Rakovina žlučníku – Vše o zdraví

Stále častěji ke mně pro pomoc přicházejí klienti, co mají, nebo se domnívají, že mají, problémy se žlučníkem. Pomocí kondičního orgánového skeneru jsem schopna rozlišit, zda se jedná o nedostatečnost žlučníku, či zánět, případně to, že tyto problémy nejsou způsobené tímto orgánem. Proto bych se v tomto příspěvku ráda zmínila o preventivních i léčebných dietárních opatřeních žlučníku.

Žlučník. K čemu nám tento malý orgán slouží?

Žlučník je uzpůsoben v těle jako zásobárna žluči. Žluč se vytváří v játrech a žlučník využívá jako zásobník. Po jídle pak žluč odtéká prostřednictvím žlučovodů do tenkého střeva, kde pomáhá s trávením tuků.

Konkrétně tak, že působí na tuk jako povrchově aktivní látka, z tuku tvoří jemné kapičky a ty pak prostupují střevní stěnou do krevního oběhu a dále na zpracování v játrech a do potřebných tkání. Průměrně tělo vytvoří kolem 500 ml žluče denně.

Nezdravá a nekvalitní strava, nepravidelnost v jídle, stres, konzumace jídla ve spěchu. T vše může žlučník namáhat, dráždit jej a zhoršovat jeho činnost.

Někdy může jít o velmi bolestivý záchvat, nebo se vlivem škodlivých faktorů ve žlučníku koncentrují žlučové kameny, které zhoršují jeho funkčnost a při neřešení operativní a dietární cestou může propuknout v zánět a opakované neléčené nebo špatně léčené záněty mohou vyústit i v rakovinu žlučníku.

Bohudík, bez žlučníku se dá žít úplně normálně, ale pokud se v této tkáni rozšíří karcinom, velice rychle se rozšíří do jaterního parenchymu. Bohužel, tento typ rakoviny nemá příznivou prognózu, spíše naopak. Podobně je tomu u karcinomu slinivky břišní.

Přitom je mnohdy lepší žlučník při pravidelných a stupňujících se problémech raději nechat laparoskopicky vyjmout a i bez něj žít nadále plnohodnotný život.

Rozhodně je to lepší, než pravidelně chodit na kontroly v dlouhých intervalech a hlídat, zda se kameny zvětšují, nebo zda jsou záněty četnější nebo méně, a hlídat si každé sousto. Je totiž mnoho potravin, co žlučníku a jeho činnosti přitěžují.

Samozřejmě je ideální vsadit na prevenci a žít tak, aby žádné problémy nepropukly.

Připomínám, že bolestivost a citlivost se u každého může lišit, někdo je citlivý jen na určitou surovinu, někdo nesnese jídel a surovin více. Silné bolesti se projevují nejčastěji po tučném jídle, smaženém, alkoholu nebo tučných sladkostech. Snažte se tedy této stravě vyhýbat.

Důležité je také jíst přiměřené a dobře stravitelné porce jídla. Pokud se potíže dostaví, zvolte šetrnou stravu a vhodné bylinné nálevy.

Pokud jsou problémy opakující se a rozšiřují se i na zdravé a potřebné potraviny, jako jsou zelenina, ořechy, otruby, celozrnné pečivo a polotučné mléčné výrobky, tak je vhodnější provést laparoskopickou resekci žlučníku.

Jak vypadá nemocniční dieta po operaci žlučníku?

První den po operaci je nutné dostatečně pít, opět jsou vhodné převařená voda, bylinné nálevy s bylinkami přímo určenými pro žlučníkové obtíže. Postupně se začne se nenadýmavým pečivem a slabšími, málo tučnými vývary. Postupně je po 2 až 3 dnech vhodné navykat si na běžnou stravu, jakou jste měli rádi, ale velmi opatrně.

Většina klientů po resekci žlučníku má zkušenost, že když najeli na běžnou stravu, tělo se přizpůsobilo a mohou jíst bez omezení, až na pár výjimek, vše.

Pak je tu ale skupina klientů, co po operaci žlučníku musí dodržovat principy žlučníkové diety s přizpůsobením na celoživotní konzumaci a výkyv stravy jim udělá zažívací obtíže – buď nepříjemné průjmy, křeče apod. V horším případě i zánětlivost střev se zhoršeným vstřebáváním elektrolytů a vitaminů rozpustných ve vodě a hlavně v tucích.

Ve většině případů se také dá vždy vymyslet stravitelná alternativní forma důležité suroviny. Například namočit semínka, nebo je pomlet, nebo místo ořechů konzumovat ořechová másla. Všechny zdravé potraviny mají v našem jídelníčku svou nezastupitelnou úlohu.

Vyhýbejte se čerstvému, ještě teplému pečivu, které hodně nadýmá, a celozrnnému pečivu. Stejně tak zelenině, jako je zelí, kedlubny, luštěniny, ale i cibule a česnek. Sbohem dejte i sladkostem – především čokoládě, různým sušenkám, dortíkům i kakau. Velké bolesti vám může způsobit tučné maso a uzeniny, smažená jídla, různé dresinky a majonézy.

Strava po resekci žlučníku 

Základním principem u žlučníkové diety je omezení příjmu tuků, jenž by neměl překročit hranici cca 60 g denně a dále je důležité si rozdělit porce jídla na menších 5 – 6 dávek v průběhu dne, což v podstatě splňuje i dietní doporučení pro hubnutí y zdravý životní styl. Dále je důležité se vyhýbat pálivým a nadýmavým potravinám, nevhodná je také konzumace alkoholu. Při přípravě jídla by se neměly používat tuky, výjimkou je malé množství olivového oleje, jinak se doporučuje pouze vaření nebo dušení, případně pečení bez tuku.

Nevhodné potraviny při ohleduplné stravě k trávení

  • tučné maso
  • uzeniny
  • konzervované výrobky
  • pálivé koření a pikantní jídla
  • čerstvé, smažené a sladké pečivo
  • nadýmavá a dráždivá zelenina (luštěniny, cibule, česnek, fazolové a hráškové lusky, květák, brokolice, kedlubna, zelí, kysané zelí, nakládané okurky, kvašené okurky, ředkvičky)
  • káva
  • perlivé a jemně perlivé nápoje
  • alkohol
  • tučné mléčné produkty
  • ovoce s drobnými semínky (jahody, ostružiny, maliny, kiwi, hrozny, borůvky, jedlé jeřabiny)
  • rajčata – konzumace ideálně po odstranění semínek
  • majonézy, hořčice, tatarské omáčky, pálivý kečup

Jak bylo uvedeno, vhodné jsou na pravidelné popíjení i bylinné nálevy, co pomáhají správné funkci žluči a jater. Vyzkoušejte tuto speciální bylinnou směs Moringy olejodárné s ostropestřcem mariánským. Toto snoubení bylin z tohoto výrobku dělají skvělou směs na očistu jater a dobrou činnost trávicího sytému. Vyzkoušejte za studena i s pár kapkami jablečného octa: https://www.prozdravi.cz/moringovy-caj-s-ostropestrcem-30g.html

Zajímavé:  Záněty močových cest – vše o zdraví

 

OPERACE ŽLUČNÍKU

Onemocnění žlučníku patří mezi časté civilizační choroby a proto odstranění žlučníku (cholecystektomie) se řadí k nejběžněji prováděných chirurgickým výkonům.

V dnešní době je cholecystektomie prováděna prakticky vždy laparoskopicky, tedy se snahou minimalizovat zátěž pro pacienta.

V následující odstavcích můžete najít odpověď na některé otázky týkající se operací žlučníku.

Co je žlučník a k čemu slouží?

  • Žlučník je vak, ve kterém je skladována žluč tvořená játry.
  • Žluč je vylučována do dvanáctníku, kde pomáhá trávit potravu. Působí jako emulgátor, tedy podobně jako jar rozpouští mastná oka při umývání nádobí. Trávicí enzymy se pak snadněji k tuku v potravě dostanou.
  • Samotný žlučník netvoří žádnou žluč, proto jeho odstranění produkci žluči nijak neovlivní!

Jak se projevují žlučníkové obtíže a čím jsou způsobeny?

  • Problémy jsou prakticky vždy spojeny s přítomností kamenů ve žlučníku. Ty mohou být různě velké. Příčina jejich vzniku není plně objasněna.
  • Kameny mohou způsobovat poruchu vyprazdňování žlučníku nebo vycestovat do žlučových cest a ucpat je, což může vést k velmi závažným komplikacím.
  • Snaha žlučníku překonat překážku se může projevit jako žlučníková kolika.
  • Mezi projevy koliky patří – ostrá křečovitá pomíjivá bolest, někdy pouze tlaky v nadbřišku, nadýmání, nadměrné říhání, zvracení. Problémy se obvykle projevují po jídle, častěji po tučném.
  • Závažným příznakem ucpání žlučových cest je žluté zbarvení kůže– ikterus.

Jaká je diagnostika a léčba?

  • Diagnózu obvykle postačí stanovit na základě výše uvedených typických obtíží a provedení ultrazvukového vyšetření břicha.
  • Úpravou diety a stravovacích návyků lze někdy jen dočasně zmírnit průběh symptomů, avšak kameny se nikdy samy nerozpustí nebo neztratí.
  • Roky trvající přítomnost kamenů je spojena nejen s vyšším výskytem komplikací, ale i rozvoje zhoubného nádoru – rakoviny žlučníku
  • Jedinou smysluplnou léčbou je tak odstranění žlučníku – cholecystektomie
  • Už pouhá přítomnost kamenů ve žlučníku, zachycená třeba náhodně na ultrazvuku, je indikací k operaci.

Co se změní po odstranění žlučníku? Budu mít nějaká omezení?

  • odstraněním žlučníku nebude Vaše trávení nijak narušeno
  • po operaci je vhodné jíst častěji v menších porcích
  • je vhodná strava s omezením především živočišných tuků

Je pro mě vhodná laparoskopie?

  • Výhody laparoskopické cholecystektomie jsou kratší rekonvalscence, příznivější kosmetický efekt, minimální bolestivost.
  • Laparoskopie může být nevhodná pro pacienty po předchozích rozsáhlých operacích na břiše nebo pro pacienty s onemocněním srdce a plic.
  • Výběr operačního přístupu je vždy výsledkem zhodnocení zdravotních rizik a konzultace pacienta s lékařem!

Co je potřeba k operaci a jaký je průběh po ní?

  • Po vyšetření a konzultaci se svým chirurgem zvolíte metodu operace a její termín.
  • Asi dva týdny před termínem si cestou praktického lékaře nebo internisty vyřídíte tzv. předoperační vyšetření. Jedná se o odběry krve, EKG, rentgen plic, případně další vyšetření, které zhodnotí rizika podstoupení zákroku.
  • Nástup do zařízení je v den operace ráno, není-li s domluveno jinak. Pacient přichází lačný.
  • Po operaci je pacient hospitalizován na lůžku. Pokud se pacient cítí dobře může být následující den po zátěži stravou propuštěn do domácího ošetření, obvykle odchází druhý pooperační den. 
  • Někdy můžete první den po operaci pociťovat slabost či nechuť k jídlu nebo mírné pobolívání dobře reagující na běžné prostředky. Tyto příznaky rychle ustupují.
  • Týden po operaci se pacient dostaví na kontrolu k operujícímu chirurgovi, odstraní se stehy. Další sledování záleží na individuální domluvě, obvyklá je kontrola cca po měsíci.

Jaká jsou rizika a možné komplikace?

  • Může se vyskytnout krvácení, podkožní krevní sraženina (hematom), dočasná bolest v operovaném místě. Vzácněji může dojít k rozvoji infekce v ráně a tak k jejímu druhotnému hojení.
  • Zcela vzácně může dojít k poranění žlučových cest nebo cév zásobující játra, ale tyto komplikace jsou spíše raritní.
  • V případě nepřehledného terénu či špatné tolerance narkózy ze strany pacienta nelze někdy výkon dokončit laparoskopicky a je nutné konvertovat v otevřený výkon. Toto rozhodnutí činí chirurg vždy s ohledem na maximální bezpečnost pacienta a tuto změnu taktiky tak nelze považovat za komplikaci.
  • Musíme si uvědomit, že žádný chirurgický výkon není zcela bez rizika! Maximálně profesionálním přístupem, zkušenostmi a ve spolupráci s pacientem však lze v naprosté většině případů komplikacím předejít.

Kdy je nutné vyhledat neprodleně lékařskou pomoc?

  • horečky nad 38°C
  • zvracení
  • krvácení či hnisavý výtok z rány
  • žluté zbarvení kůže
  • trvající nebo zhoršující se bolest břicha
  • neschopnost jíst nebo přijímat tekutiny

Objednáváme online na orientační čas. 

Spěcháte? Víme, jak moc času pacienti v čekárnách často stráví. Využijte naší nabídky objednání s garancí přesného času. vyjdeme Vám vstříc.  Za poplatek 500 Kč jsme schopni ošetřit limitovaný počet pacientů se zárukou dodržení doby objednání. 

U běžného ošetření nebo konzultace zaplatíte pouze regulační poplatek. Poskytujeme však i některé nadstandardní služby, které pojišťovnami hrazeny nejsou (ošetření v nestandardních časech či o víkendu, operace v soukromém zařízení. Máme smlouvy se všemi pojišťovnami!

Klademe důraz na podání úplných a ucelených informací nemocích či operacích. Jsme si vědomi, že dobrým vysvětlením lze předejít možným nedorozuměním.

Víme, jak je těžké sehnat dobrého ortopeda či neurologa.  Proto dlouhodobě budujeme síť spolupracujících specialistů z dalších oborů (neurologie, fyzioterapie, ortopedie…). Naši pacienti mají pak jistotu ošetření u kvalitních a prověřených lékařů, budou mít zajištěn co nejdřívější termín návštěvy. Neztrácejte čas dlouhým hledáním dalších odborníků!

Dobrý vztah mezi lékařem a pacientem může vzniknout jen na základě oboustranné důvěry. Nebudeme Vám nutit zbytečné operace či drahé doplňky stravy. Nabídneme-li Vám nadstandardní služby, budete přesně vědět, za co platíte a nikdy Vám je nebudeme vnucovat. Rozhodnutí je vždy na Vás. Spokojený pacient je nejlepší reklamou.

Zajímavé:  Pigmentové skvrny - Vše o zdraví

Jsme si vědomi, že ne každý může mít např.z pracovních důvodů možnost dostavit se v ordinační hodiny. Nabízíme proto možnost po předchozí domluvě konzultace ve večerních hodinách či o víkendech. Tato možnost je spojena s příplatkem dle individuální dohody.

Nahoru

Zhoubné nádory žlučníku a žlučových cest

Obsah:

Kromě jiných onemocnění žlučníku a žlučových cest, jako jsou záněty a kameny, se v této lokalizaci vyskytují i nádorová onemocnění.

Nezhoubné (benigní) nádory jsou zde diagnostikovány velmi vzácně, mohou ohrožovat nemocného pouze tím, že svým růstem utlačují důležitou strukturu, ale nešíří se dál do organizmu ani neprodukují žádné škodlivé látky. Jejich léčba v případě potřeby je chirurgická.

Zhoubné nádory (maligní), běžně lidmi nazývané „rakovina“, znamenají onemocnění, kdy se v těle na některém místě nekontrolovatelně množí abnormální buňky. Tyto se vymkly kontrole imunitního systému, organismus je nemůže sám zlikvidovat.

Nádorové buňky mohou pronikat do okolních tkání a orgánů, vycestovat mízou a krví do jiných částí těla, usazovat se zde a vytvářet druhotná ložiska, takzvané metastázy. Zhoubných nádorů je mnoho nejrůznějších druhů, každý se vyznačuje jiným chováním.

Proto je naprosto nevhodné používat slovo „rakovina“ a představit si při diagnóze zhoubného nádoru vždy nejtěžší případ ze svého okolí, protože průběh onemocnění závisí na mnoha různých faktorech.

Zhoubné nádory žlučníku a žlučových cest jsou poměrně vzácným nádorovým onemocněním. Ženy bývají 2x více postiženy než muži. V roce 2014 takto v České republice onemocnělo 800 lidí (incidence 7,6 případů na 100 tisíc obyvatel).

  Příčina vzniku onemocnění není jasná, ačkoliv téměř u třetiny nemocných s nádorem žlučníku byl zaznamenán výskyt žlučových kamenů. Nádorové onemocnění vzniká především ve sliznici jako adenokarcinom.

Může prorůstat do okolních orgánů a tkání, například do jater, střeva nebo slinivky, nádorové buňky se mohou šířit mízou do mízních (lymfatických) uzlin, které se tím zvětší, mohou založit metastázy v játrech nebo plicích, mohou se usazovat na pobřišnici.

Co je žlučník a žlučové cesty?

Jaké jsou příznaky nádorů žlučníku a žlučových cest?

Časná diagnostika je obtížná. Příznaky mohou být neurčité, nespecifické trávicí potíže – nevolnosti, zvracení, hubnutí, nadýmání, říhání, nesnášenlivost tučných a smažených jídel.

Bolesti pod pravým obloukem žeberním mívají při pohybu kamenů nebo stažení vývodů takzvaný kolikovitý charakter – to znamená náhle vzniklou až nesnesitelnou bolest v pravém podžebří, která se střídavě zesiluje a mírně zeslabuje, vystřeluje pod pravou lopatku a do zad, je doprovázena nevolností až zvracením žlutozelených hořkých šťáv. Žadný z těchto příznaků není specifický pro nádory. Znají je všichni „žlučníkáři“ – lidé, kteří se léčí se žlučníkovými kameny. Právě proto, že příznaky počínajících nádorů v těchto lokalizacích jsou mimimální, je toto onemocnění většinou zjištěno v počátečním stadiu pouze jako překvapivý náhodný nález nádorových buněk při histologickém vyšetření žlučníku odoperovaného kvůli kamenům a zánětu. Proto je důležité nepodceňovat jakékoliv vleklé potíže se žlučníkem.

Pokročilejší – objemnější nádor, který způsobí uzavření žlučového vývodu se pak projeví hromaděním žluči ve žlučových cestách před překážkou, jejich rozšířením a prostupováním žlučového barviva do krve, takzvanou žloutenkou, která má zcela jinou příčinu než žloutenka infekční nebo žloutenka z poškození jaterních buněk. Tento typ žloutenky mizí s odstraněním překážky a obnovením žlučové drenáže. Přeplněný žlučník může výrazně bolet a může být hmatný pod pravým žeberním obloukem. Žlučové cesty mohou reagovat zánětem s vysokými teplotami a třesavkami (cholangoitidou) a stav bývá doprovázen svěděním kůže. Pokud neodchází žluč normální cestou do střeva, není stolice normálně zbarvena, ale je výrazně světlejší (až šedavě bílá a mastná) a žlučové barvivo se zvýšeně vylučuje z krve do moči, která je naopak výrazně tmavší.

Jak se stanoví diagnóza nádoru žlučníku a žlučových cest?

Metod je několik:

  1. ultrazvukem (sonografie): vyšetření sondou přiloženou na břišní stěnu, která pomocí ultrazvukového vlnění zobrazí žlučník a žlučové cesty na obrazovku. Dobře rozezná kameny ve žlučníku a žlučových cestách, rozšíření žlučových cest při městnání žluče, stěny žlučníku a jeho objem. Odliší postižení jater a lymfatických uzlin v okolí.

    Nádory žlučníku rostou často jako takzvaný skirhus, což je stejnoměrné zesílení postižené stěny, které se těžko odlišuje od zánětlivého ztluštění. Mnohem jednoznačněji mluví pro nádor nepravidelné neostré zesílení a ložiska při stěně.

  2. CT (počítačová tomografie, lidově „tunel“): vyšetření, kdy jsou pomocí rentgenového záření zobrazeny jednotlivé „řezy“ napříč tělem po 5-10 mm na obrazovku. Velmi přesně odliší rozsah postižení a průnik do okolních orgánů.

  3. ERCP (endoskopická retrográdní cholangiopankreatografie): vyšetření více zatěžující, protože je nutno zavést přes žaludek do dvanácterníku ohebnou sondu s optikou, najít společné ústí (Vaterskou papilu) a přes vodič nastříknout kontrastní látku do žlučového nebo i slinivkového vývodu.

    Výhodou tohoto vyšetření je, že lékař vidí přesně orgány „zevnitř“, může nasnímkovat průběh žlučových cest rentgenem k zhodnocení místa a charakteru zúžení nebo uzávěru a dále může pomocí drobných nástrojů zavedených přes tubus odebrat vzorek tkáně nebo naříznout a uvolnit zúžení.

  4. PTC ( perkutánní cholangiografie): pokud nelze provést ERCP, je možno napíchnout rozšířené žlučové cesty v místním umrtvení jehlou přímo přes kůži a přes jaterní tkáň a aplikovat kontrastní látku k zobrazení jejich průběhu.
  5. laparoskopií: operační výkon v anestezii, může být pomocí v diagnostických nejasnostech.

    Tubusem s optikou zavedeným otvorem v břišní stěně je možno prohlédnout vnitřní orgány a speciálními nástroji zavedenými přes tubus vzít vzorek tkáně na histologické vyšetření nebo i například odoperovat celý žlučník (laparoskopická cholecystektomie).

  6. histologické vyšetření odebraného vzorku tkáně patologem mikroskopicky: jediná metoda, která umožňuje podle typu buněk přesně určit druh nádoru. Ne vždy je ale technicky možné vzorek získat.
  7. tumorové markery: odběr krve na vyšetření speciálních látek, které mohou být nádorem vylučovány. Nejsou ale pro nádory žlučových cest dostatečně specifické. Odběr krve je nezbytný také pro určení hladiny žlučového barviva a jaterních testů, které přímo souvisí s funkcí žlučových cest a dalších důležitých laboratorních ukazatelů.
  8. rentgen plic (RTG): patří k základním vyšetřením při každém podezření na nádor.
Zajímavé:  WHO: Skončila pandemie prasečí chřipky – vše o zdraví

Jak se zhoubné nádory žlučníku a žlučových cest léčí?

Léčebný postup závisí na umístění postižení a na přítomnosti obstrukční žloutenky (způsobené uzavřením žlučových cest nějakou překážkou – nádorem nebo žlučovým kamenem).

Obstrukční žloutenku je nutno řešit v prvé řadě, zabránit jí je jedním z nejdůležitějších cílů každé strategie léčby, protože právě ta nejvíce ohrožuje nemocného.

Teprve pak je možné zabývat se léčbou vlastního onemocnění.

Podle aktuálních mezinárodně platných doporučení je na prvním místě chirurgické řešení. Pokud nelze nádor odoperovat, nebo jde o onemocnění s metastázami, je možné zvolit chemoterapii, radioterapii s chemoterapií nebo kvalitní sledování bez onkologické léčby spolu s řešením projevů onemocnění jinými metodami. Všechny tyto přístupy jsou adekvátní a rozhodnout je třeba individuálně.

1. drenáž žlučových cest

  • PTD (perkutánní transhepatální drenáž) – zavedení drénu pomocí jehly přes kůži a jaterní tkáň do rozšířených žlučových cest. Žluč odchází do sběrného sáčku mimo tělo. Dren je potřeba pravidelně proplachovat, aby nedošlo k jeho ucpání.
  • Z-V drenáž (zevně vnitřní drenáž) – zavedení speciálního drenu s otvory, který při správném umístění funguje jako přemostění překážky, a žluč tak může odcházet přirozenou cestou do střeva. Krátký zevní konec drenu je tak možno uzavřít a jen pravidelně proplachovat.
  • stent (endoprotéza) – je pružná pevná trubička se samoroztažitelnou konstrukcí, která je trvalým přemostěním překážky. Je možné ji zavést pouze tam, kde je zachován určitý minimální průsvit zúženého vývodu, většinou po předchozím zavedení Z-V drenáže, lze zavést i během operace nebo endoskopicky.

2.chirurgická léčba

Je indikována, pokud je dle zobrazovacích vyšetření nádor technicky možno odoperovat. Přichází v úvahu u zhoubných nádorů žlučníku, žlučového vývodu v úseku před vstupem do střeva a rakoviny Vaterovy papily.

Rozsah operace závisí na stupni a umístění postižení, v některých případech je nutno odebrat část střeva, jater nebo slinivky břišní.

Někdy je možné jen obejít překážku vytvořením chirurgické spojky mezi žlučovými cestami a střevem, která zajistí dobrý odvod žluče a ústup žloutenky.

V případě, že jde u nemocného o náhodný nález nádorových buněk v odebraném žlučníku laparoskopicky, je vhodná reoperace s odebráním okolí žlučníku („lůžka“) a vyšetřením okolních orgánů („revize“).

3.radioterapie

Zevní radioterapie (ozařování ze zdroje umístěného mimo tělo) se u tohoto typu nádorů používá spíše výjimečně, protože nežádoucí účinky na sousedních tkáních převyšují nesrovnatelně její malý účinek.

Lze ji ale kombinovat s chemoterapií, která zesiluje její efekt, ale zároveň i prohlubuje její nežádoucí účinky.

(Tato metoda přichází v úvahu jako zajišťovací po radikálním odoperování nádoru nebo jako léčebná pro neoperabilní nádor).

Brachyradioterapie (ozařování drobnými zdroji umístěnými v těle nemocného) se někdy používá s cílem zabránit zarůstání konců stentu tumorem. Katetrem se opakovaně na několik minut zavede radioaktivní zářič do cílového místa. Tato metoda není doprovázena nežádoucími účinky jako zevní ozařování.

4.chemoterapie

Protože jde o relativně vzácný typ nádoru, není stále dostatečně zhodnocena efektivnost různých kombinací cytostatik. Nejčastěji používanými protinádorovými léčivy jsou: capecitabin v tabletové formě, gemcitabin a oxaliplatina ve formě infuzního roztoku.

Obecně však platí, že nádory žlučníku a žlučových cest jsou špatně léčitelné chemoterapií, proto je potřeba vždy individuálně zvážit, zda u konkrétního nemocného tuto léčbu nasazovat.

Aplikace chemoterapie může způsobovat četné nežádoucí účinky, které mohou převážit nad možným prospěchem z nasazené cytostatické léčby.

Jak probíhá další sledování po ukončení léčby?

Pokud je nádor kompletně odoperován, následují pravidelné kontroly ultrazvukem, rentgen plic a odběry krve.

Jestliže je zavedena drenáž k zajištění průchodnosti žlučových cest, je nutno rentgenem kontrolovat správnost uložení, stav rozšíření žlučových cest ultrazvukem, okolní orgány v případě podezření na postižení CT vyšetřením, sledovat výdej žluče, laboratorní hodnoty z odběrů krve.

Pravidelné sledování je nutné k případnému včasnému zachycení opětného výskytu (recidivy) onemocnění. Při vzniklé recidivě se pacient kompletně přešetřuje k ověření celkového rozsahu onemocnění. Po té se volí onkologická léčba dle podobných zásad jako při původním onemocnění.

Cennou podporou pro nemocné jsou jejich rodiny a přátelé, popřípadě různé skupiny nebo společnosti, které sdružují onkologické pacienty.

Mnoho rad a informací lze nalézt na internetových stránkách se zdravotnickou tématikou, k dispozici je široké spektrum serverů v češtině i jiných jazycích. K dispozici jsou i četné publikace pro pacienty – viz http://www.mou.cz, mnoho z nich lze zakoupit také v knihkupectvích.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *