Zpráva WHO o plicních chorobách v ČR – vše o zdraví

Přemýšlíte, co všechno můžete během pandemie koronaviru udělat pro svoje zdraví? Kromě hygieny, omezení sociálních kontaktů a používání ochranných pomůcek nezapomínejte ani na posilování imunity. Přečtěte si pár tipů, jak se zdravě stravovat během karantény.

Jak varují odborníci, skupinou, pro kterou je COVID-19 potenciálně smrtelný, jsou především lidé nad 60 let.

Trpí-li navíc některou z civilizačních nemocí, jako je třeba cukrovka nebo kardiovaskulární choroby, riziko se ještě zvyšuje.

Víc než kdy jindy byste tak v současné době měli přemýšlet o tom, jak podpořit svou imunitu a celkové zdraví. A pomocníkem číslo 1 by vám v tom mělo být jídlo.

Nový typ koronaviru původně pochází z Číny, rozšířil se ale téměř do celého světa.

Zapojte do boje proti koronaviru zdravou stravu

Faktem je, že žádná dieta (lowcarb, paleo, whole30, FIT strava, keto ani vegetariánská) vám ochranu proti COVID-19 nezaručí. I když se vám někteří budou snažit tvrdit opak.

Přesto je pevné zdraví v době pandemie ještě důležitější než kdy jindy. Až u 90 % pacientů, kteří nakonec koronaviru podlehli, byl prokázán vliv jiných onemocnění. A právě těmto onemocněním může zdravý životní styl zabránit.

→ Chcete žít zdravěji, ale vařit vás nebaví? Nechte to na nás. Naše zdravé krabičky vám pomohou znovu nastartovat imunitu. Vyberte si, které vám bude nejvíc chutnat.

Navíc nejde jen o nový koronavir (SARS-CoV-2). Ještě nebezpečnějším protivníkem se mohou stát civilizační choroby, jako je cukrovka, obezita nebo srdeční onemocnění, na které jen v Česku zemře 150 lidí každý den. Právě vyvážený jídelníček a přiměřený pohyb mohou civilizačním chorobám zcela zabránit, nebo jejich projevy alespoň zmírnit.

6 tipů, jak efektivně nastartovat imunitu

1. Jezte zdravě a pestře. Nepřejídejte se a vyhýbejte se průmyslově zpracovaným potravinám.

2. Doplňujte vitamíny a minerály. Dbejte na to, aby vaše strava obsahovala vše, co vaše tělo potřebuje. Nebojte se ale sáhnout ani po doplňcích stravy. Obzvlášť důležité jsou vitaminy B, C a D a také zinek a železo.

3. Dbejte na kvalitní spánek. Považujete dobu strávenou v posteli za promarněný čas? Chyba. Aby vaše tělo fungovalo, jak má, potřebuje k tomu i dostatek odpočinku. Dopřejte mu alespoň sedm až osm hodin spánku denně.

4. Vezměte si k srdci babské rady. Naše babičky věděly, jak nastartovat imunitu i bez moderních doplňků stravy. Inspirujte se jejich zkušenostmi a zařaďte do jídelníčku česnek a silné vývary, zahřejte se zázvorem a do své denní rutiny zapojte pozvolné a řízené otužování.

5. Nezapomeňte na probiotika. Střevní mikroflóra hraje zásadní roli v tom, jak se vaše tělo dokáže bránit nemocem. Posilte ji zakysanými mléčnými výrobky, jogurty, kefíry nebo acidofilními mléky a fermentovanými potravinami.

6. Nestresujte se. Psychika může být mocný spojenec, ale i mocný nepřítel. Využijte volný čas ke všemu, co v běžném provozu nestíháte: popovídejte si s partnerem, přečtěte si knížku nebo, můžete-li, zajděte na procházku do přírody.

Vitaminy pomohou nastartovat vaši imunitu.

Jak jíst v době karantény?

1. Vařte doma. Naučte se zdravé recepty pro lepší imunitu

Máte doma připravené zásoby potravin a k tomu dostatek času? Využijte ho užitečně a naučte se vařit svá oblíbená jídla chytřeji – ze zdravějších surovin a za využití postupů, díky kterým v jídle zůstane maximum živin. Nebo se inspirujte recepty na zdravá jídla, která pomohou vaší celkové fyzické kondici, a navíc i dobře chutnají.

Zdravé jídlo si můžete uvařit. Nebo nechat dovézt z NutricBistra

2. Nechte si jídlo přivézt. Krabičková dieta vám ušetří čas i nervy

Oproti domácímu vaření má dovoz už připraveného jídla v době pandemie řadu výhod.

• Výhoda č. 1.: Nemusíte chodit na nákup. Právě omezení sociálních kontaktů je v boji proti koronaviru zásadní. Čím méně lidí potkáte, tím vyšší máte šanci, že se COVID-19 vám a vašim blízkým vyhne.
• Výhoda č. 2: Jídlo pro celou rodinu za vás uvaří někdo jiný. Zavřené školy a omezený provoz pracovišť (včetně školních a firemních jídelen) znamenají nejen více času, který můžete strávit s rodinou, ale i celodenní starost o to, co při tom vlastně budete jíst. Nechte to na ostatních. Čas, který ušetříte, když si jídlo necháte dovézt, si budete moct užít jinak a lépe.
• Výhoda č. 3: Příprava i doručení jídla podléhá přísné kontrole. Pravidelná dezinfekce celé kuchyně a důkladná hygiena všech, kdo přijdou s jídlem do styku, je u nás v NutricBistru samozřejmostí. Kromě toho jsme ale zavedli například i bezkontaktní doručování a důsledné používání roušek a rukavic. Přečtěte si, jak náš rozvoz v době pandemie funguje.

Současná opatření v době pandemie:

1. Dezinfikujeme kuchyň pomocí dezinfekčního aerosolu ráno před a večer po ukončení výroby.

2. Zavedli jsme bezkontaktní (distanční) doručování chladícími auty pro všechny zákazníky, omezujeme předávání do ruky. Voláme zákazníkovi a jídlo necháváme za dveřmi nebo tam, kde je to možné.

3. Omezili jsme počet lidí s přístupem do kuchyně a kanceláří na minimum, a to včetně dodavatelů.

4. Omezili jsme vstup v oblečení používaném venku, vstup je možný pouze v pláštích a botách s návleky.

5. Dbáme na časté důkladné mytí rukou mýdlem a/nebo dezinfekčním gelem.

6. Častěji ošetřujeme všechny povrchy savem, včetně vozidel.

7. Používáme v kuchyni při vaření roušky a rukavice, během zítřka je dostanou i kurýři.

8. Máme dostatek personálu, a proto při jakémkoli (i počínajícím onemocnění) necháváme zaměstnance doma.

Civilizační choroby vs. koronavirus? Buďte opatrní

Mimochodem, pokud trpíte některou z civilizačních chorob, jako jsou cukrovka, obezita, chronická únava, úzkosti, alergie, respirační problémy, migrény, deprese nebo syndrom vyhoření, měli byste být v době pandemie COVID-19 velmi opatrní. Právě pro pacienty s civilizačními chorobami může být nový koronavirus ještě nebezpečnější než pro ostatní.

Co tedy dělat, pokud patříte mezi ohroženou skupinu? Důsledně dodržujte doporučení odborníků (hygiena, zakrývání nosu a úst rouškou či šátkem, udržení si bezpečné zóny v domácím prostředí), dále doporučení svého lékaře a myslete na to, že správná strava dokáže v boji proti civilizačním chorobám zázraky.

Remise cukrovky 2. typu? Přihlaste se do studie

Právě to se nyní snaží dokázat i studie pod vedením MUDr. Hany Krejčí z VFN v Praze. Hlavní cíl? Ověřit, zda je možné diabetes 2. typu vyléčit pouze nízkosacharidovou stravou. Chcete se zúčastnit? Podívejte se, zda se do studie s názvem Remise cukrovky 2. typu můžete přihlásit i vy.

V boji s civilizačními chorobami vám pomůže i pohyb.

BYL JSEM BĚHAT (BEZ ROUŠKY), A VY BYSTE MĚLI JÍT TAKY

Komentář MUDr. Radovana Hudáka

MUDr. Radovan Hudák

Primář plicního: „Ivermectin bych si asi bál vzít.“ Jaké léky fungují?

Vojtěch Gibiš, Zuzana Panchártková

Covidové plíce. Bílé skvrny jsou oblasti, kde je pneumotida – zánět plicních sklípků. (Video: Seznam Zprávy)

Královéhradecký kraj byl nejtvrději postižen agresivnější mutací koronaviru, takzvanou Brigitou. Lékaři zdejší fakultní nemocnice proto patří k průkopníkům zkoušení nových léčebných postupů.

„Osmdesátý ročník, leží v nemocnici už ani nevím od kdy. Naprosto zdravý chlap. Málem umřel. Zachránili ho kolegové na KARIMu.

Tohle jsou covidové plíce,“ říká primář plicního oddělení Fakultní nemocnice Hradec Králové Vratislav Sedlák a ukazuje na monitoru typické bílé skvrny na plicích. „Ty bílé jsou oblasti, kde je pneumotida – zánět plicních sklípků.

To bílé tam být nemá. Je tam zánětlivý infiltrát, který brání normálnímu přenosu kyslíku,“ vysvětluje u animace na monitoru.

Primář plicního Sedlák s kolegy nad tím, jak nejlépe zachránit pacienty s covidem-19, přemýšlí denně. A zkoumají, jaké léčebné postupy fungují, jaké se dají zlepšit či upravit. „Oproti situaci na podzim jsme dnes někde úplně jinde.

Za prvé vyšla velká studie Světové zdravotnické organizace, která se jmenuje Recovery a která sledovala efekt různých antivirotik. Mimo jiné i remdesiviru a efekt kortikoidů. A ukázalo se, že pozitivním lékem je kortikoid.

Pokud se podá v určitou dobu a v určité správné dávce, zabrání ‚přestřelené‘ hojící reakci v organismu, která vypadá třeba jako tady na tom rentgenu,“ ukazuje za sebe na obrazovku počítače. „Mají bílé plíce, špatně se jim dýchá a mají nedostatek kyslíku,“ dodává.

Lékařům v Hradci se u vybrané skupiny pacientů daří léčit pomocí trochu vyšších dávek kortikoidů, než doporučovala studie WHO. „Zmenšíme tak počet lidí, kteří skončí na JIPce. Vidíme, že za dva tři dny jim je prudce lépe, uleví se jim a daří se jim lépe. Novinky v léčbě přicházejí v těchto dnech.

Máme špičkový lék bamlanivimab, což je monoklonální protilátka proti povrchovým strukturám viru. Tu dáváme pacientům, kteří ještě nemají nemoc covid-19, ale už vědí o svojí pozitivitě a současně mají některou výrazně kompromitující situaci.

Jsou po transplantaci, trpí nemocí plic nebo srdce či sníženou imunitou,“ přibližuje Sedlák.

Z prvních 24 pacientů, kterým bamlanivimab podali, nezabral jen u jednoho. Šlo o pacientku s chybějící tvorbou protilátek.

V poslední době se také mluví o ivermectinu, který však WHO ani Evropská léková agentura nedoporučují používat. „Ivermectin bych si asi já bál vzít. Věřím na medicínu skutečně založenou na důkazech.

Práce s ivermectinem některé jsou – ze zemí jako Írán, Pakistán nebo Kolumbie. Výsledky nejsou příliš přesvědčivé,“ říká primář Sedlák.

Podle něj je problémem, že léky, které se osvědčují, jsou účinné v raných fázích choroby. Jenže sanitky vozí pacienty až v pozdějších fázích nemoci.

„Ti lidé jsou celkem zdraví, celkem z plných sil dostanou covid a snaží se prvních 10 dní vydržet doma. My je dostaneme v situaci, kdy už nemůžeme některé léky použít. Už je to pozdě na remdesivir, protože virus už organismem proběhl.

Tady žádný zásadní lék, který by byl revolucí, prostě nemáme,“ přiznává Sedlák

Lékaři proto doporučují koupit si za pár stovek pulsní oxymetr, třikrát denně si ho nasadit na prst a zkontrolovat saturaci kyslíkem. Při poklesu hodnot pod 92 % pak volat lékaře nebo záchrannou službu.

Onemocněla vážnou plicní chorobou. Zachránila ji unikátní operace, při níž jí zchladili tělo

U pacientky Petry se zhruba před rokem začaly objevovat problémy s dýcháním, nedokázala vyjít schody a ujít jen pár kroků pro ni bylo stále náročnější. Zprvu to přikládala mírné nadváze a životnímu stylu, ale stav se nelepšil, a tak šla na vyšetření.

Pak ale prodělala žilní trombózu, která vedla následně k plicní embolii. V nemocnici tak absolvovala spoustu vyšetření, která nakonec potvrdila diagnózu plicní hypertenze, která obvykle postihuje pacienty okolo šedesáti let. Petra tedy byla o více jak deset let mladší než obvyklí pacienti s touto diagnózou.

Pacientka byla během operace zchlazena na teplotu dvaceti stupňů.

Foto: Novinky

„Dušnost mě začala trápit zhruba před tři čtvrtě rokem, přičemž můj stav se neustále zhoršoval, a to i po vyléčené plicní embolii,“ popisovala nelehkou dobu hledání diagnózy pacientka.

„Paní Petra trpí tromboembolickou plicní hypertenzí, což je typ hypertenze, která vzniká zpravidla po opakovaných plicních emboliích, kdy dochází k postupnému zanášení plicních cév, přetížení pravého srdce a také k vysokému tlaku v plicních tepnách. Tato forma onemocnění lze přitom chirurgicky léčit,” vysvětluje Jaroslav Lindner, přednosta druhé chirurgické kliniky-kardiovaskulární chirurgie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Covid už měli za sebou, až potom je zabila embolie, líčí záchranářDomácí

Kdyby k operaci nedošlo, nastaly by u paní Petry další komplikace, ale především pravá strana srdce by začala selhávat, což by vedlo k selhávání dalších orgánů a následně i úmrtí. Bez léčení je totiž plicní hypertenze velmi riziková a má vysokou mortalitu.

„Když jsem se dozvěděla diagnózu, obrečela jsem to. Nevěřila jsem, že mi je schopen někdo pomoci. Byla jsem tak přesvědčená, že mi zbývá jen pár let života,“ popisuje své prvotní pocity a strach pacientka Petra.

O to větší radost měla, když se dozvěděla o unikátní operaci, která by jí mohla pomoci.

Operace je unikátní právě tím, že se pacient musí na dvacet minut zchladit, zastaví se mu srdce i plíce, a tím se ochrání před možným úmrtím během operace. Prvotní zkušenosti s operováním plicní hypertenze totiž měly zhruba padesátiprocentní mortalitu. Postupným vývojem a výzkumy se přišlo na tento unikátní přístup, který funguje od osmdesátých let minulého století.

Plíce vyléčeného z covidu transplantovali nemocnémuAmerika

„Principem operace je zprůchodnění plicních tepen, do kterých nalétaly vmetky z trombů z dolních končetin. Ty plicní tepny buď ucpou, anebo zúží. Překážky v plicních tepnách vyloupneme tak, aby tepna zůstala čistá a krev tekla zase do míst, kam dřív téct nemohla,“ popisuje princip operace Jaroslav Lindner.

„Operuje se v hluboké zástavě, to znamená, že do těla neteče vůbec žádná krev ani z mimotělního oběhu. Při zchlazení na dvacet stupňů máme dvacet minut na to, abychom bezpečně odstranili usazeniny v plicních tepnách, protože po dvaceti minutách by mohlo dojít k poškození mozku,“ dodává lékař.

„V daný moment pacientovi nefunguje ani srdce, plíce, mozek ani žádný jiný orgán, je v hluboké hypotermii,“ vysvětlil lékař s tím, že laicky řečeno je pacient v tu chvíli technicky mrtvý.

Oddělení, kde pacientka zákrok prodělala, je jediné v České republice. Toto specializované expertní centrum zde funguje od roku 2004 a za rok provede zhruba 25 operací plicní hypertenze. Dříve museli pacienti z Česka jezdit do jiných zemí v Evropě. Nyní toto centrum využívají nejen čeští pacienti, ale také pacienti ze Slovenska a Rumunska.

Další zajímavostí u operace paní Petry je, že se jedná o v pořadí 400. operaci plicní hypertenze v tomto centru a v České republice. Jedná se tedy o významné jubileum.

Pacientka se bála, že jí zbývá už jen pár let života.

Foto: Novinky

„Těším se, až se po dlouhé době pořádně nadechnu a budu moct ujít pár kroků bez toho, abych musela stát a kolemjdoucí se mě ptali, jestli mi náhodou není špatně,” svěřila se Novinkám paní Petra, která si sama moc dobře uvědomuje, že po ukončení léčby se musí začít mnohem více hýbat a věnovat se svému tělu.

Operace proběhla ve VFN na konci dubna. Podle lékařů dopadla dobře, pacientka rehabilituje.

Hlavní zprávy

Zastavit srdce, ochladit mozek. Jak lékaři bojují s plicní hypertenzí

Estakáda zajímala komunistu Štěpána, pásku stříhala Kolářová ČTK Michael Bereň

Lékaři ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) odstraňují u některých pacientů s plicní hypertenzí krevní sraženiny z plic tak, že je připojí na mimotělní oběh, zastaví činnost srdce a ochladí jim mozek na 17 až 20 stupňů Celsia. Takových operací už udělali 400.

Nemocnice, operace, robotická operace, chirurgický zákrok – ilustrační foto. | Foto: ČTK

Vysoký tlak v plicích může mít různé příčiny a podle vedoucího lékaře centra pro plicní hypertenzi ve VFN Pavla Jansy ho způsobují hlavně srdeční a plicní choroby. Tímto onemocněním, které se projevuje mimo jiné dušností, podle něj trpí asi procento dospělé populace.

Tromboembolická plicní hypertenze, kterou lékaři ve VFN léčí speciální operací, vzniká jako chronický důsledek opakovaných plicních embolií. Ty jsou způsobeny krevními sraženinami, které se uvolnily z dolních končetin nebo pánve do plicních tepen.

Přečíst článek ›

„U nemocných dochází k nedostatečnému rozpuštění krevních sraženin, které vytvoří překážku krevního toku.

Jako následek vzniká vysoký tlak v plicních tepnách, zvětší se pravé srdce a následně dochází k selhávání zvětšené pravé srdeční komory,“ popsal onemocnění Jaroslav Lindner, přednosta II. chirurgické kliniky VFN a 1.

 lékařské fakulty UK, který udělal všech 400 operací. Nemocní bez léčby umírají na pravostranné srdeční selhání.

Může za to covid?

Plicní embolie jsou nyní i častou komplikací infekční virózy covid-19. Zda se dá očekávat vyšší výskyt plicní hypertenze v souvislosti s koronavirovou nákazou, lékaři zatím nedokáží říct.

„Viděli jsme už několik pacientů, kteří prodělali covid v podzimních měsících a dneska po pěti, šesti měsících mají klasickou tromboembolickou hypertenzi.

Zda je to opravdu častější, nebo to zapadá do populačního výskytu, zatím neumíme říci, ale ta myšlenka se nabízí,“ řekl Jansa.

V současné době jsou v Česku tři specializovaná centra na léčbu plicní hypertenze, kromě II. interní kliniky VFN, je to také kardiologická klinika IKEM a I. interní klinika Fakultní nemocnice Olomouc.

Středa 5. května je světovým dnem plicní hypertenze, jako připomínku této nemoci některé budovy (fontána Národního muzea, budova ČVUT v Dejvicích, budova ministerstva zdravotnictví či Tančící dům) v Praze nasvítí modře podle barvy této nemoci – protože pacienti mívají často modré rty. 

Přečíst článek ›

U nás touto chorobou, která způsobuje zúžení plicních cév, trpí desítky tisíc lidí. Mnozí však o své diagnóze vůbec nevědí a riskují vážné zdravotní potíže, kterým lze přitom včasnou léčbou zabránit. Příznaky jsou navíc nenápadné – a podobají se covidu.

„Včasné zahájení léčby dává pacientům šanci na delší a kvalitnější život. I proto je jakákoli osvěta, která povede k časnějšímu rozpoznání nemocí, velmi důležitá.

Plicní hypertenze si nevybírá a zasahuje lidi napříč celou populací, takže čím více lidí se o nemocí dozví, tím lépe,“ uvedla v tiskové zprávě Milena Kaftanová ze Sdružení pacientů s plicní hypertenzí.

Na nemoc také 5. května v Praze upozorní modře nasvícená.

Předplaťte si Deník.cz a čtěte vše bez omezení. Navíc získáte zdarma unikátní e-knihu CYKLODENÍK s cyklotrasami napříč Českem. Více zde.

5.5.2021

Nabízím práci v cateringové společnosti, 30 000 Kč Ostatní zpracovatelé masa, ryb a příbuzní pracovníci, 18 600 Kč Ostatní zpracovatelé masa, ryb a příbuzní pracovníci, 18 600 Kč Pomocní manipulační pracovníci (kromě výroby), 16 000 Kč Montážní pracovník ocelových konstrukcí, 24 000 Kč Data Scientist/Python Engineer, 53 417 Kč 170 Kč – 190 Kč/hod. čistého, 1 300 Kč Skladník, zásobovač, 25 000 Kč + PODAT INZERÁT Ford Focus servisní knížka, koupeno v CZ Audi A6 první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované Ford Focus servisní knížka, koupeno v CZ Mercedes-Benz S první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované Škoda Octavia první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ Škoda Fabia koupeno v CZ Škoda Fabia první majitel, koupeno v CZ Opel Astra nové vozidlo, servisní knížka, koupeno v CZ, předváděcí vozidlo + PRODAT AUTO

Plicní hypertenze. Pokud se neléčí, je srovnatelná s nejtěžšími nádory

„Jako dítě jsem byla zdravá, neměla jsem žádné problémy. Nemoc se začala projevovat okolo roku 2016, kdy mi bylo 28 let. Byla jsem pořád zadýchaná, když jsem šla do práce, do kopce, po rovině, z kopce nebo třeba nesla kabelku, pořád jsem vypadala, jak kdybych právě doběhla maraton. Musela jsem každou chvilku odpočívat a popadat dech,“ vypráví paní Denisa.

Přečíst článek ›

Kromě toho ji trápila častá únava a bolest na hrudi. „Myslela jsem si, že jsem jen unavená z práce a mám nulovou fyzičku, ale když to bylo čím dál horší, začala jsem si říkat, že už můj zdravotní stav asi není úplně v pořádku a možná mi něco bude. Navíc manžel stále opakoval, ať si na nějaké vyšetření zajdu, aby se případná nemoc ještě nezhoršila,“ vzpomíná.

PočtyPlicní hypertenzí trpí až jedno procento světové populace.V Česku tuto nevyléčitelnou chorobou mají desítky tisíc lidí, velké množství z nich svou diagnózu ale nezná.Stanovení diagnózy trvá často i několik let.Pacienti bez léčby zemřou během 2–3 let.Ženy jsou postiženy až dvakrát častěji než muži.

Odhaduje se, že se nemoc rozvine do 2 let asi u 4 % lidí, kteří přežili akutní plicní embolii.

„Doktoři si mě tehdy přehazovali jeden přes druhého, až mě nakonec odeslali do Prahy, kde jsem se dostala do rukou pana doktora, který mi konečně pomohl. Když jsem přešla do jeho péče, nebyla už jsem v dobrém stavu. Měla jsem promodralé rty, modré konečky prstů, a o tom, že jsem se skoro nemohla nadechnout, ani nemluvím…,“ říká paní Denisa.

Lékař ji vysvětlil, že trpí plicní hypertenzí.

Tedy nemocí, která je způsobena vysokým krevním tlakem v plicních cévách, což zvyšuje námahu pravé srdeční komory, která pumpuje krev přes plicní cévy do levé poloviny srdce.

„Během léčby se naštěstí můj stav výrazně zlepšil, takže jsem nakonec ani nepotřebovala transplantaci plic, kterou mě zpočátku strašili, a nadále užívám léky,“ dodává paní Denisa.

Názor odborníka

Doc. MUDr. Pavel Jansa (kardiolog z II. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze)

Při plicní hypertenzi dochází ke zvýšené námaze pravé strany srdce, která se postupně zvětšuje. To může v čase vést i k selhání srdce.

Zároveň se nedostatečně okysličuje krev, proto pacienti trpí dušností, únavou nebo závratěmi a mdlobami. Pacienti mnohdy přicházejí pozdě, když je choroba v pokročilém stadiu.

Kvůli relativní vzácnosti onemocnění často i praktické lékaře tato možnost napadá jako poslední a pacienty léčí například na astma. Léčba je pak mnohem složitější.

Druhů plicní hypertenze známe několik, v posledních letech se zájem soustředí zejména na plicní arteriální hypertenzi a na chronickou tromboembolickou plicní hypertenzi, hlavně kvůli významným pokrokům v léčbě. Díky nim jsme snížili počet obětí na jednotky procent ročně.

Přečíst článek ›

Informace o nemoci

· Plicní hypertenze je závažný stav, který vzniká při řadě srdečních i mimosrdečních onemocnění. Příznaky jsou často lehké a netypické a lze je zaměnit za projevy jiného onemocnění srdce a plic.

· Důležitá je časná diagnostika a léčba k zabránění trvalých změn v plicích a postižení srdce.· Častá je dušnost, a pokud ji nelze zdůvodnit jiným onemocněním, měl by pacient absolvovat ultrazvuk srdce a následně navštívit specialisty.

· Dalším příznakem může být modré zbarvení rtů a kůže kvůli nedostatečnému okysličení krve nebo otoky kotníků a nohou.

· Příčin plicní hypertenze je celá řada, nejčastěji vzniká jako komplikace jiného onemocnění plic a srdce. Může ale vznikat i v důsledku autoimunitních onemocnění nebo plicní embolie.

Přečíst článek ›

· Nejčastěji lékaři plicní hypertenzi léčí přípravky, které pomáhají roztahovat plicní cévy. Druhou možností je operace.· V současné době jsou v Česku tři specializovaná centra na léčbu plicní hypertenze – II. interní klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Kardiologická klinika IKEM a I. interní klinika FN Olomouc.

· Na nemoc upozorňuje Světový den plicní hypertenze (5. 5.), kdy jsou v Praze a Olomouci modře nasvícené významné budovy. Modrá je barvou plicní hypertenze – podle modrých rtů, které pacienti často mívají.

Tipy pro zdraví

Úzkostné stavy v době koronaviru

„Základní radou pro pacienty trpící přechodnou úzkostí je, aby si i ve vypjatém období zachovali v co největší míře svůj běžný denní režim a rituály. Především lidé v karanténě by měli pečovat o své psychické zdraví a udržovat pravidelný kontakt s rodinou a přáteli.

Vhodnou formou jsou telefonáty nebo videohovory, které mohou do značné míry nahradit osobní kontakt. Doporučujeme také rozdělení dne na aktivní čas a dobu odpočinku, je potřeba dodržovat i pravidla spánkové hygieny.

Sledování zpráv by mělo být omezeno na minimum, polovina dne strávená vnímáním negativních informací rozhodně psychice nepomůže,“ vysvětluje možnosti prevence i řešení lehčích forem úzkosti viceprezident České lékárnické komory Martin Kopecký.

Úzkostné stavy lze řešit také pomocí bylinek. Například levandule působí proti úzkosti, dále můžete využít také meduňku, mučenku, chmel, kozlík či třezalku. Z minerálních látek je možné doplňovat hořčík.

Plíce kuřáků jsou oslabené a náchylné k infekci koronaviru, varují lékaři

„Dochází k destrukci potahu dýchacích cest a plicních sklípků,“ říká Martina Vašáková, přednostka Pneumologické kliniky Thomayerovy nemocnice v Praze a předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti.

Váš prohlížeč nepodporuje přehrávání audia.

COVID-19 je pádný důvod, proč přestat kouřit

„Plíce přestávají fungovat jako výměník plynů mezi zevním prostředím a krví, tělo se při velmi rozsáhlém postižení přestává okysličovat. Pokud je viru méně, pacient může mít kašel, vykašlávat a mírně se zadýchávat. V případě většího postižení se ale dusí a funkci plic je třeba podpořit.“

„V optimálním neporušeném stavu jsou dýchací cesty souvislá vrstva, kde jedna buňka sousedí s druhou,“ vysvětluje Vašáková. „Na povrchu buněk jsou pak jemné řasinky, které posouvají hlen směrem nahoru.

U kuřáka dochází k tomu, že řasinky slábnou, nebo mizí úplně. Takže takový ‚eskalátor hlenu‘ přestává fungovat. Navíc jsou buňky poškozeny a vzniká tam chronický zánět.

Ke změnám dochází i na úrovni plicních sklípků.“

Kouření tím přímo připravuje podmínky pro infekci virům i bakteriím. Kuřáci mají poškozený slizniční aparát a jsou obecně více nemocní v obdobích, kdy počet respiračních infekcí roste. Jsou náchylnější ke všem infekcím jak horních, tak dolních cest dýchacích. Patří mezi ně tuberkulóza, závažné virové infekce, chřipka.

Tabákový kouř navíc nedezinfikuje dýchací cesty, i když se tento mýtus někdy objevuje.

Poškozené dýchací cesty

Poškození sklípků, dýchacích cest nebo záněty se dají léčit. To platí i o těžkých případech, které jsou přechodně ventilovány, nebo jsou na mimotělním oběhu.

„I když se kuřáci cítí zdrávi, mají poruchy imunity dýchacích cest a sliznice je náchylnější k propuštění virů a bakterií, které způsobí infekční zánět.“

Martina Vašáková

„U některých pacientů může dojít k tomu, že místo zahojení a obnovení funkce plicních sklípků dojde k fibróze, nevratnému zajizvení,“ popisuje Vašáková. „Je těžké předpovědět, který pacient skončí fibrózou a který se uzdraví. Rizikovější jsou pacienti, kteří mají více chorob najednou, jsou starší nebo mají nějakou plicní nemoc.“

Mechanismus poškození plic při napadení novým virem poodhalily i pitvy pacientů, kteří nemoci podlehli v Číně. „Plicní tkáň u těch, kteří na nemoc zemřeli, se smrštila a nedocházelo v ní ke správné výměně dýchacích plynů,“ říká Stanislav Kos z Českého občanského spolku proti plicním nemocem. „Ti lidé se udusili, a proto je také dušnost jedním z hlavních příznaků.“

Pacienti s plicními chorobami jsou aktuálně ve vyšším riziku, lékaři je proto doporučují k testům na koronavirus. Jedná se o lidi s chronickou obstrukční plicní nemocí, kterou převážně vyvolává kouření. „V nebezpečí jsou samozřejmě astmatici a obecně všichni lidé, kteří mají sníženou obranyschopnost plic,“ dodává Kos.

Sociální rovina

Současná karanténní opatření neumožňují tak typické společné kouření na veřejnosti. Lidé se při něm sdružují, odkrývají si ústa a sahají po cigaretě. Tím by mohli zvyšovat případné riziko nákazy. Omezený sociální kontakt možná povede k tomu, že někteří lidé nebudou motivováni společně si zapálit.

Podle pneumologa Jiřího Votruby tvoří kuřáctví jednak závislost chemická, a potom zvyková závislost v chování, kdy kuřákovi chybí, že nemá cigaretu mezi prsty. Významná je ovšem i sociální rovina, kdy si zapálí s kamarády.

„Lidé jsou vykolejeni ze svých normálních situací a běžných denních rituálů,“ konstatuje i Vašáková. „Mají větší možnost přemýšlet o svém zdraví. Co oni sami můžou pro svůj život udělat, až tohle všechno překonáme? Může je to vést k rozhodnutí, že přestanou kouřit, protože jejich život bude lepší,“ doufá.

Podle lékařských statistik mají následky kouření na svědomí mnohem více obětí a hospitalizovaných než koronaviry.

Plicní embolie: příčiny, příznaky a léčba – Zdraví.Euro.cz

• Jednostranná či oboustranná plicní embolie vzniká z důvodu náhlého ucpání hlavní tepny (plicnice), která přivádí krev do plic, nebo některé z jejích větví. Kvůli tomu dochází ke snížení průtoku krve plicním řečištěm.
• Nejčastějším důvodem vzniku plicní embolie je krevní sraženina (trombus). Někdy se však může jednat také o embolii tukovou, vzduchovou, plodovou vodou nebo nádorovými buňkami.
• Mezi rizikové faktory, které souvisí se vznikem plicní embolie, patří dlouhodobé omezení hybnosti končetin, poruchy srážlivosti krve, obezita, užívání hormonální antikoncepce v kombinaci s kouřením, zhoubné nádory, zánět žil, těhotenství nebo třeba syndrom ekonomické třídy.
• Hlavní příznaky plicní embolie jsou náhle vzniklá dušnost, zrychlený dech, bolest na hrudi nebo pod žebry, kašel či vykašlávání krve, cyanosa, kolaps, krátkodobá ztráta vědomí, pocení, nízký krevní tlak nebo dokonce šok a srdeční selhání.
• K diagnostice plicní embolie se využívá určení D-dimerů v krevním séru, echokardiografie, EKG, RTG, CT-angiografie, ventilačně-perfuzní plicní sken, scintigrafie plic nebo ultrazvuk.
• Co se týče léčby plicní embolie, v těžkých případech je nutné okamžitě kontaktovat záchrannou službu a pacienta hospitalizovat. Poté se využívá trombolytická léčba nebo chirurgické zákroky.
• Pokud se nejedná o život ohrožující stav, lékaři obvykle nasadí antikoagulační léčbu. Jedná se o přípravky, které snižují srážlivost krve.

Plicní embolie je závažné onemocnění, při kterém dochází k ucpání krevního řečiště plic, a to nejčastěji krevní sraženinou.

Mezi hlavní projevy patří náhlá dušnost, bolest na hrudi, kašel a někdy dokonce i vykašlávání krve. V akutních případech je nutné okamžitě přivolat lékařskou pomoc, pacienta hospitalizovat a zahájit trombolytickou léčbu, zatímco pokud se nejedná o život ohrožující stav, podávají se antikoagulační léky.

Co je plicní embolie?

Plicní embolie je život ohrožující onemocnění cévního systému, při němž dochází ke snížení průtoku krve plicním řečištěm.

V České republice lékaři ročně diagnostikují zhruba 10 000 případů plicní embolie a nejohroženější skupinu tvoří pacienti ve věkové skupině 60-70 let.

Pokud se neléčí, riziko úmrtí akutní plicní embolie se pohybuje kolem 30 %, zatímco u léčené embolie je to „pouze“ 8 %.

Příčiny vzniku plicní embolie

Jak vzniká plicní embolie? Jednostranná či oboustranná plicní embolie se rozvíjí z důvodu náhlého ucpání hlavní tepny (plicnice), která přivádí krev do plic, nebo některé z jejích větví.

Nejčastěji se jedná o tromboembolickou obstrukci, kdy je za embolii zodpovědná krevní sraženina neboli trombus.

Ta se obvykle tvoří v dolních končetinách jako důsledek hluboké žilní trombózy, může však pocházet také z pánve či z pravého srdce.

Jako embolii označujeme proces uvolnění sraženiny z místa vzniku a její následný přesun do plicnice.

K utrhnutí trombu obvykle dochází při náhlém zvýšení krevního tlaku, které může být způsobeno třeba silným kašlem, defekací či rychlou změnou pohybu.

Jakmile sraženina tepnu ucpe, průtok krve plicním řečištěm se sníží a plíce tedy nejsou dostatečně zásobené krví, což může způsobit úmrtí plicní tkáně.

Jaké může mít plicní embolie příčiny vzniku, pokud se nejedná o krevní sraženiny? Kromě trombů mohou ve vzácných případech plicní embolii způsobit také některé jiné hmoty. Poté se jedná o embolii tukovou (zvláště při těžkých frakturách velkých kostí nebo ortopedických operacích), embolii vzduchovou, embolii plodovou vodou nebo embolii nádorovými buňkami.

Klasifikace plicní embolie

Pokud jde o rozsah a projevy plicní embolie, lékaři obvykle rozlišují několik typů tohoto onemocnění:

• Akutní masivní plicní embolie
• Akutní submasivní plicní embolie
• Akutní malá plicní embolie
• Subakutní masivní plicní embolie
• Chronická tromboembolická plicní hypertenze

Plicní embolie a rizikové faktory

Pravděpodobnost vzniku plicní embolie je vyšší u pacientů, kteří jsou dlouhodobě upoutaní na lůžko, což vede k omezení hybnosti končetin. K tomu dochází například po různých operacích či úrazech, kdy je třeba končetinu zafixovat do sádry. Významný vliv mají také poruchy srážlivosti krve, které mohou být jak dědičné, tak i získané.

Další rizikové faktory:

• Vyšší věk
• Obezita
• Užívání hormonální antikoncepce
• Onkologické onemocnění (zhoubné tumory)
• Aplikace diuretik
• Zánět žil
• Rozsáhlé křečové žíly
• Kouření

Jelikož mezi rizikové faktory patří také požehnaný stav, neobvyklá není ani plicní embolie v těhotenství. Kromě těchto činitelů se může u pacienta projevit také tzv. syndrom ekonomické třídy. Tento stav obvykle zahrnuje více rizikových faktorů, jako je nedostatek pohybu, stlačení žil dolních končetin a dehydratace během dlouhého cestování nebo dlouhého letu.

Jaké má plicní embolie příznaky?

Jak poznat plicní embolii? Klinické příznaky plicní embolie mohou mít různou intenzitu. Některé embolie jsou asymptomatické nebo se projevují pouze lehkou dušností, zatímco u jiných dochází k projevům šoku, srdečního selhání nebo dokonce k náhlé smrti pacienta. Záleží především na rozsahu onemocnění (velikost trombu) a fyziologickém stavu pacienta.

Typické příznaky plicní embolie jsou:

• Náhle vzniklá dušnost
• Rychlá dechová frekvence
• Bolest na hrudi (a to zejména při dýchání zhluboka)
• Bolest pod žebry
• Kašel
• Vykašlávání krve
• Cyanosa (promodrávání rtů či prstů)
• Kolaps nebo krátkodobá ztráta vědomí
• Zvýšená tepová frekvence
• Nízký krevní tlak
• Pocení a bledost
• Horečka nad 38,5 °C

Co se týče sukcesivní plicní embolizace, tato nemoc je charakterizovaná opakovanými embolizacemi do plic. Dušnost nemusí být zpočátku klinicky patrná, později se však vyvíjí plicní hypertenze, projevy pravostranného srdečního selhání nebo cor pulmonale (plicní srdce), což je hypertrofie pravé komory.

Diagnostika plicní embolie

Kromě přítomnosti klinických projevů se lékaři při diagnostice plicní embolie soustředí na určení hladiny D-dimerů v krevním séru, díky čemuž je možné prokázat zvýšenou tvorbu sraženin. Také se provádí také echokardiografie, pomocí které lze detekovat přetížení pravé srdeční komory nebo trombus v plicní tepně.

Dále slouží ke zjištění plicní embolie EKG, CT-angiografie, ventilačně-perfuzní plicní sken, RTG srdce a plic (rentgen hrudníku) nebo scintigrafie plic.

K odhalení trombu v dolních končetinách se používá také ultrazvuk.

Pokud se prokáže tromboembolické onemocnění, lékaři dále pátrají po možných příčinách, jako jsou například poruchy krevní srážlivosti.

Léčba plicní embolie

Pacienty nejvíce zajímá, jaká je u plicní embolie léčba a jak se chovat po plicní embolii. Pokud jde o terapii, ta se zaměřuje na rozpuštění embolů a také na prevenci, aby se netvořily další krevní sraženiny v plicích. Podle rozsahu onemocnění a aktuálního stavu pacienta se buď využívá trombolytická léčba, chirurgický zákrok nebo antikoagulační léčba.

Trombolytická léčba a chirurgické zákroky

Jelikož může mít plicní embolie následky v podobě velkých zdravotních komplikací a v některých případech dokonce končí smrtí pacienta, tento stav byste neměli v žádném případě podceňovat.

Pokud se projeví akutní plicní embolie, stejně jako u infarktu platí, že by pacient měl okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.

V takovém případě je nutné pacienta hospitalizovat, udržovat jeho životní funkce a pokusit se rychle zprůchodnit ucpané plicní cévy.

U těžkých forem plicní embolie se využívá trombolytická léčba, během níž se lékaři snaží rozpustit již vytvořenou krevní sraženinu pomocí léku v infuzi.

U této terapie nicméně hrozí větší riziko krvácivých komplikací, a z toho důvodu se využívá pouze u pacientů, jejichž stav je kritický.

Při neúspěchu trombolytické léčby lze v některých případech zvážit také chirurgický zákrok, jako jsou:

• Katetrizační techniky (mechanická trombektomie)
• Klasická plicní trombektomie dle Trendelburga
• Plicní trombektomie

Antikoagulační léčba

Když se nejedná o život ohrožující stav, ve většině případů lékař nasadí antikoagulační léčbu.

Pacientům se podávají léky, které snižují srážlivost krve, a to nejprve nitrožilně nebo podkožně (heparin/nízkomolekulární heparin) a později v tabletách (warfarin).

Pokud jde o chronickou embolizaci, kdy selhala dlouhodobá antikoagulační léčba, pacientům lze zavést do dolní duté žíly kavální filtr, díky čemuž se krev bude zbavovat případných sraženin.

Pacienti se často ptají, jaká je u plicní embolie délka léčby. Ta většinou závisí na okolnostech. V méně závažných případech může terapie trvat zhruba 3 měsíce, u některých pacientů je však nutné podávat léky celoživotně. Účinnost dlouhodobé antikoagulační léčby je ovšem nutné kontrolovat prostřednictvím pravidelných krevních odběrů.

Podpůrná léčba

Kromě výše zmíněných způsobů léčby plicní embolie se někdy využívá také podpůrná terapie, která spočívá v úpravě vnitřního prostředí, oxygenoterapii (inhalace kyslíku) či mechanické podpoře srdce.

Prevence

Pokud jde o zabránění vzniku embolie plic, je nutné eliminovat co největší množství rizikových faktorů. Abyste odlehčili vašim žílám, měli byste se vyvarovat dlouhému stání, sezení a svalové nečinnosti.

Dolní končetiny je dobré občas zvednout do zvýšené polohy, třeba na nízkou podložku. Nohy byste měli také alespoň jednou za hodinu protáhnout, například během krátké procházky nebo jednoduchého cvičení. Pří dlouhém stání pomáhá několikrát se přenést ze špiček na paty a zase zpět. Podobně mohou pomoci také speciální elastické punčochy.

Pod tímto názvem se ukrývá život ohrožující choroba cévního systému, pro kterou je typické snížení průtoku krve plicním řečištěm, což způsobuje nedostatečné zásobení plic okysličenou krví. V České republice se každoročně objeví zhruba 10 000 nových případů plicní embolie, přičemž nejohroženější skupinu tvoří lidé ve věku od 60 do 70 let.

Plicní embolie vzniká z důvodu ucpání hlavní tepny (plicnice), která přivádí krev do plic, nebo některé z jejích větví.

Nejčastěji je za tyto komplikace zodpovědná krevní sraženina tvořící se v dolních končetinách, v pánvi či v pravém srdci.

Jako embolie se pak označuje proces, kdy se objeví krevní sraženina na plicích, tedy konkrétně v plicnici, a to především vlivem zvýšení krevního tlaku. Embolii ovšem může způsobit také tuk, vzduch, plodová voda či nádorové buňky.

Příznaky embolie nabývají různé intenzity v závislosti na rozsahu onemocnění a na fyziologickém stavu daného pacienta.

Zatímco u některých osob probíhá nemoc asymptomaticky, u jiných může vést až k srdečnímu selhání nebo k náhlé smrti.

Typické projevy plicní embolie zahrnují dušnost, zrychlení dechové frekvence, zvýšení tepové frekvence, bolest na hrudi, bolest pod žebry, kašel, cyanózu, ztrátu vědomí, pocení, bledost a horečku.

U těžkých forem plicní embolie se využívá trombolytická léčba, kdy se lékaři snaží rozpustit krevní sraženinu prostřednictvím léků v infuzi.

Při neúspěchu této léčby je pak možné přistoupit k chirurgickým zákrokům, jako je mechanická trombektomie, plicní trombektomie či klasická plicní trombektomie dle Trendelburga.

Nejedná-li se o život ohrožující stav, nasazuje se antikoagulační léčba a v některých případech se pacientům zavádí kavální filtr, díky kterému se krev zbavuje případných sraženin.