Nejobvyklejší příčinou bolesti v krku je virový zánět nosohltanu. Infekce se šíří vzdušnou cestou a má poměrně krátkou inkubační dobu 4–5 dnů.
Příznaky zánětu nosohltanu:
- zvýšená teplota nebo horečka (u kojenců a batolat často až ke 40 °C),
- změna chování dítěte, únava, rozmrzelost,
- bolestivé polykání, nechutenství, dítě odmítá jíst,
- zduřelé mízní uzliny na krku,
- rýma, kašel, chrapot, může se přidat i bolest břicha.
Průběh nemoci a léčba
Nekomplikovaný virový zánět nosohltanu trvá většinou 3–5 dnů a nevyžaduje léčbu antibiotiky. Měřte dítěti teplotu, pokud má více než 38 °C, podejte lék s účinnou látkou paracetamolem nebo ibuprofenem v dávce, odpovídající věku a váze dítěte podle příbalového letáku. Vysokou horečku pomůže srazit i vlažná sprcha nebo studený zábal.
Zvláště u kojenců je důležité udržet průchodný nos. Jestliže dítě ještě neumí samo smrkat, je třeba nahromaděný hlen z nosu pravidelně odsávat jednoduchou odsávačkou, kterou zakoupíte v lékárně.
Zprůchodnění nosu napomůžou nosní kapky nebo sprej a kašel lze tlumit některým z volně prodejných léků proti kašli, v dávce odpovídající věku a váze dítěte. I když je to obtížné, snažte se nemocné dítě držet v klidu.
Klidový režim je základním předpokladem k tomu, aby se organizmus s nemocí dokázal rychle vypořádat.
Možné komplikace
Infekce se může z nosohltanu rozšířit Eustachovou trubicí do středouší a způsobit zánět středního ucha. Tato komplikace bývá provázena vzestupem teplot, neklidem a pláčem malého pacienta. Dítě si sahá na ouška a reaguje bolestivě. Máte-li podezření, že dítě bolí ucho, vyhledejte lékaře.
U větších dětí někdy na zánět nosohltanu nasedne zánět vedlejších nosních dutin. Dítě má zastřený hlas, pocit plného nosu, zvýšenou teplotu a bolesti hlavy v oblasti čela a kořene nosu. I v tomto případě navštivte lékaře a konzultujte s ním další postup léčby.
Další komplikací může být zánět mízní tkáně spojený se silnou bolestí v krku, zarudnutím, prosáknutím a zvětšením krčních mandlí. Jde o tzv. katarální angínu, jež může přejít až do angíny hnisavé, při které se na povrchu mandlí vytvoří povlaky nebo čepy. Léčba i v tomto případě patří do rukou lékaře.
Angína
Angína znamená zánět mandlí. Většina angín je virového původu, pouze čtvrtinu až třetinu způsobují bakterie a z nich především streptokok – tedy stejná bakterie, která vyvolává spálu. Tehdy mluvíme o hnisavé angíně. Onemocněním trpí hlavně děti ve školním věku a dospívající, u nichž se nezřídka angíny opakují. Doba od nákazy do začátku prvních příznaků bývá 2–4 dny.
Příznaky angíny:
- horečka, třesavka, projevy schvácenosti, bolesti břicha, zvracení,
- bolest v krku zhoršující se při polykání,
- zvětšené mandle s bělavými povlaky nebo čepy,
- povleklý jazyk, který může být později až malinově červený,
- zvětšení a bolestivost krčních uzlin.
Pozor!
Silně zarudlý kropenatý krk může být známkou hnisavé angíny, i když nenaleznete povlaky na mandlích. A zároveň je třeba vědět, že povlaky či čepy na mandlích se objevují i u virových zánětů nosohltanu a virových angín. Jednoznačné stanovení původce onemocnění je tedy možné pouze na základě odběru krve či výtěru z krku.
Průběh nemoci a léčba
Neléčená bakteriální angína může vést k postižení ledvin a srdce, proto je vyšetření lékařem nutné vždy, když máte na angínu podezření.
Základním lékem na bakteriální angínu jsou penicilinová antibiotika, která lékař po potvrzení diagnózy předepíše. Virová angína se léčí pouze symptomaticky.
Podle potřeby se podávají léky na snížení horečky (paracetamol či ibuprofen) a polotekutá strava, kterou dítě snáze polyká. Většímu dítěti mohou od bolesti krku ulevit pastilky proti zánětu a proti bolesti.
Komplikace hnisavé angíny
Nejčastější komplikací je šíření zánětu do okolí mandle vedoucí k zánětlivému prosáknutí okolní tkáně čili vzniku tzv. flegmóny nebo vytvoření ohraničeného ložiska hnisu v okolí mandle.
Projevuje se silnou narůstající bolestí v krku. Na rozdíl od angíny se jedná o jednostranné postižení. Bolest bývá tak velká, že omezuje polykání. Pacient obtížně artikuluje vzhledem k omezené pohyblivosti dolní čelisti.
Onemocnění provází vysoká horečka, třesavka a schvácenost.
Intenzivní antibiotická léčba je nezbytná a v případě abscesu je nutné i rozříznutí hnisavého ložiska a vypuštění hnisu.
Čtěte také:
Odstranit krční mandle?
Odstranění krčních mandlí se doporučuje obvykle tehdy, jestliže opakované hnisavé záněty vedou k závažným komplikacím, jako je například tvorba abscesu.
V případě zbytnělých krčních mandlí, ve kterých opakovaně dochází k zánětu, se krční specialista rozhoduje spíše o jejich zmenšení seříznutím, kdy část tkáně zůstává ponechána.
Infekční mononukleóza
Zánět mandlí může být způsoben také virem infekční mononukleózy. Její klasický obraz je angína s výrazně zvětšenými krčními uzlinami. Doba od nákazy k prvním příznakům nemoci kolísá mezi 3 dny až 2 týdny.
Příznaky mononukleózy:
- zpočátku zvýšená teplota, nechutenství, malátnost, únava,
- tvorba povlaků na krčních mandlích,
- otok v celém nosohltanu, což vede k typickému huhňání,
- zduření mízních uzlin,
- citlivost až bolestivost břicha pod pravým žeberním obloukem,
- zvýšené jaterní testy,
- vyrážka po těle (nemusí být přítomna vždy),
- horečka, bolest hlavy a svalů.
Průběh nemoci a léčba
Mononukleóza postihuje zejména adolescenty, mladé dospělé a děti do 5 let. U mladších dětí probíhá asymptomaticky (bez příznaků) anebo jen mírně. Postižení jater spojené se zvýšenými jaterními testy ale provází mononukleózu téměř vždy.
Onemocnění trvá 2–3 týdny a základem léčby je klid na lůžku a jaterní dieta se sníženým obsahem tuků a zvýšeným obsahem bílkovin. Antibiotika se nenasazují, protože na virového původce nemoci neúčinkují.
Doporučuje se kloktání a obklady na zvětšené lymfatické uzliny.
Po překonání nemoci se dítě musí dva až tři měsíce vyhýbat namáhavým fyzickým aktivitám. Virus je v těle přítomen doživotně a při oslabení imunity se může projevit jiným onemocněním.
Bolesti v krku: kdy jsou potřeba antibiotika a kdy ne?
Některé děti na letní bolesti v krku vyloženě trpí, jiné postihnou jednou za několik let. Úlevu mohou přinést pastilky na bolest, obklady, ale někdy to nejde bez antibiotik. Takže pokud se stav zhoršuje a přidává se horečka, je určitě na místě navštívit s dítětem lékaře.
Jakmile si během léta začne potomek stěžovat na bolesti v krku, vždycky je zapotřebí rozlišit, zda vůbec jde o infekční onemocnění, jaké jsou další příznaky a jak vlastně potíže začaly.
Důležité je i to, zda se projevily náhle nebo se stav mění jen pomalu. Někdy může být za bolestí v krku alergická reakce, což mnoho lidí vůbec nenapadne.
Projevuje se především škrábáním a může to být první příznak tohoto druhu potíží – například po konzumaci jídla, které přitom člověku do této doby nijak nevadilo.
Viry versus bakterie
Pokud lékař dospěje k závěru, že jde o infekci, je třeba rozlišit, zda jsou potíže virového nebo bakteriálního původu. V prvním případě stačí většinou léčit příznaky, u bakteriální infekce bývá potřeba nasadit antibiotika.
Rozhodnutí někdy není jednoduché ani pro zkušeného zdravotníka.
Naštěstí existuje několik kritérií, jimiž se může řídit: pokud má dítě horečku, zvětšené uzliny, bolest v krku je velká a celkově se necítí dobře, bude to pravděpodobně bakteriální infekce a je na místě zvážit nasazení antibiotik.
Někdy je rozumné pro jistotu provést výtěr z krku, aby se antibiotika v nejednoznačných případech nenasazovala zbytečně. Pokud se prokáže streptokok, jde o klasickou angínu.
Roli může sehrát i CRP vyšetření z malého vzorku krve odebraného z prstu dítěte, ale někdy se počínající bakteriální zánět projevuje pouze lokálně a pak nejsou hodnoty zjištěná na základě tohoto vyšetření vysoké. Přesto může být vhodné a potřebné nasadit antibiotika.
Navíc se může stát, že někdo trpí pouze bolestí v krku, celkové příznaky ho netrápí, a přesto streptest, který se rovněž dá rychle provést v ordinaci, ukáže, že má v krku streptokoka. Potvrdit to rovněž může výtěr z krku a kultivace vzorku.
Léto s sebou přináší bolestivou herpetickou angínu
Bolestí v krku se projevuje i velká skupina virových onemocnění včetně herpetických. Obraz může na první pohled vypadat podobně jako angína, ale pokud vidíme spíše puchýřky, typicky na patře, je to herpetická angína.
Hodně bolí, dítě velice obtížně polyká, a odmítá proto jíst i pít. Přímá léčba přitom neexistuje. Kvůli herpetické angíně může malé dítě skončit na infúzích v nemocnici, protože jinak ho není možné zavodnit a zajistit mu dostatečný přísun kalorií.
V letních měsících přitom jde o onemocnění poměrně časté.
Tady by naopak mohlo CRP vyšetření z kapky krve z prstu pomoci, protože ačkoli nález v krku je dramatický, nízké CRP dokládá, že to není bakteriální infekce.
Puchýřky v ústech a na dlaních a ploskách nohou jsou ovšem jiným případem. Jde o typické příznaky onemocnění, kterému říkáme syndrom ústa-ruka-noha. Nejde o nic závažného, většinou postihuje děti předškolního věku, mezi nimiž se snadno šíří a samo spontánně odezní během několika dní, aniž by byla potřeba nějaká léčba.
Zmrzlina za angínu nemůže, pokud k ní nemá dítě sklony
Běžné škrábání v krku se dá bez problémů zvládnout pomocí domácí léčby, kterou je možné vést podle preferencí rodiny – někdo dává přednost různým tabletkám z lékárny nebo sprejům, pomáhá také kloktání, Priessnitzův obklad krku nebo třeba pití šalvěje.
Mimochodem zmrzlina angínu nezpůsobuje, stejně jako nikdo nenastydne jen proto, že šel málo oblečený ven, když byla zima. Ale může napomoci rozvoji choroby, pokud měl potomek oslabenou imunitu, někdo je k letním bolestem v krku náchylnější. Prochladlý krk se pak hůře brání infekce a bakterie nebo viry se mohou množit.
Co potřebujete vědět o bakteriální angíně:
- Jde o zánětlivé onemocnění krčních mandlí, způsobené bakterií.
- Typickým původcem je streptokok.
- Přenáší se kapénkami a to aniž člověk kýchá a podobně, inkubační doba jeden až tři dny.
- Krom bolestí v krku, které ztěžují polykání, se projevuje také zvětšenými uzlinami, zvýšenou teplotou, až horečkou, bolestmi břicha, celkovou schváceností.
- Účinnou léčbu představují antibiotika a klid na lůžku.
Oproti tomu bolest v krku virového původu:
- Znamená soubor více druhů onemocnění.
- Patří sem bolestivá herpetická angína stejně jako běžné nachlazení projevující se spíše škrábáním než bolestí při polykání.
- Také mononukleóza, která se přenáším především líbáním a pro níž je typické mimo jiné velké zvětšení mandlí.
- Přímá léčba neexistuje, mírní se příznaky, v případě mononukleózy je třeba dle míry závažnosti držet i jaterní dietu.
- Inkubační doba záleží na původci, typicky jde podobně jako u bakteriální angíny o dny.
Barbara Taušová – specialistka na pediatrii. Zakladatelka, jednatelka a ředitelka zdravotnického zařízení Canadian Medical, ředitelka pediatrického centra Dětská ambulance.
Bolest v krku: Co vše může znamenat?
Škrábání, pálení i bolest v krku jsou nejčastějším příznakem virových infekcí, tedy chorob z nachlazení či chřipky. Pokud se přidají i potíže s polykáním, může se jednat o zánět krčních mandlí – angínu.
Přestože je tradice léčit „angínu“ antibiotiky, jen v 15 až 20 % je bakteriálního původu. Zcela zdrcující převahu mají virové infekce. Nesprávné nasazení antibiotik má za následek hrozivé rozšíření bakteriálních kmenů, které jsou odolné vůči většině antibiotik.
Příkladem je známý meticilin rezistentní stafylokok (MRSA).
Bolest, pálení a škrábání v krku je způsobeno tím, že do buněk sliznice proniknou viry, které se přenášejí vzduchem. Vstupní branou do těla je pro ně nosohltan.
V buňkách sliznice se viry pomnoží a způsobují rozpad hostitelské buňky, čímž se virové částice šíří nejen v místě, ale i na dálku krevním oběhem.
Proto jsou známky podráždění sliznic horních dýchacích cest předzvěstí celkového onemocnění.
Může jít o několik chorob, které spolu často souvisejí
ZÁNĚT NOSOHLTANU (Rhinopharyngitis acuta)
Laicky hovoříme o nachlazení. Zpravidla jde o následek virové infekce, která napadne sliznici nosohltanu, a kromě škrábání v krku se projeví kýcháním, vodnatou rýmou a suchým kašlem. Rýma postupně houstne a kašel „zvlhne“ – nemocný začne vykašlávat. Onemocnění může, ale nemusí být provázeno zvýšenou teplotou.
Teplotu do 38 °C nesnižujeme léky, při mírně zvýšené teplotě lépe funguje imunitní systém, který bojuje proti infekci. Dbáme na dodržování klidového režimu a dostatek tekutin, přičemž nemusí jít jen o horký čaj.
Stačí, když bude mít tekutina pokojovou teplotu. Zánět nosohltanu trvá zpravidla týden. Úplné uzdravení je pravidlem.
Pokud onemocnění trvá déle, stoupají teploty a horší se kašel, je nutné se obávat komplikací (zánět středního ucha, zánět průdušek, zápal plic).
V prevenci je dobré vyhýbat se místům, kde je shromážděno více lidí – dopravní prostředky, čekárna u lékaře atd.
Prostý zánět nosohltanu neléčíme antibiotiky, v případě podezření na bakteriální komplikaci je vhodné provést vyšetření tzv. C reaktivního proteinu (CRP), jehož koncentrace je při vážné bakteriální infekci významně zvýšená.
PRUDKÝ ZÁNĚT HRTANU (Laryngitis acuta)
Může mít lehký, ale i velmi vážný průběh. V počátcích ho však nelze předpovědět. V dětském věku může dojít ke značnému zúžení dýchacích cest, u dospělých je spíše raritní. Typická je bolest v krku s pocitem cizího tělesa nutícího k pokašlávání. Nejčastěji jde o virovou infekci, která během několika dní odezní.
Zvláštní průběh má laryngitida u dětí Nejčastěji se vyskytuje mezi šestým měsícem až třemi lety. Příznačný je náhlý začátek, kdy se doposud zdravé dítě v noci vzbudí s dušností, pískavým dýcháním a typickým štěkavým kašlem.
Někdy mohou projevům laryngitidy předcházet i mírné projevy nachlazení. Stav se může po chvíli (po 15 až 20 minutách) uklidnit, jindy se kašel a dušnost zhoršují – sliznice hrtanu stále více otékají a může skutečně dojít k velmi vážným dýchacím potížím.
Při těžkém průběhu otékají sliznice hrtanu natolik, až uzavřou dýchací cesty a hrozí udušení.
První laickou pomocí je zchladit a zvlhčit vzduch (otevřít okno), snažit se uklidnit dítě (křik a pláč stav zhoršuje) a okamžitě přivolat lékařskou pomoc. Laryngitida je nevyzpytatelná.
Většinou se stav po určité době a lékařem naordinované léčbě stabilizuje, vzácněji je nutná intubace (zavedení sondy do hrtanu) a celková protišoková léčba.
Před zavedením očkování proti onemocněním, které vyvolává bakterie Hemofilus influenzae ze skupiny B, bývala častější tzv. akutní epiglotitida, tedy prudký zánět hrtanové záklopky (příklopky).
Epiglotis je ohebný chrupavčitý útvar, který při polykání uzavře vchod do hrtanu, aby nedošlo k vdechnutí potravy.
Hemofilus způsobuje velmi těžký a rychle postupující zánět záklopky hrtanu s otokem, který v krátké době může dospět k tomu, že se nemocný dusí.
Onemocnění bývalo od začátku provázeno (na rozdíl od virové laryngitidy) vysokou horečkou. Záchranou bylo zavedení sondy (trubičky) do hrtanu, protišoková a intenzivní antibiotická léčba.
Jsou lékaři, kteří angínu u větších dětí „léčí“ zmrzlinou. Je pravda, že chlad mírní zánět a ulevuje od bolesti. Nemocný lépe polyká tekutou a kašovitou stravu. Od bolesti v krku pomůže i Priessnitzův obklad (textilie namočená do vlažné vody a převázaná suchým obvazem, ručníkem).
Opakuje-li se, pak je vhodné přemýšlet o alergii nebo tzv. extraesofageálním refluxu (aerosol kyselých žaludečních šťáv se dostává až do hrtanu a někdy až do úst), který vyvolává chronické zánětlivé změny (chronická bolest v krku, chronický kašel nebo dokonce opakované záněty středního ucha). Chronický zánět je pak příčinou i strukturálních změn („uzlíky“ na hlasivkách, nezhoubné nádory).
PRAVÁ CHŘIPKA (Influenza)
Chřipka je těžké virové nemocnění, které přichází vždy v předem avizovaných epidemiích. Bývá tedy dost času zvážit, zda je vhodné dát dítě (i sebe) očkovat.
Je nutné však vědět, že očkování proti pravé chřipce nechrání proti chorobám z nachlazení, kterým chřipka jen říkáme. Kdo poznal pravou chřipku, už si ji nikdy nesplete.
Začíná horečkou, suchostí sliznic, bolestí v krku, dráždivým kašlem, bolestmi kloubů, hlavy – celého těla. Přidává se schvácenost, nechutenství, vyčerpanost.
Pravou chřipku nelze přechodit. Trvá asi dva týdny, rekonvalescence, kdy je pacient jako zmlácený, ještě alespoň měsíc. Komplikace jsou časté – zpravidla zápal plic. Jen v odůvodněných případech se podávají protivirové léky (u oslabených, kdy je zvýšené riziko komplikací).
Klid a dostatek tekutin jsou hlavními léčebnými postupy. Úlevu přinesou léky snižující horečku a mírnící bolest, uvolňující oteklé sliznice, které usnadňují dýchání, a přípravky proti dráždivému kašli.
Česko patří bohužel k zemím s nejnižší proočkovaností proti chřipce, přitom každou sezónu chřipka zahubí dva až tři tisíce Čechů.
Rýma k obrazu pravé chřipky nepatří.
Jde o zánět hltanu, při němž zduří krční mandle (tonsily). Ty jsou součástí imunitního systému horních dýchacích cest. Řekne-li se angína, zpravidla se myslí streptokoková, „spálová“, která se léčí antibiotiky. Velmi často však angínu vyvolávají viry, u nichž je podání antibiotik zbytečné. Oba „druhy“ angín mohou vypadat velmi podobně.
Existují však rychlé vyšetřovací metody (třeba tzv. rapid strep testy k průkazu streptokoka či CRP, jehož zvýšená hodnota svědčí o bakteriální infekci), které může provést praktický lékař ve své ordinaci. Díky nim lze většinou odlišit virovou angínu od bakteriální. Všechny popsané typy angín patří mezi infekční, tzn.
přenosná a „nakažlivá“ onemocnění.
BAKTERIÁLNÍ ANGÍNY
Nejčastější bakterií, která vyvolá angínu, je streptokok, ale mohou se uplatnit i jiné mikroorganismy. K prvním příznakům patří únava, malátnost, nechutenství. Někdy bývají zpočátku výrazné bolesti břicha se zvracením připomínající zánět slepého střeva. Příčinou bolestí břicha je zvětšení mízních uzlin v břiše.
Brzy se dostaví charakteristická stupňující se bolest v krku znemožňující polykání. Zduří krční uzliny. V té době také stoupá horečka obvykle výrazně přes 38 °C. Při správné léčbě teploty do tří dnů poklesnou a bolesti v krku ustoupí na snesitelnou mez.
Onemocnění trvá zhruba deset dnů a je žádoucí následná dvoutýdenní rekonvalescence s vyloučením zvýšené fyzické námahy.
Lékem první volby je stále penicilin. Při přecitlivělosti na tento lék volíme jiná antibiotika (raději ne ampicilínová, viz dále). K léčebnému režimu patří klid na lůžku, dostatek tekutin a snižování vysokých teplot (léky, zábaly). Pacienta nenutíme do jídla, nabízíme tekutiny, nemusejí být horké.
Uzdravení je pravidlem, komplikace nejsou v dnešní době příliš časté. Pozdní následky (revmatická horečka s postižením srdce a poškození ledvin) nejsou dnes četné. Vzácněji se může infekce rozšířit do prostoru za mandlí a vznikne tzv.
retrofaryngeální absces (hnisavá bulka ve vazivu pod krční mandlí) nebo flegmóna (zánět, který se šíří ve vazivu podél cév). Tyto choroby se projeví opětovným vzestupem teplot, zhoršením bolestivosti, nebo přetrváváním horečky a zpravidla jednostranným vyklenutím mandle.
Léčba těchto komplikací patří do rukou specialisty ORL: bývá nutná chirurgická drenáž a podávání účinných antibiotik při hospitalizaci.
U infekční mononukleózy je nutné pro mírnou poruchu funkce jater dodržovat šetřící dietu – nedráždivá a nesmažená jídla až do normalizace jaterních testů, což může trvat týdny až měsíce. Do té doby je nutné, aby se pacient vyhýbal také fyzické námaze.
Jako původce se může uplatnit mnoho typů virů (RS viry, viry Epsteina Barrové, adenoviry, coronaviry, viry influenzy a parainfluenzy, cytomegalovirus). „Letní“ angína (herpangína) je vyvolána viry Coxachie. Virové angíny mají delší inkubační dobu (až tři týdny od nákazy).
Projeví se horečkou, zduřením mízních uzlin, zduřením krčních mandlí a zarudnutím patrových oblouků. Při některých virových angínách se objevují na krčních mandlích puchýřky nebo červené skvrnky. Bolí téměř tolik, jako bakteriální angíny.
Angínu s bolestí v krku může způsobit i virus Epstein-Barrové (EBV), v tom případě hovoříme o infekční mononukleóze.
Typickým projevem je teplota (může trvat i 10 až 14 dnů) – někdy i kolem 40 °C, zduření lymfatických uzlin a angína s výraznými povlaky na krčních mandlích. Onemocnění provází únava, schvácenost, bolesti svalů, kloubů, hlavy. Pacienti mívají ucpaný nos, mohou se objevit i otoky víček. U části pacientů lékař najde zvětšenou slezinu.
K ověření diagnózy se provádějí speciální krevní testy. Ty také zpravidla odhalí zvýšení jaterních testů (více bilirubinu a tzv. transamináz). Charakteristické změny v krevním obraze (druhý a třetí týden od začátku onemocnění) diagnózu spolehlivě potvrdí.
Nekomplikovaná infekční mononukleóza, jako všechny nekomplikované angíny, nevyžaduje hospitalizaci.
Důležitý je klid na lůžku, dostatek tekutin a lehká strava bohatá na vitaminy. Trpí-li dítě nechutenstvím, do jídla ho nenutíme. Příjmu potravy brání i bolestivé polykání. Na virovou infekci může však nasednout i bakteriální infekce. To se projeví prodlouženou horečkou, stupňováním bolesti v krku, nelepšícím se zdravotním stavem.
Bakteriální infekce se projeví i vzestupem hodnoty CRP. Pak je na místě nasadit antibiotika. Protože často nelze v raných stadiích odlišit infekční mononukleózu, nemělo by se až do znalosti výsledků vyšetření nasazovat ampicilínové antibiotikum. To totiž u pacienta s infekční mononukleózou způsobuje svědivou, červenou vyrážku.
MUDr. Marta Šimůnková
Infekce nosohltanu a možnosti léčby
Bolesti v krku mohou být způsobeny širokou škálou virů a bakterií a zpravidla bývají doprovodným znakem jiného onemocnění. Za jejich vznikem může stát i pouhé prochlazení. Záněty nosohltanu, angína, opary či další nemoci postihující ústní dutinu patří mezi nejčastější zimní nemoci. Jaké jsou možnosti léčby?
Záněty nosohltanu plní ordinace lékařů hlavně v podzimním a zimním období. Jejich příčinou je virová infekce a typickými příznaky jsou škrábání a pálení nosohltanu.
Sliznice dutiny ústní jsou bolestivé a navíc může být onemocnění doprovázeno zvýšenou teplotou, není to však podmínka.
Léčba probíhá lokální aplikací různých antivirových a protizánětlivých prostředků: spreje, pastilky, kloktadla.
Mnohem závažnějším onemocněním je angína. Způsobuje ji bakteriální infekce vyvolaná streptokoky. Mezi hlavní příznaky patří zduřelé zanícené mandle a objevují se na nich bílé tečky (čepy).
Rovněž jsou zvětšené uzliny. Při angíně se také dostavuje horečka se zimnicí, silné bolesti v krku spojené s problematickým polykáním.
Nevyhnutné je nasazení antibiotik, léků na snížení horečky a použití prostředků na lokální aplikaci do krku.
Onemocněním, které postihuje hlavně mladé lidi, je infekční mononukleóza. Přenáší se kapénkovou infekcí a slinami a jejím původcem jsou viry, proto léčba probíhá bez nasazení antibiotik.
Na první pohled připomíná angínu, ale mandle jsou pokryty souvislými bělavými povlaky. Nepříjemností tohoto onemocnění je postižení jater. Následná opatření zahrnují dlouhodobou dietu a omezení pohybu.
Dutinu ústní však mohou postihnout i další nepříjemnosti, jako jsou opary nebo afty. Opary se mohou vyskytnout prakticky kdekoli na těle, nejčastěji pak na rtech či kolem nosu.
Opary způsobují herpes viry, které dřímají v organizmu a propuknou vždy při oslabení imunity, následkem velkého stresu, horečky nebo vyčerpání organizmu. Vhodným prostředkem pro léčbu je např. Herpenorm. Sliznice dutiny ústní bývají často postižené afty. Jsou to nepříjemné a velmi bolestivé vřídky, jejichž původ není zcela známý.
Vznik může souviset s mechanickým poškozením ústní sliznice, bakteriální infekcí, připisuje se také nedostatku vitaminů B, horečkám a oslabení organizmu.
Pomoc při kašli, angínách a oslabené imunitě
Na trhu najdeme množství preparátů, které ulevují od potíží, pomáhají léčbě a podporují uzdravení. Jako první zmíníme kolostrum, které se v důsledku invazi antibiotik na chvíli vytratilo z pozornosti odborníků. Jedinečné účinky kolostra díky obsahu imunoglobulínů (látky podporující imunitu) však nemohly nadlouho upadnout v zapomnění.
Kolostrum je výborným prostředkem pro podporu imunity dětí předškolního i školního věku ale i dospělých, působí proti virovým a bakteriálním infekcím a urychluje hojení. Při prevenci anebo při léčbě antibiotiky jej vřele doporučujeme.
Jednak snižuje případnou rezistenci (odolnost) bakterií vůči účinku antibiotik a zároveň odstraňuje jejich nežádoucí vliv spočívající ve vyhubení střevní mikroflóry.
Pro dezinfekci nosohltanu obvykle sáhneme po některém ze sprejů z lékárny. Zcela přírodní alternativu nabízí Grepofit spray, který je založen na bázi grapefruitových jadérek, česneku, echinacey a propolisu.
Tyto látky zabraňují množení virů, plísní i bakterií. Při bolestech v krku oceníte účinnost proti bakteriím typu streptokoků a stafylokoků.
Z kvasinek účinně bojuje proti Candida albicans, lze ho proto doporučit i proti ústní kandidóze.
Přehled přípravků při kašli a oslabené imunitě:
- Významná podpora imunity: kolostrum (pro děti i pro dospělé)
- Bolest v krku: Grepofit spray nebo sprej s propolisem jsou jedinečné přírodní prostředky, z lékáren pak pastilky Septolete, Neo-angin, Septisan (vhodné i pro těhotné)
Vlhký kašel:
- Kašel u dětí: Mucoplant kapky s anýzem a tymiánem, Dětský sirup s jitrocelem a mateřídouškou, Helixir sirup
- Kašel u dospělých: Hedelix sirup, Müllerův sirup s jitrocelem a vitaminem C (přípravky jsou vhodné i pro těhotné ženy)
Suchý kašel:
- Kašel u dospělých: SINECOD sirup, STOPTUSSIN (těhotné ženy by se měly poradit s lékařem)
- Kašel u dětí: Robitussin Junior (od 2 let), Mateřídouškový sirup
1 Comment on Infekce nosohltanu a možnosti léčby
Co prozradí obličej o našem zdraví?
Datum: 17.09.2020
Obličej je velmi silně vypovídajícím místem našeho zdraví stejně jako třeba plosky nohou, oči nebo ušní boltce. Projděme si společně jeho místa.
Naším obličejem prochází celá řada akupunkturních drah a je zde umístěno velké množství reflexních bodů. Každý z nich náleží nějakému hlavnímu orgánu v našem těle.
Prohlédněte si pečlivě svůj obličej
Nacházíte na stále stejných místech vaší tváře začervenání, pupínky, afty nebo zánětlivá kožní ložiska? Může to být způsobeno právě chronickou dysfunkcí některého z vašich vnitřních orgánů.
Zánětlivé procesy probíhající v tomto orgánu se následně začnou manifestovat právě na výstupních místech některého z reflexních bodů či akupunkturních drah.
Podívejme se blíže
1. oblast spánků a čela = ŽLUČNÍK
Akupunkturní dráha žlučníku je jednou z nejsložitějších a mimo jiné prochází oblastí za ušima přes spánkovou oblast a také čelo. Pokud trpíme chronickým zánětem žlučníku, manifestuje se nám tento zdravotní problém právě v popsané lokalitě.
Chronický zánět žlučníku nemusí nutně znamenat žlučníkové záchvaty, ale pro organismus to je jistá dysfunkce, která nám může způsobovat nadýmání, říhání a nepravidelné vyprazdňování.
Žlučník si můžeme podráždit špatnou skladbou stravy, zejména pokud obsahuje velké množství kombinace bílé mouky a cukru a také přepálených tuků. Na žlučník má však také vliv dlouhodobý chronický stres.
Všechny chronické kožní potíže v oblasti spánků a čela souvisí se žlučníkem. Při léčbě proto volíme byliny, které podporují trávení jako je třeba dobromysl, řepík, řebříček
2. oblast koutků úst = ŽALUDEK
Právě kolem koutků úst prochází akupunkturní dráha žaludku. Pokud trpíme problémy se žaludkem, máme chronické překyselení žaludku.
Vnitřní prostředí v tomto orgánu není celkově v pořádku, tak se nám zvýší výskyt různých druhů virů a bakterií, které se velmi často manifestují právě v místě našich ústních koutků.
Velmi rády se zde usazují i plísně, které máme v zažívacím traktu.
Při léčbě těchto kožních onemocnění musíme vždy dbát na úpravu kyselin a zásad v oblasti žaludku a užívat přípravky působící na viry a bakterie, rádi se zde množí. Pomůže nám k tomu úprava stravy a také byliny jako jsou třeba pampeliška, andělika či fenykl
3. oblast tváří a lícních kostí = TENKÉ STŘEVO
Akupunkturní dráha tenkého střeva prochází právě kolem našich lícních kostí, přes tváře a krk. Zdravé střevo je základ imunity.
Pokud se nám v těle vytváří chronický zánět střevní sliznice, narušujeme si celkový imunitní systém.
Následně můžeme trpět trávicími problémy, chronickými rýmami, alergiemi, chronickou únavou, ale i zánětlivým akné, které se velmi těžko léčí.
Často dochází ke spojení špatné funkce žlučníku a následně chronického zánětu tenkého střeva.
Tento stav je způsobený špatným dávkování žluči do tenkého střeva a následně nedostatečným trávením stravy. Ta následně kvasí ve střevech a způsobuje chronické záněty.
Velmi účinnou bylinou proti kvašení a zánětu ve střevě je čubet benedikt.
4. oblast kořene nosu = TLUSTÉ STŘEVO
Oblast kořene nosu a také dolní čelisti patří akupunkturní dráze tlustého střeva.
Problémy s tlustým střevem, špatné vyprazdňování, divertikulóza střev, záněty střevní sliznice – to vše se následně může odrážet na kůži právě v této oblasti.
Při léčbě musíme v první řadě dbát na správnou vyváženou stravu s dostatečným množstvím vlákniny. Pomohou nám byliny jako jsou třeba řepík, fenykl, proskurník
Našli jste kožní defekty na více místech? Je to pravděpodobné, jelikož naše tělo a naše orgány nefungují odděleně, nýbrž společně. Začněte s léčbou jednoho a ostatní se pak postupně také upraví. Poslouchejte signály vašeho těla a pomozte mu bylinami a změnou stravovacích návyků!
Nechcete přijít o další články? Zde vyplňte svůj e-mail
Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů