Špatně od žaludku – Vše o zdraví

Nesnažte se zvracení zadržovat. V první řadě se zbavte všeho, co se žaludku „nelíbí“ a až poté nasaďte léčbu. Pokud vaše tělo nezvládá pozřít ani tekutinu striktně odpočívejte a po několika hodinách po posledním zvracení vyzkoušejte vypít pár doušků vlažného čaje či vody, abyste nedopustili dehydrataci organismu a zabránili tak ještě větší zátěži organismu. 

Co způsobuje zvracení

Je několik důvodů, proč se žaludek brání dalšímu zpracování tráveniny. Někdy má vinu onemocnění žaludku a jiných částí trávicí soustavy, jindy zkažené jídlo nebo jen bujarý večírek, kde jste to předešlou noc moc přehnali. Co je ale u zvracení ještě v pořádku a kdy se obrátit na lékaře? Nechutenství a zvracení způsobuje především:

  • Nepřiměřené výkyvy vnitřního prostředí. Patří sem výrazné odchylky od běžných koncentrací základních minerálů, ale i hromadění škodlivin, které nejsou tělu vlastní. Ty mohou zajít i tak daleko, že způsobí selhání jater nebo ledvin.
  • Zánět v některé části trávicího ústrojí. Jinak také akutní gastritida či obecně známá střevní chřipka. Problémy spojené s takovým zánětem trvají většinou jen krátké období 3-5 dní. Nebezpečný je zejména u dětí a starších lidí, které může snadno ohrozit dehydratace. Zánět se ale netýká pouze žaludku, zvracení způsobuje i infekce na slinivce břišní, žlučníku i játrech.
  • Roztažení (distenze) trávicího traktu. Rychlé přejedení a neprůchodnost traktu, které způsobí nepřiměřené roztažení žaludku má vinu na podráždění desátého hlavového nervu, který spouští dekádu impulsů vedoucí k nevolnosti a zvracení. Při neprůchodnosti traktu způsobené zánětem vede i ke zvracení krve. Tento proces velmi často provází i bulimii – poruchu příjmu potravy, kdy se člověk trpící touto psychiatrickou nemocí přejídá a poté záměrně zvrací.
  • Těhotenství a výkyvy s ním spojené. Snad všechny budoucí maminky si prošly při těhotenství pořádnou hormonální houpačkou, kterou doprovází typické ranní nevolnosti a zvracení. 
  • Dráždění rovnovážného ústrojí. Pokud se pohybujete podle vašeho rovnovážného ústrojí ukrytého ve vnitřním uchu v trojrozměrném prostoru nepředpokládaně – nemá pro to pochopení ani žaludek. V dopravním prostředku, při několikáté skleničce na večírku, ve výškách, na různých atrakcích nebo vlivem onemocnění rovnovážného ústrojí dojdete až ke kinetóze a zvracíte.
  • Požití či dráždění čichového centra chemickými látkami. Ať už si jakkoliv podáte nebezpečnou látku, toxin, drogu nebo některé léky, mohou vyvolat zvracení. U toxinů a drog se nemusíme dlouze rozepisovat. Alkohol je v tomto případě králem, který přímo ovlivňuje nervové centrum zvracení. U léků je toto riziko v téměř sto procentech případů zmíněné na příbalovém letáku léku. 
  • Onemocnění mozku, které přímo dráždí centra zvracení. Meningitida, encefalitida, otok mozku při otřesu mozku, krvácení či mozkové nádory způsobují nitrolební hypertenzi. Tedy pnutí či přetlak uvnitř lebky, který v mozku tlačí na centra zvracení. Ta jsou opakovaná a zdánlivě neutišitelná a je třeba je neodkladně řešit za pomoci lékaře. 

Jak zastavit zvracení

Jak zastavit zvracení? Buďte v klidu. Lehněte si na záda a klidně dýchejte. Zpříjemněte si tyto krušné chvilky studeným obkladem na čele. Pokud se vám navaluje po zvracení znovu a znovu kvůli nepříjemnému pocitu v ústech, vyzkoušejte zázvorové kapky, které přebijí dráždivou pachuť.

Populární jsou i zázvorová lízátka a cucací bonbóny, které díky obsahu zázvoru podpoří normální funkci trávícího systému. Vhodné jsou nejen při těhotenské nevolnosti ale i pro děti během dlouhé cesty dopravním prostředkem. Žaludek pomůže vyčistit od škodlivých látek a zklidnit i aktivní uhlí, ať už ve formě tablet nebo prášku.

Chronicky známý lék Kinedryl, který se používá  na prevenci a léčbu kinetózy a nevolnosti při cestování, vám neuleví od zvracení po jídle nebo nadměrné konzumaci alkoholu. Až se váš žaludek trochu uklidní, pijte po malých doušcích sladký nápoj nebo rehydratační roztok. Otevřete si okno nebo se snažte dostat na čerstvý vzduch.

Při zvracení v důsledku jiného závažného onemocnění nebo léčby, může lékař předepsat léky, které potlačují nevolnost a zvracení. 

Špatně od žaludku - Vše o zdraví Co jíst a pít při zvracení

K pití jsou vhodné jsou vlažné čaje, minerální a rehydratační roztoky. Ze začátku nejintenzivnějšího zvracení hlavně pijte a pomalu zkoušejte zařazovat obyčejné tukové rohlíky nebo kukuřičné křupky. To jediné vás bude dělit od opakovaných záchvatů zvracení.

Pokud vám rohlíky a křupky nedělají zle, pomalu zařaďte nemastná jídla a konzumujte je v malých dávkách.

Nejlépe se snáší nemastné ovesné a bramborové kaše, vařená mrkev, libové kuřecí maso, nemastné vývary a klasika v podobě dětských piškotů, banánů a rýže.

Špatně od žaludku - Vše o zdraví Co pomáhá po zvracení

Pokud je vám na zvracení, nebraňte se tomu. A raději vyzvracejte vše, co vás v žaludku dráždí. Zvracením se náš organismus chrání. Až se váš žaludek trochu uklidní, po malých doušcích začněte pít, nejlépe slazené kolové nápoje nebo vlažné čaje

Špatně od žaludku - Vše o zdraví Jak dlouhé zvracení je životu ohrožující?

Zvracení odezní v drtivé většině případů samo, když se žaludek zbaví dráždivého obsahu a uklidní se.

Lékaře byste měli navštívit v případě, že ve zvratcích uvidíte krev nebo když zvracíte dlouhé hodiny. V tomto případě hrozí nebezpečí dehydratace.

V takových situacích, kdy už sbíráte poslední síly mějte vždy po ruce rehydratační roztok, který vás „zavodní“ a poté vyhledejte akutně lékařskou pomoc.

Vše proti nevolnosti a zvracení Léky na migrénu a bolesti

Žaludeční vřed je tikající bombou. Příznaky dokáží člověka srazit k zemi

„Bolest mě probudila uprostřed noci, kdy jsem vypila snad polovinu lahve s mlékem, abych nějak uhasila pálení žáhy nebo co to bylo. Zároveň mě bolel žaludek a střídavě mě v něm bodalo, a pak se mi chtělo zvracet.

Hned ráno jsem si dělala těhotenský test, i když jsem si byla téměř jistá, že pozitivní být nemůže, a taky že nebyl.

Když jsem se o týden později zhroutila v pražském metru, kdy jsem bolestí v žaludku zničehonic vykřikla, zeptala se mě nějaká starší paní, zda jsem v pořádku, a mně bylo jasné, že musím k doktorovi,“ začíná vyprávění Markéta. 

Přečíst článek ›

V nemocnici se dozvěděla, že nejspíše trpí vředy.

„Musela jsem podstoupit krevní testy, během kterých se zjišťovalo, jestli vředy způsobila bakterie Helicobacter pylori, což se nakonec potvrdilo, a stejně tak jsem byla na gastroskopickém vyšetření, kdy mi do žaludku zavedli ústy tenkou trubičku. Kromě standardní léčby, která zahrnovala antibiotika v kombinaci s blokátory protonové pumpy, jsem musela upravit jídelníček,“ vzpomíná Markéta. 

* Bakterie Helicobacter pylori se vyskytuje přibližně u 30–40 % lidí v České republice. * Výskyt žaludečních vředů je u mužů i u žen zhruba stejný.* Každý desátý Čech jednou za život prodělá žaludeční vředy.

* V roce 2017 bylo v nemocnicích s žaludečním vředem hospitalizováno 2935 osob.

„Chvíli mi trvalo přijít na to, co můžu sníst. Když jsem si vybrala špatně, zdálo se, že mi shoří žaludek, pokud jsem zvolila jídlo, které mu vyhovovalo, byla jsem odměněna krásným pocitem sytosti bez jakékoli bolesti.

Do chvíle, než jsem zase měla hlad. Pak znovu začínala „hra“, po čem mi snad nebude blbě. Zkoušela jsem taky nejíst, ale prázdný žaludek je snad ještě bolestivější, takže mě tyhle pokusy rychle přešly,“ popisuje Markéta.

 

Přečíst článek ›

Gastroenterologové jí obecně doporučovali vyhýbat se alkoholu, čemukoli s kofeinem a také kořeněným jídlům a jídlům s vysokým obsahem tuku. „Ale špatně mi bylo třeba i po arašídech. Je pravda, že jsem si často připadala jako pokusný králíček, ale léky brzy zabraly, takže jsem netrpěla tak dlouho,“ uzavírá Markéta. 

Informace o nemoci 

 * V žaludku se neustále tvoří kyselina chlorovodíková, kterou potřebujeme k trávení potravy a která je velmi agresivní. Žaludek před ní chrání vrstva hlenu, stejně tak zásobení stěn žaludku krví. Při snížené tvorbě hlenu nebo jeho zvýšeném odstraňování dochází k nerovnováze a podráždění sliznice, která může vyústit až ve vřed.

* Nejčastějším příznakem vředu žaludku je bolest v nadbřišku nebo za prsní kostí, pocit na zvracení či zvracení a nechutenství. Dále pacient může udávat pocit na zvracení či zvracení, nechutenství.

* Ke vzniku žaludečních vředů z největší části přispívá bakterie Helicobacter pylori.

Přečíst článek ›

  • * U žaludečních vředů se bolest nejčastěji projevuje do dvou hodin po jídle.
  • * U nemoci se mohou vyskytnout komplikace jako krvácení, pronikání vředu do hloubky nebo proděravění stěny žaludku.
  • * Časté jsou rovněž polékové vředy žaludku, které jsou důsledkem nadměrného užívání léků proti bolesti a protizánětlivých léků (například Aspirin, Ibuprofen, Nimesil a další).

NÁZOR ODBORNÍKA: MUDr. Marek Řehoř (Nemocnice Jablonec nad Nisou)Základem terapie peptického vředu je léčba farmakologická. Dříve zdůrazňovaná režimová a dietní opatření mají sice svoji roli, ale spíše jen roli podpůrnou. Zásadní skupinou léků v léčbě peptického vředu jsou tzv.

inhibitory protonové pumpy, či zkráceně PPI. Nejrozšířenějším zástupcem je pak preparát omeprazol. Tyto léky nevratně blokují buněčné žaludeční pumpy, jejichž úkolem je tvorba kyseliny chlorovodíkové, která je nutným agresorem v tvorbě peptického vředu.

Zajímavé:  Štítná Žláza A Její Léčba Heureka?

PPI se podávají podle tíže onemocnění 1–2x denně, nejčastěji 2–8 týdnů. Je-li to nutné, je ovšem možné i dlouhodobé či doživotní podávání. V případě průkazu Helicobacter pylori se PPI kombinují s dvojkombinací antibiotik.

Cílem antibiotik není zhojení vředu, k tomu je zcela postačující PPI, nýbrž eliminace Helicobacter pylori a tudíž prevence rekurence vředu. Další možností v léčbě peptického vředu je léčba chirurgická, která ovšem s porozuměním mechanismů stojících za vředovou chorobou je dnes indikována zcela výjimečně.

K chirurgickému řešení, tj. částečné resekci žaludku, přistupujeme u vředů nereagujících na konzervativní terapii či vředů často recidivujících.

Dále k chirurgickému řešení přistupujeme u vředů komplikovaných. Vředová choroba může být komplikována krvácením, stenózou pyloru, perforací či penetrací vředu. Krvácení a stenóza pyloru lze ve většině případů řešit endoskopicky. Penetrace či perforace se naopak nejčastěji manifestuje jako náhlá příhoda břišní a je řešena chirurgicky.

Zdravý recept: Losos s bylinkami

Ingredience: 350 g lososa s kůží, 2 lžíce másla, čerstvý rozmarýn, čerstvá snítka tymiánu, citronová šťáva, sůl, pepř

Postup: Lososa nechte před smažením chvíli odpočinout v pokojové teplotě, pak ho osolte, opepřete a pokapejte citronovou šťávou. Na pánvičce rozpusťte máslo, přidejte nadrobno nasekaný rozmarýn a lístky tymiánu a na ně vložte lososa kůží dolů.

Lehce lososa opečte po obou stranách a pravidelně ho přelévejte rozpuštěným máslem s bylinkami. Jakmile bude osmahlý, dejte ho ještě dopéct na pár minut do trouby, kterou rozehřejte na 200 °C.

Jakmile bude losos hotový, podávejte ho s kouskem citronu a jako přílohu můžete zvolit vařené či pečené brambory se špenátem.

Přečíst článek ›

Tipy pro zdraví: Špatné užívání lékůMáte předepsané léky od několika lékařů a všechny je mícháte dohromady? Možná děláte chybu.

Řada lidí si neuvědomuje, že léčivé látky vzájemně působí a je potřeba kontrolovat, jestli neberete kombinace léků, klidně i volně prodejných, které vám místo pomoci škodí.

Vzájemné působení takových látek totiž může změnit jejich účinky a ve výsledku ohrozit váš život.

A nejsou to jen specializované léky. Velký problém tvoří nadužívání Ibalginu, Paralenu či Nalgesinu a dalších léků proti bolesti, které jsou volně prodejné v lékárnách a nemáme problém je „zobat“ ve velkém.

Ale právě tyhle léky mohou způsobovat žaludeční vředy.

Zkuste se proto pokaždé zamyslet, jestli tu další tabletu opravdu nutně potřebujete, anebo už ji berete ze zvyku, a zda by nebylo lepší změnit něco ve vašem životě, abyste ji už nepotřebovali…

Gastritida: příznaky, léčba (zánět žaludku)

Gastritida je onemocnění žaludku. Tento termín se
používá na popis skupiny stavů, charakterizovaných zánětem nebo
drážděním výstelky (sliznice) žaludku.

Gastritida se může objevit náhle (akutní gastritida),
nebo se může rozvinout pozvolna, v průběhu delší časové periody
(chronická gastritida).

Termín akutní znamená, že
příznaky se vyvinou rychle a trvají krátce (1-2 dny), ale nemusí být
bezpodmínečně těžké a závažné.

Chronická se rozvíjí pomalu a může
mít málo příznaků (symptomů), nebo vůbec žádné (asymptomatická
gastritida).

Příčiny vzniku gastritidy

Může být způsobená řadou faktorů zahrnujících bakteriální či
virovou infekci, stres, nadměrnou konzumaci alkoholu, kouření, dlouhodobé
užívání některých léků, stavy po chirurgickém výkonu, úrazech,
případně spojená s autoimunitním onemocněním, návratem (refluxem)
žluče do žaludku.

Nadměrná konzumace alkoholu, kávy, kouření vede
k dráždění sliznice žaludku. Zvyšuje se náchylnost k účinkům
trávicích žaludečních šťáv.

Těžko stravitelná strava, hlavně živočišné tuky,
nevhodná a nezvyklá úprava, teplota jídla, koření, může vyvolat akutní
gastritidu. Potíže, které takto mohou vzniknout, se označují jako
syndrom čínského restaurantu.

Stres je další faktor uplatňující se v pozadí
gastritidy. Stresová gastritida je akutní gastritida vyvolaná stresem po
operačních zákrocích, úrazech, popáleních, či spojená se závažnými
infekcemi.

Přibližně 90% gastritid (převážně chronických) je vyvoláno
infekcí bakterií Helicobacter pylori. Je to
bakterie, která je přizpůsobená životu v kyselých podmínkách žaludku.
Udává se, že asi polovina lidské světové populace je infikovaná touto
bakterii, nejvíce v rozvojových zemích.

U většiny osob nakažených bakterií H. pylori se ale neprojeví žádné
příznaky. Důvod, proč tomu tak je, není zcela objasněn. Předpokládá se
vliv dědičnosti, ve smyslu zvýšené náchylnosti k této
infekci a také životní styl– alkohol, kouření, vysoká
zátěž stresem.

Gastritida vzniklá na podkladě infekce H. pylori se nazývá
Gastritida typu B (B=bakteriální). Má
úzký vztah ke vzniku žaludečního a dvanáctníkového
vředu.

Nesteroidní protizánětlivé léky proti bolesti typu
aspirin, ibuprofen, mohou při dlouhodobém
užívání vyvolat jak akutní, tak chronickou gastritidu. Mají dráždivý
účinek na žaludek.

Toto onemocnění žaludku může způsobit i návrat žlučových
šťáv
a jiných složek střevního sekretu do žaludku. Žluč je
tekutina, která nám pomáhá trávit tuky. Je tvořená játry a
uskladňována v žlučníku. Ze žlučníku se dostává do tenkého
střeva.

Za normálních okolností prstencovitý svěrač na přechodu mezi žaludkem
a tenkým střevem zabraňuje průniku žluče do žaludku, ale když svěrač
nefunguje jak má, nebo byl chirurgicky odstraněn z různých důvodů,
dostane se žluč do žaludku a může způsobit podráždění a zánět
žaludeční výstelky vedoucí k chronické gastritidě. Gastritida vyvolaná
chemickými látkami, např. refluxem žluče nebo léky se nazývá
Chemická gastritida, gastritida C.

Asi 3-6% případů chronických zánětů žaludku vzniká na podkladě
autoimunity- Autoimunitní gastritida, gastritida A. Lidské
tělo tvoří protilátky proti vlastnímu žaludku, hlavně proti tzv.
parietální buňkám. Postihuje tělo žaludku a způsobuje
zmenšení, ztenčení normálně vyvinuté sliznice (atrofii) s vymizením
parietálních buněk.

Tyto buňky tvoří HCl (kyselinu chlorovodíkovou), což je
základ kyselé žaludeční sekrece a dále tyto buňky produkují
vnitřní činitel (intrinsic faktor).

Je to látka
nepostrádatelná pro vstřebání vitaminu B12 v tenkém
střevě. Nedostatkem vitamínu B 12 vzniká chudokrevnost (perniciózní
anémie).

Vitamin B12 je totiž jednou z látek potřebných k správné
tvorbě červených krvinek (erytrocytů).

Nakonec je třeba zmínit gastritidy vznikající jako součást jiných
onemocnění, zahrnujících např. AIDS/HIV, Crohnovu chorobu, parazitární
infekce, onemocnění jater a ledvin.

Rizikové faktory gastritidy

Mezi rizikové faktory patří kromě výše zmíněných
(infekce H. pylori, autoimunitní onemocnění, alkohol, kouření, stres,
těžko stravitelná kořeněná jídla, některé léky, atd.)
věk.

Starší lidé jsou obecně více ohroženi zánětem
žaludku. Žaludeční výstelka má se stoupajícím věkem tendenci se
ztenčovat a také se zvyšuje pravděpodobnost nákazy Helicobacterem pylori,
nebo rozvinutí autoimunitních procesů.

Musíme zohlednit i individuální odolnost jedince, která
bývá ovlivňována onemocněním trávicího ústrojí, vlivy psychickými
(emoce, nálada, výchova) i celkovým stavem organizmu (období zotavování
se z nemoci-rekonvalescence, únava, jiná onemocnění).

Příznaky a projevy gastritidy

Patří k nim tlak až bolest v nadbřišku (epigastrium), nechutenství
až odpor k jídlu, říhání, pocit nevolnosti a nutkání ke zvracení
(nauzea), zvracení, nadmutí, plynatost (flatulence), břišní kolika,
průjem, tmavá stolice, úbytek hmotnosti. Když obtíže trvají týden nebo
i déle, měli byste navštívit svého lékaře.

akutní gastritidy trvají obtíže většinou krátce,
několik hodin až dnů s rychlým návratem k původnímu
stavu nebo pozvolným dozníváním příznaků.

Způsobuje spíše
nauzeu, pálivou bolest a pocit nepohodlí
v nadbřišku. Někdy mohou být přítomny i bolesti hlavy. Horečka
(tělesná teplota nad 38°C) nebývá.

Maximálně se mohou vyskytnout krátce
trvající zvýšené teploty mezi 37 °C a 38°C.

Chronická gastritida se rozvíjí postupně a způsobuje
spíše tupou bolest, pocit sytosti nebo ztrátu chuti
k jídlu.

Občas se může vyskytnout krvácení do žaludku. Je to
ale zřídka závažné krvácení, které se pak může projevit
zvracením krve, nebo odchodem černé dehtové
stolice
. V takovém případě je potřeba vyhledat ihned
lékařskou pomoc.

Vyšetření gastritidy

Definitivní diagnóza gastritidy je výlučně
histologická. To znamená, že kus tkáně ze žaludku musí
vidět patolog pod mikroskopem. Tento kus tkáně (bioptický vzorek) získá
lékař při endoskopickém vyšetření.

Při tomto vyšetřeni se pacientovi, který leží na boku, zavede skrz
ústa přes jícen až do první části tenkého střeva flexibilní,
trubicovitý, osvětlený optický přístroj (endoskop). Před zavedením
endoskopu se hrdlo pacienta většinou umrtví.

Lékař má přes endoskop
možnost prohlédnout si stav výstelky trávicích orgánů pacienta.
V případě, že tam vidí něco podezřelého, může pomocí speciálních
instrumentů zavedených přes endoskop odebrat vzorek tkáně a ten poslat do
laboratoře.

Odběr tkáně není bolestivý, neboť ve sliznici žaludku nejsou nervy
vedoucí bolest. Vyšetření trvá přibližně 20-30 minut, ale pacient by
neměl opustit lékařské zařízení dříve, než vyprchá účinek léků.
Rizika vyšetření jsou vzácná.

Převážná většina pacientů, kteří si
po výkonu stěžují na nějaké obtíže, pociťuje pouze mírnou přechodnou
bolest hrdla z polykání endoskopu, kdy může dojít k podráždění tohoto
místa při jeho vsouvání.

Zajímavé:  Vitamíny Na Padání Vlasů Po Porodu?

Vzácnou komplikací je krvácení nebo
proděravění stěny žaludku.

Rentgenové vyšetření žaludku- sledují se známky
zánětu, případně další změny na žaludku. Vyšetření se většinou
provádí s použitím kontrastní látky, která se polyká.

Na vyloučení infekce Helicobacterem pylori existují ještě i jiné
vyšetřovací metody.

Rychlý ureázový test– prokazuje enzym (ureázu), který
produkuje H. pylori pomocí speciálních barevných indikátorových proužků.
Provádí se přímo na odebraném vzorku tkáně žaludku.

Kultivace– vyžaduje speciální podmínky odběru
i transportu vzorku tkáně žaludku do laboratoře, kde se bakterie (pokud je
ve vzorku přítomná) vypěstuje.

Dechový test– provádí se nalačno. Po vypití označené
látky se sledují ve vydechovaném vzduchu zbytky podané látky, která byla
rozštěpena přítomným Helikobakterem. Test vyžaduje spolupráci
pacienta.

Stanovení H.pylori v stolici– za použití imunologických
metod se hledá přítomnost H. pylori v stolici. Test je vhodný pro
vyšetření dětí.

Vyšetření krve– v odebraném vzorku krve se hledají
protilátky proti H. pylori.

Léčba gastritidy

Vyléčení gastritidy závisí na odstranění (vyléčení) vlastní
konkrétní příčiny. Pokud jde např. o gastritidu vyvolánu léky nebo
alkoholem, doporučuje se omezit přísun těchto látek.

Vhodný postup u náhle vzniklých potíží, které si můžeme vyléčit
sami, bez pomoci léků, zahrnuje klid na lůžku a také
dietní režim, podle tíže stavu.

První 1-2 dny by se měly pít jenom tekutiny (dobrý je
vlažný černý neslazený čaj), popř. sníme dietní suchar. Na druhý den
můžeme sníst starší pečivo. Další den se přidávají obilninové
polévky ( krupková, rýžová, z ovesných vloček). Přechod na normální
stravu má probíhat pozvolna, asi za týden.

Při léčbě vážnějších stavů se uplatňuje použití některých
léků. Jsou to jednak léky proti bolesti, tzv.
spazmoanalgetika, případně léky proti
zvracení
a léky, které snižují kyselost žaludku za účelem
zmírnění příznaků a potíží a pomáhají urychlit proces hojení.

Podávají se antacida (př. Hydrogenuhličitan sodný-
soda bikarbona). Jsou na snížení kyselosti. Užívají se spíše
při mírnějších zánětech žaludku. Způsobují rychlou úlevu od bolesti.

Antagonisté H2 receptorů ( antihistaminika – ranitidin), nebo
inhibitory protonové pumpy (př.

omeprazol, Helicid) tlumí
nebo zabraňují tvorbě žaludeční kyseliny, na rozdíl od první skupiny-
antacida , které přítomnou kyselinu na sebe naváží a tím zabrání
jejímu dráždivému působení na zánětem změněnou stěnu žaludku.

Úspěšné může být i tradičně podávané živočišné
uhlí
.

Zvláštní případ představuje gastritida vyvolána bakterií Helicobacter
pylori. Odstranění bakterie může významně zlepšit až navrátit původní
stav výstelky žaludku. Když se H. pylori najde náhodně u pacienta bez
obtíží, není zvykem zahájit léčbu.

Ta se ale vždy zahajuje, když je již přítomný dvanáctníkový nebo
žaludeční vřed. Nejčastěji se používá tzv.
trojkombinace. Tvoří ji kombinace dvou
antibiotik
(př. amoxicilin, metronidazol) a jednoho inhibitoru
protonové pumpy
(omeprazol).

Někdy se přidávají ještě bizmutové přípravky (
De-Nol).

Léčba autoimunitní gastritidy není známa. Jelikož je u ní porušeno
vstřebávání vitaminu B12 ze žaludku (možnost vzniku
perniciózní anemie), vitamín se do těla dodává jinou formou (ve formě
injekcí).

Komplikace gastritidy

Neléčena gastritida, hlavně ta, která je způsobena infekcí Helicobacter
pylori, může vést ke vzniku žaludečních a dvanáctníkových
vředů
.

Další nebezpečí pak představuje riziko krvácení do
žaludku.

Některé gastritidy zvyšují riziko vzniku rakoviny
žaludku
. Jsou to většinou gastritidy, které trvají dlouho
(chronické, např.

autoimunní, helikobakterová) a vedou ke ztenčování
výstelky žaludku, s postupným vymizením typických žaludečních buněk a
jejich náhradou za buňky typické pro střevní výstelku (to se nazývá
intestinální metaplazie).

Vznik této přestavby je předstupněm
při vzniku žaludečního karcinomu.

Prevence gastritidy

Ačkoli je těžké předejít infekci Helikobakterem pylori, existuje
několik rad, které mohou snížit riziko vzniku gastritidy, nebo zmírnit
její příznaky. Patří mezi ně především dodržování správné
životosprávy
.

Vyhýbání se jídlům, které se nám zdají dráždivá, jako např.
hodně kořeněná, tučná, smažená, nebo kyselá jídla. Měli bychom jíst
pomalu, u jídla relaxovat a jíst menší porce, pravidelně vícekrát přes
den, abychom zabránili nadměrnému působení žaludečné kyseliny na
žaludek v době hladovění.

Udržovat si hmotnost, pravidelně cvičit a hlavně omezovat stres.

Omezení nadměrného pití alkoholu a kouření. Kouření nejen že
podporuje tvorbu žaludeční kyseliny, také poškozuje ochrannou vrstvu
výstelky žaludku, která ho v zdravém žaludku chrání před účinkem
kyselé šťávy. V neposlední řadě je kouření rizikovým faktorem pro
vznik rakoviny žaludku.

Pokud to jde, pokuste se nahradit užívání volně prodejných léků typu
aspirin, ibuprofen jinými. Třeba látkami s paracetamolem
(Paralen, Panadol).

Jak si mohu pomoci sám

Když už gastritidou trpíte a nemáte pocit, že léčba zabírá jak má,
nebo ani nebyla zahájená, je tady několik typů, které by mohli prospět.
Patří mezi ně např. praktikovaní dechových a jiných lehkých
cvičení např. procházky, plavání.

Lidé popisují úlevu po vypití šťávy z nastrouhaných
syrových brambor
(na lačno).

Můžete zkusit také kokosové mléko, rýžovou kaši, měsíčkový
čaj, mléko.

Diskuse

Další názvy: zánět žaludku, akutní gastritída, chronická gastritida, gastritis, bakteriální gastritida, chemická gastritida, autoimunitní gastritida

Když pes zvrací | Zooplus Magazin

Každý chovatel tuto situaci určitě zažil a způsobila mu upřímné zděšení: jeho pejsek začal z ničeho nic zvracet. Ne každá forma zvracení ve Vás však musí vyvolávat obavy.

Zvracení, které se u pejsků vyskytuje, nazývané také vomitus, se vyskytuje poměrně často a jeho příčiny jsou různé.

Jednorázový nástup tohoto problému je zcela neškodný, pokud se však vyskytuje častěji nebo ovlivňuje zdravotní stav pejska, pak je návštěva veterináře nevyhnutelná.

Zvracením se vlastně tělo něčemu brání, jedná se o jeho ochranný mechanismus. Tímto reflexem dokáže totiž efektivně a rychle vyloučit ven jedovaté nebo nechtěné substance, případně i cizí tělesa. Při tomto reflexu, který se skládá z více fází, úzce spolupracují hltan, jícen, bránice, žaludek, břišní svalstvo a dech.

První fáze se u pejska projevuje škytáním, mlaskáním, neklidem, olizováním pysků, sliněním a zíváním. Vlivem zvýšené produkce slin dochází k potažení jícnu slinami, čímž se připravuje na kyselý obsah žaludku, který v něm záhy přistane. Psi v této fázi často jedí trávu.

Ve druhé fázi se stahují břišní svaly i bránice, přičemž se uzavírá hrtan i tlamička zvířete. Tím vzniká podtlak, který způsobí, že se obsah žaludku dostane z hltanu až to úst. Zvenčí vypadá celý proces jako „pumpování“ viditelné na břišní stěně a prohnutým hřbetem.

Ve fázi zvracení dochází k vyvrhování obsahu žaludku ven z tlamičky. I při této činnosti zůstává hrtan uzavřen, aby se obsah žaludku nedostal do průdušnice a nezabraňoval v dýchání. Vyzvraceno bývá většinou napůl strávené krmivo a žlučí zabarvená tekutina.

Reflexní průběh při zvracení je řízen mozkem zvířete. Stimulace centra zvracení může být způsobena různými dráždidly, které mají svůj původ na různých místech v těle. Poblíž každého orgánu v těle zvířete se nacházejí receptory, které mohou zvracení vyvolat. Kromě toho jsou tato centra stimulována i centrálním nervovým systémem. Příčinami mohou být např.

encefalitida nebo tumor v oblasti centrálního nervového systému, ale také strach, stres a nepříjemný zápach. Poruchy orgánu rovnováhy například ve formě zánětu středního či vnitřního ucha mohou také mít vliv na zvracení. Toxické látky, např.

jedy, které pes přijmul, nebo látky, které v těle vznikají při onemocněních látkové výměny, či léky mohou krví přistát ve zvracícím centru a zvracení vyvolat.

Většinou je zvracení u psa známkou zánětu nebo nadměrného rozpínání orgánů, především orgánů trávení jako jsou jícen, žaludek, střeva, játra a slinivka břišní.

Mezi nejčastější příčiny patří:

  • Hltání krmiva
  • Přijmutí zkaženého jídla nebo potravinová intolerance
  • Spolknutí cizího tělesa
  • Otrava
  • Zánět žaludku a střev vlivem hltání
  • Gastritida (zánět břišní sliznice)
  • Infekční nemoci (parazité, viry, bakterie)
  • Onemocnění jater
  • Pankreatitida
  • Onemocnění ledvin
  • Diabetes mellitus
  • Morbus Addison
  • Tumor

Rozlišujeme mezi akutním a chronickým zvracením. Akutní zvracení nastupuje spontánně a náhle, většinou je krátkého trvání, resp. nedrží se zvířete déle než 2 týdny. O chronickém zvracení mluvíme ve chvíli, kdy pes bez jakéhokoli zlepšení zvrací déle než 2 týdny.

Zvracení může mít neškodnou příčinu a rychle zmizet. V každém případě, pokud pejsek zvrací déle nebo se ukáží další příznaky, neměli byste otálet a měli byste vyhledat veterinární pomoc.

Pokud pes vícenásobně neúspěšně zvrací, ve zvratcích se nachází krev nebo pokud máte pocit, že pes požil cizí předmět, měli byste pomoc odborníka vyhledat neprodleně.

Kvůli velkému množství příčin, které mohou připadat v souvislosti s tímto problémem v úvahu, je třeba provést řadu vyšetření, která pomohou odhalit důvod obtíží. Především je nutné veterináře přesně spravit o celém průběhu např. o krmivu, které psovi podáváte a začátku obtíží, kolik času uplynulo mezi krmením a zvracením.

 Kromě toho musíte umět i popsat celý průběh a musíte umět rozlišit mezi „vracením potravy“ a kašlem. Na základě informací od Vás bude stanoven další postup. Pokud veterinář při vyšetření objeví něco podezřelého, může nechat provést další vyšetření jako jsou vyšetření krve, stolice, rentgen nebo ultrazvuk.

Zajímavé:  Kategorie Prací Dle Zákona O Ochraně Veřejného Zdraví?

Pokud se jedná o chronické zvracení, lze využít i endoskopické vyšetření nebo diagnostickou operaci.

Jednorázové zvracení bez dalších symptomů není třeba ve většině případů nijak řešit, většinou stačí jen nasadit půst trvající 12–24 hodin. Voda ovšem musí být zvířeti vždy k dispozici.

Pokud se zvracení objevuje častěji, ale na psovi není patrné zhoršení zdravotního stavu, postačí konzervativní léčba prostřednictvím podávání antiemetických léčiv, které Vám předepíše veterinář.

Pokud by zvracení bylo provázeno dalšími potížemi jako je horečka, skleslost a bolesti břicha, musí být tento problém pečlivěji prošetřen, aby byla zjištěna příčina. Pokud má zvracení závažnější důvody, je třeba nasadit cílenou terapii.

Jelikož velmi častou příčinou zvracení je hltání podávaného krmiva, je možné sáhnout po tzv. protihltací misce.

Především u psů, kteří jsou opravdu jako „živý vysavač“ potřebujete hltavosti zabránit, neboť by zvíře mohlo zhltnout něco nepatřičného, ať už na procházkách nebo v bytě.

Jelikož někteří psi reagují citlivě na změnu krmiva, doporučujeme postupnou změnu stravy, kterou však budete realizovat v průběhu několika dní. V zimě zkuste předejít pojídání sněhu, neboť jeho přijímání může u zvířete vyvolat žaludeční u střevní potíže („sněhová gastritida“).

Žaludeční nevolnost | Příčiny a jak ji odstranit

Žaludeční nevolnost může obtěžovat, ale ve skutečnosti je velmi užitečná. Je to jasný varovný signál, který vašemu tělu oznamuje, že něco není v pořádku. Když výstražnou kontrolku spustí žaludek nebo první části tenkého střeva (například v důsledku dráždivých látek ve stravě), může se to projevit ve formě žaludeční nevolnosti. Postiženému je špatně a uvědomuje si, že se něco neobvyklého děje, Tomu, co mu podráždilo žaludek, by se měl v budoucnu vyhýbat. Žaludeční nevolnost v mnoha případech předchází zvracení.

Tělo si tuto citlivost gastrointestinálního traktu uvědomuje.

Aby se chránilo před škodlivými vlivy, vytvořilo si mechanismy, jejichž pomocí se dokáže co nejrychleji zbavit škodlivin, patogenů a nepříjemných stimulů.

Škodlivý obsah trávicího traktu se sice dá podle možností co nejdříve odstranit průjmem, ale škodlivé látky lze z těla dostat ještě dříve, než se dostanou do procesu trávení – zvracením.

Žaludeční nevolnost nemusí hned znamenat, že budete zvracet. Podráždění, které upozorní žaludek a střeva, často spontánně vymizí. V opačném případě může v žaludku rychle vzniknout nepříjemný pocit. Když je zvracení nevyhnutelné, obvykle se ohlásí jasnými příznaky:

  • bledost obličeje
  • sílící pocit žaludeční nevolnosti
  • studený pot
  • prudce se zvyšující tvorba slin – tělo takto chrání zuby před agresivními žaludečními kyselinami

Hlavně poslední projev se vyskytuje jen těsně před tím, než postižený začne zvracet.

Žaludeční nevolnost a zvracení jsou nezbytné ochranné funkce organismu. Spouštěče a vnitřní procesy jsou v organismu přesně koordinovány. Když například ucítíme nějaký nepříjemný zápach, čichové nervy v nose tuto informaci rychle předají centru zvracení v mozku. Když se nervy v žaludku a tenkém střevě dostanou během trávení do kontaktu s podezřelými látkami, udělají přesně to samé.

Okamžitě vyšlou nervové signály do centra zvracení a postiženému začne být špatně. Když dojde k překročení určité hranice, centrum zvracení zareaguje – je zahájen proces koordinace s centrem dýchání a kardiovaskulárním systémem, který nařídí břišnímu svalstvu a bránici, aby se prudce stáhly. Obsah žaludku a tenkého střeva je proto z těla velkou silou vytlačen ven – postižený zvrací.

Existuje velké množství spouštěčů a příčin žaludeční nevolnosti, a dokonce i zvracení – od mírných, které lze snadno odstranit, až po závažné příčiny – s potřebou okamžité lékařské pomoci:

  • nechutenství
  • stres
  • cestovní nevolnost
  • kofein, nikotin a alkohol
  • migréna
  • infekce
  • gastritida (zánět žaludku)
  • potravinová intolerance
  • funkční gastrointestinální poruchy
  • kolika
  • pyelonefritida (zánět ledvinné pánvičky a ledviny)
  • apendicitida (zánět slepého střeva)

A další..

Všechny tyto faktory a mnohé další mohou být zodpovědné za vznik žaludeční nevolnosti. Žaludeční nevolnost a zvracení jsou v každém případě projevem toho, že v těle něco není v pořádku. Proto tyto varovné signály neignorujte.

Chronická, přetrvávající nebo opakovaná žaludeční nevolnost může mít mnoho příčin. Nejčastěji se zmiňuje žaludeční nevolnost v těhotenství. Opakovaná žaludeční nevolnost však může být spojena i s alergiemi, potravinovou intolerancí nebo funkční dyspepsií.

K žaludeční nevolnosti často dochází po jídle, což je důvod, proč se lidé s chronickou žaludeční nevolností začnou obávat se najíst. Někteří lidé v důsledku chronické žaludeční nevolnosti velmi zhubnou a okolí je může považovat za anorektiky, ačkoli jimi nejsou.

Na vině však není vždy jen gastrointestinální trakt. Kromě častých spouštěčů mohou žaludeční nevolnost vyvolat i nemoci ledvin, srdce nebo vysoký krevní tlak. Proto je při opakované žaludeční nevolnosti důležité se poradit s lékařem.

Chronická žaludeční nevolnost je diagnostikována tehdy, když platí následující podmínky:

  • Žaludeční nevolnost pacienta obtěžuje (je dostatečně závažná na to, aby měla vliv na obvyklé aktivity). Vyskytuje se alespoň jeden den v týdnu a/nebo během týdne dojde k jedné nebo více jejím epizodám.
  • Je vyloučeno zvracení vyvolané samotným pacientem, poruchy příjmu potravy, regurgitace (zpětný pohyb tekutého obsahu dutých orgánů) nebo ruminace (zvracení vyvolané určitými pohyby úst a jazyka, kdy se část žaludečního obsahu zvrátí a část se nanovo spolkne).
  • Při běžných vyšetřeních (včetně endoskopie horní části trávicího traktu) nejsou zjištěny žádné důkazy o organických, systémových nebo metabolických onemocněních, které by mohly vysvětlovat symptomy pacienta.

Žaludeční nevolnost je symptom, který může souviset s celou řadou dalších symptomů v zažívacím traktu, jako jsou reflux žaludeční kyseliny, říhání apod.

Reflux znamená „zpětné proudění“. V tomto případě to znamená, že obsah žaludku se částečně vrací zpět do jícnu. Žaludeční nevolnost je často spojena s refluxem, závisí však na mnoha faktorech a individuální toleranci.

Pacient může mít byť i mírně, nedovíravý svěrač mezi žaludkem a jícnem. Vracející se žaludeční šťáva může podráždit nervová zakončení, která mohou také přenášet signál do centra zvracení.

Když jsou vaše nervy zvláště citlivé, budou reagovat ještě výrazněji.

Žaludeční nevolnost se často vyskytuje v kombinaci s jinými žaludečně-střevními onemocněními a obtížemi, jako jsou:

  • reflux kyseliny (jak jsme ho popsali výše)
  • říhání
  • tlak v žaludku

Tyto symptomy mohou, ale nemusí, být příčinou žaludeční nevolnosti. Pokud žaludeční nevolností trpíte déle (vyskytuje se alespoň jeden den v týdnu a/nebo během týdne dojde k jedné nebo více jejím epizodám) nebo je spojena s jinými symptomy, například se silnou bolestí v oblasti žaludku a střev, poraďte se s lékařem. Lékaři určí příčinu a začnou vám podávat nejvhodnější léčbu.

U žaludeční nevolnosti (která nemá vážnou příčinu) se vyplatí vyzkoušet úpravu stravování a životního stylu.

Zkuste omezit kávu, alkohol, nikotin a kyselé šťávy, například pomerančový džus. Fenykl může zklidnit žaludek. Když je příčinou žaludeční nevolnosti plnost, cenné látky v kmínu mohou problémy se žaludkem odstranit.

  • Vařená mrkev obsahuje velké množství vlákniny a v lidovém léčitelství se předpokládá, že váže toxiny ve střevě, proto může přispět k rychlejšímu zmírnění žaludeční nevolnosti.
  • Pomoci může i pití většího množství tekutin – dejte si šálek teplého mátového, heřmánkového nebo zázvorového čaje nebo si zkuste do sklenice s vodou vymačkat čerstvě rozkrojený citron.
  • Při žaludeční nevolnosti může pomoci i čerstvý vzduch – jděte na procházku nebo si alespoň otevřete okna.

Vždy je samozřejmě nejlepší vyhnout se příčinám žaludeční nevolnosti, pokud víte, co ji vyvolává. Postiženým však nepomáhají všechny domácí recepty. Každý člověk je jiný a reaguje odlišně. Proto se vyplatí je vyzkoušet a když zjistíte, který domácí lék vám zabírá, užijte ho už při prvních příznacích žaludeční nevolnosti.

Doporučujeme vám navštívit lékaře, když se symptomy zhorší, trvají několik dní nebo je doprovázejí jiné příznaky, například silná bolest v oblasti žaludku a střev. Popis průběhu onemocnění a tělesné vyšetření pomohou určit přesnou příčinu žaludeční nevolnosti.

Během následné léčby se nesnažíme dosáhnout pouze úlevy od symptomů, zaměřujeme se i na spouštěče a příčiny. Léčba přípravkem Iberogast zmírňuje žaludeční nevolnost při funkční dyspepsii. Rostlinný přípravek zklidňuje přecitlivělé žaludeční nervy, chrání sliznici žaludku a normalizuje pohyby svalů v oblasti žaludku a střev.

Poruchy gastrointestinálního traktu jsou obvykle spojené s mnoha nepříjemnými projevy, které často komplikují přirozený každodenní život. Naštěstí je tu Iberogast: kombinace devíti bylin, který léčí základní příčiny i nepříjemné příznaky zažívacích potíží.

Vše o přípravku Iberogast

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector