Nitrooční tlak – Vše o zdraví

Optimální hodnota nitroočního tlaku je stejně důležitá jako krevního tlaku. Někteří lidé mají zvýšený oční tlak celý život, a jejich zrak je přitom ostrý, jde o takzvanou oční hypertenzi. V horším případě může dojít ke vzniku zeleného zákalu.

Jaké mohou být příčiny zvýšeného nitroočního tlaku? Jedná se zejména o:

• omezený odtok komorové tekutiny – komorová tekutina neustále proudí z přední části oka do zadního segmentu, když je tento průtok omezen, tekutina se v oku hromadí a nitrooční tlak se zvyšuje,
• tlustší rohovku – tloušťka rohovky ve skutečnosti neovlivňuje množství komorové tekutiny, nicméně pokud je tlustší, vede to k naměření falešně vysokého nitroočního tlaku.

Jak snížit nitrooční tlak?

Přestože je zelený zákal prakticky nevyléčitelné onemocnění, existují léčebné možnosti snižující nitrooční tlak a zmírňující obtíže s tím spojené, například bolesti hlavy a očí. Mezi ně patří:

• oční kapky – při zjištění vysokého nitroočního tlaku vám lékař předepíše kapky, cílem této léčby je snížit množství komorové tekutiny nebo zlepšit její průtok,
• celková léčba – v případě, že kapky nezabírají nebo nejsou dobře snášeny, nabízí se alternativa v podobě tablet, léky však mohou mít nežádoucí účinky, například časté močení, brnění prstů, nevolnost nebo ledvinové kameny,
• chirurgický zásah – poslední možností, jak docílit lepšího odtoku komorové vody, je chirurgické nebo laserové ošetření místa, kterým tekutina protéká.

Změna životního stylu

Některými každodenními činnostmi můžete ovlivnit výši nitroočního tlaku, aniž byste o tom věděli. Např.:

• cvičením – při kardiocvičení zlepšujete prokrvení celého organismu, sítnici a zrakový nerv nevyjímaje, tato fitness metoda je vhodná ke snižování krevního tlaku, s nímž jsou některá oční onemocnění spojena,

• zdravá strava – do jídelníčku zařaďte dostatek listové zeleniny, potraviny bohaté na omega-3 mastné kyseliny a vitaminy C, E a A,

• zvýšená poloha hlavy ve spánku – spaní na větším polštáři v úhlu přibližně 20 stupňů může také pomoci ke snížení nitroočního tlaku,

• bylinné směsi – borůvky nebo ginkgo biloba jsou látky, které mohou snižovat nitrooční tlak, je ale nutné připomenout, že se nejedná o náhradu léků předepsaných očním lékařem, bylinky jsou svými pozitivními účinky vhodné pro doplňkovou léčbu,

• odpočinek – jedním z faktorů, který vyvolává vzestup očního tlaku, je stres, proto si každý den najděte pár minut na meditaci, jógu nebo jiné relaxační techniky,

• návykový kofein – obecně se tvrdí, že omezení kofeinu ve stravě je zdraví prospěšné, jedna z věcí, kterou může nadměrná konzumace kofeinu také způsobit, je právě zvýšený nitrooční tlak.

Vzhledem k tomu, že v počátku zvýšení nitroočního tlaku nebolí, může být těžké ho poznat. Docházejte na preventivní prohlídky, a pokud se u vás vyskytnou potíže se zrakem, neváhejte vyhledat očního lékaře i mimo interval preventivních prohlídek.

• (dzit)
• Zdroj:
• https://diamondvision.com/what-causes-high-eye-pressure-how-to-reduce-it/

Autor článku: MUDr. Jitka Zvejšková

Co je to oční (nitrooční) tlak?

Proč je nitrooční tlak důležitý?

Nitrooční tlak (intraocular pressure) je jedním z velmi významných klinických faktorů v oftalmologii. Jeho udržování v normálních, fyziologických hodnotách je pro správnou funkci oka a očních struktur a v konečném důsledku i pro zachování dobrého a neporušeného vidění, velmi důležité.

Nitrooční tak zachovává stálý tvar oka a chrání jej před deformací, protože je zatěžován víčky a velkou silou okohybných svalů. Také je nezbytný pro předcházení otoků tím, že vypuzuje tekutinu obsahující odpadní metabolity a vrací se zpět do krevního oběhu.

Protože se může bulbus rozpínat jen minimálně, je nitrooční tlak výsledkem rovnováhy mezi tvorbou a odtokem nitrooční tekutiny. Při snížené tvorbě nebo jednodušším odtoku nitrooční tlak klesá. Důvodem vysokého nitroočního tlaku může být nadměrná tvorba nitrooční tekutiny nebo nedostatečná průchodnost odtokových kanálků, které jsou umístěny v nitrooční úhlu.

Hodnoty očního tlaku

Rozmezí fyziologických hodnot nitroočního tlaku je poměrně velké, a to 10 až 21 mmHg u zdravých očí. Musíme brát v úvahu fakt, že hodnoty nitroočního tlaku jsou značně individuální a mezní hodnoty tohoto intervalu nemůžeme považovat za jakýsi horní či dolní limit normálu.

Jinak řečeno, hodnoty „nad“ jsou posuzovány za podezřelé. I když víme, že nitrooční tlak není zdaleka jediným ukazatelem v diagnostice glaukomového onemocnění, stále zůstává jedním z nejvýznamnějších.

Proto odlišení fyziologických, podezřelých a patologických hodnot nitroočního tlaku je nesmírně důležité.

Denní kolísání nitroočního tlaku je také individuální, udávají se však odchylky od 2 do 6 mmHg u normálních zdravých očí. Při oční hypertenzi nebo glaukomatózních očích jsou odchylky větší.

V ranních hodinách jsou hodnoty očního tlaku nejvyšší, konkrétně těsně po probuzení, během dne mají tendenci klesat. Tato skutečnost však platí asi u 80% lidí, někteří mohou mít maximální hodnoty večer, jiní zase vykazují 2 maxima za den.

Ve snaze zjistit reálné hodnoty nitroočního tlaku u určitého pacienta by bylo ideální, kdyby se kontrolovaly v různých denních dobách.

Vzhledem k tomu, že naprostá většina pacientů má maximální hodnoty v dopoledních hodinách, je pro klinickou praxi dostačující odčítání v tomto okamžiku.

Nemoci a nitrooční tlak

Nitrooční tlak je důležitým orientačním ukazatelem závažnosti onemocnění. Vyšetření musí být vždy doplněno o zmapování zorného pole a stavu papily zrakového nervu. U normotenzního glaukomu nemusí hodnoty nitroočního tlaku dosahovat patologických hodnot ani v pokročilém stadiu.

Naopak u oční hypertenze je nitrooční tlaku zvýšený, ale ostatní příznaky glaukomu chybí. U těchto nemocných se často objevuje i nízký krevní tlak. Nitrooční tlak významně zvyšuje psychický stres a kouření. Vypití velkého množství tekutin za krátký časový interval může vést k výkyvům nitroočního tlaku.

Sportovní aktivity, konzumace alkoholu v malém množství a užívání marihuany nitrooční tlak snižují.

Aplikace kortikosteroidů a stav očních víček také ovlivňují hodnoty nitroočního tlaku. Dokonce držení a poloha těla mají také vliv na výkyvy nitroočního tlaku. V ležící poloze se nitrooční tlak zvyšuje asi o 2 mmHg, při stoji na hlavě se zvýší extrémně. Tělesná námaha ho naopak snižuje.

Zelený zákal (glaukom): co to je?

Pod pojmem zelený zákal
neboli glaukom se rozumí celá skupina různých onemocnění, jejichž společnou příčinou je příliš vysoký nitrooční tlak
. Důsledkem je poškození zrakového nervu
v papile (místo, kudy zrakový nerv
vstupuje do oční bulvy
, viz článek Oko
: struktura a funkce) a poruchy zorného pole, v nejhorším případě i oslepnutí.

Různé formy glaukomu
mají různé příčiny. Poměrně častou formou glaukomu je tzv. primární glaukom s otevřeným úhlem.

U glaukomu se může vyskytnout stlačení, zúžení či zablokování tzv. komorového úhlu
. Na vzniku glaukomu se mohou podílet některá onemocnění, např. cukrovka. Dále se vznikem glaukomu může souviset poranění oka, užívání některých léků (např. kortizon), dědičnost, vysoký věk apod. Dosud však nejsou známy všechny faktory podílející se na vzniku glaukomu.

Glaukom a nitrooční tlak

Oko potřebuje určitý tlak, aby se nedeformovalo a udrželo si téměř kulatý tvar, který je nezbytný pro optimální vidění
. Pro udržení stabilního tvaru oka je určující tzv. nitrooční tlak.

Na udržování správného nitroočního tlaku
se do značné míry podílí komorová tekutina
, která proudí mezi přední a zadní komorou oční
(viz článek Oko: struktura a funkce).

Komorová tekutina se tvoří nepřetržitě, a kromě udržování správného nitroočního tlaku je důležitá pro zásobování rohovky
a čočky živinami. U zdravého oka se tvoří přesně tolik komorové tekutiny, kolik jí tzv. Schlemmovým kanálem
odtéká, takže panuje rovnováha.

Pokud odtok komorové tekutiny nefunguje správně, pak se tato tekutina hromadí a nitrooční tlak se zvyšuje. Vysoký nitrooční tlak pak může těžce poškodit oko (například zrakový nerv) a v nejhorším případě může dojít i k oslepnutí.

Komorová tekutina asi z 90 % odtéká tzv. trabekulární (konvenční) cestou, zatímco zbývajících 10 % odtéká tzv. uveosklerální (nekonvenční) cestou.

Vzestup nitroočního tlaku je nejčastěji podmíněn ucpáním trabekulární sítě (viz Obr. 1), což je většinou důsledkem patologických
změn v oku.

Příčinou vysokého nitroočního tlaku může být i užší komorový úhel, ve vzácných případech i vrozená porucha vývoje komorového úhlu, tzv. vrozený glaukom.

Obrázek 1: Princip vzniku glaukomu. © TrifonenkoIvan / shutterstock.com

Normální nitrooční tlak se většinou pohybuje v rozmezí 10–21 mmHg. Hodnota nitroočního tlaku se mění, a to jak v průběhu dne, tak vlivem postupného stárnutí organismu.

Nitrooční tlak výrazně nižší nebo vyšší než normální, případně jeho velké výkyvy, mohou být známkou onemocnění oka. Oční lékař může nitrooční tlak změřit pomocí tzv. aplanační tonometrie.

Hodnota takto naměřeného nitroočního tlaku závisí i na tloušťce rohovky.

Formy glaukomu

V následujících odstavcích jsou popsány nejčastěji se vyskytující formy glaukomu.

Primární glaukom s otevřeným úhlem

Obzvláště častou formou glaukomu je primární glaukom s otevřeným úhlem. Jedná se o chronické onemocnění
, které postihuje obě oči
.

Zrádné na něm je, že postižený člověk si jeho příznaků dlouho ani nevšimne, protože nepociťuje žádné bolesti ani jiné obtíže. Poruchu vidění člověk zaznamená až v pokročilém stadiu onemocnění
.

Proto je u této formy glaukomu velmi důležitá prevence!

Normotenzní glaukom

Pod pojmem normotenzní glaukom se rozumí glaukom bez zvýšeného nitroočního tlaku. Hodnota nitroočního tlaku se u této formy glaukomu nachází v normálním rozmezí (do 21 mmHg). U postiženého člověka lze však i při tomto nitroočním tlaku prokázat poškození oka typické pro glaukom, konkrétně poškození zrakového nervu
a výpadky zorného pole.

Předpokládá se, že u této formy glaukomu je nitrooční tlak pro postiženého jedince příliš vysoký, i když statisticky je v normě. Odborníci se domnívají, že příčinou normotenzního glaukomu může být kombinace poruch prokrvení a relativně vysokého nitroočního tlaku. Proto se u těchto pacientů vyšetřují takové faktory, jako je např.

výrazný pokles krevního tlaku
v noci, poruchy prokrvení krčních cév atd.

Akutní
glaukom s uzavřeným úhlem

Při náhlém uzavření komorového úhlu vzniká tzv. akutní glaukom s uzavřeným úhlem, který je charakterizován výrazným vzestupem nitroočního tlaku během několika málo hodin. Tato forma glaukomu se projevuje silnými bolestmi, poruchami vidění (výpadky zorného pole) a nebezpečím těžkého poškození zrakového nervu
, které může vést až k oslepnutí.

Příčinou je často vrozený úzký komorový úhel, dalekozrakost
, popř. relativně velká čočka. U starších lidí se může akutní glaukom s uzavřeným úhlem vyskytnout v důsledku aplikace očních kapek, které se při vyšetření u očního lékaře
používají k rozšíření zornic.

U pacientů s mělčí přední komorou oční
(viz článek Oko: struktura a funkce) se proto tyto kapky nepoužívají.

Vrozený glaukom

Poměrně vzácnou formou glaukomu je tzv. vrozený glaukom, který může relativně rychle vést k oslepnutí, není-li včas rozpoznán. Vrozený glaukom se projeví většinou již v prvním roce života. I proto se doporučuje již u velmi malých dětí vyšetření zraku, zvláště pokud rodiče pozorují nápadné nebo podezřelé příznaky.

Rizikové faktory
pro vznik glaukomu

Zatím nejsou známy všechny faktory podílející se na vzniku glaukomu. Obecně se má za to, že riziko primárního glaukomu s otevřeným úhlem se zvyšuje s věkem (zvláště u osob starších 70 let), proto někteří odborníci doporučují screeningové vyšetření již od 40. (!) roku věku.

Jen oční lékař může rozpoznat časné stadium glaukomu a nasadit včasnou léčbu. Dispozice ke vzniku glaukomu mohou být i vrozené: zvýšené riziko mají lidé, u jejichž nejbližších příbuzných (rodiče, sourozenci) se glaukom vyskytl.

Mezi další rizikové faktory, kromě vysokého nitroočního tlaku, patří:

• silná dalekozrakost,
• silná krátkozrakost
  (od –5 dioptrií),
• některá onemocnění (např. diabetes
  mellitus), onemocnění a úrazy oka, záněty
  oka,
• užívání některých léků (např. kortizon),
• menší tloušťka rohovky (zejména v její středové části),
• závažná srdečně-cévní onemocnění
  .

Tonometr – měření nitroočního tlaku

Tento přístroj se běžně používá pro měření krevního tlaku, v oční ordinaci se používá speciální tonometr, který je určen k měření nitroočního tlaku.

Měření nitroočního tlaku je samozřejmou součástí prohlídky u očního lékaře. Vysoký nitrooční tlak je totiž největším rizikovým faktorem pro glaukom (zelený zákal) a jiná oční onemocnění.

K měření nitroočního tlaku se používá řada přístrojů s různými principy měření. V současné době existují dva základní typy tonometrů – kontaktní a bezkontaktní.

Pravděpodobně nejčastěji se pacienti u očního lékaře setkávají s aplanační bezdotekovou metodou, kdy speciální vzduchový tonometr proti oku vypustí (foukne) proud vzduchu. Ten svým tlakem oplošťuje rohovku a dle naměřených parametrů přístroj určí nitrooční tlak.

Vyšetření není pro pacienta nijak náročné, je velmi rychlé, probíhá vsedě, bez kontaktu s okem a je bezbolestné.

Při vyšetření kontaktními aplanačními tonometry dochází k měření nitroočního tlaku při doteku s okem (po znecitlivění rohovky).

Přístroj vyvíjí tlak na přesně danou plochu rohovky, přičemž tlak potřebný k oploštění rohovky je přímo úměrný nitroočnímu tlaku.

Výsledky měření u těchto typů přístrojů ale nemusí být zcela přesné, jsou ovlivněny tvarem oka, tloušťkou rohovky, onemocněními či operacemi.

Nejen krevní, ale i nitrooční tlak je nutné sledovat. Snížení či zvýšení jejich hodnot může signalizovat zdravotní problémy i závažná onemocnění.

„Normální nitrooční tlak (od 10 do 20 mm Hg) je důležitý pro správnou funkci oka a pro zachování dobrého vidění,“ uvádí lékařka oční kliniky NeoVize Praha MUDr. Kateřina Hlinková.

Nitrooční tlak chrání oko před deformací (oko je zatěžováno očními víčky a okohybnými svaly) a také předchází jeho otokům. Hodnoty nitroočního tlaku během dne kolísají, nejvyšší nitrooční tlak je u většiny lidí ihned po probuzení, během dne pak klesá.

Jeho hodnoty ovlivňuje tvorba a odtok nitrooční tekutiny, pokud se tekutiny tvoří nadbytek nebo se zhorší její odtok, tlak v oku se zvětšuje. Normální tlak je tedy výsledkem rovnováhy mezi tvorbou a odtokem, přičemž problematická není jen hodnota „nad“, ale i „pod“ normálem.

Proto je sledování nitroočního tlaku důležité – naměřené hodnoty mohou upozornit na různé zdravotní problémy a onemocnění.

Kdy a jak se nitrooční tlak měří

Nitrooční tlak vám bude vždy změřen při komplexním vyšetření u očního lékaře.

Měření je velmi rychlé, nebolestivé a probíhá pomocí speciálních přístrojů – nejčastěji pomocí bezkontaktního tonometru, se kterým jste se v ordinaci očního lékaře již zcela jistě setkali.

Při tomto měření se vsedě zadíváte do přístroje před vámi, ten vám do oka foukne – a měření je hotové. Totéž se provádí i u druhého oka.

Jaké nemoci nitrooční tlak ovlivňuje

Nižší nebo vyšší nitrooční tlak může být signálem, že něco není v pořádku – signalizuje poruchy  ve vnitřních strukturách oka a ovlivňuje optický systém oka. Zvýšený nitrooční tlak se podílí na vzniku glaukomu (zelený zákal), snížený nitrooční tlak bývá příznakem diabetických obtíží a zánětů, může způsobit například deformaci tvaru oka i poškození zrakového nervu.

Malé zvýšení očního tlaku nezaregistrujete, výrazné zvýšení může být provázeno zhoršeným viděním, bolestmi očí a hlavy, celkovou nevolností. Často se ale zvýšený nitrooční tlak nijak neprojeví, a proto jsou důležité pravidelné prohlídky u lékaře.

Glaukom totiž může vyústit až k trvalému poškození zraku, v nejhorším až ke slepotě, neboť při této nemoci dochází k poškození očního nervu. Objevuje se zejména ve vyšším věku.

V současné době lze vhodnou léčbou postižení zraku zpomalit a zastavit, důležitá je však včasná diagnóza.

Hodnoty nitroočního tlaku zvyšuje stres, konzumace alkoholu a kouření, naopak nitrooční tlak přechodně snižuje sport. Hodnoty nitroočního tlaku také ovlivňuje stav očních víček a užívání kortikosteroidů.

Vysoký nitrooční tlak nemusí znamenat zelený zákal – Zelený zákal – otestujte své oči!

Přestože vysoký nitrooční tlak je hlavním rizikovým faktorem pro vznik zeleného zákalu (glaukomu), automatický vztah „zvýšený nitrooční tlak = glaukom“ neplatí.

Přestože vysoký nitrooční tlak je hlavním rizikovým faktorem pro vznik zeleného zákalu (glaukomu), automatický vztah „zvýšený nitrooční tlak = glaukom“ neplatí. Vysoký nitrooční tlak bez poškození zrakového nervu a zrakových funkcí se nazývá oční hypertenze.

Co je to oční hypertenze

Odborný výraz oční hypertenze popisuje stav, kdy je uvnitř oka naměřen vyšší tlak, než jaký je pokládán za bezpečný.

Ve skutečnosti však má každý z nás jinou tuto bezpečnou výši nitroočního tlaku, při které ještě nedochází k poškození očního nervu.

Oční hypertenze proto u některých z nás může být normální stav, který nijak nenarušuje naše vidění a nepoškozuje naše oči. Přesto je důležité, aby lidé s vyšším nitroočním tlakem byli pravidelně sledováni a kontrolováni.

Co způsobuje oční hypertenzi

Oční hypertenze se může objevit u každého z nás, a nikdo přesně neví, co ji způsobuje. Její výskyt se však zvyšuje s věkem a u lidí starších 40 let je výrazně častější.

Více se také objevuje u lidí silně krátkozrakých a u diabetiků.

Přestože přesnou příčinu oční hypertenze většinou neznáme, obecně se vždycky jedná buď o nadměrnou produkci nitrooční tekutiny nebo o její zpomalený odtok ven z oka. Tento stav mohou navodit i některé léky.

Stejně jako samotný zelený zákal, ani oční hypertenzi na sobě nemůžeme sami nijak vysledovat. Zjistit ji může pouze lékař, který pomocí přístroje změří náš nitrooční tlak.

Jak se léčí oční hypertenze

Protože oční hypertenze představuje významný rizikový faktor pro vznik zeleného zákalu, předepisují někteří lékaři okamžitě léky ke snížení nitroočního tlaku.

Jiní naopak volí vyčkávací taktiku a pouze pravidelně monitorují nitrooční tlak a kontrolují stav oka i zrakových funkcí. Jakou v konkrétním případě zvolit strategii, závisí na hodnotě nitroočního tlaku, na zdravotním stavu pacienta, jeho věku a výsledcích dalších vyšetření.

A samozřejmě by léčebný postup měl být výsledkem dohody mezi dobře informovaným pacientem a jeho lékařem.

(vek)

Zdroj: www.allaboutvision.com

Líbí se vám článek?

Počet hlasů: 21

Vyšetření tlaku v oku může zachránit zrak – Novinky.cz

Hlavní obsahNormální nitrooční tlak se pohybuje mezi 12 až 22 mm Hg.
Foto: Profimedia.cz

Nitrooční tlak se může orientačně měřit pohmatem. Lékař jemným střídavým tlakem dvou prstů přes horní víčko posoudí konzistenci oka. Nitrooční tlak se dá hodnotit i objektivně, a to měřením speciálními přístroji tzv. tonometry. Ty se přikládají na znecitlivěnou část oka a naměří hodnoty nitroočního tlaku.

Někdy lze vyšetření provádět i bezkontaktně pomocí rychle vypuštěného vzduchu z měřicího přístroje. To zná asi hodně lidí.

Normální nitrooční tlak se pohybuje mezi 12 až 22 mm Hg. Nutno ale poznamenat, že tlak v oku je ovlivňován řadou okolností a jeho hodnoty jsou někdy dosti kolísavé a individuální.

Mění se např. během dne. Vyšší je ráno, večer nižší. Ženy mají obecně vyšší tlak. Je také značná závislost na etniku – u černochů jsou vyšší hodnoty, ale i poloze těla apod.

Zvýšený nitrooční patří mezi hlavní rizikový faktor při vzniku glaukomu neboli zeleného zákalu. Je prokázáno, že dlouhodobý vyšší tlak v oku poškozuje nervová zakončení na sítnici a zrakovém terči oka.

Glaukom je společensky a medicínsky závažné onemocnění postihující miliony lidí na celém světě. Bohužel je často příčinou nevratné slepoty, protože u této velmi často bezpříznakové choroby dochází k trvalému poškození zrakových nervů.

Není tomu tak pokaždé. U někoho jsou hodnoty očního tlaku trvale vyšší, a přesto nejsou nervové oční tkáně poškozeny. A naopak u někoho i nízké hodnoty tlaku v oku škodí.

Vždy platí, že nitrooční tlak je třeba posoudit vícekrát za sebou a zařadit jej do souvislosti s ostatními očními nálezy. Pak teprve lze stanovit správnou diagnózu.

Mezi rizikové faktory u glaukomu patří i krátkozrakost, cukrovka a užívání některých léků. Také vyšší věk patří mezi rizikové faktory pro vznik glaukomu. V případě existence nějaké kombinace těchto faktorů je doporučeno preventivní proměření nitroočního tlaku.

Optimální je vše provést v rámci očního vyšetření, a to doporučujeme kolem čtyřicátého roku věku. Zvláště je to vhodné u lidí, kde se v rodině glaukom již vyskytl. Tam je kontrola vhodná i dříve, kolem 35 let.

Máte pravdu, glaukomu se někdy říká tichý zloděj zraku. Toto rčení má určité oprávnění, protože mnoho pacientů nemá žádné příznaky, nic je neupozorňuje na oční problém, a přitom již dochází k poškozování zrakových funkcí.

To ale dnes již neplatí. Máme k dispozici řadu účinných léků, které stabilizují vysoký nitrooční tlak. Pacient si sám pravidelně kape oční kapky, čímž pozitivně ovlivňuje tento hlavní rizikový faktor. Léčba je však dlouhodobá.

Pokud i přesto dochází k progresi onemocnění, může být indikován laserový zákrok nebo mikrochirurgický výkon. Cílem léčby glaukomu je zabránit poškozování nervové tkáně našich očí.

Samozřejmě. A to i když mají dojem, že vidí vcelku dobře. Včasná prohlídka může zabránit rozvoji onemocnění a tím postupnému zhoršování vidění.

Hlavní zprávy

Zelený zákal (glaukom) – vše, co potřebujete vědět o druhé nejčastější příčině slepoty

Zelený zákal je celosvětově druhou nejčastější příčinou slepoty1. Podle Světové zdravotnické organizace trpí po celém světě slepotou způsobenou zeleným zákalem okolo 4,5 milionu lidí. Předpokládá se, že tohle číslo naroste do roku 2020 na 11,2 miliónů lidí.

To je nárůst o 149 %, tedy o dalších 6,7 milionu lidí, kterým hrozí ztráta zraku způsobená touto „tichou, oslepující nemocí“, aniž by o ničem věděli.

2 LEPŠÍ VIDĚNÍ vysvětluje, co byste o této skupině očních onemocnění, tlaku v očích a příčinách, rizikových faktorech, screeningoých metodách a léčbě pojící se se zeleným zákalem měli vědět.

Zelený zákal je komplexní onemocnění s mnoha podobami. Zkráceně jej však lze definovat jako poškození nervu spojujícího oko s mozkem (zrakový nerv) většinou způsobené tlakem v oku (nitrooční tlak), který ovlivňuje vaše zorné pole a zrak. Riziko výskytu zeleného zákalu je šestkrát vyšší, pokud je vám přes 60 let.

Pro lepší pochopení, jak funguje zrakový nerv, si popíšeme, jak funguje oko:

Řasnaté tělísko produkuje v přední komoře čirou, vodnatou tekutinu zvanou komorová voda. Tato tekutina vyživuje různé části oka, včetně čočky, rohovky a očních tkání. Komorová voda je následně odváděna z oka přes houbovitou síť zvanou trabekulární síť přes Schlemmův kanál do krevních cév.

Zelený zákal nejběžněji postihuje Schlemmův kanál nebo trabekulární síť a brání tak komorové vodě v běžném odvodu z oka.

Přirovnat si to můžeme k betonové přehradě se zablokovaným přetokem – pokud je přehrada neustále plná vody, která nemůže odtékat, dojde k nárůstu tlaku a přehrada nakonec praskne.

Podobný princip platí, když dojde k zablokování Schlemmova kanálu nebo trabekulární sítě. Dojde k hromadění komorové vody, která ovlivní tlak v oku, který na to poškodí zrakový nerv a ovlivní tak váš zrak.

Oko postižené zeleným zákalem: Roste tlak v oku způsobující poškození zrakového nervu.

Existují dvě kategorie zeleného zákalu, zelený zákal s uzavřeným úhlem a zelený zákal s otevřeným úhlem. Každá kategorie je definována podle pozice oční čočky a duhovky ve vztahu k trabekulární síti3. Tato pozice totiž určuje, jak je komorová voda odváděna z oka či nikoli.

V případě glaukomu s uzavřeným úhlem je úhel mezi duhovkou a rohovkou buď zúžen, nebo zablokován. Případně dojde k poškození trabekulární sítě, které způsobí hromadění komorové vody a náhlé zvýšení nitroočního tlaku. Tento stav vede k vážné bolesti oka a vyžaduje neodkladnou léčebnou péči, aby nedošlo ke slepotě.

V případě primárního zeleného zákalu s uzavřeným úhlem nemá nárůst tlaku v oku žádnou identifikovatelnou příčinu a může se vyskytnout jen kvůli způsobu členění oka. Pokud existuje druhotná příčina, např. primární onemocnění, zranění, zánět nebo cukrovka způsobující náhlý nárůst tlaku v oku, jedná se o sekundární zelený zákal s uzavřeným úhlem.

V případě zeleného zákalu s otevřeným úhlem je úhel odvodu komorové vody mezi duhovkou a rohovkou široký a otevřený, nicméně dochází k pomalé blokádě odtokových kanálů.

Komorová voda prochází trabekulární sítí příliš pomalu a není patřičně odváděna. Tímto neustále roste tlak v oku, který může poškodit zrakový nerv a vést ke slepotě.

Příznaků si ihned nevšimnete, často zůstávají zcela bez povšimnutí.

• Zelený zákal s otevřeným úhlem patří mezi nejběžnější formy tohoto typu onemocnění očí a tvoří podle nadace Glaucoma Research Foundation alespoň 90 % případů zeleného zákalu.
• Stejně jako je tomu u glaukomu s uzavřeným úhlem, lze i glaukom s otevřeným úhlem rozdělit na primární a sekundární:
• Primární zelený zákal s otevřeným úhlem (POAG) Tato kategorie zahrnuje formy zeleného zákalu, při kterých dochází k pomalé blokádě a neexistuje sekundární příčina této blokády, kterou lze jasně identifikovat.
• Mezi rizikové faktory POAG patří:

• zvýšený tlak v oku
• věk (60 a více)
• genetické faktory, např. rodinná anamnéza zeleného zákalu
• etnicita – u osob hispánského nebo afrického původu hrozí vyšší riziko vývoje POAG4
• POAG hrozí ve větší míře osobám trpícím krátkozrakostí (myopie)5
• cukrovka
• užívání určitých léků
• spánková apnoe

1. Sekundární zelený zákal s otevřeným úhlem (SOAG)
2. V této kategorii má pomalá blokáda odtokových kanálů jasnou příčinu.
3. Mezi sekundární faktory, jež mohou vést k výskytu SOAG, patří:

• operace
• trauma
• užívání léků, např. kortizonu
• vrozené faktory, které jsou přítomny při nebo po početí
• zdravotní stavy, např. pseudoexfoliace (abnormální akumulace bílkoviny v oku) a syndrom pigmentové disperze (způsobuje pigmentární glaukom)
• zánětlivé poruchy oka (zánět uvey)
• mechanická blokáda způsobená zvětšováním tloušťky čočky (fakomorfní glaukom)

Kromě náhlého nárůstu očního tlaku a extrémní bolesti, která se pojí s glaukomem s uzavřeným úhlem, si zeleného zákalu pacient často všimne, až když dojde k poškození zrakového nervu a sítnice. Pacienti trpící primárním glaukomem s otevřeným úhlem pociťují zrakové příznaky jen vzácně, zejména při nástupu onemocnění.6

Zelený zákal postihuje periferní (okrajové) vidění a mezi znatelné příznaky patří tunelové vidění, zúžené zorné pole, barevné kroužky, když se díváte do jasných zdrojů světla, a všeobecná ztráta zrakové ostrosti a vnímání kontrastu. Někdy glaukom způsobí dokonce zmizení částí zorného pole. Může postihnout jedno či obě oči a pokud není léčen, může vést k celkové ztrátě zraku.

Zrak postižený zeleným zákalem

Zelený zákal je možné popsat jako tiché onemocnění, protože i když dojde k postižení zraku, mozek je schopen vyrovnat se s měnícími se okolnostmi a doplnit chybějící informace, takže si postižená osoba příznaků nevšimne.

Zelenému zákalu nelze předejít, ale pokud si budete vědomi rizikových faktorů pojících se s tímto onemocněním, lze předejít slepotě.

Pokud vám hrozí zvýšené riziko vzniku zeleného zákalu, například kvůli etnickému původu, cukrovce, rodinné anamnéze nebo věku, je důležité pravidelně docházet na screeningová vyšetření glaukomu.

Roli mohou hrát také individuální faktory životního stylu. Riziko vzniku zeleného zákalu lze účinně snížit prevencí vysokého krevního tlaku, zvládáním spánkové apnoe a sledováním léčby kortizonem s pomocí lékaře.

Mezi varovné příznaky, na které byste si měli dát pozor, patří:

• chronické bolesti hlavy
• rozmazané vidění
• bolest za okem
• uslzené oči

Pokud proděláte kterýkoli nebo vícero z těchto příznaků, navštivte nejbližšího optika nebo očního lékaře a vyžádejte si vyšetření zeleného zákalu.

Každý by měl pravidelně docházet na  oční vyšetření, včetně screeningu zeleného zákalu, alespoň jednou za dva roky, zejména máte-li 40 a více let. Riziko zeleného zákalu se ještě zvyšuje, jakmile dosáhnete 60 let. Pravidelnost screeningů proberte se svým optikem.
Jestli nosíte brýle, pravděpodobně vám vyšetření zeleného zákalu provádí váš optik při každé návštěvě, kdy vám měří zrak. Pokud nemáte problémy se zrakem, pravidelného screeningu se vám nemusí dostávat. Mějte to na paměti a pokuste se navštívit optika  ve své blízkosti, který vám provede screening, i když nenosíte brýle.
Pokud máte cukrovku, je vám přes 60 nebo u vás v rodině někdo má zelený zákal, na screening byste měli docházet jednou ročně.

Existuje několik způsobů, jak testovat přítomnost zeleného zákalu. Váš optik může tato vyšetření kombinovat.

Jedná se o nejběžnější vyšetření, kterým se měří nitrooční tlak. Přístroj zvaný tonometr vypustí do oka malý vzduchový výboj a změří tlak v oku. Nejedná se o bolestivé nebo invazivní vyšetření a trvá pouhých několik minut. Může vám však být trochu nepříjemné.

Za pomocí hodnot naměřených tonometrem pak optik doporučí další postup. Přestože je tlak v oku jedinečný pro každého z nás, podle nadace Glaucoma Research Foundation je rozsah normálního tlaku obvykle mezi 12 až 22 mm Hg. Většina případů zeleného zákalu je však diagnostikována při hladinách přesahujících 20 mm Hg.

Je důležité mít na paměti, že výsledky tonometru poskytují hrubý náznak vašeho nitroočního tlaku v daný okamžik. Stejně jako krevní tlak se může i nitrooční tlak mezi měřeními lišit.

Váš optik vám poskytne konkrétní informace o naměřených hodnotách a pokud budou naměřené hodnoty neobvyklé, odkáže vás na očního lékaře.

Tonometr ZEISS VISUPLAN 500 umožňuje snadné vyšetření nitroočního tlaku pomocí šetrného vzduchového výboje – bezkontaktně a bez nutnosti umrtvení oka.

Před vyšetřením se aplikují oční kapky na rozšíření zornic a poté jsou oči vyšetřeny zařízením zvaným fundoskop nebo vyfotografovány pomocí sítnicové snímkovací technologie, která zvětší zrakový nerv. Pokud je zjištěno něco neobvyklého, můžete být posláni na další vyšetření.

Další vyšetření mohou být zapotřebí, když výsledky tonometrie poukazují na vysoký nitrooční tlak, pokud máte rodinnou anamnézu nebo vám hrozí zvýšené riziko zeleného zákalu. Oční specialista může fundoskopii provést také v rámci běžné kontroly.

Vzhledem k tomu, že je zelený zákal komplexním onemocněním s mnoha příčinami a příznaky, oční specialista může provést kombinaci obsáhlých vyšetření. Mezi další specializovaná vyšetření, která můžete podstoupit, patří vyšetření zorného pole, snímkování očního pozadí, optická koherentní tomografie (OCT) nebo pachymetrie, jež měří tloušťku rohovky.

Léčba zeleného zákalu je individuální a není vždy tak jednoznačná, jako např. v případě operace  šedého zákalu. Jinými slovy neexistuje jedna ideální léčba zeleného zákalu. Po vyšetření oční specialista stanoví další postup podle vaší konkrétní situace. Obecně však vypočte ideální cílový tlak v oku a pokusí se vám tlak snížit či na něm zapracovat, aby dosahoval cílové hodnoty. Toho lze dosáhnout pomocí očních kapek nebo léků, operativně nebo kombinací obou možností.

• Laserová operace – laserem se otevřou ucpané části trabekulární sítě.
• Minimálně invazivní operace zeleného zákalu – operace, při kterých jsou provedeny mikro zářezy za účelem odklonu nebo otevření zablokovaných kanálů. Tyto operace jsou rychlé, pojí se s nimi minimální komplikace a rychlé zotavení.
• Operace s řezáním – řezem se otevře kanál a sníží tlak. Tyto operace zahrnují trabekulektomii, sklerotomii, viskokanalostomii a kanaloplastiku. Více informací vám poskytne optik nebo oční lékař.
• Zavedení trubičky – do oka je trvale umístěna trubička, která odvádí komorovou vodu a snižuje tlak.

Obecně jsou šance na vyléčení po operaci zeleného zákroku dobré, pokud jsou zvládnuty všechny přispívající faktory. Poškození zrakového nervu však nelze zvrátit.

Kromě operace může být zelený zákal léčen holisticky a mohou vám být doporučeny konkrétní změny životního stylu. Je důležité lékaři poskytnout veškerou anamnézu a zmínit veškeré své koníčky a návyky. Pokud například cvičíte jógu nebo hrajete na dechový nástroj, může to mít vliv na váš tlak v očích. Jak už bylo řečeno, je nutné podchytit cukrovku, krevní tlak (vysoký a nízký) a chronické užívání léků. Doporučuje se také přestat kouřit, zdravě jíst a pravidelně cvičit.
Tento článek slouží pouze k informačním účelům na téma zeleného zákalu. S otázkami ohledně zeleného zákalu a jeho diagnózy se vždy odkazujte na svého lékaře, optika anebo kvalifikovaného oftalmologa.
Zdroj: https://www.zeiss.com/meditec/int/c/glaucoma-awareness.html

Zelený zákal, šedý zákal, AMD atd.: onemocnění očí a jak je rychle podchytit Stručný přehled příznaků, příčin a léčby Jak si mám dezinfikovat brýle a jak zamezím mlžení brýlí, když nosím roušku? Ne všechny sluneční brýle jsou stejné Lepší vidění vysvětluje, co byste měli vědět o UV ochraně, tónování, zrcadlových a polarizovaných čočkách a dalším, abyste si vybrali ty pravé sluneční brýle pro své konkrétní potřeby. Proč by dětské brýle měly zajišťovat tu nejlepší UV ochranu Co by všichni rodiče měli vědět o ochraně dětských očí před škodlivým ultrafialovým zářením (UVR)? Výhody a nevýhody UV záření Proč je to důležité? Jaká jsou rizika?

Zelený zákal (glaukom)

Příčinou může být zablokování kanálku, kterým normálně nitrooční tekutina z oka odtéká. To může být dáno geneticky. Méně častou příčinou je zranění tupým předmětem nebo chemickou látkou, těžká infekce oka, poruchy očních cév, oční zánět.

Glaukom se nejčastěji objevuje ve věkové skupině nad 40 let, u lidí, kteří měli příbuzného s touto chorobou, kteří mají diabetes, po systémové léčbě kortikosteroidy.

Z počátku glaukom nepůsobí žádné potíže nebo bolest, a proto jsou k jeho odhalení nutné pravidelné kontroly očním lékařem.

Příznaky zeleného zákalu

Pokud není člověk vyšetřen lékařem, může si svého onemocnění všimnout až ve chvíli, kdy již přichází o zrak. Ztráta zraku je postupná. Nejprve dochází k malým výpadkům v zorném poli, kterých si člověk nemusí ani všimnout.

Jak nemoc postupuje, stávají se výpadky v zorném poli již nepřehlédnutelné. Nemocný ztrácí takzvané periferní vidění a místo některých lidí a předmětů již vidí pouze stíny a černé skvrny.

Pokud oční nerv odumře úplně, dojde k úplné a nevratné ztrátě zraku.

Dalšími příznaky jsou náhlá bolest oka, bolest hlavy, rozmazané vidění, světelné záblesky v oku, zúžené vidění, náhlá ztráta zraku, zrudnutí v oku, zamlžené oko, nevolnost a zvracení.

Léčba zeleného zákalu

Oční kapky, které snižují množství tekutiny v oku, jsou velmi účinné, ale mají mnoho nežádoucích účinků (na oko, na srdce i plíce), měli byste o jejich užívání informovat každého lékaře, který vás bude léčit.

Další možností léčby je laserová chirurgie, pomocí níž se zvyšuje odtok tekutiny z oka a snižuje jeho produkce.

U glaukomu s uzavřeným úhlem se používá zákrok, který se jmenuje laserová iridotomie. V praxi to vypadá tak, že pomocí laseru se do duhovky „vypálí“ malá dírka, která je pouhým okem málo viditelná. Díky otvoru se zlepšuje proudění nitrooční tekutiny.

Laserová trabekuloplastika se používá u glaukomu s otevřeným úhlem a zaměřuje se na oblast komorového úhlu. Pomocí ní dojde k zlepšení průchodnosti trámčiny v komorovém úhlu a to k lepší cirkulaci tekutiny v oku.

Terapie laserem se ale většinou používá jako podpůrná, doplňující léčba k léčbě kapkami. Při mikrochirurgické operaci se vytvoří nový kanálek, kterým může nitrooční tekutina odtékat.

Používá se, pokud laserová terapie není vhodná.

Léky

Lékař určí, který lék je pro stupeň postižení oka nejvhodnější. Existují léky snižující tvorbu nitrooční tekutiny (beta-blokátory). Ty působí na struktury v různých oblastech oka, které vytvářejí nitrooční tekutinu. Působením na jejich receptory dokážou léky snížit její tvorbu.

Další jsou léky urychlující odtok nitrooční tekutiny z oka. Ty pomáhají rozšiřovat odtokové cesty a tím snižují množství nitrooční tekutiny uvnitř oka.

V případě akutních případů, kdy je potřeba rychle snížit extrémně vysoký nitrooční tlak, se používají hyperosmotické látky. Všechny léky jsou ve formě kapek, takže je velmi důležitá technika kapání.

Bylinky

Z bylinek je doporučována Ginkgo biloba (jinan dvoulaločný).

Homeopatika

Z homeopatik je možno vybírat po konzultaci s lékařem nebo zkušeným homeopatem. Doporučována jsou homeopatika Kalium iodatum a Melilotus officinalis.

Domácí léčba a babské rady

Každý den vypít dva až tři šálky čaje připraveného z rovných dílů nejlépe čerstvé kopřivy, rozrazilu, měsíčku a přesličky. Přidat by se měla čajová lžička švédských bylinek. Pomáhá prý i vitamin E a hořčík. Bez lékařské pomoci však zelený zákal nelze odstranit.

Vyšetření

V ordinaci se můžete setkat s běžným vyšetřením zrakové ostrosti. Pacient se při něm snaží přečíst řádky stále se zmenšujících písmen. Zrakovou ostrost můžeme stanovit také pomocí přístroje zvaného autorefraktor.

Oční lékař změří nitrooční tlak. To se dělá bezkontaktním tonometrem. Při vyšetření tímto přístrojem je do pacientova široce otevřeného oka vyfouknut proud vzduchu.

Měřicí přístroj zaregistruje, do jaké míry byl tento proud vzduchu schopen zploštit rohovku pacientova oka.

Čím více se rohovka pod náporem vzduchu zploští, tím více je oko poddajné a tím nižší je nitrooční tlak. Vyšetření nebolí.

Může následovat také vyšetření na šterbinové lampě. To je speciální mikroskop, který umožňuje nahlédnout dovnitř oka a podrobně vyšetřit jeho jednotlivé součásti. Pacient si při vyšetření opře čelo a bradu o speciální konstrukci a lékař postupně prohlédne obě oči. Někdy je nutné nakapat do oka léky, které rozšiřují zornici. Po několika hodinách se však pacientovo vidění vrátí do normálu.

Periferní vidění, tedy rozsah zorného pole, lékař zkontroluje perimetrem. Během vyšetření sedíte u perimetru, máte zakryté jedno oko a tím druhým se díváte přímo před sebe. Ve vašem zorném poli se vždy na okamžik objevují barevné značky o různé intenzitě. Toto vyšetření pomůže zjistit výpadky v zorném poli, kterých si mnohdy ani sám pacient není vědom.

Možné komplikace

Možnou komplikací, respektive trvalým následkem, je slepota.

Prevence

Prevencí jsou pravidelné prohlídky u očního lékaře. Doporučená frekvence těchto prohlídek je jednou za dva roky do 45 let věku a jednou za rok po 45. roce života v případě, že máte některý z rizikových faktorů. Jestliže nemáte ani jeden rizikový faktor, je vhodné vyšetření zraku podstoupit jednou za čtyři roky do 45 let věku a jednou za dva roky po 45. roce života.

Kdy jít k lékaři 

Lékaře vyhledejte při poruchách zraku, absolvujte pravidelné kontroly jednou za dva roky jako prevenci.