Svědění šourku – Vše o zdraví

Mnoho mužů, kteří mají aktivní sexuální život, alespoň jednou v životě, se setkalo s onemocněním urogenitální sféry. Klinické příznaky takových patologií nejen zhoršují pohodu, ale mají také negativní vliv na celkový psychoemotivní stav silnějšího sexu. Svědění, stejně jako pálení v šourku, může naznačovat vývoj řady nemocí, nejen genitourinárního, ale také dalších systémů a orgánů.

Někteří zástupci silnějšího pohlaví nepodávají lékaři podobnou stížnost kvůli omezením, ale ignorování může způsobit, že nemoc progreduje a vyvine různé druhy komplikací. V tomto článku se podrobněji podíváme na důvody, proč se objevuje svědění a pálení v šourku, a jak se zbavit takového nepříjemného symptomu.

Nepatologické faktory

Pokud pociťujete pálení a svědění kůže na šourku, je třeba věnovat zvláštní pozornost celkovému zdraví a také upozornit na nepřítomnost nebo přítomnost dalších příznaků.

Pokud má člověk v šourku pálivý pocit, ale zároveň se cítí skvěle, nemá žádné poruchy během močení, pohlavního styku, otoku nebo vyrážky v intimní oblasti, nejspíše to nebude příznak nějaké nebezpečné choroby.

Dopad určitých určitých faktorů vnějšího a vnitřního prostředí může takové pocity vyvolat. Ty by měly zahrnovat následující.

Špatná hygiena pro vaše pohlavní orgány

Pokud nechcete zažít svědění a pálení v šourku, měli byste si umýt penis, perineum, šourek a také perianální oblast alespoň jednou denně.

Pokud nedodržíte pravidla intimní hygieny, mohou se objevit subjektivně nepříjemné pocity ve formě silného svědění. Kromě toho se může nepříjemný zápach tvořit souběžně s hořením v šourku.

Sekrece mazových žláz a hromadění potu se stala vynikajícím prostředím pro reprodukci a životně důležitou aktivitu škodlivých bakterií. To vše přispěje k rozvoji infekce.

Špatné nebo nevhodné spodní prádlo

Kůže v oblasti slabiny je velmi jemná, takže nošení spodního prádla ze syntetických tkanin a se drsnými švy může vést ke vzniku nepříjemných symptomů. Příliš těsné kalhotky si třít pokožku, a proto má člověk na šourku pálivý pocit.

Po podráždění holením

Mnoho moderních zástupců silnějšího pohlaví používá různé metody odstraňování chloupků na šourku a pubis. Poranění v citlivé oblasti vyvolává podráždění, které je doprovázeno svěděním. Pálení a svědění šourku může nastat po odstranění chloupků břitvou nebo speciálním voskem.

Alergie

Alergická reakce ve tříselné oblasti u mužů se může objevit na prášku, který umývá spodní prádlo. Kromě toho může dojít ke spalování pokožky i po použití nevhodného sprchového gelu nebo mýdla.

Poměrně často alergické reakce doprovázejí kontakt pokožky šourku a penisu s vůněmi a barvivy.

Proto se musí hypoalergenní přípravky používat k péči o váš intimní prostor a v případě mytí rukou musí být spodní prádlo důkladně opláchnuto.

Výživa

Nedostatek stopových prvků a vitamínů ve stravě lze vyjádřit také ve formě nepříjemných symptomů. Nejčastěji je zarudnutí a pálení šourku pozorováno, pokud v nabídce dominuje velké množství mastných jídel a rychlého občerstvení.

Pokud si všimnete nepříjemného příznaku, který není doprovázen žádnými dalšími stížnostmi, je nejprve nutné vyloučit dopad těchto výše uvedených faktorů. Ale pokud se situace poté nezmění, musíte vyhledat pomoc dermatovenerologa.

Patologické faktory

Existuje mnoho různých nemocí, které jsou doprovázeny svěděním a pálením. Máte-li podobnou stížnost, neměli byste okamžitě přemýšlet o vývoji infekční patologie, která je přenášena pohlavně. Pocit pálení v šourku se může objevit u onemocnění kůže, endokrinních orgánů. Nejběžnějšími patologickými stavy jsou stavy popsané níže.

Pedikulóza

Hlavním příznakem tohoto onemocnění je silné svědění ve šourku a pubi. Toto onemocnění je vyvoláno infekcí speciálními vši. Kromě intimních oblastí může vši ovlivnit také oblast podpaží, oblast hrudníku a vousů.

Můžete se nakazit těmito vši během pohlavního styku, stejně jako v případě sdílení spodního prádla, ručníků nebo žínků. Svědění se může v noci zintenzivnit as postupem onemocnění se na kůži tvoří škrábance.

V místech kousnutí se objevují malé skvrny světle modré nebo šedé.

Herpetická léze

Herpes virus se nejčastěji nakazí pohlavním stykem. Příčinou silného svědění s oparem je tvorba vyrážky na kůži. Skládá se z vezikul, které se nacházejí na hyperemické, mírně oteklé kůži.

Kromě svědění může člověk zažít bolestivost a pocit pálení, který je pozorován při zrání novotvaru. Po infekci se tyto příznaky nemusí objevit dlouho.

Klinický obraz je nejčastěji pozorován v případě podchlazení nebo na pozadí nějaké souběžné infekce u člověka.

Genitální kandidóza

V případě infekce houbou Candida u mužů je postižena hlavně hlava penisu. Ve vzácných případech však může dojít k rozšíření patologického procesu na pokožce šourku.

Nemoc se projevuje ve formě bílého povlaku na edematózní, hyperemické kůži. Hlavní potíže: pálení, svědění, bolest v postižené oblasti. Během pohlavního styku je možné nakazit se kandidózou.

Pokud patogen vstoupí do zdravého mužského těla, nemusí se rozvíjet kandidóza.

Psoriáza

Onemocnění je mezi muži závažné, protože postihuje nejen fyziologickou, ale i psychoemocionální sféru, protože vzhled genitálií je narušen.

Symptomy jsou zpravidla pozorovány nejen v oblasti genitálií, ale také na zbytku těla. Hlavní důvod rozvoje této patologie nebyl dosud objasněn.

Předpokládá se, že dědičnost, silný stres a porucha imunitního systému jsou predispozičním faktorem. S touto chorobou se objevují svědivé červené skvrny a peeling kůže.

Chlamydia

Toto onemocnění lze zjistit častým močením. A během tohoto procesu je v šourku silná bolest.

Diagnostika

Zkoumali jsme tedy možné příčiny pálení šourku. Levá a pravá oblast v intimní oblasti mohou svědit, pokud se vyvine nějaké onemocnění, nebo v důsledku působení jednoduchých fyziologických faktorů, které byly diskutovány výše. Pokud však tyto příznaky přetrvávají nebo se k nim připojili další, je nutné konzultovat dermatovenerologa.

Před léčbou pálení v šourku by lékař měl vyšetřit genitálie a provést diagnostické postupy k identifikaci původce možné infekce. Pokud existuje podezření na herpetickou lézi šourku nebo kandidózy, je nutný nátěr z postižené oblasti.

Materiál je vyšetřen pomocí ELISA nebo PCR, je provedeno mikroskopické vyšetření.

Pokud má člověk jiné příznaky, jako je zvýšená močení, výtok z močové trubice, zhoršená sexuální funkce, je také nutné vzít z močové trubice nátěr, ultrazvuk šourku a orgány prostaty.

Jak na opruzeniny u dospělých

Začervenalá kůže, podrážděná pokožka, nepříjemný pocit svědění – je dost možné, že vás trápí opruzeniny. Nejčastěji je najdete kolem konečníku, v podpaží, genitálií a v dalších kožních záhybech (u žen například pod prsy).

Opruzeniny v tříslech u dospělých jsou také běžnou záležitostí. Obecně platí, že jsou muži k opruzeninám náchylnější než ženy.

Opruzenina vzniká, když se tře kůže o kůži nebo v místě, kde se pokožka setkává s oblečením – v místech, kde se drží teplo a vlhko.

S vyrážkou se můžete potkat, i když zrovna nenosíte pleny. Časté případy opruzenin jsou při sportu či turistice. Kůže se totiž zpotí a je náchylná na vytvoření opruzeniny. V některých případech kůže mokvá a objevují se drobné prasklinky.

Opruzeniny u dospělých vzniknou raz dva. Například když dlouho sedíte v autě nebo na koženém sedadle ve vlaku. Typická jsou také podráždění vzniklá při vytrvalostních sportech. Ještě, že existuje snadné řešení jako je použití masti na opruzeniny.

Proč máte opruzeniny a jak se projevují?

Nejčastější příčinou vzniku opruzeniny je pocení. Není tedy divu, že se s nimi nejčastěji setkáte v létě. Zvlášť, když nosíte neprodyšné a těsné oblečení, které neumožní pokožce dostatečně dýchat. V takovém případě máte zaděláno na opruzeninu. Kamenem úrazu je i nedostatečná hygiena. Na druhou stranu přehnané mytí poškozuje přirozenou ochranu pokožky a tak snadno dojde k odření.

Běžnými příznaky opruzenin jsou:

• pokožka, která svědí až pálí,
• začervenalá oblast kůže,
• vlhkost kůže, může docházet i k mokvání,
• podrážděná a citlivá pokožka.

Kde se opruzeniny tvoří?

Opruzeniny nejčastěji najdete na jedné z těchto oblastí:

• v podpaží,
• v oblasti pod prsy,
• na genitáliích,
• mezi prsty u nohou,
• na vnitřní straně stehen,
• kolem konečníku.

Jak opruzeniny ošetříte?

Především dbejte na to, aby postižené místo zůstalo v suchu. Vyhněte se nevhodnému oblečení. Postižené místo větrejte, ať se dále nezapařuje. Pokožku pravidelně natírejte krémem např. Bepanthen. Oblíbené jsou kalciová a zinková mast.

Obvyklým případem vzniku opruzenin je dlouhé sezení v dopravních prostředcích. Proto mějte na cestách při ruce antibakteriální vlhčené ubrousky. Při sprchování používejte antibakteriální mýdlo.

Často se zvládnete vypořádat s opruzeninami sami doma bez návštěvy lékaře. V případě, že zarudlá místa neustupují nebo kůže dokonce začala mokvat, navštivte lékaře. Může se jednat o opruzeniny, které jsou způsobené kvasinkami nebo plísněmi. Lékař pak doporučí vhodnou léčbu.

Prevence

Prevence je snadná. Stačí se vyhýbat příčinám opruzenin. Je velká šance, že opruzeninám předejdete, když dodržíte následující zásady:

• Noste prodyšné bavlněné oblečení, aby pokožka mohla dýchat.
• I spodní prádlo volte tak, aby bylo z bavlny a spíše volnější.
• Sprchujte se po fyzické aktivitě, sportovním výkonu, nejvíce v teplých dnech.
• S hygienou to nepřehánějte.
• Mazejte suchou, podrážděnou a citlivou pokožku (krém proti opruzeninám Antivlk)

Teď už si s opruzeninami určitě poradíte raz dva. Trápí opruzeniny vašeho drobečka? Přečtěte si článek Jak se vypořádat s opruzeninami u miminka.

PÉČE O TĚLO

SPRÁVNÁ TEPLOTA VARLAT OVLIVŇUJE POHYBLIVOST SPERMIÍ

5.11.2020

Jak ovlivňuje kvalitu spermií teplota varlat si přečtěte v článku

Spermie velice citlivě reagují na zvyšování teploty. Varlata jsou v šourku mimo tělo právě proto, že tělesná teplota pro ně bývá příliš vysoká. Uvnitř těla se pohybuje kolem 37,5 stupně Celsia. Spermie potřebují o jeden až dva stupně méně.

Šourek je pružný právě proto, aby mohl vyrovnávat rozdíly teplot, v horku se svaly, které ho ovládají, uvolní a jeho plocha se zvětší. Teplo pak vyzařuje ven. Když je zima, přitáhnou svaly varlata blíž k tělu a šourek se svraští, aby spermie nezůstaly v chladu.

Vyhřívané sedačky a notebooky

Vědci z německého Giessenu připevnili na pohlavní orgány 30 zdravých mužů několik senzorů a pak je na 90 minut posadili na vyhřívanou sedačku.

Už po půlhodině stoupla teplota na 37,3 °C a u jednoho ze sledovaných mužů, dokonce na 39,7 stupně. U nevyhřívané sedačky dosahovaly v průměru 36,7 °C.Podobně může zvýšit teplotu šourku i notebook na klíně.

Provozní teplota přístroje snadno přesáhne 70 stupňů, a laptop pak zahřeje šourek až o 2,7 stupně.

Laptop kromě toho vyzařuje vysokofrekvenční záření, které tvorbě spermií také neprospívá. Podobně jako třeba mobil v kapse u kalhot nebo řada domácích spotřebičů: mikrovlnka, mixér, multifunkční vysavač aj.

Nepřehánět saunování

Znamená to, že se máme zbavit aut s vyhřívanými sedačkami, notebooků, mobilů a dalších elektronických zařízení, pokud nechceme být impotentní a neplodní? To rozhodně ne. K trvalému poškození tvorby spermií dochází podle všeho tehdy, pokud je muž vystavený dlouhodobému a intenzivnímu působení těchto nebo dalších negativních vlivů. Ty navíc nemají vliv na náš sexuální apetit ani na potenci.

Čítankovým příkladem mohou být horké koupele nebo saunování. Muži, kteří je po dobu několika měsíců absolvovali minimálně jednou týdně, měli horší spermiogram. Jakmile přestali, množství spermií se postupně znormalizovalo.

Podobné to podle všeho bude i s ostatními, přechodně působícími vlivy. Muži by si proto měli dávat pozor na vyhřívané sedačky, horké koupele, saunu a laptop na klíně až v okamžiku, kdy mají nízký počet spermií. A tedy i potíže s tím, aby přivedli partnerku do jiného stavu. Jinak není důvod panikařit.

Letní dovolená

Britští lékaři zaznamenali u mužů, kteří darovali sperma pro umělé oplodnění, pokles počtu spermií poté, co se vrátili z letní dovolené v teplých oblastech. Před odjezdem přitom měli spermiogram normální.

Řešením pro muže, kteří se pokouší s partnerkou o miminko, můžou být chladicí náplasti na varlata. Jejich použití je pohodlné a jednoduché. Příjemně chladí varlata a tím zajišťují vyšší pohyblivost spermií.

Mužská plodnost se rychle zhoršuje

Na druhou stranu by bylo chybné podceňovat problémy s plodností. Stupňují se docela dramaticky. V roce 1940 mívali muži v jednom mililitru ejakulátu kolem 110 miliónů spermií.

V šedesátých letech minulého století považovali lékaři za hranici nutnou k oplodnění 80 miliónů spermií. V osmdesátých letech to bylo 40 miliónů a v současné době pouze 20 miliónů.

Norma se neustále snižuje, aby se do ní většina mužů v populaci vešla.

Na potížích s početím dítěte se muži v některých zemích podílejí až v polovině případů, což v minulosti nebylo obvyklé. Příčiny tohoto jevu jsou odborníkům vcelku jasné.

Spermie jsou, podobně jako ohrožené druhy některých živočichů, velice citlivé na znečištěné životní prostředí a chemickou zátěž. Najdeme ji v přírodě, ve stravě i ve vodě. Jde o malá množství, ale jejich působení bývá trvalé.

Negativně působí na spermie také ionizující záření a elektromagnetický smog.

Tyto vlivy většina z nás obvykle eliminovat nedokáže. Zato některé další zabijáky spermií rozhodně ano. Ať už je to obezita, cigarety, alkohol a drogy. Nebo neléčené, případně nedoléčené infekce pohlavních orgánů, příliš těsné spodní prádlo a přehnaný dlouhodobý stres.

Podle odborníků neovlivňují tyto negativní jevy jen počet spermií, ale i jejich kvalitu. To pak častěji vyvolává samovolné potraty nebo vývojové vady plodu.

Zdroj:

https://www.novinky.cz/zena/zdravi/clanek/nicitele-muzske-plodnosti-22558

O varlatech a nádorech varlat

Obsah:

Varlata (testes) jsou mužské pohlavní žlázy, jsou umístěné za penisem (pyjem) ve váčku, který se nazývá šourek (skrótum). Varlata produkují a uchovávají mužské pohlavní buňky – sperma.

Varlata produkují rovněž pohlavní hormony, které způsobují mužskou charakteristiku jedince tj. typ postavy a skeletu, typ ochlupení, růst vousů a hlubší mužský hlas.

Kontrolují také rozvoj reprodukčních orgánů a sexuální chování muže (obr. 1).

Co je zhoubný nádor

Zhoubným nádorem (rakovinou) obecně nazýváme onemocnění, za nímž se skrývá skupina více než 100 různých chorob.

Ačkoli každý druh se od jiného liší v mnoha ohledech, všechny mají společný alespoň v určité fázi nekontrolovatelný buněčný růst buněk, které se vymkly kontrolním mechanismům pacientova organismu. Překotně a bez kontroly rostoucí buňky tvoří nádor.

Zhoubné nádory mohou destruovat a ničit okolní tkáně a orgány. Mohou tvořit dceřiná nádorová ložiska v ostatních částech organismu. Zhoubné nádory vyvíjející se ve varleti se nazývají nádory testikulární.

Výskyt testikulárních nádorů

Nádory varlat jsou onemocněním s výrazným rasovým, geografickým a věkovým výskytem.

Z dlouhodobých studií vyplývá, že 90% všech testikulárních nádorů na světě se nachází u rasy bílé, 6,6% se vyskytuje u rasy černé a zbytek připadá na ostatní rasové skupiny.

Největší procento testikulárních nádorů se diagnostikuje v severských státech Evropy, především v Dánsku. V českých zemích se počet těchto onemocnění za posledních 15 až 20 let více než zdvojnásobil.

Příznivou tendencí je současné snížení úmrtnosti. U dětí a starší generace se výskyt těchto nádorových chorob prakticky nemění a ze statistického hlediska je zanedbatelný.

Testikulární nádory jsou u nás nejčastějším nádorovým onemocněním mužů ve věkové kategorii 20 až 40 let. Jejich věkové rozložení je zcela charakteristické. Jsou typickým onemocněním mladé a střední mužské generace.

Nad 50 let věku se vyskytují jen zřídka.

Příčiny vzniku

Příčiny vzniku testikulárních nádorů jsou neznámé. Existují však rizikové faktory, které se dávají do souvislosti s jejich vznikem. K nejdůležitějším patří již zmíněný kryptorchismus (nesestouplé varle).

Zvýšené riziko vzniku zhoubných nádorů varlat existuje i u kryptorchiků, jejichž kryptorchismus byl upraven.

Toto riziko existuje dokonce i u mužů s jednostranným kryptorchismem pro druhostranné, normálně sestouplé varle.

Příznaky

Testikulární nádory se vyskytují nejčastěji mezi patnáctým a čtyřicátým rokem věku. Může jimi však onemocnět muž v kterémkoliv věku a proto by všichni muži měli znát příznaky tohoto nádorového onemocnění.

Většinu testikulárních nádorů by měli odhalit muži sami vzhledem ke zrakové i pohmatové přístupnosti varlat.

Muži, kteří pravidelně provádějí samovyšetřování, velmi dobře vědí, jak vypadá jejich normální varle, a tak lehce zaznamenají jakoukoliv odchylku od této normy.

1. Jednoznačným pokynem k návštěvě lékaře by měla být:
2. Každá změna objemu varlete – zvětšení, ale i zmenšení.
3. Ztvrdnutí varlete.
4. Výskyt hrbolků či bulek a další odchylky od normálního stavu.
5. Bolest nebo jakýkoliv pocit nepohody ve varleti nebo ve skrótu.
6. Tupá bolest v dolní partii břicha nebo v tříslech.
7. Pocit napětí, citlivost a zvětšení prsních žláz.

Vyjmenované příznaky – symptomy – však nemusejí být známkami zhoubné choroby. Tyto symptomy mohou být způsobeny jakýmikoliv jinými naprosto nezhoubnými onemocněními. V zásadě platí, že lékaře je třeba navštívit, jestliže kterýkoliv z těchto příznaků trvá déle nežli 2 týdny.

Falešný stud, strach nebo i lhostejnost nejsou v tomto případě na místě.

Po prohlídce závodním či obvodním lékařem následuje odborné vyšetření urologem, který spolehlivě rozpozná zánětlivé změny, které provázejí některé méně závažné choroby od počáteční fáze nádorového onemocnění (obr. 3).

Stanovení diagnózy testikulárního nádoru

Jestliže symptomy ukazují, že by mohlo jít o nádorové onemocnění, lékař doplní běžná vyšetření ještě vyšetřeními speciálními, zejména ultrazvukovým. Jde o metodu naprosto nebolestivou, která pomáhá rozpoznat nepatřičné patologické struktury ve varleti. Vyšetření je doplněno rozborem krve a moče.

Jediným možným prvním léčebným výkonem pro zhoubný nádor varlete je operativní odstranění postiženého varlete. Chirurg neoperuje přímo šourkem, ale z tříselného přístupu. Není možno v žádném případě udělat pouze operaci částečnou.

Tkáň odstraněného varlete je potom podrobena mikroskopickému vyšetření tak, aby byl spolehlivě zjištěn typ zhoubného bujení.

Mnoho mužů má strach ze ztráty schopnosti sexuálního styku a eventuálně z neplodnosti. Varlata jsou však párové orgány a ponechané zdravé varle plně postačí pokrýt obě funkce. Odstraněním jednoho varlete se tedy pacient v žádném případě nestává impotentním ani neplodným.

Prevence

Prevence tohoto onemocnění v pravém slova smyslu neexistuje a proto je zatím jediným účinným prostředkem včasného odhalení choroby samovyšetřování.

Pravidelným samovyšetřováním lze dosáhnout včasné diagnózy a tím podstatně zvýšit šanci na úplné vyléčení možného zhoubného nádoru. Jak provádět samovyšetřování u mužů?

1. Samovyšetřování se provádí nejlépe po vlažné koupeli nebo osprchování vlažnou vodou, kdy dochází k uvolnění a zvláčnění šourku, který je dobře přístupný vyšetření.
2. Postavte se před zrcadlo a pátrejte po jakýchkoliv změnách na kůži skróta a po změnách jeho objemu.
3. Hmatem vyšetřujte každé varle zvlášť oběma rukama. Ukazováky a prostředníky obou rukou vsuňte pod varle, palce umístěte na jeho přední stěnu. Velmi jemně vyšetřujte mezi palci a ostatními prsty povrch varlete, všímejte si jakýchkoliv nepravidelností v konzistenci tohoto orgánu. Je normální, že jedno varle může být poněkud větší nežli druhé. Vyšetřujte obě varlata postupně (obr. 4).
4. Důležitou součástí samovyšetřování je pohmatem rozlišit varle umístěné v přední části šourku od nadvarlete, které je umístěno vzadu a nahoře. Jednoduchým vložením palce a ukazováku mezi obě struktury nemůže dojít k záměně nadvarlete s nepatřičnou formací (obr. 5).

Jestliže najdete jakoukoliv nepravidelnost nebo odchylku od normy, neprodleně kontaktujte svého lékaře.

Pamatujte

1. Samovyšetřování je velmi důležitým návykem a mělo by se stát zcela běžným zvykem prováděným stejně samozřejmě jako každodenní hygiena.
2. Samovyšetřování pomáhá včasnému rozpoznání nádorové choroby, ale nikdy nenahradí vyšetření lékařem.

3. Nádorová onemocnění varlat nejsou sdělnou (infekční) nemocí. Nelze se tedy touto chorobou nakazit od jiné osoby, ani ji není možno přenést na kohokoliv jiného.

4. Část mužů trpících nádorovým onemocněním varlete udává ve svém předchorobí úraz, úder do varlete, nebo jiné drobnější poranění. Souvislost mezi jednorázovým poraněním a vznikem nádoru varlete nebyla prokázána.

   Šetření prováděná mezi sportovci, profesionálními cyklisty, motocyklisty a jockey rovněž neprokázala žádnou souvislost mezi drobnými častými poraněními a vznikem testikulárních nádorů.

Léčba testikulárních nádorů

Před léčbou prokázaného testikulárního nádoru je třeba provést ještě další vyšetření k ozřejmění rozsahu onemocnění tj. ke zjištění přítomnosti eventuálních dalších dceřiných nádorových ložisek v organismu.

Většina nemocných se podrobuje různým rentgenologickým vyšetřovacím metodám. Je to především computerová (výpočetní) tomografie (CT), která zobrazuje struktury a orgány v určitých zvolených tělních rovinách. Je pro pacienta naprosto nenáročná a nebolestivá.

Vylučovací urografie zobrazuje po nitrožilním podání kontrastní látky vývodný močový systém. Velmi užitečnou a pro nemocného nenáročnou metodou je ultrazvukové vyšetření břicha. Pravidelné rentgenové snímky plic jsou samozřejmostí.

V poslední době nabyla na významu PET (pozitron emisní tomografie).

Veškerý obraz o rozsahu choroby doplňují speciální biochemické krevní testy, které odhalují možnou přítomnost látek produkovaných nádorem v krevním séru (tzn. markery).

Následná léčba se liší právě podle rozsahu onemocnění. Může být chirurgická, radiační (léčba zářením) nebo chemická tj. aplikace léků ve formě injekcí, infusí či tablet. Tyto metody se mohou kombinovat. Čím dříve je choroba rozpoznána, tím jednodušší a kratší může být léčba.

Léčebné metody

1. Chirurgická léčba

Nejobvyklejším prvotním zásahem je odstranění postiženého varlete (orchiektomie). Mikroskopickým vyšetřením (histologie) odebrané tkáně se zjišťuje typ nádorového bujení a jeho vztah k okolí.

Po podrobném vyšetření se zjistí stav spádových lymfatických uzlin, které jsou uloženy v dutině břišní pod zadním listem pobřišnice podél páteře. Lékař může někdy navrhnout odstranění těchto uzlin (retroperitoneální lymfadenektomie). Děje se tak břišní cestou a operaci musí provádět velmi zkušený urolog.

I zde následuje podrobný histologický rozbor odejmuté tkáně. V současné době se dává přednost před tímto výkonem spíše chemoterapii.

2. Radioterapie (léčba zářením)

Radiační léčba si klade za cíl zničení nádorových buněk a znemožnění jejich růstu pomocí vysoce energetického záření.

Zdrojem záření jsou přístroje, které využívají gama záření radioizotopů uzavřených v kontejnerech ve formě „bomb“ (Co60 – kobaltová bomba) nebo vysokoenergetické záření X vyráběné v lineárních urychlovačích (akcelerátorech). Některé urychlovače produkují i záření elektronové.

Radiační léčba je obvykle pooperační a má za cíl zničení předpokládaných zbylých nádorových buněk. Provádí se zpravidla na oblast břicha a je zaměřená na průběh spádových lymfatických uzlin.

Vlastnímu záření předchází podrobný ozařovací plán s výpočtem dávek a perfektním zacílením svazku záření tak, aby zdravé tkáně byly chráněny.

Ponechané druhostranné zdravé varle je vždy mimo svazek záření.

Ozařuje se obvykle denně pět dní v týdnu (tj. v pracovní dny) po 3 – 4 týdny. Vlastní ozáření je nebolestivé a trvá jen několik minut.

3. Chemoterapie (chemická léčba)

Zatímco chirurgická a radiační léčba zasahuje pouze místně, chemická léčba je metodou léčby systémové (celkové). Při chemoterapii se používají léky (cytostatika) s prokázaným protinádorovým účinkem. U nádorů varlat jde zpravidla o kombinaci několika léků.

Cytostatika se užívají buď jako tablety nebo dražé (zřídka) nebo nejčastěji ve formě nitrožilní injekce či infuze. Někdy lze použít aplikace nitrosvalové.

Cytostatika se prostřednictvím krevního oběhu dostávají do celého těla a tak mohou zasáhnout i buňky vycestované z původního nádoru na jiná místa organismu.

Chemoterapie se podává v určitých cyklech tj. určitý počet dní s následnou vícedenní přestávkou.

Chemoterapie se vhodně kombinuje s ostatními léčebnými metodami. Její časové postavení v léčebném schématu závisí na rozsahu a typu zhoubného nádorového onemocnění. Pooperační chemoterapie u místně úspěšně léčeného nádoru je zajišťovací a ničí eventuální uniklé nádorové buňky. Zničení již prokázaných dceřiných nádorových buněk si klade za cíl chemoterapie léčebná.

Chemickou léčbu lze někdy aplikovat ambulantně. O možnosti hospitalizace rozhoduje lékař podle typu použitých cytostatik a podle snášenlivosti léčby.

Vedlejší léčebné účinky

1. Vedlejší účinky po chirurgických zákrocích

Orchiektomie je operace poměrně lehká a rekonvalescence je krátká. Odstranění lymfatických uzlin (retroperitoneální lymfadenektomie) patří k operacím středně těžkým a vyžaduje delší rekonvalescenci.

Většinou dojde ke zhojení bez následků. V některých případech může dojít k tzv. suché ejakulaci – tzn., že ejakulát při zcela normální erekci a sexuální schopnosti neobsahuje spermie. V těchto případech se navrhuje event.

kryoprezervace spermatu (viz. dále).

2. Vedlejší účinky radioterapie

Během radiační léčby bývá častá zvýšená únavnost obzvláště v posledních ozařovacích dnech či týdnech. Zřídka může být i pocit na zvracení. Dostatek odpočinku a procházky na čerstvém vzduchu jsou důležité. Péči o kůži v ozařované oblasti je třeba věnovat zvýšenou pozornost.

Nikdy nekombinujte sluneční svit (opalování) s léčbou radiací. Během záření se kůže může stát suchou a ke konci radiace svědivou či pálivou a naopak vlhnoucí. Někdy, zejména u osob s velmi světlou pletí, může dojít k zarudnutí.

Ozařovaná oblast má být co nejvíce vystavována přístupu vzduchu. Spodní prádlo by mělo být vzdušné a nejlépe bavlněné. Aplikace kosmetických krémů a desodorantů je nevhodná. V případě zvýšené radiační reakce určí nezbytnou léčbu lékař podle povahy reakce a typu pleti.

Po skončení radioterapie se ozařovaná kůže zcela zhojí během dní až týdnů.

3. Vedlejší účinky chemoterapie

Vedlejší účinky chemické léčby závisí zejména na použitých cytostaticích. Jejich vedlejší efekty jsou velmi dobře známé, ale intenzita, stupeň těchto účinků, je individuální a je různý u různých osob.

Většina protirakovinných léků účinkuje především na rychle se dělící buňky.

Z normálních tkání jsou nejcitlivější krevní buňky (především elementy bílé krevní řady a krevní destičky), vlasové folikuly, buňky sliznice zažívacího traktu.

V praxi úbytek krvinek zjišťujeme v krevním obraze, proto pravidelné kontroly krevního obrazu jsou nezbytné. Bílé krvinky hrají nezastupitelnou úlohu v obranyschopnosti organismu. Výsledkem jejich úbytku může být i vyšší vnímavost k infekcím.

V době chemoterapie je vhodné vystříhat se pobytu ve větších kolektivech a v jakémkoliv prostředí, kde by eventuální infekce hrozila. Při úbytku destiček by mohlo dojít ke zvýšené krvácivosti. Poškození sliznic zažívacího traktu se projevuje nejčastěji aftozními záněty v ústní dutině, vzácně mohou nastat průjmy.

Změny v krevním obraze ve smyslu úbytku výše uvedených krvinek umíme účinně léčit.

Nepříjemné pro pacienty, zejména z psychologického hlediska, je ztráta vlasů. Ve vztahu k chorobě i k funkcím organizmu jde o afekci bezvýznamnou. Po skončené chemoterapii vlasy vždy narostou. Během chemoterapie lze období bez vlasů překlenout parukou, která je hrazena pojišťovnou.

Chemoterapie zapříčiňuje zhusta snížení chuti k jídlu, nevolnost až zvracení. Všechny popsané účinky jsou krátkodobé, v době svého vzniku jsou léčitelné (aplikace léků proti zvracení) a po skončení léčby zcela odeznějí.

Dalším nepříznivým vedlejším účinkem chemoterapie je negativní působení na tvorbu semene. Po dlouhodobé intenzivní chemoterapii může dojít k oligospermii až azoospermii. Znamená to, že ejakulát obsahuje buď malý, nebo žádný počet spermií.

U některých nemocných se může stav upravit, u některých je trvalým stavem. Sexuální schopnost je vždy zcela zachována. U nemocných před zamýšlenou lymfadenektomií (viz. výše) nebo chemoterapií se doporučuje odebrání spermatu a uchování ve zmrazeném stavu.

Takto ošetřené semeno může být později po předchozí úpravě použito k oplodnění partnerky.

Péče po skončené léčbě

Léčba testikulárních nádorů v nepokročilé formě bývá skoro vždy úspěšná.

Léčba nádorových onemocnění varlat v pokročilém stadiu je komplikovaná, zdlouhavá a finančně nákladná. Přesto však se větší část nemocných s pokročilou chorobou zcela vyléčí.

Náročnost pro pacienta spočívá v překonání fyzické a psychické zátěže vyplývající z vedlejších účinků v průběhu léčby.

Většina vyléčených nemocných vykonává dále své původní povolání a vrací se do zcela normálního života.

Velmi důležitá jsou kontrolní vyšetření prováděná vesměs ambulantně a to během léčby i po jejím ukončení. Kontrolní vyšetření vyléčených pacientů probíhají v pravidelných intervalech a častá jsou zejména v prvních dvou letech po ukončení léčby. Největší snahou celého zdravotnického týmu je co nejrychlejší návrat pacienta do normálního života.

Rychlost návratu normální aktivity po prodělané léčbě závisí kromě původního rozsahu onemocnění a typu léčby na mnoha individuálních faktorech. Pro rychlý návrat fyzické kondice je důležité cvičení, zejména cviky pro udržení celkové fyzické kondice a pro pevnost břišních svalů (zejména u nemocných po lymfadenektomii). Ve výběru stravy platí obecné zásady zdravé výživy.

Jakékoliv drastické diety jsou nejen nevhodné, ale přímo škodlivé.

U mužů po skončené léčbě, u kterých nejsou žádné známky původního nádorového onemocnění, je možné navrhnout komplexní lázeňskou léčbu. Většina pacientů se vyrovná s nemocí úspěšně a vrací se ke svým původním aktivitám rodinným, pracovním i sportovním.

Závěrem

Testikulární nádory mají v onkologii dospělých zvláštní postavení. Jsou to první nádorové choroby, které bylo možno vyléčit. Během posledních 20 – 25 let došlo ke značnému zvratu v léčebných možnostech a v léčebných výsledcích. Z nádoru kdysi velmi nepříznivého a obávaného se stalo onemocnění vyléčitelné.
Je – li rozpoznáno a léčeno včas.

Nejčastější příznaky onemocnění rakovinou, jež muži podceňují

Prevence by i pro muže měla být naprostou samozřejmostí. Foto: Profimedia.cz

Rakovina prsu se týká i mužů. I když se nejedná u mužů o onemocnění  časté, je možné. I muži by tedy měli vzhled svých ňader sledovat. Změny jako svraštění kůže na prsou, otoky, šupinatění bradavky, vpáčení nebo deformování bradavky, výtok z bradavky, důlky v kůži prsu připomínající celulitidu či bolest prsou by tedy neměly zůstat bez povšimnutí a bez prohlídky u lékaře.

Vlivem stárnutí lze pociťovat stále častěji nějakou bolest. Pokud se jedná o dlouhodobější stav, pak by se měl nechat muž řádně vyšetřit. Protože i dlouhodobá neurčitá bolest může být příznakem nádorového onemocnění.

Rakovina varlat se nejčastěji vyskytuje u mužů ve věku 20 až 39 let. Nejúčinnějším nástrojem, jak toto onemocnění odhalit včas, je pravidelná sebekontrola pohmatem varlat. Muži by si tak měli varlata minimálně jednou měsíčně kontrolovat a to v každém věku.

Nejčastějším příznakem onemocnění je změna velikosti varlete, tedy hlavně jeho zvětšení nebo zduření. Může se objevit i pocit napětí ze zvětšeného obsahu šourku.

O nádorové onemocnění se obvykle jedná, když se varle postupně zvětšuje a nebolí. A to zejména v případě, že se tak děje jen na jedné straně.

Pokud jde naopak o náhle vzniklé bolestivé zvětšení obou varlat doprovázené teplotou, bude se pravděpodobně jednat o zánět.

Častá je rovněž změna konzistence (tuhosti) varlete, nález zatvrdnutí, tuhého uzlíku či hrčky na povrchu varlete nebo na okolních tkáních.

I když varle není životně důležitým orgánem, při zanedbání se může rakovina rozšířit dál do těla, kdy léčba již nemusí být účinná.

Pokud tedy muž zaznamená jakýkoliv výše zmíněný příznak, měl by okamžitě vyhledat lékaře a podstoupit speciální krevní test, případně ultrazvukové vyšetření šourku a biopsii.

„Pokud si všimnete zvětšených mízních uzlin či jejich otoků v podpaží, na krku či na jiném místě na těle, pak problém nepodceňujte. Zvlášť pokud se bude jednat o dlouhodobější stav, raději vyhledejte lékaře,“ radí onkoložka pro WebMD.com Hannah Lindenová a dodává: „Lékař by vás měl vyšetřit a vyloučit případnou infekci. V případě nenalezení infekce by měl provést biopsii.“

Pokud vás delší čas trápí nevysvětlitelná zvýšená teplota,  může se opět jednat o příznak rakoviny. U onkologického onemocnění se teploty nejčastěji vyskytují v okamžik, kdy začne nádor metastazovat. Horečka také může být způsobena krevními nádory, jako je lymfom nebo leukémie.

Vždy je tedy lepší včas najít příčinu horečky a určit její správnou léčbu.

Začne-li muž hubnout, aniž by o to usiloval či jakkoliv se o to přičinil, pak se může též jednat o příznak onkologického onemocnění. Zvlášť pokud muži v období 3-6 měsíců ztratí více jak 10 % své tělesné hmotnosti.

Vědci nalezli přímou souvislost mezi depresí a rakovinou slinivky. Další příznaky rakoviny slinivky mohou zahrnovat žloutenku, změnu barvy stolice (šedá), tmavou moč a svědění kůže celého těla.

Dlouhodobá únava a nedostatek energie může též upozornit na počáteční stav rakoviny tlustého střeva, leukémie či rakoviny žaludku. Ale samozřejmě se může jednat o banálnější zdravotní problém. Proto je lepší zajít k lékaři a snažit se hledat pravé příčiny potíží.

Pokud kašel u jedince trvá déle než tři až čtyři týdny, pak by člověk neměl váhat zajít k lékaři. Dlouhodobý kašel může být příznakem rakoviny, ale i dalších zdravotních problémů jako je chronická bronchitida či překyselování žaludku.

Řada mužů, než by se svými problémy s polykáním zašla k lékaři, si raději  změní jídelníček. Podle lékařů je to ale to nejhorší, co lze udělat. Poruchy polykání mnohdy upozorňují na rakovinu zažívacího systému jako je rakovina jícnu či hltanu.

Podle odborníků by lidé na své kůži měli sledovat nejen změny jejich mateřských znamének a pih, ale i ostatní změny na kůži jako je pigmentace, krvácení či nadměrné olupování.

Pokud člověk začne vykašlávat či plivat krev, krev je obsažená ve stolici či v moči, měl by okamžitě vyhledat lékaře. Krev ve stolici muži mnohdy přičítají hemoroidům, ve skutečnosti ale může jít i o rakovinu tlustého střeva či konečníku.

Pokud muži kouří nebo žvýkají tabák, pak by si měli pravidelně prohlížet dutinu ústní. Pokud se u nich v ústech, případně na jazyku objeví bílé skvrny, pak se může jednat o leukoplakie – prekancerózní stav, jež může kdykoliv vyústit v rakovinu dutiny ústní.

S věkem mužů mohou narůstat i problémy s močovým ústrojím. Nucení k močení hlavně v noci, pocit ne zcela vyprázdněného močového měchýře, oslabení proudu moči či únik moči při smíchu nebo kašli.

Všechny tyto příznaky mohou mít jedno společné tzv. zbytnění prostaty. Ne vždy se ale může jednat o nezhoubnou formu onemocnění. Rakovina prostaty není dnes ničím výjimečným.

V každém případě včasná návštěva u lékaře dokáže pravou příčinu včas odhalit.

Zažívací potíže mohou značit naprostou banalitu, ale pokud se jedná o dlouhodobější či stále se zhoršující problémy, pak se také může jednat o nádorové onemocnění zažívacího traktu. Obezřetnost je tedy na místě.

Hlavní zprávy