Server The Independent upozorňuje na fakt, o kterém se příliš nemluví a muži ho často přehlížejí. Nové studie upozorňují na to, že spermie mužů starších pětatřiceti let jsou méně plodné. Navíc s věkem roste i risk přenosu genetických mutací.
Pokud žena po třicítce nemá ještě dítě, často ji její okolí varuje před riziky spojenými s oddalováním těhotenství. Strach z tikotu biologických hodin není nic neobvyklého.
V posledních letech se navíc objevují společnosti nabízející zmražování vajíček těch, které se soustředí na kariéru. Pokud se ženám nad 35 let podaří otěhotnět, existuje riziko, že dítě nebude zcela zdravé. Muži však se zvyšujícím se věkem o dětech a tikajících hodinách neslyší nic, jsou schopni mít děti i ve vysokém věku.
Stále častěji se však ukazuje, že tento problém se týká i jich. Jedním z hlavních zastánců tohoto tvrzení je Harry Fisch, newyorský doktor reproduktivní medicíny a autor knihy Mužské biologické hodiny z roku 2005. V té popisuje, jak s mužským věkem klesá plodnost a úroveň testosteronu.
Fisch tvrdí, že spousta lidí považuje mužské biologické hodiny za hluboce urážející. „Kvůli své knize jsem si prošel hroznými věcmi, bylo to neuvěřitelné,“ popisuje reakce lidí. „Tolik lidí bylo rozhořčeno faktem, že vyvracím obraz chlapáctví stárnoucích mužů.“
Ovšem Fisch i další tvrdí, že věda má jasno. Stárnutí mužů i žen je spojeno s klesající plodností, nižší úrovní hormonů a rostoucím zdravotním rizikem pro dítě. To vše je kombinace, které se obecně říká tikání biologických hodin.
Na rozdíl od žen, které se narodily s daným počtem vajíček, muži produkují spermie po celý život. Někteří z nich plodí děti i po šedesátce, ženské hodiny se přitom v určitém věku zcela zastaví. Ovšem u většiny mužů klesá s přibývajícími roky hladina testosteronu, což může vést ke sníženému libidu a problémům s erekcí. Věk ovlivňuje také kvantitu a genetickou kvalitu spermií.
„Stárnoucí muž není pro reprodukci stejně dobrý, jako když byl mladý,“ říká Alexander Pastuszak, asistent profesora urologie při univerzitě v Houstonu a specialista na mužskou plodnost a problémy reprodukce. Zatímco tyto změny jsou podobné těm u žen, v jednom směru se liší: u mužů nastávají o několik let později a postupně.
Studie provedená u dvou tisíc francouzských párů ukázala, že ženská schopnost reprodukce klesá kolem 35. roku věku. Muži mezitím zažívají to samé po čtyřicítce. Při dalším výzkumu u britských párů vyšlo najevo, že při kontrole ženina věku a dalších faktorů, mužům nad 45 let trvalo pětkrát déle počít, než těm ve věku 25 let a mladším.
Někteří lékaři nesouhlasí s termínem „mužské biologické hodiny“. Ovšem přiznávají, že muži nejsou imunní vůči efektům stárnutí na jejich reprodukci.
Určitým změnám se dá vyhnout. Muži s nadváhou mají častěji nižší úroveň testosteronu.
Problémy s plodností jsou také spojovány s jinými zdravotními problémy, jako je rakovina, vysoký krevní tlak, onemocnění srdce a ledvin.
Dalším faktorem může být i to, co muž jí, pije, zda kouří nebo je ve stresu a jakým pesticidům či průmyslovým chemikáliím je vystaven. To vše může ovlivnit zdraví spermií a následně i zdraví dítěte.
Jiné změny jsou však nevyhnutelné a spojené s věkem. Mnohé studie ukazují, že kvalita spermií klesá s věkem, což může vést k neplodnosti nebo samovolným potratům. Dále se u narozeného dítěte zvýšuje riziko vyvinutí autismu, schizofrenie a určitých druhů rakoviny.
Rizikovější je věk otce
Výzkum z roku 2012 navíc ukazuje, že více genetických onemocnění u potomka je spojeno s věkem otce, ne s věkem matky. Při srovnání 20letého a 40letého otce, přenáší ten starší na své dítě dvojnásobné množství nových mutací. Riziko schizofrenie či autismu u narozeného dítěte je zároveň až třikrát větší.
„Pro mě to byl důležitý objev. Když jsem byl na škole, neustále nás upozorňovali na věk matky,“ říká Kári Stefánsson, který je jedním z autorů zkoumání. „Dalo by se říct, že naše práce je tak trochu vykoupením pro starší matky, které často kritizujeme kvůli riziku. To, co je skutečně nebezpečné, je věk otce.“
Detail dvojice spermií
Ovšem ani zde není nebezpečí až tak vysoké. Šance, že bude mít dítě některou z těchto nemocí kvůli vyššímu věku otce, se pohybuje kolem dvou procent. „To není výrazný nárůst, když se podíváme na kontext všeho, co zažíváme od našeho narození až do smrti,“ dodává Stefánsson. Výsledky studie jsou však podle něj důležité pro společnost a její nahlížení na věk otců.
Experti tvrdí, že tyto poznatky by neměly odradit starší páry od snažení. Nicméně by je měli vzít v potaz mladí lidé, kteří přemýšlí o tom, kdy chtějí mít děti.
Neplodnost muže | GENNET Praha, Liberec
Muži se stejně jako ženy podílí na zvyšujícím se počtu párů, které mají problémy s přirozeným početím.
Za účelem zjištění stavu mužské plodnosti jsou prováděna vyšetření v rámci komplexní péče o reprodukční zdraví páru. Příčiny neplodnosti u mužů můžeme rozdělit na základní tři typy.
Jedná se o pretestikulární, testikulární a posttestikulární příčiny. Dále je mužská plodnost ovlivňována s genetickými a imunologickými faktory.
Pretestikulární příčiny
Jde se o stav, kdy je neplodnost způsobena nedostatečným vývojem mužských pohlavních žláz – varlat. Ten bývá způsoben celou řadou důvodů, jako jsou například genetické odchylky, těsný oděv, jízda na kole, na koni apod.
Testikulární příčiny
V těchto případech, je příčinou neplodnosti nekvalitní ejakulát z hlediska počtu životaschopných a pohyblivých spermií. Spermie mohou mít špatný tvar, složení apod., pak hovoříme o teratospermii. Nedostatek spermií pak označujeme jako oligospermie. Úplná absence spermií v ejakulátu je nazývána azoospermie.
Faktorů, které mohou ovlivňovat kvalitu ejakulátu je celá řada. Může se jednat například o prodělanou infekci spalničkami, malárií, nádory varlat, a další onemocnění.
Posttestikulární příčiny
U mužů s posttestikulární příčinou je funkce varlat normální, ale spermie se nedostanou z těla ven. Toto může být způsobeno například neprůchodností chámovodů, absencí chámovodů, záněty prostaty, chybným vyústěním močové trubice, impotence apod.
Genetický faktor
Tento problém se týká žen i mužů, kteří sami mají nebo jsou přenašeči některé genetické vady.
Často se nemusí jednat o neschopnost otěhotnět přirozenou cestou, ale mimotělní oplodnění je v těchto případech doporučováno pro vyloučení možnosti početí dítěte s genetickou vadou.
Za účelem odhalení možného přenašečství chromozomálních vad nabízíme možnost testování genetické kompatibility páru CarrierTest.
Imunologický faktor
Imunologicky způsobená neplodnost může postihovat jak ženy, tak muže. V důsledků určitých imunologických problémů může docházet k útoku imunitních systému proti spermiím nebo proti tkáním vajíčka. Páry s imunologickými problémy pak často řeší problém se samotným početím nebo s častým potrácením.
Dle výsledků jednotlivých vyšetření může lékař doporučit další diagnostické vyšetření jako například imunologické či genetické vyšetření, vyšetření andrologem, sexuologem či jiným specialistou.
Tato diagnostika je dále doporučována za účelem odhalení a následné léčby příčiny neplodnosti.
Vše, co potřebuješ vědět o spermiogramu
Kdy je vhodné podstoupit vyšetření spermiogramu?
Vyšetření ejakulátu je jistě vhodné podstoupit v případě, když během 12 měsíců pravidelného nechráněného pohlavního styku nedojde k úspěšnému početí. Takto také zní, dle WHO, definice pro neplodnost, přičemž toto kritérium v současné době splňuje přibližně 20 % párů v produktivním věku.
Pokud muž dítě zatím neplánuje, měl by jít na vyšetření preventivně?
Preventivní stanovení spermiogramu je jistě vhodné pro každého muže, který alespoň částečně tuší, že někdy v budoucnu bude chtít mít potomka.
Informace o stavu vlastního ejakulátu je užitečná, ať už pro případný klid, že je vše v pořádku, tak pro možný záchyt případů, kdy spermiogram zcela v pořádku není, ale například jen díky režimovým a výživovým doporučením se s tím ještě něco dá dělat.
Stejně tak je možné zachytit případy, kdy by třeba ani pětiletý pravidelný nechráněný pohlavní styk ke zplození dítěte nevedl a pacient díky této informaci nemusí v budoucnu ztrácet čas svůj i své partnerky pokusy o její spontánní koncepci a rovnou může podstoupit odbornou léčbu u androloga, kdy v krajním případě mohou být pacientovi spermie získány invazivním chirurgickým zákrokem přímo z varlete či nadvarlete.
Jaké faktory mohou ovlivnit kvalitu spermiogramu?
Mužský faktor se v současné době podílí na neplodnosti párů přibližně v 50 % případů a příčin mužské neplodnosti je celá řada.
Počínaje nesestoupenými varlaty, přes hormonální poruchy, varikokélu (rozšíření žil v šourku), obezitu, obstrukci chámovodů zapříčiněnou prodělanými záněty či úrazy, po prodělanou onkologickou léčbu cytostatiky.
K negativně ovlivňujícím faktorům dále patří kouření, užívání alkoholu a jiných drog či například také tzv. sedavé zaměstnání.
Jaké další vyšetření se doporučuje k určení příčiny neplodnosti u mužů?
Pro určení plodnosti muže je spermiogram víceméně dostačujícím vyšetřením.
V některých případech, zejména v rodinách s genetickým nosičstvím některých vzácných chorob je vhodné pacienta vyšetřit klinickým genetikem.
Obecně lze však říci, že při jakémkoli patologickém stavu zjištěném díky spermiogramu je vždy zapotřebí navštívit urologa, resp. androloga, který určí další postup léčby.
Jaké jsou možnosti léčby?
Vždy záleží na konkrétním problému daného pacienta. Pouhými režimovými a výživovými doporučeními, změnou životosprávy, můžeme zlepšit např.
lehkou oligozoospermii (snížená koncentrace spermií), kdy má pacient stále šanci na úspěšné spontánní početí své partnerky.
Oproti tomu u azoospermie, tedy v případě, kdy v ejakulátu nejsou přítomny spermie žádné, je cílem zisk alespoň malého počtu spermií pro následné použití v rámci IVF a bývá tak dosaženo zejména pomocí chirurgického zákroku z nadvarlete (MESA) či z testikulární tkáně (TESE).
Možnosti léčby mužské neplodnosti jsou tedy velmi rozmanité – od změny životosprávy, přes hormonální léčbu, po chirurgické zákroky. Důležité však je, že v současné době dokážeme již téměř všechny případy mužské neplodnosti řešit některou z metod asistované reprodukce.
Jaká je vhodná prevence?
Ideální prevencí pro dobrý spermiogram je vést tzv. zdravý životní styl. Známe to jistě všichni.
Více pohybu (spermie pro svůj vývoj potřebují o několik stupňů méně, než je teplota lidského těla, takže zahřívání varlat v úzkých džínách s počítačem na klíně či na vyhřívaném sedadle automobilu spermiím rozhodně neprospívá), méně stresu (zvýšená hladina hormonu prolaktinu, způsobená stresem, negativně ovlivňuje tvorbu spermií i mužské libido), pestrá středomořská dieta, nekouřit, neužívat drogy (např. alkohol ovlivňuje spermatogenezi svým účinkem na tvorbu testosteronu).
V posledních letech dochází k výraznému zhoršování spermiogramu a hranice plodnosti. Jaké jsou podle Vás příčiny?
Příčiny tohoto stavu lze velmi dobře najít v mé předcházející odpovědi, kdy mnoho mužů výše popisovaným životním stylem nežije, ba naopak.
Pokud má muž spermiogram v pořádku může darovat sperma? Jaká jsou další kritéria darování spermatu?
Potenciálního dárce spermií je kromě spermiogramu nutné vyšetřit také na pohlavně přenosné nemoci (hepatitis B a C, HIV, syfilis a chlamydie) – vždy s negativním výsledkem, a stanovit jeho krevní skupinu a Rh faktor.
Podmínkou je také věk 18-40 let.
Dále je nutné provést některá genetická vyšetření (zejména jde o vyšetření chromozomů a také vyloučení případného přenašečství některých geneticky podmíněných chorob jako je cystická fibróza, spinální muskulární atrofie a nesyndromová hluchota s mutací v genu GJB2) a poté ještě následuje konzultace s klinickým genetikem.
Když je vše v pořádku, může zájemce o darování své spermie začít darovat. Darované spermie jsou zamrazeny a po dobu nejméně 180 dní skladovány v karanténě. Po uplynutí této doby je dárce spermií znovu otestován na pohlavně přenosné nemoci a pokud je výsledek negativní jsou spermie definitivně propuštěny pro darování.
Článek vznikl ve spolupráci se společností Pronatal, partnerem naší kampaně Sahám si na ně každý měsíc – #prsakoule.
O zdraví dítěte je třeba pečovat již před otěhotněním
O průběhu těhotenství a správném vývoji plodu se rozhoduje dávno před tím, než žena přijde do jiného stavu. Hovoří se o tak-zvané perikoncepční péči, která v sobě zahrnuje jak dobu před oplodněním (prekoncepční), tak i první tři měsíce těhotenství (perinatální).
„Pojem prekoncepční péče, tedy péče před početím, známe dlouhou dobu, ale jeho reálný obsah je dosud stále velmi nekonkrétní. Pro řadu gynekologů představuje činnost, která si nezaslouží jejich pozornost, protože o ní nejsou vůbec přesvědčeni.
Tedy ještě konkrétněji: výsledek těhotenství bude podle jejich názoru stejný, ať již žena bude před otěhotněním sledována, či nikoliv,“ vysvětluje docent Pavel Calda, gynekolog z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Jako jeden z prvních českých odborníků shromáždil informace o této problematice.
Důležitost péče o ženu před otěhotněním stoupá s trendem zvyšujícího se průměrného věku rodiček, který zasáhl všechny rozvinuté země. „Z biologického hlediska je to nežádoucí, protože zatím neumíme zastavit proces stárnutí reprodukčních orgánů. Díky asistované reprodukci a péči před otěhotněním i v jeho průběhu jsme však schopni pomoci i starším rodičkám,“ dodává lékař.
Proč je podle něho péče před případným otěhotněním tak důležitá? Především jde o to, že lze eliminovat důsledky některých zdravotních potíží i nesprávného životního stylu. Kromě toho je možné mnohem lépe naplánovat vyšetření, která jsou důležitá na začátku těhotenství. „Jinak hrozí, že se žena dostaví v době, kdy je například na vyšetření odhalující vrozené vady pozdě,“ říká Pavel Calda.
Faktory, které ovlivňují výsledek početí, se dělí do dvou hlavních skupin: Změnitelné a nezměnitelné. Změnit lze stav výživy, způsob zaměstnání, životní prostředí a styl, naplánovat očkování či dlouhodobé užívání léků.
Nezměnitelné jsou věk a zdravotní stav matky, genetické dispozice a schopnost otěhotnět.
Velká péče je již dnes věnována především diabetičkám, jejichž těhotenství je velmi rizikové – například i z toho důvodu, že se jim rodí děti s vysokou váhou.
Důkladné vyšetření rizik Co by tedy měl lékař s pacientkou probrat ve chvíli, kdy se přijde poradit, zda má, či nemá otěhotnět? Je třeba odhalit například nezhoubné nádory dělohy, zjistit, zda netrpí genitálními opary, jestli nemá gynekologický zánět či pohlavní chorobu včetně AIDS. Je třeba také pátrat po dědičných onemocněních a zjistit případné patologie pánve.
Lékař by rovněž měl vědět, zda má pacientka astma, vysoký krevní tlak, srdeční onemocnění, chudokrevnost, onemocnění ledvin či močového měchýře, nemoci štítné žlázy, žloutenku typu C, zažívací obtíže, deprese či jiné duševní poruchy, lupénku nebo jiné závažné onemocnění. Zkontrolovat je nutné všechna očkování, například i proti tetanu, a především zarděnkám.
Žena by neměla otěhotnět dříve než tři měsíce po aplikaci živé vakcíny – kupříkladu očkování proti chřipce. Pro zdravý vývoj dítěte je vedle lékařské péče nutná také iniciativa matky. Nejvíce může ovlivnit svůj životní styl, který by měla – pokud není správný – změnit ještě před oplozením a pravidla dodržovat celých devět měsíců, respektive i v době kojení.
„Během prvních dvou týdnů po oplodnění platí pro vyvíjející se buňky takzvaný zákon „všechno nebo nic“. Působení nepříznivého vlivu vede buď k zastavení vývoje zárodku, nebo naopak k úplnému zotavení bez následků. Období největší citlivosti plodu na působení zevní škodliviny je mezi druhým a osmým týdnem po početí, tedy čtyři až deset týdnů od prvního dne poslední menstruace.
Neznamená to však, že v období růstu orgánů plodu po celý zbytek těhotenství nemůže dojít k negativnímu ovlivnění funkce orgánů plodu,“ popisuje Pavel Calda. Budoucí matka by proto již před početím a v době těhotenství neměla být vystavena žádným chemikáliím nebo třeba rentgenovému záření, po otěhotnění by se pak měla vyhnout pobytu v příliš horkém prostředí, jako je sauna.
Není vhodné ani usilovné cvičení v horkém či vlhkém prostředí.
„Význam životního stylu pro budoucí těhotenství bývá přeceňován i podceňován. Každopádně plánování těhotenství je ideální dobou k posouzení životního stylu, odstranění či omezení nezdravých návyků.
Zároveň je optimální pro případné ovlivnění chování, protože měnit každodenní návyky až v těhotenství bývá obtížné a může přijít i pozdě,“ konstatuje Pavel Calda.
Platí to zejména pro drogy, alkohol, kouření, a to včetně pasívního.
Pavel Calda zároveň upozorňuje, že by se gynekologové měli zajímat i o domácí prostředí. „Lékař by měl při podezření, že je žena ohrožována například domácím násilím, využít svých možností a oznámit to orgánům státní správy či nabídnout matce možnost obrátit se na svépomocné organizace,“ soudí.
Listová zelenina ochrání mozek Vzhledem k tomu, že například centrální nervová soustava plodu se vyvíjí již od pátého týdne těhotenství, je před a v době těhotenství velmi důležitý příjem kyseliny listové. Ta se ukazuje pro zdraví plodu – především po neurologické stránce – velmi důležitá.
Zatímco potřeba energie se v těhotenství zvyšuje jen asi o 300 kcal, v případě některých minerálů a vitamínů je to až o 100 procent. Proto by žena během těhotenství měla uvažovat o složení stravy tak, aby získala potřebné množství vitamínů a minerálů a zabránila nadměrnému váhovému přírůstku.
„To jí mohou usnadnit multivitamínové preparáty speciálně připravené pro období před otěhotněním a po otěhotnění, které zajišťují dostatečný přívod minerálů a živin bez ohledu na množství a druh výživy,“ doporučuje lékař a dodává, že by to měly být výrobky osvědčených značek. Přírodním zdrojem tolik potřebné listové kyseliny je listová zelenina a brokolice.
Řada odborných studií dále doporučuje zvýšený příjem železa. Ostatní vitamíny a minerály lze získat z vyvážené stravy bez toho, že by žena musela užívat syntetické preparáty. Na trhu jsou k dispozici multivitamínové a minerální přípravky určené přímo pro těhotné ženy.
V laickém tisku se čas od času objevují informace o tom, že jejich užívání sice zajistí dostatek kyseliny listové a železa, ale na druhou stranu vede k tomu, že ženám se rodí příliš velké děti. To však Pavel Calda popírá: „Pro toto tvrzení, navíc nepodložené seriozní statistickou analýzou, se mi ve světové literatuře nepodařilo nalézt oporu.
“ Na druhou stranu je třeba mít na paměti, že nadměrné užívání vitamínů a minerálů může těhotné ženě uškodit. Týká se to především vitamínu A, C a D. Stejně tak by ženy bez porady s lékařem neměly dlouhodobě užívat žádné rostlinné preparáty ani byliny. Rizikovým faktorem ovlivňujícím jak možnost otěhotnění, tak jeho průběh i porod, je obezita.
Matce hrozí vysoký krevní tlak a těhotenská cukrovka, proto je často nutný císařský řez. Z toho důvodu je dobré včas zahájit dietu. Na druhou stranu nejsou vhodné žádné extrémy, jako jsou například vegetariánství či veganství. Pokud žena nechce ani v době těhotenství svůj životní styl změnit, měla by se poradit s lékařem.
- [*]
- info
- Co nejvíce škodí v těhotenství: Nedostatek kyseliny listové
Je prokázáno, že podávání kyseliny listové před a v době těhotenství snižuje výskyt poškození embryonálního základu nervového systému a rozštěpů rtu o 25 až 75 procent. Lidský organismus neumí vytvářet kyselinu listovou, a je proto závislý na jejím přísunu potravou.
Studie zároveň prokázaly vztah mezi nedostatkem kyseliny listové a jinými vrozenými vadami plodu včetně srdečních vad, postižení končetin, nepravidelností močového ústrojí, rozštěpů patra a vznikem některých genetických poruch.
Nedostatek kyseliny listové je navíc doprovázen vyšším počtem předčasných porodů plodů s nízkou porodní váhou či s opakovanými spontánními potraty.
Násilí
Ženy, které zažívají fyzické, sexuální nebo duševní násilí během těhotenství, rodí častěji děti s nízkou porodní hmotností. Napadení může vážně ohrozit jak matku, tak plod (odloučení placenty, krvácení, roztržení jater a sleziny či předčasný porod).
Alkohol
Alkohol způsobuje vrozené vývojové vady a je hlavní příčinou mentální retardace plodu. Vedle toho je konzumace alkoholu dávána do souvislosti se spontánním potratem, odtržením placenty, omezením růstu plodu, poruchami chování a dysfunkcí centrálního nervového systému a dokonce i zvýšeným rizikem úmrtí dítěte při porodu.
Kouření
Kouření má povšechně negativní vliv na těhotenství i plod. Ženy, které přestanou kouřit, snižují riziko obtíží s početím, předčasného odtoku plodové vody, předčasného porodu a nízké porodní váhy dítěte.
Míra nebezpečnosti souvisí s dávkou: Čím více žena kouří, tím více je těhotenství ohroženo. Lékař by měl vyvinout úsilí, aby vysvětlil ženě, jaké ohrožení znamená kouření pro plod.
Stejně nebezpečné je i pasívní kuřáctví.
Drogy
Ruku v ruce s užíváním drog přicházejí kromě podobných rizik jako u kouření a alkoholu také další extrémně rizikové faktory pro těhotenství, jako jsou infekční onemocnění matky – syfilis, HIV, hepatitida typu C. Pokud žena s užíváním drog nepřestane, rodí se děti se závislostí.
Další informace na www.gyn.cz.
Plánujete těhotenství? Je dobré, když si oba partneři před početím delší dobu čistí tělo
V 90. letech mi při natáčení řekl jeden porodník do mikrofonu, že těhotenství je jako nejhorší nemoc. Sama jsem se pak opakovaně přesvědčila, že to tak vůbec být nemusí. A také to jiní lékaři vyvracejí.
Že těhotenství může proběhnout v pohodě a v radostném očekávání, potvrdila v pořadu Zdravíčko Českého rozhlasu České Budějovice i gynekoložka Dana Preslová. Je však dobré se na něj připravit.
„Páry, které plánují rodinu, by se měly zamyslet nad svým životním stylem. Neměly by pít alkohol a kouřit, měly by zdravě jíst, sportovat, přidat do jídelníčku vitamíny. To platí jak pro ženy, tak pro muže,“ připomíná Dana Preslová.
„Žena se se svými vajíčky rodí a všechno, čím v životosprávě zhřešila, se může na stavu vajíček projevit. U mužů je to jinak. Jim se pohlavní buňky vyvíjejí 71 dní. Takže to, co dělali před dvěma a půl měsíci, se promítne do kvality jejich spermie až teď. Proto je vhodné alespoň tři měsíce před plánovaným početím odepřít si zlozvyky a vyčistit tělo,“ dodává.
Další okolností přípravy na rodičovství je tělesná hmotnost. „Je pravdou, že velká nadváha bývá překážkou otěhotnění ženy a ovlivňuje i plodnost muže. Zrovna tak příliš nízká hmotnost, třeba u anorektiček, vede ke ztrátě menstruace a nemožnosti otěhotnět. Oběma skupinám doporučujeme srovnat váhu a vrátit organismus do normálu,“ říká Dana Preslová.
Které nemoci sledovat?
Možnost otěhotnění a úspěch těhotenství mohou ovlivnit i nemoci, kterými žena trpí a které s těhotenstvím nesouvisejí. Patří mezi ně především cukrovka, poruchy štítné žlázy, poruchy srážlivosti krve, křečové žíly, epilepsie a další.
„Tyto choroby musejí být zaléčeny, a to ideálně ještě před těhotenstvím. V průběhu těhotenství musí specializovaný lékař ženu sledovat a podávanými léky vybalancovat její stav co nejblíže k normálu,“ popisuje Dana Preslová.
Screening se dělá plošně jen v případě cukrovky. O ostatních nemocech musí žena vědět, anebo sklon k nim napoví rodinná anamnéza. „Skoro polovina žen má v rodině právě diabetes. Doporučujeme jim upravit životosprávu, omezit příjem jednoduchých cukrů – ale pozor, ne úplně – a rozdělit si denní stravování na menší a častější porce,“ doplňuje gynekoložka.
Všechny těhotné ženy posílají lékaři na zátěžový test OGTT. Ten odhalí případnou těhotenskou cukrovku, která se může objevit jen na přechodnou dobu, ale také může přetrvat.
Těhotenská cukrovka je velmi nebezpečná pro plod. „To, co se stává starým lidem, že mají následkem diabetu nemocné žíly, že se jim otvírají nohy a podobně, to samé hrozí nenarozenému dítěti.
Placentární cévy mají totiž úplně jinou kvalitu než ostatní, rychle stárnou a zanášejí se. Mohlo by se tedy stát, že odejde placenta a spolu s ní i plod.
Má-li žena k diabetu sklony, je třeba ji dobře kompenzovat, aby se tomu předešlo,“ varuje Dana Preslová.
Problémy s početím má dnes přibližně každý šestý pár. Odborníci proto chtějí bojovat proti mýtům o plodnosti
Mladí lidé mají zkreslené představy o své plodnosti. Téměř dvě třetiny z nich se domnívají, že pravděpodobnost přirozeného početí v době ovulace je přibližně 50–100 %, což je vysoko nad realitou.
Věří, že nebude problém mít dítě ve 40 letech a od umělého oplodnění čekají zázraky.
Se špatnou informovaností, která pak vede k vyšší míře neplodnosti, se nyní rozhodli bojovat nejen odborníci na reprodukční medicínu.
Desítky studií, ve kterých odborníci v různých částech světa testovali znalosti lidí o rozmnožování, ukázaly, že přirozená plodnost žen se značně přeceňuje. „Informovanost v oblasti reprodukce má zásadní vliv na rozhodování o plánování rodičovství.
Páry ale často vycházejí z mylných domněnek a případný problém s neplodností si nepřipouští, ani když se jim řadu let nedaří otěhotnět. Chceme to změnit,“ vysvětluje MUDr.
Štěpán Machač, garant projektu Moje reprodukční zdraví a odborník na léčbu neplodnosti.
Vzdělávací projekt je součástí celosvětové globální kampaně, která je odpovědí na klesající porodnost a nízké povědomí. Experti na reprodukční medicínu do něj plánují zapojit gynekology a praktické lékaře, kteří tak budou mít možnost upozornit své pacienty včas na potenciální rizika.
„Vzdělávací projekt vítáme. Jsme přesvědčeni, že současný stav vyžaduje systémovou edukaci.
Kromě připomínání případných rizik a úskalí během preventivních prohlídek u praktických lékařů si pacienti budou moct o problematice zjistit více z materiálů v našich čekárnách a díky online průvodci reprodukčního zdraví pak také v klidu doma,“ popisuje MUDr. Petr Šonka ze Sdružení praktických lékařů.
O případném rodičovství by podle odborníků měli mladí lidé uvažovat několik let dopředu a zohlednit svůj životní styl.
„Jestliže se žena v 35 letech rozhodne, že chce mít dítě, a teprve na tom začíná pracovat, je to pozdě. V této době už se jí snižuje kvalita vajíček a úměrně s tím klesá i šance na otěhotnění,“ varuje MUDr. Machač.
Problémy s plodností má dnes přibližně každý šestý pár. Za posledních deset let se počet cyklů, jež mají vést k léčbě neplodnosti, téměř zdvojnásobil. Pomoc reprodukčních klinik vyhledávají stále starší páry.
„Často k nám přijdou lidé, jež očekávají, že se úspěšnost umělého oplodnění pohybuje kolem 80–90 %. Přitom šance, že žena ve věku do 35 let takto otěhotní a porodí své dítě z jednoho léčebného cyklu, je jen 20–30 %.
Jakmile žena překročí hranici 40 let, můžeme se bavit maximálně o jednotkách procent,“ říká MUDr. Tomáš Bagócsi, lékař z reprodukční kliniky Reprofit.
Ideální věk pro otěhotnění se pohybuje kolem 22–24 let, v Česku vystoupal průměrný věk prvorodiček nad 30 let.
Odborníci se shodují, že po jednom roce marných pokusů o otěhotnění je vhodné dohodnout se na konzultaci s lékařem. „S neplodností, která je způsobena různými zdravotními komplikacemi, si umíme poradit.
Mnohem častěji však před sebou máme zdravý pár ve věku kolem 40 let, kterému se nedaří otěhotnět jen kvůli vyššímu věku,“ doplňuje MUDr. Machač. Více informací o projektu najdete na www.mojereprodukcnizdravi.
cz.
O projektu Moje reprodukční zdraví
Vzdělávací projekt na podporu informovanosti v otázkách plodnosti. Je součástí globální iniciativy, která vznikla ve Velké Británii pod hlavičkou British Fertility Society.
Jeho cílem je vyvrátit mýty, které panují v oblasti reprodukční medicíny, a přimět mladé lidi včas přemýšlet nad případným rodičovstvím. Odborným garantem je MUDr. Štěpán Machač, Ph.D.
, předseda Sekce asistované reprodukce České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP.
www.mojereprodukcnizdravi.cz