Průjem u dětí – Vše o zdraví

Akutní
infekční gastroenteritida je nejčastější příčinou průjmu
u dětí. Obzvlášť často jím onemocní kojenci nebo malé děti do třetího roku. Při průjmu stolice nepříjemně zapáchá a dochází k častějšímu a řidšímu vyprazdňování než obvykle.

Průjem u dětí - Vše o zdraví

O průjmu hovoříme za následujících okolností:

  • kojenci: denně více než pět řídkých stolic,
  • starší děti: denně více než tři řídké stolice.

V našich zeměpisných šířkách a délkách probíhá více než 90 % průjmů akutní formou (doba onemocnění max. dva týdny). Příčinou jsou většinou infekce střeva. V těchto případech se hovoří o akutním infekčním zánětu žaludku
a střeva (akutní infekční gastroenteritida).

Příznaky

Po inkubační době
1–7 dní dochází většinou k vodnatým průjmům
doprovázených nechutenstvím
, nevolností, zvracením, horečkou, bolestmi břicha a hlavy nebo příznaky podobajícími se chřipce
. Stolice s krví se považuje za výstražný signál – v těchto případech byste měli vyhledat okamžitě pediatra.

Další obtíže závisejí v první řadě na rozsahu ztráty tekutin a elektrolytů
. Při odpovídajícím doplňování tekutin odezní zvracení většinou během dvou dní, průjem pak během 2–7 dní.

Příčiny

Akutní onemocnění průjmem jsou téměř vždy způsobena infekcemi s různými původci:

  • Viry
    :
    asi 40 % akutních gastroenteritid je v prvních rocích života způsobeno rotaviry. Ojedinělými původci jsou mj. adenoviry, noroviry a enteroviry.
  • Bakterie: asi u 20 % nemocných dětí jsou ve stolici prokázány jako původci bakterie (především Campylobacter jejuni, Yersinia, Salmonella, Shigella, patogenní
    Escherichia coli nebo Clostridium difficile).
  • Paraziti
    :
    Giardia lamblia, Cryptosporidium, Entamoeba a další jsou příčinou v méně než 5 % případů.

Infekce se přenese většinou prostřednictvím rukou, potravin, pitné vody nebo používaných předmětů znečištěných fekáliemi.

 Bakteriální
infekce získaná prostřednictvím potravin se objevuje hlavně po požití nedovařeného masa (Yersinia, Campylobacter, Salmonella) a pokrmů ze syrových vajec (Salmonella).

Dalšími častými zdroji infekce jsou syrové mléko nebo přímý kontakt s infikovaným
dobytkem. Ojediněle se mohou průjmy objevit také jako následek přemíry potravy, alergií nebo otravy.

Co mohou udělat rodiče?

Posoudit stav hydratace dítěte:

  • Zvednutí části kůže, např. na břišní stěně nebo na hřbetu ruky, mezi palcem a ukazováčkem. Je-li dítě dobře hydratováno, po uvolnění stisku se kůže okamžitě vrátí do původní polohy. Pokud se kůže do původního stavu vrací pomaleji (typicky několik sekund), může to být známkou dehydratace.
  • Posouzení hydratace sliznic, např. očního víčka
    , jazyka nebo úst: jsou-li sliznice
    suché, ukazuje to na již značnou dehydrataci
    . Je nutná rychlá reakce, především u kojenců nebo malých dětí.

Jedním z často úspěšných prvních kroků je tzv. čajová pauza (doporučuje se pouze u větších dětí!): k tomuto účelu se dodržuje po dobu pěti až šesti hodin absolutní vynechání stravy, tzn. děti nesmějí nic jíst. Během této doby přijímají pouze dostatečné množství černého neslazeného čaje. Rozhodující přitom je, aby tekutina byla přijímána po hltech, nikoli ve větším množství najednou.

Diagnóza

Lékař se při rozhovoru s rodiči bude ptát především na následující:

  • začátek, konzistence a četnost průjmu, případně stolice s příměsí krve,
  • začátek a četnost zvracení,
  • horečka
    ,
  • příjem tekutin a potravy v uplynulých 24 hodinách,
  • produkce moči
    ,
  • nedávné pobyty v zahraničí nebo nemocnici,
  • konzumace antibiotik
    a jiných léků,
  • onemocnění vyskytující se v okolí,
  • základní onemocnění
    dítěte: především imunitní vady, onemocnění látkové přeměny a střev,
  • nedávno absolvované přechody na jinou stravu,
  • rizikové faktory
    pro infekce střev, jako např. konzumace syrového mléka nebo syrového masa.

V návaznosti nato se dítě vyšetří a zváží, dále se pak posoudí rozsah dehydratace. U nekomplikovaných gastroenteritid není prokázání původce nutné.

Ovšem v případě těžkých průběhů, případně průvodních onemocnění, krátce trvajících pobytech v rizikových zemích či u kojenců mladších tří měsíců by se tato prokázání měly dělat.

Případně jsou nutná vyšetření krve a moči či zobrazovací metody
jako ultrazvuk
nebo endoskopie
.

Léčba

V popředí stojí doplňování ztráty tekutin a elektrolytů (iontů). Dále by měly děti pokud možno dostávat vyváženou stravu, případně přejít na potravu úměrnou jejich věku. Pouze v těžkých případech je nutná medikamentózní léčba
.

Příjem tekutin a elektrolytů (iontů):

  • Nejde-li o dehydrataci, musejí se doplnit pouze běžné ztráty. K tomu je vhodný např. čaj s trochou soli a cukrem, ale také již připravené čajové směsi z lékárny.
  • Kojenci a děti s lehkou až mírnou dehydratací mohou být ve většině případů úspěšně rehydratováni pomocí speciálních pitných režimů (orální rehydratační roztoky, ORR). K této léčbě může docházet po poučení lékařem doma, ambulantně v ordinaci či v nemocnici.
  • Děti postižené velmi silným průjmem, tzn. s výraznou dehydratací, narušeným vnímáním a oběhovým šokem
    se musejí léčit v nemocnici s intenzivní péčí. Děti do pěti let by neměly dostávat doma připravované džusy nebo míchané nápoje se solí a cukrem, protože tato řešení vykazují často odlišné složení. Všeobecně jsou k rehydrataci nevhodné nápoje jako Coca Cola a džusy.

Strava:

  • Kojené děti by během akutního
    průjmu měly být i nadále kojeny. Má-li dítě kvůli ztrátám tekutin žízeň častěji než obvykle, mělo by být k prsu přikládáno častěji. V kojení by se mělo pokračovat i v případě, že je podáván orální rehydratační roztok (ORR).
  • Během a krátce po průjmu je třeba vyvarovat se přechodů na jinou stravu.
  • Kojenci, kteří jsou krmení z lahve, dostanou neředěnou mléčnou potravu pro kojence.
  • U kojenců, kteří dostanou hypoalergenní kojenecké mléko, by mělo být ponecháno.
  • Malé a starší děti s lehkou až středně těžkou dehydratací by měly nejpozději do čtyř až šesti hodin po započetí rehydratace dostat jejich obvyklou stravu. Nejlépe se začíná s odtučněnými jídly z těstovin, brambor nebo rýže, nebo s ovesnou a krupicovou kaší, slanými tyčinkami
    , chlebem nebo polévkami (např. bramborovou, mrkvovou). Pokud tato jídla nevyzvrací, lze přejít na normální stravu.
  • Je třeba vyvarovat se džusů s vysokým podílem fruktózy
    , sacharózy
    nebo sorbitu (např. jablečného či hruškového).

Léky:

  • Medikamentózní léčba je u nekomplikované gastroenteritidy nutná jen velmi ojediněle. Nicméně některé léky mohou dobu onemocnění průjmem prokazatelně zkrátit, např. racecadotril nebo probiotika
    (především Lactobacillus
    rhamnosus GG). Nasazení antibiotik je smysluplné také jen ve výjimečných případech.

Prevence

K prevenci infekcí střeva se doporučují následující opatření:

  • kojení (i částečné),
  • dodržování hygienických opatření, především mytí rukou (hlavně před přípravou jídel, případně při manipulaci s potravinami, před kojením
    , po návštěvě toalety či po výměně plen),
  • vyhýbání se nedostatečně neupravenému masu, jídlům ze syrových vajec (Salmonella) či ze syrového mléka,
  • zamezení přímému kontaktu s infikovaným dobytkem,
  • očkování
    : pro kojence a malé děti je doporučeno očkování proti rotavirům (viz článek Rotavirové průjmy).

Kdy jít ihned k lékaři?

Ve většině případů odezní akutní průjem při dodržení uvedených opatření nebo při terapii doporučené pediatrem
do několika málo dní zcela bez problémů.

Pediatra byste měli okamžitě kontaktovat v případě, že pozorujete některý z následujících příznaků:

  • dítě odmítá pít,
  • dítě trpí průjmem a zvracením zároveň,
  • objevuje se stolice s příměsí krve,
  • dítě má vysokou horečku a/nebo zároveň bolesti břicha
    ,
  • břišní stěna dítěte je zcela napnutá,
  • průjem přetrvává u kojenců již 6 hodin, u malých dětí 12 hodin a u dětí školního věku 18 hodin.

informace, léčba, prevence >>

S průjmem je většina dospělých velmi dobře obeznámena. Jakmile se však stanete rodiči, je nutné zjistit si o tomto onemocnění více informací. Pro děti, zvláště pak pro novorozence, je průjem velice nebezpečný a při zanedbání může skončit i smrtí miminka.

Na těchto stránkách vám přiblížíme základní informace o dětském průjmu a poradíme vám, jak se v takové situaci nejlépe zachovat. Odměnou vám bude zdravý a spokojený potomek.

Průjem u dětí - Vše o zdraví

Co byste měli vědět o dětském průjmu

Průjem není nemoc, ale symptom více zdravotních problémů. Za svůj život ji dostane téměř každé dítě. I když je průjem běžný a pro nejmenší děti může být závažný, je důležité pochopit, kdy je třeba vyhledat pomoc.

Průjem se často definuje jako zvýšení denní frekvence stolice na dvojnásobek obvyklého počtu u kojenců, nebo tři a více vodnatých stolic za den u starších dětí.

Každý rodič by měl vědět, že frekvence stolice se mění s věkem a stravou dítěte. Pro nejmenší kojence je normální mít 3 až 10 stolic denně. Liší se to v závislosti na jídelníčku dítěte – kojené děti mají častější stolici. Batolata a starší děti mají obvykle 1 až 2 stolice denně.

Nejčastější původci průjmových onemocnění

Většina případů průjmu je způsobena infekcí v trávicím traktu. Rozlišujeme průjem způsobený virovou, bakteriální nebo parazitní infekcí a neinfekční formy průjmu.

  • Příznaky virové infekce mohou zahrnovat horečku (teplotu vyšší než 38 ° C), vodnatý průjem, zvracení, křeče v břiše, nechuť k jídlu, bolest hlavy a bolest svalů. Novorozenci a batolata se většinou nakazí virovou gastroenteritidou (střevní virózou)
  • Bakteriální infekci je někdy obtížné odlišit od virové infekce. Vyskytují se častěji na místech, kde hrozí nebezpečí kontaminované pitné vody. Přetrvávající vysoká horečka (vyšší než 40 °C) a průjem, který je krvavý nebo obsahuje hlen je častým příznakem průjmu bakteriálního původu. Většina dětí s bakteriální infekcí nepotřebuje antibiotika, nicméně v některých případech může být léčba antibiotiky nezbytná. Nejtypičtějším případem bakteriální infekce je salmonelóza.
  • Stejně jako bakteriální infekce i parazitní infekce se nejčastěji vyskytují v místech, kde je nebezpečí kontaminované pitné vody a nesprávné zacházení s odpadními vodami, a proto se parazitní infekce objevují především v rozvojových zemích. Průjem způsobený parazitní infekcí může trvat několik týdnů až měsíců.
  • Mezi neinfekční formy průjmu patří alergie na určité potraviny (např. alergie na lepek- gluten, celiakie), intolerance laktózy (nesnášenlivost mléčného cukru), dietní chyba (nesprávná / nadměrná konzumace určité potravy), otrava jídlem (infikované, špatně uskladněné potraviny), vedlejší účinky antibiotik, psychicky podmíněný průjem, náhlá břišní příhoda (akutní zánět slepého střeva, střevní neprůchodnost).

Virové, bakteriální a parazitní infekce jsou nakažlivé onemocnění a rodiče se tak mohou také snadno nakazit a šířit infekci spolu s dítětem.

Dítě je nakažlivé po celou dobu, během které trpí průjmem. Některé děti však mohou šířit nákazu i před tím, než se objeví viditelné příznaky.

Malé procento dětí může nákazu šířit i týdny, měsíce či roky poté, co příznaky průjmu zmizely.

Nejdůležitější je včas průjem rozpoznat a rychle začít jednat. Jak? To se dozvíte na stránce s příznaky dětského průjmu.

Chci se dozvědět více o nebezpečných příznacích dětského průjmu >>

Jak zvládnout průjmy u dětí a kdy raději vyrazit k lékaři

Zažívací obtíže trápí dospělé zrovna jako děti. Zatímco těm větším nebývá problém situaci vysvětlit, pro ty menší (i jejich rodiče) může být průjem pořádnou zátěží. Jak vše zvládnout a kdy se vyplatí vyrazit s nemocným potomkem k lékaři?

Průjem u dětí - Vše o zdraví

Už vám nic neunikne!Přidejte si web na hlavní stránku Seznam.cz.

Zajímavé:  Modřiny na nohou bez příčiny - Vše o zdraví

Nejčastěji je způsobují průjmy u dětí dietní chyby, příčinou ale mohou být také bakterie, paraziti nebo plísně. Léčba průjmu si ve většině případů vyžádá nanejvýš týden, především u malých dětí ale mohou být tyto dny obzvlášť náročné.

Proč zrovna naše dítě

Žízeň, suchá kůže i sliznice, teplota, vpadlé oči, bolesti hlavy, a především opakovaná řídká stolice. To jsou nejčastější projevy průjmového onemocnění.

Průjem může mít mnoho příčin: „Nejčastěji se jedná o průjem infekční, u malých dětí virový, který se i během několika hodin rozšíří v domácnosti nebo kolektivu dětí.

Méně často se pak jedná o průjem bakteriální, například salmonelový, a vzácně parazitární,“ vysvětluje dětská lékařka MUDr. Romana Benešová.

Častou příčinou jsou nevhodné potraviny nebo jejich kombinace, ale i jejich kontaminace znečištěnou vodou nebo plísní. Pokud se průjem u dítěte vyskytne, je velmi důležité sledovat, jaké množství a jakých tekutin během dne vypije.

Stejně tak je zapotřebí věnovat pozornost stolici a její konzistenci, tedy zda je vodnatá, kašovitá, nebo zda neobsahuje příměs krve či hlenu.

Pokud dítě zvrací, má zvýšenou teplotu nebo vysokou horečku a odmítá přijímat tekutiny, pak okamžitě kontaktujte lékaře.

Tekutiny v hlavní roli

Zatímco nechutenství je přirozenou obranou organismu před příjmem potravy v průběhu nejakutnější fáze průjmu, mnohem častějším problémem je dehydratace.

K ní totiž může dojít již během několika hodin: „Zásadní je zachovat nebo zlepšit zavodnění dítěte. Kojené děti jsou nadále plně kojeny bez omezení. U nekojených a starších dětí postačí na začátku a u lehčích průjmů slabší hořký černý čaj.

Pamatujte, že čaje přislazované cukrem nebo medem průjem ještě zhoršují,“ doporučuje Romana Benešová.

Zcela nevhodné jsou podle jejích slov často používané „kolové“ nápoje. V případě intenzivnějších nebo déletrvajících průjmů podávejte dětem iontové nápoje: „Tekutiny podávejte po lžičkách a častěji. Měly by mít pokojovou teplotu, aby nevyvolávaly zvracení,“ dodává pediatrička.

Klinický psycholog Mgr. Petr Křenek potom doporučuje podávat tekutiny jako různé „kouzelné“ nápoje, které dítě zná z pohádkových příběhů.

Jejich servírování lze také ozvláštnit speciální skleničkou, dětským nádobíčkem či „maminčiným“ oblíbeným hrnečkem.

Důležité je rovněž dodržování vhodného dietního režimu, do nějž patří například starší pečivo, suchary, vařené brambory s mrkví anebo rozmačkaný banán pro menší děti.

Pro pomoc do lékárny

Přestože je pravidelné užívání přípravků na průjem až do odeznění nemoci nutností, podat malému dítěti jakoukoliv tabletku bývá nadlidský úkol.

Dětem do šesti let jen obtížně vysvětlíte, že je to „pro jejich dobro„.

Někteří rodiče prosí, slibují hračku nebo nějakou výhodu, jiní se uchylují k násilnému podávání léků, vyhrožují nemocnicí nebo strašidlem, ani jedna varianta však není správná.

„Tabletky černého uhlí existují i v práškové formě, ale jsou doporučovány především při podezření na otravu potravinami, léky, houbami a podobně.

K léčbě průjmu z jiných příčin je ideální speciální rozpustný přípravek, který seženete v lékárně a který navíc dětem zachutná díky příchuti banánu,“ říká pediatrička Romana Benešová, a dodává, že podávání účinné látky v nápoji je pro děti mnohem příjemnější, protože jim vůní připomíná džus nebo koktejl.

Jak naučit děti mýt si ruce

Dodržování hygieny je v případě průjmových onemocnění nezbytné. Starším dětem to můžete vysvětlit, těm nejmenším zase ulehčit hrou.

„Malé děti nikdy nemyjte násilím a nekřičte na ně. Přistupujte k nim klidně a pomalu, buďte šetrní a snažte se odvrátit jejich pozornost. Zapojte fantazii a vezměte si na pomoc například oblíbenou hračku, kterou samo umyje a která si s ním bude povídat,“ doporučuje psycholog Petr Křenek. Podle jeho slov právě hračky a společné hry s rodiči uzdravují nejvíce.

Odveďte pozornost

Všímejte si, jak se vaše dítě cítí. Průjem jej vyčerpává, je unavené a chová se neobvykle. Některé děti polehávají a samy tlumí své fyzické aktivity, menší se mračí, pláčou, bývají mrzuté, netečné, nebo naopak agresivní. „Průjmové onemocnění vyvolává zejména u malých dětí pocit ohrožení.

Strach a úzkost způsobují, že děti bývají napjaté a neklidné, podrážděné, plačtivé nebo výbušné, mnohdy dochází ke zrychlení řeči, roztržitosti a pocení. Tělo může na stres reagovat i zvýšenou srdeční aktivitou, zrychleným dýcháním, zvýšeným svalovým napětím a suchostí úst,“ vysvětluje Petr Křenek.

Dětem od batolecího věku pomáhají překonat úzkost plyšové hračky. Plyšový kamarád v náručí je uklidňuje a přináší jim pocit bezpečí. V období mezi třetím a šestým rokem života se děti zase rády proměňují v někoho jiného, skvěle proto mohou zabrat různé hry, které jim to umožňují.

Dítě, které je v době nemoci v sociální izolaci, potřebuje podle psychologa především pozornost: „Je velmi důležité věnovat zejména těm nejmenším dětem dostatek času, nikam nespěchat a odvést jejich pozornost od akutních potíží společnou stolní hrou, čtením knihy, anebo jim nabídnout různé kreativní hry, například omalovánky.“

Štítky: děti, průjem, zdraví

Autor článku: Petra Chmelová

Virový průjem patří u dětí k nejčastějším onemocněním

Řidší stolička může přechodně provázet jakékoli horečnaté onemocnění i růst zoubků. Dokonce i potíže s vyprazdňováním ve smyslu zácpy, se kterými se setkáváme v batolecím a předškolním věku, mohou být provázeny málo obsažnými řídkými stoličkami, tzv. pseudoprůjmem.

Vlastní příčinou průjmu je buď zvýšené uvolňování vody do střeva a její nedostatečné vstřebávání, nebo zvýšený pohyb střevních kliček. Rozlišujeme průjem akutní, který je u dětí nejčastější a při správné léčbě trvá maximálně do 2 týdnů, a průjem chronický, trvající déle než 2 týdny.

Virové průjmy

Téměř každé dítě do tří let věku onemocní virovým průjmem, často i vícekrát. Nejčastějším původcem nákazy jsou tzv. rotaviry, dále adenoviry, enteroviry, koronaviry. Nákaza se šíří velmi snadno přímým kontaktem mezi dětmi a dospělými. Časté jsou infekce v kolektivech dětí, v kojeneckých ústavech. Nakazit se občas mohou i děti hospitalizované na dětských odděleních.

Rychlému šíření napomáhá nedůsledná osobní hygiena. Viry jsou ale odolné i proti mnoha dezinfekčním prostředkům. Největší výskyt virových průjmů je v zimních měsících.

Onemocnění se nevyhýbá ani novorozencům, ale díky protilátkám proti těmto virům získaným z mateřského mléka většinou nezpůsobí kojenému dítěti potíže.

Kojení a protilátky v mateřském mléce jsou důležitým ochranným faktorem kojenců před touto nákazou.

Příznaky

Onemocnění začíná většinou po 1–3 dnech od nákazy a projeví se nechutenstvím, vzestupem teploty, horečkou a zvracením, ke kterému se postupně přidá vodnatý průjem, někdy s příměsí hlenu a krve.

Zvracení posléze ustane, ale zůstává nechutenství a průjem pak trvá ještě obvykle 4–7 dnů). Děti jsou unavené, schvácené, odmítají pít.

U kojenců hrozí odvodnění (dehydratace), proto závažnější průběh nemoci vyžaduje hospitalizaci a intenzivnější léčbu.

Léčba

Závisí na věku dítěte a závažnosti průběhu nemoci. Základem jsou dietní opatření. Liší se podle věku a podle toho, zda je dítě kojeno.

Kojení nepřerušujeme. Mateřské mléko totiž obsahuje látky, které ochraňují střevní sliznici a pomáhají jí zbavit se původce průjmu.

Zvýšené ztráty tekutin, ke kterým při průjmu dochází, doplňujeme rehydratačním roztokem s obsahem minerálů, které lze běžně zakoupit v lékárně (např. rehydratační roztok Kulíšek nebo ORS 100).

Roztok se podává v množství 10 ml/kg hmotnosti dítěte při každé stoličce společně s kojením. Podáváme ho chlazený, po malých dávkách (po lžičkách). Nelze ho ochucovat šťávami nebo džusy.

U nekojeného dítěte je vhodné v prvních čtyřech hodinách podat rehydratační roztok v množství alespoň 30–50 ml/kg hmotnosti dítěte. Poté pokračujeme v podávání mléka, které dítě pilo před onemocněním.

Vhodné je připravit mléko místo ve vodě v rýžovém odvaru. Neztrácí kalorickou hodnotu a dítě ho lépe tráví.

Ztráty tekutin přitom doplňujeme rehydratačním roztokem v množství 10ml/ kg hmotnosti po každé průjmové stoličce.

Starší kojenec, zvyklý na nemléčné příkrmy, může při průjmu dostávat zeleninovou polévku, rýžovou nebo bramborovou kaši, banánové či jablečné pyré, rýži s masem. Jídlo nesmí být tučné.

U dítěte staršího 1 roku věku postupujeme zpočátku stejně jako u mladšího nekojeného, tedy podáváme rehydratační roztok a po 4 hodinách přecházíme na mixované brambory, jablečné, mrkvové, banánové pyré, rýži s drůbežím masem, housky, rohlíky, suchary, starší pečivo. Základem diety je tedy opět omezení tuků. Mléko a mléčné výrobky podáme, až když se četnost a množství stoliček zmenší.

Jak připravit rýžový a mrkvový odvar?

Rýžový odvar

Potřebujeme: 2,5 dkg rýže, 500 ml vody vhodné pro kojence.

Postup: Rýži rozvaříte doměkka a rozmixujete. Převařenou vodou doplníte do 500 ml. Rýžový odvar můžete osladit 2 dkg Glukopuru (hroznového cukru). Rýžový odvar lze připravit také z instantní nemléčné rýžové kaše.

Mrkvový odvar:

Potřebujeme: 1 středně velká karotka (mrkev musí být čerstvá s nízkým obsahem dusičnanů!), 500 ml vody vhodné pro kojence.

Postup: Omytou, dobře očištěnou čerstvou karotku nastrouhejte najemno a rozvařte (asi 30 min). Rozmixujte a doplňte převařenou vodou do 500 ml. Ničím neochucujte. K jednoduché přípravě mrkvového odvaru můžete použít kojeneckou výživu ve skleničce – mrkvovou polévku, kterou menšímu kojenci zředíte vodou, budete-li ji dávat v lahvi, nebo neředěnou podáte po lžičce.

Mrkvový odvar lze kombinovat s rýžovým. V lékárnách i v marketech je k dostání rehydratační roztok ORS 200 s přídavkem mrkve a rýže pro kojence od 4. měsíce.

Pozor na oblíbenou coca-colu, džusy apod. – sladké nápoje nejsou pro svůj vysoký obsah cukru k léčbě průjmu vhodné a mohou ho ještě zhoršit. Navíc obsahují jen velmi malé množství potřebných minerálů. Podávání čaje nebo minerálek bývá úspěšné při lehkém průjmu, kdy nedochází k větším ztrátám minerálů a odvodnění dítěte.

Zvláštní dietní mléka s nízkým obsahem mléčného cukru-laktózy (Alidiar, Nestlé al 110, Nutrilon low lactosae) nepatří k základním léčebným opatřením. V některých případech jsou vhodná k přechodu na normální stravu. Rozhodnutí o jejich užití ponechme na lékaři.

Protiprůjmové léky

Ke kratšímu trvání průjmu přispívají léky, které na sebe naváží nežádoucí látky v postižených střevních kličkách a pomohou je tak rychleji vyloučit z těla (např. Smecta, živočišné uhlí).

K léčbě jsou vhodné, ale nejsou nutné. Také probiotika mohou pomoci zkrátit trvání průjmu.

Probiotické bakterie v podobě potravinového doplňku nebo přidané výrobcem přímo do kojeneckého mléka pomáhají obnovit zdravou střevní slizniční flóru a upravit funkci střeva.

Riziko dehydratace

Nedaří-li se průjem zvládnout, stolice jsou časté a zejména přidruží-li se zvracení, může u dítěte rychle dojít k odvodnění organismu a rozvratu vnitřního prostředí.

Dítě by mělo být vyšetřeno lékařem, který zhodnotí, zda lze další léčebná opatření provádět doma (ambulantně), nebo zda je nutná hospitalizace dítěte a jeho intenzivní léčba pro možnou závažnou poruchu vnitřního prostředí dítěte, ohrožující jeho život.

Prevence proti rotavirovému průjmu

Kojence je možné proti rotavirům očkovat. Vakcínu v současné době zdravotní pojišťovny nehradí. Očkovací látka je ve formě roztoku, který dítě spolkne. Podává se v závislosti na typu vakcíny ve 2–3 dávkách od 9. týdne věku s odstupem 1–2 měsíců. Může se podat souběžně s hexavakcínou.

Zajímavé:  Operace žlučníku - Vše o zdraví

Průjem

Průjem je opakované vyměšování řídké stolice. Je to příznak onemocnění nebo poruchy v trávicím traktu. Může provázet značný počet různých chorobných stavů.

Je porušeno vstřebávání vody a některých dalších látek ze střeva zpět do krevního oběhu nebo dochází k nenormálnímu vylučování vody a minerálních látek z krevního oběhu do střeva.

Za průjem můžeme označit 3 a více neformovaných, až vodnatě řídkých stolic za den

Příznaky průjmu

Časté stolice kašovité až vodnaté i s příměsí hlenu, hnisu, nebo krve, nucení na stolici, pocit nevolnosti, nechutenství, zvracení, bolesti až křeče břicha, celková slabost, únava, úbytek na váze, občas bolesti svalů, zvýšená teplota nebo zimnice.

Příčiny průjmu

Nastává často po kontaktu s infikovaným člověkem, při špatné hygieně, nevhodnou, nezvyklou nebo špatně upravenou stravou. U dětí mohou být průjmy vyvolány též nesnášenlivostí (intolerancí) některých látek, zejména při změně složení stravy (kravské mléko, lepek a další). Nejčastější příčinou jsou infekční onemocnění (Salmonela, Shigela).

Při obtížích v rámci kolektivů jsou průjmy často způsobeny virovými infekcemi (rotaviry, enteroviry). Cestovatelské průjmy z konzumace nezvyklých jídel, infekce bakteriemi či viry, atypickými pro organismus. Průjmy vznikají při užívání některých léků (např. antibiotika, přípravky železa).

Mohou být i projevem onemocnění žaludku, žlučníku, jater, tenkého i tlustého střeva, ledvin, štítné žlázy.

První pomoc při průjmu

Při průjmovém onemocnění pijte hodně vody a čirých tekutin, abyste zabránili dehydrataci, vyvarujte se všech potravin, které vám osobně průjem zhoršují. Nejezte citrusové ovoce a potraviny s vysokým obsahem vlákniny alespoň jeden nebo dva dny po skončení průjmu; jezte nedráždivé potraviny, například suchary, banány, bílou rýži, vařenou mrkev.

Návštěva lékaře při průjmu

Je nutná při těžkých průjmech spojených s velkou ztrátou tekutin zejména u novorozenců, kojenců, malých dětí a starších lidí. Trvá-li průjem u ostatních delší dobu (cca 3 dny) nutno vyhledat lékaře. U dětí kojenců a malých dětí nejdéle druhý den.

Prevence průjmu

Cestujete-li do oblastí, kde může snadno dojít k průjmu, jezte jen důkladně tepelně upravenou stravu. Vyhýbejte se kostkám ledu a používejte pouze balenou vodu v lahvích i k čistění zubů.

Léčba průjmu

Léky na předpis

Při průjmu je důležitá náhrada tekutin, léčba zaměřená na snížení frekvence stolic a při infekčním původu i specifická antibakteriální léčba (Salmonela, Shigela, často cestovní průjem).

Přírodní a doplňková léčba

Používají se léky snižující frekvenci stolic (protiprůjmové), které zamezují ztrátám vody (dehydrataci) a minerálů, která může být velmi nebezpečná zejména starším lidem a malým dětem. Proto je důležité podávat dostatečné množství tekutin s minerály. Používají se adsorbencia (tzv.

černé medicinální uhlí), jehož povrch je schopný vázat rozličné látky, dále střevní antiseptika, která působí na řadu patogenních mikrobů, ale ne na normální střevní flóru, a syntetické alkaloidy opia, které jsou bez rizika závislosti a bez účinku na bolest, zato se silnými protiprůjmovými účinky především u tzv. funkčních průjmů.

V doplňkové terapii se používají také přípravky probiotika pro obnovu střevní mikroflóry s obsahem Lactobacilus acidophilus (bakterie mléčného kvašení). Mají nevýznamné nežádoucí účinky a lze je podávat i velmi malým dětem. Lze používat různé rostlinné čaje nebo čajové směsi s obsahem tříslovin, které mají výrazný protiprůjmový účinek.

Třísloviny zpomalují střevní pohyb a mají i dezinfekční účinek. Často bývají kombinovány s léčivými rostlinami obsahujícími slizy (mají ochranný účinek) a flavonoidy (protizánětlivý účinek).

Lze užívat vitamíny skupiny B potřebné po udržování svalového napětí trávicího traktu, pro zklidnění psychiky a ke zlepšení vstřebávání, produkty s česnekem, který podporuje trávení a rozklad toxinů ve střevě a má bakteriocidní účinky. Aloe vera má velmi hojivé účinky na trávicí trakt a pupalkový olej, který slouží k doplnění esenciálních mastných kyselin potřebných k ochraně střevní stěny.

Průjmové onemocnění u malých dětí – dietní opatření

Dieta je v léčbě průjmu zcela zásadní a má svá pravidla, která je nutné dodržovat. Co tedy vařit? Co děti při tomto onemocnění smí, a co pro ně naopak vůbec není vhodné?

Při průjmovém onemocnění dítěte je na prvním místě ohlídat dostatečné zavodnění organismu. Při průjmu totiž dochází ke značné ztrátě tekutin, která musí být vždy nahrazena. Pokud se to nedaří, je třeba vyhledat lékařskou pomoc. U malých kojenců může dehydratace vzniknout během pár hodin a dítě se tak může dostat do vážného stavu.

Příznaky dehydratace u dětí: suché rty a sliznice, neklidnost a plačtivost, které přecházejí v apatii, spavost, u miminek výrazně propadlá velká fontanela (vazivové spojení na hlavě v místech, kde se potkávají kosti utvářející lebku). Dalším důležitým příznakem jsou suché plenky – dehydratované miminko nečurá.

Rozdělení diety podle věku dítěte:
 

Miminka od narození do 6 měsíců

Všeobecně se u průjmového onemocnění vždy snažíme omezit příjem mléčné stravy, miminka ale mají výjimku.

Jelikož jsou děti do půl roku prakticky výlučně na mléčné stravě, rozdělíme tento věk dětí ještě na další dvě podkategorie:

  • Děti kojenépři průjmovém onemocnění děti kojit nepřestáváme ani mateřské mléko nevynecháváme a kojíme dál dle potřeb miminka. Před kojením se ale snažíme podávat miminku 5-6x denně 50-80 ml rýžového odvaru.
  • Děti nekojené – do zlepšení příznaků se doporučuje umělé mléko úplně vysadit a nahradit ho rýžovým odvarem, rehydratačním roztokem a čajem. Děti od 4 měsíců mohou i mrkvovou šťávu. Pokud dojde ke zlepšení, zavedeme opět mléčnou stravu. V prvních dnech je ale vhodné připravit umělé mléko naředěné rýžovým odvarem (větší poměr odvaru než umělého mléka).

Pozor, pokud vidíte, že se nedaří zachovávat vodní bilanci, a miminko ztrácí více tekutin, než jste schopni doplnit, neváhejte a vyhledejte lékařskou péči. Malí kojenci jsou v případě virových průjmů v ohrožení života kvůli nebezpečné dehydrataci, která může vzniknout během několika hodin.

Děti od 6 měsíců do jednoho roku věku

V tomto věku je u dětí zcela nezbytné úplně vysadit mléčné výrobky. Při průjmu dochází k poruše vstřebávání laktózy, a proto se mléčné výrobky zařazují v rámci diety jako poslední. Dětem podáváme jídlo častěji a v menších dávkách než obvykle.

V prvních dnech podávejte dětem pouze rýžový a mrkvový odvar. K obědu můžete dítěti rozvařit rýži s trochou mrkve, případně pro změnu kombinaci brambor s mrkví. Opět platí dodržování pitného režimu a správné rehydratace dítěte. V případě, že se nedaří nahradit ztráty tekutin, vyhledejte lékařskou péči.

Zprvu podávejte dětem nemastné příkrmy, jako je mrkev, brambory, rýže a vše bez masa. Dětem se kombinace většinou přejídá, proto trochu měňte konzistence – můžete udělat třeba bramborovou a rýžovou kaši.

Pokud se příznaky nehorší, můžete pomalu zařadit do jídelníčku ovoce. Začínáme převařeným jablíčkem zbaveným slupky i jádřince, banánem.

Vhodná je i jablečná přesnídávka a dětmi oblíbené piškoty, starší rohlík a černý čaj.

Pokud děti snídají či večeří kaše, kupte jim jejich nemléčné verze a připravte kaši z mléka bezlaktózového.

Děti nad 1 rok věku

Důležitá je vždy rehydratace. Dítě musí pokrýt ztráty, se kterými se organizmus potýká. Mezi vhodné nápoje patří rehydratační roztoky, které jsou obohacené o minerály, a dále černé čaje. Pokud by se nedařilo dítě zavodnit a příjem tekutin by byl nízký i přes přetrvávající průjem, je nutná nitrožilní rehydratace v lékařském zařízení.

Zcela nevhodné jsou při dietě ovocné šťávy, sycené nápoje, limonády a džusy.

Stejně jako u mladších dětí je i u této věkové kategorie kladen důraz na vynechání mléčných produktů. Začínáme rýžovým odvarem, přidáme odvar z mrkve, z příloh volíme na prvním místě rýži, na druhém místě suché brambory bez omastku.

Pokud se obtíže nezhoršují, přidáme do jídelníčku netučný vývar z drůbeže, králíka nebo ryby. Svačinky mohou být ovocné, ideálně převařené jablíčko nebo syrový banán.

I v tomto věku pak oblíbené piškoty, starší rohlík a černý čaj, a pokud jsou děti zvyklé snídat či večeřet kaše, dopřejte jim jejich nemléčné verze a připravte kaši z mléka bezlaktózového.

Ve chvíli, kdy se stolice dítěte upraví, můžete pomalu zavádět mléčné výrobky. Někdy to však může být až po týdnu nebo deseti dnech. Pokud byste totiž podali mléčné výrobky dříve, kdy ještě není sliznice střeva zcela zregenerovaná, přítomnost laktózy opět vyvolá průjmy.

Po průjmovém onemocnění by dítě nemělo mít alespoň dva týdny žádné tučné či smažené jídlo. Volte spíše šetřící režim, postupně pomalu přecházejte na pravidelnou stravu a na závěr doplňte dětem do jídelníčku i mléčné výrobky.

zpět

Průjem u dětí – Dětská ordinace Kláry Šillerové

Průjem je jedno z nejčastějších dětských onemocnění. Vyznačuje se náhlou změnou charakteru a frekvence stolic.

Při průjmu jsou stolice řídké až vodnaté a objevují se velmi často. Obvykle se nejedná o závažné onemocnění, u dítěte však může snadno dojít k dehydrataci a následně až k ohrožení života dítěte.

Příčiny průjmu

  • virové infekce – jsou nejčastější příčinou průjmů u dětí, původci infekce jsou nejběžněji rotaviry, dále pak adenoviry,  astroviry a další,
  • bakteriální infekce – původcem infekce jsou v tomto případě bakterie, nejčastěji salmonely, kampylobaktery, E. coli nebo shigely,
  • parazitické infekce – např. Giardia lamblia,
  • otrava jídlem – např. houbami,
  • vedlejší účinky léků – nejčastěji antibiotik,
  • potravinové alergie – např. na mléko, sóju apod.

Průběh průjmu

Průjem vyvolaný virovou infekcí obvykle začíná náhle z plného zdraví. Na začátku onemocnění dítě obvykle zvrací, je neklidné a má zvýšenou teplotu, popř. horečku.

  Průjmové stolice jsou na začátku vodnaté a časté, k návratu k původnímu stavu dojde postupně během 7 až 10 dnů.

Při bakteriální infekci se častěji objevuje krev ve stolici a zvýšená teplota nebo horečka trvají déle. 

Kdy kontaktovat lékaře

  • vždy, pokud se průjem objeví u dítěte mladšího 6 měsíců,
  • pokud má starší dítě průjmové stolice každou hodinu až dvě nebo častěji,
  • dítě vykazuje příznaky dehydratace
    • dítě je neklidné nebo naopak unavenější a spavější než obvykle,
    • dítě méně často močí (u kojenců méně než 6 pomočených plen denně),
    • dítě má oschlé sliznice v ústech,
    • dítě při pláči méně slzí,
    • dítě – kojenec  má lehce propadlou velkou fontanelu
    • ztráta hmotnosti je do 10 %.
    • dítě je velmi neklidné nebo naopak velmi spavé,
    • dítě má výrazně vpadlé oči,
    • dítě má chladné ruce a nohy,
    • dítě má výrazně suché sliznice v ústech,
    • dítě močí pouze jednou nebo dvakrát denně,
    • oči a velká fontanela jsou výrazně propadlé,
    • ztráta hmotnosti je nad 10 %.
  • zvýšená teplota nebo horečka trvají déle než 24 až 48 hodin,
  • ve stolici je příměs krve nebo má průjmová stolice tmavou barvu,
  • zvracení trvá déle než 12 až 24 hodin,
  • zvratky mají nazelenalou barvu, obsahují krev nebo vypadají jako kávová sedlina,
  • dítě má vystouplé břicho,
  • dítě odmítá jíst nebo pít,
  • dítě má silné bolesti břicha,
  • u dítěte se objeví vyrážka nebo má žlutou barvu kůže a očí,
  • řídké stolice trvají déle než týden.
Zajímavé:  Methionin vedlejší účinky - Vše o zdraví

Léčba průjmu

Většina průjmů je způsobena virovými infekcemi, na které neexistují žádné přímé léky. Léčba antibiotiky je nutná pouze u některých bakteriálních průjmů. Většina virových průjmů odezní sama v průběhu několika dní.

lehčích průjmů bez teplot a příznaků dehydratace se doporučuje pouze mírná úprava stravy s omezením tučných jídel a slazených nápojů. Pokud však dítě zároveň zvrací, je vhodné podávat rehydratační roztok (např. Kulíšek, Diarino, Vodníček…) v dávkování podle návodu.  Možno podávat dále  probiotika   a od  věku 4. měsíců i volně prodejné přípravky – Tasectan kids , Smecta, Enterol….

V případě těžších průjmů a zvracení jsou děti a především kojenci velmi náchylní k dehydrataci. V případě, že pozorujete u dítěte počínající známky dehydratace podejte mu rehydratační roztok v dávkování podle návodu.

Pokud dojde k úpravě dehydratace (průjmové stolice přitom mohou stále trvat), je možné začít s podáváním přechodné stravy (rýže, mrkvové pyré, jablečné pyré, banánové pyré, kuřecí maso, suchary a starší pečivo). Nedoporučují se příliš dlouhé hladové pauzy, které nadměrně oslabují organizmus a mohou tak prodloužit rekonvalescenci.

Při rehydrataci pomocí rehydratačního roztoku se kojení nepřerušuje. U dětí krmených umělým mlékem se podávání mléka přerušuje pouze v první fázi rehydratace (obvykle v trvání 4 hodin) a následně je opět podáváno stejné mléko jako před průjmem (je možné jej připravovat ze slabého rýžového odvaru).

Černý čaj, džusy, coca-cola a podobné nápoje často doporučované při průjmech nenahrazují rehydratační roztok. Slazené nápoje mohou průjem naopak zhoršovat.

Pokud se rehydratace v domácích podmínkách nedaří, je nutné navštívit lékaře, který posoudí stav dítěte a navrhne další postup, např. hospitalizaci v nemocnici, kde je stav dítěte průběžně sledován a je zde možnost podat dítěte rehydratační roztok nazogastrickou sondou nebo intravenózně.

O podávání léků kojencům a batolatům, jejich dávkování a způsobu použití se vždy poraďte s pediatrem dítěte.

Vše, co víme o koronaviru: nemění své chování, vytváří mikrosraženiny a chlad mu svědčí

Už osmý měsíc ovládá dění v Česku neviditelný nepřítel – koronavirus. Někdo ho překoná téměř bez obtíží, jiní bojují v nemocnicích o život.

Děti procházejí onemocněním prakticky bez příznaků, což ovšem může být pro okolí nebezpečné, muži mají dvakrát větší pravděpodobnost, že se nakazí. Dokáže postihnout řadu orgánů v těle.

A imunologové vzkazují: virus se nijak výrazně nezměnil a chladnější počasí mu dodává na síle.

Server iROZHLAS.cz vyzpovídal doktory, kteří léčí těžce nemocné, imunology a další odborníky a prostudoval poslední dostupné studie. Co dnes, po více než deseti měsících od prvních nakažených v čínském Wu-chanu, víme o novém typu koronaviru, který způsobuje onemocnění covid-19? V řadě věcí udělal svět značné pokroky, ale stejně tak zůstává hodně neznámých.

Začněme tím, jestli a jak se virus proměňuje.

„Ze své podstaty je koronavirus mnohem méně náchylný k mutacím než jiné RNA viry, všechny mají opravný aparát. Umí si díky tomu mutace opravit,” říká virolog a biochemik Libor Grubhoffer.

Vědci se shodují na tom, že se koronavirus změnil oproti jaru jen málo, zaznamenané mutace si můžete prohlédnout zde.

Sílí ovšem hypotéza, že jedna změna má vliv. „Původní forma viru byla vystřídaná jinou formou a oprávněně se zdá, že je nakažlivější. A proto vytlačila tu původní variantu. Ale ne každý tomu věří,” popisuje imunolog Václav Hořejší.

Podle něj se sice snadněji přenáší, ale na průběh nemoci nemá vliv. „Stejně tak se nechová antigenně – laicky tedy protilátky z první vlny fungují i v té druhé,” vysvětluje.

Zatím nic nenaznačuje tomu, že by byla tato mutace nebezpečnější pro zdraví lidí. Naopak, některé indicie spíše vedou k tomu, že se na ni umírá méně. „Zdá se, že tato mutace převládla. A zdá se, že se šíří rychleji.

Sice to nevíme jistě, ale zajímavé je, že počet úmrtí v Evropě výrazně klesl v porovnání třeba se Severní Amerikou, Brazílií nebo dalšími částmi světa,“ uvádí Paul Tambyah, prezident Mezinárodní společnosti pro infekční choroby.

Na druhou stranu je nutné podotknout, že zdravotnictví je na nemoc připravené mnohem lépe než na jaře. Jisté je, že koronavirus se v populaci šíří rychleji než chřipka a také způsobuje násobně více těžkých případů.

U chřipky se uvádí, že zhruba jedno procento nakažených skončí v nemocnici, u koronaviru je to mezi 5 a 20 procenty nakažených. Jaká je u koronaviru smrtnost, se nedá zatím přesně určit, nevíme, kolik lidí je opravdu nakažených.

Odborníci ji odhadují zhruba na jedno procento, pro srovnání u chřipky se udává smrtnost 0,1 procenta.

Před téměř rokem někteří věřili, že koronavirus možná přes léto sám vymizí. V podobném duchu mluvil ještě v srpnu český premiér Andrej Babiš (ANO), když tvrdil, že virus zeslábl. Nynější poznatky ale tyto domněnky vyvrací.

Koronavirus nezmizel. Nezeslábl. A bude tu s námi nejspíše navždy.

Navíc přírodní podmínky na severní polokouli naopak podle imunologů způsobí, že virus nabere na síle. „Nižší teplota koronaviru pomáhá stejně jako třeba viru chřipky. Proto i ty chřipkové epidemie jsou v zimě,” srovnává Hořejší.

A souhlasí s ním i další odborníci. „Kolegové fyzici říkají, že kapénky v takovém počasí déle vydrží a stejně jako u dalších respiračních chorob to viru usnadní šíření kapénkovou cestou. Ale není to jasně dané,” podotýká infektolog a epidemiolog Petr Smejkal.

„Nakažlivost covidu-19 závisí striktně na průměrné teplotě. Když o jeden stupeň klesne teplota, tak nakažlivost stoupne asi o tři procenta,” odkazuje Jaroslav Flégr na čínskou studii.

Podobně se ostatně chová většina respiračních onemocnění, včetně nemoci SARS, kterou způsobil jiný typ koronaviru.

Neznámou zůstává, jak ovlivní koronavirovou epidemii očekávaný nástup podzimních viróz a sezonní chřipky. „Nevylučuju, že by to mohlo zhoršit situaci.

Ale čekáme, co s tím udělá také fenomén interference (vzájemnému ovlivňování – pozn. red.) virů,” říká virolog a biochemik Grubhoffer.

Laicky řečeno: zatím není jasné, jestli onemocním koronavirem, pokud budu mít už chřipku nebo i obyčejnou rýmu.

Čím více nakažených, tím více poznatků, jak koronavirus řádí v lidském těle, pokud se do něj dostane. „Virus vstoupí přes sliznice nosohltanu a hltanu, popřípadě přes spojivky. Poté začne sestupovat přes lymfatický okruh do hrtanu a do dýchacích cest, kde začne postihovat plíce.

Předtím ho také spolknete a dostane se i do trávicího traktu a to může přinést symptomy jako průjem nebo zánět žaludku,” popisuje Martin Balík z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kde se starají o vážně nemocné pacienty s covidem. „Ti lidé zvrací a vypadá to jako střevní chřipka.

A buď se přes to přehoupnou, nebo se poté projeví i v dýchacích cestách. Někdy to žaludeční šťávy zničí, ale ne vždy.“

Po proniknutí do těla viry zaútočí na buňky v organismu. „Nasednou na povrch hostitelské buňky.

Poté následuje proces, ve kterém si vlastně ten vir otevře dveře do buňky a splyne s její povrchovou membránou a dostane dovnitř genetickou informaci.

Poté se podle ní začnou tvořit virové proteiny a výsledkem je, že v buňce vznikne velký počet kopií viru, a ty opouští buňky. Tak ji vysílí, že odumře, a viry se šíří dál,” vysvětluje imunolog Hořejší.

Podle dostupných poznatků koronavirus hlavně napadá dýchací soustavu a cévy. „Když se dostane do těla ve velké infekční dávce, tak začne dělat zánět po cévních stěnách a to se může projevit na každém dobře prokrveném orgánu – to jsou plíce, ale i cévní problémy a sraženiny, mohou tam být cévní mozkové příhody, případně mají plicní embolizace,“ vypočítává Balík.

Komplikací pro oběhovou soustavu jsou mikrosraženiny, které koronavirus způsobuje. Ty poškozují srdce. „Objevují se hlavně v akutní fázi, ale zanechá to po sobě hroznou paseku.

Myslím, že často ty problémy, co si pak lidé nesou, tak jsou spojené s tím, že virus jim tam zanechal mikrosraženiny. To souvisí i s tím, že jsou slabí a nevýkonní. To je zánět v kombinaci s mikrosraženinami. Ale bavíme se o těžkých formách,“ říká Balík.

Koronavirus postihuje nejen plíce a srdce, ale třeba i ledviny a mozek.

Nejčastější příznaky u covidu jsou: horečka, kašel, dušnost, bolest svalů a kloubů, únava. Dalším příznakem může být ztráta chuti a čichu.

A potom také takzvané kovidové prsty, což je u respiračních onemocnění nečekaný příznak. Podle lékařů souvisí už se zmíněnými mikrosraženinami. „To je přesně postižení té cévní stěny.

A i zánět aorty, který se popisuje jako syndrom u dětí, tak to také souvisí s tím,“ upozorňuje Balík.

„Souvisí to s tou srážlivostí. Je to tím, že vlásečnice jsou ucpané a projevuje se to na vzhledu prstů,” souhlasí imunolog Hořejší.

Covidové prsty | Zdroj: Fakultní nemocnice Královské Vinohrady

Netypickým a tím pádem zajímavým příznakem je i ztráta čichu a chuti, což spolu souvisí.

„Zdá se, že je virus trochu neurotropní a jde po chuťových a čichových buňkách, když se namnoží na sliznici,“ popisuje Balík. „Čichové buňky jsou de facto nervová zakončení čichového nervu, který jde z mozku. A jak tam běží zánět na sliznici, tak je to poškodí a lidé pak nic necítí a všechno je bez chuti,“ říká Balík.

Záleží na míře poškození, ale čichové buňky se obnovují velmi pomalu, to je důvod, proč někteří lidé popisují, že se jim po vyléčení čich vrátil až po několika týdnech. Ztráta čichu je také poměrně jasný náznak toho, že koronavirus pronikl do těla. „Je to dobrý indikátor nemoci.

Když mi teď někdo z ambulantů zavolá, že ztratil čich, tak mu říkám: ‚Běž na test.’ A ještě se mi nestalo, že by neměli covid-19. Je to dost specifická věc.

U jiných virových nemocí respiračního systému se s tím moc nesetkáváme,” líčí pneumolog Vladimír Koblížek z Hradce Králové, který spolu se svými kolegy z fakultní nemocnice systematicky studuje dlouhodobé následky onemocnění.

Ztráta čichu může také naznačovat, že je jedinec odolnější a virus se tak zastaví v nose a neproniká dále do těla. „Anosmie má častější výskyt u asymptomatických pacientů, kteří se setkali s menší virovou náloží nebo jsou imunitně silnější.

Imunitní systém zadrží virus v oblasti čichových vláken a ten tak neproniká dále do plic, kde může být pro mnohé lidi fatální,“ cituje Deník N Jana Plzáka, přednostu Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK, FN v Motole.

TikTok users turn their symptoms into a viral taste test challenge…. �

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *