Pacient – Vše o zdraví

Vstupem do ordinace se z nás stávají pacienti, kteří mnohdy pomyslně tahají za kratší konec provazu. Vlivem nemoci jsme oslabení. Nemáme tolik odborných znalostí jako lékaři, a tak jim mnohdy nerozumíme.

Cítíme obavy a naše schopnost rozhodnout se může být ovlivněna. To ale nic nemění na tom, že jako pacienti máme práva, která nám garantují zákony. Díky nim nejsme v nerovnoprávném postavení, ale stáváme se pro lékaře partnery.

Základem je, abychom svá práva také znali.

Na vizitě se detaily nesdělují

Pacientských práv je celá řada a pomáhají řešit různé situace, do kterých se pacienti dostávají.

Třeba když si nejsou jisti, zda mají podstoupit náročnou operaci, nebo by chtěli vědět, jestli existují nějaké další možnosti léčby, než jaká je jim nabízena.

Základním právem pacientů je právo na srozumitelné vysvětlení zamýšleného vyšetření i navrhované péče. Povinností lékaře je pak vše vysvětlit tak, aby to pacient pochopil a rozuměl tomu, co jej čeká.

Práva pacienta

  • Být informován o poskytované zdravotní péči i o jejích důsledcích, alternativách a rizicích.
  • Rozhodnout se, zda navrhovaný výkon podstoupí.
  • Písemně odmítnout potřebnou péči poté, co byl náležitě informován i o případných následcích pro zdraví.
  • Znát veškeré informace o svém zdravotním stavu shromažďované ve zdravotnické dokumentaci nebo v jiných zápisech.
  • Rozhodnout, komu dalšímu smějí zdravotníci sdělit informace o jeho zdraví a v jakém rozsahu (kromě zákonem stanovených výjimek).
  • Rozhodnout se nenechat se informovat o zdravotním stavu či pověřit k přijetí poučení jinou osobu. Pokud je však sdělení informací v pacientově zájmu či v zájmu ochrany ostatních osob (např. pacient má infekční onemocnění), bude přesto informován.
  • Povinnosti pacienta
  • Dodržovat stanovený léčebný režim, pokud souhlasil s léčením.
  • Pravdivě informovat o svém zdravotním stavu, aby mohla být správně stanovena léčba.
  • Spolupracovat se zdravotní pojišťovnou, informovat ji o změnách zaměstnavatele, případně sám platit pojistné apod., u lékaře se prokázat průkazem pojištěnce.
  • Nepožívat alkohol a návykové látky při hospitalizaci, v odůvodněných případech se na základě rozhodnutí ošetřujícího lékaře podrobit vyšetření, zda není pod jejich vlivem.
  • Za určitých podmínek to může být důvodem k ukončení péče. Prokázat svou totožnost.

Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR

Už samotné sdělení informací má svá pravidla. „Samozřejmě u vizity v nemocničním pokoji, kde jsou přítomni také ostatní pacienti, se sdělují jen obecné informace.

Potřebujeme-li s pacientem probrat podrobně jeho léčebný plán a zdravotní stav, děje se tak v soukromí, kde pacient může rovněž klást doplňující dotazy ohledně svého zdravotního stavu a léčby,“ popisuje Kristina Krausová, manažerka kvality a ošetřovatelské péče společnosti AGEL.

To souvisí s právem pacienta na soukromí, tedy že se citlivé informace o jeho zdraví nedozví někdo nepovolaný. Pacient má také právo se rozhodnout nebýt informovaný a určit osobu, se kterou budou lékaři komunikovat.

Poté, kdy pacient získá potřebné informace, je na něm, jak se rozhodne. Jeho svobodný a informovaný souhlas nutně nemusí mít písemnou podobu, ačkoli je to časté třeba před některými zákroky či před zahájením hospitalizace. Na odpovídající vysvětlení mají nárok dokonce i děti.

Také na jejich názor je třeba brát zřetel, byť je konečné rozhodnutí na rodičích nebo zákonných zástupcích.

Jsou ale situace, kdy zdravotníci souhlas pacienta mít nemusí, a to ve chvílích, kdy je pacient přímo ohrožen na životě, není schopen o sobě rozhodovat nebo trpí závažnou nakažlivou chorobou.

„Zjednodušeně platí, že je možné pacienta hospitalizovat proti jeho vůli, pokud je nebezpečný sobě nebo svému okolí,“ shrnuje docent Martin Anders, předseda Psychiatrické společnosti, který působí na Psychiatrické klinice 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Prakticky se to týká třeba lidí po sebevražedném pokusu nebo intoxikovaných alkoholem a dalšími návykovými látkami. „Často se nám stává, že nás pacienti nebo jejich rodiny přemlouvají, že to se sebevraždou nemysleli vážně a že se vše vyřeší doma.

Tehdy jim ale musíme vysvětlit, že hospitalizace je opravdu namístě,“ dodává psychiatr.

Až na výjimky si každý pacient může vybrat, kde se bude léčit. Zdravotnické zařízení vás však nesmí odmítnout jen tak.

„Jedná se například o situace, kdy je naplněná kapacita, o provozní důvody či o odmítnutí kvůli nedostatečnému personálnímu zabezpečení či technickému vybavení.

Případně jde o pojištěnce, s jehož zdravotní pojišťovnou nemá zdravotnické zařízení uzavřenou smlouvu,“ popisuje Jolana Těšinová, přednostka Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. lékařské fakulty.

Na druhé straně nemůžete být odmítnuti v opravdu krizových situacích, jako je porod nebo jiné akutní případy.

Právo na druhý názor

Současně zákon pacientům umožňuje, aby si vyžádali druhý odborný názor dalšího specialisty. Tato možnost je hrazená zdravotními pojišťovnami a je vhodné ji využít zejména tehdy, když máte závažné zdravotní problémy.

„Lékař jako odborně vzdělaný člověk má oproti pacientce informační výhodu. Je tedy zcela v pořádku, když pacientka konzultuje svou diagnózu a následnou léčbu ještě s jiným, nezávislým odborníkem,“ dodává Veronika Bartošová, manažerka projektu Nejsi na to sama, jehož cílem je zvýšit informovanost pacientek s rakovinou prsu.

S dítětem v nemocnici

K pacientským právům patří také to, že když onemocní dítě a musí zůstat v nemocnici, nebude zde samo.

„Nejčastěji jako doprovod dětského pacienta samozřejmě hospitalizujeme maminku, ale mnohdy je přijímán i tatínek.

Vzácností nejsou ani hospitalizované babičky, tety nebo chůva,“ přibližuje Jana Pyskatá, vrchní sestra Kliniky dětského a dorostového lékařství Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Pobyt doprovodu je do šesti let věku dítěte hrazen ze zdravotního pojištění dítěte, a rodiče tedy nedoplácejí nic navíc. U starších dětí jsou pak tři možnosti.

Jednou z nich je vzhledem ke zdravotnímu stavu pacienta požádat zdravotní pojišťovnu o úhradu poplatku za hospitalizaci doprovodu. Tuto žádost zasílá ošetřující lékař.

Další možností je hospitalizace na nadstandardním pokoji, kdy je pobyt doprovodu zahrnut v ceně tohoto ubytování. Třetí variantou je pak přímá úhrada poplatku, který se pohybuje v řádech stokorun za den.

„Pobyt blízkého člověka je pro dětského pacienta velmi důležitý a dnes už si bez něho nelze péči o děti v nemocnici vůbec představit. Přítomnost blízkého je důležitá bez ohledu na délku hospitalizace, protože malé děti žijí přítomnou chvíli, a tak i krátké odloučení od rodičů může mít velmi negativní vliv,“ dodává sestra. Rodiče jsou dnes navíc chápáni jako partneři v léčbě dítěte.

Pacient - Vše o zdraví

Obsedantně kompulzivní porucha

Obsedantně kompulzivní porucha (OCD) patří mezi neurotické poruchy. Člověk trpící touto poruchou má nutkavé myšlenky, posedlost, že musí udělat nějaký rituál, jinak trpí strachem a úzkostí. Objevuje se většinou kolem dvacátého roku života. Nemoc někdy může být nesprávně zaměňována s autismem.

Obsedantní myšlenky jsou nejrůznější nápady, představy nebo nutkání, které se opakovaně objevují v mysli postiženého. Většinou vyvolávají negativní prožitky, mohou mít násilnou nebo obscénní náplň. I když je člověk vnímá jako nesmyslné, nemůže je potlačit, zastavit. Už jen z toho důvodu jsou velmi nepříjemné a bývají spojené s pocity úzkosti.

Nutkavé akty jsou opakující se úkony, které nejsou spojeny s realizací užitečných cílů ani nevedou k pozitivním prožitkům. Uplatňují se často za tím účelem, aby se postižený pokusil odvrátit něco negativního, co by mohlo nastat, co by sám mohl způsobit.

Příznaky obsedantně kompulzivní poruchy

Pacient s OCD má nutkání k určitému chování, které musí často opakovat. Typickým příkladem je neustálé kontrolování při odchodu z domu, zda je správně zamčeno, a to i třeba několikrát za sebou.

U jiných pacientů se může projevit jako strach z nákazy viry či bakteriemi, což je vede k tomu, že se nedotýkají madel v dopravních prostředcích, klik u dveří, nechtějí si podávat ruce s jinými osobami a ruce si nadměrně často a intenzívně dezinfikují a myjí.

Typické je kontrolování věcí znovu a znovu. Určitou formou OCD je i střádání věcí (starých novin, nepotřebných a rozbitých věcí, odpadků).

Lidé s tuto poruchou jsou si vědomi nereálnosti svého chování, ale nejsou schopni ho zastavit. Může být nebezpečná, lidé trpící OCD si například mohou celé hodiny škrábat a mýt kůži až do krve, protože jsou přesvědčeni, že je špinavá.

Léčba obsedantně kompulzivní poruchy

K léčbě obsedantně kompulzivní poruchy se používají léky a psychoterapie, zejména kognitivně behaviorální terapie. Při psychoterapii je pacient postupně vystavován situacím, které mu působí úzkost, a to tak dlouho, dokud nedojde k jejímu poklesu. Těmto situacím musí čelit, aniž by vykonal kompulzi, tedy chování, ke kterému ho jeho nemoc nutí.

Léky

K léčbě se používají antidepresiva. Ta by se měla užívat 12 až 16 týdnů. Některá antipsychotika také přispívají k dobrým výsledkům. Psychoterapie může být dlouhodobější až celoživotní.

Bylinky

Proti úzkosti a na uklidnění pomáhá Třezalka tečkovaná. Meduňka lékařská pomůže na zklidnění a lepší spánek.

Homeopatika

Po dohodě s lékařem je možné užívat Compulsin nebo CalmUltraPack.

Vyšetření

Psychiatr provede vyšetření na základě klinických příznaků. Těmi jsou: přítomnost obsesí, kompulzí nebo obojího, pacient si je vědom, že jeho chování je přehnané, ale nedokáže mu čelit, obsese a kompulze mu způsobují nadměrnou úzkost a výrazně ovlivňují jeho každodenní život. Obsese také nesmí být vyvolány jinou nemocí či užíváním drog a léků.

Léčba antidepresivy trvá 12 až 16 týdnůPsychoterapie je dlouhodobější, někdy doživotní.

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal?

Možné komplikace

Opakováním nevhodného chování si pacient může přivodit vážné zranění až smrt.

Trvalé následky

Lidé s touto nemocí se obvykle samovolně vyloučí ze společnosti, nejsou schopni normálního života, práce a udržení vztahů.

Kdy jít k lékaři

Při nutkavém myšlení, které vás nutí dělat (často opakovaně) nesmyslné věci, kterých jste si vědomi, ale nedokážete se ovládnout.

Vše pro zdraví

Každý znak vepsaný na obličeji má svoji historii. Podle těchto aspektů se dá určit příběh zdravotního stavu jedince. V našem Institutu zdraví využíváme ucelený Program pro Zdraví s využitím poznatků v celostní medicíně.

Pohledová diagnostika

„Orientální, čínskou, alternativní, holistickou – čili celostní diagnostikou medicínou se dlouhá tisíciletí zabývají mudrci Orientu a hledají souvislost mezi výrazem člověka, jeho duševním rozpoložením a vlivem na naše zdraví. Čili osobnost – jako „celek“.

V těle člověka dochází v příslušných orgánech k příjmu živných látek z prostředí ( potrava, vzduch apod.), dále pak ke zpracování a uložení potřebných látek a k vylučování odpadů.

Proto zde využíváme energetickou růžici, neboť je známo, že veškeré orgány jsou vzájemně propojeny a ovlivňují se. Vše, co se odehrává uvnitř, se určitým způsobem projevuje navenek.

Pracujeme i s diagnostikou dvou tváří, psychických příčin, irisdiagnostikou, teorií barev, diagnostika podle meridiánů, tlakovou, podle krevních skupin, teorií devíti planet …

Alternativní medicína-zdraví – diagnostika

Diagnostika jazyka

Na lidském těle jsou místa např. JAZYK, oči, dlaňová strana ruky, uši, ploska nohou kam se na malou plochu promítají vlastnosti těla, čili současný zdravotní stav.

Na jazyk, jako mikrosystém se promítá mimo jiné orgánová mapa trávící ústrojí (nitrobřišní orgány), zápach z úst ( specialista lékař gastroenterolog, ORL, či zubař) …

Jen málokdo se dívá po ránu na svůj jazyk. Pokud ano, všimne si, že každý den má jiné zabarvení, rýhy, ostrůvky, přestože se cítíme být zdraví. Povlak jazyka a intenzita osídlení mikroorganismy (bakterie, viry …) nepravidelně kolísá. Při virovém onemocnění (nachlazení) , se povlak jazyka stane silnějším a viditelnějším. Jazyk u zdravého jedince je růžový, bez povlaku, bez nápadných viditelných odchylek.

Ze zdravotních poruch nesouvisejících přímo s příjmem potravy a trávením se na jazyku projeví např. myxedém, průvodní jev při nedostatečné funkci štítné žlázy. Mění se i v průběhu pokročilejších onemocnění jako je chudokrevnost a nedostatek železa.

  • Provádíme diagnostiku dvou tváří: Diagnostika ke stažení ZDE
  • Irisdiagnostika
  • „Oči jsou mapou k našemu zdraví“

Iridologie je nenásilná alternativní metoda, která umožňuje zkoumání změn stavů orgánů a systémů těla z analýzy duhovky, oční panenky a bělma oka člověka. Spočívá v diagnostikování celkového zdravotního stavu člověka pomocí určitých barev, znamének a značek, které se nachází v oku.

Zároveň tato metoda rozděluje pacienty do pěti konstitučních typů, které už samy o sobě nesou jisté predispozice chorob. Náš současný svět nás přinutil zvyknout si na užívání léků při běžných onemocněních, ale stále nám uniká prostý fakt, že své tělo nemůžeme umělými preparáty s nebezpečnými vedlejšími účinky oklamat, pouze „klameme sami sebe“.

Dle vědeckého výzkumu Grahamův tým (zdroj časopis Clinical Gastroenterology and Hepatology), až 70 % pacientů, kteří déle, než tři měsíce užívali léky proti bolesti (např.

nesteroidní antirevmatika ibuprofen – NSAIDS), nebo na léčbu artritidy, vzniklo poškození tenkého střeva a vážné komplikace v oblasti žaludku? Přípravky – složení COX-2 inhibitory, mohou zvyšovat riziko úmrtí v důsledku poškození srdce.

Irisdiagnostika je nejpřesnější forma diagnostiky“ (zdroj F.Navrátil,BSc. N.D.). Uvádí, že chemická léčiva mohou zmírnit příznaky nemocí, ale nemoc nevyléčí.

„Při léčbě nemocí musíme posuzovat všechny aspekty celkového zdravotního stavu, fyzickou, dušení i duchovní stránku“.

„Věří, že devadesát procent dnešních zdravotních problémů je způsobeno nevhodnou stravou a životním stylem“.

Faktory ovlivňující zdraví – duševní zdraví: Informace pro pacienty: Nemocnice Jihlava

Nemocnice podporující zdraví                                             

Faktory ovlivňující zdraví – duševní zdraví   

Duševní zdraví znamená dobrou kondici celé osobnosti. Duševně zdravý člověk je schopen přijímat a zpracovávat informace, řešit problémy, logicky myslet, vytvářet nové věci, aktivně se zúčastňovat dění kolem sebe a adaptovat se na nové situace. Umí dobře komunikovat, je citově vyrovnaný, zvládá vlastní emoce, ale zároveň se dovede uvolnit. 

Duševní onemocnění má často fyzickou příčinu nebo je způsobeno nerovnováhou některých látek v mozku. Stres, problémy v rodině, v práci či škole mohou duševní poruchy vyvolat nebo je zhoršit.

Co může vést ke zlepšení duševního zdraví každého z nás?

Jezte zdravě

Většina z nás bude asi souhlasit s tím, že zdravá, vybalancovaná dieta je prospěšná našemu tělesnému zdraví. Pomáhá snižovat váhu a chrání proti celé řadě nemocí, včetně nemocí srdce, cukrovky a rakoviny.

Některé diety jsou však prospěšné také pro duševní pohodu, např. středomořská dieta, která zahrnuje fazole, ořechy, cereálie, semínka a vůbec stravu rostlinného původu a ovoce. Obsahuje málo nasycených tuků, protože  preferuje mírnou konzumaci ryb a jenom velmi malou spotřebu masa a sladkých jídel.

Existuje ovšem i velký počet potravin a nápojů, které duševnímu zdraví neprospívají. Např. ty, které obsahují cukr, umělá aditiva a kofein rovněž vysoká konzumace alkoholu zvyšuje riziko úzkosti a deprese.

  • Pravidelně cvičte, nebo choďte na procházky
  • Pro zachování duševního zdraví však není nutné absolvovat dlouhé nudné hodiny nějakých speciálních sportovních programů. Tělu i duši je nejvíce prospěšná pravidlená chůze, která je nanákladnou, málo rizikovou a dostupnou formou pohybu a může být účinným ničitelem stresu
  • Více spěte

Nedostatek spánku může učinit člověka náchylným ke vzniku dušeních onemocnění.

Odborníci doporučují chodit spát a vstávat ve stejný čas každý den, dokonce i o víkendu a o prázdninách, protože pravidelný rytmus bdělého stavu a spánku podporuje lepší noční spánek.

Rituály před spaním, jako je například teplá koupel nebo čtení knížek, mohou podpořit usínání a přispět k lepšímu spánku.Důležité je kde spíme, nejvhodnější je chladný, zatemněný a tichý pokoj.

Zkroťte stres

Každý z nás je nějakým způsobem vystaven stresu – v práci, ve vztazích nebo kvůli finančním problémům. Nadměrný stres je příčinou nebo vyvolávajícím momentem pro vznik řady poruch a onemocnění.

Jak potlačit a zvládat stres k udržení duševní pohody? Několik studií prokázalo, že efekt na snížení stresu má jóga a určité druhy meditací, rovněž smíchem lze během stresujícího období snížit nežádoucí reakci organismu na stres a to dokonce nezávisle na tom, zda se dotyčný cítí šťastný, či nikoliv. V boji se stresem pomáhá  také změna  životního stylu. Doporučuje se využít i další techniky jako je např. sepsání seznamu, na němž si utřídíme priority, pravidelné přestávky a pěstování asertivity. Pozornost je třeba věnovat i vztahům v zaměstnání a vytvářet sítě spřízněných duší v práci i mimo ní.

Pracujte s lidmi nebo alespoň na zahrádce

Ačkoliv některé z nás může zaměstnání stresovat, i nezaměstnanost může mít na duševní zdraví velmi škodlivý vliv. Mít placené zaměstnání je obecně považováno za dobrou věc.

  Nejenom že nabízí způsob,  jak si vydělávat na živobytí, ale dává nám tolim potřebnou  identitu, kontakty a přátelství s ostatními lidmi. Dává našemu životu   určitý řád.

Být přátelský a v kontaktu s lidmi přináší uspokojení a může významně zlepšit duševní pohodu.

Být v důchodu neznamená izolovat se od lidské společnosti, je důležité kontakty nepřerušovat a nadále udržovat vzájemné vztahy se svými známými, příbuznými a sousedy.

Stanovte si realistické cíle

Nebezpečné je klást si nerealistické cíle a mnoho z nás si stanovuje cíle v souvislosti s Novým rokem. Toto by nás mohlo stresovat a namísto zlepšení duševního zdraví, bychom dosáhli opaku. 

Cíle se stanovte předem, mluvte o nich s přáteli, rodinou, kolegy v práci, třeba vám mohou být nějak nápomocni. Pravidelně si plnění cílů vyhodnoťte, když dosáhnete určitého cíle, oslavte to a odměňte se.

Když uděláte malou chybu, třeba jeden den vynecháte svou dietu, berte to jako drobnou překážku a soustřeďte se na další den.Všechny změny vyžadují čas a třebaže se vám to všechno bude zdát těžké, nevzdávejte se!

Kdy vyhledat odbornou pomoc?

  • Máte silné a opakované stavy úzkosti, které negativně zasahují do vašeho života např. tím, že narušují spánek, soustředěnost, pracovní výkon nebo sociální vztahy?
  • Jste unavení, vyčerpaní, nevěříte si, máte strach. Nic vás nebaví, do ničeho se vám nechce, v ničem nenacházíte smysl. Jste nevrlý, podrážděný, trpíte Vy i Vaši blízcí?
  • Pozorujete na sobě nebo svém blízkém významnou a ničím nevysvětlitelnou změnu chování např. sociální izolaci, zvýšenou podezřívavost, náhlou změnu zájmů, emoční výkyvy aj?
  • Objevují se poruchy paměti, orientace, častější zapomínání a zhoršení ostatních psychických funkcí (pozornost, soustředěnost atd.)?

Na koho se můžete obrátit? Poradenství, skupinové terapie a nejrůznější léky mohou pomoci lidem, kteří si nevědí rady se svými problémy. Nebojte se poprosit svého lékaře o radu nebo sami vyhledejte psychologickou pomoc  – psychoterapii.

Často kladené otázky

O domácí péči můžete požádat kdykoli máte Vy nebo váš příbuzný nebo blízký zdravotní obtíže a přeje si je řešit v domácím prostředí. Jde o pacienty, kteří byli pro zdravotní obtíže hospitalizováni, jejich stav se částečně zlepšil, ale ještě vyžaduje profesionální zdravotní péči.

Nejčastěji jde o infuzní terapii, převazy, péči o močový katetr, odběry, rehabilitaci, zajištění výživy atd. Dále může zažádat pacient, který hospitalizovaný nebyl, ale zdravotní stav péči vyžaduje, např. léčba chronických bércových vředů, zhoršující se demence, stav po prodělané cévní mozkové příhodě, zhoršující se roztroušená skleróza.

Zvláštní skupinu tvoří pacienti v konečném fázi onkologického nebo jiného život ohrožujícího onemocnění.

Domácí péči využívají pacienti ze širokého spektra, od pacientů v celkově dobrém stavu s konkrétním zdravotním problémem, který bude v krátkém čase vyřešen, přes chronicky nemocné pacienty s dlouhodobě dobrou prognózou, až po velmi závažně nemocné v kritickém stavu.

Potřebuji k žádosti o službu domácí péče doporučení od odborného či obvodního lékaře?

Domácí léčba je plně hrazena ze zdravotního pojištění, pokud ji doporučí specialista jakéhokoli oboru po hospitalizaci, délka péče je však omezena na 14 dní. Poté pokračování v léčbě indikuje praktický lékař na dobu, po kterou trvají zdravotní obtíže.

Lékař také určí rozsah péče, tedy jak často budou sestřičky k pacientovi docházet a jaké zdravotní úkony budou provádět.

U pacientů v konečné fázi onemocnění může indikovat specializovanou léčbu paliativní lékař či ambulantní specialista (internista, neurolog, nefrolog).

Uvědomujeme si, že pacienti mají často zdravotní obtíže, které je omezují a nemohou navštěvovat ambulance a zařizovat formality kolem poukazu na domácí péči, a proto jsou vrchní sestry domácí péče připraveny pomoci v komunikaci s ošetřujícími lékaři.

Jak dlouho po objednání přijede zdravotní sestra do domácnosti?

Podle metodiky zdravotních pojišťoven může sestra přijít za pacientem nejdříve den po propuštění z nemocnice. V určitých případech, kdy je např. nutná aplikace inzulinu nebo opiátu, lze udělat výjimku a návštěva proběhne týž den. Vše záleží na aktuálních potřebách pacienta a dohodě s vrchní sestrou.

Jaké konkrétní úkony může či musí zdravotní sestra provést?

Rozsah a náplň péče určuje vždy lékař. Obvykle vrchní sestra telefonicky či osobně lékaře kontaktuje a domluví se, jaké zdravotní úkony jsou u pacienta nutné.

Lékař stanoví počet návštěv během dne a také délku jednotlivé návštěvy. Vše je zapsáno v dokumentaci, aby nedocházelo k nepřesnostem.

Pokud se zdravotní stav změní, zdravotní sestra, rodina nebo sám pacient může oslovit lékaře a ten rozsah péče upraví podle aktuálních potřeb.

Jsou skutečně všechny úkony zdravotní agentury domácí péče hrazeny pojišťovnou? Nestane se, že po mně bude chtít agentura nějaké další peníze?

Pokud lékař uzná, že péče v domácím prostředí je indikovaná, je plně hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Podle limitu zdravotních pojišťoven maximálně 3x denně 60 minut.

Může nastat situace, kdy lékař indikuje určitý výkon v omezeném rozsahu např. 2x týdně, ale pacient si přeje intenzivnější režim např.

4x týdně, pak je možné péči “navíc‘ uhradit jako samoplátce dle platného ceníku.

Smlouvu s pojišťovnou na proplácení úkonů podepisuje pacient nebo agentura?

Poukaz na domácí péči vyplní lékař nebo vrchní sestra, lékař ho musí vždy orazítkovat a podepsat, čímž potvrdí indikaci. Na základě tohoto poukazu je pak zdravotní péče pojišťovnou proplacena.

Pacient podepisuje pouze informovaný souhlas s přijetím do domácí péče a nově také souhlas se zpracováním osobních údajů.

 Jaký je rozdíl mezi domácí péčí a mobilním hospicem?

Domácí péče je určena všem pacientům, kteří aktuálně potřebují zdravotní úkony a preferují pobyt doma. U těchto pacientů dojde obvykle po čase k vyléčení a péče je ukončena. Mobilní hospic je určen pro pacienty v konečné fázi onkologického nebo jiného onemocnění.

U těchto pacientů není předpoklad vyléčení a maximum péče je věnováno zmírnění projevů onemocnění jako je bolest, dušnost, deprese a další. Dalším velmi významným rozdílem je přítomnost lékaře a dalších specialistů v týmu mobilního hospice.

Součástí týmu je kromě sester a lékařů také psycholog, sociální pracovník a duchovní. Péče týmu mobilního hospice zatím není hrazena z veřejných prostředků, ale ve velmi brzké době se snad tento stav změní.

V tuto chvíli má naše agentura domácí péče k dispozici lékaře s erudicí v onkologii a paliativní medicíně a jsme tedy schopni poskytnou specializovanou paliativní péči v domácím prostředí.

Co když nejsem se službou poskytovanou agenturou spokojen/a?

Pokud nejste se službou agentury spokojeni nebo nejste plně spokojeni, doporučuji nejdříve řešit problém s vrchní sestrou, následně se zdravotní ředitelkou či odborným garantem. Pokud se nepodaří problém vyřešit k vaší spokojenosti, doporučíme Vám jinou agenturu, která bude schopna lépe naplnit vaše očekávání.

Je Vámi poskytovaná služba omezena věkem?

Není. Pečujeme o pacienty všech věkových skupin s různými diagnózami.

Je péče časově omezená?

Není. Indikace k domácí péči je daná aktuálním zdravotním stavem pacienta. Někteří pacienti, např. s neurologickými onemocněními, jsou v péči i řadu let.

Která města pokrývá vaše agentura

Pečujeme o pacienty na celém území Prahy vč. Prahy západ a v části Středočeského kraje. Jde o oblast Příbramska, Sedlčanska, okolí Slap a Mníšku pod Brdy.

Informace pro pacienty a návštěvy

Přejít na obsahovou část stránky

Vážená paní, Vážený pane,

pro každého pacienta je nemoc velmi osobní záležitost, často ji provází obavy. 
Přejeme si, abyste byli našimi aktivními partnery při péči o své zdraví nebo v léčbě nemoci. Proto Vám nabízíme několik rad:

  • Poskytněte lékaři veškeré informace o svém zdravotním stavu – jaké máte potíže, co a kde Vás bolí, jaké užíváte léky a jaké používáte pomůcky
  • Uveďte, u kterých odborných lékařů jste sledován
  •  Nezatajujte důležité informace
  • Důvěřujte nám a sdělte všechny své pochybnosti
  • Nebojte se vyjádřit své obavy a strach
  • Ptejte se lékaře a sestry na vše, co Vám není jasné a srozumitelné
  • Pečlivě dodržujte veškeré pokyny lékaře i ostatního zdravotnického personálu
  • Buďte tolerantní a ohleduplní k ostatním pacientům, jejichž zdravotní stav si vyžádá akutní ošetření
  • Respektujte soukromí ostatních pacientů i zdravotnického personálu a zásady slušného chování
  • Chraňte si své tělesné i duševní zdraví“

Co si vzít s sebou:

  • Doklad totožnosti (občanský průkaz, eventuálně cestovní pas)
  • Průkaz zdravotní pojišťovny
  • Doporučení k hospitalizaci od odesílajícího lékaře
  • Doklad o pracovní neschopnosti (pokud byl vystaven ošetřujícím lékařem)
  • Přezůvky, noční košili/pyžamo, župan, hygienické potřeby
  • Osobní potřeby jako jsou brýle, naslouchátka atd., psací potřeby, vlastní speciální léky v  originálním balení
  • Další dle doporučení příslušných příjmových ambulancí.

Co raději nechat doma: 
Cenné věci (šperky, vkladní knížky apod.), zbraně, velký obnos peněz, audio-vizuální techniku (fotoaparát, kamera apod.).

Doporučení pro návštěvy pacientů

Kontakt pacienta s rodinnými příslušníky a přáteli je během jeho hospitalizace velmi důležitý. Pro zdárný průběh Vaší návštěvy si Vám dovolujeme poskytnut několik rad a doporučení.

Desatero pro návštěvu

  1. Na návštěvu pacienta (příbuzného, přítele,…) se vždy připravte.
  2. Vždy zvažte pacientův stav a zvolte přiměřenou délku návštěvy i počet návštěvníků (vhodné nejvýše dvě osoby současně).
  3. Přijďte čistě a vhodně oblečeni, v příjemné náladě a ochotně vyslechněte obavy a  strasti nemocného.
  4. Pacienta povzbuďte, potěšte, uklidněte a posilujte v něm víru v uzdravení nebo alespoň ve zlepšení stavu.
  5. Nesnažte se o radostný rozhovor za každou cenu. O velkých starostech, problémech spíše pomlčte, na nemocného nepřesouvejte závažná rozhodnutí. Chce-li však projevit svůj názor, pozorně ho vyslechněte.
  6. Nesnažte se udržovat konverzaci za každou cenu, pokud je nemocný unaven, návštěvu přerušte. I mlčení a držení za ruku může mít terapeutický přínos.
  7. Těžce nemocný člověk má právo vyjádřit nejen své obavy a strach, ale také zármutek a žal. Neodmítejte prosím, tyto projevy. Ventilace emocí může mít pro pacienta ozdravný účinek.
  8. Během návštěvy berte ohled na spolupacienty. Při vstupu do pokoje všechny pozdravte, při odchodu popřejte brzké uzdravení. Opusťte pokoj je-li některý pacient v těžkém stavu, zdravotnický personál provádí vyšetření,… nebo pacient potřebuje vykonat toaletu na lůžku.
  9. Pokud chcete nemocnému něco přinést, pamatujte na přiměřenost.
  10. Při loučení sdělte, zda a  kdy příště přijdete a slíbený termín dodržte.

Informace-pro-pacientyrar1.49 MB

Co vás zajímá nejen o Covid-19

17.4.2020 | #Pojištěnci

Nedaří se mi dovolat k mému praktikovi, co mám dělat?

Většina ordinací praktického lékaře pro dospělé i pro děti a dorost funguje, byť řada z nich z větší či menší části v režimu vzdálené komunikace po telefonu, emailu, skype, apod.

Tento distanční režim byl rozšířen hlavně  na začátku epidemiologické situace. Nyní, pokud jsou již ordinace vybaveny ochrannými pomůckami, by tato forma komunikace a vyšetřování měla být už spíše ojedinělá.

Je nutné zdůraznit, že pokud není k dispozici registrující praktický lékař, může pomoci např. s konzultací nebo předpisem receptu i neregistrující praktik, a to v režimu tzv. nepravidelné péče, kterou mu pojišťovna uhradí. Můžete tedy zavolat a poté navštívit i jiného praktického lékaře ve vašem okolí, který vás ošetří.

Pokud potřebujete konzultovat svůj zdravotní stav, můžete se obrátit také na lékaře Virtuální kliniky EUC. Ten je schopen vystavit pacientovi e-neschopenku i poslat e-recept. Více informací ZDE.

Rovněž je možné svůj zdravotní stav konzultovat prostřednictvím služby ZP MV ČR Lékař na telefonu. Více informací ZDE.

Pomůžete mi zjistit/ověřit, jestli můj lékař (PL/PLDD, specialista) ordinuje?

Můžeme, pokud tuto informaci máme k dispozici. V případě, že by nastala situace, že lékař neordinuje, měl by mít vždy zajištěn zástup a tento stav pojišťovně nahlásit. 

Můžu jít k jinému PL, než u kterého jsem registrován?

Ano, nicméně doporučujeme se za současné situace na návštěvě předem domluvit, nejlépe po telefonu nebo emailem. Lékař může ošetřit každého pacienta, tedy i neregistrovaného pacienta v rámci tzv. „nepravidelné péče“, která mu je zdravotní pojišťovnou uhrazena vedle kapitační platby.

Jsem těhotná, můj gynekolog neordinuje, co mám dělat?

Pokud máte akutní obtíže nebo máte jen obavy, zda vše probíhá tak, jak má, můžete se obrátit na jakéhokoliv dostupného gynekologa. Nejbližšího smluvního gynekologa ZP MV ČR lze najít na webu ZP MV ČR v sekci Pojištěnci – Informace pro pojištěnce – Smluvní lékaři. Doporučujeme vždy návštěvu a důvod vyšetření, pokud to jen trochu lze, předem telefonicky nebo emailem domluvit.

  • V nutném případě lze navštívit nejbližší nemocnici s gynekologicko-porodnickým oddělením a vyhledat ošetření tam.
  • Všichni ambulantní gynekologové by však již v současné době, s výjimkou těch, kteří jsou sami v karanténě, měli být svým pacientkám k dispozici.
  • Potřebuji vystavit/ukončit neschopenku, ale nemůžu se dovolat k mému PL, co mám dělat?

Vystavit neschopenku je povinností lékaře, který vás léčí pro dané onemocnění. Lze ji vystavit i zpětně. Ukončit by ji měl ten lékař, který ji vystavil. Ordinace by měla mít k dispozici emailový kontakt pro potřeby elektronické preskripce a agendy pracovních neschopenek. V nutném případě můžeme pomoci s kontaktem na email smluvního lékaře nebo lékaře v okolí.

 Potřebuji recept na mé léky, ale nemůžu se dovolat k mému PL, co mám dělat?

Ordinace by měla mít k dispozici telefonický a emailový kontakt pro potřeby elektronické preskripce. V nutném případě můžeme pomoci s kontaktem na tohoto smluvního lékaře nebo jiného lékaře v nejbližším okolí. Řada léčiv je vázána na předepsání odborným lékařem.

Pokud jde o preskripci, kterou může zajistit odbornost praktického lékaře a jde o chronicky nastavenou medikaci, kterou nelze přerušit, pacient je ve stabilizovaném stavu a dobře zná, co a jak užívá a lékař se na to může spolehnout, může jakýkoliv praktický lékař vystavit recept na jedno balení léčiva tak, aby překlenul dobu, než se pacient dostane ke svému registrujícímu praktickému lékaři.

Čekám na plánovanou operaci, ale včera mi zrušili termín, co mám dělat?

Termín operace a její případný odklad určuje vždy ošetřující lékař, to je jeho kompetence a odpovědnost, do které zdravotní pojišťovna nezasahuje. Pojišťovna může ale pomoci s ověřením situace, pokud by byla pochybnost o správnosti postupu lékaře, stejně jako krajský úřad, kam dle zákona mají směrovat stížnosti proti postupu poskytovatele zdravotních služeb.

Pracuji a žiji v zahraničí, ale kvůli zavření hranic jsem v Čechách. Potřebuji k lékaři.

  1. Vyžaduje-li to Váš zdravotní stav, máte právo vybrat si a navštívit lékaře.
  2. Mohou nastat následující situace:
  3. a) Platíte si v ČR zdravotní pojištění, jste pojištěn u některé ze zdravotních pojišťoven ČR, jedná se o neakutní zdravotní stav:
  4. b) Nejste českým pojištěncem, ale váš zdravotní stav vyžaduje akutní lékařskou péči a nesnese odkladu:
  • vyhledáte nejbližší nemocnici a zde ordinaci lékařské pohotovostní služby nebo ordinaci ambulantního specialisty (chirurgie, interna, apod.)
  • nemůžete-li k lékaři sám dojít, váš zdravotní stav je vážný, volejte tísňovou linku 155 – zdravotnickou záchrannou službu,
  • poskytnutá zdravotní péče bude uhrazena zdravotní pojišťovnou jako nezbytná a neodkladná péče.

c) Jste pojištěncem některého z členských států EU, EHP či Švýcarska a jedná se o neakutní zdravotní stav:

  • vyhledejte si nejbližšího smluvního lékaře ZP MV ČR na webu ZP MV ČR v sekci Pojištěnci – Informace pro pojištěnce – Smluvní lékaři
  • zkontaktujte ho po telefonu nebo emailu a stav zkonzultujte, popř. si domluvte návštěvu a objednejte se na určitý den a hodinu,
  • u lékaře se pak musíte prokázat průkazem EHIC, kterou máte od své zdravotní pojišťovny,
  • máte nárok na vše, co Váš zdravotní stav z lékařského hlediska vyžaduje -tzn., že máte nárok na zdravotní péči za stejných podmínek, jako čeští pojištěnci,
  • poskytnutou zdravotní péči bude lékař účtovat příslušné české zdravotní pojišťovně, která ji uhradí za stejných podmínek jako zdravotní péči poskytnutou českému pojištěnci,
  • platbu v hotovosti bude od vás možné požadovat pouze za situace, kdy by to bylo možné požadovat od českého pojištěnce.

d) Jste občan třetího státu a jedná se o neakutní zdravotní stav

  • máte nárok na poskytnutí bezplatné zdravotní péče v určitém rozsahu dle konkrétní mezinárodní smlouvy ČR a vaší země, nebo si musíte uhradit poskytnuté zdravotní služby na základě soukromého zdravotního pojištění. Bližší informace ohledně příslušného smluvního vztahu lze získat na požádání u Ministerstva zdravotnictví ČR a Ministerstva zahraničních věcí ČR,
  • v současné době je třeba se objednat po telefonu nebo emailu. K lékaři bez objednání nechoďte.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector