V čem jsou ženy lepší než muži – a naopak – vše o zdraví

V dávných dobách byla role ženy dána především jejími mateřskými povinnostmi. Péče o kojence nebo batole matkám nedovolovala podnikat dlouhé lovecké výpravy – a tak pravěkým ženám připadla role ochránkyň ohně.

To platí pro všechny společnosti – a podle aktuálních výzkumů platné asi ještě dlouho bude. Žena už tradičně vládne domovu a jeho bezprostřední blízkosti. Muž má své místo venku.

 Nejrůznější výzkumy z celého světa z posledních deseti let shodně potvrzují, že rozdělení domácích prací na mužské a ženské stále přetrvává.

Zatímco pánové vyrábí a opravují, starají se o okolí domu, topení nebo pečují o zvířata (80 % těchto činností dělají muži)1, ženy uklízí, pečují o děti i dospělé a vaří. Průměrný čas strávený vařením je u žen čtyřikrát delší2 než u mužů.

Ženy zodpovídají i za čisté nádobí a za uklizenou domácnost celkově – podle Eurostatu na ně připadá 80 % všech úklidových prací doma.

Jako prakticky výlučně ženská práce se pak jeví praní a péče o oblečení – v zemích EU ženy zastanou v průměru 80 až 100 % těchto prací.3 Čísla jsou obecně zajímavá…

V čem jsou ženy lepší než muži – a naopak – vše o zdraví

Mentální zátěž, která je neviditelná, může být často náročnější než práce samotná. A člověkem, který doma ví, co všechno je třeba udělat, kde jsou uloženy čisticí prostředky a jaký je správný postup údržby, je zpravidla žena.

 Muž se často stává jen „plničem úkolů“, čekajícím na povel a detailní vysvětlení podstaty věci. Pro ženu tak může být mnohem snadnější udělat si to sama, než aby trávila srovnatelný čas vysvětlováním či asistencí nebo kontrolou.

7

Do péče o domácnost vstupuje i naše vlastní ego, zvyklosti a stereotypy.

Podle výzkumu Proměny české společnosti se ukazuje souvislost mezi odpracovanou neplacenou prací a pohledem na genderové rozdělení rolí.

Ženy, které rozhodně anebo spíš souhlasí s tvrzením, že muž má vydělávat peníze a žena se starat o domácnost, vykonávají v průměru 66 % objemu domácích prací. U žen, které spíše nesouhlasí, je to o 3 % méně.8

Rozdělení rolí v domácnosti výrazně ovlivňuje ještě jedna věc – výchova a zapojení v dětství a raném dospívání. Muž, který si už v pubertě žehlil trika, se už žehličky nebojí. Naopak pro dívku, kterou maminka nikdy nepustila k pračce, je údržba oblečení velmi náročná, strastiplná a nakonec i nákladná.

  • 1 Studie OECD: Cooking, Caring and Volunteering: Unpaid Work Around the World, Society at Glance, 2011
  • 2 Studie OECD: Cooking, Caring and Volunteering: Unpaid Work Around the World, Society at Glance, 2011
  • 3 Výzkum Eurostatu How Europeans spend their time – Everyday life of women and men postaveném na datech 1998–2002
  • 4 Studie OECD: Cooking, Caring and Volunteering: Unpaid Work Around the World, Society at Glance, 2011
  • 5 Výzkum Životní dráhy 2010
  • 6 Výzkum Životní dráhy 2010

7 https://www.theguardian.com/inequality/2018/feb/17/dirty-secret-why-housework-gender-gap

8 Výzkum Akademie věd Proměny české společnosti z let 2015 a 2016

  • Muž ze země OECD tráví denně 2,15 hodiny neplacenou prací.
  • Žena pak 4,65 hodiny, tedy více než dvojnásobek.
  • Na Slovensku odpracují ženy doma o 14 hodin týdně více než muži.
  • V Indii nebo Mexiku je pak rozdíl v času tráveném domácí prací mezi ženou a mužem 4,5 – 5 hodin.4
  • Ekonomicky aktivní Čech se domácnosti věnuje 12,5 hodin týdně.
  • Ekonomicky aktivní Češka pak 18 hodin z týdne.
  • Ve srovnání s 90. léty je nepoměr téměř o 50 % nižší. Může za to nedostatek času, ne to, že by se chlapi zapojili více.5
  • Průměrná Češka jí věnuje 10 hodin týdně.
  • U Čechů se bavíme během týdne o 6 hodinách.6
  • Sečteno podtrženo, Češka si doma odkroutí navíc skoro 1/4 úvazek.

TIP: Parní generátor PerfectCare Elite Plus TIP: Tyčový vysavač SpeedPro Max Aqua V čem jsou ženy lepší než muži – a naopak – vše o zdraví V čem jsou ženy lepší než muži – a naopak – vše o zdraví V čem jsou ženy lepší než muži – a naopak – vše o zdraví Mimochodem ženy, které nemají rády vysávání, nám na otázku „proč?“ nejčastěji odpověděly, že se všude pletou šňůry. Takže až 65 % žen, které nyní používají běžný sáčkový vysavač, bude hledat náhradu. Doporučujeme vyzkoušet naši novinku Speed Pro Max Aqua.   TIP: Tyčový vysavač SpeedPro Max Aqua Alice Žertová původně vystudovala lékařskou fakultu Karlovy univerzity. Později ale založila vlastní úklidovou společnost, kterou nyní řídí. Absolvovala kurzy na British Institute of Cleaning Science, což je profesní organizace, která sdružuje úklidové firmy ve Velké Británii a poskytuje jim vzdělávací servis.

Dokud máme doma uklizeno, vlastně si toho ani moc nevšímáme. Stačí ale jednou nestíhat nebo vynechat a pocítíme na vlastní kůži, jak důležité je čisté a uspořádané prostředí pro naši psychickou pohodu. V poslední době často slýchám‚ úklid počká, dejte si místo něj raději kafíčko, ale rituály jako jarní úklid jsou důležité.

Jinak nás nepořádek a věci začnou zahlcovat a mít na člověka negativní vliv,“ vysvětluje Žertová. Každý má sice svou hranici někde jinde, úklid nám všem ale do života přináší stabilitu a jistotu. Češi jsou podle Žertové v úklidu lepší standard, třeba za Japonci ale výrazně zaostáváme. Máme se tedy ještě v čem zlepšovat.

Uklízí muži lépe?

Žertová tvrdí, že muži mívají často menší nepořádek než ženy. Překvapuje vás, že by právě muži měli být tím pořádnějším pohlavím? Není to úplně pravda. Muži prostě jen nemají rádi velký úklid a snaží se mu vyhnout tak, že nepořádku předcházejí. „Muži jsou puntičkáři, velice pečliví, dbají na každý detail.

Ženy zase umí poklidit domácnost tak, aby vypadala esteticky, ale nezabývají se detailem. A mezi tím je samozřejmě široká škála variant,“ popisuje rozdíly Žertová. Není možné jednoznačně říct, že by muži uměli uklízet lépe než ženy nebo naopak.

„Muži mají obecně více síly, takže jim nedělají problém namáhavější práce, jako třeba vydrhnout podlahu nebo provádět nějaké hloubkové čištění,“ říká Žertová. Také je podle ní více baví technologie – zatímco ženy používají na pračce jeden nebo dva vyzkoušené programy, muži si s nastavením více vyhrají.

Zato žehlit umí lépe ženy, tráví totiž se žehličkou v ruce víc času.

Odlišná očekávání

Ve společné domácnosti záleží hodně na tom, z jakého prostředí člověk pochází. Lidé přicházejí do vztahu s nějakým očekáváním, které vzniklo na základě rodinného prostředí nebo třeba v předchozím vztahu. Pokud je pro někoho norma mít nádobí umyté jednou týdně a pro někoho každý den, vzniknou rozpory.

„Muži nejčastěji objednávají úklid domácnosti, když žijí s méně pořádnou partnerkou. Partnerka jim vyhovuje, tak nechtějí, aby se úklid, nebo spíš jeho nedostatek, stal zdrojem problémů. Když objednává úklid žena, bývá to většinou milovnice pořádku, která chce mít uklizeno, ale je velmi vytížená a nemá čas,“ objasňuje rozdíly Žertová.

 Nezáleží, jestli nám s úklidem někdo pomáhá, nebo ho děláme sami, hlavní je, že ve výsledku se doma cítíme dobře.

V čem jsou ženy lepší než muži – a naopak – vše o zdraví V čem jsou ženy lepší než muži – a naopak – vše o zdraví V čem jsou ženy lepší než muži – a naopak – vše o zdraví

Ženy lepší než muži. Jsou od přírody zdatnější atletky, tvrdí studie – iDNES.cz

Se svými kolegy při ní vyslali mladé muže a ženy kolem pětadvaceti let na běžecký pás a sledovali, jak při cvičení zvládají jejich těla zpracovávat kyslík. Výsledky byly přesvědčivé a jsou malým milníkem v dlouhém „souboji“ mezi oběma pohlavími.

Ženy dokázaly ve svalech absorbovat kyslík z krve efektivněji a o 30 procent rychleji než pánové. To pomáhalo zmírňovat stres v jejich buňkách, snižovat únavu svalů a podporovat atletické schopnosti.

„Zjištění jdou proti obecnému povědomí, že mužská těla jsou přirozeně atletičtější než ženská,“ tvrdí v prohlášení spoluautor studie a kineziolog Thomas Beltrame z University of Waterloo.

Přiznává, že jejich studie pracovala s velmi malým vzorkem pánů a dam a že neodpovídá na otázku, proč ženy umí zpracovat kyslík lépe než muži.

Věří však, že pokud na jeho práci navážou další výzkumy, mohly by být výsledkem individualizovanější tréninkové programy pro muže a ženy.

Server Newsweek potom připomíná, že jakkoli je na poli výzkumu zpracování kyslíku studie průkopnická, úplně první prací, která naznačuje, že ženy mohou mít od přírody lepší atletické dispozice, není. Upozorňuje na analýzu několika předchozích studií z roku 2016, jejíž autorka Sandra Hunterová z Marquette University zjistila, že ženy dokážou cvičit po delší časové úseky než muži.

V čem jsou ženy lepší než muži – a naopak – vše o zdravíV našem cyklu Škola síly jsme vás provedli od úplných začátků, jejichž cílem je „resetovat“ tělo, které dlouho zahálelo sedavým způsobem života, přes posilování s vlastní vahou až po cviky s kettlebell a velkou činkou.

Není to proto, že by byly silnější, ale proto, že ženské svaly jsou odolnější únavě. Díky tomu dokážou udržet sílu stejné intenzity po delší dobu. „Na bench press asi nedám tolik, kolik zvládne svalovec. Jenže když nás požádáte, abychom drželi kontrakci na sto procentech své maximální síly a vydrželi tak, jak dlouho můžeme, měla bych jej překonat,“ vysvětluje v magazínu Health Hunterová.

Znamená to tedy, že ženy jsou silnějším pohlavím? Hunterová připouští, že taková odpověď je lákavá. Zdůrazňuje však, že síla se dá měřit mnoha způsoby. Stávající studie tedy sice potvrzují, že ženy jsou odolnější vůči únavě, staraly se však o velmi specifické úkoly či práci jen některých končetin. Proto je těžké dělat obecné hypotézy.

„Abychom mluvili otevřeně: nejlepší žena pravděpodobně nebude schopná zdolat v běhu nejlepšího muže. Prostě už jen kvůli fyziologickým rozdílům,“ říká, dodává však: „Jenže po mnoho let byly ony rozdíly přeceňovány, protože jsme neměli vzorek geneticky nejlepších žen proti vzorku geneticky nejlepších mužů.“

Nejde ale jen o to, zjistit, kdo je silnější. Nové poznatky mají daleko důležitější uplatnění. „Společným jmenovatelem tréninků nebo rehabilitací je, že musíte sval unavit, aby se posílil,“ objasňuje Hunterová. „Takže pokud se muži a ženy unavují odlišně, mělo by se s nimi při oněch programech odlišně zacházet,“ dodává.

Časté dotazy – Otevřená Společnost

Kolegyně v práci mají neustále nemístné narážky, posílají mi emailem vtipy o impotentních mužích a zesměšňují mě i před pacienty jak odborně, tak lidsky. Uvádějí, že jsem se minul oborem (pracuji jako zdravotní bratr). Když jsem se proti tomu ohradil, jedna kolegyně prozradila, že je k tomu přiměla naše společná nadřízená – vrchní zdravotní sestra, která mě v nemocnici nechce.

Posouzení formy diskriminace

Zcela nepochybně zde jde o diskriminaci, a to v podobě obtěžování, vzhledem k zabarvení vtipů přichází v úvahu i sexuální obtěžování. Pokud by z jednání kolegyň a nadřízené plynuly další důsledky a znevýhodnění, mohlo by jít i o přímou diskriminaci.

Ta by nastala v situaci, pokud by zaměstnanec dostával nižší ohodnocení, nepřiměřené sankce, náročnější úkoly, ztížené pracovní podmínky ve srovnání s kolegyněmi apod. nebo by dokonce dostal bezdůvodně výpověď.
Všechny formy diskriminace zmíněné zákonem č. 198/2009 Sb., tedy antidiskriminačním zákonem, však mají totožné právní důsledky.

Pokud jde o obtěžování, zákon jím chápe ponižující jednání se zaměstnancem, jehož cílem je snížit jeho pověst, jeho důstojnost apod., přičemž je třeba splnit podmínku, že se tak děje z některého diskriminačního důvodu (zde pohlaví). Obtěžující jednání je zvláště závažné.

Podle zákonodárce dokonce natolik, že i kdyby na popisovaném pracovišti působil další muž, který by byl vůči oněm vtipům a výrokům apatický, přesto by se jednalo o obtěžování. Tedy i v situaci, kdy by se jednalo podle chování okolí o tolerované jednání, může se jedna z obětí bránit. Podle judikatury Ústavního soudu je totiž kategorie důstojnosti objektivní (mj.

nález II. ÚS 2268/07), navíc podle Listiny základních práv a svobod (čl. 1) jsou všichni lidé svobodní a jsou si rovni co do důstojnosti a práv. To mimo jiné znamená, že zasáhnout do důstojnosti nelze ani tehdy, pokud by s tím potenciální oběť souhlasila.

Veřejný ochránce práv v jedné ze svých zpráv, v níž posuzoval obtěžující jednání, zdůraznil, že u soudu lze nároky proti obtěžování jako formě diskriminace uplatnit v případě, kdy má obtěžující jednání určitou intenzitu.

Uzavřel, že „pokud mělo obtěžování sestávat z více skutků, které ve svém souhrnu vytvářely nepříznivé prostředí, je třeba z hlediska intenzity posuzovat všechny skutky nejen jednotlivě, ale též ve vzájemné vazbě.

O obtěžování se pak jedná za předpokladu, že skutky, které se podaří prokázat, dosahují rozhodné intenzity buď jednotlivě, nebo ve svém souhrnu, je-li mezi nimi příčinná souvislost“ (zpráva veřejného ochránce práv sp. zn. 231/2012/DIS).

Obtěžování vs. sexuální obtěžování

Zde se také nabízí úvaha o tom, že kolegyně, popř. nadřízená, se vůči zaměstnanci dopouštějí sexuálního obtěžování, protože mužem evidentně nevítané vtipy mají sexuální podtext.

Podle odborné literatury může mít sexuální obtěžování nejrůznější podobu od slovní sexuální narážky nebo vtipy, nepřetržité vrhání zamilovaných či chtivých pohledů, tělesné dotyky, které jsou jakoby náhodné, přátelské poplácávání, tisknutí nebo štípnutí, využití příležitosti pro krátký polibek, návrhy, při jejichž odmítnutí může hrozit ztráta zaměstnání a vynucené sexuální vztahy. Je potřeba zmínit, že flirtování mezi kolegy, skládání komplimentů, navazování osobních vztahů bez dalšího není zapovězeno: obtěžujícím se stává tehdy, pokud je adresátem takového chování odmítáno, a přesto pokračuje, nebo tehdy, kdy se jej dopouští nadřízený/nadřízená, kteří mají vliv na rozhodnutí o odměňování zaměstnanců, o možném vypovězení pracovního poměru ad. Podstatným prvkem proto je zneužití moci.

Pokyn a navádění k diskriminaci

Antidiskriminační zákon pojmenovává coby formy diskriminace také pokyn a navádění k diskriminaci, a dále pronásledování (vedle standardních forem, kterou jsou přímá a nepřímá diskriminace, obtěžování a sexuální obtěžování).

Pokyn, navádění a pronásledování nebývají častými formami diskriminace, ale v daném případě je nasnadě, že k diskriminaci formou pokynu pravděpodobně došlo.

Je zde totiž uvedeno, že kolegyně diskriminovaného muže byly k nevhodnému jednání úkolovány, tedy že nadřízená, vrchní zdravotní sestra, jim to přikázala. Na rozdíl od navádění k diskriminaci tedy je pro pokyn potřeba prvku nadřazenosti toho, kdo onen pokyn vydává.

Iniciátorka v daném případě popisovaného obtěžování odpovídá za diskriminaci vedle osoby, která se konečné diskriminace dopustí, nikoli namísto ní. Odpovídá za tento svůj protiprávní pokyn i tehdy, kdy k samotné (konečné) diskriminaci nedojde.

Odpovědnost za obtěžování a jeho řešení

Zaměstnavatel je odpovědný za sexuální obtěžování ze strany nadřízených zaměstnanců i za to, k němuž dochází mezi zaměstnanci a zaměstnankyněmi v podobných pozicích. To znamená, že by se zaměstnavatel měl aktivně snažit zabraňovat, aby k sexuálnímu obtěžování docházelo. A to tím spíše, že je podle § 5 odst.

3 povinen zajišťovat ve věcech práva na zaměstnání rovné zacházení. Preambule směrnice 2006/54/ES v bodě 7 navíc uvádí, že by zaměstnavatelé měli být podporováni v přijímání opatření pro boj proti všem formám diskriminace na základě pohlaví včetně obtěžování a sexuálního obtěžování.

V daném případě to tedy znamená, že zaměstnanec by si měl stěžovat u managementu nemocnice.

Pokud bude takový postup neúspěšný, nabízejí se další formy obrany, zejména prostřednictvím inspektorátu práce nebo podáním žaloby proti této formě diskriminace u soudu. V podnětu/stížnosti směřovaném inspektorátu práce je třeba uvést všechny potřebné informace, a pokud to lze, tak vše podložit důkazy.

Podnět je třeba směřovat k místně příslušnému inspektorátu práce (kontakty lze nalézt zde:  http://www.suip.cz/, místně příslušný inspektorát je třeba určit podle sídla zaměstnavatele), případně lze využít také poradenství, které jednotlivé inspektoráty nabízejí (bližší informace zde: http://www.suip.cz/oip09/pracovnepravni-vztahy/poskytovani-poradenstvi/). K podání je dobré připojit případnou písemnou komunikaci se zaměstnavatelem, která se týká předmětu stížnost. Velmi užitečnou radou také je využití zproštění mlčenlivosti inspektorů inspektorátu práce, neboť pokud zaměstnanec nezbaví inspektory mlčenlivosti, nemohou při kontrole uvést jméno stěžujícího si zaměstnance. To pak často vede k neúčelnosti této kontroly, neboť probíhá v obecné rovině. Pokud ten, kdo podal podnět ke kontrole zaměstnavatele, není spokojen s postupem inspektorů, může podat stížnost k veřejnému ochránci práv (ombudsmanovi), a to mj. emailem [email protected], přičemž k podání je dobré připojit jak text podnětu směřovaný na inspektorát, tak reakci inspektorátu.

Proto pokud by zaměstnanec chtěl omluvu, jinou formu satisfakce, odstranění diskriminačního postupu vůči němu, doplacení oněch odměn apod., jako žádoucí se jeví spíše podání žaloby proti diskriminaci podle antidiskriminačního zákona (zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací, ve znění pozdějších předpisů).

V běžném soudním řízení není, až na stanovené výjimky, povinnost nechat se zastupovat advokátem, avšak vždy je lepší se s advokátem poradit, navíc běžný občan stěží může svůj případ bez právního zastoupení vést úspěšně. Pokud by však žalobce byl nemajetný, je možné využít spolupráce ombudsmana s tzv.

Pro bono aliancí, která sdružuje advokáty poskytující právní pomoc zdarma.

Ženy jsou vzdělanější a muži častěji kouří, zjistili statistici

Vzdělanost žen se ve srovnání se situací před několika desítkami let velmi zvýšila, vyplývá ze statistik. Vysokoškolské vzdělání má 38 procent žen mezi 25 a 34 lety a jen necelá čtvrtina stejně starých mužů.

Ve věku od 55 do 64 let je obecně vysokoškoláků méně, větší podíl lidí s vystudovanou vysokou školou je mezi muži. Ti však zase častěji kouří a více trpí nadváhou.

Vyplývá to ze statistik, které na dnešní tiskové konferenci zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

V mladší generaci jsou ženy vzdělanější než muži, uvedla Michaela Kleňhová ze sekce demografie a statistik. Střední vzdělání bez maturity má pětina žen a třetina mužů. Podíl lidí se základním vzděláním v obou skupinách činí šest procent. Také v tom u žen nastal mezigenerační posun. Ve věkové kategorii od 55 do 64 let je 18 procent žen a šest procent mužů se základním vzděláním.

Ve všech kategoriích vzdělání mají muži výdělky vyšší než ženy. U vysokoškolských profesí je to podle Kleňhové způsobeno také tím, že ženy mají převahu v oborech s nižšími platy, jako jsou učitelky nebo zdravotní sestry. Rozdíl ve výdělcích se výrazněji projevuje u průměru mezd, protože muži častěji zastávají manažerské pozice.

Ženy mají průměrný plat o více než pětinu nižší než muži. Česká republika se tím řadí mezi země s největšími platovými rozdíly mezi pohlavími. „Není to způsobeno jen diskriminací, ale také odlišnou strukturou na trhu práce, muži a ženy pracují v různých odvětvích,“ uvedl Marek Řezanka z ČSÚ.

Roli hraje také to, že hlavně ženy se starají o děti, což má negativní vliv na jejich kariéru. Poměrně dlouhá rodičovská dovolená, na kterou odcházejí jen dvě procenta mužů, ovlivňuje také celkovou zaměstnanost žen.

„Ve věkové kategorii mezi 25 a 34 lety je míra zaměstnanosti žen výrazně nižší než u mužů, “ řekla Kleňhová. Problémy v uplatnění na trhu práce ženám pak vedle péče o děti způsobuje i péče o nemocné rodiče, doplnila.

Při pohledu na zastoupení žen a mužů v různých odvětvích se ukazuje, že například ve stavebnictví dominují muži, naopak ve vzdělávání ženy. Právě ve stavebnictví přitom bývají ženy a muži v úplně jiných pozicích. Muži vykonávají spíše manuální práce, ženy se starají hlavně o administrativu, doplnil Řezanka.

Muži holdují neřestem

V populaci podle zdravotnických statistik denně kouří více než čtvrtina mužů a asi patnáct procent žen. Největší rozdíl v zastoupení denních kuřáků mezi muži a ženami je mezi nejmladšími a nejstaršími lidmi. Mezi 25 a 34 lety kouří asi 35 procent mužů a méně než pětina žen. Mezi lidmi od 65 do 74 let je přes deset procent kuřáků a méně než pět procent kuřaček.

Kouření poškozuje zdraví. „Hlavně kouření od 45 let věku je pro muže i pro ženy velmi rizikové,“ uvedla Michaela Kleňhová ze sekce demografie a statistik ČSÚ. U mužů jsou tak častější kardiovaskulární onemocnění a také zhoubné nádory včetně rakoviny plic.

Negativní vliv na zdravotní stav má také nadváha, kterou trpí téměř polovina žen a dvě třetiny mužů. Ve stadiu obezity už mezi pohlavími nejsou výrazné rozdíly, u obou je kolem dvacet procent obézních.

Nejen kvůli těmto rizikovým faktorům se muži dožívají nižšího věku než ženy. V roce 2014 měli muži naději dožít se skoro 76 let, ženy asi 82 let. Skutečnost, že ženy většinou přežívají muže, způsobuje, že mezi ženami staršími 75 let převažují vdovy. U mužů převaha vdovců nastává až po devadesátce.

Seniorky, které žijí samy, jsou podle Kleňhové nejvíce ohroženy chudobou. Také kvůli tomu, že vlivem nižších výdělků v zaměstnání a častějšímu pobytu mimo trh práce mívají nižší důchody než muži. „Je to vidět zejména u obyvatel starších 65 let, kde ženy tvoří tři čtvrtiny jednočlenných domácností,“ uvedla. Druhou nejohroženější skupinou jsou ženy samoživitelky.

Autor: ČTK

Tři důvody, proč o vás muži rychle ztrácí zájem

Muži ke vztahu často přistupují zcela jinak než ženy.
Foto: Profimedia.cz

Sex hned na první schůzce příliš brzy odvádí pozornost od toho, aby vás muž poznal jako lidskou bytost. Důvodem číslo jedna, proč muži ze vztahů utíkají, je ten, že vás vnímají jen jako objekt k uspokojení svých sexuálních potřeb, a ne jako někoho, s kým si rozumí a je jim i jinak dobře.

Chcete-li po muži víc než jen pár fajn společných nocí, pak se snažte hned na začátku odolat pokušení a držte si ho více od těla. Pokud mu hned na začátku řeknete: „Ani nevíš, jak moc mě přitahuješ, jsi neuvěřitelně sexy, ale než se s tebou budu milovat, chci tě poznat víc,” rozhodně vás okamžitě neodstrčí.

Naopak, bude vás sice dál přemlouvat, ale jakmile ucítí, že svá slova myslíte vážně, začne se o vás více zajímat.

Muži jsou v tomto směru trochu jako děti – chtějí vše jen do té doby, dokud to nedostanou. Pak o to ztrácejí zájem. Zamilují se tak jen do žen, u kterých mají potřebu je poznat a k jejich získání musí vyvinout nějaké úsilí.

Často se stává, že muži k chození přistupují zcela jinak než ženy. „Přestože s vámi tráví více času a je jim s vámi v podstatě dobře, nedávají vašemu společnému životu velkou důležitost. Chtějí si jen užívat, a ne se jakkoliv vázat a přebírat zodpovědnost za vaše pocity,” vysvětluje na svém blogu Hanrahan.

Má vás skutečně rád, nebo mu jde jen o sex? Tři tipy, jak to zjistit

Když se jich tak ženy zeptají, jak to s nimi skutečně myslí a zda by s nimi chtěli společně žít, utíkají.

Někdy si dva lidé jednoduše po všech stránkách nesedí a muži jsou prvními, kteří to poznají a vztah zbytečně neprotahují. Důvodů k vzájemné nekompatibilitě přitom může být hned několik – od různých životních plánů přes jiný pohled na svět, až po neuspokojivý sex.

Ve vztazích se nepřetvařujte, pravda nakonec vždy vyjde najevo

Muži obvykle neradi investují svou energii i čas do něčeho, čemu nevěří a vy je těžko přesvědčíte, že tomu tak není. Někdy je prostě lepší se smířit s realitou než si za každou cenu cokoliv vynucovat.

Máte zkušenost se sexem hned na první schůzce?Ano, byl skvělý, ale vztah nefungovalAno, a byl z toho moc hezký vztahAno, sex je pro mě důležitýAno, a byl to pěkný trapasNe, zatím jsem k tomu nenašla odvahuNe, nikdy to po mně žádný muž nechtělCelkem hlasovalo 3430 čtenářů.

Hlavní zprávy

Mozky žen a mužů fungují rozdílně, ale „chytré“ jsou oba stejně

16. října 2007

Ženy jsou hloupější než muži, jejich mozky jsou prťavé a mužům po stránce inteligence nesahají ani po kotníky. A to je důvod, proč nikdy nic neobjevily, nikdo je nechce za prezidentky státu a jsou prakticky k ničemu. Samé lži? Nebo je na tom něco pravdy?

Tyto věty o ženské hlouposti nám nedávno do redakce poslal jakýsi anonym. Vyděsilo nás, že si někdo může něco podobného myslet ve třetím tisíciletí. Pro uklidnění všech žen a mužů: výše zmíněné argumenty samozřejmě nejsou pravda.

Dokazují to i výsledky nejnovějších výzkumů amerických vědců, kteří zkoumali pomocí moderních metod, jak muži a ženy používají při myšlení svůj mozek. Dospěli k překvapivému závěru.

Muži i ženy dosahují stejných výsledků v testech inteligence, ale k těmto výsledkům dospějí každý jinou cestou. Obě pohlaví používají k myšlení jiné části svého mozku.

Šedá nebo bílá?

Tým profesora psychologie Richarda J. Haiera z Kalifornské univerzity zkoumal čtyřicet osm žen a mužů mezi 18 a 84 lety. Podrobil je standardním inteligenčním testům a zároveň pomocí tzv. magnetické rezonance zobrazil práci jejich mozku. Vědci přitom měřili množství bílé a šedé hmoty mozkové v místech, která mají spojitost právě s inteligencí.

Vyšlo najevo, že ženy používají k myšlení mnohem více bílou kůru mozkovou a mají jí až desetkrát více než muži. Naopak muži používají při myšlení mnohem více šedou kůru mozkovou a mají jí šest a půl krát více než ženy. Testy inteligence však dopadly u obou pohlaví stejně.

Šedá hmota představuje centra zpracovávající informace, zatímco bílá hmota je jako drátky, které tato centra spojují.

Matematika a cizí jazyky

„Tento výzkum by mohl pomoci vysvětlit, proč ženy a muži vynikají v rozdílných věcech,“ řekl Rex Jung, další vědec, který se na výzkumu podílel. „Muži bývají lepší na úkoly, k jejichž vyřešení zaměstnávají jedno centrum v mozku. To vyžaduje například matematika.

Kdežto ženy lépe sjednocují a zpracovávají informace z různých částí mozku, a právě to podporuje jazykové schopnosti.“ Vědecký tým doktora Haiera objevil i to, že centra inteligence se v ženském mozku nacházejí především ve frontálním laloku, zatímco v mužském mozku jsou tato inteligenční centra více rozprostřena.

To souvisí i s lékařskými nálezy, které dokazují, že když dojde u žen k čelnímu poranění hlavy a mozku, má to pro ženy mnohem horší následky, než když dojde ke stejnému zranění u mužů.

Za nejdůležitější vědci považují, že lékaři budou pomocí tohoto objevu lépe a přesněji léčit a diagnostikovat nemoci jako Alzheimerova choroba, mozková mrtvice a další poškození mozku. A to s vědomím toho, že ženský a mužský mozek je nepatrně jiný a jinak pracuje.

Demonstrace na Harvardu Muže, který napsal do redakce zmiňovaný anonymní dopis, by zřejmě potěšilo vyjádření prezidenta věhlasné americké univerzity Harvard Lawrence H. Summerse.

Ten na ekonomické konferenci v Anglii řekl, že malý počet žen vědkyň na nejlepších univerzitách v takových oblastech, jako jsou přírodní vědy a matematika, může pramenit z vrozených rozdílů mezi oběma pohlavími a že důvodem pro tento fakt je, že ženy jsou méně nadané. To rozvířilo opravdovou bouři. Polovina studentů Harvardu jsou ženy.

Některé profesorky při proslovu prezidenta Summerse opustily sál. V následujících týdnech proti hlavě univerzity protestovali studenti a žádali jeho odstoupení. Názory o méněcennosti žen mají však hluboké kořeny. Tomu, aby ženy vstoupily do některých vědních oborů, brání sociální i kulturní bariéry. Stále existuje mnoho oblastí, kde je přítomnost žen naprostou raritou. To, že v mužích stále sídlí předsudky vůči ženám, dokazuje výzkum prováděný na americké univerzitě Yale, v němž na tři stovky mužů a žen bodovalo referáty z matematiky. Muži dávali většinou více bodů těm pracem, pod kterými byl podepsán muž, než těm, které vypracovala žena.

Dokáží ženy obstát v zaměstnáních typických pro muže a naopak?

Muž mezi ženami

Učitel v mateřské školce, co je to za nesmysl? Tento „živočišný druh“ neexistuje pouze ve filmech. I u nás pracují ve školkách muži a děti je mají rády stejně jako paní učitelky. Když jsme se setkali, byl mladý učitel René Peter s dětmi venku na hřišti. Hlídal je, aby se nezranily na prolézačkách, pomáhal jim dělat bábovky.

„Moje máma byla učitelka ve školce a mě odmala vychovávala, abych se staral o mladšího brášku. Pak jsem začal studovat počítače, ale z finančních důvodů jsme si nemohli dovolit, abych ve škole pokračoval,“ vypráví René, kterému děti neřeknou jinak než Renda.

„A tak jsem šel na civilku a dostal jsem se právě sem do Mateřské školky Sokolovská v pražské Libni.“ A tady také zůstal učit. Udělal si pedagogický kurz a v současnosti si dodělává Vysokou školu pedagogickou. „Celý život jsem chtěl dělat nějakou práci, kde bych byl užitečný lidem.

Přijde mi, že všechno ve společnosti se pořád zhoršuje, například agresivita dětí. Hledal jsem něco, kde bych mohl pomoct.“

Jako rodinaRené Peter není v libeňské mateřince jediný učitel. Učí tu další dva muži. Ve třídě bývá kolem pětadvaceti žáčků a dva pedagogové.

Ředitelka školy Ludmila Šprachtová se snaží, aby ve dvojici učitelů byl jeden muž a jedna žena. Navíc ve třídách bývají děti různých věkových skupin, což navozuje pocit rodiny. „Je to ideální, některé děti se jdou poradit ke mně, jiné jdou za mojí kolegyní. Starší děti pomáhají mladším.

Od té doby, co tu jsem, vedu děti k tomu, že za mnou můžou přijít s každým problémem. Není nic, proč bych tuhle práci nemohl dělat, dokážu po nich umýt nádobí, postarat se o ně, utřít jim zadeček. Jediné v čem se projevilo, že jsem chlap, byla práce s nejmenšími. To jsem se musel trochu učit,“ říká s úsměvem René Peter.

Uživím ženu a děti?„Učit ve školce bych chtěl pokud možno celý život, ale když se to vezme reálně, tak to není možné. Zabírá mi to veškerý čas, dělám pro starší děti kroužky, píšu školní časopis.

Až budu mít jednou vlastní děti, chtěl bych s nimi trávit maximum času. Taky ale budu muset svoji rodinu uživit a to z platu učitele ve školce nepůjde.

Kdyby se z toho ale dalo vyžít, neumím si pro sebe představit lepší práci.“

Žena mezi muži

Má pod dozorem část Jaderné elektrárny Temelín. Jako jediná operátorka v republice se dostala na pole, které je jinak výsadní doménou mužů. Inženýrka Ivana Kunová pracuje jako operátorka sekundárního okruhu v temelínské jaderné elektrárně. Stejně jako ostatní operátoři má obrovskou zodpovědnost.

„Každý operátor má na starosti svoji část elektrárny. Operátor primárního okruhu má na starosti jaderný reaktor a systémy, které s ním souvisejí. Já, jako operátor sekundárního okruhu, mám na starosti turbínu a vše, co s ní souvisí. Není to ale nebezpečná práce pro ženu ani pro muže,“ vysvětluje pro laiky Ivana Kunová.

To, že je jediná žena, která v České republice na této pozici pracuje a její kolegové jsou výhradně muži, bere s úsměvem: „Jak pánský, tak dámský kolektiv má svá specifika, vždycky ale záleží na konkrétních lidech.“

Temelínské manželstvíOperátoři v Temelíně pracují na směny, na ranní se vstává v půl páté.

Pracuje se s maximálním soustředěním, protože odpovědnost je veliká. „Jedná se o psychicky velmi náročnou práci, ale já si nemohu na nedostatek pochopení doma rozhodně stěžovat,“ říká Ing. Ivana Kunová. „Můj manžel totiž pracuje také v Temelíně. Je na vedlejším bloku elektrárny jako vedoucí blokové dozorny.

Děti zatím nemáme a do budoucna uvidíme, jak půjde rodina a práce v elektrárně dohromady.“

Jedna z málaCestička k práci operátora je poměrně trnitá. Uchazeč musí vystudovat vysokou školu příslušného směru a musí absolvovat náročné psychologické testy a čtrnáctiměsíční kurz, na jehož konci se skládají zkoušky.

„Po zkouškách začíná studium přímo v elektrárně a následují další, tentokrát státní zkoušky. Pak začne budoucí operátor chodit do práce, ale neustále ho hlídá jiný operátor, který už má „papíry“. Když takto odslouží určitý počet směn, skládá podnikové zkoušky.

Teprve pak dostanete licenci.“

Práce nebo rodina?O licenci ke své práci může operátor přijít, když nebude půl roku pracovat. Pak musí znovu absolvovat přípravu na simulátoru a státní zkoušku.

„Pokud bych byla těhotná, lékaři by mi nedovolili tuhle práci dělat a doma bych byla určitě déle než půl roku,“ uvažuje Ing. Kunová. „Žena, která pracuje v knihovně, nebo na poště, může odběhnout, když se jí udělá špatně, elektrárnu ale nezastavíte.

Ani roční dítě nedáte do jeslí v pět hodin ráno, abyste mohla na ranní směnu.“

(Pozn. red.: Rozhovor vznikl před několika měsíci. Dnes už paní Ivana není operátorkou, ale je na vytoužené mateřské dovolené.)

Ženy mají menší mozek, ale…

Průměrný ženský mozek je skutečně asi o 100 gramů lehčí než mozek muže. To je však způsobeno jednoduše tím, že muži jsou větší a těžší než ženy. Důležité je také to, že to co muž nažene velikostí mozku, ženy doženou ve spojeních mezi jednotlivými mozkovými buňkami.

Ulovit maso, uklidit jeskyni

Některé studie ukázaly, že ženy mohou používat více částí mozku najednou, zatímco muži inklinují k tomu, soustředit se na jednu věc a tu řešit. S tím zřejmě souvisí okřídlené rčení, že muži nedokáží dělat více věcí najednou, zatímco ženy s tím nemají žádný problém. Tyto vlastnosti si zřejmě neseme již z pradávných dob.

Mozek mužů a žen se utvářel podle rozdílných potřeb. Muži, kteří se vydávali na lov potravy, museli rozvíjet své prostorové schopnosti, orientaci a soustředění. Museli se naučit najít zvěř, vyvinout taktiku jak zasáhnout cíl a najít cestu zpět k jeskyni. Komunikovali pouze s ostatními z tlupy a rozsáhlou konverzaci nikdy nepotřebovali.

Proto vznikají dodnes mezi ženami a muži nedorozumění. Ženy si chtějí nezávazně povídat, muži chtějí ženě pomoci vyřešit problém a pak zase mlčet.

Aby žena v tlupě přežila, uhájila pozici své rodiny, potřebovala dobré komunikační dovednosti, stačilo jí orientovat se na krátké vzdálenosti, mít dobré periferní vidění a zvládnout víc než jednu činnost – zároveň vařit, obstarávat děti, vydělávat kůže a konverzovat s ostatními.

Expert: Žena není opakem muže. Představy mužství a ženství jsou u nás buranské

V rámci své profese i občanských aktivit se zabýváte rovností pohlaví. Jak jsme na tom v Česku?

V hodnocení genderové rovnosti podle Světového ekonomického fóra jsme v roce 2014 skončili na 96. místě ze 142 zemí. Od roku 2008 jsme se propadli z 55. místa. Hodnotí se tam především oblasti, které se týkají pracovního trhu platové rozdíly, zastoupení žen v rozhodovacích pozicích, zastoupení žen v politice, ale i přístup ke zdravotnictví a kvalita školství a přístup ke vzdělání.

Řada organizací upozorňuje na platovou propast mezi muži a ženami. V čem se dále genderová rovnost u nás nenaplňuje?

Nerovnost či diskriminace znamená činění neodůvodnitelných rozdílů. Jsou zde fenomény, které dopadají jinak na muže a jinak na ženy. Existuje zásadní rozdíl mezi zobrazováním žen a mužů v médiích. Na pracovním trhu je to podobné, muži a ženy jsou v jiné pozici.

V ideálním případě by na pohlaví nemělo záležet, jaký berete plat. Platový rozdíl je však kolem 22 procent. Je vysoký i ve státních firmách, kde jsou tabulkové platy. Dělají to různé bonusy k platu. Příčina je podle mě kulturní. Představy o mužství a ženství jsou u nás trochu buranské. Od toho se odvíjí další věci.

Ženy například čelí mnohem vyšší míře domácího násilí než muži.

Stereotypy, čili zjednodušující představy, mají ve společnosti negativní dopady. Jak ovlivňují muže?

Jsou určité stereotypy a předsudky, které dopadají na muže. Je potřeba si ale uvědomit, kdo řídí systém, ve kterém žijeme. Jsou to muži. Stačí se v Česku podívat na to, jak je složená vláda a parlament. To je důležité si uvědomit, pokud se chceme bavit o tom, jak muži v systému trpí. I když v určitých situacích to tak je.

V jakých například?

Týká se to například otřepaného vyjádření, že muži nepláčou.

Muži v sobě potlačují své emoce, strach, nejistoty a tak dále, aby navenek dostáli představě racionálního jednice, který má sám sebe a svět kolem sebe pod kontrolou.

Vede to k tomu, že počet sebevražd mužů je vyšší než u žen. Celá oblast zdraví je něco, co muži zanedbávají. Ke svému tělu se často chováme jako k nezničitelnému stroji.

Péče o domácnost

S ženami se stereotypně spojuje starost o domácnost, s muži práce a peníze. Jaké další stereotypy ve společnosti stále přetrvávají?

Stále přetrvává představa, že muži a ženy jsou dva odlišné živočišné druhy. S mužem se spojuje určitá autonomie, akčnost, síla, odvaha, sebekontrola, pracovitost, zabezpečení a ochrana ženy. S ženou naopak empatie, laskavost, citovost, péče a v podstatě servis pro muže.

To, že to v řadě případů funguje úplně jinak, se přehlíží nebo bagatelizuje. Hodně tyto stereotypy podporují reklamní sdělení, která jsou krátká, a je potřeba je zjednodušit. Používají se stereotypy, ze kterých vyplývá, že muži jsou z Marsu a ženy z Venuše.

Pak to vypadá, že jde o dva protiklady, které se doplňují.

Jsou podle vás ženy a muži takto razantně odlišní?

Nejsou. Každý jsme individualita. Všichni muži nejsou stejní a všechny ženy nejsou stejné. Někteří muži s některými ženami jsou si podobnější, než muži mezi sebou nebo ženy mezi sebou.

Dá se vůbec říci, jak by měl vypadat správný muž?

To je těžké. Je to ten, kdo je silnější? Z jakékoliv charakteristiky muže vyplývá, že žena je jeho opakem. Tak to není.

Nedávno jsem četl, jak dvě ženy vylezly na Cerro Torre, nejtěžší horolezeckou cestu v Patagonii. 95 procent všech horolezců není schopných ji vylézt.

Podívejte se třeba na Woodyho Allena a Barboru Špotákovou. Kdo je silnější? Není možné dělat dvě různé škatulky pro muže a ženy.

Co konkrétně způsobují mužské a ženské stereotypy?

Muži určitým způsobem těží z toho, že žijeme v patriarchální společnosti. Jako muže se mě nikdy na pracovním pohovoru nebudou ptát, kolik mám dětí. Ženy se mohou zeptat a nemusí ji na základě toho přijmout.

Jako muž nemusím některé věci vůbec řešit. „Pravé“ mužství ovšem funguje jako exkluzivní klub a ne všichni muži se do něj dostanou. Ti, kteří se považují za „pravé muže“, si svou maskulinitu budují tím, že si myslí, že jsou lepší než ostatní.

To je velmi silná záležitost.

Jak přesně to funguje?

Muži se nevymezují pouze vůči ženám, ale i vůči jiným mužům. Typicky se heterosexuálové vymezují vůči homosexuálům. Mohou to být ale i nezaměstnaní, bezdomovci, v současné době migranti. Mužství je velmi křehká konstrukce. Obstát jako muž není vůbec jednoduché. Pravý je ten, kdo má moc.

Pokud jste ale muž, co chodí do posilovny, maká na svém těle, má sebe a své okolí pod kontrolou, nejistotu neprojevuje, dělá manažera ve velké firmě, kde je od nevidím do nevidím, zabezpečuje a řídí rodinu, o kterou nechce přijít, kladete na sebe obrovské nároky.

Takový člověk může ve čtyřiceti letech trpět pocitem vyhoření.

Feministické hnutí

Z tohoto pohledu by rovnost pohlaví mužům značně prospěla…

Existuje vlastní zájem mužů z hlediska kvality jejich života, aby se připojili k feministickému hnutí. Kdyby více četli feministickou literaturu, mohli by lépe rozumět tomu, jak být šťastnější. Feministky pojmenovávají problémy, které dopadají i na muže.

Ti je většinou odmítají jen proto, že je říkají feministky, nebo zkrátka ženy. Typickým příkladem je spor o přidělování dětí po rozvodech, které připadají častěji ženám. Mužské organizace, které toto problematizují, jsou velmi antifeministické. Přitom by mohly najít společnou řeč.

Feminismus se vyjadřuje proti tomu, že by péče o děti měla být pouze ženská záležitost.

Proč se podle vás muži obávají spolupráce s feminismem?

Vysvětluji si to jako obavu mužů, že by jim ženy říkaly, co je správné. V demokracii se přece může a má vyjadřovat každý ke všemu na základě toho, že přednese svůj odůvodněný argument, ne na základě toho, jakého je pohlaví, rasy a podobně.

Tak to fungovalo v království, vladař byl hlava pomazaná. Co řekl, byla pravda z titulu jeho funkce. V demokracii to tak fungovat nemůže.

Feminismus je hnutím, které trvá na tom, že i o představách mužství a ženství je nutné diskutovat a vyjednávat.

A jaké by ty představy o mužství měly být?

Když řekneme, že muž je ten, kdo je odvážný, odpovědný, čestný a podobně, automaticky o ženách říkáme opak, což je jednak nesmysl a také je to nefér. Nemá smysl razit jakýsi ideál mužnosti, bohatě postačí, když se nám bude více dařit rozvíjet ideál lidství. Rezignace na reflexi mužství, však není na místě. Když oloupeme vrchní slupky představ o mužství zbude nám na stole moc.

Muž je ten u moci a s mocí. To je prostě problém a zároveň i zásadní agenda debat o mužství a prostor pro muže. Jako muži bychom se měli zabývat tím, že rovnoprávnost není zdaleka ideální. Měli bychom to řešit a přičinit se o to, aby se představy o mužství začaly postupně proměňovat.

Vzhledem k tomu, v jaké jsme situaci, by se muži měli postavit čelem k tomu, že jsou ženy v České republice diskriminované.

Jak jste se vy sám dostal k feminismu? Vystudoval jste původně kybernetiku.

Sám sebe jsem se ptal, co to znamená být dospělým mužem. Přečetl jsem si knihu Železný Jan od Roberta Blye, kde rozebírá proces zasvěcení chlapce v muže. Zaujalo mě to a začal jsem už ve zralém věku studovat genderová studia.

Byl jsem snad úplně prvním studentem tohoto oboru v České republice. Postupně jsem pochopil, že Blyovy představy o mužích a ženách jsou stereotypy. Téma mne ale zaujalo natolik, že jsem se tomuto oboru začal věnovat více, než svému původnímu zaměření.

Velký vliv mělo dozajista také to, že jsem začal žít s emancipovanou ženou. Utvářeli jsme náš vztah a oba jme chtěli, aby byl férový. Díky tomu jsem si ledacos uvědomil a studium genderových studií mi v tom pomáhalo. Antifeminista na to namítne: ha, další podpantoflák.

Nemyslím si to, rovnoprávný vztah vyžaduje od muže větší odvahu než ten panovačný.

Otcovství

Změnilo vás i otcovství? Ve svém profilu píšete, že některé chvíle po narození syna byly těžší, než při zdolávání hor, které jste lezl.

Na hory od té doby, co jsem otec, jezdím méně, ale kluci už jsou větší, tak příležitostí zase přibývá. S ženou jsme se téměř od počátku rovnoměrně podíleli na péči o syna.

Pamatuji si, když byl nemocný, a já s ním byl zavřený v malém bytě. Téměř dva týdny jsem nemohl ven. Pokud rodina funguje tradičně a všechny starosti jsou na ženě, muži vůbec nedojde, v čem je starost o dítě těžká.

Vychovávat děti je velmi náročná disciplína.

Jak to u vás doma probíhá nyní, stále se dělíte o péči o děti?

Ano. Staršímu synovu už je jedenáct a mladšímu šest. Při starším synovi jsme oba s manželkou pracovali na poloviční úvazek. Mění se to podle práce. Na péči o syny se snažím podílet, co to jde.

Máme vše velmi férově nastavené. Máme také výborné babičky a dědečky a oba flexibilní práci. Může to znít jako knížecí rady pro někoho, kdo nemá prarodiče, má pevnou pracovní dobu a hypotéku.

V takovém případě to není vůbec jednoduché.

V dnešní době se často hovoří o krizi mužství. Co to znamená?

Je zajímavé, jak tato krize vzniká. Pokud upozorňují ženy na problém, vypadá to, že jde o frustrované osoby, které se snaží vytvářet umělé problémy. Přitom máme důkazy, že společenské problémy existují, jako například zmiňované rozdíly v platech.

V případě mužů to funguje přesně obráceně. Pokud někdo mluví o jejich diskriminaci, bere se to vážně. Jakmile se začne postavení žen a mužů vyrovnávat, muži se okamžitě začnou bát, co se děje. Abychom se pohnuli z 96. místa, je třeba změnit představy o mužství.

V tom je zakopaný pes.

V čem by se měly tyto představy změnit?

Mužství stále staví na strachu z homofobie. Pokud si na sebe vezmu růžové tričko, je to něco jiného, než když si žena vezme modré. Pokud žena vyrazí ven v kalhotách, je to normální. Kdybych já vyrazil v sukni, tak to bude faux pas. Velmi citlivé téma je vztah muže vůči ostatním mužům.

Vztahy nejsou jednoduché, protože dominantní představa muže stojí na tom, že si muži neustále konkurují a předhánějí se, kdo je lepší. Z toho jasně plyne, jak se díváme na gaye a na ženy. Podívejme se třeba na slova zbabělý a zmužilý. Slovo zbabělý v sobě skrývá ženu a má negativní význam. Slovo zmužilý odkazuje k muži a je pozitivní.

Řada mužů na problémy poukazuje, ale aby si zachovali tvář, vyjadřují se protifeministicky.

Jak se odmítavé reakce vůči změnám projevují konkrétně?

Vladimír Špidla měl svého času jako eurokomisař na starosti genderovou rovnost. Když si člověk četl v médiích různé texty, jak hlavně muži psali o Vladimíru Špidlovi, hodně se dozvěděl o české představě mužství. Špidla ji určitým způsobem nabourával, problematizoval a dráždil.

V médiích o něm následně hovořili jako o nesvéprávném člověku, divném introvertovi, který chce zavádět genderovou policii, nazývali ho zbabělcem a zároveň i diktátorem. Autoři textů se považovali za obhájce „správných“ mužů, kteří se snaží udržet tradici, kterou jim někdo bere, a všechny tím ohrožuje.

Přesně to nás udržuje na 96. příčce v genderové rovnosti.

Tomáš Pavlas– vystudoval kybernetiku na ČVUT a genderová studia na UK v Praze- je manažer Programu prosazování genderové rovnosti organizace Otevřená společnost- vyučuje kurz Kritická mužská studia na UK v Praze- zasedá ve výboru Genderové expertní komory ČR

Čtěte také: Vzkaz ženám, které chtějí uspět: Buďte odvážnější a nebojte si říci o uznání

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *