Charakteristickým projevem je otok obličeje, krku a horních končetin, obvykle doprovázený zřetelnou dilatací povrchových žil. Dále se může objevit otok kolem očí, překrvení až sufuze spojivek, bolesti na hrudi, bolesti hlavy, epistaxe, tinitus, synkopy, cyanóza a paréza hlasivek.
Co je dolní dutá žíla?
Vena cava inferior neboli dolní dutá žíla je velká žíla, která odvádí odkysličenou krev z dolní poloviny těla do pravé síně srdeční.
Co je dutá žíla?
Dutá žíla je označení pro dvojici velkých žil ústících do pravé srdeční síně. Je jimi horní dutá žíla (vena cava superior) a dolní dutá žíla (vena cava inferior). První z nich sbírá odkysličenou krev ze žil v horní poloviny těla, druhá ze žil spodní poloviny těla.
Jakou krev vede dolní dutá žíla?
Dolní dutá žíla (lat. vena cava inferior) je žíla, která přivádí do srdce odkysličenou krev z dolní poloviny těla, tzn. z břišní dutiny, z pánevní dutiny a z dolních končetin.
Kde je Horni Duta zila?
Horní dutá žíla (latinsky: vena cava superior) je velká ale krátká žíla, která odvádí odkysličenou krev z horní poloviny těla do pravé síně srdeční. Vzniká soutokem vena brachiocephalica dextra (pravá) et sinistra (levá), které odvádí krev z hlavy, krku a horních končetin.
Kam vede dolní dutá žíla?
Vzniká spojením společných kyčelních žil (vena iliaca communis dextra et sinistra), probíhá retroperitoneálně podél páteře, vpravo od sestupné aorty, prochází bránicí skrz foramen venae cavae a vstupuje do srdce, kde ústí do pravé síně. Dolní dutá žíla anastomosuje s vena azygos a žilními pleteněmi podél míchy.
Co je to horní dutá žíla?
Horní dutá žíla (lat. vena cava superior) je žíla, která přivádí do srdce odkysličenou krev z horní poloviny těla, tzn. z hlavy, z krku a z horních končetin.
Kolik má clovek žil?
Hlavním úkolem žil je naopak sbírat odkysličenou krev z orgánů, svalů, kůže a kostí a dopravovat ji zpět do srdce. Celkový objem přepravený žilami u dospělého člověka je přibližně 7 000 litrů denně.
Kde jsou v těle tepny?
Tepny (artérie) jsou cévy, které vedou krev směrem od srdce. Vnitřní povrch je vystlán jednovrstevným epitelem. Vnější vrstvu tvoří silná a pružná vazivová tkáň, která dále obsahuje vlákna hladké svaloviny. Největší vnitřní průměr (asi 25 mm) má srdečnice (aorta).
Kde začíná velký krevní oběh?
Velký (tělní) oběh
Začíná v levé komoře, z níž je vypuzována do aorty (srdečnice) – největší tepny těla. Z oblouku aorty vystupují věnčité (koronární) tepny (zásobují srdeční svalovinu), párové krkavice (krční tepny, vedou do hlavy) a párové tepny vedoucí do horních končetin.
Jak funguje krevní oběh?
Cestu oběhovým systémem začneme v pravé části srdce. Tam přitéká krev z celého těla odkysličená a zbavená živin. Odtud je hnána do plic, kde je obohacena o kyslík. Z plic pak proudí zpět do srdce, tentokrát ale do jeho levé části.
Co je vena cava?
Vena cava superior je velká, ale krátká žíla, která odvádí odkysličenou krev z horní poloviny těla do pravé síně srdeční. Vzniká ve výši druhého sternokostálního kloubu za pravým okrajem sterna soutokem vena brachiocephalica dextra et sinistra, které odvádí krev z hlavy, krku a horních končetin.
Co je syndrome dolní duté žíly?
Syndrom dolní duté žíly (anglicky inferior vena cava syndrome) je soubor příznaků vyskytující se nejčastěji u žen v pokročilém těhotenství při poloze vleže na zádech v důsledku stlačení dolní duté žíly (vena cava inferior) dělohou. Tím dochází k poklesu žilního návratu a následně i krevního tlaku (hypotenze).
K příznakům syndromu horní duté žíly?
Mezi příznaky syndromu horní duté žíly patří zvýšená náplň krčních žil, dušnost, závrať, vykašlávání krve, otoky horní končetiny a další.
Které jsou nejčastější příznaky horní duté žíly?
Mezi nejčastější příznaky spojené se syndromem horní duté žíly, mimo jiné, patří: 1 kašel 2 dušnost nebo potíže s polykáním 3 chrapot 4 bolest na hrudi 5 vykašlávání krve 6 zvýšená náplň krčních žil 7 otoky paže,ramene nebo obličeje 8 stridor (pískání při nádechu či výdechu) 9 nevolnost a zvracení 10 závrať 11 zčervenání kůže na krku nebo na hrudníku More