Serotonin – Vše o zdraví

O výživě 14. 6. 2019 | Serotonin - Vše o zdravíMgr. et Mgr. Jitka Laštovičková

Jídlo ovlivňuje nejen naše prospívání, ale i naši náladu a pohodu. Hladověni, častá konzumace jídel rychlého občerstvení, spěch a stres na nás působí negativně. Jak si pomoci jídlem, abychom se cítili a vše zvládali lépe?

Serotonin - Vše o zdravíStock Photos: SunCity /Shutterstock.com

Ve spojení s dobrou náladou, pohodou a klidem se velmi často zmiňují serotonin a dopamin.

  • Dopamin je látka, která se podílí na přenosu nervového vzruchu, ovlivňuje činnost mozku a v našem těle vzniká z aminokyselin tyrosinu a fenylalaninu.
  • Serotonin je hormon a také přenašeč nervového vzruchu, který se podílí i na řadě dalších funkcí – potlačení bolesti, stimulace peristaltiky trávicího traktu, shlukování krevních destiček a velmi pravděpodobně i spolupůsobení v regulaci denních rytmů a navození spánku.
  • Serotonin se vytváří přeměnou z esenciální aminokyseliny tryptofanu (na přeměně se podílí třeba i vitamín B6).
  • Tryptofan si naše tělo neumí vyrobit (na rozdíl od tyrosinu a fenylalaninu), musíme ho tak přijímat pravidelně v potravě.

Že jídlo dokáže ovlivňovat naši náladu a pohodu vnímá asi každý. Ke zlepšení nálady a zmírnění stresu bychom ale spíše neměli využívat ty méně vhodné a zdravé potraviny – sladkosti, slané pochutiny nebo jídla rychlého občerstvení.

Tyto pokrmy nám zklidnění ve výsledku nepřinesou – jen na chvíli zaženou nepříjemné psychické pocity. Pak se však často dostaví pocit až příliš plného nebo těžkého žaludku, únava související s vyššími nároky na strávení snědeného pokrmu.

Jde to jednoduše 

První jednoduchá rada zní – jezte pravidelně a zařazujte zdroje složených sacharidů (ideálně s vyšším obsahem vlákniny).

Tak předejdete velkému kolísání hladiny cukru v krvi, které ovlivňuje jak naši náladu, tak ale i výkonnost a vyrovnanost.

Máte-li dlouhé pauzy mezi jídly, jíte hlavně zdroje rychlé energie – cukrů – abyste se povzbudili, příliv energie vám nevydrží tak dlouho – záhy se únava a hlad opět vrátí.

  • Ovesné vločky, celozrnné nebo žitné pečivo, rýže natural, luštěniny, jáhly, celozrnný kuskus jako součást hlavního jídla – to vše může pomoci k tomu, abychom nebyli nervózní z hladu.

Správné potraviny pro dobrou náladu a spokojenou mysl

Serotonin - Vše o zdravíK dispozici máme celou řadu potravin, které nám mohou pomoci k vyrovnanosti a dobré náladě. Obsahují právě serotonin, dopamin nebo tryptofan, případně látky podporující jejich tvorbu. Dýňová a slunečnicová semena, různé druhy ořechů, ryby (zejm. losos), fazole a další druhy luštěnin, mléčné výrobky jako jsou jogurty, sýry a tvaroh, dále i avokádo, banán, listová zelenina, krůtí, ale i hovězí libové maso. Vhodné jsou i kakaové boby, takže kousek kvalitní hořké čokolády s vyšším obsahem kakaové hmoty si určitě dopřát můžeme. Díky obsahu hořčíku působí i proti stresu. Při pestrém stravování by neměl být problém tyto potraviny zařadit. Pokud je pravidelně nejíte, dejte jim šanci – za 1-2 měsíce uvidíte, jak se budete cítit.

Pomoc z přírody – meduňka, kozlík nebo heřmánek

Pro zklidnění můžeme využít i bylinky.

Velmi běžnou a dobře dostupnou je například meduňka – máte-li k dispozici vlastní zahrádku, můžete si ji vypěstovat a šetrně nasušit její listy, pokud ne, k dispozici jsou v prodejnách přímo sáčky pro přípravu nálevu. Meduňka pomáhá ke zklidnění, pomáhá i při stresu, starostech a nespavosti, někdy se doporučuje i při zažívacích potížích.

Další vhodnou bylinkou je kozlík lékařský. Možná od svých babiček znáte tzv. „valeriánské kapky“. Kozlík je vytrvalá bylinka, která příliš hezky nevypadá, ani nevoní – ale pomáhá proti nespavosti, úzkostem a obavám, žaludečním nevolnostem. Využívá se zejména sušený oddenek.

Pro úlevu od trávicích potíží můžeme využít i další běžnou bylinku – heřmánek pravý. Působí také protizánětlivě, není však vhodné jej využívat větší množství a příliš se nehodí pro ty, kdo trpí pylovými alergiemi.

Serotonin - Vše o zdraví

Serotonin - Vše o zdraví

Mohlo by vás také zajímat: Serotonin - Vše o zdraví Serotonin - Vše o zdraví Další článek

Serotonin

Serotonin - Vše o zdravíSerotoninu se říká „hormon štěstí a radosti“. Jeho nedostatek dle vědců může vést ke špatné náladě až depresím. V tomto článku jsem se pokusila popsat jaké funkce má serotonin v našem těle, kde ho můžeme najít, jak ovlivňuje naši náladu a také jak můžeme regulovat jeho množství a působení. 

Serotonin je neurotransmiter (látka, která pomáhá přenášet nervové vzruchy – impulsy) a dle některých vědců zároveň i hormon (ovlivňuje chemické procesy v těle). Překvapivě nejvíce (cca 90%) se ho vyskytuje v trávicím ústrojí (okolo střev), dále pak v krevních destičkách a v menším množství v mozku (nejvíce v epifýze = šišince). A právě toto malé množství serotoninu v mozku ovlivňuje podle výzkumů naše nálady, emoce a chování. A dokonce prý i délku našeho života.

  V CNS (centrální nervový systém = mozek + mícha) serotonin působí hlavně v procesech, které se podílejí na vzniku nálad a které ovlivňují učení a paměť. Jeho nedostatek zhoršuje přenos nervových vzruchů a tím způsobuje změny nálad, celkovou depresi , případně i poruchy spánku, podrážděnost až agresivitu. Hladina tohoto neurotransmiteru má vliv i na vznik migrény. Poruchy tvorby a odbourávání serotoninu mohou odpovídat také za určitá psychická onemocnění jako maniodepresivní psychóza, chorobná úzkost apod.

Serotonin souvisí s :

  • cyklem spánku a bdění – serotonin „vládne“ ve dne a v noci vládu přebírá melatonin , který nám pomáhá odpočívat. Ten vzniká chemickou přeměnou ze serotoninu. Největší množství serotoninu je v krvi ráno cca v 7:30, během dne jeho množství klesá. Cca ve 21h hod začíná uvolňování melatoninu, které končí zhruba v 7:30 ráno.
  • příjmem potravy – když cítíme vůni jídla , dopamin zvýší chuť k jídlu a serotin naopak chuť k jídlu snižuje, když už nějaké jídlo jíme. Máme-li nedostatek serotoninu, nemusíme cítit, že jsme najedení a to může vést k přejídání a obezitě.
  • s pocity nevolnosti a nucením ke zvracení – v případě, že jsme snědli něco, co tělo nemá rádo, z buněk kolem střev se vyplaví serotonin, aby „to špatné“ střevy prošlo co nejrychleji. Jednoduše dostaneme průjem. Když je ale serotoninu uvolněno moc (snědli jsme fakt něco hodně toxického), informace o velkém množství uvolněného serotoninu se dostane na speciální místo v mozku (area postrema) a my jídlo vyzvracíme. Buňky kolem střev jsou citlivé i na ozařování a chemoterapii, proto se při léčení těmito postupy používají chemické léky, které „zablokují“ uvolňování serotoninu ve střevech. 
  • Serotonin - Vše o zdraví Foto: Joachim S. Müller se sexualitou či agresivním chováním. Je totiž spojený s naším „vnímáním dostupnosti zdrojů“. A zdroje pro člověka (jako vyššího živočicha) znamenají nejen dostupnost toho základního – jídla, ale i postavení ve společnosti a úspěšnost v sociálním systému. S čímž pak souvisí příležitost k rozmnožování. Pokusy například dokázaly, že v mozku tzv. alfa samců opic makaků je 2x větší množství serotoninu, než u podřízených samců a samic v dané skupině. Když byl alfa samec ze skupiny odstraněn, po bojích o vedoucí pozici a po nastavení nové hierarchie se u „nového“ alfa samce hladina serotoninu opět 2x navýšila oproti ostatním jedincům. Zajímavé je, že u samic nikdy k tomuto navýšení nedocházelo. 
  • Spolupodílí se na snížení bolesti.
  • Při poranění napomáhá ke shlukování krevních destiček v místě zranění. Dojde k uvolnění serotoninu z krevních destiček a jeho působením k vazokonstrikci (stažení cév) v místě poranění. Tímto pomáhá k zastavení krvácení.
  • Zajišťuje kontrakci (stahování) hladké svaloviny (hlavně v trávicím a krevním systému) a kontroluje peristaltiku (pohyb) střev.
  • Napomáhá regeneraci orgánů (například jater).

Serotonin - Vše o zdraví Vittorio Erspamer foto: wikimedia Ital Vittorio Erspamer v roce 1935 poprvé objevil a izoloval extrakt z buněk okolo trávicí trubice, který způsoboval stahování střev. V té době někteří vědci předpokládali, že to vyvolává adrenalin. Dva roky poté se mu podařilo dokázat, že stahování střev skutečně vyvolávala jím objevená látka, kterou nazval „enteramine“. V roce 1948 vědci Clevelandské Kliniky (USA) Maurice M. Rapport, Arda Green a Irvine Page objevili látku v krevním séru, která měla vliv na změny napětí hladkého svalstva. Nazvali ji proto serotonin (ze slov serum a tonus = napětí). V roce 1952 se ukázalo, že „enteramine“ je ta samá látka jako serotonin. Byly objasněny jeho různé fyziologické funkce a ujasněna jeho chemická struktura – 5-hydroxytryptamine a přidělena zkratka 5-HT. A až v roce 1953, Betty Twarog a Page objevili serotonin i v CNS (centrální nerovové soustavě, obecně v mozku). Serotonin, neboli 5-hydroxytryptamin má zkratku  5-HT.

Vytváří se z L-tryptofanu, esenciální aminokyseliny, kterou tělo samo neumí vyrobit. Musíme ji přijímat stravou. Jeho metabolitem (jednou z látek, na kterou se v těle přeměňuje) je melatonin, neboli „noční forma“ serotoninu. Oba hormony se podílejí na řízení cyklu spánku a bdění.

Zajímavé:  Makulární Degenerace Sítnice - Léčba?

Mluvíme-li o serotoninu, je třeba mluvit celkově o činnosti serotoninergního systému. To je soustava neuronů (nervových buněk) v prodloužené míše, mostu, středním mozku a mezimozku, která udržuje za normálního stavu optimální hladinu serotoninu vlastní syntézou z jeho biochemických prekurzorů (chemických sloučenin, ze kterých serotonin „vyrábí“).  

Dá se říct, že v těle existují dva typy serotoninu. Jeden se syntetizuje v těle (kolem střev), druhý v mozku. Serotonin vytvořený v těle se do mozku krevním oběhem nemůže dostat. Jeho molekula je příliš velká. V mozku se serotonin vytváří lokálně z L-tryptofanu nezávisle na serotoninu vyrobeném v těle.

L-tryptofan se do mozku z krve dostane, protože má menší molekulu. K přeměně L-tryptofanu na serotonin je ještě třeba jedna specifická podmínka, a  to přítomnost vitamínu B6 (pyridoxinu) a železa (Fe). Zároveň je dobré udržovat i správnou hladinu vitamínu B3, protože ten se při jeho nedostatku vytváří přeměnou právě z tryptofanu.

A protože chceme mít dostatek tryptofanu pro přeměnu na serotonin, nechceme, aby nám ji snižovala právě jeho přeměna na vitamín B3. Názory na to, jestli a jak můžeme jídlem ovlivnit množství serotoninu v mozku se různí. Některé studie tvrdí že ano, jiné tuto možnost rozporují.

Logicky ale, když tělo neumí samo L-tryptofan vyrobit, tak nevidím jinou možnost než příjem ze stravy. 

Serotonin se vyskytuje i v tělech některého hmyzu, v houbách i rostlinách. Například v žihadlech vos a škorpiónů, v žahavých chlupech rostlin (např. Kopřiva dvoudomá). Co bodnutí způsobuje? Asi všichni dobře víme.   Byl nalezen i v těle patogenních améb (jednobuněčných živočichů). Jestliže se tyto améby dostanou do našich střev (sníme je), způsobují průjmy.

Obsahují ho také některá semena a ovoce. Například vlašské ořechy, extraktu z ořechovce (Carya genera), ananas, banány, kiwi, švestky a rajčata. Po snědení takového ovoce či semen funguje serotonin ve střevech jako „urychlovač“ peristaltiky.

Předpokládá se, že je to kvůli tomu, aby se semeno co nejdříve dostalo „ven“ ze střev (nepoškodilo se) a někde se mohlo zachytit a začít růst.

 

  • Pozitivním myšlením a kontaktem s přáteli – výzkumy ukázaly, žepozitivní přístup ke každodenním záležitostem a kontakt s optimisticky naladěnými přáteli výrazně zvyšuje hladinu serotoninu. Jako v písničce od Spice girls:  „All you need is positivity!“ („Vše co potřebuješ je pozitivní přístup!“)
  • Cvičením – mělo by stačit 30-60 minut lehčí aktivity (jako procházka nebo výlet na kole) 3-5 x týdně pro pocity spokojenosti a správnou funkci hormonálního systému. Tím, že rozproudíme krev a unavíme tělo, umožníme tryptofanu a vitamínu B3 snadněji „dotéct“ do mozku. 
  • Pobytem na sluníčku, denním světle – na produkci serotoninu v těle má velký vliv množství slunečního světla. To pozastavuje tvorbu melatoninu a podporuje vznik serotoninu. Proto se nedostatek serotoninu projevuje hlavně v zimě, kdy máme méně slunce a lidé v tomto období častěji trpí úzkostnými stavy, depresemi a mohou být podráždění.
  • Pravidelným odpočinkem, spánkem a dodržováním denního režimu – spánek je příležitostí pro tělo odpočinout si, detoxikovat a připravit se na další den. Důležitá je pravidelnost a denní režim. Mělo by nám stačit v průměru 7- 8 hodin kvalitního spánku denně. Podle výzkumů však neprospívá ani příliš dlouhý spánek (delší než 9 hodin). Mluvím teď o pravidelném spánku, ne o tom, že se jednou za čas potřebuji déle vyspat, když ponocuji.   Nedostatek spánku obecně narušuje hormonální rovnováhu a to může být příčinou nedostatku serotoninu. Minimálně hodinu před spaním je dobré zmírnit naše aktivity a ztlumit světlo. Tím umožníme pomalý nástup melatoninu, vládce noci a nástupce serotoninu. V případě, že už jsme se dostali do hormonální nerovnováhy, můžeme si pomoci tím, že si vezmeme potravinový doplněk s vápníkem, hořčíkem, L-tryptofanem a vitamínem B. Tímto doplníme stavební látky pro tvorbu serotoninu ve dne a melatoninu v noci.
  • Vyváženou stravou a vyhýbáním se chemikáliím v jídle, v kosmetice, oblečení, čistících prostředcích apod. – dodáme-li tělu vyváženou stravu, která obsahuje „substance“ pro výrobu serotoninu a nezatěžujeme-li ho zbytečnými pro tělo jedovatými látkami (z komerční kosmetiky, drogerie, chemické ustalovače, barviva v jídle apod.) máme z poloviny vyhráno! Více o jídle v článku „12 jídel, které jedí šťastní lidé“. 
  • Výtažky z rostliny Rozchodnice růžová (Rhodiola rosea)- hlavní látky, které obsahuje tenhle „druhý žen-šen“ a které údajně zvyšují hladinu serotoninu v mozku a tím zlepšují naši náladu, jsou rosavin a salidroside. Rozchodnice růžová má navíc pozitivní účinky na sexuální funkce, imunitní systém, paměť a celkovou regeneraci organizmu.
  • ​Šťávou z rostliny Noni (Morinda citrifolia) – ve šťávě z této rostliny byla zjištěna látka skopoletin, která podporuje funkci epifýzy (šišinky) a zvyšuje hladinu serotoninu a melatoninu v organizmu. Zmírňuje napětí a stres, podporuje úpravu rytmu spánku a bdění, menstruačního cyklu, napomáhá ke zlepšení nálady a k celkovému uvolnění. Ještě obsahuje další zajímavé sloučeniny – xeronin a proxeronin, které mají antidepresivní účinky, protože zvyšují produkci endorfinu. O endorfinu je známo, že zlepšuje náladu. 
  • Používáním Kudzu – prášku z kořene divoké révy. Vědci potvrdili, že kořen této rostliny stabilizuje nervový systém, protože 1. podporuje produkci serotoninu a dopaminu v mozku. 2. díky kudzu zůstává serotonin a dopamin déle v krvi 3. pomáhá regeneraci alkoholem zničeného organismu.

Zvýšená hladina serotoninu může být také nebezpečná! Vyvolává projevy předávkování jako je velká citlivost, halucinace, třesavka, zvracení, vysoký tlak apod. Tomuto stavu se říká „serotoninový syndrom“ a může být až smrtelný. Lékaři varují, že k němu může dojít například nevhodnou kombinací některých antidepresiv a léků proti bolesti hlavy.

  • Alkoholem a nikotinem – obě látky podporují uvolňování serotoninu na nervových spojích (synapsích), ale jen krátkodobě. Ano, pod vlivem alkoholu můžeme mít lepší náladu, ale bývá to většinou jen na chvíli. Po odeznění vlivu alkoholu a nikotinu se situace obrací. Serotoninu je méně.
  • Užíváním LSD, psilocybinu a psychedelických drog – tyto drogy využívají stejné receptory v mozku jako serotonin a vyvovávají pocity spokojenosti, přijetí, citové empatie a zvýšené citlivosti. Ale opět, funguje to stejně jako s alkoholem a nikotinem, jen na omezenou dobu a pak platíme cenu v podobě opačných stavů.
  • Kokain, amfetamin a některá antidepresiva na bázi inhibitorů zpětného vstřebávání serotoninu blokují odbourávání serotoninu po přenesení nervového impulsu a tím pádem prodlužují dobu „účinkování serotoninu a příjemných pocitů“. Opět působí ve stejných místech (na stejných receptorech) v mozku jako serotonin a tělo jich pro dosažení stejných účinků potřebuje stále více a více. Jakmile je nemá, dostává se „do depky“.

Nabourávání hormonální rovnováhy těla jakoukoli „drogou“ nebo zbytečným používáním chemikálií, je dle mě nezdravé, zbytečné a rozhodně ho nedoporučuji. Mám zkušenost s tím, že naše tělo je velmi silné, moudré a schopné regulovat vše, co potřebuje samo nebo maximálně s pomocí nějakých přírodních prostředků či výtažků. Proč o tom píšu. „Shodou náhod“ se mě jeden můj kamarád zeptal, jestli vím, že na Slovensku se dá sehnat serotonin v prášcích. A že se normálně používá pro zlepšení nálady. Cože? Začala jsem tedy pátrat. A zjistila jsem toto. Po celém světě, a dle mých informací od ledna 2016 už i v ČR, existují preparáty s čistým melatoninem (ne serotoninem), které jsou volně prodejné. V ČR je to např.lék Circadin, na Slovensku se jmenují přímo Melatonín. Pokud nejste skutečně nemocní, osobně bych nedoporučovala jakýkoliv zásah do přirozené regulace našeho těla žádnými stimulanty, ani doplněním umělého melatoninu na spaní. Pozor! Navíc jsou na Slovensku volně dostupné i léky jako je Ritalin nebo Adderall. To jsou standardní drogy s účinky amfetaminu a metamfetaminu (pervitinu)! a ty a nic podobného rozhodně nedoporučuji používat.

Gratuluji a děkuji, jestli jste vydrželi až do konce! Máte můj obdiv  A ráda se s vámi setkám na  našich akcích pro intenzivní práci s emocemi! 

Napsala Magdaléna Januševská Polanská

www.medicalnewstoday.com/articles/232248 www.wikiskripta.eu/index.php/Serotonin https://en.wikipedia.org/wiki/Serotonin https://cs.wikipedia.org/wiki/Serotonin www.gate2biotech.cz/serotonin-hormon-stesti/ http://zdravi-vitalita.blog.cz/1210/sisinka-1-cast www.healthline.com/health/healthy-sleep/foods-that-could-boost-your-serotonin https://en.wikipedia.org/wiki/Tricyclic_antidepressant http://zdravi.doktorka.cz/jak-podporit-produkci-serotoninu/ http://cs.pokerstrategy.com/strategy/psychology/1896/1/ http://nootriment.com/rhodiola-herb/ www.prirodnicestou.cz/rozchodnice-ruzova-rhodiola-rosea/ www.prirodnicestou.cz/noni-morinda-citrifolia/ www.uspesna-lecba.cz/serotonin-hormon-stesti/ http://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-zdravi-zdravi/352340/proc-se-nam-chce-na-podzim-spat-a-proc-stari-lide-nemohou-usnout http://txt.www.drogy-info.cz/index.php/drogova_situace/legalni_drogy/leky/leky_podrobne www.ordinace.cz/diskuse/2811/ www.uspesna-lecba.cz/products/jaka-je-cena-circadinu-a-dalsich-melatoninu/ http://byznys.lidovky.cz/ln-hrozba-pro-mlade-financniky-diky-leku-adderall-nespi-a-vice-pracuji-125-/media.aspx?c=A150529_164732_ln-media_ELE www.drogy.cz/ritalin/kap-co-je-ritalin.html www.security-portal.cz/clanky/nootropika-palivo-pro-pretaktovane-mozky-hackeru

Serotonin – hormon štěstí

Serotonin patří mezi látky, které jsou pro lidský organizmus velice důležité.

Zajímavé:  Brokolice Ucinky Na Zdravi?

Tento hormon nervové tkáně se podílí na přenosu vzruchů a jeho dostatečná hladina ovlivňuje, jak dobře se člověk cítí. Proto je mu často přezdíváno „hormon štěstí“.

Serotonin - Vše o zdraví

Serotonin působí jako neurotransmiter, tedy přenašeč vzruchů v nervové tkáni. To ale není jeho jediná funkce. Serotonin je odpovědný například za kontrakce některých cév, zvyšuje permeabilitu krevních kapilár, ovlivňuje kontrakci střev, brzdí sekreci žaludečních šťáv, ale podporuje produkci a vylučování látek podporující trávení.

Dále stimuluje sekreci histaminu a katecholaminů. Shrneme-li jeho působení na lidský organizmus, tak serotonin ovlivňuje lidské emoce a náladu, paměť, spánek, bolesti hlavy ale i bolest obecně, žilní systém, gastrointestinální systém, chuť k jídlu, byl diskutován i vliv na imunitu organizmu.

Princip působení serotoninu se odráží v mnoha léčivech na tlumení depresí a změny nálad.

Zdroj serotoninu

Výchozí látkou pro syntézu serotoninu je aminokyselina tryptofan, ten je enzymem tryptofanhydroláza přeměněn na 5-hydroxytryptofan, který působením dekarboxylázy přechází na serotonin. V lidském organizmu lze serotonin nalézt v krevních destičkách, v gastrointestinálním traktu a v mozku.

Serotonin je dále metabolizován na další poměrně důležitou látku a tou je melatonin. Lze říci, že tak, jak je pro bdění důležitá dostatečná koncentrace serotoninu, tak pro spánek je to dostatečná koncentrace melatoninu.

Tato metabolická dráha také vysvětluje, proč jsou v zimních měsících zvýšené výskyty depresí a proč se pacienti cítí více unavení.

Biosyntéza a hladina serotoninu v lidském organizmu je ovlivňována mnoha faktory. Prekurzory serotoninu mohou být přijímány v potravě ve zvýšené míře, některé minerální látky jako vápník nebo hořčík jsou důležité pro syntézu. Také lze ovlivňovat eliminaci jeho koncentrace v těle.

Mezi potraviny podporující produkci serotoninu patří některé druhy masa, jsou to například krůta, nebo losos, některé druhy zrajících sýrů, vejce, ořechy, celozrnné pečivo, listová zelenina a v neposlední řadě banány. Pokud ovšem člověk užívá některé léky citlivé na interakce s těmito druhy potravin, měl by toto „potravinové“ regulování serotoninu konzultovat s lékařem.

Serotonin - Vše o zdraví

Pobyt na slunci a dostatek pohybu jsou dalším ovlivňujícím faktory pro tvorbu serotoninu. Sluneční svit potlačuje produkci melatoninu a podporuje produkci serotoninu. Také přiměřená tělesná aktivita podporuje tvorbu neurotransmiterů a zbavuje člověka depresivních stavů.

Pro syntézu látek v organizmu je důležitá energie. Tu lze podpořit zvýšenou konzumací potravin s obsahem koenzymu Q10. Ten reguluje získávání energie z potravin a její následné ukládání do ATP. Zdrojem jsou například sojový olej, některé druhy ryb (sardinky, makrela) a hovězí maso.

Léčba na bázi serotoninu

Serotonin podporuje pozitivní emoce a dobrou náladu. Pokud pacient trpí depresemi, nebo dalšími onemocněními, která jsou závislá na dostupnosti serotoninu, je snahou účinek tohoto neurotransmiteru prodloužit. Mezi léčiva, která dostupnost serotoninu podporují, patří například inhibitory zpětného vychytávání serotoninu, nebo inhibitory monoaminooxidázy.

Jelikož léčba depresí vyžaduje velice individuální přístup, je tato skupina antidepresiv stále vyvíjena. Jednotlivé skupiny antidepresiv (AD) jsou řazeny do generací a snahou je, aby každá novější generace byla účinnější a bezpečnější pro pacienta. Současná medicína nabízí přes 40 různých antidepresiv s různými mechanizmy účinku. I.

 generace AD zahrnuje klasická, tricyklická antidepresiva. Do této skupiny patří například amitriptylin, nebo dosulepin (znám pod obchodním názvem Prothiaden). AD druhé generace byla vyvíjena v sedmdesátých letech a jednalo se většinou o heterocyklické sloučeniny. V dnešní době se prakticky nepoužívají.

III. generace antidepresiv zahrnuje SSRI antidepresiva, což jsou selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (selective serotonin reuptake inhibitors). Tyto látky prodlužují dobu působení serotoninu po uvolnění do synaptické štěrbiny.

SSRI antidepresiva patří mezi základní, jsou v dnešní době lékem první volby. Mezi zástupce těchto látek patří například citalopram, escitalopram, nebo sertralin. Tyto látky mají mnoho výhod, ke kterým patří dobrá snášenlivost, bezpečnost, rychlý nástup účinku.

Mohou být předepsány i praktickým lékařem a jinými specializacemi, než je psychiatrická. Dnešní farmaceutický průmysl nabízí i generické formy. SSRI jsou používány i v jiných indikacích, (poruchy příjmu potravy, snižování aktivace krevních destiček).

Mohou být užívány dlouhodobě z hlediska návykovosti, ale při jejich vysazování je vhodné snižovat dávky pozvolna. Okamžité vysazení může způsobit dočasně podráždění a nervozitu pacienta.

Nežádoucí účinek z hlediska dlouhodobého podávání, který se u některých pacientů může objevit, je pokles nebo ztráta libida. Serotonin - Vše o zdraví

Další skupinou III. generace, které specificky zvyšují dostupnost serotoninu, jsou SARI (serotonin antagonist/reuptake inhibitors) antidepresiva.

Tyto látky působí hned dvojím mechanizmem – vykazují mírný inhibiční efekt na zpětné vychytávání serotoninu, mimo to ale působí druhým mechanizmem, silným blokačním efektem na serotoninové receptory 5-HT 2A.

Další výhodou tohoto antidepresiva je působení na spánkové poruchy včetně úpravy spánkové architektury.

I poslední IV. generace antidepresiv zahrnuje zástupce působící specificky na dostupnost serotoninu v nervové tkáni. Tyto látky přichází na konci 20. století a jejich působení má duální charakter.

Patří sem SNRI (serotonin and noradrenalin reuptake inhibitors) antidepresiva, která působí současně na vychytávání serotoninu i noradrenalinu (jednotlivé látky se liší ve své schopnosti ovlivňovat jednotlivé neurotransmitery).

Druhou skupinou jsou látky označované jako NaSSA (noradrenergní a specifické serotonergní antidepresivum), které ovlivňují dostupnost serotoninu modulací příslušných receptorů.

Ještě jedna skupina léčiv ovlivňuje dostupnost serotoninu a tím jsou léčiva ze skupiny IMAO (inhibitory monoaminooxidázy). Tyto látky jsou děleny do dvou generací a jejich cílem je potlačovat odbourávání serotoninu a dalších biogenních aminů v organizmu. I. generace zahrnuje neselektivní ireverzibilní IMAO, II. generace pak ty selektivní zástupce.

Serotoninový syndrom

Přestože je serotonin látkou pro organizmus důležitou, v některých případech farmakoterapeutického přístupu může dojít ke vzniku nežádoucích zdravotních komplikací.

Serotoninový syndrom vzniká následkem hyperstimulace serotoninového systému v lidském organizmu (zvláště postsynaptických receptorů).

Projevem jsou psychické změny pacienta k horšímu, neurologické poruchy, problémy s kardiovaskulárním systémem a s GIT, horečka, pocení.

Příčinou vzniku tohoto nepříznivého stavu pacienta je nevhodná kombinace jakéhokoliv SSRI antidepresiva s jiným léčivem (nejčastěji s IMAO).

Ke vzniku syndromu může dojít i současným užíváním SSRI a tryptofanu (potraviny bohaté na tryptofan, volně prodejné potravní doplňky).

Citlivěji také reagují pacienti, jejichž zdravotní stav není zcela v pořádku (mimo léčenou depresi), zvláště pak kardiaci.

Základem léčby je vysazení všech léčiv ovlivňujících serotoninový systém plus doplňková léčba. Při mírném projevu a okamžitému vysazení léčby mohou příznaky odeznít i do 24 hodin. Takovéto stavy lze řešit ambulantně, s případným podáváním benzodiazepinů. U těžších stavů je nezbytná hospitalizace (zvláště z důvodu kardiovaskulárních potíží).

Autor: RNDr. Lenka Grycová, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Za špatnou náladu a deprese může serotonin. Z čeho můžeme hormon štěstí získat?

Ona odpověď na to, jak se cítíte, může mít základ daleko jednodušší, než si myslíte. Vždyť naše tělo se přece jen skládá z látek, bakterií, vody a tak dále… takže se klidně může stát, že vašemu tělu chybí důležitý hormon serotonin.

Serotonin - Vše o zdraví

Co je to vlastně ten serotonin?

Serotonin je hormon nervové tkáně. Patří mezi základní přenašeče nervových vzruchů. Je to biologicky aktivní látka, která vzniká z aminokyseliny triptofanu.

Najdeme ji v centrálním nervovém systému, v krevních destičkách a v buňkách trávicího traktu.

Jako přenašeč nervových vzruchů ovlivňuje náladu, paměť, vnímání bolesti, spánek i chuť k jídlu, má vliv i na napětí hladkého svalstva.

Serotonin objevil italský vědec Vittorio Erspamer v roce 1935 v krevní plazmě. Název serotonin je odvozen od dvou slov: sérum a tonus (napětí).

Co se děje, když v těle serotonin chybí?

Nedostatek serotoninu způsobuje snížení přenosu nervových vzruchů, následně dochází ke změnám nálady, depresi, úzkosti, strachu, podrážděnosti, útočnosti, poruchám spánku, a dokonce i k přejídání se. Nedostatek serotoninu způsobený změnami v metabolismu může být spouštěčem některých psychických poruch, například maniodepresivní psychózy a s tím spojené chorobné úzkosti.

Jak můžeme zvýšit hladinu serotoninu v těle?

Spěme a odpočívejme dostatečně

Dostatek odpočinku a kvalitního spánku je potřebný nejen pro regeneraci těla, ale i pro dostatečnou produkci serotoninu. Většina lidí potřebuje pro dostatečnou produkci serotoninu sedm hodin kvalitního spánku.

Serotonin - Vše o zdraví

L-tryptofan

Serotonin v potravě nepronikne stěnou oddělující krevní řečiště od mozku, a tak ani do cest centrálního nervového systému. Nicméně do mozku pronikne aminokyselina tryptofan, ze které si mozek vyrábí serotonin.

Zajímavé:  Vitaminy Na Srust Kostí?

Zdrojem tryptofanu mohou být nejen doplňky stravy, které tuto aminokyselinu obsahují, ale i některé potraviny.

Mezi zdroje tryptofanu patří maso (zejména losos a krůta), celozrnné pečivo, vejce, luštěniny, švestky, ořechy, rajčata a zelená listová zelenina, například ledový a hlávkový salát.

Dopřejme si sluneční světlo a fototerapii

Dostatek slunečního světla podporuje tvorbu serotoninu, a tím i dobrou náladu a dodává nám životní energii. Fototerapie, léčba světlem, je praktikována na mnoha klinických pracovištích.

Fototerapie přispívá k dostatečné produkci serotoninu při jeho nedostatku, zejména v zimě, kdy je méně slunečního světla. Fototerapie může díky zvýšené produkci serotoninu zlepšit i projevy depresivních syndromů.

Má se provádět osvětlením s intenzitou 10 tisíc luxů po dobu 30 minut denně nebo osvětlením s intenzitou 2500 luxů 1 až 2 hodiny denně. Účinek nastupuje již po jedné hodině osvětlení.

Dopřejme si vhodné bylinky

Rozchodnice růžová

Zvýšené produkci serotoninu mohou pomoci i bylinky, například rozchodnice růžová. Tato rostlina obsahuje účinné látky rosavin a salidrosidy, které zvyšují hladinu serotoninu v mozku.

Cvičte

Výzkum ze Spojeného království ukazuje, že pravidelné cvičení může mít antidepresivní účinky. Pravidelné cvičení podporuje tvorbu neurotransmiterů, tím i tvorbu serotoninu a zbavuje tak deprese.

TOP potraviny, které zlepší produkci serotoninu v těle

Zaměřte se v potravinách na tryptofan. Serotonin je syntetizován z aminokyseliny tryptofanu. Hodně potravin obsahuje tryptofan, takže myšlenka je jíst potraviny s vysokým obsahem tryptofanu. Tím můžete zvýšit hladinu serotoninu.

Vejce

Výzkum ukazuje, že protein ve vejcích může výrazně zvýšit hladiny tryptofanu v těle. Určitě nevynechejte žloutky! Jsou mimořádně bohaté na tryptofan a tyrosin, které zásadním způsobem přispívají k antioxidačním vlastnostem vajec.

Sýr

Sýr je dalším velkým zdrojem tryptofanu. Kombinuje čedar sýr s vejci a mlékem, které jsou také dobrým zdrojem tryptofanu.

Ananas

Ananas je hlavním zdrojem bromelainu, proteinu, který může snížit vedlejší účinky chemoterapie, a dle některých výzkumů i potlačuje kašel.

Tofu

Sójové výrobky jsou bohatým zdrojem tryptofanu. Pomocí tofu můžete nahradit jakýkoliv protein v jídelníčku. To z tofu dělá vynikající zdroj tryptofanu pro vegetariány a vegany.

Losos

Losos je ryba bohatá na tryptofan.

Ořechy a semena

Vyberte si ořechy a semena dle chuti, protože všechny ořechy a semena obsahují tryptofan. Studie ukazují, že pokud sníte hrst ořechů denně, může to snížit riziko rakoviny, srdečních chorob a dýchací potíže. Jsou také dobrým zdrojem vlákniny, vitaminů a antioxidantů.

Vidíte, že někdy je cesta k lepší náladě pro některé z vás i jednodušší. Každopádně kdo by si nepřál cítit se fajn pokud možno každý den.

Serotonin – hormon štěstí a dobré nálady

Serotonin - Vše o zdraví

Co všechno má v těle na starosti? Serotonin plní v těle funkci hormonu a tzv. neurotransmiteru, jednoho ze základních přenašečů nervového vzruchu v našem těle. Velmi často se mu přezdívá hormon štěstí a dobré nálady, protože jeho hladina v organismu úzce souvisí s naším duševním rozpoložením. Jako neurotransmiter umožňuje komunikaci mezi mozkem a nervovými buňkami a posléze i buňkami mezi sebou, což činí ze serotoninu důležitou látku ve vztahu k duševnímu zdraví a mozkovým funkcím. Podílí se i na ovlivňování spánku, vnímání bolesti nebo libida. Jako hormon se ale uplatňuje i v trávicí soustavě – ovlivňuje chuť na jídlo a i samotné trávení (střevní peristaltiku). Serotonin je ale také prekurzorem další důležité sloučeniny našeho těla, melatoninu, hormonu který přímo řídí cirkadiánní rytmy. V neposlední řadě se podílí na udržování zdraví našich kostí.

Léčba depresí Bylo prokázáno, že nízké hladiny serotoninu jsou spojeny s úzkostmi a s depresemi, které se také často prostřednictvím ovlivňování serotoninových receptorů léčí.

Do jisté míry toto pociťujeme i my v období dlouhých zimních dní, bez dostatečného množství slunce. Ztrácíme zájem, nic se nám nechce. V období jara ale náš serotonin doslova skáče radostí, protože mu dáváme mnoho příležitostí.

V těle většinou vše se vším souvisí, proto je jaro obdobím nových začátků, očekávání, probouzení a celkové radosti z toho, že je zima za námi.

Co můžete udělat pro hormon štěstí a radosti vy? Kdykoliv je venku krásný den plný sluníčka, vyrazte ven a užijte si ho.

Na jaře a v létě to bude častěji, na podzim a v zimě je to se slunnými dny horší a tyto dny jsou vzácnější. Nejen z toho důvodu zažíváme v zimním období více chmurů.

Vystavení se slunečním paprskům v těle podporuje produkci serotoninu. V zimě může pomoci tzv. horské slunce – lampa která supluje nedostatek pravého sluníčka.

Pohyb je lék téměř na vše a ani zde tomu není jinak. Pohyb na čerstvém vzduchu doslova stimuluje všechny mechanismy a přirozené procesy metabolismu v těle.

Převážná část serotoninu se produkuje v buňkách střev a jsou to právě a opět střeva která určují vaše zdraví.

Zdravá a dobře fungující střeva, dostatečná hydratace organismu a aerobní pohyb jsou důležité faktory ovlivňující jeho tvorbu.

I zde se ke slovu dostane strava. Serotonin sice přímo v jídle nenajdeme, najdeme v něm ale jeho prekurzor, esenciální aminokyselinu tryptofan, ze které se serotonin tvoří.

Ačkoliv nebyly prokázány jednoznačné souvislosti mezi vysokým příjem tryptofanu a zvýšenou tvorbou serotoninu, rozhodně není dobré na něj zapomínat.

A jaké že potraviny jsou jeho největším zdrojem? Jedná se hlavně potraviny bohaté na bílkoviny: vejce, ořechy, drůbeží maso, sójové produkty, sýry. Tryptofan ale naleznete i v banánech, zelené zelenině a hořké čokoládě.

V neposlední řadě to může být i meditace, která dokáže ovlivnit vaše psychické rozpoložení, rozpustit stres a přispět k optimální tvorbě hormonu štěstí.

Nyní už víte, proč na nás jarní počasí a intenzivní sluneční paprsky působí tak blahodárně. Tak vyrazte ven do přírody na svižnou procházku a do ruky vezměte banán. K radosti nám stačí tak málo… 🙂

Vyšlo v Jóga DNES. Foto: Shutterstock.com

Kudzu – pro podporu tvorby serotoninu a dopaminu

Serotonin je vlastně hormon štěstí a radosti.

Je pro naše tělo i mysl velmi důležitý, protože patří mezi přírodní stabilizátory, které přímo ovlivňují nejen naši náladu, ale také chuť k jídlu a následné trávení, kvalitu a hloubku našeho spánku a spoustu dalších fyziologických procesů v těle. Bohužel nám s přibývajícím věkem serotoninu ubývá a jeho tvorba se výrazně snižuje.  

Nízká hladina serotoninu tak může výrazně ovlivnit kvalitu našeho života, ať už jde o fyzické zdraví nebo o naši duševní rovnováhu.

Jeho nedostatek nám může způsobit potíže, jako jsou úzkostné stavy, stres, noční můry, nervová labilita, nebo dokonce vytrvalé deprese. Stáváme se náchylnějšími k migrénám a bolestem hlavy.

Zkrátka serotonin je pro nás velmi důležitý a pro naše tělo více než užitečný. Proto je potřeba jeho hladinu dorovnávat a udržovat ji stabilní.  

Další důležitou látkou, která přímo ovlivňuje naši psychiku a radost ze života, je dopamin. Často bývá zaměňován za serotonin. Jedná se, stejně jako u serotoninu, o neurotransmiter. Na rozdíl od serotoninu, který reguluje naši náladu, je dopamin zodpovědný za emoce a naši motivaci.  

Nízká hladina dopaminu se může projevovat vleklou únavou, poruchami koncentrace, výkyvy nálady, nespavostí, depresemi, nedostatkem motivace a chuti do života, někdy dokonce pocity beznaděje a viny. V případe dlouhodobě nízké hladiny dopaminu může u některých jedinců vznikat sklon ke škodlivým a nebezpečným závislostem třeba na alkoholu, cigaretách, drogách a podobně.  

Protože se tyto dva hormony přímo podílejí na kvalitě našeho života, je potřeba našemu tělu pomoci, aby jich mělo dostatek. Nejlépe přírodní cestou. Jednou z možností je užívání kořene byliny Kudzu (přípravek Kudzu root), který podporuje jejich vyváženou produkci.

Tím nám napomáhá udržovat si dobrou náladu, motivaci, pozitivní pohled na svět, zdravě odpočívat a spát. To však není vše, co tato léčivá rostlina umí. Kořen Kudzu se skvěle osvědčil k detoxikaci a obnově jaterních buněk, jako podpůrná léčba závislostí, přispívá také ke snižování chuti k jídlu i chuti na toxické stimulanty, je vhodný jako prevence vzniku závislostí.

Vynikající je také jako součást redukčních diet. Podporuje zdravé trávení a celkovou detoxikaci organismu.  

Tak vidíte, co všechno umí tak nenápadný kořen. Určitě ho vyzkoušejte a věřte mi, že dobrá nálada pro Vás bude tou nejlepší odměnou. 🙂

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector