Ředění krve – Vše o zdraví

Dům zdraví se letos opět zúčastnil akce Zdravé město, v rámci které Velké Meziříčí pořádalo v úterý 6.září Dny zdraví, ty jsou letos na téma Bez obalu.

Ve stánku jsme představili nabízené služby a zprostředkovali jsme informace související s péčí o zdraví, prevencí a také s řešením zdravotních problémů v ambulantní péči.

Sestra na místě prováděla měření tlaku tonometrem a zjištění hodnoty cukru v krvi glukometrem. Dále zájemcům spočítala hodnotu BMI – Body Mass Index, která stanovuje míru tělesné hmotnosti od podvýživy až po vysoký stupeň obezity. Pomocí optotypu a barvocitových tabulek předvedla zkoušku zraku.

Zájem byl také o informace k dietám při užívání léků na ředění krve, při vysokém krevním tlaku, při přítomnosti kyseliny močové v krvi a o instrukce k rehabilitačnímu cvičení. Vše bylo podpořeno formou letáčků.

•                             ——————————————————-
•  

Představili jsme sadu pro kognitivní trénink a sešity pro trénování paměti jako podpůrné materiály při práci pečující rodiny o osobu, která trpí poruchou paměti, různými stupni demence nebo se u ní rozvinula Alzheimerova choroba. Vše bylo vyvinuto ve spolupráci s Českou alzheimerovskou společností, o.p.s. a odborníky v oblasti geriatrie a psychologie. Materiály jsou dostupné v lékárně v Domě zdraví.

1.  
2. Speciální prostor byl vyčleněn poradenství v oblasti domácí zdravotní péče, kterou lze zajistit pro pacienty za úhradu zdravotních pojišťoven. Českomoravská domácí péče v regionu Velkomeziříčska zajišťuje v domácím prostředí kvalifikovanou péči v celé šíři činností sestry v domácí péči:

– Ošetřovatelské výkony indikované lékařem

– Péče o pacienta po chirurgických a ortopedických zákrocích v době rekonvalescence

– Komplexní péče o imobilního inkontinentního pacienta

– Péče o onkologicky nemocné

– Péče o klienty v terminálním stadiu života

– Kontrola fyziologických funkcí (krevní tlak, puls, tělesná teplota)

– Lokální ošetření (převazy bércových vředů, ran a defektů)

– Odběry krve a jiného biologického materiálu

– Aplikace injekcí, infúzí, léčebné terapie

– Nácvik aplikace inzulinu

– Cévkování, klyzma, výplachy, péče o permanentní katetr

– Příprava na vyšetření

– Ošetření stomií, PEGu, enterální sondy

– Polohování a prevence proleženin

Také jste si mohli všimnout informačního letáčku s puntíky a puntíkovaných ponožek. Zde se jedná o zpřístupnění informací o kožním onemocnění lupénka jak pro pacienty s tímto kožním onemocněním, ale také pro veřejnost.

Projekt „PSORIÁZA/LUPÉNKA SESTRA V AKCI“ je určen pro všechny pacienty s lupénkou (psoriázou), ale také pro jejich rodinné příslušníky či veřejnost. Tedy pro každého, kdo má zájem se o tomto onemocnění více dozvědět.

Cílem projektu je prostřednictvím odborné sestry poskytnout rychlý a kvalitní servis, který pomůže vyřešit situace a problémy, které nastaly kvůli diagnóze lupénka.

Poruchy srážlivosti krve, příčiny a rizikové faktory (a jeden příběh z praxe…)

Nenápadné kompresní punčochy, léky na ředění krve, které mají často negativní účinky na zdraví a kondici jedince, mnoho vedlejších účinků a vyřazení z jídelníčku většinu zeleniny a mnoho zdraví prospěšných potravin, jako třeba kysané produkty. Tohle a mnoho dalšího je „daň“ za to, kdy pacient přežije trombotický stav. Jak vzniká a lze se tohoto onemocnění vyvarovat?

Cévní onemocnění je v současnosti nejčastější příčinou úmrtí v civilizovaných zemích. Koronární trombóza, plicní embolie a onemocnění periferních cév tvoří příčinu poloviny všech úmrtí.

Původcem těchto stavů jsou krevní sraženiny nebo shluky zbytků stěn žil či cév, které strh proud krve a které zablokovaly nějakou z důležitých krevních cest, což může mít za následek i okamžitou smrt.  Krevní sraženiny mají původ v poruše krevní biochemie, kdy je narušena rovnováha protrombotických a antitrombotických složek krve.

Může dojít ale i k poškození cévních stěn a odloučení se část výstelky stěny cévy, která společně s dalšími látkami jako jsou například krystaly cholesterolu, vytvoří shluky, takzvané tromby.

Obě dvě cesty vzniku mají své příčiny, ať už vrozené, získané nebo vyplývají ze situace, ve které se organismus daného jedince nachází.

  Vrozených příčin poruch srážlivosti krve je celá řada, nejčastěji se jedná o poruchy některého z faktorů, který má za úkol udržovat krevní hemostázu v rovnováze.

Tyto defekty bývají dědičné a mohou být kontraindikací k některým lékům, nejčastěji k hormonální terapii.

S žilní a arteriální trombofilií jsou ale spojovány i některé metabolické poruchy. Například hyperhomocysteinémie, která je primárně vyvolaná mutací genu pro cystathion β-syntázu nebo genu pro reduktázu methylen tetrahydrofolátu (MTHFR). Enzym MTHFR má zásadní význam v metabolismu aminokyseliny homocysteinu.

Vysoká hladina homocysteinu, kterou tato odchylka způsobuje, souvisí s nedostatkem folátu a vitamínů B6 a B12. Homocystein také negativně působí na stěny cév a způsobuje vznik aterosklerózy a následně i trombózy. Jeho přítomnost v krvi souvisí ale i narušením rovnováhy protrombotických a antitrombotických složek krve.

Prevalence této genetické poruchy je nejvyšší v evropské a severoamerické populaci. Nositelé této mutace mají zvýšené riziko vzniku tromboembolické nemoci a kardiovaskulárních chorob. U nenarozených dětí může tato porucha vyvolat defekty neurální trubice nebo způsobit spontánní potrat.

Kombinace hyperhomocystenémie a Leidenské mutace velmi výrazně zvyšuje riziko žilní trombózy a to asi až 20 krát.

Kromě vrozených genetických predispozic jsou i další faktory, které mohou způsobit vznik trombózy. Jedná se například o stavy, kdy se osoba nehýbe a tím se snižuje průtok krve zejména ve spodních končetinách.

Jedná se o například dlouhé cesty letadlem, případně autobusem nebo autem. Ale také i o poúrazové stavy, včetně popálenin, kdy jsou končetiny znehybněny v ortézách či sádrách, pooperační stavy, kdy je vyžadován klid a osoba je imobilní.

S tím souvisí i možné poškozené cév a vznik trombů z odtrhnutých cévních stěn, což je další velké riziko. Podobně je zvýšené riziko vzniku trombóz například i mozkových příhodách, kdy nejrizikovější jsou první tři měsíce po akutním stavu.

Ohrožení jsou i lidé, kteří mají křečové žíly či nádorová onemocnění. Stejně jako do rizikové skupiny spadají osoby starší 60 ti let.

Faktory jako je obezita, kouření a nezdravý životní styl mají mnoho negativních dopadů na zdraví člověka, ale také přispívají svým dílem ke vzniku trombóz.

Další stav, který zvyšuje riziko vzniku trombóz, je těhotenství. Gravidita je sama o sobě hyperkoagulačním stavem. Vlivem působení hormonálních změn během těhotenství, zejména díky vlivu estrogenů, dochází ke zvýšení koagulačních faktorů.

Předpokládá se, že tyto fyziologické změny jsou přirozenou ochranou a mají snížit míru krvácení ženy po porodu. Oproti netěhotným ženám je riziko hluboké žilní trombózy u těhotných žen až šestinásobné.

K vyššímu riziku vzniku hluboké žilní trombózy přispívají ale i další faktory a to například fyziologické změny organismu těhotné ženy, které zpomalují tok krve. Další jsou například tlak dělohy, septické stavy a pozitivně nepůsobí ani vyšší věk matky.

Vrozené trombofilní stavy mohou navíc zvyšovat riziko potratů. Po porodu se riziko trombózy zvyšuje až 20krát oproti ženám netěhotným.  Hladiny koagulačních faktorů se vrátí zpět do normálu zhruba dva týdny po porodu.

Je všeobecně známým faktem, že užívání hormonální léčby zvyšuje riziko vzniku trombotických stavů. Ať už se jedná o hormonální antikoncepci, hormonální postmenopauzální léčbu žen či hormonální léčbu (testosteronem nebo estrogenem) u transgender osob.

Nicméně nejrozšířenější je problematika hormonální antikoncepce, kterou v současnosti užívají miliony žen po celém světě. Nejvíce rizikové jsou kontraceptiva, která obsahují vyšší hladiny estrogenu. Jak je výše zmíněno, tak vyšší hladina estrogenu způsobuje vyšší aktivitu koagulačních faktorů.

Při studiích bylo zjištěno, že jako nejbezpečnější,  vzhledem k riziku vzniku trombózy je užívání antikoncepce s nízkými hladinami progesteronu. Jiné podávání antikoncepce, než perorální, také nemusí snižovat  trombofilních stavů.

Dokonce naopak bylo zjištěno, že neorální podávání etinylestradiolu nese větší riziko vzniku trombózy, než jeho orální příjem.

Nesmíme zapomínat, že rizika se sčítají. Pokud máme zjištěnou genetickou odchylku některého z koagulačních faktorů nebo třeba mutaci MTHFR, tak bychom měli omezit další faktory, které způsobují trombotické stavy, na minimum.

A to zejména zařadit pravidelný pohyb, žít zdravě, nekouřit a ženy by měly s uvážením vybírat antikoncepční metody (ideálně v vůbec neužívat hormonální antikoncepci) . Při dlouhých cestách bychom měli dbát na pravidelné protažení a rozhýbání se.

  Co se týká hormonální léčby, je vždy vhodné zvážit nejenom její pozitivní přínos, ale i negativní dopady, které může přinášet.

• Případová studie – klinika Institutu funkční medicíny a výživy
• ŽENA, 58 LET
• Celkem 22 let hormonální léčba (podpora otěhotnění, hormonální antikoncepce);
  Přítomnost homozygotní mutace MTHFR;
  Nadváha; ávaly únavy, potíže s trávením, pocity těžkosti, nadýmání;
  Pohyb: chůze, dlouhé stání, dlouhé sezení;
  Stresující zaměstnání;
  2015 – hluboká žilní trombóza v lýtku levé nohy, terapie warfarin po dobu půl roku.
• 2019 – recidiva hluboké žilní trombózy v lýtku levé nohy, terapie warfarin po dobu půl roku, pak léčivo na bázi kyseliny acetlysalicilové.

U klientky se projevily některé z nežádoucích účinků, jako například silné padání vlasů. Klientka začala spolupracovat s Mgr. Evou Hájkovou a  Mudr. Petrou Hrabánkovou z kliniky Institutu funkční medicíny a výživy a nasadila dietu na principech nízkosacharidového stravování. Jako podpůrné prostředky začala užívat tyto doplňky stravy:

Protože je pro správné fungování organismu velmi důležitý vyvážený mikrobiom střev, začala klientka užívat probiotika  PRIMAL DEFENSE ULTRA PROBIOTIC  FORMULA. Vzhledem k tomu, že pacienti užívající Warfarin by neměli konzumovat kysané výrobky (kysané zelí, jogurty a podobně) je vhodné doplnit probiotické mikroorganismy jinak.

Hořčík GOOD NIGHT MAGGIE (bisglycinát). Hořčík je důležitý pro správné fungování nervové soustavy, vzhledem ke stresu, který pacientka denně prožívá je vhodné jej doplnit i jinak, než ze stravy.

Vitamín B12 GARDEN OF LIFE pro doplnění deficitu vitamín B12, který vyplývá z diagnózy mutace MTHRF.

L-Methylfolát  je přirozeně aktivní formou kyseliny listové a doplní její deficit, který vyplývá z diagnózy mutace MTHFR. Tento doplněk je vhodný i proto, že osoby užívající Warfarin nemohou konzumovat zelenou listovou zeleninu ve vyšším množství (z důvodu přítomnosti vitamínu K, který inhibuje účinky Warfarinu).

Hydrolyzovaný kolagen pacientka užívá na zmírnění vypadávaní vlasů a podporu pohybového aparátu skrz vyšší věk.

Stav po 6 měsících:

Klientce se podařilo, po konzultaci se svým ošetřujícím lékařem, vysadit Warfarin. Dále začala dodávat tělu vitamín D3 společně s vitamínem K2 v MCT oleji, kvůli metabolismu vápníku.  Použila tento ve formě kapek od Woldo Health.

Pacientka se celkově cítí lépe. Nemá návaly únavy, značně se zmírnily problémy s trávením a nadýmání. Stále užívá léky na ředění krve, ale pouze na bázi kyseliny acetylsalicylové. Váhový úbytek asi 8 kg. Proběhla i změna životního stylu, a kromě změny jídelníčku klientka přidala více pohybové aktivity a procházek.

Zdroje:

1. PECKA, Miroslav. Laboratorní hematologie v přehledu. Český Těšín: FINIDR, 2006. ISBN 80-86682-00-5.
2. WATSON, Stephanie a Steven KIM. What’s the Difference Between Deep Vein Thrombosis (DVT) and Pulmonary Embolism (PE)? Healthline[online]. 5.1.2018 [cit. 2020-04-25]. Dostupné z: https://www.healthline.com/health/dvt-vs-pulmonary-embolism
3. PHILLIPPE, Haley M. Overview of Venous Thromboembolism. Am J Manag Care. 2017, 2017(23), 376-382. Dostupné z: https://www.ajmc.com/journals/supplement/2017/direct-oral-anticoagulants-assessing-clinical-and-economic-value/overview-of-venous-thromboembolism
4. VAVRUŠKOVÁ, Klára. Význam trombofilních mutací v klinické genetice. Praha, 2010. Diplomová práce. Univerzita Karlova Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Miloslav Kuklík. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/81266
5. KVASNIČKA, Jan. Dědičné trombofilie – doporučení k provádění genetických testů v klinické praxi. ČASOPIS LÉKAŘŮ ČESKÝCH. 2010, 2010(149), 424-427. Dostupné z: http://www.hematology.cz/doporuceni/klinika-files/Doporuceni_CHS_CLS_JEP-Dedicne_trombofilite-geneticke_testy.pdf
6. RODDICK, Julie a Deborah WEATHERSPOON. Superficial Thrombophlebitis. Healthline[online]. 20.10.2016 [cit. 2020-04-26]. Dostupné z: https://www.healthline.com/health/superficial-thrombophlebitis#symptoms
7. JAMES, Andra H. Venous Thromboembolism in Pregnancy. Arteriosclerosis, Thrombosis, and Vascular Biology[online]. 2009, 29

Vitamin K. Důležitý pro srážlivost krve, zdravé kosti a cévy

Vitamin C zná dneska už řada starších školáků. Ale víte, k čemu v těle potřebujeme vitamin K? A kteří lidé by si jeho přísun měli obzvlášť pohlídat? Shrnuli jsme nejdůležitější informace, které má dnešní medicína k dispozici.

Jako vitamin K se označuje skupina chemických látek rozpustných v tucích, které se účastní tvorby několika faktorů srážlivosti krve nebo se podílejí na ukládání vápníku do kostí.

Jako vitamin K1 se označují fytochinony, což jsou chemické látky syntetizovány rostlinami, které do těla dostáváme z tmavě zelených druhů zeleniny, například ze špenátu, brokolice nebo salátů. Jako vitamin K2 se označují látky patřící mezi tzv. menachonony, které do těla dostáváme konzumací masa, mléka, sýrů nebo vajec. Částečně vitamin K vzniká v přímo v těle působením střevní mikroflóry.

Kolik vitaminu K organismus potřebuje? A kolik ho dostáváme?

Odborníci z Evropského úřadu pro bezpečnosti potravin (EFSA) došli v roce 2017 k závěru, že dospělí by měli v potravě do těla dostat 70 mikrogramů vitaminu K1 denně. Podle dostupných analýz přitom střední příjem činí o něco více, zhruba 76 mikrogramů za den. U dětí by měl příjem vitaminu K činit zhruba 1 mikrogram na kilogram tělesné hmotnosti a den.

Kdy hrozí nedostatek?

Jako přechodný stav se může nedostatek vitaminu K objevit u novorozenců. Mateřské mléko ho totiž obsahuje velmi málo, a proto nedostatek může nastat v čase, než se u kojenců plně rozvine tvorba vitaminu ve střevních bakteriích.

V dospělosti se může nedostatek vitaminu K vyskytnout v případě některých zažívacích potíží. Například v případě poruchy vstřebávání tuků, ve kterých je vitamin K rozpustný.

Nedostatek se může vyskytnout i v případě onemocnění jater, chronických průjmů nebo při ulcerózní kolitidě.

Ale může být také důsledkem některých typů léčby, například působením některých širokospektrých antibiotik nebo některých léků snižujících srážlivost krve.

Jak se nedostatek projevuje?

Nedostatek vitaminu K spočívá v narušení srážlivosti krve, protože tělu chybí nenahraditelné srážlivé faktory. Projevem hypovitaminózy pak být například krvácení z nosu, v zažívacím nebo močovém ústrojí, ve svalech nebo v podkoží.

Vitamin K, osteoporóza a riziko zlomenin kostí

Lékařům je známo, že vitamin K hraje důležitou roli v organismu pro zdraví našich kostí.

Epidemiologické studie nacházejí spojení mezi nízkým příjmem vitaminu K v potravě nebo jeho nízkou hladinou v krvi a vyšším rizikem zlomeniny kostí, zejména zlomenin kyčle.

Předpokládalo se proto, že podávání potravinových doplňků s vitaminem K by mělo vést ke zlepšení stavu kostí, k prevenci zlomenin a k léčbě tzv. řídnutí kostí neboli osteoporózy.

Klinické studie ale nedosáhly přesvědčivých výsledků. Proto stále existuje kontroverze o smyslu používání doplňků obsahujících vitamin K.

Koncem roku 2019 vědecký časopis Journal of Osteoporosis zveřejnil analýzu dostupných lékařských studií, která konstatuje, že na základě protichůdných výsledků nelze doplňky s obsahem vitaminu K doporučit k léčbě osteoporózy. Přinejmenším u lidí, kteří netrpí výrazným deficitem ze specifických důvodů.

Pozor na léky pro „ředění krve“

V naší společnosti přibývá lidí, kteří užívají medikamenty laicky označované jako léky pro ředění krve. Jedná se o látky, které snižuji srážlivost krve u lidí, jejichž zdraví nebo život jsou ohroženy vyšším rizikem výskytu krevní sraženiny neboli trombu.

Často používaným lékem je warfarin, který snižuje srážlivost krve tím, že blokuje účinky vitaminu K. Potraviny s vysokým obsahem vitaminu K, proto mohou u pacientů snižovat účinek podávané warfarinu a tudíž zvyšovat riziko krevní sraženiny.

Lékaři proto nemocné upozorňují, že by měli ze svého jídelníčku vyřadit listovou zeleninu (špenát, kapustu, salát), játra a výrobky z nich, olivový a sójový olej, ale také třeba zelený čaj.

Dietní doporučení při léčbě Warfarinem — mojeambulance.cz

Warfarin je lék s antikoagulačním účinkem, snižuje srážlivost krve. Předepisuje se k prevenci krevních sraženin. Většinou se užívá dlouhodobě, někdy dokonce doživotně.

Častou a chybnou informací je, že Warfarin ředí krev. Tento lék neovlivňuje hustotu krve, ale zpomaluje její srážení.

Používá se k prevenci a léčbě srdečně-cévních nemocí, po operacích srdce, po infarktu myokardu, při trombóze dolních končetin, u plicní embolie a po opětovném výskytu krevních sraženin.

Warfarin funguje tak, že blokuje účinky vitaminu K v organismu. Ten je mimo jiné nezbytným prvkem pro srážlivost krve, proto nestabilní příjem tohoto vitaminu může ovlivnit léčbu Warfarinem.

Dietní doporučení spočívá v udržení vyvážené hodnoty vitaminu K přijatého stravou.

• Vysoká hladina vitaminu K tlumí účinek Warfarinu a zvyšuje tak riziko krevních sraženin.
• Nedostatek vitaminu K vede k tvorbě podlitin a modřin, projevuje se zvýšenou krvácivostí dásní, krvácením z nosu, případně silnější menstruací nebo výskytem krve v moči a stolici.

Strava při léčbě Warfarinem vychází ze zásad zdravé výživy:

• vyvážený příjem živin
• pestrá strava
• pravidelnost

Jediným rozdílem oproti racionální stravě je příjem vitaminu K. Ten musí být vyvážený, bez výrazných výkyvů, protože takto zajistíme stabilní účinek Warfarinu.

Strava při této léčbě by měla vycházet z dlouhodobých stravovacích zvyklostí každého pacienta. To znamená, že není na místě radikální změna k „lepšímu stravování“, například v preferenci drůbežího masa nebo rapidním navýšením příjmu zeleniny.

Pozor na:

• potravinové doplňky obsahující vitamin K,
• velké dávky zelených a bylinných čajů (především kopřivového),
• větší dávky rostlinných olejů s přidaným vitaminem K (především sojového),
• alkohol i v malém množství může ovlivnit účinek léku,
• léky bez lékařského předpisu,
• kouření může ovlivňovat metabolismus Warfarinu,
• multivitaminové preparáty – velké dávky některých vitaminů ovlivňují účinek Warfarinu,
• průjmové, horečnaté onemocnění – vždy vyhledat lékaře.

Obsah vitaminu K v potravinách

Potraviny se podle obsahu vitaminu K dají rozdělit na:

a) bezpečné b) kontrolované c) nestabilní

Bezpečné potraviny	Kontrolované potraviny	Nestabilní potraviny
houby	bílé hlávkové zelí	drůbeží maso
jablka, hrušky	maliny, ostružiny, kiwi	hovězí maso
kořenová zelenina	sušené ovoce
brambory	bylinky a zelené natě
mléko

Všeobecně vysokou hladinu vitaminu K obsahuje:

• zelený čaj
• bylinky
• špenát
• řapíkatý celer
• brokolice
• kapusta
• zelí bílé a kysané
• hlávkový salát
• fazolové lusky

Všeobecně nízkou hladinu vitaminu K obsahuje:

• kořenová zelenina
• brambory
• rýže
• těstoviny
• ovesné vločky
• houby
• cuketa
• jáhly
• pohanka
• ryby
• mléčné výrobky
• ovoce
• luštěniny
• vejce

Závěr: „Warfarinová dieta“ neznamená vyloučit potraviny obsahující vitamin K, ale zařazovat pravidelně všechny potraviny tak, aby příjem vitaminu K byl stabilní. Důležité je vyvarovat se nárazově nadměrného příjmu vitaminu K.

Pokud v denním pokrmu navýšíte příjem potravin s vysokým obsahem vitaminu K, v dalším denním pokrmu tyto potraviny omezíte, nebo nahradíte potravinami s nízkým obsahem.

V případě potíží s vyváženou stravou se obraťte na specialistu. O všech změnách v životním stylu, jídelníčku, užívání léků, zdravotním stavu vždy informujte lékaře.

Česnek a zdraví

Česnek  medvědí byl už starými národy považován za bylinu s největší léčivou silou. Aby lidé získali alespoň část z oné medvědí síly, vařili si na počátku jara polévku z tohoto druhu česneku, takže rostlina se stala před více než 2000 lety zeleninou jak oblíbenou, tak zdraví prospěšnou.

Jak česnek medvědí, který je mnoho násobně účinnější, tak kuchyňský, který je pochopitelně také zdravý, jsou v medicíně stále nedostatečně využívané. Dnes si už můžeme koupit preparáty, obsahující léčivé výtažky, bez charakteristického česnekového zápachu.

Chceme-li, aby účinky byly co nejsilnější, především při jarní očistné kúře, je nejúčinnější konzumovat bylinku čerstvou. Drobně nasekanou bylinku můžeme přidat do pomazánek, použít jako koření do polévky. Cibulky česneku medvědího můžeme požívat také místo běžného česneku setého, tedy kuchyňského.

Čerstvé listy sbíráme v dubnu a květnu, cibulky koncem léta nebo na podzim.

Přírodní antibiotikum

Česnek medvědí, který je považován za přírodní antibiotikum a antimykotikum, je antibakteriální a obsahuje éterické oleje s několika sloučeninami síry, flavonoidy, adenosin, hořčičné glykosidy, množství minerálních látek a stopových prvků – železo, draslík, vápník, fosfor, selen a další. Najdeme v něm vysoký obsah vitaminů C, B1, B2, fruktózy.

Česnek setý je bohatý na látky obsahující síru, z nichž je jednou z nejdůležitějších allicin. Allicin se nachází v některých doplňcích s česnekem. Pomáhá snižovat „zlý“ LDL cholesterol a krevní tuky zvané triglyceridy. Také bylo prokázáno, že allicin snižuje srážlivost krve, zvláště po jídle, a rovněž krevní tlak.

Proto by lidé užívající léky snižující krevní srážlivost měli jíst česnek pouze na doporučení lékaře. Zdá se, že tyto látky obsahující síru brání množení bakterií a chovají se jako přírodní antibiotika. Potlačují také činnost virů a plísní. Pravidelné užívání doplňků s česnekem je účinnou léčbou kvasinkové infekce způsobené kandidou.

Doplňky s česnekem mohou pomoci snížit riziko srdečního onemocnění, u lidí s hypertenzí můžeme zaznamenat pokles krevního tlaku.

Česnek medvědí pomáhá při nachlazení, chřipce a nemocech dýchacích cest. Má preventivní i léčebný účinek na cévní soustavu, antioxidační schopnosti rostliny zabraňují ukládání cholesterolu na cévních stěnách, rostlina podporuje zdraví srdce a čistí krev.

Také detoxikuje ledviny, močový měchýř a játra a celkově zbavuje organismus škodlivých látek.

Česnek také podporuje regeneraci střevního prostředí  po užívání antibiotik; mezi jeho další pozitiva patří schopnost uvolňovat křeče a potlačovat zánětlivé procesy v těle.