Nová technika léčby rakoviny – vše o zdraví

Rakovina prsu postihuje stále více žen mladších 45 let.

„Odpovědnost za postižení mladých žen karcinomem prsu lze dávat především stále narůstajícímu věku první gravidity. Věk první gravidity se posouvá nad 30 let a více. Není výjimkou gravidita po 40. roku věku,” uvádí doc. MUDr. Jana Prausová, Ph.D., MBA, předsedkyně České onkologické společnosti ČLS JEP a přednostka Onkologické kliniky 2. LF UK a FN Motol.

Dalším problémem může být podle doc. Prausové oplodnění ve zkumavce (tzv. in vitro fertilizace) a související hormonální stimulace, kterou ženy podstupují.

Čím dříve, tím lépe

Nová technika léčby rakoviny – vše o zdravíČím dříve je rakovina diagnostikována, tím se zvyšuje pravděpodobnost úspěšnosti léčby. Zároveň se snižuje pravděpodobnost komplikací a nežádoucích účinků spojených s agresivní cytostatickou léčbou. Inovativní léky proti karcinomu prsu dnes dokáží působit na jednotlivé části specifické pro nádorové buňky.

Čas „navíc“ je velký dar

Jak ukázala studie Inovace pro život z loňského roku (více na www.inovaceprozivot.cz), díky inovativním postupům a lékům se daří prodloužit život i v případě pozdějších stadiích.

„Je skvělé, že míra pětiletého přežití od roku 1990 postupně vzrůstá také u čtvrtého, metastatického stadia onemocnění,“ potvrzuje Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP).

„Každý den, každý měsíc, každý rok, který pacientka díky inovativní léčbě získá je velký benefit. Díky tomu může být se svými drahými, může pomáhat svým rodičům nebo vidět své děti růst. Čas „navíc“ je velký dar,“ doplňuje Eva Knappová, ředitelka Aliance žen s rakovinou prsu.

Pomáhají biologická léčba i imunoterapie

Základem terapie karcinomu prsu jsou 3 druhy léčby: chirurgie, radioterapie a farmakoterapie. Farmakoterapie, dnes indikovaná u pacientů s karcinomem prsu, je stále chemoterapie. Dále je zde léčba biologická, terčová nebo cílená a nově také imunoterapie.

Nová technika léčby rakoviny – vše o zdravíTerčová, biologická nebo cílená léčba je směrována na konkrétní struktury buňky nebo tkáně. Nepůsobí tedy tak toxicky na zdravé buňky a tkáně.  Imunoterapie nastartuje nebo odbrzdí přirozeně kontrolovanou imunitu vlastní organismu a nastartuje ji proti cizorodým nádorovým buňkám. Tím zastaví jejich růst a odstraní je.

Biologická léčba probíhá v komplexních onkologických centrech, ve kterých díky vysoce specializované péči klesá nutnost dlouhé hospitalizace.

„Primární ložisko karcinomu prsu se odstraňuje chirurgicky za krátké hospitalizace, následná onkologická léčba probíhá již zpravidla ambulantně,“ dokládá kratší pobyty pacientek v nemocnici prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D., ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR.

Rakovina prsu neznamená konec aktivního života

Velká část pacientek s rakovinou prsu je vzhledem ke snižujícímu se věku vzniku onemocnění stále v aktivním věku.

„Inovativní léčba dokáže napomoci zpomalení vývoje onemocnění a dá se říci, že dnes dokážeme pomoci daleko většímu počtu pacientů než dříve. Ti zároveň nemusí trávit dlouhé týdny v nemocnicích a daří se jim dříve vrátit zpět do života,“ uvádí závěrem Mgr. Jakub Dvořáček.

Klinické testování české látky pro léčbu rakoviny – nová naděje

Gabriela Kolářová, 11. 10. 20

Společnost Dracen Pharmaceuticals, Inc. oznámila, že zahájila klinické testování látky DRP-104 pro léčbu rakoviny vyvinuté v týmu Pavla Majera z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR ve spolupráci s vědci z Univerzity Johnse Hokpinse v Baltimoru (USA). Látku obdrželi první pacienti, první fáze testování potrvá zhruba 3 roky.

Látka DRP-104 uvolňuje v nádorech antimetabolit DON, který zastavuje buněčný metabolismus glutaminu, klíčového zdroje dusíku, který potřebují ke svému růstu rakovinné buňky, a tím potlačuje rakovinné bujení.

Velké naděje se kladou zejména v kombinaci této léčby s tzv. imunoterapií, která se zaměřuje na posilování imunitní reakce organismu vůči nádoru. Rakovinné buňky využívají mnoho způsobů, jak oklamat buňky imunitního systému a uniknout jejich pozornosti.

Během imunoterapie se proto pacientům podávají PD-1 protilátky, které mají za cíl posílit imunitní reakci organismu, aby si s rakovinnými buňkami sám poradil.

Prvotní testy na zvířatech ukázaly, že při použití látky DRP-104 jsou metabolicky strádající buňky citlivější na PD-1 protilátky a imunoterapeutická léčba je tak výrazně účinnější.

 „Zahájení testů naší látky na lidech je skvělá zpráva a důležitý milník na cestě k nové léčbě pro onkologické pacienty. Na oslavy je ale ještě příliš brzo. Před naší látkou je ještě dlouhá cesta a řada překážek.

To, že se dostane úspěšně až do cíle, není zdaleka jisté,“ říká Pavel Majer, vedoucí skupiny Drug Discovery při Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.

„Na druhou stranu je ale nyní ten pravý čas ocenit ty, kteří za tímto úspěchem stojí, Lukáše Tenoru a další kolegy z mé skupiny a našeho ústavu, stejně jako naše spolupracovníky z Univerzity Johnse Hopkinse z týmů Jonathana Powella a Barbary Slusher. Nejdůležitější je pro nás ale naděje, kterou léčba přináší těžce nemocným lidem.“

Účelem první fáze klinických testů je hlavně ověření bezpečnosti a stanovení správné léčebné dávky pro následnou druhou fázi testů. Informace o testování lze najít na www.clinicaltrials.gov (identifikátor NCT04471415).

Dopad:

„Než se potenciální lék poprvé dostane do fáze klinických testů na lidech, musí projít dlouhou cestou a mnoha dílčími zkouškami. Většině kandidátních látek se to nikdy nepovede. Zahájení klinických testů je tak samo o sobě velmi vzácný úkaz a výraz velké důvěry k této molekule.

Jsme pyšni, že se něco takového povedlo další látce vymyšlené v našem ústavu,“ říká Zdeněk Hostomský, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Klinické testy provádí firma Dracen Pharmaceuticals, která od Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a Univerzity Johnse Hopkinse zakoupila licenci na vývoj těchto látek.

Na jejich vývoj získala investici 40 milionů USD a úspěšně ho pak dovedla až do klinické fáze.

Tento článek je chráněn pomocí blockchainové služby Mytitle.

Nová technika léčby rakoviny – vše o zdraví

Zobrazit další články

Hajnému s rakovinou zachránila život nová terapie

Petr Ryzí na kontrole ve Fakultní nemocnici Brno
Foto: Vladimír Klepáč, Právo

Po více než roce poté se padesátiletý hajný Petr Ryzí z Nového Města na Moravě zase vrací do života. Je zpět v práci. Dříve se dusil při každém kroku, dnes sice s úsměvem říká, že na maraton to není, ale schody bez potíží vyjde.

V jeho případě se podařil týmu lékařů Interní hematologické a onkologické kliniky Fakultní nemocnice Brno a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity mistrovský kousek. Po úspěšné léčbě hajného buněčnou terapií ji podstoupilo již dalších 14 pacientů.

U všech byl rozsah onemocnění tak velký, že by s dosud využívanými postupy léčby neměli šanci na přežití. Díky nové buněčné terapii přežila zhruba polovina z nich, což je fantastický výsledek.

„Terapie je obrovskou nadějí pro jinak nevyléčitelné pacienty s určitými typy nádorů mízních uzlin a krve. Velmi zjednodušeně řečeno, použili jsme k léčbě pacienta jeho geneticky upravené krvinky, které dostal infuzí. Upravené buňky nádor vyžraly, už v těle není,“ řekl Právu za tým lékařů profesor Jiří Mayer s tím, že Petr Ryzí již žádnou léčbu nepodstupuje a chodí jen na kontroly.

Neznamená to ale, že léčba automaticky zabere u všech. Na detailech záleží, přičemž vše nasvědčuje tomu, že hajný měl štěstí, protože vše zafungovalo dokonale.

Jeho boj s nemocí začal v červnu 2019, kdy lékaři zjistili, že trpí tzv. mediastinálním velkobuněčným B lymfomem, což je závažné onkologické onemocnění hrudních mízních uzlin. V těchto případech mají zhruba dvě třetiny pacientů šanci na přežití. U Ryzího ale nezabrala opakovaná chemoterapie ani biologická léčba.

Nádor v hrudníku se začal zvětšovat natolik, že již utlačoval průdušky, plíce a velké cévy. Výsledkem byla dušnost, hrozily další komplikace. Právě v této době byla ale dokončena nová genová terapie s pomocí CAR-T lymfocitů. Přestože stála deset milionů korun, bylo mu umožněno, aby ji podstoupil.

Při terapii jsou nemocnému odebrány bílé krvinky, které jsou odeslány do výrobního závodu americké farmaceutické společnosti. Firma ale již má v plánu postavit svou pobočku v Evropě, což zlevní a urychlí léčbu.

V laboratořích je do krvinek vložena speciální genetická informace, díky níž se pak naučí najít a zničit nádorové buňky. Pacient dostane ty, které se pokusí za něj tento boj vyhrát, při běžné infuzi do krve.

Miniprasata mohou pomáhat v terapii Crohnovy chorobyVěda a školy

„Už jsem byl tak vyčerpaný, že jsem vlastně ani moc neřešil, co se kolem děje. Plně jsem se svěřil do péče lékařů, a byla to velmi dobrá volba,“ uvedl hajný, který je otcem tří dětí. Již za několik dní po terapii se mu výrazně ulevilo. Zmizely každodenní teploty, kašel a potíže s dýcháním.

Zajímavé:  Pseudomonáda - Vše o zdraví

Půl roku po terapii uprosil lékaře, aby se mohl vrátit do práce. Kontroly ukazují, že jeho stav je velmi dobrý, lepší se měsíc po měsíci. Žádné velké plány nemá. „Prostě si jen užívám toho, že můžu každé ráno vstát z postele, jít a žít. Je to nepopsatelný pocit,“ dodal.

Hlavní zprávy

Léčba rakoviny? Výzkum neustále postupuje, říká odborník

Jedno hezčí než druhé. Podívejte se ČTK

Výzkum léčby rakoviny se podle odborníků posunuje neustále dopředu, byť malými krůčky. Před středečním zahájením letošního odborného kongresu Prague Onko to dnes řekl ředitel Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN), radiační onkolog David Feltl. Objevují se nové léky a postupy a jejich kombinací se prodlužuje přežití, dodal.

Operace pacienta s rakovinou prostaty metodou zavedení zářiče přímo do orgánu – ilustrační foto | Foto: ČTK

Rakovinou každý rok v Česku onemocní kolem 90 tisíc lidí. Spolu s lepšící se léčbou jich stále více přežívá a poté zůstává jako chronický pacient někdy i desítky let pod pravidelným dohledem lékařů. Nejčastější je u mužů rakovina prostaty, u žen rakovina prsu, které se ale daří dobře léčit.

Přečíst článek ›

„Obor se posunuje o kousíček, o jedno procento, o pár měsíců přežití. Ale pořád je pokrok znatelný, i když malý. Když se podíváme třeba deset let zpátky, tak však uvidíme, že se udály velké věci,“ uvedl Feltl.

„Základním principem radioterapie je dostat co největší dávku záření na přesné místo s co nejmenším poškozením okolních tkání,“ dodala předsedkyně České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Jana Prausová.

Superrychlé ozařování

Ozařování v posledních letech zažívá renesanci. Za poslední rok se podle Feltla objevilo například superrychlé ozařování mimořádně přesným paprskem, takzvaná metoda flash (česky blesk). Úspěšně se také ozařování kombinuje s podáváním léků i u pokročilých nádorů, například slinivky. Superpřesná radioterapie může pomoci i pacientům s metastázami.

Přečíst článek ›

Úspěchům v léčbě předchází podle děkana 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Aleksiho Šeda, který působí jako přednosta Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. LF, roky výzkumu. „Z 10 tisíc nových látek je po mnoha letech využívána jedna,“ uvedl.

Úspěch léčby podle něj vychází z toho, že vědci hledají, čím se nádorové buňky liší od zdravých, a na to cílí svými léky. Nádor posuzují jako svébytný orgán, který působí i na buňky celého těla. Mění je podle něj ještě před tím, než třeba začnou růst v těle další metastázy.

Průlomem bylo podle přednosty Onkologické kliniky 1. lékařské fakulty a VFN Luboše Petruželky v roce 2011 objevení imunoterapie, která dokáže aktivovat nádorem zastavené imunitní buňky.

Prodlužuje dobu přežití a pomáhá i v případě pokročilých, dosud neléčitelných nádorů. „Účinná je asi u 15 až 30 procent nemocných,“ vysvětlil.

Výzvou pro lékaře je tak identifikovat předem, pro kterého pacienta bude léčba přínosem.

Přečíst článek ›

Podle ředitele Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petra Arenbergera, který je dermatologem, pomáhá imunoterapie i pacientům s nádory kůže, kteří měli dosud velmi špatnou prognózu. Mezioborové onkologické kolokvium hostí od středy 29. ledna vysočanský hotel Clarion.

28.1.2020

Škoda Octavia první majitel, servisní knížka, koupeno v D, nehavarované Škoda Octavia první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované, v záruce Mercedes-Benz první majitel, koupeno v CZ Peugeot 308 první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ Opel Astra první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ Škoda Octavia servisní knížka, koupeno v CZ Suzuki Swift nové vozidlo, servisní knížka, v záruce Toyota Auris první majitel, servisní knížka, koupeno v I + PRODAT AUTO

Jak léčit covid u pacientů s rakovinou? Lékařům v Brně funguje nová metoda

Patří k nejrizikovějším pacientům, kteří už před tím, než se nakazili covidem, bojovali o život. Každá infekce pro něj může být fatální.

Letos sedmatřicetiletý Ladislav Tkadlec se léčí s Crohnovou chorobou, zánětlivým onemocněním střev, a navíc má podezření na akutní leukémii. Když se v lednu nakazil koronavirem, vyhlídky nezněly vesele. Covidu se týdny nemohl zbavit. „Koronavirus všechny mé problémy zhoršil. Měl jsem nechuť k jídlu, hrozně jsem hubl a slábl. Pak už jsem skoro nemohl chodit,“ vypráví.

Přesto se nyní s odstupem několika týdnů začíná uzdravovat. Zařadil se k 28 pacientům s covidem, kteří se od počátku roku úspěšně léčí ve Fakultní nemocnici Brno díky originálnímu přístupu. Lidé s leukémií, nádory mízních uzlin či jinými hematoonkologickými nemocemi dostávají kombinaci léku remdesivir a dárcovské plazmy od jedinců, kteří už covid prodělali.

Metoda se podle brněnských lékařů osvědčuje. „Nikdo z nich nezemřel, část se z koronaviru úplně vyléčila, část v léčbě pokračuje a jejich stav se zlepšuje,“ uvedl přednosta Interní hematologické a onkologické kliniky Jiří Mayer.

Podle něj léčba výborně zabrala i na Tkadlece. „Kombinace léků jej vyčistila. Jeho stav se výrazně lepší a plánujeme transplantaci kostní dřeně od jeho sestry. Mělo by to vyřešit i Crohnovu chorobu, protože u pacienta prakticky vyměníme imunitu,“ doplnil Mayer.

Na klinice se snaží takto pomoci hematoonkologickým pacientům, hned jak se objeví prvotní příznaky koronaviru. Nečekají tedy na propuknuti zápalu plic a další komplikace. „Okamžitě dostávají tuto kombinovanou léčbu, protože jsou to nesmírně rizikoví pacienti,“ upřesnil Mayer.

Podle něj musí protilátky od dárců obsahovat potřebnou koncentraci viru i s neutralizující látkou. Obalí pak virus, který se nezvládne navázat na lidskou buňku.

S týmem kolegů se zaměřili na lidi, kteří mají kvůli nádorům mízního uzlinového systému velmi nízkou imunitu. Jsou také často oslabení chemoterapií. Covid jim často zasadí poslední ránu. „Takových pacientů je bohužel hodně, i když nemáme přesné statistiky.

Měli jsme tu mladou 28letou pacientku s transplantací. Koronavirus dostala nejspíš v nemocnici. V přímém přenosu bylo vidět, jak se její stav zhoršil. Zemřela 24. prosince.

Je velmi smutné utěšovat příbuzné, kteří už budou mít navždy spojené Vánoce s takovou událostí,“ řekl Mayer.

Také proto zkoušeli nové metody. Od nového roku s kolegy dávkují pacientům kombinaci zmíněných léků.

„Domníváme se na podkladech řady dat z odborné literatury, že kombinace protivirového antibiotika remdesiviru a již vytvořených dárcovských protilátek má zásadní přínos pro snížení množení viru a jeho úplnou eliminaci,“ doplnil.

Nemocní dostanou minimálně dvě dávky plazmy, efekt léčby se dostaví do týdne. Kombinace léčby zabrala u všech 28 pacientů. Díky tomu mohou také pokračovat v protinádorové chemoterapii.

Přístup brněnských lékařů je v Česku originální, nemají jej však opřený o komplexní studii, protože ty jsou u málo početných hematoonkologických pacientů vzácné.

„U velkých randomizovaných studií musíte zkoumat dvě srovnatelné skupiny. Pak je vyhodnotíte a máte velmi cenné výsledky. U těchto málopočetných pacientů to není možné.

Na podkladě solidních informací jsme vytvořili to nejlepší, co myslíme, že pacientovi pomůže,“ dodal Mayer.

Naději tak dodali i Tkadlecovi. „Cítím se mnohem lépe. V květnu bych měl jít na transplantaci kostní dřeně,“ popsal.

Sami lékaři se nyní těžko orientují v léčbě covidových pacientů. Lék, který by stoprocentně zabíral, zatím neobjevili. Třeba Světová zdravotnická organizace (WHO) loni po klinických testech zpochybnila účinky remdesiviru, přesto se lék pro zmírnění nemoci ve světě hojně používá.

Mayer má naopak pochybnosti o ivermektinu. Čtyřicet let známý lék objednala ve velkém množství česká vláda. Fakultní nemocnice u svaté Anny dostala v tomto týdnu deset tisíc balení léku a poskytuje jej dalším zařízením v zemi. „Existuje studie na ivermektin na 400 pacientech a ivermektin neprokázal vůbec žádný efekt,“ řekl Mayer.

Lékaři ve svaté Anně už ale ivermektin několik měsíců pro léčbu covidu úspěšně používají. „Měl by bránit množení viru v těle. Nicméně studie zatím nejsou jednoznačné,“ uvedl primář Michal Rezek z I. interní kardioangiologické kliniky.

Podle zkušeností z jeho oddělení se s pomocí léku snížila úmrtnost na covid, která se v nemocnicích běžně pohybuje okolo 20 procent. Na nemoc tak zemře každý pátý hospitalizovaný člověk.

Rezek připomněl, že ani u remdesiviru neexistují přesné doklady, že by snižoval úmrtnost.

Další krok k léčbě rakoviny – Medicínské centrum Praha

Rakovina je jednou z nejničivějších nemocí, se kterými se člověk může setkat.  V minulosti se stanovení této diagnózy téměř vždy rovnalo rozsudku smrti.

 V posledních letech se situace značně zlepšila v důsledku vývoje nových terapeutických postupů zahrnující preventivní screening, testy genetických predispozic a v neposlední řadě i pokroky v cílené léčbě. To vše napomáhá k včasné diagnóze rakoviny, poskytuje lepší prognózu a zvyšuje šance pacienta na uzdravení.

Zajímavé:  Dětský Lékař Velké Losiny?

Současná léčba, zejména chemoterapie, je pro pacienty velkou zátěží, neboť ničí nejen rakovinné buňky, ale i zdravé buňky člověka. Zároveň se objevují rakovinné buňky rezistentní vůči léčivům a zvyšují tak riziko recidivy.

Cílem medicínského výzkumu je vyvinout takovou terapii, která by eliminovala skutečně jen agresivní rakovinné buňky. Pomocí genetického inženýrství se vědcům nedávno podařilo vytvořit tzv. chimerní T-buněčné receptory (CARs) a tzv. inhibitory imunitních kontrolních bodů (ICIs).

CARs slouží k přenosu schopnosti rozpoznání specifického antigenu na imunní buňku. Takto získané specifické T-buňky cílí přímo na daný typ nádoru konkrétního pacienta. Tzv.

inhibitory imunitních kontrolních bodů na druhé straně brání rakovinným buňkám, aby se před imunitním systémem skryly.

Přestože první fáze klinických studií naznačují, že se jedná o slibnou metodu v boji proti nádorovým onemocněním, má terapie svá omezení. Vysoká specifita účinku sice poskytuje ochranu zdravým buňkám, na druhé straně však umožňuje léčbu vždy jen jednoho konkrétního typu rakovinných buněk.

Tým vědců se snaží vyřešit problém tím, že zkoumají interakci mezi T-buňkou a molekulou zvanou MR1. Zajímavé zjištění je, že podtypy T-buněk, které jsou teoreticky schopné zabíjet široké typy rakovinných buněk, současně šetří zdravé buňky. Vědci se domnívají, že to lze využít stejným způsobem jako léčba CAR-T.

Za tímto účelem se odebírají T-buňky od zdravých pacientů, které potom projdou genetickou manipulací tak, aby získaly schopnost bojovat s rakovinou. Takto upravené buňky se poté navrací stejnému pacientovi.

V současné době existují pouze dvě léčiva vyvinutá touto technologií schválenou ve Spojených státech a EU; Kymriah pro léčbu akutní lymfoblastické leukémie (ALL) a Yescarta pro difúzní lymfom z velkých B-buněk (DLBCL).

Obě nemoci jsou rakovinou krve.

Vědci tyto léčiva otestovali na zvířecích modelech. Zdá se, že nabízí velký potenciál, protože jsou schopny zabíjet široké typy rakovin plic, melanomu, leukémie, tlustého střeva, prsu, prostaty a vaječníků. Jde však stále o raný výzkum a pro klinické testy na lidech bude třeba ještě dlouhá cesta.

Technologie CAR-T byla poprvé vyvinuta v roce 1993 Zeligem Esharem a teprve v roce 2014 byla schválena americkou vládou pro správu potravin a léčiv (FDA) v USA a poté v roce 2016 Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA).

Zájem o technologii CAR-T se od té doby rozrostl a patrně nebude trvat dlouho, než tento lék vstoupí na trh.

Možná to bude „stříbrná střela“ potřebná k vymýcení rakoviny; “unus pro omnibus” (jeden pro všechny) lék k boji proti všem různým druhům rakoviny. Vzhledem k tomu, jak složité je lidské tělo, stále není známo, zda bude tato strategie fungovat na lidech stejně jako na myších.

Jaké jsou nevýhody manipulace s molekulami MR1? Je tato strategie vhodná pro každého člověka? Jak navrhneme lék, který dokáže plně využít potenciál tohoto nově objeveného mechanismu? To jsou jen některé z otázek, na které musíme odpovědět, než bude možné tuto strategii přijmout do běžné klinické praxe. Jednu věc víme s jistotou – tento mechanismus vytvořil nový základ pro vývoj nových léčiv. Současně lépe chápeme mechanismy rakoviny a tyto znalosti nám poskytují naději na vítězství v boji proti rakovině.

Zdroje:
Crowther, Michael D. et al. 2020. ‘Genome-Wide CRISPR–Cas9 Screening Reveals Ubiquitous T Cell Cancer Targeting via the Monomorphic MHC Class I-Related Protein MR1’. Nature Immunology: 1–8.

Dockrill, Peter. ‘Remarkable New T-Cell Discovery Can Kill Several Cancer Types in The Lab’. ScienceAlert. https://www.sciencealert.com/new-t-cell-therapy-kills-most-human-cancer-types-and-might-work-across-individuals (January 23, 2020).

Gallagher, James. 2020. ‘Immune Discovery “May Treat All Cancer”’. BBC News. https://www.bbc.com/news/health-51182451 (January 23, 2020).

Detail | Nadace The Kellner Family Foundation

11. ledna 2019 – Hospodářské noviny Spolu se svým týmem, který patří do první světové desítky podobně zaměřených pracovišť, vymyslel buněčný biolog Jan Brábek nový způsob léčby zhoubných nádorů. Sílu k práci čerpá i z čínského bojového umění.

Díky jeho výzkumu by se mohla změnit léčba nádorů. Buněčný biolog Jan Brábek z Univerzity Karlovy, který pracuje v mezinárodním výzkumném centru Biocev ve Vestci u Prahy, významně přispěl k objevu nového způsobu protinádorové terapie.

Zatímco dosavadní léčba pomocí cytostatik omezuje růst a dělení nádorových buněk a často zasáhne i zdravé buňky, nové léčebné postupy, jež Brábek zkoumá, mají bránit agresivním buňkám v „cestování“ po organismu a tím i omezovat vznik metastáz. Začátkem prosince ocenila Jana Brábka Liga proti rakovině za významnou práci v oboru onkologie. Cenu dostal už podruhé.

Pětačtyřicetiletý vědec se ale nevěnuje jen výzkumu rakoviny. Téměř dvacet let cvičí čínské bojové umění sing i čchüan. To ho nejen udržuje v dobré fyzické kondici a přináší odreagování od náročného zaměstnání, čerpá z něj také sílu pro vědeckou práci. „Vytvářím si vnitřní klid.

Uvědomuji si, že překonávat překážku neznamená nutně razit si cestu násilím, ale daleko důležitější je vyhledávat správnou cestu,“ říká. Taoistický princip „konání bez úsilí, bez potřeby něco ovládat“ mu pomáhá při trpělivém hledání cest v jeho výzkumu. A nejsou to ani zdaleka cesty nejpřímější.

K výzkumu nádorů Brábka nevedly osobní pohnutky, jak to u některých klinických onkologů nebo vědců bývá. Chtěl spíš vidět přímé dopady do praxe už kvůli tomu, že nádory jsou po kardiovaskulárních onemocněních druhou nejčastější příčinou úmrtí. Celosvětově na nádorová onemocnění ročně umírá zhruba osm milionů lidí.

Metastáze pacienty zabíjejí nejčastěji
Brábkův tým je součástí mezinárodního konsorcia padesáti laboratoří, které se výzkumem mechanismů metastázování zabývají. Metastáze – šíření buněk z nádoru do celého těla – jsou podle odhadů viníky až 90 procent všech úmrtí na rakovinu. Bývají agresivnější a hůře se léčí.

Mezi pracovišti, jež se zabývají takzvanou plasticitou invazivity nádorových buněk, patří Brábkova laboratoř do první desítky. V podstatě zkoumají, jak se nádorové buňky v organismu šíří.

„Jde o velmi důležitou oblast výzkumu, protože invazivita nádorových buněk je nejdůležitější podmínkou vzniku metastáz a plasticita způsobuje i to, že nádorové buňky mohou léčbě unikat,“ vysvětluje vědec.

Stejné vlastnosti nádorových buněk sledují například vědci v nizozemském Nijmegenu, v americkém MD Anderson Cancer Center, laboratoři Barts Cancer Institute v Londýně i na newyorské lékařské fakultě Albert Einstein College of Medicine, s nimiž rovněž Brábek spolupracuje.

Jeho tým ale vyniká tím, že vymyslel celý nový koncept, takzvanou migrastatickou léčbu. Ta by se vedle chirurgie, chemoterapie, radioterapie a imunoterapie časem mohla stát jednou z dalších možností, jak rakovinu léčit.

„Pronikání nádorových buněk skrze buněčnou hmotu je prvním a kritickým krokem vzniku metastází. Pokud by se nám podařilo zcela zabránit buňkám, aby buněčnou hmotou pronikaly, přestaly by metastáze vznikat,“ přibližuje důvody, proč je právě tento výzkum tak důležitý.

Ze zhoubných a smrtelně nebezpečných nádorových onemocnění by se tak staly pouze nemoci chronické. „Vyvíjíme chemické látky, které by měly působit přímo proti metastázování. Doposud byly protinádorové léky schvalovány převážně jen podle toho, jestli zmenšují velikost nádorů, ale to, co zabíjí pacienty, je právě metastázování,“ dodává.

Vetřelci u buněčných zdí
Způsobů, jak mohou nádorové buňky pronikat buněčnou hmotou – odborně řečeno skrze ni invadovat –, není mnoho. Buď si vytvářejí v mezibuněčné hmotě různé „tunýlky“, nebo se změní v améby, tedy nádorové buňky, které se měňavkovitě pohybují a aktivně při tom vyhledávají otvory v mezibuněčné hmotě, jimiž mohou prolézt nebo se silově protlačit.

Na oba tyto způsoby invazivity se Brábkova laboratoř zaměřila a získala několik celosvětových prvenství. Jako první na světě totiž popsala strukturu takzvaných invadopodií, jakýchsi invazivních panožek. Tyto výběžky buňkám umožňují vytváření tunýlků v mezibuněčné hmotě.

Jednak vylučují bílkoviny, jež mezibuněčnou hmotu štěpí, a následně se také samy podílejí na pronikání mezibuněčnou hmotou.
Laboratoř tak zásadně přispěla k pochopení takzvané améboidní invazivity a jako první prokázala, že i tento způsob pronikání vede ke vzniku metastází.

Brábek ale chtěl výzkum posunout ještě dál: rozhodl se najít chemické látky, které by blokovaly všechny způsoby invazivity nádorových buněk. Právě tak vznikla migrastatika.

„Jejich výhoda oproti klasickým léčebným přístupům jako chemoterapie nebo radioterapie je, že nádorové buňky nejsou vystaveny přímému cytotoxickému stresu, a tudíž nedochází k selekci těch, které stresu odolají, a jejich následné rezistenci,“ popisuje Brábek a dodává: „Migrastatická léčba je zcela novým pilířem protinádorové léčby – vedle chirurgie, radioterapie, chemoterapie a imunoterapie. Používá ale jiné principy léčby.“
Aby se výsledky výzkumu co nejrychleji mohly využít v praxi, vytipoval Brábkův tým skupinu léků, které se používají na různé nemoci a mají také migrastatické účinky. Jak látky a metoda účinkují, testují nyní vědci ve Vestci ve skutečném laboratorním 3D prostředí, které simuluje lidský organismus. Než se migrastatická léčba stane standardní součástí protinádorové terapie, potrvá ale ještě minimálně 10 let. Podle Brábka by měla být přínosná právě tím, že by měla přímo působit na nejnebezpečnější schopnost nádorových buněk šířit se do okolí a vytvářet metastáze. Podle něj bude použitelná proti téměř všem druhům nádorů. To by znamenalo revoluční posun v léčbě rakoviny – podobná kategorie léků v protinádorových terapiích zatím chybí. Cílem podle Brábka ale není zavedenou cytostatickou terapii nahradit, jen ji doplnit.

Zajímavé:  Pigmentové skvrny - Vše o zdraví

Nový přístup k léčbě rakoviny Brábek popsal mimo jiné v prestižním biomedicínském časopise Trends in Cancer. Článek vyvolal v komunitě odborníků zaměřujících se na invazivitu nádorových buněk velký ohlas, úspěch měly i Brábkovy komentáře v časopisech New England Journal of Medicine a Lancet Oncology.

Učit se od mentorů
Jan Brábek se o přírodní vědy začal zajímat na gymnáziu. Při studiu na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy – která je dodnes jeho mateřskou organizací – se pak zaměřil na buněčnou biologii.

Po absolutoriu nastoupil do laboratoře biologa Petra Folka, kde studoval buněčnou signalizaci a onkoprotein zvaný Src, bílkovinu, která ovlivňuje růst buňky a zapříčiňuje nádorové bujení. A při tom objevil nový způsob, jak je tento protein regulován.

V rámci studia onkoproteinu Src se dostal i do vědecké skupiny, kterou vedl světově uznávaný český virolog, profesor Jan Svoboda.

V roce 2002 odjel Brábek na dva roky do Spojených států, kde jako doktorand působil na Vanderbiltově univerzitě v Nashville u profesora Stevena Hankse, předního světového odborníka na kontakt mezi buňkami.

V americké laboratoři se Brábkovi s kolegy podařilo prokázat, že bílkovina nazývaná p130CAS je klíčová pro metastázování nádorových buněk.
Díky zahraniční zkušenosti podle svých slov poznal, že se spousta věcí dá dělat jinak. „Pokud si chce klást vědec velké cíle, tak by měl nějakou dobu pracovat pod mentory, jimž se podařilo velkých cílů dosáhnout. Nobelisté často pracovali v laboratořích jiných nobelistů,“ myslí si.

Po návratu z USA si na pražské domovské fakultě s kolegou Danielem Roselem založili vědeckou skupinu, která se začala zabývat právě invazivitou nádorových buněk. „Kromě toho, že jsme se zabývali molekulárními a buněčnými aspekty invazivity nádorových buněk, nás vždy zajímal i klinický přesah,“ říká Brábek.

V biotechnologickém a biomedicínském centru Biocev se čtyřmi stovkami vědců pracuje už čtvrtým rokem. Společný projekt šesti ústavů Akademie věd ČR a dvou fakult Univerzity Karlovy začal ve Vestci nedaleko Prahy fungovat v roce 2015.

Sestěhování vědeckých týmů pod jednu střechu podle Brábka výrazně zrychlilo práci.

Výzkum pro budoucnost
Brábek sedí ve své malé vestecké pracovně. Stejně jako jeho kolega Rosel má na stole jen otevřený počítač. Většinu času ale tráví v sousedních laboratořích.

„Je tu úžasné vybavení, špičkové světelné i elektronové mikroskopy, mezinárodní vědecký tým i vynikající čeští vědci, kteří působili v zahraničních laboratořích,“ vypočítává buněčný biolog výhody. A mají prý štěstí i na nadané a motivované studenty. Zahraničních vědců, jichž pracuje v Biocevu třetina, by ale podle Brábka mohlo být víc.

„Máme skvělé vybavení, ale bylo by potřeba jim dát ještě mezinárodně srovnatelnou mzdu,“ poukazuje na finanční podmínky české vědy, které jsou ve srovnání se světem stále horší. Více peněz může podle Brábka do Česka přivést další uznávané vědce a také je tu udržet.

Třeba jeho laboratoř čerpala peníze v uplynulých deseti letech například od Grantové agentury ČR, Univerzity Karlovy, evropských fondů a také rodinné nadace The Kellner Family Foundation. Dvanáctičlenná vědecká skupina potřebuje pro práci ročně zhruba deset milionů korun.

Nyní Brábek spolupracuje s profesory Karlem Smetanou jr. a Lubošem Petruželkou, který je přednostou onkologické kliniky na 1.

lékařské fakultě UK, na projektu, jenž by měl umožnit v blízké době první testování migrastatického přístupu v klinické praxi.

Jan Brábek se i za deset let vidí u stejné práce: „Byl bych rád, kdyby za těch deset let byla migrastatika stejně široce používaný pojem, jako jsou cytostatika, a úspěšně se používala k léčbě pacientů se zhoubnými nádory.“

VÝVOJ LÉČBY RAKOVINY
TRADIČNÍ METODY LÉČBY Radioterapie a chemoterapie mají zásadní nedostatek: vedle rakovinných buněk poškozují i buňky zdravé. Jejich moderní verze se proto snaží zacílit nádor na molekulární úrovni.
ONKOLOGICKÁ CHIRURGIE Nádory a okolní tkáně se z těla odstraňují pomocí operace.

Moderní chirurgické metody, například robotická chirurgie a laparoskopie, jsou oproti klasickým operacím mnohem méně invazivní. Díky tomu se zkracuje doba pooperačního hojení a zmírňuje se poškození okolní tkáně a orgánů.
RADIOTERAPIE Radioterapie ničí rakovinné buňky pomocí koncentrované dávky radioaktivního materiálu.

Dnešní generace radiačních terapií zahrnuje techniky, které doručují koncentrované dávky radioaktivního materiálu přímo do místa nádoru.
CHEMOTERAPIE Chemoterapie využívá léky, které se většinou pacientovi buď podávají intravenózně (do žil), nebo je užívá v pilulkách. Cílem je zasáhnout rychle se množící rakovinné buňky.

Moderní chemoterapeutika působí cíleně, aby nedocházelo k tak masivnímu poškození zdravých buněk a aby terapie způsobovala méně vedlejších účinků.
CÍLENÁ ONKOLOGICKÁ LÉČBA Nejmodernější terapie se zaměřují na části nádoru, jež ovlivňují jeho chování či způsobují jeho agresivitu, nebo místa, kde se maskuje jako zdravá tkáň, aby tělo oklamal.

POKROČILÉ TESTOVÁNÍ DNA Tak jako můžeme rozložit naši DNA na jednotlivé sekvence, abychom zjistili svou jedinečnou genetickou výbavu, můžeme dekódovat rakovinné buňky a vysvětlit, proč se chovají určitým způsobem. V některých případech lze jejich destruktivní chování i zastavit.

Analýza molekulární struktury nádoru začíná v laboratoři pomocí velmi citlivých přístrojů, které zkoumají sekvenci DNA daného nádoru. Tyto molekuly výzkumníci poté skenují, velmi podobně jako kriminalisté otisky prstů. Mohou se tak ukázat abnormality, o kterých víme, že způsobují určité chování u některých nádorů.

Pokud se podaří odchylky odhalit a identifikovat, může lékař předepsat pacientovi individualizovanou léčbu. Tyto léky většinou spadají do oblasti cílených terapií.
CÍLENÁ TERAPIE Jde o léky či jiné látky, které zabraňují růstu a rozšíření rakovinných buněk. Buď zabrání množení těchto buněk, nebo je rovnou zahubí.

Terapie se zaměřuje na specifické mutace buněk, které jsou zodpovědné za určité chování nádoru – ovlivňují například, jak nádor roste a rozšiřuje se. Léky mají za cíl zabránit tomuto chování a ideálně rakovinu eliminovat.

Vědci zjistili, že se tyto mutace objevují u různých druhů nádorů, takže cílenou terapii nádoru prsu je možno využít také například pro zacílení stejné mutace u karcinomu plic.
IMUNOTERAPIE Zatímco cílené terapie se zaměřují na chování nádorů, imunoterapie posiluje schopnost těla přejít do protiútoku. Nádor totiž mnohdy roste a sílí proto, že se rakovinné buňky maskují jako buňky normální, a ošálí tak imunitní systém. Léky založené na imunoterapii umí tyto buňky demaskovat a odhalit nevítaného vetřelce, kterého pak imunitní systém dokáže zničit.

TERAPIE ZASAHUJÍCÍ OBECNÉ MECHANISMY PROGRESE NÁDOROVÉHO ONEMOCNĚNÍ Terapie tohoto druhu jsou teprve ve stadiu vývoje.

Zasahují migraci a invazivitu rakovinných buněk (sem patří migrastatická léčba, o které je řeč v hlavním článku), mikroprostředí nebo metabolismus nádorových buněk, a cílí především na potlačování metastázování, které je příčinou 90 procent úmrtí u pacientů s nádorovými onemocněními.

Oproti ostatním individualizovaným postupům by měl být tento léčebný postup levnější, měl by působit mnohem univerzálněji a pro rakovinné buňky by mělo být mnohem obtížnější získat na tento typ léčby rezistenci. 96,5 TISÍCE LIDÍ v České republice každoročně onemocní zhoubným novotvarem.

2 TISÍCE Zhruba o tolik více nových případů rakoviny prsu se objevilo v roce 2016 oproti roku 2006.
562 TISÍC lidí, u kterých bylo někdy diagnostikováno onkologické onemocnění, žilo v Česku v roce 2016.
18 PROCENT Na rakovinu tlustého střeva a konečníku zemřelo v roce 2016 téměř o pětinu méně lidí než před 10 lety. Mírně klesá i počet nových případů.

14 PROCENT Počet nových případů rakoviny prsu u žen dlouhodobě roste (13 500 nových případů v roce 2016), ovšem počet úmrtí za rok klesl za deset let o 14 %.
65 PROCENT O tolik více případů rakoviny kůže přibylo za posledních deset let, u zhoubných melanomů je to 43%. Rakovina kůže je nejrozšířenějším typem rakoviny v Česku.

Zdroj: Cancer Treatment Centers of America (CTCA)

Autor | Šárka Mrázová, [email protected]

Zdroj | https://archiv.ihned.cz/c1-66426130-zapas-s-metastazemi-cesky-vedec-jan-brabek-dostal-uz-dve-oceneni-za-boj-proti-rakovine-snazi-se-zastavovat-metastaze

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector