Revmatoidní faktor – Vše o zdraví

  • Máte problémy s bolestí kloubů?
  • Přemýšleli jste nad příčinami, ale nemůžete je najít?
  • Proč nás bolí klouby?
  • Existují tři hlavní důvody bolesti.
  • Bolesti způsobují mechanická poranění, záněty, ale vznikají i nezánětlivě – příčinou jsou degenerativní změny.

Revmatoidní artritida je nejčastější zánětlivé onemocnění.

Onemocnění je lidově nazýváno „revma“.

Jedná se o autoimunitní onemocnění zasahující obě strany těla. V případě postižení kloubu na jedné z rukou nebo nohou, bude pravděpodobně postižen i kloub na druhé straně těla.

Skutečnost odlišuje revmatoidní artritidu od jiných forem artritidy například osteoartrózy.

Jaký je rozdíl mezi „revma“ a osteoartrózou?

I lidé s osteoartrózou zažívají bolestivé stavy ztuhlých kloubů znemožňujících pohyb. Při osteoartróze dochází k otoku kloubů, ale otok nezpůsobuje zánětlivou reakci – nezčervená.

Osteoartróza není autoimunitní onemocnění a vzniká opotřebením kloubů. Projevuje se u starších pacientů nebo sportovců s vážnějšími zraněními během kariéry.

U revmatoidní artritidy útočí tělo samo. Není potřeba mechanického opotřebení.

Jaké jsou příčiny revmatoidní artritidy?

Původní příčina vzniku revmatoidní artritidy není dosud známa.

Za vznik „revma“ může být zodpovědný vliv genetické zátěže a infekce. Revma může vyvolat i kouření!

  1. Přesně víme o procesech, kterými nemoc zasahuje klouby.
  2. Jak se nemoc diagnostikuje?
  3. Diagnóza trvá delší dobu a zahrnuje řadu laboratorních testů.

Lékař projde anamnézu a zeptá se na obtíže. Následně se testují reflexy a hledají otoky. Pokud ze všech testů vyjde podezření na revma, odkáže se pacient k revmatologům.

Jaké testy může revmatolog provést?

1. Test revmatoidních faktorů

Revmatoidní faktor - Vše o zdraví

Krevní test kontroluje protein nazývaný revmatoidní faktor. Vysoká hladina je spojena s autoimunitními chorobami, zejména revmatem.

2. Anticitrulinovaný proteinový protilátkový test (anti-CCP)

Test vyhledává protilátku spojenou s revmatoidní artritidou. Lidé s touto protilátkou trpí obvykle revmatem.

3. Test proti jaderným protilátkám

Revmatoidní faktor - Vše o zdraví

Testuje se imunitní systém, jestli produkuje protilátky. Tělo může produkovat protilátky jako odpověď na různé zdravotní stavy.

4. Rychlost sedimentace erytrocytů (červených krvinek)

Revmatoidní faktor - Vše o zdraví

Test pomáhá určit stupeň zánětu v těle. Lékař zjistí, jestli se zánět v těle vyskytuje, ale nezjistí jeho příčinu.

5. Test C-reaktivních bílkovin (CRP)

Závažná infekce nebo zánět způsobuje v játrech produkci C-reaktivních bílkovin. Vysoká hladina CRP je znamením revmatoidní artritidy.

Braňte se revmatoidní artritidě sportem!

Nemusíte se bát bolestivé rehabilitace a náročných cviků na protahování ztuhlých kloubů. Sportem docílíte prevence následků nemoci.

Sportování s těmito obtížemi se může zdát nemožné. Důležité je zařazení pravidelného cvičení.

Přinášíme několik tipů!

A. Protahujte se

Revmatoidní faktor - Vše o zdraví

Revmatoidní artritida způsobuje omezení pohybu velkých kloubů. Důsledkem omezené hybnosti je zkracování šlach a svalů.

Pravidelných protahováním zkracování zabráníte.

Nejprve se rozehřejte a následně zařaďte protahovací cviky. Poradit se můžete s fyzioterapeutem.

Zajímavým cvičením je i jemná jóga.

B. Cvičte s činkami

Revmatoidní faktor - Vše o zdraví

Překvapuje vás to? Nemusí.

Nejde o závody nebo předhánění, kdo zvedne více.

Zátěž uzpůsobujte zdravotnímu stavu.

Pozvolna můžete zátěž přidávat. Odhadněte své meze.

C. Využívejte bazén

Revmatoidní faktor - Vše o zdraví

Krátké aerobní cvičení (chůze, jízda na kole, běh) dokáže posílit svaly a šetřit klouby.

Ideální způsob posílení svalů je plavání. Voda je šetrná ke kloubům – posílíte a protáhnete svaly.

Plavání zlepšuje i celkovou fyzickou kondici.

Co vedle sportování doporučujeme?

1. Kvalitní spánek

Revmatoidní faktor - Vše o zdraví

Nezapomínejte na kvalitní spánek pomáhající zmírnění bolesti, zánětu a únavy.

2. Ledové a horké zábaly

Obě varianty zábalů snižují zánět a bolesti. Zábaly působí proti křečím.

Vyzkoušejte střídání studené a horké sprchy. Tato procedura pomáhá snížit ztuhlost.

3. Pomocná zařízení a prvky

Revmatoidní faktor - Vše o zdraví

Dlahy a ortézy udržují kloubní spojení v klidu. Důsledkem je snížení zánětu.

Využíváním holí a berlí udržíte dobrou mobilitu i při bolestech. Do domu můžete namontovat i madla nebo zábradlí.

4. Dieta

Revmatoidní faktor - Vše o zdraví

  • Lékař nebo diabetolog dokáže doporučit protizánětlivou výživu pomáhající proti příznakům „revma“.
  • Zahrnuty jsou potraviny s vysokým obsahem omega-3 mastných kyselin.
  • Vysoký obsah omega-3 mastných kyselin je obsažen v tučných rybách, lněných a chia semínkách, vlašských ořechách.
  • Snižovat zánět pomáhají i antioxidanty jako je vitamín A, C a E.
  • Vysoký obsah antioxidantů najdeme v borůvkách, brusinkách, hořké čokoládě, špenátu a artyčoku.

Důležitá je konzumace vlákniny. Vláknina snižuje záněty!

Nejlepší řešení nejen na revmatoidní artritidu?

Pokud hledáte doplněk stravy obsahující zaručené látky ve správném množství a poměru, vyzkoušejte 100 % český přírodní produkt KLOUBUS podporující správné fungování pohybového aparátu a účinný prostředek pro silné kosti, klouby a problémy s artritidou.

„Provedenými rozbory bylo zjištěno, že předložený vzorek produktu KLOUBUS vyhovuje ve znaku označeném „V“ požadavku uvedenému v deklaraci na obalu.“

Ing. Veronika Smutná Ph.D. – Státní zemědělská a potravinářská inspekce.

Svým složením se jedná o jeden z nejsilnějších produktů na trhu, je certifikován zdravotním ústavem v Praze a testován na obsah chondroprotektiv. Český produkt KLOUBUS si můžete nyní v akci zakoupit s dopravou zdarma od 2 ks kliknutím na tlačítko níže.

Vyzkouším KLOUBUS

Závěr:

Důležité je stádium onemocnění. Konzultujte obtíže se svým lékařem a zůstávejte aktivní.

Aktivita a každodenní pohyb dokáží zázraky. Poslední možností je užívání léků potlačujících bolest a zánět.

Zamyslete se nad svým dnem a zkuste si ho udělat pestřejším pohybem a jídelníčkem.

Nepodléhejte mýtům o odpočinku ztuhlých kloubů a hýbejte se.

Klouby a vazy Jídlo a klouby Kloubní výživa Onemocnění kloubů Zdraví

Líbí se Vám tento článek? Sdílejte ho nebo pošlete svým známým.

Revmatoidní artritida – co o nemoci prozradí krev

Revmatoidní faktor - Vše o zdraví

7. 12. 2015

Neexistuje jeden jediný test, pomocí kterého by lékaři dokázali diagnostikovat revmatoidní artritidu. Důležitou roli při určování této nemoci ale hrají krevní rozbory. Prozradíme, které hodnoty lékaře zajímají a co vše se díky krvi mohou o vaší chorobě dozvědět.

Základem diagnózy revmatoidní artritidy je informace, co pacienta trápí. Pro tuto nemoc je typická bolest, ztuhlost a otoky kloubů. Nejčastěji postihuje klouby ruky, prstů a zápěstí, ale problémy může způsobovat i v kolenou či v kotnících.

Příznaky jsou většinou symetrické na obou stranách těla. Mezi nejdůležitější vyšetření u artritidy patří krevní testy. Laboratorní výsledky jsou nezbytné nejen pro stanovení nemoci, ale mohou do určité míry předpovídat i její vývoj.

Lékaře zajímají dva druhy hodnot: specifické protilátky a obecné parametry zánětu. 

Jak se hledá viník 

Revmatoidní artritida vzniká na autoimunitním podkladě, to znamená, že imunitní systém poškozuje tkáně vlastního těla. Při tomto procesu vznikají různé protilátky a některé z nich můžeme prokazovat v krvi. Jsou to: 

  1. Revmatoidní faktor. Je pozitivní u 70–90 % lidí trpících revmatoidní artritidou. Přestože své jméno získal právě podlé této nemoci, není pro ni specifický a můžeme ho nalézt i u jiných autoimunitních onemocnění. Pokud je u pacienta s artritidou tento ukazatel negativní, předpokládáme, že průběh nemoci bude mírnější.
  2. Anticitrulinové protilátky. Jde o relativně nový test. Tyto protilátky jsou specifičtější než revmatoidní faktor a do budoucna jej možná nahradí. Dokážou předpovědět, které jedince čeká těžší průběh nemoci.

Co prozradí zánětlivé parametry 

Druhou skupinou hodnot, které lékaře u pacientů s revmatoidní artritidou zajímají, jsou obecné parametry zánětu. Je to hlavně sedimentace erytrocytů a C-reaktivní protein (CRP).

 Obě tyto hodnoty stoupají, když je v těle nějaký zánět. Samy o sobě nám neřeknou, o jaký přesně jde – jejich hodnota je zvýšená u velkého spektra nemocí.

V případě revmatoidní artritidy ale informují o aktivitě nemoci a také o úspěšnosti léčby.

(mak)

Zdroje: www.webmd.comwww.webmd.com

Hodnocení článku:

(1183 hodnocení – 2,9 z 5)

Revmatoidní faktor - Vše o zdraví

Základem léčby revmatoidní artritidy je bezesporu rehabilitace a pravidelné užívání léků. V případě závažného postižení kloubů však nemusí být tato opatření dostačující a přichází na řadu ruka chirurga.

15. 3. 2013 Revmatoidní artritida

Revmatoidní faktor - Vše o zdraví

Miliony lidí trpí bolestmi a otoky kloubů způsobenými artritidou. V současné době se na základně nových studií zjistilo, že právě úprava jídelníčku může průběh revmatoidní artritidy příznivě ovlivnit.

20. 2. 2009 Revmatoidní artritida

Revmatoidní faktor - Vše o zdraví

V létě není nouze o borůvky, maliny, brusinky, ostružiny či jahody. Kromě toho, že skvěle chutnají, mají také pozitivní vliv na naše zdraví. Díky vysokému obsahu antioxidantů působí mimo jiné příznivě i na klouby postižené artritidou.

Zajímavé:  Alergie Na Pokojové Květiny?

17. 8. 2015 Revmatoidní artritida

Revmatoidní faktor - Vše o zdraví

Čínské bojové a relaxační umění taiči cvičí miliony lidí na celém světě. Má totiž prokazatelné účinky na lidské zdraví. Dokáže pomoci i při revmatoidní artritidě.

23. 10. 2011 Revmatoidní artritida

Revmatoidní faktor - Vše o zdraví

Hlavním cílem při léčbě juvenilní idiopatické artritidy je umožnit dítěti, aby vedlo co nejnormálnější život. Léčba je proto komplexní a kombinuje farmakologickou terapii spolu s fyzikálními metodami.

14. 9. 2009 Revmatoidní artritida

Revmatoidní faktor - Vše o zdraví

Nejen chůze, ale i oblékání, osobní hygiena, stravování a příprava potravy či například psaní nebo i jen zvedání předmětů může být pro pacienta s revmatoidní artritidou obtížně řešitelné až neřešitelné.

22. 6. 2009 Revmatoidní artritida

JAK SI UDRŽET ZDRAVÉ KLOUBY DO POZDNÍHO VĚKU? :: Perla Zdraví – oficiální obchod s doplňky stravy pro Českou republiku

Žili jste v domnění, že potíže s klouby jsou vyhrazeny pouze seniorům, ale zjišťujete s vlastní zkušeností, jak mylná je to představa? Klouby mohou trápit i mladé lidi. A naopak i v pokročilém věku je lze udržet zdravé a plně funkční, pokud se o ně dobře staráte. Víte, co vaše klouby potřebují, co jim „chutná“ a čeho se naopak vyvarovat? Zapomeňte na stará přesvědčení o hltání gumových medvídků a čtěte dál.

Co ohrožuje klouby nejvíce?

Faktorů postihujících klouby je hned několik. Skrytá a zákeřná je genetická predispozice. Čím dříve o ní budete vědět, tím lépe. Mimo tohle nechtěné dědictví dokáží klouby a jejich chrupavky skrytě narušovat i některá onemocnění.

Velkou paseku umí připravit lymská borelióza ve své pozdní fázi, která se do těchto tkání ráda schovává před odhalením krevními testy i antibiotiky. Když píšeme o krevních testech – jak je na tom vaše kyselina močová? Dlouhodobě zvýšené hladiny v krvi mají na klouby neblahý efekt.

Kyselinu močovou tvoří ostré krystalky, které mají tu schopnost se do kloubů ukládat. Tam vyvolávají brusný efekt a spouští kaskádu zánětu.

Když vás klouby bolí, neměl by tento test ve vyšetření z krve chybět, stejně jako revmatoidní faktor, důležitý indikátor pro stanovení autoimunitního onemocnění, zvaného revmatoidní artritida. Ano, opravdu jde o autoimunitní proces! Mezi další skryté problémy patří dlouhodobý deficit některých, pro tělo blahodárných látek – vitamínu C, vitamínu K a vápníku.

Viditelné faktory mají výhodu, že je lze snadno odhalit.

 Nadváhy si všimnete stejně jako vadného držení těla, podobně negativně působí špatná obuv a vůbec nejnáročnější je pro klouby nadměrný sport.

Chrupavka se nejsnáze opotřebuje při nárazovém zatíží, proto to zbytečně nepřehánějte se squashem, tenisem, fotbalem nebo nohejbalem. Vhodný sport naopak působí pozitivně a hýbat se je důležité. O tom v dalším odstavci…

Revmatoidní faktor - Vše o zdraví

Pohyb, který léčí

Vhodný pohyb kloubům prospívá. Když se pohybujete, klouby se lépe vyživují, zároveň se zpevňují okolní vaziva a svaly, které klouby chrání před úrazy.

Utržený křížový vaz na koleni a potíže s menisky jsou často zapříčiněny právě oslabením svalových a vazových partií v okolí kolene. Jaký sport a pohyb si tedy vybrat? Ideální je plavání a sportovní aktivity ve vodě, protože klouby zbytečně nezatěžují.

Podobně příznivá je cyklistika a nezapomeňte také na cvičení, jako je jóga a pilates. Každé další cvičení, které vám pomáhá se správným držením těla je užitečné.

Když stojíte, tak vzpřímeně, zpevněné hýždě a břicho, ramena dolů, dozadu a lopatky k sobě. Jestli v práci dlouho sedíte, dávejte si přestávky, protahujte se.

Kolagen jako stavební hmota chrupavek a další látky 

Jak by měly být klouby zdravé do pozdního věku, když budou strádat nedostatkem potřebných látek? Kdo se chce vyvarovat artróze, měl by vědomě pracovat na jídelníčku. Nejen z toho důvodu, že produkce kolagenu postupem věku slábne, kvůli čemu chrupavky ztrácejí na své pružnosti.

Proto je důležité zařadit do jídelníčku potraviny, které díky svému obsahu vitamínů a minerálů produkci kolagenu podporují, například šípky, černý rybíz, kiwi a jahody, červené papriky, křen nebo brokolici. Kolagen můžete také suplementovat.

Nejlépe vybírejte čistý, dobře hydrolyzovaný kolagen typu 1 z ryb.

Existují případy, kdy tělo nedokáže vyrábět dostatečné množství nejen kolagenu, ale také chondroitinu a glukosaminu. Obě látky jsou nezbytnou součástí zdravé chrupavky a lékaři je často předepisují pro úlevu při mnoha kloubních onemocnění.

Byla by škoda nezmínit MSM, důležitou organickou živinu pro tělo, která se přirozeně nachází v kolagenních vláknech i nervové tkáni. Mnohými odborníky je při a artritidě doporučován také L-Karnosin. Jedná se o dipeptid, který se skládá z beta alaninu a histidinu.

Popularitu má hlavně u nadšenců pro fitness a sportovců se zvýšenou zátěží.

Nezapomínejte ani na antioxidanty! Ty chrání všechny buňky – takže i klouby před volnými radikály při zvýšeném oxidačním stresu, který vzniká při vysoké zátěži, ale trpíme jím i kvůli znečištěnému ovzduší a chemikáliím. Vitamin C jsme už zmínili, ale efektivní je také ostropestřec, mladý ječmen, chlorella, zelený čaj nebo třeba Schizandra čínská.

 Revmatoidní faktor - Vše o zdraví

Revmatoidní artritida. Boj proti imunitě i proti systému

Artritida znamená zánět kloubu. Nemocí, které ho ale mohou přivodit, je celá řada. Mezi nejčastější patří revmatoidní artritida, lidově revma, při níž imunitní systém napadá klouby.

„Jednotlivé druhy se mezi sebou liší rozsahem postižení, kombinací s dalšími projevy, jako jsou zánět páteře, poškození vnitřních orgánů, oka či kůže.

Některé, naštěstí vzácnější nemoci, mohou zároveň postihnout i srdce, plíce nebo ledviny. Tam pak mají projevy závažnější dopad, než samotný zánět kloubů,“ řekl k dalším nemocem, jež jsou spojeny s artritidou, prof. MUDr.

Jiří Vencovský, DrSc., předseda České revmatologické společnosti.

Přečíst článek ›

Že i lékaři bojují s nemocí bez jasné příčiny a s fatálními následky zpočátku donkichotsky, potvrdila i MUDr. Kateřina Bártková z Fakultní nemocnice v Ostravě: „Rozlišení revmatoidní artritidy od jiných artritid může být obtížné především na počátku nemoci a mnohdy vyžaduje další vyšetření.“

Tisíce nových každý rok

Podle profesora Vencovského je v populaci asi 0,8–1 procento nemocných, kteří trpí revmatoidní artritidou různé závažnosti. Ročně se podle něj objeví asi 20–30 nových případů revmatoidní artritidy na 100 tisíc obyvatel, což je u nás přibližně dva až tři tisíce za rok.

„První známkou je bolest a otok kloubů, většinou několika a nejčastěji kloubů na rukou. Nemocní bývají také více unaveni a mají zejména po ránu ztuhlé ruce. Typická je také symetričnost potíží, tedy na obou stranách těla,“ uvádí první varovné symptomy Vencovský. Záleží však na závažnosti nemoci. Všichni nemocní totiž nemají těžké stavy s postižením mnoha kloubů.

Přečíst článek ›

„V současné době je důraz kladen zejména na včasnou diagnostiku a rychlé zahájení léčby, čímž můžeme předejít nevratnému poškození kloubů. Základem je léčba farmakologická. Důležitá je také fyzikální terapie a rehabilitace. V případě závažného kloubního poškození přistupujeme rovněž k léčbě chirurgické,“ uvedla k metodám léčby Bártková.

Třetina pacientů se díky moderní léčbě má buď žádné, nebo jen minimální příznaky. Lékaři podle Vencovského dokážou u dalších 30-40 procent lidí navodit stav, kdy nemoc dále nepokračuje, nebo jen pomalu a nevede tak k významnému funkčnímu poškození.

Příčina onemocněníGenetické faktory – u dědičně náchylného jedince se nemoc spouští aktivací imunitního systému dosud nezjištěnou látkou pravděpodobně virového nebo bakteriálního původu.Hormonální faktory – nemoc častěji zaútočí na ženy v produktivním věku, na vzniku choroby se také mohou podepisovat ženské pohlavní hormony.

Kouření – je jedním z významných rizikových faktorů, nemoc se u kuřáků vyskytuje třikrát častěji než u nekuřáků.

Léky existují. Cesta k nim je ale dlouhá

„Autoimunitní revmatické choroby mohou postihnout i mladého člověka a během několika let dokonce způsobit invaliditu. A naštěstí právě nejhůře postiženým revmatikům, tedy těm, kterým nemoc zkracovala život, pomohly moderní biologické léky nejvíce,“ uvádí Vencovský.

Přečíst článek ›

Zároveň ale dodává, že přece jen nejde o zázračné všeléky. U části pacientů k léčebné odpovědi vůbec nedojde, u jiných biologické léky zaberou, ale odpověď na léčbu se časem vytratí. Poté musejí lékaři hledat jinou účinnou látku. Léčba jednoho pacienta navíc stojí nemalé prostředky a lehce se vejde do rozmezí 200 až 300 tisíc korun za rok.

Zajímavé:  Alergie Na Pracovni Prostředí?

Účinná biologická léčba, která nemoc zastaví nebo alespoň potlačí se ale k mnohým z nich dostává pozdě. Na vině jsou indikační kritéria, která zdravotním pojišťovnám neumožňují hradit lék dříve. Boj s nemocí tak často stíhá i zápas o život se systémem.

U amerických indiánů je choroba známa už dlouho, říká odborník

/ROZHOVOR/ Revmatoidní artritida může vést k poškození kloubů, k jejich rozpadu, často dokonce dojde i ke ztrátě soběstačnosti. Přesná příčina sice není známa, ale genetika či nesprávný životní styl, včetně kouření, hrají významnou roli, říká prof. MUDr. Jiří Vencovský, DrSc., předseda České revmatologické společnosti.

Na koho revmatoidní artritida nejčastěji útočí a kdo je k onemocnění nejnáchylnější?Nemoc je třikrát častější u žen než u mužů. Může se ale objevit ve všech věkových skupinách, dokonce i u dětí, i když v dětském a ve vyšším věku může být průběh a obraz choroby poněkud odlišný. Nejčastěji však nemoc začíná zhruba mezi 35–55 rokem.

Přečíst článek ›

Jaké jsou příčiny vzniku onemocnění? Jedná se o genetické vlivy, nebo si nemoc přivodíme nesprávnou životosprávou?Přesnou příčinu neznáme, i když řadu aspektů ano.

Především existuje dědičná dispozice. Dnes víme o několika desítkách genů, které přispívají k náchylnosti vzniku choroby.

Významný podíl má zejména několik genů, jež vedou k hyperaktivitě imunitního systému vůči vlastním tkáním.

Hodně se v souvislosti s artritidou mluví o kouření.Dnes je jasné, že u části nemocných hraje kouření významnou potencující úlohu. To asi také stojí za rozdílem výskytu mezi americkými indiány, kde je choroba známa dlouho a kde bylo kouření známo po tisíce let, a Evropou, kde se kouření začalo rozšiřovat teprve před dvěma až třemi sty lety.

Co pro nemocného artritida znamená a jak ho omezuje v běžném životě?Revmatoidní artritida je především významně bolestivé onemocnění, které může posléze vést k poškození kloubů, k jejich rozpadu, ke vzniku deformit a ke kloubnímu zatuhnutí. Nemocní ztrácejí pohybové a fyzické schopnosti, v konečném důsledku může dojít i ke ztrátě soběstačnosti.

Přečíst článek ›

Existuje nějaká účinná prevence? Fungují proti chorobě potravinové doplňky nebo správná životospráva?Jasně účinná prevence zánětlivých nemocí kloubů není známa.

Všeobecně navrhovaná doporučení týkající se zdravého životního stylu mohou pravděpodobně hrát mírnou roli a o některých z nich se hovoří a píše, ale skutečný, nepochybný důkaz zatím chybí. Lze předcházet nezánětlivým chorobám kloubů, jako je třeba osteoartróza, ale zánětlivým artritidám v podstatě ne.

Doporučuji nekouřit, nebo alespoň přestat, když už se artritida objeví, protože odpověď na léčbu při pokračujícím kouření je horší než u nekuřáků.

Jaká je tedy nejlepší a nejefektivnější léčba? Rozhoduje v tomto případě i doba, kdy se na onemocnění přijde?Začít s léčbou by se mělo co nejdříve, protože nemocní odpovídají nejlépe na počátku onemocnění.

Většinou se nepodaří nemoc úplně odstranit, ale dnes existují léky, které projevy choroby významným způsobem potlačí.

Léčba je ve většině případů dlouhodobá, často doživotní, jen málokdy se podaří dosáhnout stavu, kdy není potřeba podávat žádné léky.

Můžete onemocnění ve svém důsledku přivodit i smrt pacientů?Naneštěstí existují i takové formy nemoci, které jsou vysoce aktivní, obtížně reagují na veškeré léčebné přístupy, a většinou také postihují důležité vnitřní orgány, takže k předčasnému úmrtí dojít může.

Přečíst článek ›

Jak na zdravé kloubyZpestřete svůj jídelníček – nejlepší prevencí je pestrý jídelníček bohatý na vitamíny, jako jsou ovoce a zelenina, obiloviny, luštěniny, mléčné výrobky, vejce, ryby, kuřecí a jiné kvalitní maso.

Pivo jako prevence – ženy, jež si dopřejí několikrát týdně skleničku piva, onemocní méně častěji než abstinentky. Podobnou službu může prokázat i příležitostná sklenka vína nebo doušek likéru.

Sportem ke zdravým kloubům – cvičení zachovává klouby pohyblivé, svaly silné, zabrání úbytku kostní hmoty a zlepšuje také kvalitu spánku. Velmi vhodné jsou plavání, svižná chůze nebo jóga.

Rybí tuk kloubům prospívá – omega-3 mastné kyseliny mírní bolest i zatuhlost kloubů. Svůj jídelníček proto obohaťte o makrelu, lososa nebo tuňáka.

Revmatoidní faktor - Vše o zdravíZdroj: Redakce

Přečíst článek ›

Revmatoidní artritida

  • Jedná se o onemocnění imunitního systému, jehož cílovými strukturami jsou jednotlivé součásti kloubů, hlavně kloubní výstelka.  Tento proces ve většině případů klouby nezvratně poškozuje s následným výrazným funkčním postižením a chronickou bolestí.

Toto onemocnění člověka postupně omezuje v pohybu a brání mu vykonávat běžné každodenní aktivity a žít samostatný a nezávislý život. Přestože pro revmatoidní artritidu je nejtypičtější onemocnění kloubů, může nemoc postihnout také kterýkoli jiný orgán v těle, například plíce, srdce nebo oči.

Z kloubů jsou nejčastěji postižena zápěstí a drobné klouby na rukou a na nohou.

Původní příčina, která u konkrétního člověka vyvolá rozvoj nemoci, není dosud známa. Víme toho však hodně o mechanismech, kterými nemoc poškozuje klouby a vyvolává typické obtíže pacientů s artritidou.  Po nějaké době probíhající zánět může vyústit až v destrukci kloubů.

Příznaky

  • prodromální (předchází vlastním projevům choroby)
  • hubnutí
  • únava
  • kloubní
  • – bolest drobných kloubů
  • – ranní ztuhlost
  • – omezení hybnosti
  • mimokloubní
  • – oční příznaky(záněty)
  • – plicní
  • – anemie

Vyšetřovací metody

Pro správnou diagnostiku a léčbu revmatoidní artritidy jsou nejdůležitější následující vyšetření: odběr a vyšetření krve, rentgenové vyšetření a punkce (postiženého) kloubu.

  • Odběr a vyšetření krve – při odběru krve se odebírá pouze obvyklé malé množství. Z několika mililitrů je možno získat mnoho cenných informací o průběhu a aktivitě choroby. Důležité je především vyšetření revmatoidního faktoru a anti-CCP protilátek. To jsou autoprotilátky, vyskytující se u téměř všech pacientů s revmatoidní artritidou. Z krve je rovněž možno určit stupeň zánětlivé aktivity, charakterizované zvýšenou koncentrací CRP  (C-reaktivní protein) a hodnotou FW (sedimentace erytrocytů).
  • Rentgenové vyšetření – rentgenové snímky se pořizují pravidelně v průběhu nemoci. Pro lékaře je důležitá možnost srovnat rentgenové snímky z různých časových období a určit tak, zda a jak rychle postupuje zánětlivý proces poškozující klouby.
  • Punkce kloubu – některé postižené klouby jsou zvětšené a bolestivé nejen kvůli otoku okolních tkání, ale také kvůli vyššímu množství nitrokloubní tekutiny, která je vylučována do kloubní dutiny. V takových případech se často provádí kloubní punkce – nabodnutí kloubu dlouhou jehlou a nasátí zmnožené nitrokloubní tekutiny. Punkce se provádí u větších kloubů, jako je koleno, kyčel nebo zápěstí. Z aspirované tekutiny je možné zjistit pravděpodobnou příčinu zánětu, a současně applikovat protizánětlivý lék (převážně glukokortikoidy).

Možnosti léčby

Nejvýznamnější místo v léčbě revmatoidní artritidy zastávají léky. Kromě nich však máme k dispozici také postupy rehabilitace, fyzikální léčby, revmatochirurgie a protetiky. Svou roli hraje rovněž lázeňská léčba (viz sekci Lázně).

  • Farmakoterapie – farmakoterapie neboli podávání léků má v léčbě revmatoidní artritidy zásadní význam. V současné době jsou k dispozici tři základní skupiny léků – nesteroidní antirevmatika, dále léky modifikující nemoc a kortikoidy. Do postupů farmakoterapie patří také takzvaná biologická léčba. V takzvané biologické léčbě se užívají látky vyráběné genetickým inženýrstvím, které se blízce podobají přirozeným molekulám produkovaným v organismu. Tyto látky mají schopnost zastavit v určitém místě sled kroků, které vedou ke spuštění reakce imunitního systému a udržování chronického zánětu. Biologická léčba zásadně mění kvalitu života pacientů a vrací je zpět do normálního pracovního a společenského života. Není určena pro všechny pacienty, ale jen pro ty, kteří splňují kritéria pro zahájení biologické léčby.
  • Rehabilitace a fyzikální léčba – pravidelná a správně prováděná cvičení spolu s postupy fyzikální léčby mají v léčbě revmatoidní artritidy nezastupitelný význam. Jejich úkolem je udržet dostatečný rozsah pohybu v postižených kloubech, zabránit ochabnutí svalů a ztuhnutí kloubu.
  • Revmatochirurgie a protetika – v pokročilých stadiích revmatoidní artritidy lze chirurgicky odstranit zničené klouby a nahradit je umělými implantáty (takzvanými endoprotézami). Implantát, který obnovuje funkci zničeného kloubu, je možné použít jako náhradu u kloubů kyčelních, kolenních, ramenních, loketních, zápěstních i prstových. Chirurgická léčba pacienta také zbaví bolestí v postiženém kloubu.
Zajímavé:  SÚKL provedl v 1.pololetí 450 kontrol lékáren – vše o zdraví

Lázně

Lázeňská léčba revmatoidní artritidy je vhodná především pro ty pacienty, u nichž nemoc není příliš aktivní. Při některých formách lázeňské léčby může totiž dojít i k oživení zánětu, zejména jsou-li používány příliš teplé procedury.

O vhodnosti lázeňské léčby může rozhodnout pouze lékař-revmatolog, který také nese odpovědnost za to, že pobyt v lázních nezhorší průběh nemoci. Obecně je lázeňský pobyt možné předepsat pacientům od II.

stupně choroby s funkčním postižením typu b.

Aktuální poznámky

Na doporučení lékaře většinou pacient absolvuje pobyt v průměrném rozsahu jeden měsíc až jeden a půl měsíce. Lázeňský pobyt by měl přinášet zintenzivnění celkové léčby. Prospěšná je možnost celodenního rozvržení léčby a často i příznivé působení příjemného lázeňského prostředí. Při vzniku aktuálních problémů bývá navíc k dispozici odborná lékařská pomoc.

Základním požadavkem léčby  RA je včasné stanovení diagnosy. Čím dřívebude  diagnosa stanovena, tím jsou  výsledky léčby  lepší a choroba se může dostat pod kontrolu. Proto se zavádí nová diagnosa – suspektní artralgie( podezřelé  bolesti kloubů).

Pokud tedy má někdo bolesti hlavně ručních kloubů, které jsou lokalizací  typické pro RA a positivní RF a nebo anti-CCP, případně i oba faktory, má do budoucna větší pravděpodobnost  vzniku  RA. Takoví pacienti vyžadují časté sledování a pokud se  RA skutečně manifestuje  i  umožní včasné zahájení  léčby.

Záleží  hlavně  na  praktických lékařích, aby u pacientů s bolestmi ručních kloubů provedli laboratorní  vyšetřenía  v případě positivity RF a anti-CCP odeslali  možného pacienta na revmatologické  vyšetření.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org

 MUDr. Vladimír Kutal

Revmatoidní faktor – opravdu nám pomáhá k diagnóze?

S nadsázkou můžeme říci, že průměrný veterinární lékař žádá o vyšetření revmatoidního faktoru častěji, než je o něm publikovaných veterinárních odborných článků. Zatímco v humánní medicíně se údajně jedná o jednu z nejstudovanějších molekul, my máme informací jak šafránu.

Co to ten RF je?

Revmatoidní faktory (RF) (korektní je množné číslo, jelikož není pouze jeden) jsou protilátky různých izotypů a afinit, namířených proti Fc fragmentům protilátek (Fc fragment je ten, který se váže na efektorovou buňku).

Jelikož byly poprvé identifikované v roce 1948 u pacientů s revmatoidní artritidou, získaly mystifikující označení “revmatoidní faktor”, díky čemuž ne zcela šťastně (zejména ve veterině) evokují diagnostickou berličku u “kulhajících” pacientů.

Pravdou je, že RF se vyskytují u velkého spektra onemocnění – imunitně-zprostředkovaných, neimunitních a dokonce i u zdravých jedinců.

A proč vzniká?

V humánní medicíně (jelikož jak již bylo naznačeno, ve veterinární se toho moc nedočteme) se RF zvyšuje u onemocnění kloubů (různých, nejenom autoimunitní artritidy), pojivových tkání, infekčních onemocnění (bakteriálních, virových, parazitárních), onemocnění jater (zejm. cirhózy) nebo neoplazií. U zdravých jedinců s věkem (např. až 25 % osob nad 70 let má pozitivní RF).

Během infekčních onemocnění je zvýšení RF přechodné, a jelikož RF zvyšuje clearance imunokomplexů, přepokládá se, že je jejich tvorba jedním z obranných mechanizmů hostitele.

Důvod jeho přítomnosti konkrétně u revmatoidní artritidy není stále s jistotou objasněn, předpokládá se, že apriori je produkován s dobrým úmyslem (tj. urychlit clearance autoprotilátek). Nejčastěji se vyskytují izotypy IgM a IgG. Aktuálně pomáhá RF v humánní medicíně identifikovat pacienty s revmatoidní artritidou a umožňuje stanovit (dle kinetiky titru) jejich prognózu.

Diagnostická výpověď aneb oplatí se stanovit?

ACPA, anti-cyclic citrullinated protein/peptide antibody, jsou protilátky proti citrulinovaným proteinům. Citrulinové rezidua vznikají během zánětu enzymaticky z reziduí argininu.RF má u lidí senzitivitu 60-90 % a specifitu 85 % pro diagnózu revmatoidní artritidy. Jeho solitérní stanovení nemá lepší vypovídací hodnotu než klinicko-diagnostické metody. U pacientů se symptomy perzistentní artritidy se nejprve doporučuje stanovení ACPA, které jsou pro diagnózu více specifické. Pokud pacient nemá perzistentní artritidu a testujeme RF, pak při vysoce pozitivním titru stanovujeme ACPA (senzitivita obdobná, specifita až 98 %) a u nízkého titru předpokládáme jiné onemocnění než revmatoidní artritidu.

Co se ví u psů?

  • psi se SLE mohou mít až dvounásobně vysoké hodnoty IgA RF oproti psům s revmatoidní artitidou (RA) a až trojnásobně vyšší hodnoty oproti zdravým jedincům, (Bell 1993)
  • psi s RA měli signifikantně vyšší hodnoty IgA a IgM RF oproti kontrolní skupině, toto zvýšení však bylo průměrně méně než dvounásobné, (Bell 1993)
  • IgM RF v séru nebo synovii je signifikatně vyšší u psů s artritidou než u zdravých psů, přičemž nejvyšší hodnoty byli u psů s infekční artritidou, (Carter 1989)
  • RF je zvýšen u 34 % psů s keratokonjuntivitis sicca, (Kaswan 1983)
  • zdravá zvířata měli titry RF (Rose-Waaler test) do 1:40; 73 % psů s RA mělo RF zvýšený (z toho polovina jen 1:40); pacienti se SLE měli titry max. 1:40; 12 % psů s jinými artropatiemi (osteoartritida, infekční a.) mělo RF zvýšený, (Bennet 1987)
  • 72 % psů s RA mělo zvýšený RF, 6 % zdravých psů mělo zvýšený RF, (Halliwell 1989)
  • pouze 20 % pozitivních psů s RA vs. 40 % pozitivních u SLE, 45 % pozitivních u leishmaniózy, 30 % pozitivních u dirofilariózy a 70 % u pyometry (!); dáte titry RF jsou u RA nižší než u lidí (Chabanne 1993)

Co se ví u koček?

  • RF se nezvyšuje u retrovirových infekcí (Ungar-Waron 1985)

Co se ví u koní?

  • synoviální RF je zvýšen u koní s osteoartritidou, traumatizací kloubů a artikulárními frakturami, kdežto v krvi nebyl zvýšen, (Carter 1995)

Co si o něm tedy myslíme?

Vzhledem k tomu, že revmatoidní faktor je zvýšen i u jiných příčin artritid než autoimunitních, neměl by být indikován v prvním diagnostickém kole kulhajících psů.

Pozitivní výsledek sám o sobě neznační imunitně-zprostředkovaný proces.

Revmatoidní faktor je vhodné stanovit tehdy, pokud zvíře splňuje ostatní kritéria revmatoidní artitidy a my si tuto diagnózu chceme laboratorně podpořit. Kritéria RA jsou:

  • ztuhlost,
  • bolestivá manipulace minimálně jedním kloubem,
  • příznaky artritidy trvající minimálně 3 měsíce,
  • zbytnění měkkých periartikulárních tkání,
  • typické radiografické změny (destrukce subchondrální kosti, ztráta mineralizace epifýzy, kalcifikace, kalcifikace měkkých tkání kolem kloubu, změny v kloubním prostoru, extenzivní destrukce kosti s deformitou),
  • zánětlivá synoviální tekutina,
  • charakteristické, symetrické deformace distálních kloubů,
  • pozitivní RF v séru,
  • charakteristické histopatologické změny synoviální membrány,
  • extraartikulární symptomy (tendovaginita, lymfadenopatie).

Přítomnost 5 kritérií je suspektní pro RA, přítomnost 7 kritérií umožňuje stanovení diagnózy. Další indikací stanovení RF je susp. přítomnost jiného, zejména autoimunitního, onemocnění s negativními specifickými testy, jelikož přítomnost RF může výsledky těchto testů ovlivňovat.

Zdroje:

Dis Markers. 2013;35(6):727-34. doi: 10.1155/2013/726598. Epub 2013 Nov 13. Rheumatoid factors: clinical applications. Ingegnoli F, Castelli R, Gualtierotti R.

Bell, S. C., Carter, S. D., May, C., & Bennett, D. IgA and IgM rheumatoid factors in canine rheumatoid arthritis. Journal of Small Animal Practice 1993, 34(6), 259–264. doi:10.1111/j.1748-5827.1993.tb02682.x

Ann Rheum Dis. 1989 Dec; 48(12): 986–991. Immune complexes and rheumatoid factors in canine arthritides. S D Carter, S C Bell, A S Bari, and D Bennett

J Am Vet Med Assoc. 1983 Nov 15;183(10):1073-5. Rheumatoid factor determination in 50 dogs with keratoconjunctivitis sicca. Kaswan RL, Martin CL, Dawe DL.

J Comp Pathol. 1987 Sep;97(5):541-50. The laboratory identification of serum rheumatoid factor in the dog. Bennett D1, Kirkham D.

Vet Immunol Immunopathol. 1989 Jun;21(2):161-75. Incidence and characterization of canine rheumatoid factor. Halliwell RE1, Werner LL, Baum DE, Newton CD, Wolfe JH, Schumacher HR.

Vet Immunol Immunopathol. 1993 Dec;39(4):365-79. IgM and IgA rheumatoid factors in canine polyarthritis. Chabanne L, Fournel C, Faure JR, Veysseyre CM, Rigal D, Bringuier JP, Monier JC.

J Comp Pathol. 1985 Jul;95(3):399-403. Rheumatoid factors in natural retrovirus infections of the cat and cattle. Ungar-Waron H, Waron M, Gluckman A, Trainin Z.

Equine Vet J. 1995 Jul;27(4):288-95. Rheumatoid factor, anti-heat shock protein (65 kDa) antibodies and anti-nuclear antibodies in equine joint diseases. Carter SD1, Osborne AC, May SA, Bennett D.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector