WHO: Skončila pandemie prasečí chřipky – vše o zdraví

Současné řádění nového koronaviru a nemoci COVID-19 přidusilo celý svět: doplácí na něj globální ekonomika a ve spárech paniky už se ocitli i Češi. Není to přitom tak dlouho, co byla společnost burcována kvůli jiným epidemiím: palcové titulky hlásaly apokalypsu způsobenou viry ptačí nebo prasečí chřipky a veřejnost děsily zkratky SARS a MERS.

Jak tahle nakažlivá rendez-vous lidstva s moderními mory dopadla? Dali jsme si tu práci a zjistili, co se stalo s epidemickými strašáky posledních let.

SARS

Závažný akutní respirační syndrom, nebo také syndrom náhlého selhání dýchání. Epidemii, která zachvátila východ Asie v půlce listopadu 2002, měl na svědomí taktéž koronavirus, ovšem jiného typu. Nemoci způsobené virem SARS-CoV tehdy podlehlo téměř 10 procent nakažených a u většiny pacientů měla velmi závažný průběh.

Konečná bilance se zastavila na osmi tisících infikovaných a 774 mrtvých. Nákaza se postupně rozšířila do 30 zemí světa, ale její ohnisko zůstalo v Číně. Tam se také díky přísným protiepidemickým opatřením (především důsledné karanténě) podařilo virus na jaře 2003 dostat pod kontrolu.

WHO: Skončila pandemie prasečí chřipky – vše o zdraví

S jedinou výjimkou – v roce 2004 nedodržela mladá doktorandka v pekingském Národním virologickém institutu bezpečnostní procedury a nakazila se při výzkumu živého viru SARS-CoV. Nemoc od ní chytilo osm dalších lidí a její matka na onemocnění zemřela.

Napodruhé se ale úřadům podařilo dostat virus rychle pod kontrolu a během měsíce bylo po všem. Od té doby se nemocí SARS nikdo nenakazil.

Ptačí chřipka

Na přelomu tisíciletí se začaly v Číně objevovat případy nakažení člověka agresivními a vysoce patogenními viry ptačí chřipky. Influenza typu H5N1 měla u lidí velmi závažný průběh a vysoké procento nakažených zemřelo.

S šířením nákazy mezi drůbeží kolísaly i počty nemocných mezi lidmi, a ačkoli nebyl potvrzen případ přenosu ptačí chřipky z člověka na člověka, panika byla nakažlivější než samotný virus. Světová zdravotnická organizace (WHO) ptačí chřipku dosud sleduje a každý rok zaznamená několik případů nákazy, v současnosti hlavně kmeny H7N9 a nově i H7N4.

Prasečí chřipka

V březnu roku 2009 se v Mexiku objevil nový typ chřipky, později identifikované jako kmen influenzy H1N1, respektive A/H1N1. Odborné kruhy brzy upustily od nazývání chřipky „prasečí“ a používají název mexická, protože s výzkumem nové mutace viru se ukázalo, že virus obsahuje geny lidské, ptačí i prasečí chřipky.

Během prvních měsíců virus mutoval a ze zpočátku alarmující úmrtnosti, hlavně na území Mexika, se do konce roku dostal na mnohem nižší čísla. Například ve Spojených státech, kam se nákaza rychle rozšířila, za celý rok 2009 zemřelo 0,02 procenta nakažených.

Během roku 2010 se mexická chřipka dál šířila světem, potvrzené případy zaznamenaly v podstatě všechny země světa a naprostá většina i případy smrtelné.

WHO: Skončila pandemie prasečí chřipky – vše o zdraví
Potvrzené případy mexické prasečí chřipky ve světě | Repro Wikipedia

Na jaře 2010 začaly první hromadné vakcinace, například na Kubě nebo v Kambodži. V polovině roku 2010 WHO označila pandemii mexické chřipky za ukončenou. Potvrzených nákaz virem H1N1 bylo celkem 18 500, ovšem testování zdaleka neprobíhalo plošně.

Údaje WHO nebo amerického Úřadu pro kontrolování nemocí (CDC) hovoří celkem o desítkách milionů nakažených a více než o 284 tisících mrtvých. Virus sice od roku 2010 nadále nemutuje, ale v populaci se nepřestává vyskytovat: stal se běžným sezonním virem zodpovědným i za chřipkovou epidemii v Česku.

(Sezonní chřipka ročně po celém světě zabije podle WHO na 650 tisíc lidí.)

MERS

Závažná nemoc, která jako chřipka začíná, pokračuje vážným zápalem plic a končí selháním ledvin, vyděsila svět v roce 2012. Tehdy toto onemocnění způsobené taktéž koronavirem, ovšem typu MERS-CoV, začalo kosit obyvatele na Blízkém východě.

Absolutní čísla u MERS nejsou tak závratná, po celém světě se nemocí nakazilo necelých 2500 lidí, ovšem více třetina z nich zemřela. Horší statistiku má z novodobých epidemií pouze ebola. MERS se na rozdíl od SARS nepodařilo dodnes dostat pod kontrolu a případy nákazou se objevují stále: naposledy na přelomu roku 19 nakažených a devět mrtvých v Saúdské Arábii.

Zika

Horečka zika, přenášená komáry, za sebou sice nenechává stopu stovek nebo tisíců obětí, ale celý svět před pěti lety děsila i navzdory tomu. Vysoké riziko nákaza znamenala pro těhotné ženy, kterým se po prodělání nemoci rodily děti s nevyvinutým mozkem.

Vývojovou poruchu nazvanou mikrocefalie související s virem zika zaznamenala WHO u 2439 dětí, nakaženo bylo přes milion dospělých.

Zika se šířila epidemicky v roce 2015 a 2016 hlavně v Jižní Americe – potom začaly vlády jednotlivých států aktivně bojovat s komáry a počet případů klesl.

Nakažení zikou se ale objevují dál, naposledy loni na podzim ve Francii, na pobřeží mezi Marseilles a Nice.

Ebola

Tato krvácivá horečka je jednou z nejnebezpečnějších nákaz, s jakou se kdy lidstvo setkalo. Poprvé se objevila v roce 1976 v rovníkové Africe a v následujících desetiletích tam propukla nákaza ještě několikrát.

Ebola s sebou vždy nesla vysokou nakažlivost a obrovskou letalitu: na nemoc umírala polovina až 90 procent nakažených. Zároveň se jednotlivá vzplanutí eboly v historii dařilo držet relativně pod kontrolou a nikdy se nenakazilo víc než 500 lidí – tedy až do roku 2014, kdy se západní Afrikou začala šířit epidemie způsobená filovirem ebola.

WHO: Skončila pandemie prasečí chřipky – vše o zdraví

Tamní vlády i mezinárodní organizace s ní bojovaly celé dva roky a nakonec měla na svědomí téměř 30 tisíc nakažených a víc než 11 tisíc mrtvých. V roce 2016 se nákazu na několik let podařilo dostat pod kontrolu, ale posléze se znovu objevila a v Kongu a Ugandě od té doby WHO eviduje dalších více než tři tisíce nakažených a přes dva tisíce mrtvých.

AIDS

Myslíte si, že do tohoto výčtu nepatří? Naopak. Virus HIV je největší epidemie moderní doby, která má ve světě od konce 80. let na svědomí 37 milionů životů.

Dnes už sice máme – i díky českým vědcům – přístup k antivirotikům, která pomáhají virus HIV u nakažených držet pod kontrolou, ale problém trvá a navzdory rasistickým předsudkům rozhodně netrápí jen Afriku. V počtu nakažených jsou například Rusko nebo Litva před státy jako Niger nebo Somálsko.

V uplynulém desetiletí tak přesahoval počet obětí ročně jeden milion. Ještě jednou: milion lidí ročně zemře na AIDS. A oproti koronaviru, SARS nebo ebole má i v Česku na svědomí stovky mrtvých. Než stát ve frontě na roušky, raději zainvestujte do balíčku kondomů!

Co nás (zatím) naučila velká pandemie prasečí chřipky

WHO: Skončila pandemie prasečí chřipky – vše o zdraví

Sleduji vývoj názorů na nebezpečí „pandemické“ H1N1 chřipky od prvních případů této infekční nemoci v Mexiku v březnu 2009. Zdroji mých informací byly prestižní odborné časopisy, údaje z Centra pro kontrolu nemocí (Center for Disease Control, CDC) a uznávané učebnice virologie. To proto, že s použitím takových zdrojů je možné integrovat a korelovat dřívější zkušenosti s epidemiemi a pandemiemi.

Jak uvidíte, značná část mého materiálu pochází z oficiálních zdrojů v USA, jako jsou již zmíněné CDC, Národní ústav zdraví (National Institute of Health, NIH), Národní ústav pro alergii a infekční nemoci (National Institute of Allergy and Infectious Diseases, NIAID) a renomovaný lékařský časopis New England Journal of Medicine (NEJM). Na samém začátku, dokonce ještě před tím, než Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila 6. stupeň pandemie, spustila skupina vědců poplach, že se může objevit strašná a smrtící pandemie, kterou očekávají již celou polovinu století. Je přirozené, že výrobci vakcín dělali všechno pro to, aby mohli živit tento strach, a tiše připravovali jednání s WHO, aby byli mezi těmi, kteří budou vybráni pro výrobu a dodávky „pandemických“ vakcín pro svět. Je zjevné, že posvěcení WHO může zajistit zisky ve výši desítek miliard.

Začátky

Jakmile se infekce prasečí chřipky začala šířit v USA a pak i v dalších částech světa, začaly se ukazovat její zvláštní rysy.

Ti, kteří se narodili před rokem 1950, zjevně vykazovali vyšší stupeň odolnosti k nákaze, zatímco pro osoby ve věku 25 – 40 let se tato infekce jevila poněkud více patogenní. Oficiální zdroje brzy prohlásily, že nemoc je v porovnání se sezonní chřipkou obzvláště riziková pro těhotné ženy.

Jak uvidíme později, toto byla grandiózní lež. Jakmile byla vyhlášena pandemie, virologové testovali potenci viru pomocí konvenčních metod, což znamenalo nakažení pokusných zvířat – fretek.

Zjistili, že se jedná o virus typu H1N1, který není o nic víc patogenní než běžná sezonní chřipka, i přesto, že dokáže proniknout poněkud hlouběji do plic. V žádném případě nedosáhl patogenity viru H1N1 z let 1917 – 1918. Nenapadal jiné tkáně, a co je mimořádně důležité, neinfikoval mozek.

Následně bylo třeba otestovat schopnost viru šířit se v populaci. Výsledky těchto testů byly poněkud kontroverzní, nicméně nejlepší získané důkazy svědčily o tom, že virus se nešíří mezi lidmi příliš dobře. Studie CDC zjistila, že v rodině nakaženého pacienta bylo infikováno pouze 10 % jiných členů rodiny, což je velmi nízká nakažlivost.

To bylo později potvrzeno i ve studii hodnotící zkušenosti ze státu New York, kde se nakazilo pouhých 6,5 % populace, což bylo velmi vzdálené od předpovídané až 50% nakažlivosti, před jakou varoval prezidentský výbor poradců pro vědu a technologie (President’s Council of Advisors on Science and Technology, PCAST).

Je velmi poučné si připomenout, že v průběhu epidemie z let 1917 – 18 byla infikovanost chřipkou v USA 30 %.

Předpovídalo se také, že 1,8 milionu lidí bude potřebovat hospitalizaci a 300 000 osob by mohlo skončit na jednotkách intenzivní péče (JIP); že nemocnice budou přetíženy a že JIP nebudou mít dostatek lůžek pro všechny nemocné a umírající.

Počet lidí, kteří by mohli zemřít, se v USA odhadoval na 90 000. Denně jsme dostávali zprávy o tom, že na chřipku umírají mladí zdraví lidé, nejenom ti, kteří mají nemocné srdce, cukrovku, rakovinu a jiné nemoci s oslabením imunitního systému.

Podobné předpovědi se rozšířily i na Austrálii a Nový Zéland. I tyto státy začaly hlásit nárůst nových případů H1N1 a očekávání zvýšené potřeby hospitalizací v průběhu nadcházející zimy.

V poslední době se objevily dva hlavní články, které analyzují zkušenosti z hospitalizace pacientů s prasečí chřipkou jak v USA, tak v Austrálii a na Novém Zélandu.

Tyto velmi zajímavé studie bych rád analyzoval, protože se ukazují dramatické rozdíly mezi tím, co odhaluje věda, a tím, co se šíří ve sdělovacích prostředcích. Jak uvidíte, virus H1N1 je velmi mírný pro naprostou většinu populace!

Zajímavé:  Testováno na kvalitu – vše o zdraví

Zkušenosti z Austrálie a Nového Zélandu

Země na jižní polokouli již prošly zimním obdobím, ve kterém se očekával vrchol chřipkové infekce. Epidemiologové i virologové jsou překvapeni, jak je tato chřipková pandemie na jižní polokouli mírná, s relativně malým počtem úmrtí a hospitalizací ve většině oblastí. Studie publikovaná 8.

října 2009 označená jako studie AZIC zjistila, že z celkové populace 25 milionů obyvatel bylo na JIP umístěno 722 pacientů s potvrzenou nákazou virem H1N1.

Protože CDC a další zdroje uvádějí, že hlavním smrtelným nebezpečím hrozící chřipky je virová pneumonie, zmíněná studie analyzovala počet osob hospitalizovaných s virovou pneumonií za posledních pět let a zjistila, že v roce 2009 to bylo pouhých 37 pacientů, zatímco v roce 2007 jich bylo 69, stejně jako v roce 2008.

Potřeba hospitalizace na JIP se vyskytla u jednoho z 35 714 pacientů, což představuje neuvěřitelně nízké riziko 0,0028 %! Byli to převážně lidé ve věku 25 –  49 let, kteří měli astma nebo jinou plicní chorobu. Nejvyšší procento nutných hospitalizací na JIP bylo u skupiny dětí od narození do jednoho roku, kde byla zaznamenána i nejvyšší úmrtnost.

Je zajímavé, že právě kojenci v tomto věku velmi špatně odpovídají na očkování jak proti sezonní chřipce, tak na vakcínu proti viru H1N1.

Jedna z největších studií zjistila, že děti mladší než čtyři roky nezískávají po očkování proti sezonní chřipce vůbec žádnou imunitu.

Stejně tak studie NIAID dokončená v současné době uvádí, že 75 % dětí mladších než 35 měsíců nezískává po vakcíně proti H1N1 žádnou ochranu a u skupiny dětí ve věku 3 – 9 let se nevytvářejí protilátky po tomto očkování u 65 % dětí.

Očkování proti sezonní chřipce doporučuje CDC a NIH jako ochranu k zajištění lehčího průběhu při nákaze H1N1 (obdobně jako u nás hlavní hygienik – pozn. překladatelky). Je proto důležité vědět, že podle kanadské studie zahrnující 12 milionů osob zvyšuje očkování proti sezonní chřipce riziko onemocnění prasečí chřipkou na dvojnásobek a způsobuje v případě nákazy mnohem vážnější průběh.

V současné době většina zdravotnických autorit souhlasí s tím, že varianta viru H1N1 je zcela mírná, že u většiny osob (99,9 %) má onemocnění krátký a mírný průběh. Jako lékař vím, že každá smrt znamená tragédii. Americká studie zjistila, že nejvyšší pravděpodobnost úmrtí se vyskytuje u lidí nad 65 let, kteří měli vážné zdravotní problémy již před nákazou.

Jedním z opravdových překvapení této i americké studie bylo zjištění, že mezi nejvážnější rizikové faktory vedoucí k nutnosti hospitalizace na JIP patří obezita. Obézní lidé byli hospitalizováni šestkrát častěji než lidé s normální váhou.

Obezita hraje prokazatelnou rizikovou roli i u dětí a těhotných žen, jak si dále ukážeme. To nebylo ve sdělovacích prostředcích nikdy uvedeno.

Obezita je spojena s vyšším výskytem metabolického syndromu a s rezistencí vůči inzulinu, což zvyšuje riziko vážného průběhu infekční nemoci, a to i při nákaze virem s mírnou patogenitou.

Americké zkušenosti

Ve stejném čísle z 8. října 2009 je publikována studie z USA, v níž jsou zhodnoceny údaje z 24 amerických států, ve kterých došlo k rozšíření infekce variantou H1N1 viru.

Musíme si uvědomit, že na rozdíl od většiny chřipkových epidemií v USA tato epidemie začala brzy a na konci září se přiblížila k vrcholu s tím, že na konci října by se měl počet nemocných snižovat. Studie zahrnuje 13 217 případů infekce s 1082 hospitalizovanými pacienty.

Z hospitalizovaných pacientů mělo 83 % jiné vážné zdravotní problémy, takže z 24 států to bylo 292 lidí, kteří onemocněli pouze nákazou virem H1N1 natolik vážně, aby museli být hospitalizováni. Pouze 67 osob z desítek milionů lidí ve 24 státech skončilo na JIP.

Z těchto 67 pacientů 19 zemřelo, přičemž 67 % z nich mělo jiné vážné onemocnění. Z 24 států USA zemřelo tedy pouze 6 pacientů, kteří byli před nákazou virem H1N1 považováni za zdravé.

Je toto důvodem a ospravedlněním pro zahájení masivní očkovací kampaně? Pacienti, kteří zemřeli, byli buď staršího věku, nebo jim byla podávána antivirotika později než za 48 hodin od začátku nemoci. Nebyla nalezena žádná korelace v souvislosti s očkováním proti sezonní chřipce. Ti, kterým byla podána antivirotika (Tamiflu nebo Relenza) v průběhu prvních 48 hodin, zpravidla nezemřeli.

CBS (CBS Broadcasting Inc. je americká televizní síť) provedla přešetření hlášených případů ve všech padesáti státech USA.

Zjistili například, že v Georgii bylo 97 % hlášených případů negativních na H1N1, na Aljašce bylo pouze 1 % hlášených případů pozitivních a 93 % bylo negativních na jakoukoliv chřipku, v Kalifornii byla pouze 2 % H1N1 pozitivní a 12 % představovaly jiné chřipkové viry a ostatní hlášené případy byly negativní na jakoukoliv chřipku. Odborníci tvrdí, že pacienti byli nachlazení nebo měli onemocnění horních dýchacích cest, což není totéž co chřipka.

A co se týče dětí, které jsou hlavním terčem obav ze strany masových sdělovacích prostředků a vládních agentur? Tato studie zjistila, že 60 % hospitalizovaných dětí mělo jiné zdravotní problémy a 30 % bylo obézních. Předchozí studie CDC uvádí, že dvě třetiny dětí, které zemřely, měly neurologické problémy nebo plicní onemocnění, jako např. astma.

To ve svých důsledcích znamená, že z populace 301 milionů obyvatel zemřelo 34 zdravých dětí. Podle údajů CDC zabila sezonní chřipka v loňském roce 116 dětí.

Je ironií, že v roce 2003, kdy bylo zavedeno očkování malých dětí proti sezonní chřipce, se zvýšila průměrná roční  úmrtnost na chřipku oproti letům 1999 – 2002 sedmkrát! To není nic překvapujícího, protože víme, že rtuť ve vakcínách potlačuje imunitu.

Těhotné ženy a virus H1N1

Jsem skutečně zneklidňován tím, že CDC, lékaři a média zdůrazňují, že by touto experimentální vakcínou měly být očkovány všechny těhotné ženy.

Média opakují, že tato vakcína je vyráběna naprosto stejně jako vakcína proti sezonní chřipce, a je proto bezpečná, ačkoliv tomu tak ve skutečnosti není. V Austrálii a na Novém Zélandu je dohromady 250 000 těhotných žen.

Z nich bylo hospitalizováno na JIP pouze 66, což znamená incidenci 1 žena na 3800 těhotných čili riziko 0,03 %. Těhotné ženy z těchto dvou zemí se mohou cítit bezpečné při vědomí, že mají 99,97%  naději, že neonemocní natolik, aby musely být hospitalizovány na JIP.

A proč skončilo na JIP oněch 66 těhotných žen? Studie z Austrálie a Nového Zélandu skutečně zjistila, že v souladu s poznatky americké studie byly tyto těhotné ženy buď obézní, nebo měly vážný zdravotní problém, který byl spojen s obezitou.

K téměř stejným číslům došla i americká studie. Tam lékaři při svých úvahách připomínají, že nebyli schopni brát v úvahu, kolik těhotných žen užívá drogy nebo kolik jich žije v chudobě spojené s podvýživou vedoucí ke snížení imunity.

Nicméně pro těhotné ženy může znamenat speciální nebezpečí samotná vakcína. Vždy totiž patřilo k základním principům medicíny, že by se neměla očkovat těhotná žena s výjimkou extrémních případů ohrožujících život dítěte.

V současné době jsme svědky dvou příkladů závažného porušení této zásady. Když byla uvedena na trh vakcína Gardasil proti HPV (lidský papilomavirus), doporučil její výrobce Merck, aby byla podávána těhotným ženám.

Krátce po jejím zavedení byla tato nebezpečná praxe zastavena, protože se zvýšil počet potratů a počet novorozenců s vážnými malformacemi.

Dnes je již dobře známo, že pokud se stimuluje imunitní systém ženy v průběhu druhého a třetího trimestru těhotenství, výrazně se zvyšuje riziko vzniku autismu v raném dětství nebo schizofrenie v pozdějším věku. Zvyšuje se výrazně pravděpodobnost poruch ve vývoji nervové soustavy a s tím spojených poruch chování u dětí.

Zatímco studie u laboratorních zvířat přesvědčivě ukazují, že očkování poškozuje vývoj plodu, neexistují žádné podobné studie, které by prokazovaly bezpečnost vakcinace těhotných žen pro vývoj člověka.

Hewitson se spolupracovníky zjistila, že vakcína proti hepatitidě B podávaná nyní v mnoha státech novorozencům způsobuje při podání novorozeným opicím abnormální vývoj mozkového kmene.

Touto vakcínou už byly očkovány desítky milionů kojenců, aniž by se v jejich tělíčkách vytvářely protilátky, navíc proti infekci, která je neohrožuje.

Co všechno o vakcíně proti prasečí chřipce ještě nevíme?

Zatímco americký kongres vyhlásil stav nouze umožňující lékařům zbavit se zodpovědnosti za následky komplikací po očkování touto novou vakcínou, pojišťovací společnosti v Austrálii odmítly pojistit lékaře, kteří budou očkovat, z toho důvodu, že vakcína byla vytvořena příliš rychle, a je tudíž stále experimentální.

Sdělovací prostředky a představitelé oficiálních zdravotnických institucí opakovaně šíří ujišťování, že vakcína je bezpečná zejména proto, že je obdobná jako vakcína proti sezonní chřipce.

Avšak co všechno ještě nevíme ani o této vakcíně, která je vyráběna po desítky let? O čem všem se stále ještě dohadujeme? Cožpak může někdo trvat na tom, že rtuť obsažená ve vakcíně proti sezonní chřipce je neškodná pro dětský organismus? Kolik z nově zavedených vakcín přináší tragické a dosud nerozpoznané důsledky pro další a další generace? Zmíněná vakcína proti HiB je spojována s hrozbou onemocnění makrofágní myofascitidou  a vážnou demencí již u dětí. Miliony mladých dívek byly očkovány vakcínou Gardasil; mnohé z nich zemřely, po mnoha měsících jako těhotné matky přicházejí o svoje děti, novorozenci se rodí s deformacemi tělíček.

V médiích jsou lidé ujišťováni o naprosté bezpečnosti a účinnosti vakcíny proti prasečí chřipce.

Výsledky testování publikované v NEJM jsou velice instruktivní, protože ukazují, že testy bezpečnosti a sledování vedlejších účinků byly prováděny pouze 7 dní po očkování, a to u skupin čítajících pouze 15 osob.

Například syndrom Gullian-Barré, nebezpečná paralýza, se může projevit za několik měsíců, stejně jako křeče, poruchy chování a neurologické problémy u dětí.

Je otázkou, proč vlády a jejich představitelé tak ochotně živí tuto paniku a strach z nemoci, jež má velmi mírný průběh.

Proč mluvíme o nutnosti povinného očkování každého muže, ženy a dítěte? Je také zajímavé, že autoři bezpečnostních studií vakcíny proti prasečí chřipce jsou zaměstnanci výrobce vakcíny CSL Biotherapeutics.

Co všechno ještě o vakcínách nevíme? Program masového očkování těhotných žen vakcínou proti H1N1 viru představuje v historii lidstva největší experiment na těhotných ženách a může vyústit do monumentální katastrofy.

Zajímavé:  Jezte s přehledem – vše o zdraví

WHO: Pandemie prasečí chřipky skončila, teď jsme v další fázi

Generální ředitelka WHO Margaret Čchanová oznámila, že období pandemie prasečí chřipky je u konce. Svět tak teď přechází do takzvané postpandemické fáze.

Mezinárodní zdravotnická organizace se tak rozhodla na základě doporučení krizového štábu. Ten jí předložil výsledky epidemiologických měření současných případů onemocnění, která probíhala na jižní polokouli, kde je v současnosti zimní období. Tým tam zkoumal, zda se virus nechoval jen jako sezónní chřipka, oznámil mluvčí Gregory Hartl.

Celé úterní zasedání se odehrávalo formou videokonference, sama Čchanová přitom komunikovala ze svého rodného Hong Kongu. Mezi odborníky, kteří se rozhovorů zúčastnili, byl i John Mackenzie, australský expert, jenž výboru patnácti externích vědců předsedal.

Identity ostatních jsou ale drženy v tajnosti – organizace tak chce zabránit jejich možnému vlivu na farmaceutický průmysl, jednotlivé vlády i další zájmové skupiny.

Čchanová během oznámení ukončení pandemie také zdůraznila, že protichřipkové vakcíny, které nashromáždily vlády po celém světě, jsou stále účinné. A virus tak prý bude v příštích letech vyvolávat pouze sezónní chřipku.¨

Hlavní hygienik České republiky Michael Vít, nicméně řekl, že odvolání pandemie nic nemění na opatřeních na ochranu obyvatel ČR. I nadále pokračuje monitorování výskytu chřipkových virů a ve strategických zásobách zůstávají nakoupené vakcíny a antivirotika. Na podzim se bude očkovat vakcínou, která ochrání proti běžné i prasečí chřipce.

„Pro Česko se v současné době nic nemění, protože máme pravidelné sledování akutních respiračních nákaz, které jsou nyní velmi nízké a odpovídají sezonnímu výskytu. Neočekáváme, že by na podzim přišla druhá vlna pandemické chřipky A/H1N1,“ uvedl v rozhovoru pro ČTK. 

Alena Šteflová z české kanceláře WHO řekla, že v „postpandemické“ fázi se monitoruje výskyt viru a závažné komplikace a vyvozuje se poučení do budoucna. „Důležité je, že vše zvolna utichá a zároveň se vyhodnocuje účinnost dosavadních opatření,“ dodala.

Očkování si teď bude hradit každý sám 

Česko má podle usnesení vlády zhodnotit po skončení pandemie zkušenosti s jejím zvládáním a do 30. června 2011 podle toho upravit pandemický plán.

Zatímco očkování v době pandemie hradil stát, nadcházející sezonní očkování už budou jako obvykle platit pacientům se zdravotní indikací a seniorům od 65 let zdravotní pojišťovny.

Vakcína už bude kombinovaná, bude tedy chránit proti běžné sezonní i pandemické chřipce. „Bude v ní zástupce kmene B, A/H1N1 a zřejmě také H3N2,“ upřesnil Vít.

Změny v pandemickém plánu budou spočívat například v tom, že pro zdravotníky už nebude očkování povinné, stejně je to i jinde v Evropě.

Zdravotníci očkování odmítali, prezident České lékařské komory Milan Kubek řekl, že nejsou pokusní králíci, aby vakcínu na sobě ověřovali.

Očkování odmítl například i prezident republiky Václav Klaus a tehdejší premiér Jan Fischer. Část vakcín se zbytečně vyhodila.

Česko nakoupilo milion dávek za 220 milionů korun, původně se mělo očkovat dvěma dávkami, testy prokázaly, že většině stačí jedna. Vakcína tedy stačila pro milion lidí, očkovat se dalo jen necelých 70 tisíc.

Výrobce odebral zpět zhruba 300 tisíc dávek, státu zůstalo zhruba 600 tisíc dávek. Vakcíny, které lze využít až do konce příštího roku, se použijí na očkování, pokud se v nastávající sezoně vyskytne kmen prasečí chřipky.

Zbylé vakcíny, jimž projde použitelnost, se vyhodí.

Podle Víta měli nedůvěru k očkování nejen Češi, potýkala se s ní většina zemí EU i světa. Očkovat se dalo méně lidí, než vlády původně plánovaly, vakcínu vracela výrobci se ztrátou řada zemí. Nechuť k očkování se prý projeví i vůči běžné chřipce. Plánuje proto ve spolupráci s praktickými lékaři osvětovou kampaň.

„Chřipka není běžné onemocnění a u chronických pacientů může závažně zhoršit jejich základní onemocnění, ať jsou to nemoci srdce a cév nebo dýchacího či vylučovacího traktu,“ varoval. Podle závažnosti epidemie se úmrtnost na běžnou chřipku v ČR pohybuje ročně mezi 1500 až 2000 lidí.

WHO celosvětovou pandemii vyhlásila 11. června 2009. Od té chvíle viru H1N1 oficiálně podlehlo 18 449 lidí. Jak ale připouští agentura Reuters, skutečné číslo bude nejspíš mnohem vyšší. 

Španělská chřipka – kdy byla, počet obětí

Španělská chřipka je označení celosvětové chřipkové pandemie. Smrtnost pandemie je odhadována na 3–5 procent, počet obětí se udává mezi 20 a 100 miliony, odpovídající 10 až 20 % z celkově nakažených lidí.

Španělská chřipka probíhala v letech 1918 až 1920, trvala tedy zhruba 2 roky.

Začátek španělské chřipky

Původ španělské chřipky není známý. Jako pravděpodobný se udává zdroj v Asii, ale jako další možné země původu se označují americký Kansas nebo evropská fronta první světové války, kde čtyři roky žili v blátivých zákopech milióny vojáků.

Španělskou chřipku způsobil virus chřipky typu A (H1N1).

Španělská chřipka vlny

Španělská chřipka působila ve čtyřech vlnách:

  • jaro až léto 1918 (lidmi zlehčována, zatím méně obětí, hlavně Itálie, Španělsko a Velká Británie)
  • podzim 1918 (propukla už v silné vražedné síle, úmrtnost několikanásobně vyšší)
  • začátek roku 1919
  • 1920

Konec španělské chřipky

Španělská chřipka skončila v roce 1920, kdy už byla světová populace promořena a vytvořila se tak kolektivní imunita. Infekce už v té době stihla zahltit celý svět, a nebylo dost dalších lidí náchylných k nákaze.

Počet obětí španělské chřipky

Smrtnost pandemie je odhadována na 3 – 5 procent, počet obětí se různí podle zdrojů, udává se mezi 20 a 100 miliony. Španělské chřipce tedy pravděpodobně podlehlo více lidí než kolik obětí přinesla první světová válka. 

Dnešní výzkum řadí mezi příčiny vysoké úmrtnosti a neobvyklého věkového profilu obětí efekt „cytokinové bouře“ – virus zhoršil příznaky, zvýšil úmrtnost a způsobil přehnanou reakci imunitního systému. Tudíž více umírali lidé se silnějším imunitním systémem, především dospělí mezi 20 a 45 lety.

Španělská chřipka v Čechách

V Čechách zaznamenal jako první španělskou chřipku lékař Ernst Guth v dubnu 1918, tedy mezi první a druhou vlnou španělské chřipky ve světě. Oficiálně první člověk v Čechách podlehl na španělskou chřipku v září 1918. Zřejmě se však nejednalo o skutečně první úmrtí zaviněné španělskou chřipkou, pouze o první úředně potvrzené.

Pokud jde o počet obětí v českých zemích, tak historik lékařství Harald Salfellner předpokládá, že excesová mortalita v důsledku španělské chřipky v letech 1918 – 1920 dosáhla 44 – 75 tisíc civilistů a  2 – 5 tisíc vojáků.

Příznaky španělské chřipky

Mezi příznaky španělské chřipky byly horečka, plicní problémy, kašel, lapání po vzduchu, nechuť k jídlu, potivost. Smrt přicházela po 1 až 6 dnech.

Léčba španělské chřipky

V době španělské chřipky neexistovala žádná spolehlivá léčba. Lidé se tak museli soustředit na prevenci.

Roušky proti španělské chřipce

I v době španělské chřipky se zaváděla opatření jako nošení roušek přes obličej, izolace nakažených, udržování vzdálenosti od nemocných, zavírání veřejných budov a mytí rukou. Nenošení roušek se údajně finančně pokutovalo. Ve střední Evropě bylo však zakrývání úst kontroverzní a spíše výjimečné. 

Očkování na španělskou chřipku

Ačkoli se na sociálních sítích rozšířila informace o tom, že španělskou chřipku způsobilo očkování, vakcíny proti chřipce se ve skutečnosti začaly ve větším množství produkovat až během druhé světové války v USA, tudíž nemohly být příčinou pandemie. 

Proč se španělská chřipka jmenuje španělská

Válečná cenzura počátek pandemie zastírala. Země se vzájemně podezíraly z úmyslného šíření nemoci, a tak nebyly ochotné přiznávat epidemii. Španělsko však byla neutrální země, a tak se se zde informace o nemoci volně šířily – nebyl zde důvod mlčet.

Noviny ve Španělsku psaly o nemoci krále Alfonsa XIII., o tisicích obětí a o tramvajích v Barceloně, které neměl kdo řídit.

Do povědomí lidí se proto dostávaly informace právě ze Španělska, a proto se španělská chřipka nazývá španělská, přestože to s původem vzniku nemoci nemá nic společného.

Panika je zbytečná. Prasečí chřipka zabíjí podprůměrně

Zdravotní bilance nového viru nedosahuje úrovně běžné sezónní chřipky

Analýza – Na prvním českém úmrtí způsobeném prasečí chřipkou je – při vší tragičnosti – jen jediné opravdové překvapení. Vše ostatní je běžnou součástí smutného světa nemocí a dalo se očekávat.

Virus nové chřipky už v Česku několik měsíců cirkuluje. Potvrzeny bylo něco přes tři stovky nakažených, u nichž nemoc zpravidla probíhala velmi mírně. Bylo však jen otázkou počtu pravděpodobnosti, kdy virus nakonec i v Česku narazí na někoho oslabeného, kdo mu podlehne – a to se nyní stalo vážně nemocné ženě v karlovarské nemocnici.

Sami lékaři říkají, že by ona nešťastná oběť téměř jistě zemřela, i kdyby se ve svém stavu nakazila jiným chřipkovým kmenem, než byl „pandemický“ H1N1.

Virus se nezhoršuje

Co je podstatné z pohledu nás ostatních potenciálních pacientů: Virus prasečí chřipky naštěstí nemutuje do nebezpečnější podoby. Nepochybně se teď na podzim a v zimě, tedy v době každoroční chřipkové sezóny, bude u nás šířit více a je dost pravděpodobné, že mu podlehnou další lidé.

Zatím se však nezdá, že by se měl vymknout z běžných chřipkových statistik. Zdravotníci říkají, že na běžnou chřipku u nás ročně zemře kolem dvou tisíc lidí, zejména starších a zdravotně oslabených.

Fakticky se však sem započítávají i jiné virové infekce dýchacích cest než jenom ty chřipkové, protože ne vždy se dělají přesné laboratorní rozbory.

V tomto čísle se tedy případná úmrtí způsobená virem prasečí chřipky zcela rozpustí.

Prevence 1: Očkování

Každý z nás však může udělat aspoň něco, aby snížil pravděpodobnost, že se do chřipkových statistik dostane – byť jen jako lehce nemocný.

První variantou je preventivní očkování.

Vakcína proti pandemické chřipce je v rukou státu a bude od půlky listopadu podávána pouze zdravotníkům, nemocným lidem a pracovníkům profesí nejpotřebnějších pro chod společnosti. Protože byla testována a schvalována ve zkráceném řízení, část zdravotníků se jí bojí jako nedostatečně vyzkoušené. Možná tedy ani nebude plně využita.

Zajímavé:  Cervene fleky na penisu - vše o zdraví

Běžná veřejnost má k dispozici jen očkování proti běžné, takzvané sezónní chřipce. Údaje ze světa zatím naznačují, že i to o něco zvyšuje odolnost rovněž vůči chřipce prasečí.

Prevence 2: Posilování imunity

Druhou obrannou strategií pak je zvyšování přirozené odolnosti organismu dávno známými a osvědčenými postupy. Tedy: jíst pestrou stravu s dostatkem ovoce a zeleniny, chodit na vzduch, otužovat se, neoslabovat si dýchací soustavu kouřením. To vše posiluje lidský imunitní systém.

K tomu se přidává dodržování běžné hygieny, včetně mytí rukou mýdlem před jídlem i během dne. A také nepřecházení chřipky (ať už sezónní nebo pandemické) a dalších nemocí – včasné léčení brání komplikacím.

Záhadná souhra

U tragického případu prasečí chřipky v Karlových Varech zůstává jen jediná záhada.

V tamní nemocnici se ve stejnou chvíli objevili hned dva mladí, ale vážně nemocní pacienti, jejichž zdravotní stav zkomplikovala zřejmě prasečí chřipka. Žena zemřela, muž zůstává ve vážném stavu. Podle dostupných informací se navzájem neznali a do nemocnice byli přijati už nakažení, což by mělo vyloučit, že se infikovali až v ní.

Buď je tedy v tamní oblasti ohnisko, v němž se více rozšířily chřipkové viry a lékařům ještě zatopí. Anebo, doufejme, prostě jde o obyčejnou velkou náhodu, jaké se občas stávají.

Nákaza prasečí chřipkou zabila od listopadu v Íránu 112 lidí

Je Miloš Zeman pro děti dobrým vzorem? Deník se ptal učitelů z celé ČR ČTK

Teherán – Nákaza prasečí chřipkou usmrtila od poloviny listopadu v Íránu již 112 lidí, informovala dnes tamní média. Onemocnění podlehl i první zdravotník. Dalších 1190 osob, u kterých lékaři zjistili přítomnosti viru H1N1, skončilo v nemocnici.

Očkování proti prasečí chřipce. | Foto: čtk

„Vakcíny i laboratorní vybavení pro určení diagnózy jsou 24 hodin k dispozici po celé zemi,“ citovala agentura AFP zástupce íránského ministerstva zdravotnictví Mohammada Mahdího Gúju. Nákaza je prý pod kontrolou a její „první a vážnější vlna“ by měla v příštích dnech opadnout.

K většině úmrtí došlo na jihovýchodě země, ostatní provincie byly nákazou zasaženy jen ojediněle. Prvním zdravotníkem, který zemřel, když se nakazil od pacientů, se stala zdravotní sestra v severovýchodním městě Níšápúr. Íránské úřady již dříve varovaly, že se prasečí chřipka může rozšířit i do Teheránu a do dalších provincií na severu a západě země.

Virus H1N1, který vznikl smíšením virů prasečí, lidské a ptačí chřipky, se objevil před šesti lety. Šíří se vzduchem a napadá dýchací ústrojí člověka. Nakažení pak trpí rýmou, kašlem, bolestmi hlavy a krku, mají vysoké horečky; častou komplikací může být i zápal plic.

V červnu 2009 byla vyhlášena pandemie prasečí chřipky, celosvětově jí podlehlo na 18.500 lidí. V České republice se touto chřipkou nakazilo celkem 2477 osob a do března 2010 na ni 102 lidí zemřelo. Pandemie skončila v srpnu 2010.

Předplaťte si Deník.cz a čtěte vše bez omezení. Navíc získáte zdarma unikátní e-knihu CYKLODENÍK s cyklotrasami napříč Českem. Více zde.

28.12.2015

  • Prasečí chřipka,
  • prasečí chřipka,
  • infekční onemocnění,
  • Írán,
  • Teherán,
  • AFP,
  • Ministerstvo zdravotnictví,
  • virus,
  • Česko,
  • nemoc,
  • média,
  • nemocnice,
  • lékař

Jedna z žen postižených prasečí chřipkou v Chomutově zemřela, druhá stále bojuje Dvě ženy s prasečí chřipkou skončily v chomutovské nemocnici Prasečí chřipka dorazila do Ruska, zemřeli tři lidé
Škoda Octavia servisní knížka, koupeno v CZ Škoda Octavia první majitel, servisní knížka, koupeno v A Audi A4 první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, v záruce Volvo XC90 Subaru XV nové vozidlo, servisní knížka, koupeno v CZ, předváděcí vozidlo, v záruce Škoda Fabia první majitel, servisní knížka, koupeno v A, nehavarované Ford Focus první majitel, servisní knížka, koupeno v A, nehavarované Mercedes-Benz S první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované + PRODAT AUTO

prasečí chřipka | iROZHLAS – spolehlivé zprávy

Nemoci covid-19 podlehlo na světě už 115 000 lidí. Prasečí chřipka si v letech 2009 až 2010 vyžádala zhruba 18 500 obětí.

Atmosféra strachu se šířila i v případě prasečí a ptačí chřipky, obavy z pandemie se ale nepotvrdily. Vydělaly na nich většinou společnosti, které dodávaly na trh vakcíny a medikamenty.

Jižní Korea vyvinula velké úsilí, aby nákaza nepronikla přes hranice KLDR, kde byl první případ zaznamenán v květnu. Navzdory opatřením byla nemoc poprvé v Jižní Koreji zaznamenána 17. září.

Prasečí chřipka vyvolala obavy v roce 2009, kdy se rozšířila po celém světě právě z Mexika. Podle Světové zdravotnické organizace na ni tehdy zemřelo ve světě přes 18 000 lidí.

Do úterý testy potvrdily nákazu u 230 divokých prasat, z toho 18 bylo uloveno, ostatní byly uhynulé kusy. V zamořené oblasti na Zlínsku myslivci společně s policií ulovili skoro 3200 kusů černé zvěře.

Virus zika se stal strašákem v Brazílii i ve světě. Nejde ovšem o jedinou nebezpečnou nemoc přenášenou tropickými komáry – brazilské ministerstvo zdravotnictví upozorňuje na nárůst počtu pacientů s horečkou dengue. Navíc zaznamenalo i stoupající počet fatálních případů prasečí chřipky.

Od začátku chřipkové sezony podlehlo na Ukrajině 25 lidí prasečí chřipce. Oznámila to dnes agentura Reuters s odvoláním na ředitelku státního chřipkového centra Tetjanu Dychanovskou. Ta ovšem neupřesnila, kdy chřipková sezona v zemi začala. Prasečí chřipka se šíří také v Arménii.

Indii ohrožuje epidemie takzvané prasečí chřipky. V zemi už na virus typu H1N1 od začátku roku zemřela skoro tisícovka lidí. V několika indických státech úřady dokonce zakázaly shromažďování, což je v tak lidnatém státě, jako je Indie, poněkud absurdní.

Mladá žena s takzvanou prasečí chřipkou bojuje o život v prostějovské nemocnici. Žena přijela do nemocnice ve vysokém stupni těhotenství. Lékaři jí dnes museli provést císařský řez. Dítě je podle mluvčí nemocnice v pořádku.

V českobudějovické nemocnici je hospitalizováno 17 osob s chřipkou tipu A. Potvrzeny jsou i případy chřipky typu H1N1, tedy takzvané prasečí chřipky. Jedna žena na následky těžké chřipky zemřela. U většiny je stav komplikovaný kombinací chřipky a oslabeného imunitního systému. Zákaz návštěv platí v českobudějovické a táborské nemocnici, od zítřka se pro návštěvy zavře strakonická nemocnice.

Česko stojí na prahu epidemie chřipky. Množí se závažné případy tohoto onemocnění, jen od pondělí přibylo 19 hospitalizovaných a počet úmrtí stoupl o tři na celkových osm. Podle odborníků není epidemie v tomto období ničím neobvyklá a chřipky není více než v jiných letech. Přibývá ale vážných komplikací, které toto onemocnění provázejí.

Sousední Polsko bojuje s vlnou chřipky. Týdně onemocní až sto tisíc lidí. Na následky takzvané prasečí chřipky už zemřelo sedm lidí. Podle odborníků už se dá mluvit o počínající epidemii.

Už devět lidí z Karlovarského kraje se nakazilo virem H1N1, takzvanou prasečí chřipkou. Nejvíce případů hlásí Sokolovsko, kde leží s tímto onemocněním pět pacientů.

Na komplikace spojené s chřipkou zemřelo v Česku od začátku zimy už sedm lidí. V nemocnicích je kvůli závažnému průběhu choroby 49 pacientů. Během dvou dnů tak stoupl počet úmrtí o dvě a počet hospitalizovaných o 19. Roste také počet případů takzvané prasečí chřipky, i ta už má jednu oběť.

Stav dvou pacientů, kteří leží ve Všeobecné fakultní nemocnici na pražském Karlově náměstí s prasečí chřipkou, se zlepšil. Muž i žena zatím zůstávají v nemocnici.

Počty pacientů s vysokými teplotami, bolestí v krku, kašlem nebo malátností se od vánočních svátků v některých regionech zněkolikanásobily. Nejvíce nemocných je v Plzeňském kraji, kde se počty pacientů dotahují na hranici místní epidemie.

Pacienti s prasečí chřipkou, ležící v pražské Všeobecné fakultní nemocnici, jsou ve stabilizovaném stavu. Muž i žena ale i nadále zůstávají na oddělení ARO.

Stav dvou pacientů s takzvanou prasečí chřipkou se stále nelepší. Leží v pražské Všeobecné fakultní nemocnici na oddělení ARO.

Zdravotní stav muže a ženy s prasečí chřipkou je stále velmi vážný. Oba leží na oddělení ARO Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, jsou napojeni na ventilátor a pod stálým dohledem lékařů.

V pražské Všeobecné fakultní nemocnici leží dva lidé s takzvanou prasečí chřipkou. Muž i žena jsou ve vážném stavu. Jsou napojeni na přístroje. Oba mají také ještě zápal plic.

V Rakousku propukla epidemie prasečí chřipky. Vyžádala si už čtyři oběti. V rakouské metropoli se také rychle šíří klasické chřipkové onemocnění. Nakaženo je na 30 tisíc lidí.

Prasečí chřipka, která se teď objevuje ve Velké Británii, by se brzy mohla rozšířit na kontinent. Varovali před tím evropští zdravotničtí experti.

Některé oběti prasečí chřipky zřejmě zemřely kvůli tomu, že virus dostal nečekaného spojence – imunitní systém, který se vymkl kontrole.

Světová zdravotnická organizace (WHO) by si měla vzít z nedávno ukončené pandemie prasečí chřipky velké ponaučení. Řekl to předseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula. Události posledního roku podle něj ukázaly, že chybí zejména vhodná klasifikace jednotlivých stupňů nebezpečí dané nemoci.

Světová zdravotnická organizace až nyní oficiálně odvolala pandemii takzvané prasečí chřipky. Šířící se vir A/H1N1 způsobil v minulém roce celosvětovou paniku. Nakonec mu podlehlo téměř osmnáct a půl tisíce lidí. V České republice bylo hlášeno 102 oběti choroby.

Rok po pandemii takzvané prasečí chřipky sčítají škody země po celém světě. Nejen Česká republika objednala o mnoho více očkovacích dávek než nakonec použila.

Ve Spojeném království se konečný účet vyšplhal na miliardu a čtvrt liber. Ve skladech navíc zůstalo 20 milionů dávek očkovací látky.

Nezávislá vyšetřovací komise vedená doktorkou Deirdre Hine, dospěla k závěru, že celková cena mohla být mnohem nižší.

Takzvaná prasečí chřipka stála zatím Česko 336 milionů korun. Vládu o tom dnes informovalo ministerstvo zdravotnictví. Na nejvíc peněz přišla antivirotika a vakcíny. Zatím se ale využila jenom desetina očkovacích dávek.

Ministerstvo zdravotnictví by dnes mělo vládě předložit konečný účet za prasečí chřipku v České republice. U nás se proti této nemoci nechalo celkem očkovat přes 65 tisíc lidí. Stát ale nasmlouval 700 tisíc dávek. Většina asi teď přijde vniveč.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *