Tato nejen estetická, ale i zdravotní vada trápí mnoho žen, které se kvůli tomu stydí nosit krátké sukně nebo upnuté džíny. Nohy do X jsou mezi lidmi velmi rozšířené, ale i v dětství se řeší jen velmi těžko. V dospělosti se potom nedá řešit téměř vůbec. Jak příznaky co nejvíce zmírnit, nebo alespoň zamaskovat?
Nohy do X, nejen estetická vada
Nohy do X většinou nejsou důsledkem životního stylu, ani nesprávného postoje, jsou nám totiž dány již při početí. Jsou způsobeny genem valgum, který ovlivní postavení kolen a kyčlí tak, že naše nohy připomínají tvar písmene X. Nejde ale pouze o estetickou vadu, jak si mnoho lidí myslí, protože lidé s křivými nohami můžou mít mnoho zdravotních problémů.
Křivé nohy způsobují nepřirozeně velkou zátěž pro naše klouby, především pro kyčle a kolena, která jsou nadměrně namáhána. To na sebe nabaluje další problémy se zády a krční páteří. Proto je nutné, aby lidé s nohama do X pravidelně navštěvovali ortopeda.
Kdy křivost nohou tolerujeme
Za křivé nohy jsou běžně považovány takové, které mají úhel mezi holenní kostí a stehnem větší než 10°. Také záleží na věku, ve kterém se křivost nohou objeví. Za křivé nohy nejsou považovány dětské nohy do O, protože by jim klasické nohy znemožňovaly vývoj kyčlí. Tolerovány jsou i nohy do X u dětí v pubertálním věku, které jsou dané přirozeným vývojem a růstem kostí.
Kdo je nejvíc ohrožený?
Nohy do X bývají doménou především žen. Bohužel vědci stále nezjistili jaká je příčina toho, že ženy trpí touto vadou. Pro ženy bývají nohy do X často nepříjemné, protože nosí sukně a křivé nohy zkrátka neschovají. Pro nohy do X bývají náchylní také lidé s nadváhou, kteří si zakřivení nohou způsobují sami nadměrnou zátěží kloubů.
Dají se křivé nohy srovnat?
Pokud vás trápí pouze estetické dopady nohou do X, snažte se nosit volnější dlouhé kalhoty, kterými velmi snadno nedostatek zamaskujete. Jestliže ale chcete řešit i zdravotní problémy spojené s nohama do X, existují metody, které vám pomohou potíže korigovat.
Rozhodla jste se navštívit lékaře, ale nevíte k jakému specialistovi byste měla jít? Pak je pro vás tou nejlepší volbou MUDr. Kirjuchin, který se problematikou křivých nohou zabývá a má při své práci velmi pozitivní výsledky.
Zdravý vývoj dětské nohy
Přes 95% dětí vstupujících do první třídy trpí podle některých studií deformitami nohou. Toto číslo je alarmující zejména s přihlédnutím k faktu, že většina novorozenců měla při svém narození nohy zdravé. V České republice se dnes, stejně jako v minulosti, rodí přes 90% dětí se zdravýma nohama bez ortopedické deformity. Obavy maminek o zdravý vývoj dětí jsou ovšem oprávněné a nemělo by se zapomínat ani na zdravý vývoj nožiček dětí. Ortopedickým deformitám totiž můžeme zabránit sami. Začít ale musíme včas!
Jen malé procento dětí se rodí s vrozenými vadami. Pro ilustraci je možné uvést např. vadu pes equinovarus congenitus – jedná se o jednu z nejčastějších vad v postavení nožičky.
Nedojde-li u takového poškození k ortopedické korekci již v kojeneckém věku, bude dítě po zbytek života našlapovat výhradně na vnější stranu chodidla a následně by se nemohly správně vytvořit klenby nohy.
Tato vada by navíc vedla ke vzniku dalších ortopedických vad kloubů nohy a posléze páteře.
Přestože většina dětí má po narození nožičky zdravé, dochází velmi často k jejich brzkému poškození.
Příčiny potíží
1) Z velké většiny nevhodně zvolená velikost botičky v batolecím věku dítěte. Mnohdy je sice velikost vhodná, botička však jinak nesplňuje zdravotní podmínky pro zdravý vývoj dětské nohy.
2) Svůj díl viny mají i malé či příliš těsné ponožky, které nedovolují drobným prstíkům dostatečně volný pohyb. Malé ponožky dokonce v mnohých případech stlačují kosti prstíků, drobné kostičky a klouby nohy k sobě. Takovéto případy se objevují už u dětí v kojeneckém období.
Kupujte proto vždy výhradně ponožky odpovídající velikosti nohy vašeho dítěte, aby prstíky měly vždy dostatek prostoru a nebyly nikdy stlačovány. Měly by být z čisté bavlny, aby dobře sály pot.
Počítejte s tím, že čistá bavlna se po vyprání vždy mírně srazí a proto raději kupujete ponožky o velikost či dvě větší.
Lem ponožek by měl být široký a po sundání ponožky byste neměli vidět nad kotníkem otisky lemu škrtícího nožičku.
3) Některé vady mohou vzniknout také nošením botiček „do kočárku“. Bohužel, některé maminky ve snaze oblékat dítě co nejmoderněji obouvají kojencům tzv. capáčky. Jde o první botičky, které nejsou určeny k chůzi.
Tyto botičky jsou pevnější než ponožky a svou podstatou omezují volný pohyb dětské nohy. Boty zpevňují celý kloubní aparát nohy a nedovolují dítěti volně pohybovat nožičkou.
Z tohoto důvodu obouvání těchto botiček dětem rozhodně nedoporučuji!
Pro správný vývoj dětské nohy a jejích kloubů a kostí je nutný volný pohyb mezi jednotlivými drobnými klouby dětské nohy.
POZOR NA NEDOSTATEK POHYBU!Nedostatek pohybu v batolecím a předškolním období, chůze výhradně po tvrdém terénu a nevhodná obuv (hmotnost boty, tvar špičky, pevnost podešve apod.) mají prokazatelný nepříznivý vliv na vývoj dětské nožní klenby a vznik např. ploché nohy či vbočeného palce a řady dalších vad pohybového aparátu.
Jak podpořit zdravý vývoj nožičky?
Pro správný vývoj nohy je důležité dostatečné množství vzruchů – tzv. „propriocepce“. Mezi proprioceptivní stimulaci můžeme řadit chůzi bosou nohou (popř. v tenkých ponožkách) po různých materiálech.
Ve svém okolí jistě najdete chladnější, hladkou plovoucí podlahu, chladnou dlažbu nebo teplejší, měkký koberec. V létě dbejte na to, aby děti chodily bosou nohou po trávníku, kamínkách, v písku, brouzdaly se ve vodě, chodily po kluzkém či hrubém povrchu.
Pozor pouze na možné nepříjemnosti s bodnutím hmyzem či se zraněním nožičky na ostrých předmětech. Proprioceptivní stimulace je jednoznačně vhodná i jako prevence vzniku ploché nohy u dětí.
Pro správný vývoj nohy je stimulace chodidla dostatečným množstvím vzruchů bezpodmínečně nutná. Pokud má nožička dostatečné množství podnětů a podmínky pro svůj zdravý vývoj, vytvoří se nožní klenby do 3 let věku dítěte.
Před dovršením tohoto věku je předčasné hodnotit úroveň vytvoření klenby a popřípadě stanovit diagnózu ploché nohy (pes planus).
Některé méně civilizované národy, které nenosí obuv, mají nohy při stoji relativně ploché, ale při chůzi se obě klenby chodidla zvednou. U lidí, kteří nosí celý život boty, je klenba stejná ve stoji i za chůze.
Noha kvůli neustálému nošení bot ztrácí svoji původní funkci a obě klenby méně pruží. Boty zde potom působí podobně jako dlahy chodidla. Odborně řečeno se krátké svaly nohy (svaly těsně blízko kostí v chodidle) zapojují do činnosti teprve po zahájení chůze.
Pokud proti plochým nohám chcete u své ratolesti nebo i sebe bojovat, tak jednoznačně doporučuji jejímu vzniku předcházet tím, že budete svaly chodidla dostatečně stimulovat.
Pakliže již plochou nohou trpíte, doporučuji zahájit rehabilitační cvičení, jehož popis naleznete v článku „Hodnocení ploché nohy a její náprava“.
Noha obecně působí jako pružina tlumící nárazy po dopadu nohy na zem a její klenba podmiňuje funkčnost nohy. Noha má značný vliv na stabilitu stoje i na chůzi a běh. Neodpružený přímý dopad na patu může vést až ke zlomeninám patní kosti, poškození kolenních a kyčelních kloubů a i páteře.
Příčná a podélná klenba nohy
Podélná klenba nohy je znázorněna na obrázku A, příčná klenba na obrázku B. Klenba chodidla podpírá nohu podobně jako klenba mostové konstrukce podpírá celý most. Propadlé klenby jsou civilizační onemocnění zvané „plochá noha“. Plochá noha může působit fyzické obtíže v celém pohybovém aparátu člověka. Příkladem mohou být i bolesti hlavy podobné migrénám.
Návody na cvičení
Další články
Publikováno v časopisu Uzlíček, číslo: 2/2007Autor: Mgr. Iva Bílková, FYZIOklinika fyzioterapie s.r.o., Praha
Nohy do X nebo O řešte už u miminek, ušetříte jim klouby i záda
Co vlastně způsobí, že nohy nejsou rovné, ale stanou se tzv. dobře čitelnými, ať už do O, nebo do X? Vždy, pokud nefunguje základní svalová souhra, nastává riziko, že postavení nohou bude směřovat do X či do O.
„Důležité je přijít na odchylku ve vývoji včas a pravidelně věnovat čas speciálním cvikům,“ nabádá rodiče fyzioterapeut Tomáš Rychnovský. „Pokud se totiž tato odchylka neřeší, má v budoucnu vliv na úrazy kolene, brzké opotřebení chrupavky kyčelního kloubu, bolesti dolní části zad a pánve a kostrče,“ vyjmenovává možné budoucí obtíže fyzioterapeut.
K fyzioterapeutovi hned po šestinedělí
Nevíme přesně, kolik dětí se rodí s predispozicí k chybnému postavení nohou. Důležité je problém včas rozpoznat a začít řešit. A kdy nastává ta nejvhodnější doba pro vyšetření?
„Sklon k nožičkám do X nebo do O se buduje již v kojeneckém věku. Postavení dolních končetin je totiž závislé na zapojení svalů, které tvarují páteř, a tím nastavení kostí – například pánve a stehenních kostí.
Vzájemná souhra svalů se dá po narození vyšetřit, a pokud něco nefunguje správně, je možné začít vše ihned napravovat,“ upozorňuje Tomáš Rychnovský, který se specializuje na diagnostiku pohybového ústrojí u kojenců.
Ideální je vypravit se ke zkušenému odborníkovi se zaměřením na kojeneckou fyzioterapii už v 6 až 8 týdnu života dítěte. Jde o preventivní krok, který ale mnohdy ušetří nepříjemné starosti a problémy v pozdějším věku.
Pokud si nejste jisti, jestli je postavení nožiček dítěte v pořádku, požádejte o názor svého pediatra, případně ortopeda při vyšetření kyčlí.
Na vyšetření kyčlí dnes chodí preventivně všechny české děti, ortopedi se ale jen málokdy sami od sebe zajímají i o to, jak má miminko postavené nožičky.
Nepodceňte jednotlivé vývojové fáze
Hravé cviky, které pomohou ke správnému postavení nožní klenby |
„Jedním z faktorů, který má na zakřivení nohou velký vliv, je správné postavení nožní klenby, u dětí trpících plochonožím mají kolínka tendenci se přibližovat k sobě, tedy do X. Dále pomáhá i posílení svalstva nohou i bříška,“ potvrzuje Kristýna Přibylová, zakladatelka tělocvičen Monkey’s Gym, které se specializují na cvičení pro děti od miminek do přibližně 7 let.
Přibylová upozorňuje také na důležitost jednotlivých vývojových fází u dětí: „Pro mnohé rodiče to může být překvapení, ale i tento problém ovlivňuje správný psychomotorický vývoj již od kojeneckého věku.
Je nutné respektovat jednotlivé fáze a zejména lezení u batolat nevynechat nebo ho nepředběhnout předčasným sezením.
Lezení a samostatné posazovaní z kleku je totiž velmi důležitou vývojovou fází, která je však dnes bohužel nedostatečně zdůrazňována,“ připomíná odbornice na vývoj dětského pohybového aparátu.
Fáze lezení může klidně trvat i několik měsíců, procvičují a posilují se při ní všechny důležité svaly a batole se připravuje na stoj a chůzi. Čím vice překážek děti v tomto období překonávají, tím lépe. Nevýhodu v lezení představuje pro děti hladká podlaha, po které kloužou bez většího úsilí a která jim správný pohyb značně komplikuje.
Co u dětí hlídat
„Je výhodné všímat si u novorozenců postavení pánve a rozsahu pohyblivosti kyčlí. Pokud je rozkročení kyčlí více jak 90 stupňů, jde vždy o rizikový faktor,“ konstatuje doktor Rychnovský. V takovém případě je nejlepší objednat dítě k dětskému fyzioterapeutovi, který může jemným, zato přesným cvičením daný stav řešit.
„Doporučuji osobní návštěvu, protože cviky je dobré vidět a vyzkoušet si jejich správné provedení na miminku pod dohledem specialisty. Zároveň je důležité znát vhodné držení dítěte při cvičení i vědět, jaké reakce byste měli u miminka sledovat,“ vysvětluje Rychnovský.
Ohlídejte správný sed
 |
Jedním z velmi častých nešvarů však bývá podle odborníků špatné sezení. Ve školkách a školách se mu již bohužel nevěnuje tolik pozornosti jako v minulosti, ale rodiče mohou nevhodné návyky s dětmi napravovat sami.
„Zcela nevhodné je dětmi oblíbené sezení do „W“, kdy zadeček vloží mezi šlapky a špičky se při tom na zemi přiblíží k sobě. Jedná se o chybu, kterou musí rodič korigovat – správné je buď sezení přímo na patách, nebo úplně nejlépe tzv. přímý sed s nohama před sebou. Zde je nutné hlídat, aby záda byla rovná a nekulatila se.
U dětí s nohama do X pak lze doporučit tzv. turecký sed, avšak ne jako jedinou terapii, ale jako doplnění cviků, které rodičům ukáže fyzioterapeut nebo podolog,“ dodává Kristýna Přibylová.
Ze své praxe s dětmi pak uklidňuje rodiče tím, že po návštěvě odborníka, dodržení jeho doporučení a při pravidelném cvičení, bývá šance na zlepšení poměrně velká.
Nohy do X mohou způsobovat ploché nohy
Na našem blogu jste se mohli setkat s články o plochonoží (Mám ploché nohy. Co s tím? a Jak řešit propadlou klenbu nohy). Plochonoží je však onemocnění, které vzniká příčinou několika různých faktorů. Patří mezi ně například nevhodná obuv, přetěžování nohou nebo špatné držení těla. A právě s tím souvisí i nohy do X. Co je způsobuje a jak tuto problematiku řešit?
Příčiny nohou do X
Proč máte nohy do X? Ve většině případů za tím stojí rotace kloubů stehenní kosti v kyčlích směrem dovnitř. Tím pádem vám směřují dovnitř rovněž kolenní klouby, tvar nohou při pohledu ve stoji pak připomíná písmeno X.
Nejedná se však pouze o estetickou vadu. Kvůli špatné rotaci kloubů v kyčlích dochází ke špatnému držení těla a změně těžiště ve stoji i při chůzi. Tím pak trpí vaše chodidla, ale také kolena a rovněž kyčle nebo páteř.
Nohy do X nejsou jen potíže dospělých či starších lidí, mohou se objevovat i u dětí. Čím dříve se začnou potíže řešit, tím menší mohou mít dopad na další části těla.
Jak nohy do X souvisí s plochonožím
V případě, že máte nohy do X, se váha při chůzi přenáší převážně na vnitřní stranu chodidel. V některých případech to můžete poznat i na své obuvi. Lidově se tento styl chůze nazývá „šmajdání”.
Vlivem takovéto chůze se přetěžuje především podélná klenba a vzniká tak zmiňované plochonoží. Někteří lidé vědomě přenáší váhu při chůzi na vnější stranu chodidla, to ale k řešení problému nevede.
Naopak to může přivést více škody než užitku.
Jak situaci řešit
V této situaci se musíte zaměřit na dva hlavní faktory potíží. A to na samotné plochonoží a pak také na jejich příčinu – nohy do X. V případě plochonoží můžete pociťovat také bolesti, tlak nebo mravenčení v prstech.
Jistě vám půjde o to se těchto nepříjemností zbavit. Především vás bude zajímat konzervativní způsob léčby. Ten spočívá v režimových opatření a aktivním přístupu.
Mezi režimová opatření řadíme například nošení vhodné obuvi či snížení tělesné hmotnosti v případě nadváhy.
Můžete si také pomoct chozením naboso po kamínkách či jiných nerovných površích – aktivujete tím svaly v chodidle. Spoustu aktivních cviků vám doporučí při návštěvě fyzioterapeuta. Jako doplnění cvičení můžete prokrvovat své nohy střídavou koupelí (studenou a teplou vodou) nebo nošením Adjustačních ponožek, které vaše chodidla a prsty rovněž protáhnou a prokrví.
Dobrou zprávou je, že ani nohy do X nemusíte řešit pomocí operace, ale lze to i konzervativním způsobem. Zaměřte se zejména aktivní cvičení a rehabilitaci, s čímž vám pomůže opět fyzioterapeut specializující se na dolní končetiny.
Aktivním cvičením a vhodně zvolenou rehabilitací lze docílit lepšímu postavení kyčelního kloubu a postupnému návyku správného držení těla.
A tím můžete dosáhnout odstranění řetěžujících se potíží, jako je plochonoží či problémy s koleny nebo se zády.
Nohy do X
Nohy do X považujeme spíše za estetický problém, než nějaký zdravotní, ale není tomu tak. Neléčené nesprávné postavení nohou v dětství se v dospělosti nepromění na nevzhledný problém, ale zdravotní problémy.
Co jsou nohy do X
Nohy do X, nebo také genum valgum, představují vbočené postavení noh, které se mohou objevit v různém stádiu vývoje. Může být projevem dysbalance i špatného postavení nohou, přesný důvod však nemusí být odhalen. Nejvíce se však objeví v předpubertálním věku, kdy se však jedná o přirozený vývoj, který je dán růstem organismu. V jiném období to však není zdrávo. Nohy do X namáhají kolena, kyčle a další klouby víc, než je zdrávo. Za křivé nohy jsou považovány nohy, které mají úhel mezi stehnem a holenní kostí větší než 10 stupňů. Takovýmto zakřivením sice trpí více ženy, ale objevit se může i u mužů.
Příčiny křivých nohou
Kromě výše uvedených důvodů za křivými nohami může být úraz, obezita, artróza kolenního kloubu, nevyváženost svalů dolní končetiny, osteoporóza a další příčiny. Rizikovým faktorem je i rozkročení kyčlí nad 90 stupňů u malých dětí. Tou nejčastější příčinou jsou však vbočená kolena a propadnuté klenby. Málokdo si to uvědomuje, ale nohy do X deformují i on-line brusle.
Nohy do X není radno podceňovat
Nohy do X není radno podceňovat a vhodné je řešit daný problém již od peřinky, klidně i v období 6 – 8 týdnů po narození. Můžete si tímto krokem ušetřit spoustu starostí v pozdějším období. Pokud to podceníte, v dospělosti může mít dítě problémy se zády a krční páteří. Rovné nohy jsou prevencí proti artrózy.
Nohy do X se dají narovnat
Ano, je tomu tak, jde však o běh na dlouhou trať. Zásadní je pravidelné cvičení a posilování zádových svalů. Vhodné je provozování vícestranných sportů jako atletika, běžkování nebo plavání. Důraz je nutné klást i na to, abyste se nehrbili. Choďte bosky, a to i po písku a kamínkách.
Na rovnání nohou existují i různé cviky, ba dokonce existuje i speciální přístroj, který se snaží křivé nohy také narovnat. Jde o metodu doktora Kirjuchina a spočívá v komplexním působením na křivé nohy.
Tato vskutku o účinnou metodu, která je schopna srovnat středně těžké zakřivení po 10 sezeních o dvou hodinách. Je to zcela bezbolestná metodá. V těch nejtěžších případech může být indikováno chirurgické řešení. To spočívá v lámání kostí s následnou instalací nohy do tzv. LLizardova aparátu.
Děti mohou svůj problém řešit i speciálními ortopedickými vložka,i, které dokáží nejen rovnat nohy, ale také i zbavit dítě plochých nohou.
Ploché nohy a nohy do X
Jaká je spojitost plochých nohou s křívýma nohami do X? Křivé nohy do X zcela přirozeně způsobují ploché nohy. Může za to špatně přenášená váha při chůzi na vnitřní stranu chodidel, místo toho, aby se zátěž rozložila na celou plochu nohou.
Zdravé nohy: Jak to dítě chodí? Co nezachránili vaši rodiče, zachráníte vy
Každý novorozenec má překrásné buclaté nožky. Nevypadají jako nohy dospělého člověka – zatím k tomu není důvod. „Ploché nožičky kojence jsou úplně normální. Jsou ploché, protože ještě nemají vyvinutou nožní klenbu.
Ta se začne budovat teprve s postupným zatěžováním – kostra nohy kojence je totiž tvořena měkkou chrupavkou a není na ní znatelná nožní klenba.
Když se batole začne učit chodit, noha se zevnitř trojrozměrně přetvoří – pata se otočí a nárt vytvoří podélnou klenbu,“ vysvětluje autor knihy „Zdravá chůze po celý život“ a jeden z vynálezců metody Spiraldynamik Christian Larsen.
Dynamika růstu a budoucí zátěžová stavba jsou podle jeho slov neviditelně naprogramovány. Je to rafinované – struktura a funkce se rozvíjejí souběžně. Během prvního roku života dítě získá mnoho potřebných dovedností a jeho nožičky se změní tak, že dokáže začít chodit, běhat, skákat. „Z polohy na bříšku, pak na všech čtyřech a posléze na dvou nožkách.
Jaký je to úžasný úspěch!“ dodává fyzioterapeutka Lenka Kazmarová. Teprve v letech, která následují, na stavu svých nohou poznáme, jestli je používáme správně, nebo zda si při chůzi „ulevujeme“.
Ta úleva je jen zdánlivá – jakmile své nohy přestaneme používat tak, jak nám velí příroda, můžeme si dojít až do ulice „Problémů“, „Bolestí zad“ nebo k domu „U totální endoprotézy“.
Když se narodí hříbě, do půl hodiny vstane, chodí, běhá, poskakuje. A umí to dělat správně. Když se narodí dítě, vše se teprve dovyvíjí. Dítě na to potřebuje čas.
Z tohoto hlediska by se dalo říct, že děti se rodí „nedopečené“. Po pohybové a mentální stránce se dítě rozvíjí nejvíc a nejrychleji do jednoho roku věku.
„Když některou z vývojových fází vynechá, nenastaví se určité svaly, svalové skupiny,“ vysvětluje fyzioterapeutka.
Co při tom malé dítě ovlivňuje? Impulzy, prostředí, ve kterém žije, ve kterém se vyvíjí. Astmatické dítko se například bude vyvíjet poněkud jinak než zcela zdravé. Prvními narozeninami ale podle fyzioterapeutky zdaleka vše nekončí; tvar kostí se stále vyvíjí až zhruba do období výměny zubů.
Potom už kost i klouby jen rostou, mohutní. Tohle období se zásadním způsobem týká i našich nohou! V tom momentu bychom měli zpozornět. Tehdy je zapotřebí dát velký pozor na nožky dítěte, na jeho chodicí rituály.
Podle postavení pánve a stylu chůze můžeme předpovědět, jak se noha asi bude vyvíjet a zda dítě nebude mít problém s plochou nohou…
Nožky do O nebo do X jsou u malých dětí normální, ale pouze a jen u nich. Po evolučním skoku do vyššího dětského věku (to je právě ten věk okolo výměny zoubků) již dítě za normálních okolností stojí na svých nohou rovně. Postavení nohy do O nebo do X se mění a odráží celkovou dynamiku růstu.
„Rodiče, podívejte se na dolní končetiny svého dítěte, když stojí – chodidla má vedle sebe, kolena směřují rovně dopředu. V případě dolních končetin do O se sebe kolena nedotýkají; dotýkají se vnitřní kotníky. U dolních končetin do X je to přesně obráceně. Pozice do X a do O se většinou napraví růstem.
Ale jen většinou!“ upozorňuje Lenka Kazmarová.
„Dětské nohy potřebují výzvu k boji, výběh a čerstvý vzduch, aby vyrostly v nohy opravdu silné. Realita však přesto vypadá jinak: většinou žijí neradostným životem, uzavřené, bez čerstvého vzduchu, bez výběhu. Pak se nedivme, že se už v mládí dostanou na šikmou plochu.
Výzkumy ukazují, že ortopedické problémy nohou jsou hned na druhém místě za plísňovými infekcemi,“ uvádí autor knihy. A dodává jeden základní postřeh: Ortopedické problémy s nohama jsou podle odborníků zděděné jen z jedné třetiny.
Dvě třetiny značí špatný návyk držení těla a chůze.
Jak je možné problémům s chodidly, s nohama a koneckonců s bolestmi v zádech nebo kloubními potížemi předcházet? Pamatujete se na dětství popisované v románech? Nebo třeba na film „Babička“? Všechny děti na vesnici chodily od jara do podzimu bosky. Jen pokud šly na návštěvu nebo do města, obuly si slavnostní botičky. Díky běhání bez bot po různých druzích terénu, díky každodennímu zdravému pohybu na čerstvém vzduchu v lese a na poli měly zdravé a silné nohy.
Co z toho vyplývá? Jistě mi dáte za pravdu, že malé děti se nerady obouvají; po bytě i venku po trávníku běhají nejraději bosky. Měli bychom je nechat – a pokud máme strach, že by naše ratolest nastydla, nazujme jí protiskluzné ponožky.
Z různých podkladů, po kterých dítě šlape, si jeho svaly, šlachy, klouby a tukové polštářky na chodidle vezmou spoustu podnětů, své „poučení“, jakého povrchu se právě dotýkají, a vyrovnávají rovnováhu právě podle toho.
Pro vyvíjející se nožky je nejhorší stereotyp – například vězet po celý den v pevné bačkůrce nebo sněhulích.
Nejlepší prevencí, ale i „léčbou“ je v tomto případě pohyb, cvičení. Rodiče, nelekejte se – cvičení se dá provádět formou veselých her. „Naši lektoři vedou semináře na objednávku v mateřských školách. Školí učitelky jak s dětmi provádět cvičení podle metody spirální dynamiky,“ říká Lenka Kazmarová.
Metoda si podle jejích slov získává na oblibě, děti jsou prý netradičním cvičením nadšené. Baví je úkoly jako navzájem si sundat nohama ponožky nebo uchopit mezi prsty u nohou štětec a namalovat obrázek.
Takové zábavy si můžete užít i doma v obýváku; uvidíte, že se vašim ratolestem – a hlavně jejich nožkám – budou takové hrátky líbit.
Pokud se chcete s dětmi vyřádit tímto trochu netradičním způsobem, zkuste hledat inspiraci v knihách. Jednou z nejvíce doporučovaných je titul „Zdravé nohy pro vaše dítě“.
Knihu napsal a cviky sestavil zakladatel metody Christian Larsen společně s pohybovou pedagožkou a novinářkou Beou Miescherovou a taneční pedagožkou Gabi Wickihalterovou. Knihu si můžete objednat například na internetové adrese: www.
fyzioaktiv.cz Příště se budeme věnovat praktickému cvičení.
Spiraldynamik je pohybový koncept, který vznikl v 80. letech 20. století ve Švýcarsku. Jeho zakladateli jsou lékař Christian Larsen a francouzská fyzioterapeutka Yolande Deswarteová, kteří se sešli při jednom z tréninků aikido.
Yolande pracovala jako fyzioterapeutka s principem polarity. „Tento princip tkví ve spirálním stočení jako u šroubovice DNA – všechno v našem těle je nastavené podle principu polarity a spirály.
Je to jiný pohled na naučený pohyb, v troja vícerozměrném pojetí,“ vysvětluje Lenka Kazmarová. Kojenec nedokáže úplně narovnat kolena.
Důvodem je fakt, že holenní kost vytváří v kolenním kloubu plošinu, která se u kojence strmě zvažuje dozadu, a proto jsou nohy nevyhnutelně ohnuté. Kladky kolenního kloubu jsou asymetrické, což umocňuje dojem dolních končetin do O.
S křivými dolními končetinami je to podobné jako s plochýma nohama – pohybová inteligence je programována dynamikou růstu a nohy se postupně vyrovnávají. Dětské nohy narostou ročně až o tři čísla velikosti bot.
Věnujte výběru bot pozornost – dítě málokdy řekne, zda a kde ho bota tlačí.
Pro dětské nohy na scestí existují dvě možnosti: vývoj k podélnému plochonoží nebo k nadměrně vyklenuté vbočené noze.
Plochonoží vede k chybnému nebo nadměrnému zatěžování dolní končetiny v koleně, při nadměrně vyklenuté noze se svalstvo nohy úspěšně brání – a důsledkem je vysoký nárt. V minulosti podélně ploché nohy se svými 10-40 % zaujímaly nesporně vrcholnou pozici.
Dnes už je nadměrně vyklenuté nohy se svými 16 % dohánějí. Každé šesté dítě má nadměrně vyklenuté nohy, jež vyžadují ošetření.
Na co si dávat pozor při koupi dětských bot: Podle odhadů nosí až 65 % dětí příliš malé boty. To není dobré – dětská noha chce prostor.
Vybíráme-li boty pro dítě, měli bychom docílit několika věcí: botu můžeme ohnout ve smyslu špička kontra pata, ale také ji můžeme ohnout (zkroutit, jako kdybychom ji chtěli vyždímat) o 90 stupňů. V palci by bota měla mít rezervu okolo 1/2 cm.
V patě by však neměla mít moc vůle ani ve směru dozadu, ani do stran. Dětskou nohu to nutí k jinému pohybu, než je zapotřebí.
- Odborná spolupráce: Lenka Kazmarová Fyzioaktiv Praha
Autor: Markéta Ostřížková
Křivé nohy nejsou jen estetický problém, mohou i za velké zdravotní potíže
Křivé nohy způsobují nepřirozeně velkou zátěž pro klouby.
Foto: Profimedia.cz
Tvar nohou závisí na postavení celé osy těla. „Pokud se změní těžiště, které tvoří pánev, přizpůsobí se postupně také celé tělo. Ať se z jakéhokoli důvodu pánev, která se skládá ze dvou částí, posune, zaujmou jiné postavení i kyčle, protože se musí přizpůsobit váze těla. Dost často také dochází k vychýlení kyčelního kloubu. Trup se snaží nové situaci přizpůsobit, nezahálí a tvaruje se do nepřirozených poloh. Tím dochází k neustálému přetěžování svalů a postupnému zdeformování tvaru nohou. Svalstvo nohou se z tohoto důvodu časem zkrátí, postupně se tvaruje do různých nepřirozených podob, což způsobí i změny na chodidlech,” vysvětluje osobní terapeutka Dana Hodanová ze Studia Danah.
Za křivé nohy jsou běžně považovány ty, jež mají úhel mezi holenní kostí a stehnem větší než 10°. Tento nesprávný úhel v postavení může být způsobený řadou faktorů.
„Mezi běžnější patří nejrůznější svalové dysbalance způsobené nerovnoměrným či nepřirozeným vývojem, špatné postavení kyčelního kloubu, popřípadě vrozené predispozice, ať již přímo v kyčelním či kolenním kloubu nebo v jiných částech těla, které následně ovlivňují dolní končetiny. Pro příklad lze uvést ´ploché nohy´, které vedou k přibližování kolen k sobě. Podstatným faktorem u těchto onemocnění je také obezita,” upozorňuje primářka MUDr. Michaela Tomanová z Rehabilitačního ústavu v Brandýse nad Orlicí.
V různých obdobích jsou určité změny přirozené, dané růstem a fyziologickým vývoje člověka. „V batolecím a předškolním věku je patrné určité výraznější vybočení kolen tzv. ´očka´. Naopak v prepubertálním a pubertálním věku se trend začne obracet a postavení směřuje spíše k vbočení, tedy k ´ikskům´. Vždy ovšem pouze do určité úrovně,” vysvětluje Tomanová.
Na špatném tvaru nohou se může podílet někdy i aktivní sport v dětství. „Po celou dobu růstu se může i sport podílet na naší budoucí anatomii, protože síly působící na kostru se promítají do růstových chrupavek.
Jakmile tedy dojde k nadměrnému nebo chybnému zatížení, ovlivní to i kosterní vývoj. Například mladí fotbalisté, kteří intenzivně kopou už odmala, si tvarují nohy do O.
Tenistům a hokejistům se zase často nadměrnou zátěží nevhodně vyvíjejí kyčle, kolena a páteř,” upozorňuje ve své knize Labyrint pohybu profesor PaedDr. Pavel Kolář, Ph.D.
Léčba těchto onemocnění je různorodá a záleží předně na věku. Zejména v dětském věku se tento problém řeší speciálními vložkami do bot. V dospělosti existují speciální rehabilitační metody, které mohou pomoci. V některých případech se pak volí operační řešení.
V případě rehabilitace a cvičení se jedná o dlouhodobý proces. Cvičí se stabilizační funkce svalů a s tím spojené správné držení v kloubech. Změnit stereotypy přitom může trvat i půl roku. Špatné návyky jsou totiž zafixované nejen ve svalech, ale i v mozku.
„Zpočátku je nutné člověka správně navádět a opravovat, protože cvičí něco, co doposud neznal, co si musí nově prožít a nově zafixovat. Teprve tím, že si správné postavení prožijete a procítíte, jej můžete začít měnit,” upozorňuje ve své knize Kolář.
Jednou z rehabilitačních metod, které mohou pomoci, je tzv. Infinity metoda. Pomáhá ke správnému postavení těla i dolních končetin. „Cvičením s touto metodou můžete docílit kompenzace svalových dysbalancí a tím i napomoci správnému postavení jednotlivých segmentů těla. Jednoduše řečeno posílíme oslabené svaly, jejichž pnutí by mělo zmírnit vyosení,” vysvětluje Tomanová.
Pomoci může i tzv. Dornova metoda. „Jde o jednoduchou manuální terapii. K nápravě dochází pohybem nohou, rukou nebo hlavy a současně tlaku palcem či dlaní terapeuta na ošetřované místo. Svaly se tímto procesem přirozeně zaměstnají a nedochází k šoku ve vazech, svalech a kostech jako při chiropraxi,” vysvětluje terapeutka Dana Hodanová a dodává:
„Následné cvičení speciálních cviků Dornovy metody a SM systému pomáhá k tomu, aby se svaly správně uvolnily, protáhly a posílily tak, aby udržely kosti ve správné poloze. SM systém je zcela unikátní a velmi účinný regenerační program.
Hlavním principem cvičení je stažení obvodu pasu šikmými břišními svaly a protažení páteře směrem vzhůru. Tím dochází k nasátí tekutin do ploténky a k podpoře její výživy. Správné držení těla, nejen při pohybu, aktivuje svalové řetězce, ty se propojí od ramen až po chodidla a tvarují klenbu nohy.
Zdravotní stav se dá upravit tak, abychom žili bez bolesti.”
Hlavní zprávy
Správné postavení nohou je základem zdravého pohybu. Nechte se vyšetřit podoskopem
Zdravá noha je důležitá pro správnou funkci celého pohybového aparátu. Podoskop je přístroj, který dokáže odhalit celou řadu potíží s chodidly u dětí i u dospělých. Včasná diagnostika a léčba pomůže tyto obtíže napravit. Více nám prozradila fyzioterapeutka Bc. Alžběta Soldátová, DiS z EUC Kliniky Šustova v následujícím rozhovoru.
Podoskop je moderní diagnostické zařízení, které slouží k odhalení ortopedických vad či deformit nohou pomocí vysoce polarizovaného světla. Na základě zobrazení kontaktu chodidel s podložkou lze posoudit stav statiky a dynamiky nohou. Slouží ke zjištění původu bolestivé chůze, k odhalení bolestí nohou či dalších potíží, mezi které patří např.
plochonoží, hallux valgus (vbočený palec), kladívkové prsty, hyperpronační postavení nohy, vadné držení těla, svalové dysbalance apod. Hodnotíme nejen kvalitu a typ klenby, postavení pat, ale i rovnoměrnost zatížení chodidla ve statické i dynamické pozici.
Jeho přínos ocení i sportovci v rámci prevence zatížení při fyzické aktivitě nebo pacienti po úrazech, operacích dolních končetin, s bolestmi zad apod.
S jakými problémy se setkáváte nejčastěji?
U dospělých je to nejčastěji příčně plochá noha, vbočený palec, kladívkové prsty, patní ostruhy a bolesti s tím spojené. Budete se divit, ale podélně plochých nohou je opravdu málo. Dětští pacienti na fyzioterapii zase nejčastěji přicházejí z důvodu indikované ploché nohy. Avšak z našeho komplexního vyšetření většinou zjistíme, že o plochou nohu ve skutečnosti nejde.
Bývá to jen nedostatečná aktivace svalů, asymetrické zatížení plosky a často i hyperpronační syndrom nohy (laterální nestabilita), valgózní postavení paty, prominující kotníky. Často s tím souvisí mediální kolaps dolních končetin, nohy do X, vadné držení těla, oslabení svalového aparátu nebo hypermobilita.
Ta vzniká na podkladě laxicity vaziva, která se s věkem snižuje a bývá přítomna i funkčně plochá noha.
Noha je důležitým článkem v systému posturální stabilizace a lokomoce. Vady nohou mají vliv na stoj, chůzi, mohou být příčinou zranění pohybového aparátu, bolestí páteře apod. Při chybné opoře není možné zajistit napřímení páteře.Ráda bych ještě zdůraznila, že i strukturou daná plochá noha může být plně funkční, mít odraz, pružnost a být centrovaná. Pak ničemu nevadí.
Kdy je vhodné vyšetření na podoskopu absolvovat?
Vyšetření je určeno pro všechny věkové kategorie, a to kdykoliv během života. Každý člověk, který chce vyřešit svůj pohybový problém, příčinu bolesti či urychlit svou rekonvalescenci, může k nám přijít.
A děti? Zejména u nich je včasné odhalení odchylek od správného vývoje velmi důležité pro zahájení fyzioterapie či jiného léčebného plánu. Do tří let věku je na chodidle ještě fyziologické tukové bříško – takový tlumič. Klenba nohy se vytváří kolem 3. – 4. roku dítěte.
Její další dotváření pokračuje do 9, 10 let a dozrává až v dospělosti, kdy přestává růst noha. Proto mezi 3. – 6. rokem je tedy ideální čas, abychom si děti postavili na podoskop a popřípadě začali s terapií. Kolem 6. – 7.
roku dochází ke kostní přestavbě, výměně chrupu a poté je již skoro pozdě začít řešit problém s dysfunkcí dětské nohy.
Měly by vyšetření absolvovat všechny děti?
Především ty, u nichž se objeví nějaké potíže, bolesti, vadné držení těla, oslabení svalového aparátu, hlubokého stabilizačního systému nebo právě dysfunkce nohy.
Funkční schopnost chodidla je podmíněna pružností nožní klenby, tlakovou distribucí zátěže, kvalitou odvalu chodidla a odrazu.
Pokud spolu nepracují všechny komponenty, dochází právě k patologickým odchylkám a bývá porušena i funkce nohy.
Nejčastěji jsou malí pacienti posíláni pediatrem nebo ortopedem, když objeví nějakou nesrovnalost s vývojem. Někdy si ale všimnou nesrovnalostí i sami rodiče. Už z tohoto důvodu mohou zajít přímo za námi nebo se objednat přes doporučení ošetřujícího lékaře.
Je možné absolvovat vyšetření na podoskopu i preventivně?
Určitě je to možné. Může za námi přijít kdokoliv, kdo chce znát stav a kondici svých chodidel v návaznosti na držení těla.
Jak takové vyšetření probíhá? Jde jen o podoskop?
Kdepak. Podoskop je pro nás základ a pomocí dalších specifických testů můžeme posoudit flexibilitu nožní klenby. Ale v rámci anamnézy se ptáme i na motorický vývoj dítěte během prvního roku života.
Zajímá nás, jestli si prošlo všemi vývojovými stadii, nebo přeskočilo například lezení, plazení. Zjišťujeme také, zda nebylo pasivně posazováno či předčasně stavěno, což také hraje roli v dětském vývoji a v celkovém držení těla. To všechno je důležité.
Díváme se, jaké má dítě pohybové návyky, všímáme si dynamiky při vyšetření. Zkoušíme, zda se udrží na jedné noze, zda udělá podřep, v jaké kvalitě ho provede a podobně. Na základě toho sledujeme držení těla, svalovou koaktivaci a další parametry.
Podstatnou část tvoří i genetické faktory a vrozené predispozice jako např. kloubní hypermobilita.
Co se děje pak?
Záleží, jakou odchylku od správného motorického vývoje zjistíme, v jakém stavu je chodidlo a celkové držení těla. V případě, že jde o ortopedický problém, je zapotřebí řešit ho s ortopedem. Nicméně pokud jde o problém funkčního charakteru, který zvládneme v rámci aktivní fyzioterapie ovlivnit sami, objednáme si pacienta.
U dětí i dospělých je většinou vhodné zvolit kombinace terapií. Ne to tedy řešit jen např. ortopedickou vložkou. Jde o to spojit několik věcí dohromady. Například i ovlivnit postavení nohy pomocí kineziotejpu, stimulací plosky, vhodný je senzorický koberec, správný výběr kvalitní obuvi.
To vše pak doplnit cílenou aktivní rehabilitací včetně edukace pohybových stereotypů v běžných denních činnostech. S pacienty aktivně stabilizujeme a fixujeme v opoře, v zatížení, noha pracuje v koordinaci s celým tělem v optimálním nastavení segmentů. Cvičení provádíme s aktivní klenbou s centrovaným postavením hlezenního kloubu a celé dolní končetiny.
Také hlídáme postavení pánve a co je důležité, napřímení páteře. V zásadě využíváme principy posturální ontogeneze.
Jak často pak musí děti docházet?
Vůbec není důležité, aby děti docházely na rehabilitaci tak často, jako my dospělí, když máme nějaké potíže, tedy každý týden. Stačí přijít na vyšetření, na konzultaci. My následně zaškolíme rodiče, ukážeme aktivní cvičení převážně zaměřené na pohybový režim během dne.
Cvičit stačí pár minut, spojit ho s hrou, soutěží, a hlavně dodržovat režimová opatření. Na další návštěvu pak stačí přijít za dva až tři týdny. Při ní zkontrolujeme, jestli se jim daří cvičit a dítě kontrolovat v rámci celodenního režimu (zejména jde o tzv. W sedy, kdy dítě sedí zadečkem mezi patami či A stoj).
Případně opravíme to, co se nám nelíbí, přidáme další možnosti terapie. Příští návštěva stačí zase za dva až tři týdny.
Za jak dlouho jsou při správné terapii vidět výsledky?
To je velmi individuální. Záleží na tom, v jakém stavu pacient přijde, jakou za sebou má anamnézu, tedy motorický vývoj, genetické dispozice, jak moc je aktivní a cílevědomý v nápravě.
Nesmím však opomenout zmínit, že velkou roli hraje i všestranná pohybová aktivita a rozvoj motorických dovedností. Dítě, které ji nemá, má před sebou delší cestu.
Co když v dětství k nápravě nedojde?
Vede to k oslabení hlubokého stabilizačního systému, chabému držení těla, svalovým dysbalancím, ke vzniku skoliózy a samozřejmě bolestem pohybového aparátu. Může se stát, že pacient v dospělosti žádné potíže pociťovat nebude. Ale jeho pohybový aparát nikdy nebude fungovat ve správné koaktivaci, stabilizaci a bude rizikovější k různým zraněním.
- Rozhovor vznikl ve spolupráci s Žena-in a celé znění si můžete přečíst zde.
- Rádi byste absolvovali vyšetření podoskopem?
- Objednat se na vyšetření
- Můžete se také obrátit na některého z podiatrů z EUC:
- Podiatři EUC