Poplatky ve zdravotnictví – vše o zdraví

Poplatky a doplatky, které pacient zaplatí nad 5 000 korun, zůstanou zdravotnickému zařízení. VZP (zdravotní pojišťovny) každému pacientovi, který limit překročí, příslušnou částku vyplatí ve stanovené lhůtě ze svého, resp. z peněz vybraných na veřejném zdravotním pojištění. A to aniž by si jakýmkoliv způsobem tento výdaj navíc kompenzovala v platbách zdravotnickým zařízením.

„Pojišťovny ani nemohou žádným způsobem zohledňovat v platbách zdravotnickým zařízením vybrané poplatky či dokonce o ně platby ponižovat. Platí zdravotnickým zařízením v roce 2008 vše, co mohou,“ přibližuje postoj Všeobecné zdravotní pojišťovny Tereza Květoňová z odboru vnějších vztahů pojišťovny.

V poradně ZDN.

cz jak vybírat regulační poplatky, se objevila následující nepřesnost:

Na otázku „Jakým způsobem budou ZP zohledňovat zdravotnickým zařízením výběr poplatků v ordinacích (případně v nemocnicích)?“ odpovídá ministerstvo zdravotnictví takto: „Výběr regulačních poplatků ZP zohledňují v tom, že neplatí v roce 2008 zdravotnickým zařízením tolik, kolik by ZP mohly, ale část ušetřených prostředků půjde na nákladnou péči.“

Tato odpověď však není fakticky správně. Zdravotní pojišťovny platí zdravotnickým zařízením v roce 2008 vše, co mohou podle svého zdravotně pojistného plánu a platných úhradových vyhlášek. Pojišťovny tedy ani nemohou žádným způsobem zohledňovat v platbách zdravotnickým zařízením vybrané poplatky či dokonce o ně platby ponižovat. Jenom připomínám, že o tom, jak bude který typ zdravotnického zařízení v letošním roce placen, nerozhodly zdravotní pojišťovny, ale ministerstvo zdravotnictví. A to poté, co skončilo jednání mezi zdravotními pojišťovnami a zástupci zdravotnických zařízení o úhradách na rok 2008 nedohodou. V druhé části odpovědi se pak hovoří o ušetřených prostředcích, které mají jít na léčbu nákladných onemocnění. Jak bylo vysvětleno výše, VZP neušetří a ani nemůže ušetřit tím, že by úhrady zdravotnickým zařízením ponižovala o vybrané poplatky. VZP a další pojišťovny ušetří tehdy, pokud nastane očekávaný efekt zavedení poplatků, tedy především ze strany pacientů snížení počtu zbytečných návštěv zdravotnických zařízení a racionálnější zacházení s léky a zdravotnickými prostředky. VZP je připravena vzniklé úspory průběžně investovat právě do úhrad mimořádně nákladné péče. S touto problematikou souvisí ještě jedno časté nedorozumění a tím je domněnka, že pojišťovny pacientům po překročení limitu 5 000 korun vrací peníze. Jak však vyplývá z výše řečeného, pojišťovna žádné peníze vracet nemůže, protože je ani nevybírá, nejsou jejím příjmem. Poplatky jsou příjmem zdravotnického zařízení, jak stanovuje zákon. Poplatky a doplatky, které pacient zaplatí nad 5 000 korun, zůstanou zdravotnickému zařízení. Ale je to VZP (zdravotní pojišťovny), kdo každému pacientovi, který limit překročí, příslušnou částku vyplatí ve stanovené lhůtě ze svého, resp. z peněz vybraných na veřejném zdravotním pojištění. A to aniž by si jakýmkoliv způsobem tento výdaj navíc kompenzovala v platbách zdravotnickým zařízením.

30.1.2008Zdroj: www.ZDN.cz

PhDr. Tereza Květoňová, vedoucí oddělení veřejných záležitostí VZP

Regulační poplatky ve zdravotnictví

S účinností od 1. ledna 2014 byla zrušena na základě nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 36/11 ze dne 20. 6. 2013 povinnost hradit regulační poplatek za poskytování lůžkové péče ve výši 100 Kč podle ustanovení § 16a odst. 1 písm. f) zákona č. 48/1997Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění účinném do 31. prosince 2013.

Článek pojednává o  povinnosti hradit regulační poplatky za zdravotní služby v České republice a o její změně v návaznosti na novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění (dále jen zákon č. 48/1997 Sb.). Autorka článku přináší stručnou rekapitulaci toho, co se změnilo a jaké změny čekají občany České republiky v oblasti regulačních poplatků od 1.

ledna roku 2015.

Klíčová slova: Regulační poplatek, poplatek, zdravotní péče, veřejné zdravotní pojištění, hrazená a nehrazená zdravotní služba

Před několika lety byla odstartována reforma zdravotnictví zavedením regulačních poplatků. Regulační poplatek je poplatkem stanovený zákonem č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotní pojištění.

Jedná se tedy o právním předpisem pevně stanovenou částku vyjádřenou v penězích, kterou je pojištěnec, případně jeho zákonný zástupce, povinen v zákonem stanovených případech poskytovateli zdravotních služeb uhradit.

[1] Účelem regulačního poplatku, jak samotný název naznačuje, je regulovat, usměrňovat chování aktérů ve zdravotnictví, a to především pojištěnců.

Cílem regulačního poplatku je zamezit nadužívaní zdravotních služeb neúčelnou návštěvností poskytovatelů zdravotních služeb[2] a neúčelného předepisování a výdeje léčivých přípravků, a tím prostředků plynoucích z veřejného zdravotního pojištění. Nejedná se o regulační poplatek za poskytnutou zdravotní službu[3], ale o regulační poplatek za návštěvu poskytovatele zdravotních služeb (dále také ,,poplatek,“ ,,předmětná platba“ nebo ,,platba“).

Předmětná platba je nazývaná ,,poplatkem,“ ačkoliv v právní terminologii se poplatkem rozumí povinnost fyzické nebo právnické osoby jej uhradit v souvislosti s činností orgánů veřejné moci[4] při výkonu veřejné moci v jejím zájmu (poplatek správní, soudní, místní, aj.).

Ustanovení článku 11 Listiny základních práv a svobod stanoví, že daně a poplatky lze ukládat pouze na základě zákona, přičemž určujícím znakem daní a poplatků je to, že plynou do veřejných rozpočtů.

Regulační poplatek není takovou platbou, jedná se o platbu u poskytovatele zdravotních služeb, který je soukromým subjektem.

Tyto soukromé subjekty poskytují zdravotní služby hrazené z veřejného zdravotního pojištění na základě smluvního vztahu se zdravotní pojišťovnou (vyjma těch subjektů, které nemají uzavřený smluvní vztah). Uvedená platba není ve shora uvedeném smyslu poplatkem.

Poplatek v tomto smyslu obstojí pouze pokud na poskytování zdravotních služeb v rámci veřejného zdravotního pojištění bude nahlíženo jako na službu ve veřejném zájmu, tedy jako na činnost v odpovědnosti státu, byť její provádění zajišťují soukromé subjekty. Přitom je třeba poukázat na to, že zdravotní pojišťovny mají prvky veřejnoprávního subjektu.

Předmětná platba je příjmem poskytovatele zdravotních služeb, který není orgánem veřejné moci, a ani na něho nebyla přenesena žádná pravomoc státu při zajišťovaní jeho funkcí nebo zajišťování zdrojů v souvislosti s vybíráním regulačních poplatků, nelze o ní hovořit jako o poplatku ve smyslu veřejného práva. Ústavní soud označil regulační poplatek za platbu pacienta poskytovateli zdravotních služeb sui generis podle principu do ut facies, kdy protistrana má vykonat nějakou službu.[5]

Jak bylo výše zmíněno, zákonem č. 261/2007 Sb. o stabilizaci veřejných rozpočtů, kterým se měnil zákon č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, byly zavedeny regulační poplatky ust.

Zajímavé:  EUCERIN HYALURON-FILLER denní krém N/S pleť 50ml 63924 – vše o zdraví

§ 16a a limity regulačních poplatků a doplatků na léčiva nebo potraviny pro zvláštní účely  ust. § 16b, s účinností od 1. 1. 2008. Zákonem č. 270/2008 Sb. a zákonem č. 59/2009 Sb. byla některá ustanovení zákona č. 48/1997 Sb.

(dále jen „zákon“) změněna a doplněna, stejně tak dalšími novelami zákona, které budou zmíněny v textu.

Ustanovení § 16a zákona ukládá pojištěnci, anebo za něj jeho zákonnému zástupci, povinnost v souvislosti s poskytováním hrazených služeb hradit poskytovateli[6], kterým byly poskytnuty zdravotní služby, regulační poplatek ve výši, která se odvíjí od formy poskytované zdravotní péče, tj.

ve výši 30 Kč za zdravotní péči poskytnutou formou ambulantní péče a specializované ambulantní péče, ve výši 90 Kč za pohotovostní službu, a k  31.12. 2013 ve výši 100 Kč za každý den poskytnuté lůžkové péče, a charakteru poskytnuté služby.

Pojištěnec je povinen uhradit regulační poplatek ve výši 30 Kč za každou návštěvu, při které bylo provedeno klinické vyšetření[7].

Klinické vyšetření začíná pohovorem lékaře s pacientem za účelem zjištění vývoje jeho zdravotních potíží, následuje posouzení průběhu onemocnění, stanovení a vysvětlení diagnostického a léčebného postupu, zajištění dalších potřebných vyšetření, případně předepsání léčivých přípravků a provedením administrativních činností souvisejících s vyšetřením (výkonem).

Základními úkony fyzikálního vyšetření jsou pohled, pohmat, poslech a poklep. Klinické vyšetření jiných odborností nemusí tyto výkony zahrnovat, naopak, bude zahrnovat specifické vyšetřovací metody daného oboru.

Klinickým vyšetřením je i vyšetření pojištěnce spojené s vystavením návrhu na komplexní nebo příspěvkovou lázeňskou péči nebo předoperační vyšetření pojištěnce u poskytovatele zdravotních služeb v oboru všeobecného praktického lékařství, praktického lékařství pro děti a dorost, gynekologie a porodnictví, nebo za návštěvu, při které bylo provedeno vyšetření u poskytovatele zdravotních služeb v oboru zubní lékařství[8], dále u klinického psychologa a klinického logopeda[9], za recept, na jehož základě došlo k výdeji prvního z balení předepsaných hrazených léčivých. Pakliže pojištěnec absolvuje více návštěv u různých poskytovatelů zdravotních služeb, kdy při každé návštěvě je provedeno klinické vyšetření, je povinen uhradit za každou návštěvu poplatek ve výši 30 Kč. Také při poskytování jednodenní péče na lůžku a před plánovaným výkonem při provedení klinického vyšetření je pojištěnec povinen uhradit poplatek ve výši 30 Kč.

 Pojištěnec je povinen uhradit regulační poplatek ve výši 90 Kč za využití pohotovostní služby lékařské pohotovostní služby nebo pohotovostní služby v oboru zubního lékařství (dále jen ,,pohotovostní služba“) v pracovní době od 17 do 7 hodin a v sobotu,  neděli a ve svátek, za předpokladu, že tato doba není pravidelnou ordinační dobou poskytovatele zajišťující pohotovostní službu. Regulační poplatek ve výši 90 Kč se hradí jen v případě, že nedojde k následnému přijetí pojištěnce do lůžkové péče. Na druhou stranu se hradí i v případě, že je pohotovostní služba poskytována u pacienta na jeho výzvu. Regulační poplatek ve výši 90 Kč hradí pacient za pohotovostní službu pouze jedenkrát v rámci jednoho poskytovatele zdravotních služeb a není rozhodující, zda mu bude poskytnuto jedno nebo více klinických vyšetření.

Třicetikorunové poplatky po sedmi letech končí. Co bude s automaty?

Je to sedm let zpátky, co si Češi začali zvykat na to, že v ambulanci u lékaře, při pobytu v nemocnici, v lékárně a na pohotovosti budou muset vytáhnout peněženku a zaplatit různě vysokou částku jako regulační poplatek. Nyní je vše jinak. Od ledna už zbude pouze ten devadesátikorunový za návštěvu na pohotovosti. Zatímco pacienti se radují, zdravotnická zařízení vyčíslují ztráty. A ty budou, zejména v nemocnicích, v milionech korun.

„Ve Vítkovické nemocnici činil objem prostředků z regulačních poplatků více než 10 milionů korun.

Zdravotnické zařízení své příjmy prioritně směřuje do zvýšení kvality a spektra poskytované péče, nákupu nových technologií, provozního vybavení a postupných rekonstrukcí budov ve svém areálu.

V poslední době se mimo jiné jednalo o nový přístroj pro pracoviště počítačové tomografie či rekonstrukci iktového centra. Aktuálně je ve Vítkovické nemocnici připravována výstavba nových operačních sálů a oddělení chirurgie,“ potvrzuje Radka Miloševská, mluvčí Vítkovické nemocnice.

A zhruba stejnou částku vyčíslily i další dvě ostravské nemocnice městská a fakultní. V městské nemocnici ale činil z 10,7 milionu korun, což je předpokládaný výnos z poplatků za letošní rok, nejvíce 4,8 milionu devadesátikorunový poplatek z pohotovosti. Ten bude plynout do pokladny nemocnice i nadále.

Pokryje výpadek stát?

Podle informací ministerstva zdravotnictví má výpadek regulačních poplatků řešit úhradová vyhláška.

„V současné době dochází k propočtům úhradové vyhlášky. Je nutné zdůraznit, že na hospodaření nemocnice bude mít dopad nejen zrušení poplatků, ale rovněž zvýšení mezd zaměstnanců, které bude od nového roku. Přesná čísla ovšem zatím nejsem schopen sdělit,“ vysvětlil Tomáš Oborný, mluvčí Fakultní nemocnice Ostrava.

Slyšet se už ale nechala Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), která jako kompenzaci za zrušené regulační poplatky korun zaplatí v roce 2015 ambulantním zdravotnickým zařízením a lékárnám téměř 1,4 miliardy korun.

„V praxi to bude vypadat tak, že praktičtí lékaři, ambulantní specialisté či nemocniční ambulance budou pojišťovně vykazovat speciální signální kód a VZP jim za něj bude následně platit částku 30 korun,“ popsal mluvčí pojišťovny Oldřich Tichý, jak to bude fungovat.

Jen smluvním lékárnám

Trochu složitější situace ale bude podle jeho slov u lékáren. „Jelikož se v případě signálního kódu jedná o standardní kód výkonu, který zatím nebyl v lékárnách použit, musí VZP postupovat jako u jiných výkonů zdravotní služby.

Proto bude potřeba, aby lékárna byla smluvním partnerem VZP a dále měla podepsaný úhradový dodatek,“ doplnil Tichý s tím, že signální kód proplatí všem lékárnám, které s ní mají smlouvu. „Těm, které smlouvu s VZP nemají, ji pojišťovna nabídne k uzavření.

Úhradový dodatek v současné době vzniká a VZP ho začne distribuovat v lednu 2015,“ dodal Tichý.

Co bude s automaty

Radovat se mohou zdravotní sestry, kterým ubude jedna z povinností. Většinou to byly právě ony, kdo kromě svých běžných pracovních úkonů navíc poplatky od pacientů vybíral a vydával potvrzení o jejich úhradě. Větší zdravotnická zařízení si však pořídila i automaty.

„Naše nemocnice má celkem sedm automatů na nákup regulačních poplatků,“ říká mluvčí fakultní nemocnice Tomáš Oborný. Pořízení jednoho automatu vyšlo nemocnici zhruba na 120 tisíc korun. „Vzhledem k tomu, že zůstává stále zachován výběr regulačních poplatků u pohotovostních služeb, tři z nich budou v provozu a čtyři zbývající si ponecháme v rezervě pro řešení případné poruchy,“ doplnil.

Zajímavé:  Nemocnice musí zveřejnit čekací doby na operace – vše o zdraví

Ve většině nemocnic skupiny AGEL se automaty na poplatky nenacházely, pacienti poplatek hradili na pokladnách nebo přímo v ambulancích. „Dva automaty mívala například Vítkovická nemocnice, která je však již odprodala původnímu majiteli,“ uvedla Radka Miloševská, mluvčí nemocnice.

A v městské nemocnici tento problém řešit vůbec nemusí. „Poplatky vybíraly a vybírají sestry v ambulancích, mají to v rámci své pracovní náplně,“ doplnila zdejší mluvčí Magda Otáhalová.

Poplatkové harakiri

K TÉMATU* Třicet korun u lékaře a za položku na receptu, šedesát a později i sto za den pobytu v nemocnici a dalších zdravotnických zařízeních a devadesát za návštěvu lékaře na pohotovosti.

Poplatky zavedla koalice ODS, KDU-ČSL a Strany zelených. Jako důvod se tehdy zmiňovala zejména regulace, to znamená, aby lidé nechodili k lékaři příliš často a zbytečně.

Hlavní byl však spíše ten, o kterém se příliš nahlas nehovořilo dostat do zdravotnictví další peníze, ale ze zdrojů mimo státní rozpočet.

*I během těchto sedmi let se sněmovna poplatky několikrát zabývala, byla měněna jejich výše (v nemocnici až na 100 korun za den), některé skupiny obyvatel byly osvobozeny od jejich placení (dárci orgánů), přibyla možnost připlatit si za nadstandard, časem byly některé z poplatků postupně zase zrušeny (v nemocnici), stejně jako nadstandardy… Až nakonec z velkolepých plánů na ozdravení českého zdravotnictví zbyl poplatek jediný na pohotovosti. A ani ten není jistý.

* „Platit se nebude nic, pokud v rámci pohotovostní služby ošetřující lékař shledá, že stav pojištěnce vyžaduje hospitalizaci,“ vysvětlil tiskový mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý.* Až jednoho napadne, proč to všechno a kolik to daňového poplatníka vlastně stálo? V krajním případě by se nad tím dalo i mávnout rukou. Ovšem kdyby to byl ojedinělý pokus na občanech této země. Jsou tu ale i další podobné „pokusy“. Třeba nedávno zrušený druhý pilíř důchodové reformy… 

Regulační poplatky

Regulační poplatky byly zavedeny za účelem omezení plýtvání a zneužívání zdravotních služeb. Regulační poplatky platí pojištěnec, za dítě jeho zákonný zástupce. Způsob výběru záleží na poskytovateli zdravotních služeb.

Poplatky zůstávají tomu, kdo je vybírá, tedy lékaři, zdravotnickému zařízení či lékárně. Ti jsou povinni použít je na úhradu nákladů spojených s provozem a modernizaci, aby došlo ke zlepšení kvality poskytování zdravotních služeb.

Pokud výše poplatků, které musí pojištěnec za daný rok uhradit, přesáhne takzvaný ochranný limit 5 000 Kč (u dětí do 18 let a osob starších 65 let 2 500 Kč), jeho pojišťovna mu částku navíc vrátí, a to do 60 dnů od uplynutí čtvrtletí, ve kterém k překročení limitu došlo. Pokud je však daná částka nižší než 50 Kč, uhradí ji pojišťovna až po uplynutí kalendářního roku. Do tohoto limitu se ale započítávají jen některé poplatky.

Jaké existují regulační poplatky? zobrazit odpověď

 

Poplatky se hradí, jak stanovuje zákon o veřejném zdravotním pojištění, pouze za využití lékařské pohotovostní služby nebo pohotovostní služby v oboru zubního lékařství. Výše tohoto poplatku činí 90 Kč. 

Zákon také v §16a odst. 2 uvádí, kdo je od placení tohoto poplatku osvobozen. Jedná se například o osoby umístěné v zařízeních ústavní výchovy či v zařízeních poskytujících pobytové sociální služby, dále osoby pobírající pomoc v hmotné nouzi. Poplatek se ale také neplatí, pokud ošetřující lékař v rámci pohotovostní služby shledal, že stav pacienta vyžaduje hospitalizaci.

Dříve se vybíraly i poplatky za:

  • návštěvu lékaře, pokud je během ní provedeno klinické vyšetření (tj. vyšetření, které je provedeno před léčebným úkonem, nebo za účelem kontroly průběhu nebo výsledku léčby) 30 Kč, stejná částka náleží praktickému lékaři, pokud navštíví pacienta doma,
  • recept v lékárně (bez ohledu na počet předepsaných léků či jejich balení) 30 Kč,
  • jeden den v nemocnici, léčebně, lázních nebo ozdravovně 100 Kč, tento poplatek platí i doprovod dítěte.

Tyto poplatky již lékaři nesmí vybírat!

Nejsou regulační poplatky protiústavní? zobrazit odpověď

 

Tuto otázku již Ústavní soud řešil. Ve svém nálezu sp. zn. Pl. ÚS 1/08 dospěl k závěru, že jejich zavedení je v souladu s ústavou. Podrobně rozebral čl. 31 Listiny základních práv a svobod a vzal v úvahu účel regulačních poplatků, totiž zajištění kvalitnější zdravotní péče, což jednoznačně přispívá k lepší realizaci zmíněného článku.

Uvedl také, že „formalistické lpění na bezplatnosti lékařství pro jednotlivce v rozšiřujícím pojetí by mohlo spíše vést ke snížení úrovně bezplatné lékařské péče hrazené z veřejného pojištění v pravém slova smyslu pro všechny členy společnosti.“ S odvoláním se na svůj dřívější nález ze dne 4. června 2003 sp. zn. Pl.

ÚS 14/02 citoval větu: „Zákaz přímé úhrady se tedy týká především samotného výkonu bezplatné zdravotní péče.“ Srovnal situaci s právem na bezplatné vzdělání (čl. 33 Listiny), které však nezavazuje stát k poskytnutí všeho, co s ním souvisí – jako jsou přezůvky, psací potřeby, aktovky atd. A proto podle něj „čl.

31 Listiny předpokládá, že zdravotní péče a zdravotní pomůcky budou hrazeny právě z veřejného zdravotního pojištění, nestanovuje však povinnost z veřejného pojištění hradit vše, co zdravotní péčí anebo zdravotní pomůckou není…

Zdravotnické zařízení je jednak poskytovatelem zdravotní péče, jednak subjektem v systému zdravotnictví, který plní i funkce organizační, ekonomické, finanční, zaměstnavatelské, vědecko-výzkumné, osvětové atp.“ a regulační poplatky mu mají pomoci, aby se těchto dalších úkolů mohl zhostit lépe.

Je nutno dodat, že na tomto rozhodnutí se Ústavní soud usnesl nejtěsnější možnou většinou (8 soudců pro, 7 proti) a také odlišná stanoviska soudců, kteří s většinou nesouhlasili, obsahují řadu silných argumentů. Najít je můžeme v závěru výše zmíněného nálezu.

Jaký je vlastně důvod zavedení regulačních poplatků? Vždyť platíme nemalé částky za zdravotní pojištění, tak proč ještě platit navíc? zobrazit odpověď

 

Podle vyjádření ministerstva zdravotnictví by tyto poplatky neměly v občanech vyvolávat dojem, že budou za zdravotní služby platit dvakrát. Měly by mít spíše jakýsi výchovný charakter a vést lidi k regulaci (snížení) v České republice vysoké spotřeby léků a návštěv lékaře.

Tím se mají ušetřit prostředky veřejného zdravotního pojištění na to, co bude doopravdy potřeba (a zbytečně pořízené léky se nevyhodí), očekává se také zlepšení kvality zdravotních služeb, protože lékaři budou mít více času na jednotlivé pacienty.

Zajímavé:  Cervena predkozka - vše o zdraví

Odvody na zdravotní pojištění nepředstavují platbu za poskytnuté služby ani jejich předplácení, ale vyjádření solidarity s nemocnými, jejichž léčba je často velmi drahá, například jeden den na jednotce ARO může stát až statisíce korun.

Kdo nemusí platit regulační poplatky? zobrazit odpověď

 

Od všech regulačních poplatků jsou osvobozeny tyto skupiny lidí:

  • děti v dětských domovech nebo školských zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy,
  • děti umístěné na základě rozhodnutí soudu v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc,
  • děti v pěstounské péči,
  • občané, kterým soud nařídil ochrannou léčbu,
  • občané, kteří se musí podřídit zvláštním opatřením z důvodu ochrany veřejného zdraví (sem patří podrobení se léčení infekčního léčení, například v případě syfilis, tuberkulózy, cholery; nařízená izolace ve zdravotnickém zařízení a nařízená karanténní opatření),
  • osoby v hmotné nouzi (tedy takové, jejichž celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojování jejich základních potřeb, aniž by se tak stalo jejich zaviněním), které se prokáží o tom vydaným dokladem ne starším než 30 dnů,
  • osoby umístěné k výkonu ústavní výchovy v domovech pro osoby se zdravotním postižením,
  • obyvatelé ústavů a domovů pro seniory, kterým po uhrazení pobytu a stravy zůstane méně než 800 korun měsíčně,
  • osoby, u kterých dochází k odběru tkání a orgánů podle transplantačního zákona (včetně předcházejícího posuzování zdravotní způsobilosti k tomuto odběru a následné dispenzární péče).

Za co se nemusí platit? zobrazit odpověď

 

Obecně platí, že regulační poplatky se mohou vybírat jen za to, co stanoví zákon. Níže uvádíme seznam některých úkonů, za něž se regulační poplatky neplatí, avšak v praxi jsme se setkali s dotazy, zda tomu tak skutečně je:

  • pobyt novorozeného dítěte v porodnici ode dne porodu do dne prvního propuštění ze zdravotnického zařízení,
  • preventivní prohlídky,
  • jakékoli návštěvy u lékaře, pokud jde o děti mladší 18 let,
  • dispenzární péči poskytovanou dětem od jednoho roku věku, které jsou chronicky nemocné a ohrožené poruchami zdravotního stavu a těhotným ženám ode dne zjištění těhotenství,
  • diagnostická a laboratorní vyšetření (např. odběry krve, rentgen),
  • terapii a nácvik (např. rehabilitace, pravidelné návštěvy psychologa),
  • telefonické konzultace,
  • vypisování „papírů“ včetně receptu a práce sestry (převazy, odběr krve apod.),
  • vyšetření lékařem transfuzní služby při odběru krve, plazmy nebo kostní dřeně,
  • posuzování zdravotní způsobilosti k odběru orgánů, při odběru tkání a orgánů a při dispenzární péči po odběru tkání a orgánů,
  • hemodialýzu,
  • plně hrazené výkony a léky,
  • poukaz na zdravotnické pomůcky (např. berle, ortézy) ani za jejich vyzvednutí,
  • takzvanou jednodenní péči na lůžku (jde o případy, kdy pacient ráno přijde do nemocnice a po menší operaci, například žlučníku, jde zase domů).

Musí lékaři stanovené poplatky vybírat? zobrazit odpověď

 

Ano, jinak mu totiž hrozí pokuta až 1 000 000 Kč.

Důvodem tohoto opatření je podle ministerstva zdravotnictví ochrana lékařů před nekalou konkurencí těch jejich kolegů, kteří by poplatky zásadně nevyžadovali, takže by se k nim pacienti „hrnuli“.

Toto opatření se však netýká ojedinělého nevybrání poplatku (například pro náhodné opomenutí nebo odpor pacienta, který ale musí být ošetřen, protože jde o akutní případ).

Co všechno se dá započítat do limitu 5000 (případně 2500) Kč? A jak ho můžu sledovat? zobrazit odpověď

 

Započitatelný doplatek, také označovaný jako ochranný limit je částka, do které se započítává doplatek za léky, které nejsou plně hrazeny ze zdravotního pojištění, a také uhrazené regulační poplatky. Zdravotní pojišťovna vede osobní účet pojištěnce zahrnující výdaje, které se započítávají do tohoto ochranného limitu.

Výši tohoto limitu upravuje zákon o veřejném zdravotním pojištění v §16b, tato výše činí:

  • 2 500 Kč u dětí mladších 18 let a u pojištěnců starších 65 let
  • 5 000 Kč u ostatních pojištěnců

Pokud celková částka uhrazená za regulační poplatky a doplatky za částečně hrazené léky, překročí v kalendářním roce stanovený limit, je zdravotní pojišťovna povinna uhradit pojištěnci částku, o kterou byl tento limit překročen. Více informací Vám poskytne Vaše zdravotní pojišťovna.

Pacient si čerpání limitu však může „ohlídat“ i sám – uschováváním dokladů o placení regulačních poplatků a sledováním svého osobního účtu, který mu pojišťovna vede. Pojišťovnu může pacient zažádat o poskytnutí výpisu z účtu.

Kde se dají najít informace o lécích – o tom, kolik se za ně doplácí a kolik se dá započítat do limitu? zobrazit odpověď

 

Podrobné a přesné informace lze najít na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví, kde je databáze léků včetně informací o jejich cenách, míře úhrady ze zdravotního pojištění a doplatcích. Je možné se podívat například na dostupné alternativy k danému léku a vybrat tu nejlevnější.

Nemůže dojít zavedením regulačních poplatků k faktickému znemožnění přístupu ke zdravotní péči? zobrazit odpověď

 

Veřejný ochránce práv kritizoval skutečnost, že od povinnosti platit regulační poplatek nejsou osvobozeni žadatelé o azyl. Ti se mohou dostat do situace, kdy jsou zcela bez možnosti legálního příjmu a osvobození od povinnosti platit regulační poplatek by tedy bylo na místě. Nepříznivý dopad může mít povinnost platit regulační poplatek také na některé další skupiny.

Záleží na tom, služby jakého zdravotnického zařízení využiji, nebo se platí poplatky všude stejně? zobrazit odpověď

 

Dřívější praxi, kdy jednotlivé kraje zaváděly různá opatření, díky kterým lidé nemuseli platit regulační poplatky v krajských nemocnicích či lékárnách (pokud souhlasili s tím, že to za ně udělá kraj), Nejvyšší správní soud shledal nezákonnou a jako takovou ji odmítl.

Ve svých rozhodnutích přitom konstatoval, že zdravotnické zařízení je povinno regulační poplatek vybrat ihned po skončení zdravotnického výkonu (obdobně v lékárně po předání léku) a pojištěnec nebo jeho zákonný zástupce je povinen regulační poplatek ihned zaplatit

Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, jímž se změnil zákon o veřejném zdravotním pojištění Vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 56/1997 Sb., kterou se stanoví obsah a časové rozmezí preventivních prohlídek

Zde naleznete znění všech předpisů platných v České republice. Do pole „Číslo předpisu“ zadejte např. „1/1993“ a program vyhledá Ústavu České republiky.

poslední aktualizace: 31.7.2017

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *