13. 4. 2021 | Markéta Malečková | Zprávy ze školy 
Proti stále neustupující pandemii koronaviru společně bojujeme již celý rok, během kterého jsme jako studenti neměli mnoho příležitostí se na půdě Vysoké školy ekonomické (VŠE) potkat. Nicméně budovy školy ani školní koleje nezůstávají prázdné a v současnosti procházejí řadou očekávaných i překvapivých změn, stejně jako si změnami procházíme my studenti. Několik úprav bylo již dokončeno, několik dalších zahájeno a co je hlavní, plánuje se dál. Zaměstnanci školy se tak intenzivně snaží vylepšit a zpříjemnit školní prostory, aby byl již dlouho očekávaný návrat do školy pro studenty i pedagogy ještě příjemnější.
I přes různá pandemická omezení však školu čas od času někteří studenti navštíví, ať už za účelem konání prezenční zkoušky, či z důvodu prodloužení karty ISIC.
Tito jedinci měli možnost si povšimnout zcela nových turniketů před vchodem do Italské budovy, jejichž hlavním účelem je kontrola a zabezpečení vstupu do budovy školy a zároveň posílení ochrany osob a majetku.
Celkové náklady akce byly vyčísleny na 7 milionů korun.
Co se týká menších úprav, ani o ty není nouze. V rámci projektu „VŠE bez plastů“ byla během prázdnin ve všech patrech Rajské budovy nainstalována nová pítka, která zajisté uvítají studenti i zaměstnanci.
Celý komplet úpravy vody obsahuje uhlíkové filtry, lampy UV, nerezový zásobník pitné vody s chlazením a automatická čerpadla.
Chlazenou a filtrovanou vodu si studenti i zaměstnanci budou moci napustit do menší skleněné láhve, kterou bude možno zakoupit v prodejně knih ve Staré budově.
V areálu Žižkov byly dále nainstalovány dotykové informační panely, které mají pomoci studentům s orientací v prostorech školy.
Škola si velké ambice klade také do budoucna. Již na začátku února prezentoval architekt Hofman projekt modernizace prostoru jídelen pro stravování studentů.
Pakliže Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) projekt, včetně dotace na něj, schválí, můžeme se na zmodernizované prostory těšit možná již v září letošního roku, tedy ještě před zahájením následujícího zimního semestru.
Celkové náklady této přestavby jsou dle přehledu investic VŠE odhadovány na 17 milionů korun.
Fincentrum Hypoindex březen 2021: 100 miliard korun sjednaných hypoték za čtvrtletí
Zdroj: Fincentrum Hypoindex
V březnu sjednaly banky hypotéky za neuvěřitelných 44,723 miliard korun. Objem poskytnutých hypoték se tak jen za první čtvrtletí letošního roku vyšplhal na téměř 100 miliard korun. Rostoucí sazby by ale mohly hypoteční trh už brzy přibrzdit. Průměrná úroková sazba hypoték podle Fincentrum Hypoindexu již nepatrně vzrostla na 1,94 % p. a.
Průměrná úroková sazba hypoték podle ukazatele Fincentrum Hypoindex zamířila v březnu nepatrně vzhůru. Ve srovnání s únorem vzrostla průměrná sazba o jeden bazický bod na 1,94 % p. a. Nabídkové sazby hypoték ale již rostou napříč trhem a v následujících měsících se tak dá očekávat další růst průměrné sazby.
„Jediným nerekordním údajem byla v březnu průměrná úroková sazba, která začala potvrzovat stoupající trend napříč trhem a s hodnotou 1,94 % p. a. tak stoupla o 0,01 % oproti únoru letošního roku,“ uvedl Jiří Sýkora, specialista oddělení produktového managementu společnosti Fincentrum & Swiss Life Select.
Graf 1: Fincentrum Hypoindex březen 2021
Zdroj: Fincentrum Hypoindex
Zdroj: Fincentrum Hypoindex
Objemy za březen jako za dva úspěšné měsíce
„Pokud jsme o únoru a lednu letošního roku hovořili jako o velmi úspěšných až rekordních měsících, tak březen roku 2021 je jednoznačně „nej“ měsícem v celé historii Fincentrum Hypoindexu.
A to platí ve všech sledovaných oblastech.
Počínaje objemem všech poskytnutých hypoték ve výši 44,72 miliard korun, přes počet těchto úvěrů, kterých bylo 14 401 kusů, až po průměrnou výši poskytnutého obchodu s hodnotou 3 105 568 korun,“ uvedl Jiří Sýkora.
Počet poskytnutých hypoték překonal i dosud rekordní listopad 2016, kdy banky sjednaly 14 386 hypoték. Letos v březnu to bylo o 15 více, tedy 14 401 hypoték. Zatímco v listopadu 2016 zůstaly objemy poskytnutých hypoték pod hranicí 30 miliard korun (29,683 miliard korun), letos v březnu se vyšplhaly na rekordních 44,723 miliard korun.
To se odrazilo i v průměrné výši hypotečního úvěru, která jen za březen vzrostla o 98 667 korun na 3 105 568 korun. Průměrná výše hypotéky naznačuje, že tlak na růst cen nemovitostí nepolevuje.
Aktuální data Českého statistického úřadu (ČSÚ) ze stavebnictví navíc ukazují, že klesá nejen počet dokončených, ale i počet zahájených bytů, což se časem odrazí i v nabídce nového bydlení.
Dá se proto očekávat, že tlak na růst ceny nemovitostí ještě zesílí.
Hranice 100 miliard korun téměř pokořena
Za úspěšné čtvrtletí bylo v minulosti považováno čtvrtletí, kdy se bankám podařilo sjednat hypotéky za více než 50 miliard korun. Začátek roku přitom obvykle nepatří k nejsilnějším obdobím.
Letošní první čtvrtletí se ovšem vymyká všem dosavadním trendům a s objemem sjednaných hypoték ve výši 99,578 miliardy korun s přehledem porazilo i dosud nejsilnější první čtvrtletí roku 2017, kdy byly sjednány hypotéky za 57,613 miliardy korun. A nechalo za sebou i nejúspěšnější čtvrtletí v historii Fincentrum Hypoindexu, kterým bylo s objemem poskytnutých hypoték v celkové výši 81,647 miliardy korun poslední čtvrtletí loňského roku.
Tabulka 1: Vývoj objemů a počtů poskytnutých hypoték v 1. čtvrtletí v letech 2016 až 2021
| 1. čtvrtletí | Počet (ks) | Objem (mld. Kč) |
| 2021 | 32 729 | 99,578 |
| 2020 | 20 977 | 54,272 |
| 2019 | 16 383 | 36,556 |
| 2018 | 24 316 | 51,710 |
| 2017 | 28 466 | 57,613 |
| 2016 | 23 069 | 45,166 |
Zdroj: Fincentrum Hypoindex
Pokračuje tak rostoucí trend objemů z loňského roku, který zastaví zřejmě jen vyšší sazby. Za obrovským zájmem o hypotéky totiž zřejmě stojí především obavy z růstu úrokových sazeb. Do bank se proto vydali nejen zájemci o nové hypotéky, ale i současní klienti, kteří se rozhodli své hypotéky refinancovat. Podíl refinancovaných hypoték dosahuje v některých bankách až polovinu nových objemů.
„Velká informační kampaň o tom, jak sazby už jdou pomalu nahoru, zapříčinila tak obrovský zájem lidí o poskytnutí nové hypotéky, ale hlavně zájem o refinancování svého již existujícího hypotečního úvěru.
S ohledem na již minulý měsíc zmíněný faktor zpožděných reakcí těchto statistik, lze předpokládat, že jak půjdou sazby pomalu nahoru, budou naopak zase pomalu klesat čísla počtu a objemu poskytnutých hypoték,“ dodal Jiří Sýkora.
Nabídkové sazby hypoték již zvýšila většina bank. Během března vzrostly sazby v Air Bank, Equa bank, mBank, Sberbank, ve skupině ČSOB či Komerční bance a začátkem dubna se pak připojila Fio banka. Další zvyšování hypotečních sazeb banky navíc během následujících měsíců vzhledem k růstu cen zdrojů na mezibankovním trhu nevylučují.
ČNB dostane zákonné pravomoci
Poslanecká sněmovna na konci března schválila novelu zákona o České národní bance (ČNB). Ta dá do rukou centrální banky zákonné pravomoci stanovit limity úvěrových ukazatelů, zároveň ale také zvýhodňuje mladé do 36 let.
Dosud mohla ČNB dávat bankám pouze doporučení, zákon však umožňuje centrální bance dodržování limitů vymáhat a případně i uložit pokutu za nedodržování, a to až do výše 10 milionů korun.
Novelu zákona o ČNB musí ještě schválit Senát a podepsat prezident. Účinnosti by se tak mohla dočkat již na podzim letošního roku.
Tabulka č. 2: Souhrnné údaje Fincentrum Hypoindex březen 2021
| Údaj | Data |
| Fincentrum Hypoindex | 1,94 % |
| Změna oproti minulému období (b.p.) | +1 |
| Počet nových hypoték | 14 401 |
| Objem nových hypoték | 44,723 mld. Kč |
| Průměrná výše hypotéky | 3 105 568 Kč |
| Měsíční splátka 1 mil. na 20 let | 5 032 Kč |
| Měsíční splátka 1 mil. na 15 let | 6 409 Kč |
| Účelovost úvěrů | |
| Podíl úvěrů na koupi | 44 % |
| Podíl úvěrů na výstavbu | 18 % |
| Podíl ostatních úvěrů | 38 % |
Odborným partnerem Fincentrum Hypoindex je Česká bankovní asociace.
Metodika FINCENTRUM HYPOINDEXu: FINCENTRUM HYPOINDEX hodnotí vývoj cen hypoték v čase. Je to vážená průměrná úroková sazba, za kterou jsou poskytovány v daném kalendářním měsíci nové hypoteční úvěry pro fyzické osoby.
Vahami jsou objemy poskytnutých úvěrů.
Vstupní data pro výpočty poskytují tyto banky: Air Bank, Česká spořitelna, ČSOB, Equa Bank, Moneta Money Bank, Hypoteční banka, Komerční banka, Raiffeisenbank, Sberbank CZ a UniCredit Bank.
Ředitel VZP hostem Otázek Václava Moravce
V neděli 28. dubna se ředitel VZP poprvé zúčastnil diskusního pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Přinášíme záznam pasáže, která byla věnována hospodaření VZP.
Václav MORAVEC, moderátor
Tuzemské zdravotnictví se v posledních letech potýká s nedostatkem peněz. Pojišťovny kvůli tomu uzavírají nové smlouvy jen výjimečně za zaniklé nebo ukončené smluvní vztahy. Na zdravotní služby dají ze základního fondu pojišťovny letos 221 miliardu korun.
Není bez zajímavosti, že ještě na začátku roku zdravotní pojišťovny počítaly s propadem mezi příjmy a výdaji ve výši dvou miliard korun. Po 4 měsících se ukazuje, že šlo o víc než optimistické odhady.
Závěrečným hostem Otázek, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek, vítejte vůbec poprvé v Otázkách, pane Kabátek.
- Zdeněk KABÁTEK, ředitel VZP
- Dobré odpoledne.
- Václav MORAVEC, moderátor
- Jak velkou motivací ve vaší práci a dovolte, že jsem osobnější, jsou pro vás prémie, které máte sjednané ve smlouvě a které souvisí s tím, co je klíčové pro nás jako pro pacienty, tedy jak bude hospodařit ten základní fond péče.
- Zdeněk KABÁTEK, ředitel VZP
Na tuto otázku je jednoduchá odpověď. Mou největší motivací je dosáhnout toho, co jsem si předsevzal při svém nástupu do pozice ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny a to aby Všeobecná zdravotní pojišťovna v horizontu co nejkratším, troufnu si říct, v horizontu do konce tohoto roku, hospodařila v černých číslech.
- Václav MORAVEC, moderátor
- Kdybych vám namítl, že se s prémiemi musíte rozloučit a sami přehodnocujete jako Všeobecná zdravotní pojišťovna, stejně jako pojišťovny ostatní ty pojistné plány, protože pokračující recese, vyšší nezaměstnanost než se kterou jste počítali, vám sráží právě a zvyšuje propad v tom základním fondu péče.
- Zdeněk KABÁTEK, ředitel VZP
Tak já bych spíš na tuto vaši připomínku reagoval tak, že skutečně my analyzujeme vývoj plnění zdravotně pojistného plánu zhruba po každém měsíci. Ty analýzy dnes nás přesvědčují o tom, že v těch našich predikcích jak na straně příjmové, tak nákladové jsou určité rozdíly. My jsme se určitým způsobem i mýlili.
Nicméně úplně bych nesvazoval moje roční odměny s tím, jak se vyvíjí systém, já jsem, znovu opakuji, přesvědčen, že každý manažer v takovéto společnosti má mít nárok na odměny za to, co dokáže. V tomto případě, zda dokáže Všeobecnou zdravotní pojišťovnu dovést do černých čísel, a já jsem přesvědčen, že je to možné.
- Václav MORAVEC, moderátor
- Že je to možné celkově, nikoliv v rámci toho základního fondu péče zdravotní péče, který je klíčový.
- Zdeněk KABÁTEK, ředitel VZP
- Ten základní fond zdravotní péče, ze kterého se vlastně hradí zdravotní služby poskytované našimi poskytovateli, je zásadní a já mluvím o celkové bilanci, to znamená, mluvím tím o tom, že ten deficit, který v současné době se nám jeví ve výši zhruba 2,6 miliardy korun na konci roku 2013, bychom chtěli dostat limitně se blížit nule.
- Václav MORAVEC, moderátor
- Jinak řečeno, podle vás i v rámci černého scénáře, ten základní fond pro zdravotní péči skončí v minusu těch 2,6 miliard.
- Zdeněk KABÁTEK, ředitel VZP
- Podle scénáře, neříkám, že černého, ale podle reality, kterou jsme schopni řekněme, položit na stůl v současné době, po uplynutí jednoho čtvrtletí, k tomuto číslu samozřejmě trendujeme, na druhou stranu já jsem již realizoval a hodlám realizovat celou řadu opatření, které mají vést k tomu, že tento jak vy říkáte, propad nebo tento černý scénář nebude naplněn a naopak se naplní ambice, o kterých mluvím při všech svých vystoupeních a to že pojišťovna by se měla aktivně snažit o to, abychom dosáhli výsledků významně lepšího.
- Václav MORAVEC, moderátor
Podívejme se na hospodaření Všeobecné zdravotní pojišťovny. V roce 2007 vykazovala Všeobecná zdravotní pojišťovna kladný výsledek 19,5 miliardy korun. O dva roky později v roce 2009 to už bylo minus 5,5 miliardy, pro rok 2010 to bylo podobné. Loňský rok, rok 2012 je už spočítaný.
Všeobecná zdravotní pojišťovna ve své ještě nepublikované výroční zprávě, ale máme ji k dispozici, uvádí v tom základním fondu zdravotního pojištění propad 4,3 miliardy korun.
Připomeňme, že ale vloni došlo k přerozdělení peněz mezi pojišťovnami a VZP dostala velkou podpůrnou injekci, proto ten propad nebyl tak velký.
Pane řediteli, jste kouzelník, pokud letos ten propad bude menší než v roce minulém, chápu to správně? Loni jste měli v tom základním fondu zdravotního pojištění propad 4,2 miliardy korun. Letos 2,6 miliard, přesto chcete skončit s celkovým hospodařením VZP na nule?
Zdeněk KABÁTEK, ředitel VZP
Já myslím, než začnu hovořit o tom, jak chci dosáhnout toho, co jsem zde řekl, tak je nutné podívat se do toho minulého možná i roku předchozího. Je důležité zdůraznit, proč hospodaření Všeobecné zdravotní pojišťovny skončilo tak jak skončilo.
A já si myslím, že zde musí zaznít, že kromě té hlavní skutečnosti, která ovlivnila hospodaření Všeobecné zdravotní pojišťovny, ale nejen Všeobecná zdravotní pojišťovna, ale celého systému všech ostatních zdravotních pojišťoven, protože mimo jiné v deficitu se nenachází pouze Všeobecná zdravotní pojišťovna, ale i pojišťovny ostatní v těch sledovaných obdobích, o kterých mluvíme. Tak tím hlavním důvodem je samozřejmě vývoj ekonomiky v České republice. Neroste nám DPH, zvyšuje se nezaměstnanost a tudíž i příjmy z pojistného stagnují, nerostou. Na druhou stranu je zde nutné zdůraznit, že Všeobecná zdravotní pojišťovna musí pracovat v prostředí nebo se pohybuje v prostředí, kde je nutno vnímat významné diskriminační postavení VZP, diskriminační fakta, která ovlivňují hospodaření VZP. Všeobecná zdravotní pojišťovna je díky úhradové vyhlášce nucena za stejný produkt, stejnou službu hradit svým obchodním partnerům, poskytovatelům zdravotních služeb vyšší částky než pojišťovny ostatní. Já myslím, že toto je velmi důležitý argument, který zde musí zaznít a všechno ostatní, co budu říkat, se bude odvíjet od toho, že trvám na tom, že ten systém musí být narovnán.
Václav MORAVEC, moderátor
Ale tu úhradovou vyhlášku už vám letos ministr zdravotnictví Leoš Heger nezmění a proto používám slovo kouzelník, aniž byste ho bral s negativním nádechem, tak dívám-li se do té nepublikované výroční zprávy VZP za loňský rok, kde přiznáváte, že základní fond pojištění skončil v minusu, ve výši 4,2 miliardy korun. Letos podle vás skončí v minusu zhruba 3 miliard korun, tak jaké systémové změny udělat, když na úhradovou vyhlášku vám ministr letos nesáhne?
Zdeněk KABÁTEK, ředitel VZP
Takže jaké změny udělat? Já musím říct, že některé změny jsme již udělali. Ona úhradová vyhláška pro rok 2013 už v podstatě zapracovala některé připomínky Všeobecné zdravotní pojišťovny a je napsaná tak, že částečně tu diskriminaci, o které jsem hovořil ve vztahu k roku 2012, odstraňuje.
V současné době je již částečně ta povinnost VZP hradit svým poskytovatelům vyšší částky než ostatní pojišťovny eliminována. Je eliminována zhruba z poloviny. Já mám ambici, aby pro rok 2014 byla tato diskriminace odstraněna úplně.
Zároveň úhradová vyhláška na základě jednání s ministerstvem zdravotnictví obsahuje i takzvaný koeficient přestupu pojištěnců, to je další záležitost, která Všeobecnou zdravotní pojišťovnu v těch minulých letech trápila. Koeficient přestupu pacientů v podstatě vyjadřuje pohyb pojištěnců mezi jednotlivými pojišťovnami.
Tento rok již v segmentu akutní lůžkové péče, tedy v nemocnicích je při úhradách akceptováno to, že část našeho pojistného kmene odešla k ostatním pojišťovnám, to znamená, už nastavuje jen ty předběžné měsíční úhrady a to financování v souvislosti s přechodem pacientů.
To jsou kroky, které se staly vlastně anebo mají dopad až do roku 2013. Další kroky, které se chceme realizovat, jsou kroky, které povedou k jednak stabilizaci nebo realizovali jsme je už, které povedou ke stabilizaci finanční situace, cash flow, chcete-li.
To je předsunutá platba, kde já považuji za velký úspěch a jsme za to ministerstvu financí velmi vděční, že poskytlo VZP předsunutou platbu tak, aby mohla stabilizovat svoje vztahy s poskytovateli, to znamená, začít být seriózním partnerem, platit včas.
- Václav MORAVEC, moderátor
- Takže nemáte žádné závazky po lhůtě splatnosti?
- Zdeněk KABÁTEK, ředitel VZP
- V současné chvíli nemáme žádné závazky po lhůtě splatnosti, nutné je také zdůraznit ovšem, že ta předsunutá platba bude muset být na konci roku vrácena.
- Václav MORAVEC, moderátor
- Ale tam předpokládám, že ty změny, teď mi ale řekněte, 3 miliardy, když vám v tom základním fondu zdravotní péče budou letos chybět, tak největší část ale asi vám nevykompenzují už ty drobné změny úhradové vyhlášky, které byly zapracovány v roce letošním a podle které jedete, tak co vám vykompenzuje v rámci vašeho hospodaření ty tři miliardy, které vám budou kvůli propadu výběru pojistného a podobně chybět právě v tom základním fondu zdravotní péče.
- Zdeněk KABÁTEK, ředitel VZP
Já navážu na to, co jsem říkal, já jsem říkal, já jsem prezentoval kroky, které se již staly, pak zde existuje řada dalších opatření, které bych rád prosadil v nejbližší době. Ty opatření vychází z té situace, kterou jsem popsal.
Ve spolupráci s odborníky z Poslanecké sněmovny a s ministerstvem zdravotnictví v současné době připravujeme jednoduchou technickou novelu zákona 1948, která má směřovat k tomu, abychom dostali efektivní nástroj pro snižování nákladů. Nákladů nejen pro VZP, ale pro systém jako takový.
To co je obsahem této technické novely, tak je v podstatě legislativní zakotvení takzvaných slevových soutěží, takzvaného sdílení rizik, zpětných plateb a dalších nástrojů, které umožní pojišťovně dosáhnout úspor v té části nákladové.
Ten potenciál, který vidíme, vidíme, že je možné získat realizací těchto opatření zhruba ve výši 1,5 miliardy. Zároveň jsme nerezignovali na tuto činnost, ale snažíme se v rámci.
Václav MORAVEC, moderátor
Zase vstoupím do řeči, protože mi to nevychází, ať počítám jak počítám. Slevové soutěže a prosazení té změny zákona je ale dnes už jsme v pátém měsíci letošního roku, to už vám letos peníze neušetří.
Zdeněk KABÁTEK, ředitel VZP
Já si myslím, že může platit, pokud bude platit toto opatření v druhé polovině tohoto roku, tak může mít částečný efekt, já budu samozřejmě, pane doktore, pokračovat těmi dalšími opatřeními. Není to jenom toto.
My se snažíme v současné době aktivně využívat možností, které máme, možností exekutivních pojišťovny, to znamená, intenzivně vyjednáváme s dodavateli léků, dodavateli zdravotnických prostředků, a snažíme se nalézat úspory i v této oblasti.
Ta výše úspor, kterou jsme vygenerovali za ty první 4 až 5 měsíců tohoto roku, je zhruba půl miliardy korun.
Dalším opatřením, o kterém budu bezesporu prosazovat a budu na něm trvat, je otázkou, jak se nám podaří zrealizovat, je narovnání těch historicky pokřivených vztahů v systému českého zdravotnictví. Já jsem přesvědčen, že je v letošním roce na místě realizovat další mimořádné přerozdělení prostředků, které jsou na účtech zdravotních pojišťoven.
- Václav MORAVEC, moderátor
- Jinak řečeno, dojde podle vás a rád byste prosadil u ministerstva zdravotnictví, aby došlo k tomu, k čemu došlo v roce loňském, tedy že budou přerozděleny peníze z těch zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven ve prospěch i Všeobecné zdravotní pojišťovny.
- Zdeněk KABÁTEK, ředitel VZP
Ono to nejde říct takto jednoduše, pane doktore. Budu usilovat o to, aby se napravila ta řekněme, diskriminační pozice Všeobecné zdravotní pojišťovny v minulých letech.
Ano, tím nás to vede k přerozdělení zůstatků na účtech zdravotních pojišťoven a teď nechci hovořit v jaké míře.
Nicméně je logické, že pokud systém je nastaven tak jak jsem hovořil, v pořádku, je logické, že ten můj požadavek na to, aby byl aspoň částečně, tato diskriminace VZP odstraněna.
- Václav MORAVEC, moderátor
- Kolik to letos může přinést to přerozdělení?
- Zdeněk KABÁTEK, ředitel VZP
- Já se domnívám, že to přerozdělení může přinést v letošním roce zhruba dvě miliardy korun.
- Václav MORAVEC, moderátor
Tak teď už jsem se dopočítal, teď už jsem na těch třech miliardách. I když vám projde ta novela zákona, která se bude týkat slevových soutěží, kde počítáte s ročním výnosem 1,5 miliardy. Takže když dvě miliardy získáte tím přerozdělením, tak skončíte jako Všeobecná zdravotní pojišťovna na svém, tedy na nule. Je to tak.
- Zdeněk KABÁTEK, ředitel VZP
- Je to mojí ambicí a jsem přesvědčen, že v případě, že budou všichni zúčastnění partneři, to znamená, Poslanecká sněmovna a ministerstvo zdravotnictví spolupracovat a budou vstřícní mým návrhům, tak jsme schopni dosáhnout tohoto výsledku.
- Václav MORAVEC, moderátor
- On ministr zdravotnictví Leoš Heger koncem týdne oznámil, že také požádá vládu, což by se týkalo VZP až v roce 2014 a pojišťoven dalších, že požádá vládu o zvýšení plateb za státní pojištěnce, kterých je víc než 6 milionů, tady jsou Hegerova slova.
- Leoš HEGER, ministr zdravotnictví
- Vzhledem k tomu, že to navýšení za státní pojištěnce už čtvrtým rokem stagnuje, tak já myslím, že přinejmenším ta debata legitimní je.
- Václav MORAVEC, moderátor
Mluvíme tedy o státních pojištěncích, dětech důchodcích či nezaměstnaných, za které hradí pojistné právě stát. V současné době přitom platí měsíčně sazba 723 korun, nastavená už před třemi lety s pravidelnou valorizací plateb se přestalo kvůli ekonomické krizi, ministr Leoš Heger teď mluví o zvýšení.
A to ve dvou variantách. První variantu, kterou navrhuje o 50 korun, ale nabízí variantu i z hlediska státní pokladny bolestivější, 77 korun. S návrhem nesouhlasí stranický kolega ministra zdravotnictví, tedy ministr financí Miroslav Kalousek. Zvýšení by totiž znamenalo pro státní pokladnu zátěž.
V padesátikorunové variantě o víc než 3,5 miliardy, v dražší variantě pak o víc než 5,5 miliardy vláda může o zvýšení rozhodnout každoročně k 30. červnu.
Ministr Heger bije na poplach kvůli rostoucímu schodku pojištění a ve své zprávě pro vládu také píše o hrozící ztrátě pro veřejné zdravotní pojištění až minus 8 miliard. Zdravotní pojišťovna na začátku roku neměla dost peněz na běžném účtu, byla schopna pokrýt jen 96 % skutečnosti roku 2012.
Pane řediteli, počítáte při tvorbě pojistného plánu pro příští rok, byť jsem si vědom toho, že jsme teprve v pátém měsíci letošního roku, že budou zvýšeny platby za státní pojištěnce, ano nebo ne?
Zdeněk KABÁTEK, ředitel VZP
Platba za státního pojištěnce se stala jakousi mantrou. Já samozřejmě bych byl špatný ředitel VZP, pokud bych neříkal, že přivítám zvýšení platby za státního pojištěnce. Nicméně jsem člověk, který předtím než natáhne ruku a volá o pomoc, se snaží hledat ty rezervy u sebe a v systému.
Jsem přesvědčen, že je správné, aby nejprve byly naplněny ty kroky, které jsem zde řekl na začátku toho našeho rozhovoru, protože já se domnívám, že prioritou je, aby se systém stal transparentním vyrovnaným a nediskriminačním pro kteréhokoliv z účastníků.
Domnívám se, že platba za státního pojištěnce může být efektivní tehdy, pokud se před jejím zvýšením narovnají podmínky v systému a systém se stane efektivním.
Je minimálně s pochybnostmi, zda v té situaci, která panuje v letošním roce, v roce 2013, zvyšovat platby za státního pojištěnce, protože povede to opět díky těm diskriminačním mantinelům, které jsou nastaveny k tomu, že na účtech některých zdravotních pojišťoven naroste zůstatek a nám, přestože zvýšení platby za státního pojištěnce pomůže, tak pořád nevyřeší situaci.
Václav MORAVEC, moderátor
Jinak řečeno, tady jste realista a nepočítáte s tím, když to zjednoduším, tak nepočítáte s tím, že v roce 2014 budou zvýšeny platby za státní pojištěnce a že vyhraje názor ministra financí Miroslava Kalouska nad názorem ministra zdravotnictví. Je to tak.
- Zdeněk KABÁTEK, ředitel VZP
- Já jsem realista v tom, že pracuji s tím, že systém nejprve musí být zkultivován a poté můžeme říkat, aby do něj bylo přidáno více prostředků.
- Václav MORAVEC, moderátor
Když se sníží, respektive bude nulová diskriminace, jak jste jí popsal v úhradové vyhlášce na rok 2014 pro VZP ve vztahu k zaměstnaneckým pojišťovnám. Zároveň vám projde novela zákona a budete uplatňovat princip slevových soutěží, kde ušetříte 1,5 miliardy korun. Tak všechna tato opatření, která jsou pro vás klíčová, a chcete je prosadit, tak by ušetřila kolik, sečteno a podtrženo?
- Zdeněk KABÁTEK, ředitel VZP
- Umožnila by zlepšení bilance VZP někde mezi 6 až 7 miliardami korun.
- Václav MORAVEC, moderátor
6 až 7 miliard korun. Tak byste ušetřili a pak budete vnímat těch 6 až 7 miliard už za systémovou věc, kde není možné systémově ušetřit další peníze?
Zdeněk KABÁTEK, ředitel VZP
Samozřejmě budeme vnímat toto opatření, pokud všechny ty návrhy budou realizovány a přijaty, pokud bude systém nastaven férově, vnímat jako systémové opatření, samozřejmě bylo by iluzí domnívat se, že přestane růst tlak na zvyšování úhrad za zdravotní služby.
Je logické, že medicína se vyvíjí, vyvíjí se velmi rychle a pokud bude dlouhodobě stagnovat ekonomika, tak samozřejmě i toto systémové opatření nepovede k tomu, že ten systém bude dlouhodobě stabilní.
Tam je mnoho neznámých, tam je skutečně nutné vnímat i to, jak se bude vyvíjet ekonomika v příštích letech, ale já jsem přesvědčen, že pokud k těmto změnám dojde, a ekonomika poroste, je to systémové opatření, které povede k dlouhodobé stabilitě systému zdravotnictví v České republice.
Nová výše poplatků u lékaře? Padesát korun za praktika, stokoruny za specialistu | Zprávy
Ministerstvo zdravotnictví plánuje zvýšení některých poplatků. U lékaře by se mohlo místo nynějších 30 korun platit 50 korun. Za návštěvu u specialisty bez doporučení praktika by pacient mohl dát místo nynějších 30 korun i několik set.
Podle náměstka Petra Noska se úřad ministra Leoše Hegera chystá také rozšíření nadstandardů, pokud Ústavní soud uzná, že jejich zavedení bylo v pořádku. Do nadstandardů by mohly přibýt lázně, zubní plomby pro dospělé, rehabilitace, dlouhodobá péče nebo zdravotní doprava. Plán na zvýšení poplatků kritizuje opoziční ČSSD.
Změny by mohla přinést novela zákona o zdravotním pojištění, a to od ledna 2014. Podle ministerstva by se poplatky u lékaře mohly zvýšit, nynější částka prý přestává fungovat a regulovat počty návštěv. K růstu spoluúčasti pacientů z původních 17 na 22 procent v roce 2014 zavazuje Hegera programové prohlášení vlády Petra Nečase (ODS).
„Vyčkáme v našem dalším úsilí, jak Ústavní soud dopadne. Jestli některé věci zruší, bude velmi obtížné spoluúčast zvyšovat. Jestli naopak naše kroky v některých aspektech uzná, tak je tady možno vidět řadu dalších oblastí pro zvýšení spoluúčasti,“ řekl ministr.
Rath: „Lékaři budou jen pro vyvolené”
Se zvýšením poplatků ale nesouhlasí opoziční ČSSD. Stínový ministr zdravotnictví David Rath i předseda ČSSD Bohuslav Sobotka návrh označili za asociální. Praxe prý jasně ukázala, že regulační poplatky vůbec neplní svoji regulační funkci.
„Realizací těchto návrhů se návštěva lékaře stane luxusem jen pro vyvolené a pro velkou část populace zůstanou dveře do ordinací lékařů z finančních důvodů téměř zavřené,“ uvedl Rath.
Pokud se ČSSD dostane k vládě, zruší všechny zdravotnické poplatky kromě poplatku za pobyt ve nemocnici, dodal Sobotka. I ten by ale ČSSD snížila.
Po výroku Ústavního soudu budou reformy pokračovat
Nosek doplnil, že pokud Ústavní soud odsouhlasí stávající formu ekonomicky náročnější péče, začnou odborné lékařské společnosti chystat další návrhy. Ministerstvo před rokem neprosadilo zpoplatnění všech plomb, nepochodilo ani s plánem, aby pacienti platili 200 korun u specialisty, když nebudou mít doporučení praktika.
Ministr dnes uvedl, že představy se nemění, podrobnosti zatím uvádět nechtěl. Řekl jen, že v souvislosti s růstem plateb pacientů by zdravotní pojišťovny měly dostat oprávnění vydávat „zdravotní řád“, který by přesně určil povinnosti pacientů při pohybu po systému, tedy při volbě lékaře.
Názor druhého lékaře, plomby a volnější pojišťovny
Pacienti by mohli platit nově třeba za to, že si vyžádají názor třetího a dalšího lékaře k plánované závažné léčbě. Reformní zákon jim garantuje právo na názor druhého lékaře.
Zvýšení pravomocí pojišťoven, včetně možnosti zřídit si dceřinou společnost pro připojištění na nadstandard, je součástí další fáze reformy. Heger ji dnes představil s týmem náměstků.
Pojišťovny by od roku 2014 mohly bonifikovat pacienta, který pravidelně chodí na preventivní vyšetření a žije zdravě. Postihnout by ho naopak mohly za to, kdyby nedodržoval předepsanou léčbu.
K postupu zvyšování spoluúčasti Nosek upřesnil, že vyřazením plomb z úhrad by pojišťovny ročně ušetřily dvě miliardy korun a omezením úhrad na lázeňskou péči půlmiliardu. Zaplatili by to pacienti.
Za regulační poplatky v roce 2010 lidé dali 5,6 miliardy korun. Domácnosti daly nejvíc – 48 procent peněz – za poplatky za recept. Celkem 27 procent putovalo za návštěvu lékaře a 22 procent za hospitalizaci. Poplatky za pohotovost tvořily tři procenta.
Ústavní soud nyní posuzuje rozdělení péče na standardní a nadstandardní, které zavedla novela o zdravotním pojištění. Na soudce se obrátila se stížností opoziční ČSSD. Pokud uznají, že je nadstandard v pořádku, chystá ministerstvo jeho rozšíření.