Vakcíny proti prasečí chřipce – vše o zdraví - ČNFO - České Národní Fórum Proti Osteoporóze

… Měla hrozný strach z chřipkové nákazy. Zašla se tedy zeptat svého lékaře, co by měla dělat. On si nenápadně připravil stříkačku s vakcínou a zabrumlal: “Má drahá, na to nemám řešení.”… Přestaňme chodit kolem horké kaše: vakcíny proti prasečí chřipce, připravované k masovému očkování dětí i dospělých nebyly a ani nebudou testovány. Dokonce i v Evropě, kde bývají očkovací látky proti chřipce typicky testovány na stovkách (nebo tisících) dobrovolníků, než jsou masově nasazeny, dostali jejich výrobci od EMEA (the European Medicines Agency) svolení k úplnému vynechání testů.

A lidé se překvapivě snadno vyrovnávají s tím, že se nechají očkovat i s ohledem na chybějící testy bezpečnosti této vakcíny.

Když ve Spojených státech avizoval NIH (the National Institutes of Health) počátek zkoušek této vakcíny od srpna, zaplavily jej vlny telefonátů a mailů od lidí, kteří chtějí naléhavě sehrát roli pokusných zvířat. Účinek strachu, který přihání lidi ke stádové vakcinaci je prostě ohromující…

Ještě k situaci v Evropě: každý z očkovaných se stane podobný pokusnému králíkovi, protože vakcína nebude vůbec testována. A co je ještě horší – evropské vakcíny budou používat adjuvanty (přídavné látky, jejíchž úkolem je zvýšení účinnosti účinné látky).

Je potřeba obzvlášť zdůraznit, že zatím nejsou k dispozici žádné statistické údaje u použití adjuvantů u dětí a těhotných žen – což jsou dvě skupiny, na které je nejvíc zaměřena pozornost těch, kteří prosazují masovou vakcinaci.

To vede ke zneklidňující domněnce, že by se taková vakcinace mohla stát novou katastrofou medicíny. Ve hře jsou netestované a neověřené léky.

Jejich ingredience jsou potenciálně nebezpečné a u adjuvantů v Evropě je podezření na to, že způsobují neurologické komplikace.

Paralýza způsobovaná vakcínami Zřejmě vám nemusím příliš připomínat, že v r. 1976 hromadná vakcinace způsobila stovkám lidí nenávratné poškození nervového systému a mnozí byli nakonec paralyzováni.

Lékaři samozřejmě dali této nemoci jméno, aby to vypadalo, že vědí, o čem je řeč: Guillain-Barreův syndrom. (Je příznačné, že to nikdy nenazývali “syndrom toxické vakcíny”, protože to by bylo příliš informativní.

) Zůstává tu ale stále skutečnost, že lékaři nikdy nezjistili, jakým způsobem v té době způsobovala vakcína tyto těžké problémy a zda se něco podobného nemůže opakovat dnes.

Naopak všichni lékaři a propagátoři vakcinace budou nepochybně popírat jakoukoliv spojitost mezi vakcinací a paralýzou. (Totéž se odehrává i dnes v debatě nad hromadnými vakcinacemi a výskytem autismu: absolutní popření)

Skutečnost je taková, že existuje hodně věcí, které vám reprezentanti zdravotní prevence o chystané vakcinaci proti prasečí chřipce nikdy neřeknou. Pro vaše pobavení jsem sepsal 10 nejzřejmějších z nich.

Deset věcí, které zřejmě nevíte o vakcíně proti prasečí chřipce (A nedozvíte se je ze žádných oficiálních míst…):

1 – výroba vakcín byla “uspíšena” a tyto nikdy nebyly vyzkoušeny na lidech. Chcete hrát úlohu pokusných zvířat pro farmaceutické výrobce? Jestliže ano, postavte se do řady k vakcinaci letos na podzim…

2 – vakcíny proti prasečí chřipce obsahují nebezpečné adjuvanty (přídavné látky, jejíchž úkolem je zvýšení účinnosti účinné látky), způsobující zánětlivé nemoci těla. Ty jsou podezřelé ze způsobování autismu a některých neurologických potíží.

3 – vakcína proti prasečí chřipce by mohla ve skutečnosti zvýšit riziko úmrtí na tuto nemoc tím, že mění (nebo potlačuje) odezvy vašeho imunitního systému. Není žádná jistota, že by i běžná vakcinace nabízela nějakou významnou ochranu pro lidi, kteří se nechávají očkovat. Tyto vakcíny jsou něco jako babské koření (snake oil) v moderní medicíně.

4 – lékaři dosud neznají důvody, proč protichřipková vakcinace v roce 1976 způsobila paralýzu u mnoha lidí. A to znamená, že ve skutečnosti nelze zaručit, že nově připravovaná vakcína nezpůsobí obdobné devastující vedlejší účinky. (A neprobíhá ani žádné takové testování…)

5 – i kdyby nová vakcína způsobila vaši smrt, její výrobci neponesou žádnou odpovědnost. Vláda USA jim zaručila plnou imunitu pro případy jejího selhávání. Díky tomuto bianko šeku nemají výrobci léků žádný stimul, aby dbali na bezpečnost očkovací látky. Budou placeni pouze za vyrobená množství a nikoliv za bezpečnost (nulová odpovědnost)

6 – žádná vakcína proti chřipce nepůsobí tak účinně jako vitamín D. To je nepohodlný vědecký fakt, který americká vláda, FDA (The Food and Drug Administration – agentura pro dohled nad potravinami a léky – pozn.překl.) i velcí producenti léků potřebují lidem zamlčet.

7 – i kdyby byla vakcína proti chřipce účinná, pak podle teorie pravděpodobnosti platí, že když se nechá očkovat každý kolem vás, vy už to nebudete potřebovat! (Protože pak se nákaza už nemůže šířit v populaci, ke které patříte.) Pokud tedy věříte v účinnost vakcinace, je potřeba jen přesvědčit přátele kolem sebe, aby se nechali očkovat…

8 – výrobci léků nyní vydělávají miliardy dolarů z produkce injekčních vakcín proti prasečí chřipce. Ty peníze ale pochází z vaší kapsy – i když se nenecháte očkovat – protože je to hrazeno z peněz daňových poplatníků.

9 – pokud lidé začnou umírat ve velkých počtech na prasečí chřipku, bude jisté, že mnozí z obětí prošli vakcinací. Lékaři to budou vysvětlovat logikou, kterou nám podsouvají farmaceutičtí výrobci: “Počet zachráněných je větší než počet ztracených.” A slovo “zachráněný” je v takovém případě naprostou fikcí… a existuje pouze v jejich pokroucené představě.

10 – centra pro vakcinaci, která vyrostou po celém světě v následujících měsících, nejsou naprosto neužitečná: poskytnou nám snadný způsob, jak odlišit velké skupiny skutečně hloupých lidí. (Je jen škoda, že není možné je nějak označkovat, abychom před nimi byli příště na pozoru…)

Říká se, že loterie je daň pro lidi, kteří nerozumí matematické statistice. A podobné platí i o vakcínách proti chřipce – je to daň pro lidi, kteří nerozumí, co je to opravdová péče o zdraví.

Václav Hořejší » Božský Karel ztratil hlas po očkování proti prasečí chřipce!

V souvislosti s epidemií tzv. prasečí (nebo též mexické, resp. H1N1) chřipky se nyní objevují články o tom, že se jednalo pouze o umělou bublinu, kterou záměrně vyvolaly farmaceutické firmy, aby vydělaly na (zhola nepotřebné) vakcíně.

Této kampaně se zúčastňují i někteří zdravotníci.

Před několika týdny jsem se zúčastnil televizní diskuse, ve které ředitel Středočeská záchranné služby Martin Houdek očkování rozhodně nedoporučoval a prohlašoval dokonce, že by očkování znamenalo vážné riziko.

Kromě jiného říkal, že je jakýsi problém s identifikačními čísly na ampulích a dodacích listech (v ostatních krajích to za problém nepovažovali). Můj dojem byl, že hlavní záměr tohoto pána byl spíše politický – diskreditovat Ministerstvo zdravotnictví.

Před týdnem se objevily alarmistické články ještě daleko většího kalibru (např. zde, zde), ve kterých ředitel zdravotnické sekce Rady Evropy Wolfang Wodarg obvinil výrobce vakcín, že donutili Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) vyhlásit před půlrokem pandemii. Výjimečný stav pak firmám zajistil enormní zisky.

Evropské země pak zbytečně vyplýtvaly spoustu peněz na nákup vakcín proti mírnému onemocnění. Např. britské ministerstvo zdravotnictví totiž varovalo, že nemoc si na ostrovech může vyžádat až 65 tisíc obětí, přičemž jich dosud v Británii zemřelo jen 251. Wodarg dokonce řekl: „Je to jeden z největších skandálů století.

Prožíváme mírnou chřipku a falešnou pandemii“.

V Česku bylo evidováno kolem 2500 případů infekce virem H1N1 a v souvislosti s ní zemřelo asi 80 lidí. Udává se, že k 1. lednu bylo naočkováno přes 55 tisíc dávek vakcíny proti viru H1N1.

Objevily se dokonce i zcela šílené spiklenecké teorie o tom, že „ptačí chřipka a prasečí chřipka byly vyvinuty v laboratořích a vypuštěny na veřejnost s cílem masové vraždy prostřednictvím očkování.

“ Rakouská novinářka Jane Bürgermeister prý podala u FBI obvinění z trestného činu proti Světové zdravotnické organizaci (WHO), Organizaci spojených národů, Baracku Obamovi, Rockefellerovi, Rothschildovi, a jiným, kvůli „spiknutí na vybití obyvatelstva smrtelnou vakcínou proti prasečí chřipce“.

Jeden diskutér pod mým nedávným článkem napsal:

„Pokud jde například o zmíněnou firmu Baxter, jednoho z výrobců vakcín, kromě jiného vakcíny proti chřipce, šlo patrně o jiný, mnohem hroznější záměr, totiž rozpoutat epidemii skutečně smrtící p t a č í chřipky. Omyl nebo náhoda tady nejsou moc pravděpodobné.

A zda byl cílem pouhý, byť vysoký zisk, je taky třeba podrobit doslova leptavé analýze. Existují zde totiž ještě nejméně dva další myslitelné cíle, jeden obludnější než druhý, pro normálního člověka doslova nepředstavitelné. A pak už zde nejde o to, „co si myslet“.

„Myslet si“ je v takovém případě už tragicky málo, je třeba jednat!”

Ponecháme-li stranou tyto paranoidní výplody chorých mozků, jak se postavit ke kritice, že kolem prasečí chřipky byl rozpoután (snad dokonce z nějakých zištných důvodů) falešný poplach?

Osobně si myslím, že vystoupení Wolfanga Wodarga a jemu podobných kritiků WHO jsou hloupá a nezodpovědná. Když se tato choroba někdy v dubnu 2009 objevila v Mexiku, zdálo se, že je opravdu velmi vážná, že úmrtnost na ni je velmi vysoká.

Bylo tedy samozřejmě správné začít vývoj účinné vakcíny. V té době se skutečně zdálo, že hrozí pandemie srovnatelná s pandemiemi z let 1918-19, 1957-58 či 1968-69, které si vyžádaly celkem desítky milionů obětí.

Bylo tedy správné činit všemožná opatření, aby se rozvoji pandemie zabránilo všemi možnými prostředky.

To, že nakonec průběh této epidemie byl mnohem mírnější, je zajisté jen a jen dobře. Někdy se mi zdá, že ti wodargovští kritikové by snad byli nejraději, kdyby se ty katastrofické předpovědi naplnily a tak byla výroba vakcíny ospravedlněna. Zaplať Paánbůh, že se tak nestalo! Je snad lepší, že se ta opatrnost „přehnala“, že se „zbytečně“ vynaložily nemalé prostředky, než kdyby zemřela spousta lidí, ne?

To, jak se nakonec vyvine počínající epidemie, se samozřejmě nedá přesně předpovědět, a podle mého názoru je určitě lépe být o něco opatrnější a spolehnout se na mínění odbodníků. Osobně bych dal přednost tomu, kdyby se v budoucnosti raději vždy mýlili tímto způsobem, než opačně.

Jsem si jist, že kdyby katastrofální pandemie skutečně nastala, stejní kritikové by naopak tvrdě kritizovali WHO, Ministerstva zdravotnictví a farmaceutické firmy, že včas nezajistily vakcíny a protiepidemická opatření.

V souvislosti s očkováním se neustále ozývají i názory, že v podstatě každé očkování je škodlivé a zbytečně zatěžuje organismus, nebo že prodělání onemocnění je vlastně docela zdravé, protože organismus jeho překonání jaksi posílí.

V diskusi pod mým dřívějším článkem o očkování se objevily názory, že je přece zbytečné očkovat proti takovým banálním onemocněním jako jsou spalničky, příušnice či zarděnky. Tito lidé evidentně nemají ponětí o tom, kolik životů a těžkých poškození si tyto choroby vyžádaly.

Ostatně – kdyby byli očkováni ti lidé, kteří na „prasečí“ chřipku zemřeli, téměř jistě by ještě mezi námi byli. Pokud někdo řekne, že jich bylo v Česku „jen“ 80, pak je to tedy opravdu hrubozrnný cynismus…

Zkuste si představit ten poprask, kdyby třeba těch 80 lidí zahynulo při havárii temelínské elektrárny nebo při teroristickém útoku v Praze…

A pokud jde o ta rizika spojená s očkováním – v první řadě je třeba si uvědomit, že onemocnění je pro organismus nesrovnatelně větší zátěží a rizikem než očkování.

Ano, očkování s sebou nese určitá rizika u mizivé části populace (např. vzácné imunopatologické a neurologické komplikace, v některých případech i vyvolání onoho onemocnění u jedinců s oslabeným imunitním systémem). Ale pokud někdo rozhodne, že se takové očkování nebude provádět, abychom se vyhnuli těmto rizikům, měl by na sebe vzít automaticky i zodpovědnost za nesrovnatelně větší škody, které vzniknou propuknutím choroby. Ono je ale jaksi alibisticky jednodušší nedělat nic (prokázat škodlivé důsledky nečinnosti bývá obtížné), než aktivně konat s tím, že se tak mohou (prokazatelně) vyvolat i nějaké nepříznivé efekty – stokrát menší, než ty důsledky nečinnosti.

Jediné, s čím bych s kritiky té kauzy s prasečí chřipkou souhlasil, bylo obvyklé šílení novinářů.

Každý den věnovaly noviny, rozhlas a televize spousty času referování o tom, že v té či oné nemocnici detekovali opět dva či tři pacienty infikované virem H1N1. Ve stejné době umíralo mnohonásobně víc lidí na úplně jiné choroby…

Novináři jsou bohužel jako posedlí katastrofickými zprávami – a když nejsou reálně, aspoň si je přifukují. Hanba jim…

A závěrem – jak je to s tím božským hlasem ztraceným po vakcinaci? Inu, to je samozřejmě jen titulek k přilákání většího počtu čtenářů… ;-).

Lidé s hepatitidou C by měli zvážit očkování proti prasečí chřipce

Očkování proti prasečí chřipce začne v listopadu, očkovací látky však není dostatek a rozhodně nebude pro všechny. Očkovat se mohou nechat především zdravotníci a dále pacienti s chronickým onemocněním. Mezi chronicky nemocné patří i lidé s virovou hepatitidou typu C.

Vakcína jen pro vybrané

Jako odpověď na celosvětovou paniku, která propukla v souvislosti s virem H1N1, zahájily farmaceutické firmy závod v přípravě vakcíny účinné proti tomuto viru.

První úředně schválené vakcíny spatřily světlo světa v září 2009, v České republice má být očkování zahájeno v listopadu. Rizikové pacienty s chronickým onemocněním budou vytipovávat zdravotní pojišťovny a informovat o nich praktické lékaře.

Pokud si však člověk myslí, že také spadá do rizikové skupiny, může o očkování požádat i sám a následně čekat, zda jeho žádost pojišťovna schválí.

Očkování a hepatitida C

Protože lidé s hepatitidou C patří do skupiny chronicky nemocných, musí se také oni rozhodnout, zda se nechají očkovat, případně zda o očkování sami požádají. Hlavním kritériem při rozhodování by měl být individuální zdravotní stav každého jednotlivce.

I lidé s hepatitdou C mohou být jinak zdraví a mít dostatečně odolný imunitní systém, který se s případným patogenem sám vypořádá.

Na druhou stranu nemocní s pokročilým jaterním poškozením nebo ti s dalšími zdravotními problémy by se měli o možnosti očkování poradit se svým praktickým lékařem.

Jaké výhody má očkování?

Přestože účinnost vakcíny proti prasečí chřipce nemusí být stoprocentní, výhody očkování jsou jasné. Vakcína v každém případě zvyšuje vaše šance, že prasečí chřipkou neonemocníte ani v případě, že se s ní dostanete do přímého kontaktu. V případě epidemie můžete tedy bez obav navštěvovat veřejná místa nebo být v kontaktu s nemocnými osobami.

Má očkování nevýhody?

Určité obavy může vzbuzovat rychlost, s jakou byla vakcína proti prasečí chřipce farmaceutickými společnostmi vyvinuta a uvedena na trh. V důsledku masivní celosvětové objednávky byly nutné administrativní procesy a klinické studie zkráceny na minimum, a je proto možné, že vakcína má některé vážnější nežádoucí účinky.

(vek)

Zdroje: www.hepatitis-central.com www.novinky.cz

Líbí se vám článek?

Počet hlasů: 0

Očkování proti sezónní chřipce již začalo

Víte co je infekční chřipka?

Chřipka je nejčastější akutní horečnaté onemocnění, které se velmi rychle šíří v lidské populaci a je způsobené neustále se měnícím virem. Každoročně postihne 10% světové populace a v době pandemie dokonce 40 až 50%.

Kvůli častému výskytu považuje chřipku laická (ale často i odborná) veřejnost za banální nemoc. Většinou se projevuje klinickými příznaky jako je únava, zvýšená teplota, bolesti hlavy, kašel, sekrece z nosu.

Na rozdíl od běžných virových infekcí horních cest dýchacích je chřipka závažnou chorobou, která může mít smrtelný průběh.

Prevence proti chřipce

Jedinou vysoce účinnou prevencí proti chřipce je očkování. Je užitečné chránit zejména pacienty s chronickým onemocněním, ale očkování určitě ocení i zdravý člověk, jehož může uchránit před zbytečnými zdravotními potížemi.

Kdy se nechat očkovat

Očkování proti chřipce se u dospělých provádí každý rok aplikací jedné dávky vakcíny ještě před obdobím chřipkové epidemie, neboť očkovaný je spolehlivě chráněn teprve za 14 dní po aplikaci vakcíny. Očkovat se ale může i během chřipkové epidemie, je ovšem nutné počítat s možností snížené účinnosti vakcíny.

Inkubační doba chřipky se totiž pohybuje v rozmezí od jednoho do čtyř dnů, ale vytvoření ochranných protichřipkových protilátek po vakcinaci trvá přibližně 14 dnů.

Jednoduchá matematická úvaha tedy napovídá, že epidemická špička může být za námi dříve, než se staneme imunními vůči chřipce i po dnešní aplikaci vakcíny. Pokud se tedy pacient nechá očkovat proti chřipce v době epidemie, vakcína mu nemusí poskytnout ochranu, kterou by očekával.

Na druhou stranu ale nelze říct, že vakcína bude zcela neúčinná. Záleží na tom, za jak dlouhou dobu po vakcinaci je organismus chřipkovému viru vystaven.

Proč naši lékaři očkování doporučují?

Výzkumy prokázaly, že očkování proti chřipce u mladších lidí snižuje nemocnost 5–6× v porovnání s neočkovanou populací. U pacienta oslabeného sezónní chřipkou je navíc větší riziko nákazy chřipkou pandemickou (např. prasečí chřipkou). Je-li pacient očkován proti sezónní chřipce, lze snáze diagnostikovat chřipkové obtíže vyvolané pandemickým virem.

Tuto sezónu máme v nabídce vakcínu proti chřipce, která nyní chrání proti většímu počtu cirkulujících virů chřipky. Proti chřipce je možné vakcínou očkovat osoby od 3 let věku a starší.

Cena za očkování:1 ks objednané vakcíny včetně aplikace stojí 570 Kč.
Klienti s programem BASIC platí pouze očkovací látku v hodnotě 270 Kč (pacienti nad 65 let věku, po splenektomii nebo transplantaci krvetvorných buněk, pacienti kteří trpí závažným chronickým farmakologicky řešeným onemocněním srdce a cév nebo dýchacích cest nebo ledvin nebo diabetem, budou naočkováni zdarma.)
Klienti s vyšším programem péče mají očkování zdarma.
Pokud máte zájem o individuální očkování, kontaktujte naši recepci v předstihu telefonicky na čísle: +420 235 360 133.
Tým CM

Aktualita

14. 11. 09, Prof. MUDr. Jiří Beran, CSc.

Proč jsem se rozhodl o očkování proti prasečí chřipce psát?

V posledních měsících se téma chřipky stále skloňuje nejen v médiích, ale také na internetu v tzv. sociálních sítích. V tom je obrovská informační výhoda. Především proto, že většina četujících osob, nebo čtenářů už dnes alespoň ví, jaký je rozdíl mezi sezónní a pandemickou chřipkou.

Kromě tohoto, snad jediného pozitivního vlivu, se objevují v diskusích od některých odborníků často zavádějící informace, nesmysly, ale často i lži. Jak z toho ven? – Jedině tím, že si přečteme informace od někoho, kdo očkování a potažmo vakcinaci proti chřipce rozumí.

Stále jsem čekal, že se někdo ozve, a protože se v mediích doposud nikdo fundovaný neozval, rozhodl jsem se, že se pokusím zpracovat pár informací o očkování proti pandemické chřipce a nabídnu je do blogu, do Medical Tribune a pro časopis České lékařské komory Tempus medicorum. Navíc asi bude umístěn na webu www.chripka.cz.

Očkováním se zabývám posledních cca 25 let a klinickým vývojem vakcín od roku 1995, kdy jsem vyhodnocoval konzistenost tří vyrobených vakcín proti sezónní chřipce.

Za tu dobu prošlo naším centrem cca 20 000 osob, které byly očkovány proti chřipce a u kterých jsme sledovali, jak se po očkování cítili, jak z dlouhodobého hlediska vakcína ovlivňuje zdravotní stav a jak byli po očkování chráněni. V posledních několika letech jsme pracovali i s pre- a pandemickými variantami vakcíny a i s adjuvantními prostředky.

V ČR se proti chřipce téměř neočkuje…?

Není třeba připomínat všeobecně známou informaci, že většina dospělých v našem státě ještě nikdy nebyla očkována proti jakékoliv (sezónní či pandemické) chřipce a o takové ochraně proti chřipce ani neuvažuje. Tímto se naprosto vymykáme z trendu očkování proti chřipce nejen v Evropě, ale i ve světě.

Již několik let se předpokládá, že spotřeba sezónních protichřipkových vakcín poroste a že se ČR přesune z velmi nízké spotřeby 40-70 vakcín na 1000 obyvatel na běžnou evropskou spotřebu, a to 150-200/1000, přičemž proočkovanost seniorů bývá v mnohých státech často vyšší než 75 %.

V nejbližších letech ale asi nedosáhneme spotřeby vakcín ve Spojených státech amerických ani Kanady, kde je distribuováno až 330 dávek na 1000 obyvatel. Imunizace proti chřipce v Kanadě je tak v současnosti přibližně 5-8x vyšší než u nás.

Důvod je jasný – není totiž větší zájem mezi praktickými lékaři očkování doporučovat (zadarmo), aplikovat (za malou částku) a případně dokonce po nějakou dobu financovat dodané vakcíny proti chřipce. Bez doporučování vakcinace proti chřipce od cca 5500 praktických lékařů se spotřeba vakcín vůbec nezvedne.

Nezájem o vakcinaci proti sezónní chřipce je i hlavním důvodem nezájmu o vakcinaci proti pandemické chřipce. Většina populace a zdravotníci zvlášť se drží hesla, že když jsem se nenechával očkovat dosud, proč bych ze sebe měl nechat dělat pokusného králíka – zde je jasné rovnítko mezi neznalostí problému a nejistotou, které nakonec vedou k odmítání očkování.

Vláda nakoupila 1 000 000 dávek vakcíny proti pandemické chřipce. Ale dost podstatná část dodávky pandemické vakcíny bude jak horký brambor, který si budou přehazovat zdravotníci a neinformovaní laici, až se najde ten, kdo tomu rozumí, nebo ten, kdo si přes všeobecné negativní mínění zahraje na pokusného králíka.

Zdravotníci jsou totiž, při vcelku jasném relativně mírném klinickém průběhu pandemické chřipky u mladých zdravých osob, přesvědčeni o tom, že pro ně bude výhodnější se pozorovat a při nástupu jasných klinických příznaků použít pohotovostní léčbu antivirotiky.

Navíc je známý fakt, že až u 2/3 osob onemocnění proběhne inaparentně, tedy bez jakýchkoliv klinických příznaků. Nyní ale někteří zdravotníci trošku znervózněli – protože se něco děje na Ukrajině a tak se zase množí dotazy, zda se neočkovat přeci jenom proti pandemické chřipce. Nikdo nic neví a media by byla ráda pokud by se „nic“ vyhodnotilo.

Znovu připomínám, že chřipka je nejčastější lidské infekční onemocnění, které každoročně postihne až 10 % světové populace (v období pandemie až 30 % klinicky nemocných) a na rozdíl od běžných nemocí „z nachlazení“ je každoročně příčinou úmrtí tisíců lidí na celém světě. Ročně u nás zemře podle kvalifikovaných odhadů na sezónní chřipku 1000-2000 osob. I přesto je stále považována hlavně v České republice nejen laickou, ale bohužel i odbornou veřejností za banální infekci.

Výroba pandemické vakcíny je jen byznys pro farmaceutické společnosti – Ano či ne?

Řada laiků, ale i odborníků se domnívá, že výroba, distribuce a aplikace vakcíny proti pandemické chřipce je pro farmaceutické firmy velmi dobrý byznys a ještě k tomu dodávají, že Ministerstvo zdravotnictví za ně chce utratit miliardy.

Když si ale vezmeme kalkulačku a na problém se podíváme bez závisti (že by někdo dostal 5 % z ceny zakázky) a v klidu, zjistíme, že vakcína proti pandemické chřipce se v průměru dodávala za cca 200 Kč za jednu dávku a vláda nakoupila 1 000 000 vakcín. Vakcína proti sezónní chřipce stojí okolo 130 Kč a běžně se jí dostane do ČR cca 500 000 (vláda vydává tedy každoročně cca 65 miliónů).

Pokud bychom ale měli být proočkováni jako je běžné v Evropě, pak by bylo nutné mít k dispozici alespoň 2 000 000 dávek vakcíny proti sezónní chřipce každou z nich za 130 Kč. Stát by tak musel vydat asi 260 miliónů Kč. To co jsme zatím nedávali do sezónní vakcíny proti chřipce, za to se nakoupila pandemická vakcína.

Z uvedených čísel je patrné, že částka vydaná na vakcinaci proti pandemické chřipce není přemrštěná a že ostatní Evropské země vydávají asi podstatně více než naše vláda. Pro farmaceutické společnosti je výzkum a vývoj vakcín spojen s nemalými výdaji, které by měl prodej vakcíny přinést nazpět. Jsem si jist, že prodej pandemické vakcíny (bude se prodávat cca 12, max.

24 měsíců) prostředky vynaložené na vývoj plně nepokryjí a že tento vývoj bude muset být dotován z prodeje jiných vakcín. Jen pro zajímavost uvádím, že k očkování narozených dětí (v ČR ročně cca 100 000 dětí) se používá jako jedna z vakcín šestisložková vakcína, která se aplikuje ve 4 dávkách a jedna z nich stojí cca 1000 Kč.

Tato vakcína se již několik let používá a bude se používat ještě mnoho let. Každému, kdo drží v rukou kalkulačku je jasné, že daleko více peněz se vydává v každém vyspělém státě za pediatrické imunizace a že asi z prodeje třeba pediatrických vakcín se dotuje vývoj pandemických vakcín.

Aplikace vakcíny proti sezónní a pandemické chřipce – Ano či ne?

Často se diskutuje o tom, zda si nechat aplikovat vakcínu proti sezónní chřipce ještě před aplikací vakcíny proti pandemické chřipce. Obavy jsou především z výsledků tzv. kanadské studie, kterou nikdo nečetl a neměl možnost ani hodnotit data. Ta uváděla, že není vhodné se očkovat proti sezónní chřipce, protože by pak byl organismus více vnímavý k prasečí chřipce.

Studie měla projít recenzním řízením a měla být co nejdříve publikovaná. Hlavní autorkou má být Dr. Danuta Skowronski, ale prozatím na Medline databázi není nic k dispozici. Komentáře od jiných autorů ukazují (Dr. Ethan Rubinstein, který studii četl), že něco ve vyhodnocení výsledků nebylo v pořádku, a tak je otázkou, zda vůbec budou výsledky výzkumu publikované v renomovaném časopise.

Jiné – již publikované studie však ukazují na nesmírný význam očkování proti sezónní chřipce. Australští výzkumníci [1] při testování monovalentní vakcíny proti pandemické chřipce s obsahem antigenu 15 mcg a 30 mcg zjistili, že ještě před očkováním má okolo 33 % osob ochranný titr protilátek (>=1:40) proti pandemickému kmeni.

Porovnali tedy osoby očkované proti sezónní chřipce (44,4 % již chráněno) s neočkovanými (21,1 % chráněno proti prasečímu viru). Podobně ukázali i mexičtí odborníci na pozitivní efekt očkování proti sezónní chřipce [2]. Avšak i u neočkovaných australských osob je relativně vysoké procento těch, kteří mají protektivní titr protilátek, a lze jen spekulovat, proč tomu tak je.

Jedním z vysvětlení může být podobnost současného pandemického kmene s předchozími H1N1 viry chřipky. Nejvíce se diskutuje virus v pseudopandemii v roce 1977. To je asi také důvod, proč se pandemický virus zatím „vyžívá“ mezi mladými lidmi, kteří doposud nebyli očkováni a neprodělali ani chřipku v roce 1977. Navíc mladá generace má daleko více sociálních kontaktů a i více cestuje.

To je důvodem vysokého nárůstu onemocnění v cestovatelských velmocích (Velká Británie a Německo) během letních prázdnin. Je to také příčinou onemocnění studentů gymnázia v Českých Budějovicích. Moje doporučení je jednoduché, nechat se očkovat proti sezónní chřipce a s jakýmkoliv odstupem delším než 14 dnů si nechat aplikovat vakcínu pandemickou.

Určitě bude s výhodou, pokud si očkované osoby nechají každou z nich aplikovat do rozdílných deltových svalů (jednoduše jednu vpravo a druhou vlevo).

V pandemické vakcíně jsou jedy – Ano či ne?

O vakcíně Pandemrix®, která má být použita v ČR, se často diskutuje a trnem v oku laikům i neinformovaným odborníkům je především adjuvantní prostředek AS03 a jeho hlavní součást skvalen, kterého obsahuje 10,69 mg [3].

Jen pro neinformované uvádím, že od roku 1999 je zaregistrovaná vakcína Fluad® (od jiného výrobce) proti sezónní chřipce, která obsahuje též skvalen (o cca 1 mg méně), a u nás se používá pro očkování seniorské populace.

Bezpečnostní data od obou výrobců adjuvantních prostředků doposud neukazují žádné závažné nežádoucí účinky v souvislosti s podáním vakcín s obsahem uvedených adjuvantních prostředků. Skvalen je přirozená látka živočišného i rostlinného původu [4], která je známa již téměř sto let.

Je hlavní složkou jaterního tuku malých žraloků žijících v hlubokých chladných vodách jižního Pacifiku. Po objevení složení skvalenu v roce 1931 zájem o tuto sloučeninu vzrostl, neboť existovala domněnka, že umožňuje žralokům přežít v hloubkách 500–1000 metrů. Skvalen se tvoří v těle v játrech a dále se přijímá potravou.

V zemích kolem Středozemního moře se na základě epidemiologických vyšetřování zjistil podstatně nižší výskyt rakoviny než v ostatních vyspělých zemích. Za hlavní faktor tohoto zjištění se považuje vysoká konzumace olivového oleje. Olivový olej obsahuje řadu tzv. fytonutrientů, mezi které patří i skvalen. A právě skvalenu se přisuzuje tento pozitivní účinek olivového oleje. Vzhledem ke svým účinkům na organismus se řadí mezi tzv. nutraceutika [4].

AS03 jako součást vakcín znám z klinických hodnocení; do dnešního dne se aplikovalo v našem centru několik tisíc dávek vakcíny proti chřipce s obsahem adjuvantního prostředku AS03 a tedy i skvalenu. I v našem centru nebyly pozorovány žádné významnější, neočekávané nežádoucí účinky.

Po vakcinaci proti pandemické chřipce se umírá – je zemřelých málo nebo moc?

Některá naše media velmi rychle upozornila na fakt, že ve Švédsku zemřeli „nějací“ lidé v určité časové souvislosti s aplikací stejné vakcíny, která se má použít i u nás. A zase se nesly hlasy o tom, ať pokusnými králíky zůstanou jen Švédové a nás ochrání nejlépe naše víra či slivovice. Nikdo to již dále nezkoumal ani neanalyzoval.

Ve Švédsku se totiž aplikovalo celkem 1 400 000 dávek vakcíny a během 15denního období bylo hlášeno 5 úmrtí, 37 alergických reakcí (z toho 5 anafylaktických, dále bylo zaznamenáno cca 200 hlášení od lékařů a 400-500 od očkovaných osob jako místní (bolestivost, zarudnutí) nebo celkové reakce (chřipce podobné symptomy).

Zemřelí byli tři starší 74 let se závažnými chronickými onemocněními a dva mladší. U jednoho z mladších je již pitva provedena a prokázala celkovou aterosklerózu a prodělaný infarkt myokardu. Pokud bychom chtěli mít senzaci pro media mohli bychom napsat: „Z 1,4 miliónu očkovaných osob ve Švédsku zemřelo za 15 dní (polovinu měsíce) 5 osob“ [5].

Z toho bychom měli odvodit, že ve stejné populaci zemře za měsíc 10 osob a za jeden rok pak 120 osob. A to bylo v populaci 1,4 miliónu osob. V 10 miliónech naší populace by to tedy bylo 852 osob – daleko více lidí umírá ročně u nás jen na silnicích při automobilových nehodách.

Co by se asi stalo, kdyby umíralo v Česku za rok jen 852 lidí? Už vidím krůpěje potu na čele pana ministra financí Eduarda Janoty, když si představí sumu mandatorních výdajů na důchody.

Z výše uvedeného by zase média či nějaký demagog mohl uvažovat o tom, že vakcína Pandemrix® má vlastně vysoce protektivní účinek a prodlužuje život – realista a člověk znalý věci by řekl, že počet úmrtí je asi menší než očekávaný. Ostatní hlášené příznaky jsou ve frekvenci natolik nízké, že znovu zdůrazňují velmi dobrý reaktogenní profil vakcíny proti pandemické chřipce.

Co na závěr – jde o osobní rozhodnutí a osobní odpovědnost

Vakcína proti prasečí chřipce je velmi démonizovaná (asi 100x než vakcína proti sezónní chřipce a ta není oblíbená už vůbec) a je jen na lidech, zda si ji nechají aplikovat.

Myslím si, že všichni, kteří mají být očkováni proti pandemické chřipce, to mají jako se sledováním televize (považuji-li ji za špatnou tak ji vypnu).

Lidé si musí uvědomit, že nejcennější v životě je zdraví, a je jen na nich, zda si zváží rizika vakcíny proti prasečí chřipce či onemocnění prasečí chřipkou, a podle toho se rozhodnou. Doufám, že v mém článku nalezli informace pro své rozhodnutí.

Literatura:

Greenberg ME, Lai MH, Hartel GF, Wichems CH, Gittleson C, Bennet J, et al: Response after One Dose of a Monovalent Influenza A (H1N1) 2009 Vaccine — Preliminary Report. N Engl J Med. 2009 Sep 10.
Garcia-Garcia L, Valdespino-Gómez JL, Lazcano-Ponce E, Jimenez-Corona A, Higuera-Iglesias A, Cruz-Hervert P, Cano-Arellano B et al: Partial protection of seasonal trivalent inactivated vaccine against novel pandemic influenza A/H1N1 2009: case-control study in Mexico City. BMJ. 2009 Oct 6;339:b3928.
SPC vakcíny Pandemrix®: www.sukl.cz
Skvalen – informace v rámci informačního servisu (Infopultu) ÚZPI: zde
Zpráva z očkování proti pandemické chřipce ve Švédsku: zde