Ve druhé polovině minulého týdne Sněmovna schválila novelu zákona o léčivech, která upravuje sdílený lékový záznam pacienta. Přestože se předpokládalo, že tento návrh bude schválen už v červenci 2019, nestalo se tak. Senát tehdy novelu vrátil s připomínkami zpět. Jak oznámilo Ministerstvo zdravotnictví ČR, sněmovna teď potvrdila původní verzi novely zákona o léčivech.
To všechno proto, aby se eliminovaly interakce mezi léky
Sdílený lékový záznam pacienta je jednou z klíčových funkcionalit eReceptu. Umožňuje, aby s daty, která již dnes mají k dispozici zdravotní pojišťovny a nachází se v centrálním úložišti elektronických receptů, mohli ve prospěch pacientů v rámci poskytování zdravotní péče pracovat zdravotničtí pracovníci.
Jde o recept vystavený v elektronické podobě. Lékařem vystavený eRecept je uložen do tzv. Centrálního úložiště elektronických receptů (CÚER).
Každému eReceptu je přidělen unikátní identifikátor. V lékárně pak lékárník načte identifikátor eReceptu, a pokud je eRecept v CÚER nalezen, vydá předepsaný lék pacientovi. Informace o výdeji léku se zároveň zapíše do CÚER.
Zdroj. epreskripce.cz
Lékový záznam umožní lékařům, farmaceutům a lékařům zdravotnické záchranné služby při poskytování zdravotních služeb zohlednit stávající lékovou historii konkrétního pacienta. To povede k eliminaci nežádoucích interakcí léčivých přípravků a jejich duplicitního užívání, což zajistí vyšší míru bezpečí pacienta.
„Lékař již nebude odkázán pouze na informace o užívaných lécích, které mu poskytne pacient, kdy neexistuje záruka úplnosti a přesnosti takových informací.
A lékárníci budou moci díky náhledu do záznamu poskytnout přesnější poradenství v dávkování, zkontrolovat kombinaci s jinými léčivy a odhalit případné nežádoucí účinky.
Díky sdílenému lékovému záznamu tak bude pacient významně více chráněn před nežádoucími lékovými interakcemi a duplicitami léků, které by mohly poškodit jeho zdraví,“ vysvětlil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Se sdílením dat můžeme nesouhlasit
Nechcete, aby lékař nebo lékárník věděl, jaké léky berete? Prostě vyslovíte se sdílením dat nesouhlas, případně udělíte souhlas konkrétnímu lékaři a lékárníkovi. Prvních šest měsíců po nabytí účinnosti zákona bude přechodné období, během kterého se budeme s lékovým záznamem seznamovat.
V případě zájmu si nastavíme přístup do jeho nahlížení, tedy budeme moci projevit nesouhlas či udělit selektivní souhlas jen pro konkrétního předepisujícího lékaře a lékárníka. Sdílení lékového záznamu se zdravotníky bude spuštěno po uplynutí přechodného období, dle předpokladů 1. června 2020.
Autor: SÚKL www.epreskripce.cz
Příklad eReceptu
Novela zákona pamatovala i úhrady léčebného konopí
Schválená novela zákona o léčivech přináší také devadesátiprocentní úhradu léčebného konopí z veřejného zdravotního pojištění s limitem množství 30 g měsíčně.
„Uvědomujeme si, že dnešní cena léčebného konopí může některé skupiny pacientů finančně zatížit, zejména ty, kteří jsou v invalidním důchodu a mají nízké příjmy.
Rozhodli jsme se proto pacientům přispět z veřejného zdravotního pojištění až 90 procent prodejní ceny konopí v lékárně. Výše doplatku bude srovnatelná s doplatky u léků na chronická onemocnění,“ dodal Adam Vojtěch.
S odkladem účinnosti o rok Senát vrátil Sněmovně odpadový zákon
Skládka komunálního odpadu – ilustrační foto. ČTK/Šimánek Vít
Praha – Senát posunul přes nesouhlas ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) účinnost nového odpadového zákona z ledna 2021 o rok. Spolu s dalšími pozměňovacími návrhy změnu termínu posoudí Sněmovna.
Podle členů horní komory nejsou dostatečně připraveny prováděcí předpisy, což by mohlo způsobit chaos v nakládání s odpady po Novém roce. Stejně Senát naložil s pravidly pro zpětný odběr elektrozařízení a navazující normou.
Brabec ČTK po jednání řekl, že požádá Sněmovnu, aby senátní verze přehlasovala, přestože s některými dílčími pozměňovacími návrhy souhlasil.
„Pro mne je úplně zásadní to neodložení účinnosti, protože ten rok nechceme ztratit. Ti hlavní hráči s tím počítají,“ uvedl Brabec. Podle něj by se například o rok protáhl začátek navyšování skládkovacího poplatku.
Bez ohledu na počátek účinnosti návrh zákona o odpadech dál počítá s šestiletým odkladem konce skládkování na rok 2030. Předloha má zavést motivační nástroje pro obce, které budou plnit průběžné požadavky na míru třídění komunálního odpadu, a zvyšuje poplatky za ukládání odpadů.
Podle Brabce stovky firem a tisíce obcí počítají s tím, že zákon vejde v platnost v lednu. Katalogy a další prováděcí předpisy jsou podle něj připraveny. Ještě dnes věc konzultoval s firmami i obcemi.
