Rozkapávání očí – Vše o zdraví

Důkladnou kontrolu zraku podstupují děti poprvé ve třech letech – během preventivní prohlídky u pediatra. Jenže ne každý malý pacient dokáže v tomto věku s dětským lékařem správně spolupracovat. Někdy při prohlídce tak trochu zašvindluje a podívá se skrz prsty, jimiž mu maminka při vyšetření zakrývá jedno oko. Výsledek takového vyšetření bývá samozřejmě zkreslený.

Statistiky přitom dokazují, že podobné situace nejsou nijak výjimečné. Podle nich má nezjištěnou oční vadu každé dvanácté dítě ve věku čtyř let. „Pokud dítě nespolupracuje, odloží pediatr dost často další vyšetření až na příští preventivní prohlídku,“ říká lékařka Marta Korbasová z Centra dětské oftalmologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. „Jenže ta je až za dva roky.“

Jestliže oční lékař předepíše tříletému dítěti, které má na očích rozdílné hodnoty dioptrií, včas brýle a okluzor (zakrývající oko), většinou se vidění poměrně rychle upraví. O dva roky později už to však jde hůř.

Proto by měli rodiče věnovat dostatečnou pozornost varovným signálům, které jim mohou napovědět, že se zrakem jejich dětí není všechno v pořádku. Obzvláště pak v rodinách, kde se už vyskytly vyšší dioptrické vady, šilhání nebo tupozrakost.

V takových případech se vyplatí nečekat ani na tříletou preventivní prohlídku u pediatra a vypravit se k očnímu lékaři hned.

Pozor na výstražné signály!

V předškolním věku bývá typickou oční vadou dalekozrakost, s níž se už děti narodí. Do dálky vidí obvykle celkem dobře, ale nedaří se jim zaostřit do blízka. Jejich mozek je naštěstí v tomto životním období velmi plastický a s drobnou poruchou si dokáže docela dobře poradit. S dospíváním se navíc tato vada poměrně často upraví. Problém nastává až u těžších forem dalekozrakosti.

„Tyto děti bývají obvykle roztěkané, nechtějí si hrát s drobnými hračkami, kreslit, mohou zakopávat, padat,“ vypočítává příznaky této oční poruchy doktorka Korbasová. „Mnohdy také natáčejí hlavu dopředu tím okem, které lépe vidí, a druhé naopak přivírají.“

Rodiče mohou své dítě celkem jednoduše otestovat doma. Stačí, když mu zakryjí jedno oko a nechají ho určovat drobné předměty, které jsou od něj vzdálené přibližně tři metry. Když se mu to nedaří, určitě by neměli váhat s návštěvou očního lékaře.

Poměrně často ale dospělí varovné signály v pravou chvíli přehlédnou. Doktorka Korbasová dodnes vzpomíná na rodiče, kteří jí do ordinace přivedli chlapce s diagnózou autismu, který odmítal spolupracovat a tloukl hlavou do dveří. Nakonec se ukázalo, že má na obou očích osm dioptrií. Když dostal brýle, neuvěřitelně se zlepšil.

S tak extrémními případy se lékařka ve své ordinaci běžně nesetkává. Poměrně často k ní však neurologové posílají školáky, které bolí často hlava nebo nechtějí číst a psát na linku. A nakonec se ukáže, že v pozadí jejich neurologických problémů může být dalekozrakost.

Komu škodí tablety a mobily?

Ve školním věku bývá ovšem mnohem častějším problémem krátkozrakost. Tuto vadu může odhalit pediatr již při sedmileté prohlídce, nejednou se na ni ale přijde až ve škole – když dítě začne mžourat na tabuli.

„Dost dlouho panoval názor, že děti mají dostat nižší dioptrie, než jaké jim doopravdy naměříme, jinak prý oko leniví,“ upozorňuje doktorka Korbasová. „Podle nejnovějších studií ale výraznější podkorigování způsobuje spíš zhoršování krátkozrakosti.“

Zmíněná oční vada bývá geneticky podmíněná a nejčastěji začíná u školáků mezi osmým a desátým rokem věku. Nepříznivý vliv na rozvoj krátkozrakosti mají tablety a mobily, u kterých současné děti leckdy prosedí dlouhé hodiny.

Recept na to, jak omezit nepříznivé působení moderních technologií na dětský zrak, je zdánlivě jednoduchý. Stačí, když si navyknou střídat sezení u obrazovky s pobytem venku. Zaostření se tak uvolní a oko si odpočine.

Chuť řídit se tímto receptem však mnozí dnešní školáci nemají.

V souvislosti s tím se začíná hovořit o epidemii krátkozrakosti. V Evropě a Americe je dnes už 30–50 procent školních dětí krátkozrakých, v Asii tato oční vada postihuje dokonce 95 procent školáků. Problémy může působit nejen v dětství, ale i v dospělosti. Vyšší krátkozrakost zvyšuje například riziko zeleného a šedého zákalu či odchlípení sítnice.

Asijci před časem přišli na to, že progresi této oční vady je možné zmírnit pomocí extrémně zředěných atropinových kapek, které se ve vyšších koncentracích používají k rozkapávání očí. V Evropě a Americe se vliv těchto kapek momentálně také ověřuje.

Ani u nás se metoda ještě běžně nepoužívá; na pracovišti doktorky Korbasové ji prozatím využívají zejména u dětí, u nichž se krátkozrakost rychle zhoršuje.

Tupozrakost bývá zákeřná

Na rozdíl od jiných očních vad se tupozrakost obvykle neohlašuje žádnými varovnými signály. Nejčastěji bývá způsobena rozdílným počtem dioptrií mezi oběma očima. Jenže zdaleka ne každé dítě upozorní rodiče na to, že na jedno oko vidí lépe než na druhé.

Naštěstí v současnosti existuje speciální přístroj PlusOptix, s jehož pomocí je možné i u velmi malých dětí orientačně zjistit počet dioptrií a rozdíl mezi očima. Kromě očních lékařů ho dnes mají i někteří pediatři, někdy se měření dělá už v mateřské škole.

Zdravotní pojišťovny ho však prozatím nehradí.

Hodně ovšem záleží na tom, kdy se podaří vadu odhalit. „Předškolní věk je většinou posledním obdobím, kdy je možné tupozrakost odstranit,“ říká lékařka Eva Jerhotová z Dětského očního centra Kukátko v Praze. „S léčbou tupozrakosti pomocí cvičení očí je třeba začít velmi brzy, ideálně mezi třetím a pátým rokem věku dítěte, kdy je šance na úplné vyléčení velmi vysoká.“

Cvičení je podle jejích slov účinné i u starších dětí. Pokud se s ním ale začne po osmém roce věku, naděje na odstranění této vady je již velmi malá.

Oční lékaři při léčbě vady úzce spolupracují s ortoptisty, kteří se zaměřují na to, jak naučit tupozraké oči navzájem spolupracovat.

Stejně tak pomáhají řešit šilhavost, jež se u dětí nejednou vyskytuje v kombinaci s dioptrickou vadou a tupozrakostí.

Rozkapávání očí - Vše o zdraví

Diskuze Rozkapávání očí ATROPINEM-POS???

Zdravím všechny a zároveň žádám o radu.
Mám 19-ti měsíční holčičku.Dnes jsme byli u MUDr. s podezřením na
šilhání jednoho očička.Dala mi oční kapky Atropin-POS 0,5% s tím,že
jí je mám týden rozkápávat a pak přijít na vyšetření,kde vyřkne
anamnézu.Trochu mě šokovalo už v ordinaci,že mi řekla,že je to JED ,ale ať se nebojím.. Součástí toho všeho
je rozostřené vidění.
A tak by mě moc zajímalo,jestli v dnešní době neexistuje šetrnější
metoda vyšetření případného strabismu.
Moc děkuju za odpovědi.

Bibi

Velikost písma:

Ahoj,
mam mamku, ktera je ocni detska lekarska. Nemusis se bat, je to normalni postup.
Musi se kapat jedna kapka a pak jit na tu kontrolu, jak jsi psala muze se hure
videt.

Jak ti doktorka rekla, je to nebezpecne pro deti, ale mamca rikala, ze je
to nebezpecene v pripade, ze by to dite vypilo, ale kdyz kapes do ocicika, tak
se nemuze nic stat, ani kdyz ji tam kapnes dve ci tri kapky. Lepsi je kapnout
poradne, aby jste to nemuseli opakovat.

Tak se neboj, to urcite zvladnete. Jo
taky by se mel pak roztok vratit doktorce do ordinace,

pa monca

Ahoj Bibi,

Tvůj příspěvek mě dost překvapil – jsi si jistá, že doktorka mluvila
týdnu ? To mi přijde divné… Atropin se opravdu
používá na rozkapání při vyšetření očního pozadí /u strabismu je to
taky součást vyšetření/. Ale nevím, proč by se to mělo dělat týden.
Kape se bezprostředně před vyšetřením, resp.

po aplikaci se čeká asi tak
dvacet minut až půl hodinky než je zornička připravená.

Vím to
i z vlastní zkušenosti -byli jsme s naším Pavlíkem taky na vyšetření
kvůli podezření na strabismus /naštěatí se nepotvrdilo, má široký
kořen nosu/ – a bylo to přesně takhle – dostal kapku do každého- za deset
minut ještě jednu – a za dalšíc deset minut už se vyšetřovalo.

Snesl to
kupodivu úplně v pohodě, to jsem byla ráda.
A že je jedovatý – to Ti asi doktorka pro jistotu řekla, abyste to omylem
nevypily…
Tak ať to dobře zvládnete.
A radši to kapání ještě ověř.

Viťka

Moc děkuji za odpovědi.
Máme kapat opravdu celý týden a to po jedné kapce do obou
očiček.Kamarádka mi říkala o rozkapávání těsně před
vyšetřením,jak psala Vitka.Proto by mě zajímalo proč my musíme týden
vkuse.
Nevíš o tom Mony něco víc?

Bibi

2-3 kapky??? V zadnem pripade!!! Staci jedna malinkata kapicka – i muze
dite do toho mrknout a staci opravdu jen malinkato a vsechno ostatni co vytece
kolem okamzite utrit kapesnikem. Tak nam to radila nase doktorka a mam s tim
sve zkusenosti u dvou deti.

Jednou jsem kapla vic a dite mi zhruba za hodinu
zrudlo, bylo cely horky a divny… samo to odeznelo, ale nepreju to nikomu –
byla to prave reakce na vetsi kapku – malemu tehdy bylo cca 3/4 roku.

Kdyz si
nejste jisti jestli jste kapli dobre, tak pockejte cca 10 min a podivejte se na
zornice, jestli jsou obe stejne rozsirene – pokud je jedna o dost mensi –
neroszirila se – kapnete do toho oka znovu.

Jinak detem to nijak nevadilo,
akorat dcera kdyz uz byla vetsi tak si na ven rekla o slunecni bryle. Me kdyz
rozkapali, tak jsem videla hodne spate cely den, ale deti si klidne hraly,
koukaly na TV, vsechno jako obvykle az na tu svetloplachost.

Zajímavé:  Impotence - Vše o zdraví

Ahoj holky, mám dotaz. Manžel má tupozrakost a já astigmatismus. Vzala
jsem starší dceru 5 let na vyšetření a žádná z vad se nepotvrdila.
Současně jsem vzala s sebou i menší 2 roky, ale ta ještě nespolupracuje
při měření dioptrií.

Držela jsem si ji na klíně a ona se měla dívat do
přístroje na obrázek a sestra řekla, že to nejde změřit, nevím co malá
dělala, možná se dívala jinam a nechápala, že se má dívat do kukátka.
Doktor nám řekl, že mám malé kapat 3 dny Atropin na rozšíření zornic a
pak přijít na přeměření.

Říkal, že se můžou objevit alergické
reakce, že malá bude hůř vidět a špatně reagovat na světlo. Vyděsilo
mně to – je to jed, ale z toho šoku jsem se ho nestihla víc zeptat, jen
sestra říkala, že se to u dětí dělává. Jsem z toho nervní a
nejraději bych to odřekla, říkám si, že asi to vyšetření odřeknu a
přijdu s malou až bude větší.

Podotýkám, že se jedná o preventivní
vyšetření, nikdo nás tam neposlal, byla to jen moje aktivita. Dcerka
nešilhá ani se nezdá, že by měla nějaké problémy s viděním. Doktor
taky nic neshledal, jen chtěl doměřit případné dioptrie.

Starší jsem
taky nevedla na oční už ve dvou letech, tak přemýšlím, jestli s tím
nepočkat, až bude větší a bude víc spolupracovat. Malá je „divočák“
a doktor říkal, že ji mám ty 3 dny pořádně hlídat. Mám z toho fakt
strach. Šly byste tam nebo to odložily na později? Díky.

Atropinem se rozkapavaji oči i nedonošeným dětem…zpusobi ze je
zornička roztažená, proto ta reakce na světlo…jinak nežádoucí účinky
se mohou a nemusí projevit…jako u všeho…a

Ano, u malých dětí se kape 3 dny předem. Mým dětem to nevadilo
v bězném provozu… Na vyšetření raději jděte teď, nějaké rodinné
dispozice máte, je lepší je vyloučit… Zrovna s tupozrakostí se nejlépe
pracuje v co nejmenším věku. Kdyby tam náhodou něco bylo, tak se zakrývá
to lepší oko, aby se posílo to slabší.

Čím je dítě menší, tak se dá
lépe rozcvičit – zakrývá se na kratší dobu.

Zhruba od 6ti let už může
být pozdě, mozek si prostě to slabší oko vyřadí z provozu a spojení
oko-mozek se zruší, obnovit se pak v pozdějším věku už nedá…
A věřtě raději budete trávit hodinu denně s batoletem se zalepeným okem
než s naštvaným předškolákem, který to bude mít zalepené třeba celý
den… Jen dávejte pozor, ať kapete vždy jen jednu kapku a vše, co vyteče
z oka hned otřít – viz můj příspěvek výše. Pro úplnost – nejsem
odborník, ale mám dvě děti takto postižená a mají to po mě… Na oční
s nimi chodím od půl roku. Přeju hodně štěstí, ať je vše
v pořádku!

Mladsiho 3-leteho syna jsem brala preventivne na ocni, chodime k pani
doktorce cela rodina (manzel ma oci ok, ja tri dio, starsi syn dve). Jiz pri
„obraceni E dle tabule“ rikala, ze spatne vidi, tedy presla k mereni
strojove.

Tez ji neslo ho zmerit, tedy mu oci rozkapala, pak jsme dvacet minut
cekali v cekarne, znovu merila a ma 4 a na druhem 5 dioptrii, po dvou
mesicich na stridacku leve-prave okluzor.

Tez jsme u nej nepozorovoli zadny
problem, ale kdyz nasadil bryle, smal se a byl jak v novem svete… u malych
deti jsou ty dioptrie a celkove oci dosti specificke, hlavne kvuli rustu atd.,
tedy pocitam, ze se mu to znacne zlepsi.

Jinak tez byl po tech kapkach plactivy, unaveny, hlava bolela, venku jen zaviral
oci… neni divu, zornice jak melouny a cocka neschopna zaostrit, ale do
24 hod. to melo prejit a preslo.

Synovi odmalinka rozkápávám oči pokaždé 5dní před vyšetřením, aby
se mu daly dobře změřit dioptrie… poprvé jsem měla stejně vyděšenou
reakci jako ty, někde bych tu ještě našla svůj tehdejší dotaz Odpovídala mi očařka a uklidnila mě. Syn
chodil normálně do školky, jen jsem upozornila, že hůř vidí, děti to
snáší daleko lépe než dospělí.. Co mě štve nejvíc, že pokaždé
musím koupit nové balení za cca dvě stovky (nevím přesně) a pak se musí
vyhodit 

@Iffka

@Iffka

pořád to nechápu. Já jsem byla na laserové operaci očí – asi 3× mi
kapli atropin a změřili dioptrie. Podle toho vysvětlení, bych měla kapat
taky týden. Rozdíl mezi rozkapáním a bez nebyl. Vidím ostře, zbytkové
dioptrie žádné (původní -5,5 a -4,0).

Rozkapání očí u dětí

Rozkapání očí je velmi důležitá součást vyšetření u dětí. Co rozkapání s očima dělá? Na co dát pozor? Proč je rozkapání důležité? A proč lékař dá dítěti do brýlí jiné dioptrie než naměřil v rozkapání? Tohle všechno se dozvíte v tomto článku. Račte číst dál.

Začneme jednoduchou otázkou

Co rozkapání s očima udělá?

Děti rozkapání očí nesnášejí, protože kapky v očích pekelně štípou. Proto se vůbec nedivte, když vaše dítě při aplikaci kapek brečí.

Díky kapkám očích nastanou 2 důležité změny:

  1. zornička se rozšíří– díky tomu může lékař zkontrolovat oko zevnitř.
  2. oko přestane zaotřovat – díky tomu lékař zjistí, kolik dioptrií přesně oko má.

Pozn. to je důvod, proč vaše dítě po rozkapání neuvidí na blízko. Proto je nenuťte jít po vyšetření do školy, nebo psát domácí úkoly, je velká šance, že na to jednoduše neuvidí.

Na co si dát při rozkapání očí pozor?

Rozkapané oko nemůže zaostřit a kvůli velké zornici je extrémně citlivé na světlo. Některé děti mohou vidět opravdu hodně rozmazaně a navíc je oslňuje i běžné denní světlo. V jasných dnech dítěti nasaďte sluneční brýle a vždy dávejte pozor na jeho bezpečnost. Dítě po rozkapání snadno někde narazí, nebo zakopne.

Proč je rozkapání očí u dětí důležité?

Dětské oči mají obrovskou schopnost zaostřovat. Nejmenší děti si doostří klidně i 5 dioptrií, některé i více. A to je důvod, že vaše dítě vidí skvěle, rozezná i nejmenší detaily, ale ve skutečnosti je to ale jen díky tomu, že oči neustále pracují a přetěžují se.

Pozor hlavně u dětí, které:

  • si často mnou oči,
  • mají červené nebo unavené oči
  • nerady malují, nebo se vyhýbají činnostem do blízka.

Je úplně normální, když vašemu dítěti vyjdou v rozkapání jiné dioptrie než bez rozkapání. Většinou rozkapání ukáže víc dioptrií.

Proč lékař dítěti předepíše jiné dioptrie, než v rozkapání naměřil?

Už jsme si řekli, že rozkapání očí způsobí „vypnutí“ oka. Svaly nepracují, oko nezaostřuje. Díky tomu je možné zjistit, kolik přesně dioptrií na oku je.

Ale má to jeden háček. Oko vašeho dítěte je za normálních podmínek aktivní, pracuje zornička, oko přirozeně zaostřuje.

To je důvod, proč lékař řekne:

  • naměřil jsem 5 dioptrií, ale do brýlí předepíšu jen 3.

Rodiče jsou z této informace často zmatení a bojí se, že jejich dítě neuvidí dost dobře. Nechápu, proč předepisuje jen 3, když ve skutečnosti potřebuje 5. A důvod je právě v nepřirozeném stavu rozkapaných očí.

  • A druhá skupina rodičů zase naopak lékaři nevěří, že jejich dítě má 5 dioptrií, když vidí úplně všechno. Do blízka i do dálky.

A ten důvod je stejný. Dítě může vidět všechno, ale jeho oči musí neustále pracovat (často se nadměrná práce očí projeví šilháním). Tzn. dítě vidí sice všechno, ale šilhá. Tento stav je dlouhodobě neúnosný a například při šilhání hrozí, že mozek začne jedno oko ignorovat. PRoč? Aby si usnadnil práci.

Co říct závěrem?

Vidění u dětí se vyvíjí. Je normální, že jsou děti dalekozraké (tzn. potřebují plusové dioptrie). Dokonce i určitá hodnota astigmatismu je normální. Nelekejte se proto každé čtvrtky, kterou lékař na oku najde.

Není potřeba, aby všechny děti nosily brýle. Výjimkou jsou samozřejmě stavy jako je šilhání a tupozrakost, ale i tady se může vidění zlepšit díky zrakovému tréninku. V každém případě je dobré oči správně používat, inspiraci najdete u mě na blogu.

Pokud máte vy nebo vaše dítě potíže s viděním, domluvte si se mnou konzultaci a probereme vaše možnosti řešení. Zrakový trénink umí zázraky.

10 otázek pro odborníka: Zdravé dětské oči: Místo mrkve pravidelně k očnímu

  • Jaké oční vady jsou u dětských pacientů nejčastější?
  • Mezi nejčastější dětské vady patří refrakční vady, krátkozrakost – špatné vidění do dálky, dalekozrakost – špatné vidění nablízko a astigmatismus – neostré vidění na všechny vzdálenosti, dále tupozrakost – zhoršené vidění jedním okem, a strabismus – šilhavost, stav, při kterém osy vidění obou očí nesměřují současně k fixovanému objektu.
  • Jak a s jakým úspěchem lze tyto potíže v současnosti řešit/léčit?

Vzhledem k tomu, že u dětí se ostrost vidění a spolupráce obou očí  s mozkem vyvíjí přibližně do osmého roku věku, je důležité odhalit oční vadu co nejdříve. Čím dříve se začne léčit, tím lepší je prognóza úspěchu léčby a konečného vyléčení. Velice důležité je komplexní oční vyšetření, bezpodmínečně spojené s rozkapáním očí (tj. cycloplegií), na základě kterého se dítěti předepíší brýle, při případném podezření na tupozrakost se zahájí okluzní léčba (zakrývání lépe vidoucího oka), eventuelně oční cvičení.

V jaké situaci a při jakých projevech by měl rodič zbystřit a odhalit, že dítě nějakou oční vadu nebo problém se zrakem má? Co bývá příznakem? V útlém dětském věku, kdy dítě neumí přesně popsat své pocity a stavy, to nemusí být jednoduché odhalit…

Mezi základní signály, které by měly rodiče upozornit, že s dítětem není něco v pořádku, patří neustálé stěžování si na bolest hlavy, přikládání si knih nebo malování na velmi malou vzdálenost, dívání se na televizi zblízka, mnutí očí, tiky, ale i naklánění hlavy stále na stejnou stranu např.

Zajímavé:  Bylinky Na Krční Páteř?

právě při sledování televizní obrazovky. Velmi důležitou roli hraje u očních vad genetika – rodiče, kteří se v dětství léčili s tupozrakostí nebo šilháním, nebo ti, kteří mají dioptrickou vadu, šilhají či trpí tupozrakostí v dospělosti, by oční prohlídku svého dítěte neměli odkládat.

Ideální čas na první komplexní oční vyšetření je okolo prvního roku věku dítěte.

Jaká jsou rizika, pokud včas na případnou oční vadu rodič či dětský lékař nepřijdou?

Rizika jsou veliká. Pokud se nepřijde na oční vadu včas, reálně hrozí vznik a rozvoj tupozrakosti a šilhání. Tupozrakost znamená reálné přerušení komunikace mezi mozkem a okem, oko je tak postupně úplně vyřazeno z činnosti a v nejtěžších formách je takřka slepé.

Šilhání není pouze kosmetická vada, která sama osobě dostatečně ztěžuje budoucí uplatnění, ale bohužel při něm také hrozí velmi vysoké riziko vzniku tupozrakosti. Dítě s tupozrakostí či šilháním je v budoucnu omezováno ve výběru povolání i koníčků.

Často se v praxi setkáváme s případy, kdy se dospělí lidé chtějí zbavit tupozrakosti nebo ji léčit, protože jim vadí, že nevidí dobře oběma očima. To už ale nelze. Tupozrakost je vada, která se dá vyléčit do šesti až sedmi let věku!

Jak často by mělo dítě a od kterého věku podstupovat kontroly u očního lékaře?

Dítě by mělo podstoupit základní screening u pediatra, a to hned po narození, pak v jednom, třech a šesti letech.

Pokud ale dítě ve třech letech u pediatra nespolupracuje, což se častokrát stává, je důležité, aby se toto vyšetření v co nejkratší době zapakovalo, nebo absolvovat, i když pouze preventivně, komplexní oftalmologické vyšetření.

Toto vyšetření je spojeno s cycloplegií, na základě které oftalmolog posoudí, jestli dítě je, nebo není v pořádku. Jak již bylo zmíněno, pokud je v rodině jakákoli oční vada, zejména tupozrakost a šilhání, mělo by dítě absolvovat preventivní oční vyšetření u dětského oftalmologa už v jednom roce věku.

V dospělosti lze potřebu brýlí řešit prostřednictvím laserových operací. U dětí se k takovému zákroku přistupuje údajně jen ve velmi výjimečných případech. Proč nejsou vhodnými adepty na laserový zákrok a kdy nastávají tyto výjimečné případy?

Již zaznělo, že u dětí se zraková ostrost a spolupráce očí s mozkem teprve vyvíjí, oči rostou, což je spojeno i se změnou dioptrií v průběhu dospívání. Právě proto nejsou operace u dětí vhodné. Nelze předem odhadnout, jak se bude oko dítěte v budoucnosti vyvíjet. K operačním výkonům na odstranění vady přistupujeme ve velice výjimečných případech, jako je např.

velký rozdíl dioptrií mezi oběma očima, který není možné dát do brýlové korekce. Rozdíl více než tři dioptrie není mozek zpravidla schopen zpracovat. Ale i v tomto případě se laserovým zákrokem snažíme pouze snížit dioptrie na oku s vyšším postižením, umožnit tak nasazení brýlové korekce a zlepšení prognózy léčby tupozrakosti.

Neznamená to, že by dítě přestalo brýle zcela nosit.

Brýle vadí dospělým, dětem ale často překážejí ještě větší měrou. Jak vybírat vhodné brýle pro nejmenší? Existují nějaké odlehčené verze, odolnější konstrukce atd.? Od jakého věku připadá v úvahu možnost používat kontaktní čočky, které vyřeší problém např. při sportu?

V dnešní době je veliký výběr brýlí i pro nejmenší, obroučky jsou ohebné, odolné vůči nárazu a sklíčka vůči rozbití. Je velice důležité, aby brýle dobře seděly za ušima a na nose, aby se dítě nedívalo „nad brýlemi“.

Co se týče kontaktních čoček, jsou ve většině případů vhodné u dětí nad 13 let, ale je to hodně individuální. Když dítěti dáte kontaktní čočky, musí se je naučit samo aplikovat. Pokud je samo ve škole, musí  umět s čočkami manipulovat, kdyby si je potřebovalo vyndat atp.

Je také důležité, aby si rodič a dítě uvědomovali rizika spojená s nesprávnou manipulací a dávali důsledně pozor na hygienu při manipulaci s kontaktními čočkami.

Rizika spojená s nošením kontaktních čoček jsou značná i u dospělých, uvádí se dokonce, že jsou vyšší než riziko podstoupení laserového refrakčního zákroku. U dětí to samozřejmě platí dvojnásob.

Existuje nějaká prevence, jak dětské oči, případně oči obecně chránit? Stejně jako například zubní hygiena – lze dodržovat pravidla nějaké „oční hygieny“? Musejí oči např. odpočívat?

Jediná a hlavní prevence jsou pravidelní prohlídky u očního lékaře. Nicméně i o oči musíme pečovat, uvádí se střídání pohledů do blízka a do dálky, mrkání při dlouhém pohledu na monitor či aplikace kapek na suché oči, to vše však platí spíše pro dospělé. Nutit děti k tzv. oční hygieně nemá příliš velké opodstatnění.

Souvisí zdraví očí s kvalitou potravy, látkami, vitamíny či živinami v nich obsaženými? Opravdu je např. mrkev pro zdraví očí tak zázračná, jak dětem často tvrdíme?

Kvalita a struktura našeho jídelníčku ovlivňuje tělo jako celek, lze tedy jistě připustit i vliv na zrak. Nicméně většina lidových moudrostí vychází spíše z obecného vlivu na tělo jako celek.

Co naopak očím rozhodně nesvědčí a čeho se vyvarovat?

Je tomu stejně jako u pozitivních vlivů – i ty negativní souvisí se životním stylem a s prostředím, ve kterém se pohybujeme – dlouhé sledování televize, monitorů počítačů, tabletů, pobyt v zakouřené místnosti atp., to vše očím jistě nesvědčí. Ale stejně, jak různě reaguje každý jedinec na kladné podněty, reaguje velmi individuálně na ty negativní.

Patero pro zdravé oči: Zrak si lze zachránit i vlastními silami

Zrakem člověk získává kolem osmdesáti procent všech informací. Podle některých zdrojů jich oko dokáže za hodinu zpracovat až 36 tisíc. Přitom až 60 procent světové populace trpí nějakou oční vadou a počet lidí, jež trápí zrak, strmě narůstá.

Přečíst článek ›

Kromě pravidelných návštěv očního lékaře, bychom neměli podcenit ani to, co pro své oči můžeme udělat i my sami. Nejlépe hned teď. A můžeme rovnou začít na talíři. Zdravou stravu, bohatou na vitaminy a minerály, totiž ocení nejen náš žaludek, ale i naše oči.

K vyloženým pochoutkám, které naše oči milují, patří vejce, mořské ryby, kukuřice, sója, borůvky, česnek, rajčata, ořechy, semínka, olivový olej či u nás ještě málo známá a v české kuchyni neprobádaná kurkuma.

A pokud jsme se již naladili na zdravý životní styl, váš zrak rozhodně uvítá i cigaretovou abstinenci.

Patero pro zdravé oči1. vyvážená a pestrá strava2. pravidelné návštěvy očního lékaře a správná korekce očních vad3. kvalitní ochranné pomůcky pro oči4. oční jóga5. méně času stráveného u počítače, tabletu či chytrého telefonu

Pravidelná cvičení, ale i odpočinek jsou prospěšné jak pro naše psychické a fyzické zdraví, ale i pro pro naše oči.

„Lidem, kteří většinu pracovní doby pracují na počítači, doporučuji každý den před spaním provádět oční jógu – soubor nenáročných pohybů očima, které v nich a jejich okolí urychlují látkovou výměnu a pozitivně tím ovlivňují zrak.

Při každodenní práci s počítačem oči rychle osychají kvůli nedostatečné frekvenci mrkání a také se rychleji unaví, proto je důležité dopřát si pravidelné přestávky, kdy jim ulevíme zamrkáním a pohledem do dálky, například z okna do zeleně,“ říká primář Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.

Přečíst článek ›

Co se týče zraku, významnou roli hraje genetika. V rodinách, kde se již vyskytuje nějaká geneticky podmíněná oční vada, je vyšší pravděpodobnost jejího výskytu i u potomka. Řada lidí, bohužel, péči zanedbá, až za to nakonec zaplatí.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) až 80 procent slepých přišlo o zrak zbytečně. Na vině je neinformovanost a nedostatečná preventivní péče. Přitom právě pravidelné oční prohlídky jsou alfou a omegou.

Zejména rizikové skupiny, jako jsou předškolní a školní děti, starší lidé a diabetici, by si neměly zahrávat.

„Spousta lidí, bohužel, bere zdravé oči jako samozřejmost, na preventivní vyšetření vůbec nechodí a ozvou se, až když mají problém. Přitom jednoduché vyšetření může odhalit závažná oční onemocnění i v úplném počátku a usnadnit tak jejich léčbu,“ říká docentka Šárka Skorkovská, primářka Oční kliniky NeoVize Brno.

Obecně platí, že na preventivní prohlídky k očnímu by měl člověk chodit jednou za dva roky, senioři dokonce každý rok, protože u nich je zvýšené riziko výskytu očních onemocnění, jako jsou šedý či zelený zákal nebo věkem podmíněná makulární degenerace.

Základem preventivní prohlídky je vyšetření zrakové ostrosti, které všichni známe jako čtení postupně se zmenšujících písmen na optotypu. Vyšetření zorného pole na perimetru pak zachytí případné výpadky zorného pole, jejichž příčinou by mohlo být onemocnění zrakového nervu.

Nechybí ani měření nitroočního tlaku.

Za „nenápadného“ zabijáka zraku je označován šedý zákal. Lidé ho totiž velmi často podceňují a lékaře vyhledají, až už je pozdě. Ročně kvůli tomuto onemocnění oslepne 37 milionů lidí, většina v rozvojových zemích. „Šedý zákal postihuje nejčastěji pacienty kolem 60.

 roku věku a starší, ale objevuje se i v mladším věku. Může být i vrozený nebo se objevit po úrazu oka. Projevuje se zhoršením vidění do dálky i při čtení a změnou dioptrií.

Léčit se dá jen operativně, tedy vyjmutím zakalené čočky ven z oka a nahrazením umělou nitrooční čočkou,“ říká Stodůlka.

Přečíst článek ›

Významným nebezpečím, které způsobuje částečnou, ale i úplnou ztrátu zraku, je také zelený zákal neboli glaukom, který pacient většinou sám nepozná.

V Česku by jím mohlo trpět až 400 tisíc lidí, přitom polovina z nich nemusí o nemoci vůbec vědět. Zelený zákal má v současné době celosvětově na svědomí až osm a půl milionu lidí, kteří kvůli této nemoci přišli o zrak.

Odborníci předpokládají, že uvedené číslo do konce roku 2020 stoupne na 11 milionů.

Zajímavé:  Vitamíny Pro Zvýšení Plodnosti?

„Jedním z ukazatelů je zvýšený nitrooční tlak, který umíme rychle a bezkontaktně změřit.

Dalším projevem glaukomu jsou výpadky zorného pole, ale protože k nim dochází postupně, pacient si jich sám málokdy všimne, anebo až v pokročilém stadiu.

Zelený zákal, bohužel, umíme pouze stabilizovat, poškození zrakového nervu, ke kterému dochází v průběhu onemocnění, už je nevratné. Důležité jsou pravidelné preventivní prohlídky u očního lékaře,“ říká Skorkovská.

Letní péče

V letních měsících se často objevují záněty očních spojivek. Infekci nejčastěji způsobují viry nebo bakterie. Neinfekční zánět je pak většinou alergickou reakcí spojivek na různé alergeny.

Spojivkový zánět mohou ale vyvolat také další vnější podněty, jako jsou třeba chlorovaná voda v bazénu, kouř při grilování nebo vystavení očí škodlivému UV záření, pokud v létě nepoužíváte sluneční brýle.

„Mezi hlavní příznaky zánětu patří pálení, slzení a zarudnutí očí, může se přidat i hnisavý výtok. Léčba zánětu pak samozřejmě souvisí s jeho příčinou.

Infekční zánět léčíme antibiotickými kapkami nebo mastí, na alergický zánět pomohou kapky s antihistaminiky,“ říká Skorkovská. Důležité je také časté mytí rukou a obecně zvýšená hygiena.

Při všech druzích zánětu spojivek je dobré používat tmavé sluneční brýle, které oči chrání před prudkým světlem i UV zářením a přinášejí určitou úlevu.

Přečíst článek ›

Oční alergie bývá způsobena poruchou imunitního systému. Když se alergeny dostanou do očí, dráždí oční spojivku a ta se zanítí. Oči pak začnou svědit, pálit či dokonce opuchat. Nejlepším řešením je vyhnout se alergenu, a tedy v době jeho zvýšeného výskytu raději moc nevycházet ven.

Když už musíte, je dobré si po návratu domů oči opláchnout vodou. Na akutní příznaky alergie mohou zabrat oční kapky s obsahem antihistaminik, na oteklá víčka pomůže studený obklad. Není dobré si je mnout, i když k tomu svědění svádí. Můžete si tak do očí zanést ještě více dráždivých látek.

Alergické záněty spojivek postihují především děti a mladé lidi.

Po celý rok, nejen v létě, je dobré chránit oči před škodlivým UV zářením pomocí slunečních brýlí. Při koupání nepoužívejte kontaktní čočky, protože se pod nimi mohou usadit různé bakterie.

To může vést až ke vzniku rohovkového vředu. „Pokud nemáte jinou možnost než čočky, doporučuji použít ty jednodenní a po koupání je hned z oka vyndat a vyhodit.

Také výskyt sinic ve vodě může způsobit zánětlivé podráždění spojivek,“ říká Skorkovská.

Pokud už vaše oči nejsou jako dřív a hůře vidíte, rozhodně byste měli sáhnou po dioptrických brýlích nebo kontakních čočkách. Se správným výběrem vám pomůže oční lékař. Správná dioptrická korekce vám zajistí, aby se oči nenamáhaly a netrpěly únavou.

„Kontaktní čočky poskytují lepší zobrazovací vlastnosti oproti brýlovým čočkám, umožňují komfortnější vidění a širší zorné pole. Jsou vhodné u klientů s vyšší refrakční vadou či s tzv. anizometropií, což je výraznější rozdíl mezi oběma očima,“ uvádí přednosti čoček doktorka Kim Štěpánková, specialistka v oboru oční lékařství a oční optika.

Nošení kontaktních čoček ocení zejména sportovci, přinášejí totiž řadu výhod: neomezené zorné pole, kvalitní zrakový vjem a možnost nasazení dalších ochranných obličejových pomůcek bez omezení.

Brýle vás zase potěší tím, že díky nim můžete dotvářet svůj osobitý styl. A navíc při jejich nošení nemusíte myslet na roztok a kontejnerek na skladování nebo náhradu při eventuální ztrátě či mechanickém poškození čočky.

V brýlích se rovněž nemusíme obávat rizika vzniku infekce a poškození oka.

  • Jak na správné sluneční brýle
  • Funkční UV filtr – vybírejte pouze sluneční brýle s hodnotou 400 (brýle zachytí až 99 procent škodlivého slunečního záření UVA, UVB i UVC)
  • Certifikace EEC – prokazuje, že brýle mají jasně deklarovanou schopnost pohlcovat jednotlivá UV záření
  • Zabarvení skel – před ostrým slunečním svitem ochrání tmavší barvy (hnědé, kouřové), u sportu zase vybírejte oranžové barvy; nejkvalitnější obraz poskytují hnědě, tmavě zeleně či šedě zabarvená skla
  • Tvar obličeje – každému obličeji sluší jiný tvar

Odhodit brýle bylo lehčí, než jsem čekala

Byl to i můj případ. Sama jsem dlouho svůj zhoršující se zrak nebrala vážně. Kvůli obavám z diagnózy jsem odkládala i návštěvu očního lékaře. Když už bylo jasné, že je nějaké řešení nevyhnutelné, navštívila jsem oční lékařku, která se nejprve zhrozila, jak jsem do té doby se třemi dioptriemi vůbec mohla existovat, a okamžitě mi předepsala brýle.

V té době u mě puberta propukala naplno, a tak jsem brýle odmítala nosit. Krátkozrakost se ale věkem nelepšila, ba naopak. Na střední škole už dioptrie nebyly tři, nýbrž jich bylo pět, a chození bez brýlí se změnilo v téměř životu nebezpečnou záležitost. Když už jsem se smířila s jejich nošením, začalo mi vadit, jak i tenčená skla zmenšovala oči.

Tak jsem přesedlala na kontaktní čočky, které jsem nosila každý den po dobu devíti let. Ačkoli jsem si zvykla a snášela je poměrně dobře, určité nepohodlí přece jen představovaly. Proto jsem začala přemýšlet o jiné variantě řešení své vady a stále více se zajímala o trvalé odstranění dioptrií pomocí laserové operace.

Nastudovala jsem potřebné informace, vytočila číslo oční kliniky a domluvila termín předoperačního vyšetření. Hned při rozhovoru jsem byla upozorněna, že si mám vyhradit nejméně tři hodiny času a že minimálně tři týdny před návštěvou mám vyměnit kontaktní čočky za brýle. To proto, aby čočky nijak neovlivnily výsledky vyšetření.

Po příchodu na kliniku mi lékařka nejprve prověřila refrakci očí – zjednodušeně počet dioptrií. Následovalo měření nitroočního tlaku a měření parametrů rohovky (její tloušťka, průměr, zakřivení atd).

Na základě těchto vyšetření se u každého pacienta individuálně určuje vhodný postup a metoda zákroku.

Optometrista mi poté provedl mimo jiné měření zrakové ostrosti, pak následovalo oční vyšetření pod mikroskopem.

Nejdelší část vyšetření zabralo rozkapávání očí, díky kterému je možné důkladné vyšetření zadního segmentu oka, které by případně odhalilo eventuální skryté dioptrické vady. Zároveň jsem musela počítat s tím, že rozkapání očí způsobí rozostřené vidění. Po vyšetření jsem se rovnou dohodla na termínu zákroku.

Nejdřív je nutné projít důkladným předoperačním vyšetřením.

Foto: Jan Pečený, Novinky

Případné obavy z operace nikoho trápit nemusí. Na renomovaných klinikách je ke každému přistupováno individuálně. Metody zákroku i jejich postupy mi byly detailně a opakovaně vysvětleny a lékař vždy ochotně zodpověděl veškeré dotazy.

V mém případě se lékaři po zkoumání dokumentace a výsledků vyšetření shodli na provedení metody Femto LASIK – kdy se kombinuje práce 2 laserů.

Prvním krokem ke zvládnutí výkonu bylo nahrazení kontaktních čoček brýlemi, jak mi bylo doporučeno.

Před samotným zákrokem jsem podstoupila ještě finální přešetření očí, poté věci nabraly rychlý spád a následovalo seznámení s operujícím lékařem. V mém případě se jednalo o lékaře brněnské kliniky Lexum MUDr. Jakuba Ventruby, Ph.

D, který mi vysvětlil, co mě vlastně čeká, což mi ještě těsně před zákrokem zopakoval, abych s ním během zákroku mohla spolupracovat.

Na operačním sále jsem si lehla pod laserové přístroje. Řasy mi byly překryty  ochrannou fólií, aby nepřekážely.

Víčko přitom zůstalo otevřené, v mrkání mi zabránil nasazený rozvěrač, což jsem vnímala mírně nepříjemně. Poté lékař označil rohovku a přiložil femtosekundový laser, který se musel k oku „přisát“.

Přístroj si oko stabilizoval a během zhruba 15 sekund došlo k vytvoření požadované rohovkové lamely, která se odklopila.

V tu chvíli přišel na řadu druhý typ laseru – excimerový. Ten umí zacílit paprsek vždy přesně na požadované místo, zaregistruje si polohu oka a začne s odstraňováním rohovkové tkáně.

V této fázi jsem viděla pouze červená blikající světýlka a slyšela bzučení. Pokud bych se například nečekaně podívala, kam nemám, přístroj by se automaticky vypnul. Nakonec se lamela přiklopila zpět, vyhladila a nechala se přilnout.

To samé se po chvilce opakovalo i u druhého oka.

Jako prostředek k uklidnění dobře funguje i velký plyšový pes, kterého sestřičky půjčují na průběh zákroku.

Foto: Jan Pečený, Novinky

Celý výkon jsem nevnímala nijak bolestivě a navíc hned po operaci jsem viděla. Pouze do večera jsem pociťovala drobné škrábání, slzení a světloplachost, ale na zklidnění mi dobře posloužily sluneční brýle.

Zhruba po půl hodině od operace za mnou přišel lékař, aby oči zkontroloval a vysvětlil mi, že zlepšování zraku bude postupné s tím, že k jeho ustálení dojde zhruba po měsíci.

Domů jsem odcházela poučená, jak se mám v následujících dnech k očím chovat a které kapky a kdy aplikovat. Tři dny po zákroku jsem například oči nesměla mýt a týden je nelze mnout ani líčit.

První dny mi bylo doporučeno spát na zádech, případně se speciálními brýlemi na očích.

Hned druhý den po operaci jsem se dostavila na další kontrolu, při které lékařka vyzkoušela, jak po zákroku vidím.

Zároveň zjišťovala, zda se mi do oka nedostaly nějaké nečistoty a jestli citlivá lamela zůstala i po noci ve správné pozici. Při normálním průběhu bez komplikací se finální prohlídka uskuteční dva měsíce od operace.

Dnes, sedm týdnů po absolvování výkonu, mohu s jistotou konstatovat, že už bych neměnila a šla do toho znovu.

Hlavní zprávy

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector