Rizikové faktory kardiovaskulárního onemocnění – vše o zdraví

Co je prevence kardiovaskulárních onemocnění a kdy bychom se jí měli věnovat, bylo tématem předešlého článku. Nyní se zaměříme na to, co si můžeme v rámci kardiovaskulární prevence změřit sami (doma).

Jak již bylo řečeno, existují rizikové faktory aterosklerózy, které dělíme na ovlivnitelné a neovlivnitelné.

Měření, která můžeme využít ke kardiovaskulární prevenci, se vztahují k těm ovlivnitelným rizikovým faktorům.

Jedním z nejzákladnějších měření, která má každý v domácím prostředí k dispozici, je měření BMI (body mass indexu). Je to poměr výšky a hmotnosti. Ten získáme vydělením naší hmotnosti v kilogramech výškou v metrech na druhou. (BMI = hmotnost /kg/ : výška /m²/ ).

Tento poměr výšky a hmotnosti vyjadřuje jedním číslem, zda je naše hmotnost v pásmu normy, nadváhy či obezity. Normální hmotnost je u dospělého člověka dána hranicí BMI do 24,9 kg/m², nadváha 25-29,9 kg/m² a obezitě hovoříme při BMI 30 kg/m² a více.

Pomocným měřením při hodnocení nadváhy a obezity je obvod pasu. Ten se měří v místě mezi boky a dolním okrajem hrudníku tam, kde je obvod nejužší. Obvykle to bývá v úrovni pupku a metr by měl být veden vodorovně se zemí. K tomuto měření se používá obvyklý krejčovský metr.

Za obezitu s uložením velké části tuku v oblasti břicha (tzv. centrální obezitu) je považována obezita s obvodem pasu u muže nad 102 cm a u ženy nad 88 cm. Pacient s obezitou centrálního typu má větší riziko kardiovaskulárních onemocnění než obézní pacient, který obezitu centrálního typu nemá.

Pro přiblížení se někdy využívá popisných termínů obezita typu jablko (centrální, rizikovější) a obezita typu hruška.

Dále následují měření, která jsou v domácím prostředí poměrně běžná, ale vyžadují již určité přístrojové vybavení.

Krevní tlak je veličinou, kterou můžeme v domácím prostředí měřit buď manuálně rtuťovým tonometrem, nebo digitálně pomocí automatického přístroje. Manuální měření rtuťovým tonometrem za pomoci fonendoskopu vyžaduje asistenci druhé osoby, která hodnotu změří poslechem ozev.

K digitálnímu měření lze využít běžně dostupné automatické tonometry, které zvládne užívat i jedna osoba samostatně. K měření je vhodné používat ověřené (validizované) přístroje, jejichž nejúplnější seznam lze získat na webové stránce http://www.dableducational.org/sphygmomanometers/devices_2_sbpm.html#ArmTable

Přesnost měření zásadně ovlivní použití manžety na paži (nikoli na zápěstí), měření po 5 minutách setrvání vsedě v klidu a dodržení dalších podmínek měření.

• Před měřením tlaku krve alespoň 5 minut vsedě odpočívejte.
• Nejméně 30 minut před měřením NEKUŘTE a NEPIJTE ALKOHOL.
• TK si měřte vsedě s opřenými zády, s podepřenou paží, která by měla být na úrovni srdce, obě nohy mějte na zemi (nezkřížené). Během měření nemluvte a nehýbejte se.
• TK měřte vždy na stejné paži.

• Vyhrňte si rukáv – nikdy nedávejte manžetu přes oblečení. Na paži si dejte manžetu tonometru, okraj manžety by měl končit zhruba 2 centimetry nad loketní jamkou. Mezi manžetou a paží by měl být prostor maximálně na jeden prst. Předloktí mějte volně opřené o stůl tak, aby manžeta byla v úrovni srdce.

(převzato z www.hypertension.cz)

Krevní tlak změřený v domácím prostředí hodnotíme jako:

kategorie	systolický / diastolický tlak v mmHg
optimální	˂ 120 / ˂ 80
normální	˂ 135 / ˂ 85
zvýšený	≥ 135 / ≥ 85

Z krve se běžně v laboratorních podmínkách stanovuje hodnota krevního cukru tedy glykémie. To je jedna z hodnot, kterou lze běžně měřit i v domácích podmínkách za pomoci kalibrovaného osobního glukometru s proužky. Měření se provádí na proužku z kapky krve získané píchnutím do bříška prstu.

Glukometr mají k dispozici pacienti s cukrovkou, kteří si tak mohou monitorovat hladiny krevního cukru a dle výsledku aktuálně upravovat léčbu inzulinem. U diabetiků je při měření glykémie v domácím prostředí za optimální považována hodnota 4,0 – 6,0 mmol/l nalačno a 5,0 – 7,5 mmol/l po jídle.

Za normální glykémii u zdravého člověka je považována hodnota mezi 3,9 a 5,5 mmol/l z žilní krve.

Na trhu jsou již k dispozici přístroje měřící v domácím prostředí pomocí proužků i cholesterol tzv. cholesterolmetry. Mohou být také kombinovány s glukometry v jednom přístroji. Měření pomocí těchto přístrojů je však vždy orientační a je potřeba naměřené hodnoty ověřit standardizovaným odběrem a vyšetřením v laboratorních podmínkách ze žilní krve na lačno.

Veškerá domácí měření dostupných hodnot rizikových faktorů aterosklerózy mají menší výpovědní hodnotu než měření v laboratorních podmínkách. Výsledky těchto vyšetření ale slouží k dlouhodobému posouzení vývoje dané hodnoty.

Zásadní jsou výsledky měření získané u lékaře standardními postupy a metodami.

Domácí monitorování nikdy nemůže nahradit preventivní prohlídky u lékaře, jak z pohledu šíře možných vyšetření, tak z pohledu jejich kvality provedení a důvěryhodnosti.

Autoři: MUDr. Martina Vaclová, Ph.D., Doc. MUDr. Michal Vrablík, 3. interní klinika 1. LF UK Praha

Publikováno: 1. 4. 2015

Kdy se mám začít zajímat o své kardiovaskulární riziko aneb proč bych měl jít na preventivní prohlídku za tímto účelem?

Každého z nás dříve či později napadají myšlenky: Jak je na tom mé zdraví? Jak to udělat, aby mi dlouho vydrželo? U někoho zůstávají tyto otázky pouze v rovině teoretické.

U jiného vedou k pátrání po dostupnosti různých vyšetření, například po komplexních klinických vyšetřeních či hůře po genetických vyšetřeních, ze kterých se vyvozuje pravděpodobnost vzniku konkrétních onemocnění jako je například cukrovka, srdeční infarkt, mozková mrtvice či některá nádorová onemocnění. Tato vyšetření nejsou příliš spolehlivá, nemluvě o tom, že nebývají levná.

Jak tedy postupovat, pokud mi mé vlastní zdraví není lhostejné? Jako první vhodné opatření se nabízí využívat pravidelné preventivní prohlídky u praktického lékaře. Přestože se tato rada může zdát banální, je velmi důležitá. Preventivní prohlídky u praktického lékaře jsou zacíleny na nejčastější onemocnění a jejich rizikové faktory.

Prohlídky se provádějí v pravidelných časových intervalech tak, aby pokryly nejčastější období vzniku těchto onemocnění a jejich rizikových faktorů. A tak mají velkou šanci odhalit zdravotní problém ještě v době, kdy sice je přítomno onemocnění nebo rizikové faktory pro ně, ale poškození není trvalé a lze ho zvrátit.

Tedy úplně se uzdravit či výrazně zlepšit ať už změnou životního stylu nebo léčbou medikamentózní.

V dnešní době klademe velký důraz na prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Tedy v prvé řadě bychom měli vědět, co se pod tímto pojmem skrývá. Jedná se o pojmenování skupiny onemocnění srdce a cévního systému projevující se například jako srdeční infarkt, mozková mrtvice anebo uzavírání cév na končetinách.

Neovlivnitelnými rizikovými faktory pro tato onemocnění jsou věk, přítomnost oběhového onemocnění u příbuzných a mužské pohlaví. Dále známe řadu ovlivnitelných rizikových faktorů, mezi které patří kouření, vysoká hladina cholesterolu, vysoký krevní tlak, cukrovka, nadváha či obezita a další.

Každý z nás pro sebe a své zdraví může udělat opravdu hodně. V prvé řadě to znamená znát, tedy nechat si vyšetřit a aktivně se zajímat o hodnoty rizikových faktorů, které můžeme ovlivnit. Dále nejen znát konkrétní hodnotu, ale také vědět, zda je v normě, nebo zvýšená.

V druhé řadě nastupuje rozhodnutí a odhodlání, takové rizikové faktory příznivě ovlivnit. Málokdo z nás má svědomí čisté a může si zodpovědně říci, já nemohu zlepšit nic: nekouřím, nadváhu nemám, hladiny cholesterolu i krevního cukru mám příznivé a krevní tlak také.

A i takový člověk může ještě zvýšit pravidelnou sportovní aktivitu, která je prospěšná nejen pro zdraví fyzické, ale i psychické.

Dalším důležitým prvkem snahy o zachování zdraví je bdělost. Každý z nás může mít v průběhu života obtíže, které pokud se vyskytnou, mohou znamenat přítomnost nemoci. V takovém případě je nezbytné urychleně navštívit lékaře. Každá změna ve zdravotním stavu je důležitá.

Ve vztahu ke kardiovaskulárním onemocněním jsou to především příznaky, jako je bolest nebo tlak na hrudi, bušení srdce či vnímání nepravidelnosti srdečního rytmu, pocit dušnosti, náhlá bolest hlavy či náhlé změny v hybnosti končetin, poruchy zraku, sluchu či myšlení a paměti.

Závěrem můžeme tedy odpovědět na otázku v nadpisu: Kdy se mám začít zajímat o své kardiovaskulární riziko? Odpovědí je právě teď. Nikdy není pozdě, a čím dříve začneme, tím lépe pro nás. Odměnou za celoživotní péči o naše zdraví bude, pokud se nám onemocnění vyhnou a my nebudeme nikdy muset použít své znalosti jejich akutních příznaků.

Autoři: MUDr. Martina Vaclová, Ph.D., Doc. MUDr. Michal Vrablík, 3. interní klinika 1. LF UK Praha

Publikováno: 30.1.2015

Partner:

Ischemická choroba srdeční

Vytvořeno: 1. 12. 2015 Poslední aktualizace: 1. 12. 2015

V řadě epidemiologických studií a laboratorních pokusů byla zjištěna podobná situace jako v případě hypertenze. Nejnižší LAeq,24 hod s efektem na ICHS v epidemiologických studiích byla 70 dB. Všeobecný závěr však je, že v případě hluku z dopravy jsou účinky na kardiovaskulární systém spojeny s dlouhodobou, mnohaletou expozicí LAeq,24 hod = 65 až 70 dB a více.

Podle nejnověji publikované analýzy epidemiologických studií provedené W.

Babischem pro silniční hluk a kardiovaskulární riziko – infarkt myokardu, nebylo nalezeno zvýšení rizika během dne při hladinách LAeq,16 h < 60 dB; zvýšené riziko bylo zjištěno se vzrůstajícími hladinami LAeq,16h > 60 dB. Byla odvozena riziková křivka, která může být použita pro hodnocení rizika a zátěže touto chorobou – viz obrázek.

Obecně se přijímá, že hluk může mít určující vliv na zdraví, jestliže LAeq,16 h > 60 dB. Poslední odborné práce naznačují, že uvedená hodnota může být o něco nižší. Jako riziková skupina jsou označováni muži středního věku.

Jak objektivní expozice (hladiny hluku), tak subjektivní projevy (míra obtěžování) byly asociovány (spojeny) s vyšším rizikem ICHS, přičemž tyto výsledky nebyly pro hypertenzi tak konzistentní jako pro ICHS.

Obecná křivka dávka-účinek je použitelná i pro politiku ochrany veřejného zdraví.

Odhady počtu osob, které by mohly onemocnět v důsledku expozice rizikovému faktoru, se provádí klasickými metodami klinické epidemiologie, z níž v dalším převážně citujeme.

Rizikem se rozumí pravděpodobnost, že lidé, kteří nemají určitou nemoc, ale jsou exponováni rizikovým faktorům, mohou touto nemocí onemocnět.

Přítomnost rizikových faktorů u jedince zvyšuje pravděpodobnost, že by mohl onemocnět danou nemocí, ve srovnání s jedincem, u kterého nejsou rizikové faktory přítomny. Neznamená to však, že musí skutečně onemocnět.

  U většiny osob s přítomností závažných rizikových faktorů nedojde ke vzniku onemocnění v nejbližších letech.

Jsou používány čtyři základní epidemiologické ukazatele statistické asociace tj. vztahu mezi rizikovými faktory expozice a následky, a to:

• Relativní riziko
• Atributivní riziko
• Populační atributivní frakce
• Populační atributivní riziko

Relativní riziko (RR) vyjadřuje kolikrát větší je pravděpodobnost vzniku nemoci u osob exponovaných určitému rizikovému faktoru ve srovnání s neexponovanými. Za určitých předpokladů lze relativní riziko odhadovat na základě tzv. „odds ratio“ (OR = poměr šancí, křížový poměr).

Atributivní riziko (AR) vyjadřuje, o co je vyšší riziko vzniku nemoci u osob exponovaných určitému faktoru ve srovnání s rizikem u osob neexponovaných.
Populační riziko vyjadřuje, jakým množstvím nemoci přispívá rizikový faktor k celkovému výskytu nemoci v určité populaci.

Populační atributivní frakce (PAF) vyjadřuje jakou frakci (podíl) nemoci v populaci je možno přisoudit expozici určitému rizikovému faktoru.

Populační atributivní riziko (PAR) vyjadřuje jaký výskyt (incidence) nemoci v populaci je ve vztahu k výskytu rizikového faktoru. Je produktem atributivního rizika a prevalence rizikového faktoru v populaci.
 

Cílem analýzy zdravotních rizik expozice hluku je tedy zjištění odhadu populačního atributivního rizika (PAR), tedy počtu osob vystavených rizikovému faktoru, které by v důsledku této expozice mohly onemocnět sledovanou chorobou.

V případě expozice obyvatel hluku ze silniční dopravy jde o možnost kardiovaskulárních onemocnění (KVO). Obecný výskyt KVO v populaci (incidence, prevalence) je uváděn ve statistických přehledech Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).

V těchto přehledech jsou KVO uváděna v následujícím rozdělení:

• Infarkt myokardu (IM)
• Ostatní ischemické choroby srdeční (ICHS), tj. všechny ICHS bez infarktu myokardu
• Vysoký krevní tlak (hypertenze-HT)

Zpracovaná analýza zdravotních rizik v rámci strategických hlukových map vychází z výše uvedeného rozdělení a údajů ÚZIS dostupných za  rok 2012. V roce 2011 byla WHO publikována doporučená metodika (model) odhadu PAR pro KVO.

Je třeba si uvědomit, že při interpretaci hodnot vypočtených podle matematického modelu je nezbytné uvážit nejistotu vstupních dat.

Výživa v prevenci kardiovaskulárních onemocnění

Kategorie: Prevence kardiovaskulárních onemocnění – více z kategorie Autor: Česká internistická společnost

Primárním cílem nutričních doporučení je odstranit rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění, a tak snížit výskyt prvních nebo opakujících se klinických příhod, jako např. ischemické choroby srdeční, ischemické CMP a ischemické choroby dolních končetin.

Strava zásadním způsobem ovlivňuje celkový zdravotní stav člověka, přičemž klíčovým aspektem všech výživových směrů je z nutričního hlediska zejména biologická kvalita potravin.

Zdá se dokonce, že kvalita potravin může mít mnohem významnější dopad na lidské zdraví, než poměr jednotlivých makroživin (sacharidy, bílkoviny, tuky). Z pohledu biologické kvality potravin jsou problematické zejména zpracované a vysoce zpracované (obecně s vyšším stupněm zpracování) potraviny.

V závislosti na míře zpracování dochází ke ztrátě nebo méně výhodnému zastoupení některých živin či stopových prvků a jiných důležitých látek.

Rizikové nutriční faktory v kardiovaskulární prevenci

Při hodnocení stavu výživy a při následném sestavování nutričních doporučení by se lékař či nutriční terapeut měl zabývat především následujícími rizikovými faktory:

• vysoká konzumace soli,
• nedostatečná konzumace ovoce a zeleniny,
• nedostatečný přívod celozrnných obilovin a potravin bohatých na vlákninu,
• nedostatečný přívod vlákniny,
• neadekvátní konzumace omega-3 mastných kyselin,
• nadměrná konzumace jednoduchých přidaných sacharidů (přidaných cukrů),
• nadměrná konzumace potravin s vysokým stupněm zpracování,
• nadměrná konzumace potravin s vysokou energetickou denzitou (tzn. na 100 g potraviny obsahují významné množství energie), současně však s nízkou nutriční hodnotou (tzn. na 100 g obsahují málo pro tělo potřebných nutričních látek),
• nadměrná konzumace alkoholu.

Kýžené zlepšení skladby stravy přinese vyrovnanou (případně negativní při nadváze či obezitě) energetickou bilanci jednotlivce a snížení konzumace potravin s vysokou energetickou denzitou (množství energie na objem stravy).

Mezi potraviny s vysokou energetickou denzitou, ale současně nízkou nutriční hodnotou, patří zejm. zpracované a vysoce zpracované potraviny.

Konzumaci těchto potravin je v rámci prevence onemocnění souvisejících s výživou doporučováno snížit.

Výběr potravin v prevenci kardiovaskulárních onemocnění s ohledem na míru jejich zpracování

Prvotní inspiraci pro zdravější výběr potravin v rámci prevence častých civilizačních onemocnění nabízí tabulka s vybranými příklady (viz níže).

Skupina potravin Preferovat Zařazovat méně Zařazovat výjimečně nebo vůbec

Obiloviny	celozrnné obiloviny, čerstvé a sušené těstoviny	bílé pečivo, těstoviny, cornflakes	koláče, sušenky, obecně jemné pečivo, slazené snídaňové cereálie, předplněné těstoviny instantní pokrmy z obilovin (např. ovesné kaše, ale i těstovinové pokrmy atp.)
Zelenina	čerstvá a vařená/dušená zelenina, batáty, čerstvé zeleninové šťávy	brambory, zelenina připravená na másle či smetaně	zeleninové chipsy
Luštěniny	všechny druhy, fermentovaná sója	sója	instantní a jiné výrobky z luštěnin (sójové nápoje aj.)
Ovoce	čerstvé nebo mražené, sušené mrazem, čerstvé ovocné šťávy	sušené neproslazované, džem/marmeláda, sorbet	ovocné šťávy, nektary, sušené proslazované, kandované
Sladkosti a sladidla	je-li nutné, pak používat neenergetická sladidla, např. stévie	čekankový sirup, med, hořká čokoláda	sacharóza, fruktóza, vysokofruktózový sirup, všechny sladkosti a pochutiny, dorty, zmrzliny, slazené nápoje typu soft drinky
Maso a ryby	ryby, mořské ryby, rybí konzervy ve vlastní šťávě nebo jednodruhovém oleji, drůbeží maso bez kůže, šunka nejvyšší jakosti a výběrová	červené maso, mořské plody	masné výrobky (klobása, salám, slanina, paštiky, sekaná aj.), párek v rohlíku a další typy fastfood, vnitřnosti, méně vhodné kulinární úpravy ryb a masa
Mléko a mléčné výrobky	čerstvé polotučné a plnotučné varianty mléka a mléčných výrobků, čerstvá vejce, smetana	jakékoliv varianty mléka a mléčných výrobků s přidaným cukrem, zahuštěné škrobem, výrobky odtučněné
Tuk na přípravu pokrmů, dochucovadla, dresingy	ocet, avokádo, hořčice kvalitní rostlinné tuky a máslo	tuky s obsahem transmastných kyselin, palmový/kokosový/ ztužený/pokrmový tuk
Ořechy a semena	všechny druhy ořechů a semen (vyjma kokosu), nesolené, bez dochucovadel	kokos, všechny druhy ořechů a semen dochucované, solené
Úprava pokrmů	vaření, příprava v páře, dušení	restování, grilování, příprava na pánvi wok	smažení, fritování

Zdroj: volně dle ESC/EAS, 2019 [1]; Kohutiar a kol., 2019 [2]

Prevence kardiovaskulárních onemocnění je definována jako koordinovaný soubor akcí (na úrovni populace nebo jednotlivce) s cílem eliminovat nebo minimalizovat dopad nemocí kardiovaskulárního systému a s tím souvisejících postižení. V kontextu opatření zdravého životního stylu by vedle stravy měla být zařazena pravidelná fyzická činnost.

Související odkazy

Rizika kardiovaskulárních onemocnění

• Srdce v kondici
• Rizikové faktory
• Neovlivnitelné
• Rizika…
• Rizika…

Onemocnění srdce a cév jsou v současnosti příčinou úmrtí u více než poloviny všech zemřelých v České republice. Nebezpečí, že se některá z těchto chorob rozvine právě u Vás, je individuální.

Záleží na množství a druhu přítomných rizikových faktorů, tedy okolností, které pravděpodobnost rozvoje kardiovaskulárních onemocnění zvyšují.

Vše, co urychluje kornatění tepen

Pomineme-li vrozené srdeční vady, záněty srdečního svalu a podobně, příčinou kardiovaskulárních onemocnění je primárně postižení cév aterosklerózou. Postupné kornatění tepen postihuje každého z nás, a to od útlého věku.

Rozdíl je ale v rychlosti, kterou se ateroskleróza rozvíjí, a také v rozsahu postižení.

Zjednodušeně řečeno, čím více rizikových faktorů máme, tím rychleji nám tepny kornatí a tím dříve může ateroskleróza zapříčinit některou z kardiovaskulárních chorob, například mrtvici či infarkt myokardu.

Rizikové faktory kardiovaskulárních chorob

Rizikové faktory onemocnění srdce a cév odborníci dělí na ovlivnitelné, tedy takové, které můžeme změnit, a neovlivnitelné. Ty druhé pomáhají určit míru rizika pro jednotlivce a napovídají, jak moc je v daném případě žádoucí upravit životní styl, aby bylo riziko vzniku chorob srdce a cév ještě přijatelné.

Neovlivnitelné rizikové faktory:

• vyšší věk (u mužů nad 55 let a u žen nad 65 let nebo 10 let od přechodu),
• mužské pohlaví,
• výskyt kardiovaskulárních onemocnění v rodině (rodinná anamnéza),
• proběhlá kardiovaskulární příhoda u daného jedince (osobní anamnéza),
• genetické faktory (například vlohy pro zvýšenou hladinu cholesterolu či triglyceridů).

Ovlivnitelné rizikové faktory:

• dyslipidémie (zvýšená hladina „zlého“ LDL cholesterolu, triglyceridů a snížená hladina „hodného“ HDL cholesterolu v krvi),
• arteriální hypertenze (vysoký krevní tlak),
• diabetes mellitus (cukrovka),
• kouření,
• obezita a nadváha (riziková je zejména obezita s nahromaděním tuku v oblasti břicha),
• onemocnění ledvin (vede ke zvýšení krevního tlaku, krevních tuků a dalších látek, které poškozují cévní stěnu),
• sedavý způsob života,
• psychický stres.

Pro výpočet individuálního kardiovaskulárního rizika slouží nejrůznější kalkulátory a algoritmy, které má k dispozici Váš lékař, ale můžete je nalézt také na internetu. Nejznámější je tzv. tabulka SCORE.

Metabolický syndrom

Metabolický syndrom je označení pro více chorob a rizikových faktorů, které mají tendenci se sdružovat. Společný výskyt pak vede k řadě zdravotních komplikací a podstatně zvýšenému riziku rozvoje kardiovaskulárních onemocnění. U nemocných s metabolickým syndromem se často vyskytuje kombinace:

• dyslipidémie,
• obezity s nahromaděním tuku v oblasti břicha,
• zvýšené hladiny krevního cukru,
• zvýšeného krevního tlaku.

(veri)

Zdroj: http://www.vasesrdce.cz/kardiovaskularni-rizika

Srdeční onemocnění a faktory, které zvyšují riziko jejich vzniku

Kardiovaskulární onemocnění zůstávají i přes značné úsilí odborných společností dlouhodobě vedoucí příčinou úmrtí dospělé populace vyspělých zemí. Podle Zdravotnické ročenky ČR měla tato onemocnění v roce 2015 na svědomí 43% úmrtí.

O to smutnější je tato situace, že většině kardiovaskulárních příhod (srdeční infarkt, cévní mozková příhoda, ischemie dolních končetin, apod.) umíme předcházet.

Současná kardiologie díky velkým populačním studiím zná hlavní rizikové faktory těchto onemocnění a zárove� má důkazy, že jejich ovlivněním lze těmto onemocněním předcházet, anebo alespo� jejich vývoj a vznik příznivě ovlivnit.

Ovlivnitelné versus neovlivnitelné faktory

Faktory, kterĂ© ovlivĹ�ujĂ­ vznik srdeÄŤnĂ­ch onemocnÄ›nĂ­ a kterĂ© mĹŻĹľeme ovlivnit jsou ve vÄ›tšinÄ› spojeny s našimi návyky, zvyklostmi, se souÄŤasnĂ˝m (nesprávnÄ› oznaÄŤovanĂ˝m „ modernĂ­m“) zpĹŻsobem Ĺľivota.

Jediný zásadní rizikový faktor, který ovlivnit nemůžeme, je naše genetická dispozice, tzn. přítomnost předčasného kardiovaskulárního onemocnění u našich nejbližších pokrevných příbuzných.

Nicméně i zde umíme pozitivně působit a to tím, že u takovýchto jedinců aktivně pátráme po přítomnosti ostatních rizikových faktorů srdečních onemocnění, které se snažíme eliminovat.

KterĂ© tedy jsou hlavnĂ­, a pĹ™itom ovlivnitelnĂ© rizikovĂ© faktory kardiovaskulárnĂ­ch onemocnÄ›nĂ­?  ZaÄŤal bych ĹľivotnĂ­m stylem. Fyzická práce ustupuje sedavĂ©mu zamÄ›stnánĂ­, stále mĂ©nÄ› chodĂ­me pěšky a preferujeme dopravu automobily, strávĂ­me v prĹŻmÄ›ru nÄ›kolik hodin dennÄ› pĹ™ed obrazovkou televizoru nebo poÄŤĂ­taÄŤe.

SedavĂ˝ zpĹŻsob Ĺľivota spolu s nezdravĂ˝mi stravovacĂ­mi návyky pĹ™edstavuje populaÄŤnÄ› zásadnĂ­ riziko jak přímĂ©, tak nepřímĂ©. Nedostatek pohybu a obezita totiĹľ dále pĹ™ispĂ­vajĂ­ ke vzniku vysokĂ©ho krevnĂ­ho tlaku a nepříznivÄ› ovlivĹ�ujĂ­ metabolismus, ÄŤĂ­mĹľ napomáhajĂ­ vzniku cukrovky a vysokĂ© hladiny cholesterolu a tukĹŻ v krvi, tzv. hyperlipidĂ©mii.

  Hypertenze (vysokĂ˝ krevnĂ­ tlak), cukrovka a hyperlipidĂ©mie jsou pak hlavnĂ­ rizikovĂ© faktory srdeÄŤnÄ›-cĂ©vnĂ­ch onemocnÄ›nĂ­. PoslednĂ­m hlavnĂ­m rizikem je kouĹ™enĂ­, kterĂ© sice má v EvropÄ› klesajĂ­cĂ­ trend, ale stále je velmi ÄŤastĂ© a v nÄ›kterĂ˝ch skupinách, jako napĹ™. mladistvĂ­, dokonce na vzestupu.

PĹ™itom právÄ› kouĹ™enĂ­ prakticky zdvojnásobuje naše kardiovaskulárnĂ­ riziko a celoĹľivotnĂ­ kuřák v prĹŻmÄ›ru ztratĂ­ 10 let Ĺľivota.

Z výše uvedenĂ©ho jiĹľ vyplĂ˝vá, jak mĹŻĹľeme naše riziko srdeÄŤnÄ› cĂ©vnĂ­ch onemocnÄ›nĂ­ snĂ­Ĺľit.  To nejjednodušší a nejekonomiÄŤtÄ›jší je pĹ™estat kouĹ™it. Pomoci nám v tom mohou poradny k odvykánĂ­ kouĹ™enĂ­, vÄŤetnÄ› pĹ™echodnĂ©ho uĹľitĂ­ nikotinovĂ˝ch preparátĹŻ ÄŤi elektronickĂ˝ch cigaret. Je dobrĂ© podotknout, Ĺľe škodlivĂ© je i pasĂ­vnĂ­ kouĹ™enĂ­.

  MaximálnĂ­ snaha o kaĹľdodennĂ­ fyzickou aktivitu (používánĂ­ schodĹŻ mĂ­sto vĂ˝tahu, chĹŻze do zamÄ›stnánĂ­, apod.) by mÄ›la bĂ˝t samozĹ™ejmostĂ­, zvláštÄ› pokud máme sedavĂ© zamÄ›stnánĂ­.  AlespoĹ� 3-5 x tĂ˝dnÄ› po minimálnÄ› 30-ti minutách bychom pak mÄ›li vÄ›novat dynamickĂ© fyzickĂ© zátěži se zapojenĂ­m velkĂ˝ch svalovĂ˝ch skupin, jako napĹ™.

bÄ›h, Nordic walking, cyklistika, plavánĂ­, popřípadÄ› i sviĹľná chĹŻze, turistika, práce na zahradÄ›, apod. Fyzická aktivita zároveĹ� pĹŻsobĂ­ i proti rozvoji cukrovky, pomáhá kontrolovat vysokĂ˝ krevnĂ­ tlak, příznivÄ› ovlivĹ�uje cholesterol a zvyšuje naši fyzickou zdatnost. Má tedy velmi komplexnĂ­ přínos, kterĂ˝ nelze dostateÄŤnÄ› zdĹŻraznit.

PoslednĂ­ faktor je strava. NevhodnĂ© jsou obecnÄ› potraviny tuÄŤnĂ©, typicky vepĹ™ovĂ© maso a uzenářskĂ© vĂ˝robky, kterĂ© obsahujĂ­ velkĂ© mnoĹľstvĂ­ tuku a nasycenĂ˝ch mastnĂ˝ch kyselin. Zde platĂ­ ÄŤĂ­m mĂ©nÄ›, tĂ­m lĂ©pe, coĹľ je v rozporu s velkou částĂ­ naší spoleÄŤnosti, kde kaĹľdodennĂ­ i opakovanĂ˝ příjem uzenářskĂ˝ch vĂ˝robkĹŻ je standardem.

Naopak bychom měli jíst mnohem více ovoce a zeleniny, maso preferovat drůbeží nebo ryby, mléčné výrobky nízkotučné a pečivo celozrnné. Nežádoucí je nadměrné solení a zvláště požívání sladkých nápojů. Tyto se velkou měrou podílejí na tloustnutí dnešní populace.

Obecně bychom měli mít zdravý úsudek a náš příjem energie by měl být především adekvátní jeho výdeji.

Když změna životního stylu nestačí

Tam, kde úprava životního stylu a návyků nestačí, je namístě moderní farmakoterapie. Ta umí dobře kontrolovat jak vysoký tlak, tak poruchy metabolismu tuků a cukrů. Léčba je velmi efektní, ale ideálně vždy navazuje na optimalizaci životního stylu a stravovacích návyků.

Rovněž, pokud je vhodná a má bĂ˝t maximálnÄ› účinná, mÄ›la by bĂ˝t zahájena vÄŤas. Proto jsou dĹŻleĹľitĂ© preventivnĂ­ prohlĂ­dky, kterĂ© jsou v ÄŚR plnÄ› hrazeny zdravotnĂ­mi pojišťovnami. KardiovaskulárnĂ­ onemocnÄ›nĂ­, jak jsem jiĹľ nastĂ­nil, majĂ­ multifaktoriálnĂ­ etiologii, tzn.

Ĺľe na jejich vzniku se podĂ­lĂ­ kombinace výše uvedenĂ˝ch faktorĹŻ, jejichĹľ pĹŻsobenĂ­ se potencuje. Máme k dispozici Ĺ™adu skĂłrovacĂ­ch systĂ©mĹŻ k urÄŤenĂ­ celkovĂ©ho kardiovaskulárnĂ­ho rizika, podle kterĂ©ho následnÄ› vedeme intenzitu lĂ©ÄŤby.

ZásadnĂ­ je ale udÄ›lat prvnĂ­ krok a po tÄ›chto rizicĂ­ch cĂ­lenÄ› pátrat, zvláštÄ› s postupujĂ­cĂ­m vÄ›kem, kdy vĂ˝skyt tÄ›chto chorob narĹŻstá. KaĹľdĂ˝ i plnÄ› zdravĂ˝ muĹľ starší 40 let a Ĺľena starší 50 let by tak mÄ›li znát svou hladinu cukru a tukĹŻ v krvi, výši svĂ©ho krevnĂ­ho tlaku.

MÄ›li by bĂ˝t pouÄŤeni o prevenci srdeÄŤnÄ› cĂ©vnĂ­ch onemocnÄ›nĂ­ a samozĹ™ejmostĂ­ by v tomto smÄ›ru mÄ›la bĂ˝t celospoleÄŤenská osvÄ›ta. Zde si ale myslĂ­m, Ĺľe má naše spoleÄŤnost bohuĹľel ještÄ› velkĂ˝ dluh.

 

Kardiovaskulární onemocnění – Fórum zdravé výživy

Tuky a jejich role v prevenci srdečně-cévních onemocnění
MUDr. Jan Piťha, kardiolog pražského Institutu klinické a experimentální medicíny.

Srdečně-cévní onemocnění jsou nejčastější příčinou úmrtí v České republice. Onemocnění srdce a cév mají na svědomí více než 58% všech úmrtí. Postihuje muže i ženy, často v nejproduktivnějším věku.

Vzhledem k tomu, že tato onemocnění jsou v raných fázích bez zjevných příznaků, jednoduše nebolí, jsou veřejnosti více známy až závažné stavy jako např. angina pectoris, srdeční infarkt.

Jejich vznik a vývoj lze u mnoha pacientů výrazně ovlivnit změnou životosprávy a omezením rizikových faktorů (prolink na rizikové faktory). Pokud se chováme „slušně“, můžeme riziko KVO ovlivnit z 80 – 90 %.

Příkladem nám může být Japonsko, kde bylo zaznamenáno desetkrát méně infarktů než v ČR. Podle mne a podle názorů dalších odborníků je hlavní příčinou zdravá (jiná) výživa a zdravější životní styl (hodně ryb a více rostlinných tuků v jídelníčku).

Zdravá výživa – to je tedy výživa mimo jiné bez tuků?

V žádném případě. V minulosti sice lékaři doporučovali omezovat obecně všechny tuky, ale nyní již zhruba desítky let už mluvíme o tom, že srdečně-cévní onemocnění způsobuje hlavně nadbytek živočišných tuků. Řada lidí se však toto mylné doporučení zapamatovala a vzala doslova, takže tuky nejí vůbec.

V této souvislosti bych se rád zmínil o rozsáhlé studii, kterou jsme uskutečnili v IKEM, při níž jsme se ptali laických respondentů na jejich názor ohledně množství tuků v potravě.

Vyděsilo nás, když zhruba 60 procent respondentů uvádělo, že tuky by měly tvořit cca 15%, jedna třetina dokonce tvrdila, že tuky by se neměly jíst žádné.

Proč jsou tedy tuky důležité?
Tuky nám zajišťují, abychom měli dobrou tepelnou izolaci. Pomáhají nám v tom, abychom neměli tak těžké úrazy – je to určitá výstelka v našem organismu, která chrání i naše vnitřní orgány, jako jsou třeba ledviny či játra.

Rovněž se podílejí na tvorbě hormonů, které jsou rovněž zásadní pro dobré fungování našeho těla, a pomáhají nám vstřebávat životně důležité vitaminy. A co je nejdůležitější – jsou výrazným a nejefektivnějším zdrojem energie. Jejich relativně malé množství obsahuje zásoby energie na poměrně dlouhou dobu.

V tom je ale právě ona zrada – příroda nás vybavila mechanismem, díky němuž si naše tělo ukládá tuky „na horší časy“, které ale v současné době povětšinou nenastávají, a tak nám tuky hezky zůstávají a přibývají. Problém je i v tom, že nám tuky chutnají. I to je dílo přírody – to ona zařídila, že nám chutnají.

Asi tedy bude i tady platit, že všeho s mírou, že? Jaká je správná míra u tuků?
Tuky by podle názoru odborníků měly tvořit zhruba asi 30 procent celkového energetického příjmu dospělých, 40 procent u dětí. V ČR je průměrná hodnota u dospělé populace zhruba na úrovni 40 procent. Naopak absolutní minimum, které potřebujeme pro správné fungování organismu, je 15 procent.

Pokud jde o to, jaké tuky si vybírat, tak platí následující pravidlo třetin, které se docela dobře pamatuje: tuky by měly tvořit třetinu celkového energetického příjmu, přičemž třetina těchto tuků by měla představovat živočišné tuky, dvě třetiny by měly být rostlinného původu.
Já mým pacientům např.

s mírně zvýšenou hladinou cholesterolu doporučuji, aby si udělali 1 až 2 bezmasé dny v týdnu nebo 2 dny v týdnu bez živočišných tuků (máslo, sádlo). Myslím, že to by mohlo u většiny naší populace stačit. Ani v ostatních dnech by se samozřejmě konzumace živočišných tuků neměla přehánět, i když rozumná míra u zdravých osob je přípustná. Obecně ale platí, že je vhodný větší příjem rostlinných tuků (rostlinné oleje a margaríny).

A jak by měl vypadat takový jídelníček, po němž bude naše srdce zdravé?

K snídani se doporučuje ovocný čaj nebo sklenka nízkotučného mléka, k tomu chléb, nízkotučný sýr a rajské jablko. Ke svačině ovoce nebo zeleninu, k obědu je zcela ideální kuře (rozhodně ne obalované, smažené), brambory a poměrně velké množství zeleniny. Ovoce a zeleniny bychom měli ostatně sníst pět porcí denně (jedna porce zhruba jedno jablko).K odpolední svačině je opět vhodné ovoce nebo zelenina, k tomu chléb nebo celozrnné pečivo. Večeře by měla být lehká – např. ryba s lehkou přílohou. Rozhodně se vyplatí vyhýbat se klasickým českým přílohám jako jsou knedlíky a dávat přednost bramborům, zelenině a ovoci.
A neexistují nějaké výživové doplňky, které by nám pomohly cholesterol snižovat?

Na to se ptá obrovské množství lidí. Podle mého je nejlepším doplňkem běh za potravou a běh po potravě. Pokud se alespoň 30 minut třikrát týdně budeme hýbat, uděláme pro své zdraví daleko více než hledáním pilulek na snížení cholesterolu.