K posunu ukončení ukládání odpadů na skládky Brabec senátorům řekl, že jde o kompromis. Některé obce podle něj navrhovaly až rok 2035. Nynější termín ukončení skládkování k roku 2024 není podle Brabce současně reálný.
Není podle něj dosažitelné, aby byla pro dva miliony tun komunálních odpadů zajištěna jiná forma nakládání.
Prodloužení lhůty pro zákaz skládkování podle části senátorů zpomalí proces transformace odpadového hospodářství, podle dalších chybí reálný plán toho, co se bude dít po roce 2030. Neprošel návrh zkrátit odklad jen o dva roky.
Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL) soudí, že zákon pouze přejímá evropskou směrnici, pravidla, která stanoví praxi, přinesou až další podzákonné předpisy, o kterých zákonodárci nic nevědí. Pokud zákon vstoupí v platnost k 1. lednu, hrozí podle ní chaos a vznik hromad odpadů, protože předpisy fungovat nebudou, ale odpad vnikat bude. Podle Brabce nic takového nehrozí.
Na plénu Seitlová také konstatovala, že ministerstvo nesouhlasilo při přípravě zákona se zavedením elektronické evidence uložených odpadů, naopak Sněmovna přitakala zvýšení poměru takzvaného technologického odpadu, za který firmy neplatí, na skládkách. Rozvolňuje se podle ní i nakládání s nebezpečnými odpady a zákon také omezí poskytování informací o odpadovém hospodaření. Chybí jí také ustanovení, že každý kdo nakládá s odpady, musí mít pojištění ve výši, která by sanovala možnou havárii.
Při hlasování o pozměňovacích návrzích Seitlová prosadila, aby byly obce s dvoutýdenním předstihem informovány o příjezdu mobilního zařízení pro nakládání s odpady.
Se souhlasem ministerstva prošel také návrh výboru pro územní rozvoj na vypuštění formulace, podle které by nemusely firmy, které nezaplatily poplatky za skládkování, své dluhy doplácet.
Pokud Sněmovna Senát přehlasuje kvůli odkladu účinnosti normy, tyto změny přijaty nebudou.
Předloha má vedle zvýšení poplatků za ukládání zavést motivační nástroje pro obce, které budou plnit průběžné požadavky na míru třídění komunálního odpadu. Obcím umožní ukládat část odpadu na skládku za nynějších 500 korun za tunu.
Pro příští rok by to bylo 200 kilogramů na obyvatele, přičemž hodnota se má postupně snižovat až na 120 kilogramů v roce 2029.
Až nad tuto hmotnost by poplatek činil příští rok 800 korun za tunu odpadu, každoročně by rostl na 1850 korun za tunu v roce 2029.
Senát chce nová pravidla pro zpětný odběr výrobků až od roku 2022
Nová pravidla pro zpětný odběr elektrozařízení, která dosloužila, by neměla být podle Senátu zavedena od příštího roku, ale až od roku 2022. Změnu, kterou ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) odmítl, tak bude muset znovu posoudit Sněmovna.
Senátoři dnes rozdílem jediného hlasu odmítli návrh svého výboru pro životní prostředí, aby bylo v duchu původního vládního návrhu v každém kraji alespoň jedno místo zpětného odběru domácích elektrospotřebičů na každých 10.
000 obyvatel a jedno místo pro odběr použitých baterií nebo akumulátorů na 8000 obyvatel. Podle sněmovní verze má být místo pro odběr elektrozařízení v každé obci nad 2000 obyvatel, pro odběr baterií v každé obci nad 1500 obyvatel.
Místo pro odběr ojetých pneumatik má být v každé obci s rozšířenou působností.
Sněmovní verze podle ředitele společnosti Rema Systém Davida Vandrovce počet předepsaných odběrových míst sníží v porovnání s vládní předlohou. Senátor KDU-ČSL Petr Šilar nicméně uvedl, že mnohé malé obce by v případě vládní verze o zákonný nárok na odběrové místo přišly.
K novinkám zákona patří zavedení principů takzvané ekomodulace. Znamenají, že výrobky by byly zatíženy recyklačním příspěvkem podle míry svého dopadu na životní prostředí. Cílem je ekonomicky zvýhodnit výrobky, jejichž používání či likvidace představují menší ekologickou zátěž.
Příspěvky za zpětný odběr elektroodpadu, jeho opětovné použití, recyklaci a osvětu platí jednotliví výrobci takzvaným kolektivním systémům. Jde o neziskové organizace, které zajišťují sběr a recyklaci. Za porušení nových pravidel bude podle závažnosti hrozit pokuta až jeden milion korun.
Výše recyklačního příspěvku už v současnosti závisí na náročnosti zpracování daného elektrospotřebiče, jiná je u pračky či mobilního telefonu podle možnosti jeho využití. Nově má podle vládní předlohy odrážet náročnost recyklace i u jednotlivých druhů výrobků.
Senát odmítl změnu pravidel o sběrných místech na obaly
Senát odmítl novelu, která má stanovit minimální počet sběrných míst na obaly. Podle kritiků by předloha fakticky zachovala monopol jedné z obalových společností. Vláda by to měla vyřešit v další připravované úpravě. Novelu nicméně ještě předtím znovu projedná Sněmovna, která má možnost veto Senátu přehlasovat.
Novela počítá s tím, že sběrná místa na obaly zřejmě budou muset být ze zákona v 90 procentech obcí. Mají to zajistit výrobci nebo prodejci obalů. Novela jim podle předsedy senátorů ODS a TOP 09 Zdeňka Nytry ukládá uzavřít smlouvy s minimálně 25 procenty obcí, což fakticky znemožní konkurenci vůči obalové společnosti EKO-KOM.
Novela v návaznosti na unijní předpisy stanovuje kromě minimální hustoty sítě sběrných míst také povinnosti autorizovaných obalových společností, které budou povinny provádět takzvanou ekomodulaci.
Znamená to, že budou finančně zohledňovat opakovanou použitelnost obalů a zvýhodňovat je před nerecyklovatelnými obaly.
Cílem je zvýhodnit výrobky, jejichž používání či likvidace představují menší ekologickou zátěž.
Návrh také rozšiřuje povinnost autorizovaných obalových společností podrobit své hospodaření a vykazované údaje o zpětném odběru a zpracování odpadu z obalů povinným auditům, aby byla zajištěna vyšší kontrola jejich finančního řízení a transparentnost vykazovaných výdajů.
Ministerstvo životního prostředí chce ekonomicky zvýhodnit způsoby balení, které jsou šetrnější k životnímu prostředí, tedy budou lépe využitelné nebo budou mít delší životnost. Mezi tyto výrobky by podle ministra Richarda Brabce (ANO) mohla patřit průhledná PET lahev.
Zálohování PET lahví prosazovala iniciativa Zálohujme. Podle ní se v roce 2018 o dva procentní body snížila míra třídění plastů, přičemž produkce plastů se za poslední desetiletí zvýšila o 40.000 tun.
Ministerstvo naopak argumentovalo tím, že předloni se zpětně vybralo 81 procent PET lahví.
Proti zavedení zálohování na PET lahve se už dříve postavil například Svaz pivovarů a sladoven ČR či někteří prodejci.
Senát odmítl upřednostnit jedno z hledisek u veřejných zakázek
Senát se postavil proti tomu, aby byla uzákoněna povinnost vybírat vítěze veřejné zakázky přednostně společensky odpovědným způsobem.
Podle senátorů je možné tento faktor zohlednit už nyní, neměl by ale být upřednostněn před dalšími hledisky.
Horní komora o tom dnes rozhodla v souboru novel devíti zákonů, které souvisí s novými zákony o odpadech a výrobcích s ukončenou životností. Účinnost předlohy navíc navrhla o rok odložit na rok 2022.
Proti uzákonění povinnosti, kterou senátoři označili za přílepek, se podle senátorů postavilo jak ministerstvo pro místní rozvoj, tak Svaz měst a obcí. Podle předsedy senátorů ODS a TOP 09 Zdeňka Nytry by uzákonění, ke kterému se ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) postavil neutrálně, znamenalo zastavení všech zakázek. Senátní výhrady nyní bude muset znovu posoudit Sněmovna.
Uzákonění povinnosti do novel prosadil sněmovní hospodářský výbor na popud poslance ANO Martina Kolovratníka. Zadavatel by měl být podle něj povinen dodržovat zásady sociálně a environmentálně odpovědného zadávání a inovací. Do hodnocení nabídek má zahrnout i ekologickou šetrnost a dát přednost recyklovaným výrobkům.
Nejvýznamnější změnou v předloze je podle ministra pro životní prostředí Richarda Brabce (ANO) nová úprava poplatku za komunální odpad, která bude stanovena pouze v zákoně o místních poplatcích.
Obec si bude moci zvolit ze dvou typů poplatků. Buď zavede paušální poplatek na svého obyvatele nebo vlastníka nemovitosti, nebo poplatek podle množství vyprodukovaného odpadu. Zákon má v obou případech umožnit obcím stanovit minimální základ poplatku 60 korun.
senát schůze
- Autor: ČTK
Zprávy ze Senátu – 30. týden – Ministerstvo vnitra České republiky
Na programu 10. schůze Senátu, která byla zahájena 20. července, měli senátoři přes čtyřicet bodů, z toho jednali o návrzích třiadvaceti zákonů, které přišly z Poslanecké sněmovny. Šestnáct návrhů podpořili, mezi jiným například novelu zákona o vinohradnictví a vinařství, novelu atomového zákona nebo zákon o účastnících odboje a odporu proti komunismu.
Pozměňovací návrhy připravili senátoři k šesti návrhům zákonů. Prvním z nich je novela zákona o rodině. Senát ji vrátil zpět poslancům, protože senátoři měli výhrady k tomu, aby děti po rozvodu rodičů byly častěji ve střídavé péči rodičů.
Vrácena byla také novela loterijního zákona, která nově upravuje podmínky pro povolování a provozování hazardu. Podle senátorů obsahuje některé chyby, které by například snížily pravomoci obcí při povolování hracích automatů.
Některá ustavení novely jsou dle Senátu dokonce retroativní.
Senát projednával také novelu veterinárního zákona, která umožňuje chovatelům porážet ve svých chovech skot mladší dvou let a také jelenovitou zvěř z farem. Senátoři se domnívají, že by skot neměl být kvůli ochraně spotřebitelů porážen v domácích chovech. Argumentovali mimo jiné i tím, že novela nestanoví podmínky porážky ani žádnou kontrolu masa.
Do Poslanecké sněmovny vrátili senátoři také novelu soudnictví ve věcech mládeže, podle níž by soudy mohly ukládat mladistvým pachatelům závažných trestných činů ochranné léčení na neomezeně dlouhou dobu. Senátoři připravili pozměňovací návrh, ve kterém požadují, aby každý mladistvý před uložením léčby musel podstoupit vyšetření svého duševního stavu.
V novele o silničním provozu nechce Senát zavést odpovědnost provozovatele za vozidlo, protože úprava má dle senátorů vážné právní vady.
Posledním vráceným návrhem zákona je novela zákona o hospodaření energií, kde chtějí senátoři mimo jiné vypustit ustanovení, které obchodníkům s plynem ukládá povinnost, aby pro chráněné zákazníky, tedy zejména domácnosti, vyhradili zákonem stanovenou minimální skladovací kapacitu. O všech těchto návrzích zákonů by měli poslanci znovu hlasovat na své nejbližší schůzi.
Reformu zákona o veřejném zdravotním pojištění Senát zamítl. Vládní novela chce mimo jiné umožnit stanovení základní a nadstandardní péče a zároveň zvyšuje poplatek za pobyt v nemocnici ze 60 na 100 Kč za den. V Senátu byl tento návrh zákona podroben ostré kritice.
Hlavní důvody, jež k návrhu na zamítnutí senátory vedly, jsou tři oblasti, ve kterých je novela v přímém rozporu s Listinou práv a svobod. Tyto oblasti shrnul ve své řeči předseda Senátu Milan Štěch.
„Článek 301 Listiny základních práv a svobod praví, že každý má právo na ochranu zdraví, a to že občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon. V tisku 148 je odkaz, že tyto podmínky de facto bude stanovovat prováděcí předpis.
Myslím si, že to je zcela doložitelný rozpor s Listinou. Druhý okruh je ten, že článek 6 odstavec 1 Listiny praví, že každý má právo na život, a na to navazuje již zmíněný článek 301 Listiny, který předpokládá poskytnutí nebo garanci péče z veřejného zdravotního pojištění na základě rovného postavení všech pojištěnců.
Je zcela zřejmé, že zavedením standardní a nestandardní péče ještě tak, řekl bych, vágně upravené, tento princip nebude zajištěn. A zatřetí připomenu Nález Ústavního soudu pod č. 207/2003 Sb.
, kde byl publikován, který praví, že z hlediska ústavních a základních principů nelze veřejnou zdravotní péči dělit na jakousi základní levnější a na nadstandardní dražší,“ uvedl na schůzi mimo jiné předseda Senátu M. Štěch. Také o vládní novele o veřejném zdravotním pojištění budou poslanci znovu hlasovat.
text -kk-
Senátní výbor pro zdravotnictví bez výhrad podpořil novou úpravu zdravotnických prostředků
Senátní výbor pro zdravotnictví ve středu podpořil vládní návrh zákona o zdravotnických prostředcích a novelu zákona upravující diagnostické zdravotnické prostředky in vitro. Přijmout text ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou vloni na začátku prosince jim doporučil zpravodaj obou návrhů senátor Lumír Kantor (KDU-ČSL).
Oba texty nyní míří na plénum Senátu. V případě jejich schválení však znovu poputují do Poslanecké sněmovny. Senátoři totiž po dohodě s ministerstvem zdravotnictví ještě navrhují několik legislativně-technických úprav textu.
Ty opravují formulační nedostatky vzniklé po přijetí několika pozměňovacích návrhů ve Sněmovně.
„Jsem rád, že Senát pomůže vrátit zákony do optimální podoby,“ komentoval to náměstek ministra zdravotnictví pro legislativu a právo Radek Policar.
Zákaz reklamy a ePoukaz bez námitek
Nová úprava zdravotnických prostředků vychází z legislativy Evropské unie, účinné od letošního května, která byla přijata v reakci na sérii kauz závadných prsních implantátů. Ruší se ty části národní právní úpravy, které se staly s účinností evropského nařízení nadbytečnými, a zahrnuje jen oblasti, kde to nařízení umožňuje.
Norma předpokládá výrazně podrobnější dokumentaci, registrační povinnosti nebo vymezuje dozorovou roli Státního ústavu pro kontrolu léčiv, a to i při kontrole dodržování regulace reklamy. Změny čekají také pravidla výdeje zdravotnických prostředků.
U nejméně rizikových pomůcek už nebude nutné, aby je pacientům dávali lidé s příslušnou odbornou způsobilostí. Nebude to ale platit u optických prostředků.
Zákon zakáže obnovu zdravotnického prostředku určeného pro jedno použití, protože není možné stoprocentně vyloučit ohrožení zdraví pacientů při opakovaném použití.
Ještě během projednávání ve Sněmovně připojili poslanci k vládní verzi normy pozměňovací návrh, který zakazuje reklamu na různé výrobky, jež je bez opodstatnění popisuje jako léčivé přípravky nebo zdravotnické prostředky a naznačuje, že mohou zlepšit zdraví.
V propagaci takových výrobků se nebudou smět objevovat doporučení vědců, zdravotnických odborníků nebo obecně známých lidí. Ministerstvo zdravotnictví návrh podpořilo. „Je to nešvar současné doby a z legislativního pohledu jej nelze v současnosti postihnout,“ vysvětlil senátorům Policar.
„Boj s nekalou reklamou nelze vyhrát, ale je třeba ho vést,“ dodal senátor Jan Žaloudík (ČSSD).
Senátoři také neměli žádné námitky k dalšímu z doplněných poslaneckých návrhů, a to na elektronizaci předepisování a vydávání poukazu na zdravotnické prostředky.
K tomu by se měla využít již existující infrastruktura systému eRecept, nicméně na rozdíl od elektronického receptu má být ePoukaz zatím zcela dobrovolný.
Škála subjektů vydávajících zdravotnické prostředky je totiž mnohem širší než v případě eReceptu (například oční optiky či různé prodejny a výdejny zdravotnických prostředků).
Vláda nereaguje na výzvy Senátu
Výbor pro zdravotnictví dále schválil návrh usnesení, v němž by měl Senát na svém nejbližším zasedání vyzvat vládu, aby vysvětlila, jakým způsobem jsou v současnosti rozdělovány dávky vakcíny proti onemocnění covid-19 do jednotlivých krajů. „Jsou v tom obrovské rozdíly, v řádu desítek procent. Nikdo neví, jak se to vlastně rozděluje,“ vysvětlil předseda výboru Roman Kraus (ODS).
Senátoři také budou po státu chtít, aby v „rozumném časovém intervalu“ zveřejňoval počty naočkovaných občanů v jednotlivých krajích a indikačních skupinách v souladu se strategickým plánem očkování.
Za nepřijatelné pak považují, že vláda dosud nijak nereagovala na usnesení Senátu z poloviny prosince s žádostí o podrobnější informace k očkovací strategii či výzvou k úpravě protiepidemických opatření a kompenzačních programů. „Nic, co bylo v usnesení požadováno, se neuskutečnilo. Je potřeba se k tomu vrátit,“ je přesvědčen Kraus.
Podle senátorů je třeba změnit způsob financování léčby vzácných onemocnění
Senátoři se také věnovali plánu Evropské komise na zásadní reformu lékové politiky Evropské unie. Ten ohlásila evropská komisařka pro zdraví Stella Kyriakidesová vloni na konci listopadu. Mimo jiné počítá s přepracováním klíčových lékových legislativních předpisů.
Nová Farmaceutická strategie má podle Kyriakidesové zajistit Evropanům fyzickou a cenovou dostupnost již existující léčby a podpořit vývoj a výzkum v oblastech, kterým farmaceutické firmy věnují malou nebo vůbec žádnou pozornost.
Jde především o nová antibiotika, léky na rakovinu nebo neurodegenerativní a vzácná onemocnění, kde výzkum limitují obavy z minimální návratnosti nebo současný stav vědeckého poznání.
Tuto iniciativu Evropské komise senátoři podpořili stejně jako opatření, která mají pomoci zajistit soběstačnost zemí EU v zásobování léky. Podle Romana Krause by dále mohla například pediatrické kliniky a oddělení specializovaná na používání léků podávaných „off-label“ zajímat plánovaná revize předpisů pro léčivé přípravky pro děti a vzácná onemocnění.
„Jistě by byli rádi, kdyby se to vyřešilo. Pořád se pohybují na hraně zákona,“ řekl Kraus. Na základě jeho návrhu senátoři vyslovili souhlas s tím, že je nutné změnit způsob financování léčby vzácných onemocnění a zvýšit podporu a urychlit vývoj a registraci léků v oblasti neuspokojených léčebných potřeb.
Podle Krause by ČR mohla mít na to vyčleněnou část ze státního rozpočtu, tedy mimo systém veřejného zdravotního pojištění.
Výbor se v této souvislosti také domnívá, že je zapotřebí revidovat metodiku stanovení maximální ceny léků a výše úhrady z veřejného zdravotního pojištění. „Cena úhradová je hodně pod cenou maximální. To vede k tomu, že mnoho léků je velmi laciných. ČR je na tom z hlediska ceny léků skoro nejlépe, a pak to vede k paralelním vývozům a omezení konkurenceschopnosti,“ řekl k tomu Kraus.
Helena Sedláčková
Senát vrátil Sněmovně daňový balíček, zachoval sazby 15 a 23 procent
V Senátu nakonec zvítězila mezi pozměňujícími návrhy verze podpořená kluby ODS, KDU-ČSL a dalšími menšími frakcemi.
Ta jednak zachovává konec superhrubé mzdy a její nahrazení daněním hrubé mzdy sazbami 15 a 23 procent (pro příjmy zhruba nad 140 000 korun měsíčně). Zároveň však odstraňuje prudké navýšení slevy na poplatníka, které ve Sněmovně navrhl pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík. Podle něj měla sleva příští rok vzrůst na 34 125 korun ročně.
„Pociťuji obrovskou úlevu, že třítýdenní práce nevyšla vniveč. Zároveň si myslím, že je to velmi dobrá zpráva pro občany, jelikož jim zůstane více peněz v peněženkách. Z velké části jsme pomohli kompenzovat také rozpočty samospráv. Rád bych poděkoval všem senátorům, kteří podpořili naše návrhy,“ uvedl předseda senátorského klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra.
Daňová sleva na poplatníka, kterou může uplatnit každý, se příští rok zvedne o tři tisíce korun na 27 840 korun ročně. Tím zůstane každému zaměstnanci bez ohledu na výši příjmů z výplaty o 250 korun měsíčně víc.
O další tři tisíce korun ročně pak vzroste sleva ještě i v roce 2022 na konečných 30 840 korun.
Toto opatření má pomoci především nízkopříjmovým skupinám, které už dnes kvůli různým úlevám platí jen minimální daně a samotnou operaci se sazbami tak příliš nepocítí.
| 20 000 | 1 020 Kč | + 250 Kč |
| 30 000 | 1 530 Kč | + 250 Kč |
| 40 000 | 2 040 Kč | + 250 Kč |
| 50 000 | 2 535 Kč | + 250 Kč |
| 60 000 | 3 045 Kč | + 250 Kč |
| 70 000 | 3 555 Kč | + 250 Kč |
„Díky vytrvalému tlaku KDU-ČSL bude v této společné dohodě na daňovém balíčku významná podpora rodin s dětmi a také lidí se středními a nižšími příjmy. Prosadili jsme vyšší slevu na poplatníka, což znamená, že těm nepotřebnějším zůstane více peněz na jejich každodenní nezbytné výdaje,“ sdělila předsedkyně lidoveckého senátorského klubu Šárka Jelínková.
Senátoři také zrušili ustanovení prosazené Piráty, na jehož základě by se měly zdaňovat prodeje akcií ve výši 20 milionů korun a více, které jsou v držení déle než tři roky. To by mimo jiné zatížilo například prodeje rodinných firem nebo úspěšných startupů.
Pozměňovací návrhy senátorů na zrušení stravenkového paušálu nebo přísnější rozpočtová pravidla neprošly.
Ministryně financí Alena Schillerová předpokládá, že senátní verzi stihne Sněmovna potvrdit ještě do Vánoc. „Troufnu si tipnout, že se na pořad schůze dostane někdy před Štědrým dnem. Následně půjde k podpisu panu prezidentovi a záleží, jak on se zákonem naloží,“ uvedla v rozhovoru pro MF DNES.
V balíčku je podle ní nicméně pojistka, která zaručuje, že i kdyby účinnost novely nastala až v průběhu ledna, bylo by snížení daní zpětně účinné od 1. ledna 2021.
Podle premiéra Andreje Babiše je zrušení superhrubé mzdy a jejich nahrazení patnáctiprocentní sazbou nejvýhodnější pro zaměstnance, zaměstnavatele i živnostníky. Platnost ustanovení bude dvouletá vzhledem k tomu, že příští vláda může daňové sazby změnit od roku 2023, řekl premiér ve čtvrtek senátorům při projednávání daňového balíčku.
„Ten návrh je na dva roky, protože je jasné, že po příštích parlamentních volbách přijde nová vláda a nový Parlament a bude mít rok času na to, aby dal návrh, jaké budou daně v roce 2023,“ uvedl Babiš.
Omezení platnosti na dva roky bylo jedním z požadavků, jejichž splněním podmiňoval prezident Miloš Zeman svůj souhlas s daňovým balíčkem.
Kompenzace obcím
Obcím a krajům mají být podle Senátu výpadky příjmů po zrušení superhrubé mzdy nahrazeny z 80 procent, a to zvýšením jejich výnosů z daní. V rámci rozpočtového určení daní by se měl zvýšit podíl obcí na výnosu z daní z 23,58 procenta na 25,84 procenta a podíl krajů z 8,92 procenta na 9,78 procenta.
Dopad změn daní schválených Senátem bude v roce 2021 asi 99 miliard korun, v roce 2022 pak přibližně 120 miliard, řekla ČTK po senátním hlasování ministryně Schillerová. Od roku 2023 pak dopady vyčíslila zhruba na 103 miliardy korun.
Sliby vlády Andreje Babiše
V prosinci 2019 byl přijat nominační zákon, který byl vládou předložen Poslanecké sněmovně v červnu 2019. Zákon se týká společností, v nichž má stát majetkovou účast, státních podniků, národního podniku Budějovický Budvar a Správy železnic.
Podle zákona by měli uchazeči o funkce v řídících orgánech těchto společností až na výjimky procházet ministerským výběrovým řízením. Všichni budou také hodnoceni vládním výborem, jehož postavení je ovšem pouze poradní.
Ministr tedy ve výsledku bude moci rozhodnout odlišně od stanoviska výboru, pokud svůj postoj zdůvodní. Návrh zákona kritizovala opozice:
„Pokud máme dneska výbor, který má celý nominační proces iniciovat a má dávat nějaké doporučení, a pak ve finále si ministr může stejně rozhodnout sám, jak chce, tak si myslím, že je to naprosto bezzubá věc,“ uvedl poslanec Jan Bauer (ODS). Z tohoto důvodu označili návrh za problematický také Piráti.
Obecné podmínky výběru do státní správy upravuje zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, tzv. služební zákon. Ten v § 24 a násl. například stanoví, že na uvolněné místo se koná výběrové řízení a že výběrová komise má 3 členy.
Za úřady, na něž tento postup dopadá, se pak dle § 3 služebního zákona považují mimo jiné úřady zřízené zákonem, které zároveň zákon označuje jako správní. Zaměstnanci ve státní službě tedy budou zejména pracovníci ministerstev a jiných státních úřadů.
Služební zákon pak může dopadat i na státní příspěvkové organizace, pokud tak zákon výslovně stanoví.
V průběhu roku 2018 a 2019 pak byla projednávána a schválena novela zákona o státní službě, která byla poté vyhlášena jako zákon č. 35/2019 Sb. Tato novela v čl. I bodech 54 a 55 zavádí možnost vlády odvolat státní tajemníky, např.
pokud poruší služební kázeň nebo naruší důstojnost své funkce. Státní tajemníci mají přitom pravomoc dále odvolávat podřízené vedoucí zaměstnance. Opozicí a odbory byl tento krok kritizován s tím, že popírá odpolitizování státní správy, což měl být účel služebního zákona.
Z tohoto důvodu také novelu odmítl schválit Senát, ten však byl následně přehlasován Poslaneckou sněmovnou.
Novela pak byla kritizována i Evropskou komisí: „Novela budí určité obavy, pokud jde o stabilitu a nezávislost státní služby, neboť nabízí větší flexibilitu při propouštění a náboru úředníků a zavádí možnost služebních hodnocení ad hoc.“
Jedním z příkladů změny na vedoucím postu jednoho z úřadů je výměna předsedy Energetického regulačního úřadu (ERÚ), do této funkce vláda jmenovala Stanislava Trávníčka namísto Jana Pokorného.
Odvoláni byli i členové rady ERÚ Vladimír Vlk a Vladimír Outrata, ty nahradili Martina Krčová a Petr Kusý.
Všichni nově jmenovaní členové rady se podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) zúčastnili veřejného výběrového řízení, nelze tedy říci, že by šlo o politické kandidáty.
„Nejednalo se o náhodný akt,“ uvedl ministr Havlíček s tím, že rozhodnutí odvolat výše zmíněné osoby z postů vzniklo na základě informací bezpečnostních složek a řady dalších prověřených informací. Ty podle něj poukazovaly na to, že Pokorný, Vlk a Outrata hrubě porušovali své povinnosti vzhledem k nestrannosti a nezávislosti.
V červnu 2019 pak došlo k odvolání generálního ředitele Českých drah Miroslava Kupce. V září poté dozorčí rada ČD na toto místo zvolila dosavadního politického náměstka Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Václava Nebeského.
Je důležité podotknout, že generálního ředitele Českých drah odvolává i vybírá dozorčí rada ČD, nikoliv vláda či ministr.
Volbu kritizovala opozice, která poukázala na spojení Nebeského manželky Olgy s dotační kauzou Agrofertu, jelikož právě ona měla na starost odpověď České republiky na návrh auditní zprávy Evropské komise k údajnému střetu zájmů premiéra.
Další ze změn, ke které ve státní správě od jmenování druhé vlády Andreje Babiše došlo, je jmenování nového ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů.
Tím byl zvolen okresní státní zástupce Radim Dragoun, který byl vybrán odbornou komisí ve výběrovém řízení z celkového počtu 12 uchazečů. V tomto případě byla tedy naplněna slibovaná apolitičnost a otevřenost státní správy (a dalších úřadů).
Na základě otevřeného výběrového řízení byl také jmenován nový ředitel Státního zdravotního ústavu.
Bez výběrového řízení byl pak jmenován nový ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace, tzv. civilní rozvědky, Marek Šimandl, který do této doby působil např.
jako bezpečnostní expert Národního bezpečnostního úřadu či jako náměstek Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Ani v tomto případě se však v médiích nevyskytly informace, že by měl být „politickým“ kandidátem.
Na tuto pozici se v souladu s § 2 zákona o státní službě nemusí konat výběrové řízení, protože Úřad pro zahraniční styky a informace je bezpečnostním sborem.
Kontroverzní je pak odvolání ředitele Národní galerie v Praze (NGP) Jiřího Fajta. Tento krok byl kritizován domácí i zahraniční odbornou veřejností. Pověřen vedením NGP byl někdejší ředitel pekáren Penam a bývalý ekonomický náměstek Národní knihovny Ivan Morávek.
Bez výběrového řízení byl pak jmenován i nový ředitel Ředitelství silnic a dálnic Pavol Kováčik. Ani v jednom z těchto dvou případů se však pozice ředitele neřídí služebním zákonem, výběrové řízení tak nebylo dle zákona nutné.
Premiér Babiš se k tomu vyjádřil (video, čas 52:50) takto: „Nemáme čas na transparentní výběrové řízení.“
V budoucnu by pak měl být vybrán a jmenován nový vedoucí Úřadu vlády, v jehož čele od června 2018 stojí dočasně Tünde Bartha. Ani po více než dvou letech se však vláda ke jmenování nového vedoucího Úřadu vlády nechystá, vedením úřadu, jak se uvádí na stránkách vlády, je stále „pověřena“ Tünde Bartha.
Na přelomu roků 2019–2020 došlo k odvolání tehdejšího ředitele Národního ústavu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Dušana Navrátila. Vláda své rozhodnutí dle stejného zdroje zdůvodnila nízkými manažerskými a komunikačními schopnostmi.
Navrátil na svoji obranu poukazuje na respekt, který si úřad pod jeho vedením vysloužil v zahraničí. Jeho odvolání pak bývá spojováno s poukazováním NÚKIBu na bezpečnostní rizika spojená se státními zakázkami pro čínské firmy Huawei a ZTE.
Vzhledem ke snaze české zahraniční politiky orientovat se na čínský trh mohla být tato kritika považována za nepohodlnou. Na místo odvolaného Navrátila pak na počátku roku 2020 nastoupil Karel Řehka. Demagog.
cz však od nástupu Karla Řehky nedohledal informace o odklonu úřadu od kritiky čínských firem. Dokladem o zachování politické linie úřadu pak může být deklarace o rozvoji 5G sítí ve spolupráci s USA.
Na počátku roku 2020 byla do funkce šéfky Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) jmenována Hana Továrková. Její předchůdce Jaromír Novák odstoupil ze své funkce kvůli tlaku na změnu podmínek aukce kmitočtů sítí 5G.
Továrková sama byla po nástupu do funkce obviněna ze střetu zájmů, kvůli svému angažmá v soukromém sektoru.
Mimo střet zájmů jsme však nenašli žádné zmínky, které by mohly doložit, že Hana Továrková je politickým nominantem.
Jako o politickém nominantovi se v řadách opozice začíná hovořit o Romanu Prymulovi, bývalém náměstkovi Ministerstva zdravotnictví a současném zmocněnci pro vědu a výzkum ve zdravotnictví na Úřadu vlády.
Funkce Vládního zmocněnce pro vědu a výzkum ve zdravotnictví totiž vznikla v krátké době po ohlášení odchodu Romana Prymuly z Ministerstva zdravotnictví. Post zmocněnce vznikl konkrétně 25. května 2020 (.pdf, str. 1).
Navíc se ve veřejném prostoru hovoří jednak o politických ambicích Romana Prymuly, jeho jméno ale také figurovalo na stránkách hnutí ANO v sekci „Naši lidé“, ač Roman Prymula sám se proti takovému označení ohradil. Manažer hnutí Jan Richter k tomu uvádí následující:
„Pan Prymula je náměstkem ministra zdravotnictví nominovaným za hnutí ANO a stal se teď ústřední postavou v boji s koronavirem. Chtěli jsme ho proto i na našem webu představit a vybrali jsme k tomuto účelu sekci obecně nazvanou ‚Naši lidé‘, kde jsou ministři, hejtmani, europoslanci či primátoři, někteří z nich nestraníci.“
Výše uváděná citace však před nás staví otázku, zda nenaznačuje porušení vládního slibu. Čili jestli uvedený citát manažera hnutí ANO nepopírá ideu nezávislé a odpolitizované státní správy, kterou vláda včele s hnutím ANO slibuje.
Jak vidíme, vláda podnikla v této oblasti několik kontroverzních kroků, které vedou k obavám, že se vydává spíše opačným směrem, než slíbila.
Aktuálně však není možné konstatovat porušení slibu, protože nenastala situace, která by jednoznačně dokládala politicky motivované dosazování nebo odvolávání lidí ze státní správy.
Na druhou stranu se však také nedá říci, že se státní správa otevřela.
Sněmovna zřejmě zachová 14 volebních krajů, podpořila lidoveckou novelu zákona
ČTK
Aktualizováno 4. 3. 2021 14:53
Sněmovna v prvním kole podpořila v souladu s dohodami klubů odkládanou volební novelu KDU-ČSL, která může posloužit k plné realizaci letošních sněmovních voleb. Vláda nicméně připravila vlastní předlohu, kterou má sněmovna v prvním kole projednat v úterý. Lidoveckou novelu ve čtvrtek poslanci poslali k projednání ústavně-právnímu výboru, dali mu na to 20 dní.
Podobně by podle předsedy sněmovny Radka Vondráčka měla být zkrácena lhůta na projednání vládní předlohy, a to na 15 dnů. Obě novely by tak měly být projednány souběžně. Výsledná podoba změny volebních pravidel by měla být vtělena do vládní předlohy, lidovecká novela by posloužila jako záložní, uvedl Vondráček.
Volební pravidla musí poslanci a senátoři doplnit kvůli verdiktu Ústavního soudu, který nedávno zrušil mimo jiné pasáže o přepočtu voličských hlasů na mandáty. Ústavní soud tak učinil kvůli tomu, že zrušené pasáže porušovaly rovnost volebního práva a šance kandidujících uskupení.
Lidovci chtěli, aby sněmovna projednala jejich novelu v úvodním kole už na únorové schůzi. Zablokovali to především poslanci ANO a SPD. Vládní hnutí na rozdíl od ostatních stran a Senátu prosazuje nahrazení dosavadních 14 krajů jedním volebním obvodem.
S tím počítá i jedna z variant vládní volební novely. S ohledem na odmítavý postoj horní komory je ale mimo hru. „Otázka jednoho volebního obvodu je mrtvá, v Senátu pro něj nebude potřebná většina,“ uvedl předseda poslanců ČSSD Jan Chvojka.
Sněmovna a Senát se musejí na změně volebních pravidel shodnout, pokud mají platit.
Vládní novela v obou variantách zachovává pětiprocentní hranici pro vstup do sněmovny pro jednotlivé strany.
V případě koalic by podle kabinetu měly být hranice zvýšeny na sedm, devět a 11 procent podle počtu koaličních stran.
Zástupci obou komor se minulý týden shodli na tom, že zvýšené limity pro koalice by měly být pouze dva. SPD prosazuje nikoli sedm a devět procent, ale devět a 13 procent.
Předmětem debat je stále mechanismus přepočtu hlasů na mandáty a jejich rozdělení do krajů. Strany se většinou shodují na přidělení mandátů podle celorepublikového zisku kandidujících uskupení, která se do sněmovny dostanou, a následném přerozdělení mezi jednotlivé kraje.
Poslankyně ANO neúspěšně prosazovaly, aby novelu musely povinně projednat ještě výbor pro veřejnou správu a ústavní komise. Předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura to označil za obstrukci. Podle něj podoba volebních pravidel bude výsledkem politických dohod, ne debat ve výborech a v komisi.
Video: Ústavní soud riskuje, v krajním případě nemusí být z krize cesta ven, říká Lebeda
15:05
Všechno bude jenom o nalezení politické shody. Mohou vzniknout mnohem větší ústavní škody, říká politolog Tomáš Lebeda. | Video: Daniela Drtinová