovicím lze od věku 9 měsíců,
• podávají se dvě dávky vakcíny, druhá dávka nejméně 6 týdnů po první dávce.

Očkování dospělých:

• podávají se dvě dávky vakcíny, druhá dávka nejméně 6 týdnů po první dávce, přeočkování není stanoveno,
• očkování je doporučeno pro vnímavé
  jedince, kteří onemocnění neprodělali v minulosti nebo nemají protilátky
  , dále pro osoby pracující v riziku přenosu nákazy,
• kontraindikací
  očkování je těhotenství, žena očkovaná proti planým neštovicím nesmí být těhotná nebo nesmí otěhotnět jeden měsíc po očkování,
• očkovat je možné i jedince vnímavé k nákaze planými neštovicemi, u kterých ještě neuplynuly 3 dny od styku s nemocným (postexpoziční
  očkování).

Příznaky onemocnění

Typickým příznakem onemocnění je vyrážka. Jeden až dva dny před výsevem vyrážky se může objevit horečka
, únava, ztráta chuti k jídlu a bolest hlavy
.

Vyrážka se vysévá ve vlnách po dobu 2 – 6 dnů, svědí a postupně se mění v puchýřky (vezikuly) a stroupky (krusty).

Nejprve se objeví v oblasti hlavy (obličeje, vlasů, víček), později na hrudníku a zádech, poté se rozšiřuje po celém těle, včetně sliznice
úst, víček nebo oblasti genitálií.

Komplikace onemocnění, zejména zánět
mozečku
, mozku
a míchy
, nebo sekundární bakteriální
zánět plic
, nebo bakteriální superinfekce
kůže a měkkých tkání a krvácivé stavy, hrozí zejména u dětí do 1 roku života, u dospělých osob nad 20 let, u gravidních žen a osob se sníženou obranyschopností, kde navíc hrozí systémové
onemocnění.

Při onemocnění gravidních žen narůstá se stupněm těhotenství výskyt komplikací
, nejzávažnější je primární varicellový zápal plic
. Při onemocnění v prvních 20 týdnech těhotenství dochází častěji k potratu nebo předčasnému porodu.

Pokud gravidní žena onemocní planými neštovicemi v prvních 4 měsících gravidity, může se asi u 2 % plodů vyvinout vrozený varicellový syndrom. U dítěte se projeví například vrozenými vadami oka
a dalších orgánů
, mikrocefalií, deformací
končetin, poruchou psychomotorického
vývoje atd.

U novorozenců, u jejichž matek došlo k výsevu planých neštovic v období 5 dní před porodem a až 2 dny po porodu, může mít onemocnění velmi vážný až fatální průběh (perinatální
varicella).

Další důležité informace

• Inkubační doba: obvykle 10 až 21 dní.
• Původce: virus varicella zoster (VZV).
• Zdroj: nemocný člověk.

Přenos: onemocnění se přenáší přímým stykem s nemocnou osobou, výjimečně i s osobou očkovanou, virus je obsažen ve vezikulární tekutině a v sekretu z horních cest dýchacích
.

Možný je i nepřímý přenos prostřednictvím předmětů kontaminovanými
sekrety dýchacího traktu nebo obsahem kožních lézí. Nákaza je přenosná i z matky na plod během těhotenství (transplacentárně) i během porodu (perinatálně).

Období nakažlivosti, vnímavost
a imunita
: období nakažlivosti začíná 2 dny před objevením se vyrážky, trvá obvykle 7 dní od začátku výsevu a končí, pokud jsou již všechny puchýřky ve stadiu
stroupků.

U osob se sníženou obranyschopností je období nakažlivosti delší. Plané neštovice mohou mít závažný průběh u dospělých, těhotných žen a pacientů s poruchou imunity.

Vnímavost je všeobecná, ve většině případů po prodělaném onemocnění vzniká doživotní imunita, ale vzácně se mohou vyskytnout i opakovaná onemocnění.

Případy opičích neštovic (monkeypox) ve Velké Británii., SZÚ

2. říjen 2018
| Oddělení epidemiologie infekčních nemocí

V září 2018 oznámila Velká Británie 2 nezávislé importované případy opičích neštovic u osob, které se navrátily z Nigérie a následně jeden případ u ošetřujícího zdravotníka.

Jedná se o první případy opičích neštovic hlášené v Evropské Unii. Příznaky onemocnění u importovaných případů se objevily již během letu do Velké Británie. Další importované případy nebyly dosud hlášeny.

Výskyt importovaných případů není zcela neočekávaný vzhledem k cirkulaci viru opičích neštovic v Západní a Centrální Africe. Riziko zavlečení onemocnění do Evropy závisí na míře cirkulace viru v Nigérii a dalších zemích uvedené oblasti.

Pravděpodobnost importu do Evropy zůstává velmi nízká, ale nové případy u cestovatelů z těchto oblastí nelze vyloučit.

Riziko rozšíření v zemích EU/EEA je velmi nízké vzhledem k omezeným možnostem přenosu viru dle dosavadních zkušeností, typickému klinickému obrazu a dostupným laboratorním vyšetřením ve speciálních laboratořích pro rychlou diagnostiku a zavedeným postupům při protiepidemických opatřeních u nemocných a jejich kontaktů.

Individuální riziko nákazy při kontaktu s nemocným závisí na charakteru a trvání kontaktu. Osoby v úzkém kontaktu s nemocným (rodinní příslušníci, bezprostřední sousedé v letadle, ošetřující zdravotníci) jsou bez preventivních opatření v mírném riziku nákazy. Riziko šíření v populaci je považováno za zanedbatelné.

Základní informace o onemocnění

Monkeypox je zoonotické onemocnění vyvolané virem rodu Ortopoxvirus z čeledi Poxviridae. Poprvé bylo lidské onemocnění hlášeno v roce 1970 v Demokratické Republice Kongo (DRC). Onemocnění bylo následně hlášeno z několika afrických zemí. DRC je považována za endemickou oblast s výskytem více než 1000 suspektních případů ročně od roku 2005.

Virus opičích neštovic je na člověka přenášen kousnutím, škrábnutím nebo přímým kontaktem s krví infikovaných živočichů (zejména hlodavců, ale také primátů). K šíření viru dochází i respirační cestou, tělními tekutinami infikovaných osob a předměty kontaminovanými virem.

Ačkoli dosud nebyl dokumentován přenos substancemi lidského původu (SoHo), hlášený přenos z matky na dítě během těhotenství naznačuje, že přenos cestou SoHo je teoreticky možný. Neexistují však data o počátku virémie u možných asymptomatických případů, chronické nosičství není popsáno.

Riziko přenosu monkeypox viru prostřednictvím SoHo je tedy těžko vyhodnotit.

Inkubační doba je obvykle 6 – 16 dní (rozpětí 5 – 21 dní).

Onemocnění trvá 2 – 4 týdny. Klinické projevy onemocnění jsou podobné pravým neštovicím.

Smrtnost je 1 – 10 %.

V současnosti je v rámci diferenciální diagnostiky nutno odlišit především plané neštovice. 

Léčba je pouze symptomatická a podpůrná, včetně prevence a léčby sekundárních bakteriálních infekcí. Speciální vakcína neexistuje, vakcinace proti pravým neštovicím poskytuje zkříženou protektivitu.

Zásoby vakcín proti pravým neštovicím vlastní  několik zemí a WHO. Vakcíny nejsou zamýšleny pro běžné použití v populaci. Velká Británie se rozhodla nabídnout vakcínu 3.

generace zdravotnickým pracovníkům a kontaktům nemocných jako preexpoziční i postexpoziční profylaxi.

Laboratorní diagnostiku opičích neštovic nabízí 17 laboratoří ve 12 zemích EU/EEA (Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Maďarsko, Irsko, Itálie, Polsko, Slovinsko, Švédsko, Nizozemsko, Velká Británie). Zavedenou metodou je RT-PCR z kožních lézí.

Jako prevence v oblastech s aktivní cirkulací viru se doporučuje omezit kontakt se zvířecími rezervoáry a se všemi předměty, které byly v kontaktu s potenciálně nemocným zvířetem. Ve zdravotnických zařízeních je prevence založena na izolaci zaměřené na prevenci šíření přímým kontaktem a vzdušnou cestou, kapénkami.

• Prevence a kontrola ve zdravotnických zařízeních
• Zdravotničtí pracovníci by měli být informováni a školeni v rozeznání příznaků a symptomů opičích neštovic.
• Zdravotníkům pečujícím o suspektní nebo laboratorně potvrzený případ je doporučeno implementovat opatření ke kontrole přenosu kapénkami či kontaktem a zvážit následující:

• Kontaktovat specialistu v oboru infekčních nemocí pro vyhodnocení pravděpodobnosti infekce opičími neštovicemi u suspektního případu;
• Aplikovat rutinní opatření pro kontrolu infekčních chorob s důrazem na hygienu rukou;
• Zavést opatření ke kontrole přenosu kapénkami či kontaktem

1. – jednorázové pláště- jednorázové rukavice- ochrana dýchacích cest (maska s filtrem FFP3)
2. – ochrana očí (obličejový štít nebo brýle) pro všechny interakce zahrnující kontakt s pacientem nebo potenciálně kontaminovaným okolím pacienta

• Izolovat pacienta v samostatném pokoji
• Vyhodnotit expozici zdravotnických pracovníků, ověřit status očkování proti pravým neštovicím a zhodnotit přínos/riziko případného provedení profylaktické vakcinace.

Zdroj:

Plané neštovice

V současnosti patří plané neštovice mezi nejčastější infekční onemocnění. Virus planých neštovic se snadno rozšíří vzduchem kapénkovou infekcí, a samozřejmě také přímým kontaktem. Virus planých neštovic koluje vzduchem celý rok.

Vyšší výskyt onemocnění je ale příznačný zejména pro zimní a jarní měsíce. Mezi nejrizikovější skupiny patří děti od dvou let.

Přicházejí v té době do kolektivu v mateřské školce, kde je nákaza nejpravděpodobnější a šíření nemoci nejrychlejší.

Virus Varicella zoster, který je původcem planých neštovic, je příbuzný virům způsobujícím opary nebo infekční mononukleózu. Neštovice vznikají při první nákaze tímto virem. Ten ale i po odeznění nemoci přežívá v těle, a pokud ho něco aktivuje, výsledkem je pásový opar.

Pokud máte podezření, že se u vašeho dítěte objevily neštovice, navštivte pediatra. Nepodceňujte závažnost tohoto onemocnění. Ačkoli neštovice proběhnou u většiny dětí bez větších obtíží, nemohou se vyloučit případné komplikace. Onemocnění hrozí i dospělým, pokud je neprodělali už v dětství.

Přitom čím je člověk starší, tím těžší má nemoc průběh.

Inkubační doba planých neštovic je 10 až 23 dnů, tedy nejčastěji 2-3 týdny. Zdrojem nákazy je nemocný člověk, zvláště jeho čerstvá vyrážka. Z té se virus šíří vzduchem nebo dotykem. Nemocný je infekční a může nakazit své okolí již asi den před vznikem vyrážky. Nákazu šíří dál v době od výskytu první neštovičky až po úplné zaschnutí té poslední.

U dětí vzniká vyrážka bez předchozích obtíží náhle, nejdříve na trupu a ve vlasech, u dospělých často vyrážce předchází několik dní horeček s celkovou slabostí. Vyrážka se mění, zprvu vznikne červená skvrna, která se mění na puchýřek a ten zasychá ve formě stroupku.

  Tvorba puchýřků postupuje po vlnách asi po pěti dnech, některé tedy mohou být již téměř zahojené, zatímco jiné se teprve vytvářejí. Tekutina v puchýřcích je nejdřív čirá, postupně se mění v mléčnou a zakalenou.  Puchýřky se mohou také vyskytovat na sliznicích, v ústech vypadají jako afty, puchýřky se mohou objevit i v dýchacích cestách.

Nemoc obvykle doprovází zvýšená teplota, horečka někdy může stoupnout až přes 39 stupňů.

Při léčbě si vystačíme s mírněním příznaků (snižování teploty, zmenšení svědění) a klidem na lůžku. Pouze u těžkých forem nemoci a u oslabených jedinců se užívají antivirotika.

Další léčba je zaměřena na urychlení zasychání vyrážky, zmenšení svědění a zabránění jiným bakteriím vniknout z okolní kůže do neštovičky. Když kůže svědí, nutí to děti ke škrábání.

Rozškrábané puchýřky se mohou infikovat a na kůži mohou vzniknout jizvy.

Dnes se již nedoporučuje „tekutý pudr“, protože ten na neštovičce vytvořil neprodyšnou vrstvu, pod kterou se mohlo vytvořit hnisavé ložisko. Lépe je používat dezinfekční prostředek, který vysušuje a zároveň brání bakteriální infekci z okolí.

Ve vyšším věku je průběh planých neštovic velmi těžký. Vyrážka bývá masivní, vyskytuje se i na sliznicích a přidružují se dlouhotrvající horečky. Navíc se častěji vyskytují komplikace, jako např. zánět mozku nebo jiné neurologické obtíže, zápal plic a kožní komplikace.

Zápal plic hrozí zvláště dospělým kuřákům. Těžkou celkovou komplikací planých neštovic, naštěstí vzácnou, je zánětlivé postižení centrálního nervstva.Těhotné ženy by si na plané neštovice měly dávat pozor – nemoc ohrožuje plod především v počátcích a na konci těhotenství.

Virus planých neštovic totiž prostupuje placentou.

Ten, kdo plané neštovice neprodělal, a je v blízkosti nemocné osoby, má 90% šanci, že onemocní. Protilátky, které vznikly v průběhu akutní infekce, většinou chrání organismus před opětovným vznikem onemocnění. Opakované plané neštovice jsou tedy vzácné.

Pásový opar – příznaky, přenos a léčba

Za pásovým oparem stojí stejný vir jako za planými neštovicemi. Ročně se s tímto onemocněním potýkají statisíce pacientů ve věku 50 let a více, objevuje se však také u mladších jedinců. Mezi první příznaky patří bolestivost v místě, kde se posléze objeví červené skvrnky, následně puchýřky a stroupky. Co všechno byste o pásovém oparu měli vědět?

Předpokládaným podnětem pro znovuprobuzení viru je oslabení imunity.

Pásový opar (herpes zoster) je bolestivé kožní virové onemocnění. Takřka každý, kdo v dětství prodělá plané neštovice, se po doléčení domnívá, že se s touto svědivou záležitostí loučí navždy.

Jenže virus (varicella zoster), který způsobuje plané neštovice, ve skutečnosti nenápadně přečkává v nervových buňkách. A přijde-li „správný“ podnět, vrací se právě v podobě pásového oparu.

Příčiny pásového oparu a inkubační doba

„Předpokládaným podnětem pro znovuprobuzení viru je oslabení imunity. To bývá časté třeba při nádorových onemocněních a léčbě cytostatiky, u HIV pozitivních ale i u řady dalších onemocnění.

Oslabení imunity může zapříčinit i dlouhodobá a přílišná námaha, stres, úraz, nedostatečná výživa či dlouhodobé užívání některých doplňků bez konzultace s lékařem,“ upozorňuje MUDr.

Marek Dvořák, praktický lékař pro dospělé a lékař služby Lékař online 24/7.

Opakovaný výskyt pásového oparu u dospělých je vzácnější a může poukazovat na jinou chorobu, která zatím spí v těle. Odhadovaná inkubační doba pásového oparu je 1 až 2 týdny.

Příznaky pásového oparu

Prvním hlavním příznakem je bolestivost – pálení, píchání a pnutí v místě, kde cca do 2 dnů dojde k výsevu červených skvrnek.

Ty posléze vystupují nad úroveň kůže, v jejich středu se objevuje čirá tekutina – tak vznikají puchýřky.

Tekutina uvnitř zežloutne, puchýř zaschne, změní se ve stroupek, a ten se následně odlupuje (viz fotografie pásového oparu níže). Mezi hlavní příznaky pásového oparu tedy patří:

• bolest v oblasti krku, ramen a trupu,
• načervenalý pásek pupínků, později puchýřků a stroupků.

Nejčastěji postižená místa jsou hrudník, bedra a obličej v okolí očí. Pásový opar se ale může objevit a rozvinout vlastně kdekoliv na těle, dokonce i v oku.

Výsev puchýřků probíhá v pruzích, obvykle kopírujících průběh určitého nervového svazku.

Mezi další příznaky pásového oparu patří schvácenost, malátnost, slabost, zažívací potíže, zduření lymfatických uzlin a někdy zvýšená teplota.

Pásový opar se objevuje v pruzích, často na hrudníku nebo na břiše. Nejprve červené skvrny se transformují na vodnaté puchýřky, ty pak po prasknutí zasychají a tvoří stroupky. Foto: Fisle, Wikimedia Commons

Kde se může objevit pásový opar

Výsev puchýřků se většinou objevuje jen na jedné straně těla, přičemž může postihnout takřka kteroukoliv oblast. Bývají diagnostikovány tyto případy:

• pásový opar na hrudníku / pod prsy,
• pásový opar v oblasti břicha,
• pásový opar na ruce / noze,
• pásový opar na zádech,
• pásový opar v obličeji / na tváři,
• pásový opar na rtu / v ústech,
• pásový opar na / v oku,
• pásový opar na hlavě,
• pásový opar na krku,
• pásový opar na hýždích,
• pásový opar na genitáliích.

Přenos a nakažlivost pásového oparu

Během doby výskytu puchýřků je postižený infekční a měl by se vyhýbat hlavně dětem – u těch může vyvolat plané neštovice (pásový opar je u dětí celkem vzácný).

Pro přenos pásového oparu musí proběhnout styk kůže s kůží. Osoba ohrožená nákazou navíc musí mít nějakou oděrku, jakožto vstupní bránu pro nemoc. Tudíž se přenosu nemusíte nijak zvlášť obávat, pochopitelně za předpokladu dodržování hygienických pravidel.

Pásový opar u dětí

Jak jsme již zmínili, vir způsobující pásový opar se při prvním setkání s člověkem (zpravidla s dítětem) projevuje jako plané neštovice.

Pak přetrvává v těle a napodruhé se případně ukáže ve formě pásového oparu. Ten většinou postihuje osoby zralejšího věku (50 let a více), ale může potkat i mladší jedince včetně dětí.

Příznaky, průběh i léčba pásového oparu u dětí je v podstatě totožná jako u dospělých.

Pásový opar v těhotenství

Onemocní-li těhotná žena pásovým oparem v první polovině těhotenství, může přes placentu dojít k přenosu viru na plod a k jeho poškození. Pokud nemoc propukne v období 3 týdnů před porodem, může dojít k nakažení dítěte, což se projeví zhruba v prvních 5 dnech po porodu.

Léčba pásového oparu

Aby se vir přestal šířit, je nezbytné začínající pásový opar léčit co nejdříve – ideálně do 3 dnů od prvních projevů. Nevyskytnou-li se komplikace, trvá léčba zhruba týden (i déle). Léčba je symptomatická, léčí se projevy, nikoliv příčina nemoci. Běžně se kombinují protizánětlivé, analgetické a virostatické prostředky.

Virostatika se podávají v tabletách, v těžších případech nitrožilně. Nejčastěji se používají virostatika s účinnou látkou aciclovir (Zovirax, Herpesin, Provirsan). Odlišnou možností je látka valaciclovir (Valtrex).

Antibiotika se při léčbě pásového oparu podávají u starších nebo oslabených osob, a to jako prevence sekundární bakteriální infekce.

Vakcína proti pásovém oparu u nás není dostupná (od roku 2020). Dříve se očkování provádělo jednou dávkou aplikovanou hlavně jedincům nad 50 let, kteří prodělali plané neštovice. Těm, kteří plané neštovice neprodělali, poskytla vakcína imunitu proti pásovému oparu i neštovicím.

Tipy a volně prodejné léky na pásový opar

Na zmírnění bolesti se doporučuje postižené místo chladit (sáček s ledem) a podávat léky s obsahem paracetamolu.

Při léčbě pásového oparu se doporučuje zařadit do jídelníčku vitamíny B, C a minerální přípravky s obsahem zinku.

Je nezbytné vyhnout se stresovým situacím, dodržovat zdravou životosprávu a pravidelný pitný režim pro zvýšení správné funkce imunitního systému.

Ačkoliv vyrážka ukrutně svědí, v žádném případě není vhodné ji škrábat – kvůli šíření, zanesení infekce a následným jizvám.

Dále lze urychlit zasychání puchýřků aplikací tekutého pudru, naopak po zaschnutí a při odlupování stroupků je dobré místo zvláčňovat mastí s antiseptiky či antibiotiky.

Pro hladší průběh léčby se doporučuje sucho a teplo. Existují také potravinové doplňky, které při léčbě mohou pomoci.

Například L-lysin (podpora hojení), Vironal (protivirové účinky), Echinacea (zvýšení obranyschopnosti), pupalkový olej a vitamin E (pomoc při hojení kůže).

Komplikace pásového oparu

Nejčastější komplikací pásového oparu je postherpetická neuralgie (šlehavé bolesti) i po vyléčení a vymizení zjevných kožních projevů.

Někdy se také dostaví generalizovaný pásový opar. Ten je rozšířený po celém těle a může být potenciálně smrtelný. Virus se dostane do krevního oběhu či vnitřních orgánů (vnitřní pásový opar) a dokáže způsobit vážné problémy.

Komplikace může způsobit také neléčený pásový opar. Pokud onemocnění postihne některý z hlavových nervů, může dojít k bolestem ucha, ztrátě sluchu, napadení vnitřního ucha projevujícího se motáním hlavy (centrum rovnováhy), ztrátě chuti nebo paralýze obličeje. Zasáhne-li pásový opar oko, může způsobit další vážné problémy.

Pásový opar se projevuje vodnatými puchýřky s infekčním obsahem. Virus může napadnout i oko. Foto: Burntfingers, Wikimedia Commons

Co byste měli vědět o pásovém oparu?

• Vytéká-li z puchýřků tekutina a nelze je nijak zakrýt, odpusťte si chození do práce až do doby, než puchýřky zcela vyschnou. Lékař vám vypíše neschopenku kvůli infekčnosti.
• Při pásovém oparu jste infekční v době, kdy jsou puchýře vodnaté a postupně praskají.
• Pro urychlení hojení puchýřů bez podráždění noste volný oděv a zakrývejte vyrážku jen nepřilnavým obvazem – tak, aby mohla dýchat.
• Pásový opar je čitelným signálem, že váš imunitní systém není v pořádku, často značí, že byste se měl/a odpočinout.
• Při léčbě pásového oparu buďte opatrní, co se týče babských rad. Zvláště pak jedinci citliví na agresivnější plodiny a rostliny (třeba česnek) by se jich měli vyvarovat.
• Pásový opar není totéž jako opar na rtu – mají sice příbuzný vir, ale opar na rtu je o dost lehčí forma oparu.

• A hlavně pamatujte na to, že při podezření na pásový opar je třeba vyhledat lékařskou pomoc co nejdříve, nikoliv spoléhat na „všemocnou“ domácí samoléčbu.
• V případě obtíží se neváhejte obrátit na odborníky z EUC:
• Dermatologové EUC

autor:

MUDr. Marek Dvořák

Neštovice – jak je poznat a léčit

Neštovice – infekční onemocnění, se kterým se u dětí setká skoro každá maminka. Původcem neštovic je virus. Existují dva druhy neštovic – pravé neštovice (černé neštovice) a plané neštovice. Smrtelně nebezpečné pravé neštovice byly díky očkování skoro stoprocentně vymýceny, takže se již mezi lidmi nevyskytují.

Pro děti jsou typické plané neštovice. Nejčastěji se vyskytují u dětí předškolního a školního věku, přenos neštovic je však možný i v dospělém věku.

Velmi nebezpečné jsou neštovice pro těhotné ženy, virus může vážně poškodit plod.

Jak poznat, že se jedná právě o neštovice, jaké mají neštovice příznaky, jak se chránit a jak probíhá léčba neštovic? Těmito tématy se zabývá následující článek.

Jak dochází k neštovicové nákaze

Obvyklá nákaza neštovicemi probíhá v dětském kolektivu nižšího věku, tedy cca od 2 do 10 let. Je více způsobů, jak se přenáší neštovice. Přenos probíhá přes přímý kontakt nebo kapénkovou infekcí, případně neštovice u miminka z maminky na plod v placentě.

Dětské neštovice nejsou v našich podnebních podmínkách ničím výjimečným, epidemie přicházejí v pravidelných vlnách koncem zimy a na jaře. Poměrně dlouhá inkubační doba neštovice řadí mezi velmi nepříjemné nemoci, zvláště pak neštovice u dospělých.

Od začátku nákazy až do viditelných příznaků nemoci může uplynout 10 až 25 dní.

Jak dlouho bude po styku s někým, kdo má neštovice, inkubační doba obvykle trvá? U většiny lidí se jedná o dobu okolo 14 dní. Infekčnost neštovic je vysoká. Bohužel je nakažený infekční již v době, kdy se u něj ještě neprojevila virová vyrážka ani puchýřky na těle nebo svědivé pupínky. Navíc mohou probíhat neštovice bez teplot.

Jak závažné jsou neštovice

Neštovice u dětí, tedy plané neštovice, nejsou rozhodně tak vážné jako plané neštovice u dospělých. Neštovice v těhotenství mohu způsobit nejen poškození plodu, ale také potrat či předčasný porod. I neštovice u kojenců, hlavně u novorozenců, mohou být závažnou komplikací. Neštovice u nich vyžadují speciální léčbu.

Také děti od 13 let mohou mít po prodělání neštovic problémy, silné bolesti v břiše, krvácení a poškození vnitřních orgánů. Potíže způsobují neštovice i lidem se sníženou imunitou.

Může dojít na zánět plic, jater nebo mozku. Komplikované neštovice léčba doma nezvládne, je nutná hospitalizace a nasazení silnějších antivirotik.

Virus se přenese při kontaktu s nemocným, bohužel nákazu hned nepoznáme.

Jak rychle se projeví neštovice? Začátek je již jeden až dva dny předtím, než se objeví vyrážka, puchýřky, pupínky na těle. V té době již nemocný může nakazit své okolí.

Plané neštovice – příznaky

Jak začínají neštovice? V inkubační době do tří neděl se nemusí projevit žádné příznaky neštovic. Virus se množí v dýchacích cestách, dostává se do krevního oběhu a drah lymfy. Postižený je unavený, může mít zvýšenou teplotu.

Jak poznat neštovice? Začátek neštovic může vypadat jako jiné nemoci, bolesti hlavy, rýma, nechuť k jídlu. Objeví se červené pupínky na těle u dětí, vyrážka na břiše, pupínky po těle – neštovice. Průběh je pak rychlý.

Jak vypadají neštovice? Vytvoří se menší puchýřky, plné infekční tekutiny. Typická je vyrážka u dětí na hrudníku, ale neštovičky se objevují i na jiných částech těla.

Jako nebezpečí je kvalifikován výsev v oblasti genitálu nebo na ústní sliznici. V průběhu 2 až 6 dní staré puchýřky vysychají a tvoří se nové.

Stroupek se odloupne, ale pokud by se postižený škrabal, může si způsobit infekci a jizvičky.

Léčba neštovic

V průběhu léčby cítí nakažený silné svědění, které ho vede ke škrábání puchýřků. To lze odstranit rychlým vysušením a zaschnutím. Zde pomáhá pudr na neštovice. U virových onemocnění se nepodávají antibiotika, pouze léky na bolest, zvýšenou teplotu nebo antihistaminika. Musí být omezeno koupání, stačí rychlá sprcha a následné osušení.

Dětské oblečení by mělo být pohodlné a ideálně z bavlny. Nemocný musí dodržovat léčebný režim, trvající minimálně 14 dní. V té době musí zůstat doma. Děti by měly mít čisté a ostříhané nehty, aby nezanesly do puchýřků infekci.

Vyvarovat by se měl nemocný i slunění, horku a pocení, které průběh neštovic jen zhoršují. Podpořit léčení mohou další léky vhodné nejen na neštovice -homeopatika. Ta zmírňují svědění, urychlují průběh onemocnění i následnou léčbu. Mohou být i prevencí vzniku jizviček.

Očkování proti neštovicím

Jako proti dalším onemocněním je možno očkovat se i proti planým neštovicím. Nejedná se o povinné očkování, je však lékaři doporučováno. Provádí ho dětský nebo praktický lékař.

Snižují se tak rizika komplikací, a především riziko vzniku pásového oparu, ke kterému může dojít ve vyšším věku.

Děti se očkují od věku 9 měsíců až do 12 let jednu dávkou vakcíny, starší děti a dospělí již potřebují dávky dvě s minimálním odstupem 6 týdnů. Některé pojišťovny na toto očkování přispívají.

Přečtěte si i další články: