Trápí Vás bodavé bolesti paty po delší zátěži, v noci, na dotek, při došlapu nebo při chůzi po městě, ale i v přírodě?Vystřeluje bolest do chodidla nebo naopak po Achillově šlaše do lýtka?Máte patu lehce oteklou či načervenalou?Diagnostikoval Vám lékař Váš problém jako „plantární fasciitis“, „calcar calcanei“ nebo „patní ostruhu“?
Pak je tento článek určen právě Vám.
Při přetížení vazivového aparátu nohy v oblasti úponů na patní kost nedochází k dostatečnému okysličení tkáně, je omezen přítok živin a odvod odpadních látek z postižené oblasti. Dochází k tzv.
ischemickému zánětu – zánětu z nedostatečné výživy namáhaných měkkých tkání. Tento zánět (tzv.
plantární fasciitida, respektive zánět chodidlové povázky), lidově popisovaný jako „patní ostruha“, se projevuje jako bolest paty a jejího blízkého okolí.
Příčiny vzniku bolesti při patní ostruze
Mezi faktory vyvolávající „patní ostruhu“ patří:
- opakovaná a dlouhodobá zátěž nohy (běh, chůze po tvrdém terénu, dlouhodobý stoj…),
- nevhodná obuv (úzká špička, tvrdá stélka, nepružnost podešve, nevhodný tvar stélky…),
- deformity nohy (plochá noha v podélné ose, propad příčné klenby, tvarové deformity kostí…),
- úrazy chodidla, paty a Achillovy šlachy,
- revmatická onemocnění.
Vznik „patní ostruhy“
Pokud faktory vyvolávající zánět plantární fascie (vazivového obalu svalů) působí trvale, organismus se s dlouhodobým tahem úponu, případně jeho poraněním při zánětu snaží vypořádat. V postiženém místě dochází k velmi pomalému růstu kalcifikace (tvorby kostěného výběžku) – vzniká tzv. patní ostruha.
Pro ilustraci: na rentgenovém snímku si všimněte ostrých výstupků na patě. U tohoto klienta je patrná patní ostruha nejen na spodní části paty (plantární), ale dokonce i na zadním úponu Achillovy šlachy (dorzální). Tento klient se desítky let intenzivně věnuje profesi tesaře.
Diagnostika
V okamžiku, kdy začnete pociťovat bolestivé příznaky, je patní ostruha většinou již patrná při RTG (rentgenovém) vyšetření, které zobrazí kostní výrůstek v ose dlouhodobě přetěžované šlachy.
Není však úplně nezbytné nechat se ozařovat rentgenovými paprsky.
Patní ostruhu, ale dokonce i zánět ještě bez průkazu patní ostruhy, lze dobře zobrazit na diagnostickém ultrazvuku, který patří mezi neinvazivní (organismus nezatěžující) metody.
Konzervativní léčba
Obecně se využívají léky (masti, tablety, injekční obstřiky) na tlumení bolesti či zánětu.
Tyto léky obvykle obsahují kortikoidy (hormonální léky), které sice většinou působí okamžitě a na jistou dobu uleví od příznaků, ale není možné je aplikovat často, neboť mají výrazné vedlejší účinky: zvětšují riziko zánětu v místě aplikace, omezují výživu měkkých tkání a tím zhoršují prokrvení a zpomalují hojení měkkých tkání. Dále způsobují vysušování tkáně, urychlují vznik artrózy a způsobují větší křehkost vazů a šlach.
Stále se ještě používá rentgenové ozařování, které ovšem kvůli nebezpečnému gama záření patří mezi invazivní (organismus zatěžující) metody.
Z dalších běžných rehabilitačních procedur je hojně předepisován laser, terapeutický ultrazvuk a magnetoterapie. Jedná se o fyzikální terapie, které jsou běžně dostupné v rámci státních rehabilitačních zařízení, nicméně jejich efektivita je diskutabilní.
Tím spíše, že jsou obvykle v rámci léčby předepisovány izolovaně bez intervencí, ovlivňujících důvod vzniku.
Operace
Podstatou operačního zákroku je odstranění patní ostruhy spolu s částečným odříznutím vazivových struktur v okolí patní kosti.
Operatér skrz malé řezy zavede z jedné strany artroskop (endoskopický nástroj na vyšetření kloubů) a z druhé nástroje pro obroušení ostruhy na patní kosti a přetnutí vazivových úponů. Tento moderní operační výkon je méně invazivní oproti původní metodě s velkým řezem a odseknutím ostruhy.
Po operaci je nutné po dobu až 6 týdnů chodit s berlemi a návrat k plnému zatížení včetně sportu je možný nejdříve po 3 měsících.
Léčba růstovými faktory z krevní plasmy
V porovnání s operačním řešením se jedná o méně invazivní výkon. Klientovi je odebrána plasma a růstové faktory jsou prostřednictvím injekce aplikovány do místa bolesti. Podobně jako u léčby rázovou vlnou není předmětem zákroku odstranění již vzniklého kalcifikátu, ale především eliminace bolestivého chemického zánětu.Jedná se o účinné, nicméně opět invazivní řešení.
Doporučený postup léčby
Mezi první, jednoduchá opatření patří snížení zátěže na patu a vazivový obal svalů.
Doporučujeme tedy pořídit si gelové či pěnové stélky do bot, které tlumí nárazy paty na podložku při chůzi.
Volte jinou, ortopedicky vhodnou obuv s měkkou, dobře ohebnou stélkou a dostatečným prostorem pro chodidlo. Velmi doporučujeme i snížení tělesné hmotnosti a s tím svázanou úpravu životního stylu a životosprávy.
Naprosto nezbytné je uvolnění lýtkového svalu a svalů v chodidle, které jsou důvodem vzniku patní ostruhy.
Doporučujeme pravidelné protahování svalů, masáže nohou, relaxační koupele, teplé obklady pro uvolnění svalového napětí (v akutní fázi zánětu teplý zábal nepodávejte, došlo by ke zhoršení zánětlivého procesu).
Dobrými pomocníky v péči o nohy Vám mohou být molitanový míček či masážní míček s bodlinkami v podobě ježka.
Velmi příjemné je i hnětení chodidla prsty rukou spolu s jednoduchými mobilizacemi drobných kloubů nohy.
Aplikace rázových vln
V porovnání s konvenčně předepisovanými terapiemi se jedná o silnou a zároveň neinvazivní léčebnou metodu. V praxi jsou dnes využívány zejména 2 odlišné typy rázových vln. Radiální rázová vlna, která působí na povrchu kůže a pomáhá především tím, že uvolňuje měkké tkáně. Tento typ rázové vlny nebývá aplikován na samotnou patní ostruhu, ale na tkáně, které mají funkční souvislost nejvíce přetíženým místem (např. lýtkový sval). Druhým typem rázové vlny je Fousovaná, která vytváří rázy až 1000x rychleji, než radiální a působí intenzivně přímo v hloubce tkáně. Bývá aplikována přímo na patní ostruhu, kde účinně eliminuje chemický zánět, který je původcem bolesti, která intenzivně signalizuje přítomnost ostruhy. V našem centru se nám nejvíce osvědčil postup kombinující oba dva typy.
KOMPLEXNÍ LÉČBA
Patní ostruha je jedním z nejčastějších problémů, které přivádějí klienty do našich ordinací. Řada z klientů je frustrována dlouhotrvající neúspěšnou léčbou a opakovanými recidivami problémů.
Na jedné straně stojí nízká účinnost fyzikální léčby, kterou klient absolvoval a na straně druhé vytržení terapie z celkového kontextu řešení zdravotního problému.
Patní ostruha nevzniká náhodně. Její příčinou je dlouhodobé přetěžování měkkých tkání. Ačkoliv se projevuje na koncové části těla, její příčina může být např. ve vadném držení bederní páteře, které ovlivňuje souhru níže uložených svalových skupin.
V případě, že “máte patní ostruhu “v rodině”, lze usuzovat spíše na dědictví nevhodných pohybových návyků, než na dědictví vrozené dysbalance, která by v pozdějším věku “nechala patní ostruhu vzniknout”.
Přejete-li si patní ostruhy trvale zbavit, bude třeba pracovat fyzioterapeuticky s příčinou jejího vzniku – napravit držení těla tak, aby nebyly měkké tkáně v oblasti plosky nohy nadměrně přetěžované.
Zkušený fyzioterapeut by Vám tedy měl umět vysvětlit proč patní ostruha vznikla a jaká režimová opatření byste měli dodržovat, aby se zánět vyléčil a znovu neznikl. Při výběru fyzikální metody je třeba brát v potaz, jak účinnost, tak časovou náročnost a případnou invazivitu.
Předmětem aplikace fyzikální terapie není, jak bývá někdy mylně předpokládáno, rozdrcení již vzniklého kalcifikátu, ale eliminace chemického zánětu, který tento útvar obklopuje a způsobuje nepříjemnou bolest. Kombinace obou rázových vln a dodržování režimových opatření se v současné době jeví, jako jeden z nejúčinnějších postupů.
A jak vypadá terapie ve FYZIOklinice?
- Na první návštěvě provede fyzioterapeut komplexní kineziologický rozbor, díky nemuž určí dysbalance, které mají souvislost se vznikem ostruhy.
- Existuje-li pochybnost o přítomnosti patní ostruhy, ověří fyzioterapeut pomocí SONO přítomnost chemického zánětu kolem kalcifikace.
- Fyzioterapeut provede manuální ošetření měkkých tkání v oblasti plosky a vysvětlí, jakými technikami byste měli doma uvolňovat měkké tkáně a jaké cviky vedou k optimalizaci správné svalové souhry, tj. léčbě příčiny vzniku.
- Terapeut aplikuje Fokusovanou rázovou vlnu a zároveň u nás dostanete jako součást služby i aplikaci Radiální rázové vlny pro úplné uvolnění všech okolních svalů upínajících se na patní kost.
- Na závěr ošetří fyzioterapeut celé místo hloubkovou vibrační masáží koncovkou V-Actor a nalepí funkční kineziotape, který udržuje ošetřené místo ve správném napětí i po Vašem odchodu z ordinace.
JAK DLOUHO TRVÁ LÉČBA?
Účinky aplikace rázové vlny se mohou lišit podle individuálních dispozic klienta, specifik jeho diagnózy a jeho schopnosti dodržovat stanovená léčebná opatření.
Jinými slovy komplexní přístup v léčbě patní ostruhy a převzetí vlastní odpovědnosti za výsledky terapie (ve smyslu dodržování režimových opatření) je ve srovnání s pasivním pojetím léčby výrazně efektivnější. Svou roli hraje také včasnost terapie. Čím dříve klient přichází od prvních bolestivých signálů, tím menší je nutný počet opakování aplikací.
Fokusovaná rázová vlna by měla být aplikována v časovém intervalu 1x/7-10 dní, přičemž byste měli počítat přibližně s 2-6 aplikacemi. U radiální rázové vlny je tento počet přibližně dvojnásobný.
Návody na cvičení:
Autor: Mgr. Iva Bílková, FYZIOklinika fyzioterapie s.r.o., PrahaZdroj: klinické zkušenosti ze soukromé praxe v oboru fyzioterapie
Patní ostruha: příčiny, příznaky, diagnostika a léčba
Patní ostruha (též syndrom patní ostruhy nebo poněkud nepřesně plantární fasciitida) je jednou z nejčastějších příčin bolestí paty. Jedná se o zánětlivé postižení tuhé vazivové tkáně (takzvané plantární fascie), která spojuje patní kost se skeletem prstů na nohou.
V důsledku zánětlivého postižení plantární fascie vznikají na patní kosti ostruhy (takzvané trakční osteofyty), které fascii dále dráždí a způsobují silnou bolest.
Patní ostruha se může objevit i na zadní straně patní kosti (takzvaná dorzální patní ostruha), a to například v případě chronického zánětlivého postižení Achillovy šlachy (úponu m. triceps surae).
- Proto je označení plantární fasciitida pro patní ostruhu poněkud nepřesné (existuje totiž jak plantární, tak dorzální patní ostruha a každá je způsobena zánětem jiné struktury).
- Nicméně zatímco dorzální patní ostruha obvykle nebolí, plantární patní ostruha je velice bolestivá a projevuje se ostrou, bodavou bolestí, zejména brzy po ránu, kdy vstaneme z postele.
- Během dne se obvykle bolest podaří „rozhýbat“ a poněkud ustoupí, nicméně při dlouhodobém stání nebo pokud sedíte a náhle se zvednete, se opět ohlásí.
- Vyšší riziko plantární fasciitidy mají sportovci (běžci), osoby s nadváhou, lidé s plochýma nohama a osoby, které nosí nevhodnou obuv (takovou, která nezjišťuje dostatečnou oporu pro nožní klenbu).
Příznaky
Plantární patní ostruha se nejčastěji projevuje bodavou bolestí chodidla, v místě, kde se nachází přední okraj patní kosti. Bolest bývá nejsilnější při prvních krocích po probuzení a poté postupně odezní, nicméně při delším stání nebo když se postavíte po delším sezení se může opět objevit.
Pokud cvičíte, tak ve většině případů samotné cvičení pacientovi žádnou bolest nezpůsobuje a ta se objeví až po cvičení, kdy je postižená pata v klidu. Dorzální patní ostruha bolí méně, než plantární a projevuje se bolestí na zadní straně paty v místě, kam se upíná šlacha trojhlavého lýtkového svalu (m. triceps surae)
Příčiny
U zdravého člověka se plantární fascie (fascia plantaris pedis) rozepíná mezi patní kostí a prstními články jako tětiva luku a její hlavní funkcí je pohlcovat nárazy a vibrace při chůzi.
V případě opakovaného přetěžování a přepínání této fascie dochází ke vzniku drobných trhlin a ke vzniku drobného výrůstku na patní kosti (takzvaný trakční osteofyt), což vede k rozvoji zánětu a bolesti.
I když plantární patní ostruha nejčastěji vzniká při přetěžování plantární fascie, někdy se příčinu onemocnění nepodaří zjistit vůbec.
Rizikové faktory
Mezi rizikové faktory pro vznik plantární či dorzální patní ostruhy, mimo jiné, patří:
- Věk: plantární patní ostruha nejčastěji postihuje lidi ve věku 40 až 60 let.
- Některé druhy cvičení a pohybových činností:pohybové aktivity, které zatěžují patní kost a přilehlé tkáně, jako jsou například běh, balet, aerobic a další cvičení.
- Biomechanika chodidla: plochá noha, zborcená nebo naopak abnormálnězvýšená nožní klenba či nesprávný způsob chůze podstatně ovlivňují způsob, jakým chodidlo absorbuje rázy a vibrace při chůzi a roznáší váhu, což může vést k abnormálnímu zatížení plantární fascie a tím i ke vzniku plantární patní ostruhy.
- Obezita a nadváha:obezita a nadváha zvyšují zátěž na plantární fascii a tím dochází i ke zvýšení rizika plantární patní ostruhy.
- Zaměstnání, která vyžadují dlouhodobé stání: operátoři v továrnách, učitelé a další osoby, které v práci tráví dlouhé hodiny chůzí po tvrdém povrchu nebo pracují ve stoje mají vysoké riziko přetěžování plantární fascie a tím i vzniku plantární patní ostruhy.
Komplikace
Neléčená symptomatická patní ostruha může způsobit chronické bolesti paty a chodidla, které značně narušují kvalitu života pacientů a znemožňují mu provádění každodenní činnosti. Navíc může dojít k poškození celého pohybového aparátu (zejména předčasný rozvoj degenerativních změn na skeletu kotníku, kolene, kyčlí a páteře), což se projeví dalšími bolestmi a zhoršením pohyblivosti.
Diagnostika
- Ve většině případů postačí pro stanovení diagnózy patní ostruhy fyzikální vyšetření u lékaře zaměřené na postižené chodidlo a patu a anamnéza bolestí v obvyklých lokalitách.
- V případě nutnosti lze diagnózu potvrdit zobrazovacími metodami, obvykle rentgenem skeletu kotníku a chodidla v bočné projekci, na kterém lze odhalit výrůstky (ostruhy) na patní kosti, a to buď plantárně (na chodidlové straně patní kosti) nebo dorzálně (na zadní straně patní kosti).
- Jak patní ostruhy vypadají se můžete podívat na tomto obrázku:
Plantární a dorzální patní ostruha (plantární fasciitida)
Někdy nemusí patní ostruha pacientovi způsobovat žádné obtíže, i když se na kosti zdá výrůstek poměrně velký.
V případě, že chce lékař vyloučit jinou příčinu bolesti paty (například stresová fraktura), může doporučit vyšetření na magnetické rezonanci.
Léčba
- U většiny lidí se příznaky patní ostruhy podaří do několika měsíců zmírnit jen za pomoci odpočinku, ledování bolestivé paty a vhodného rozcvičování.
- Pokud výše uvedená opatření nepomohou, je nutné přistoupit k další léčbě.
- Mezi možnosti léčby patní ostruhy patří:
Konzervativní léčba
Konzervativní způsob léčby patní ostruhy zahrnuje následující postupy:
- Léky na zmírnění bolesti a zánětu: mezi léky užívané v léčbě patní ostruhy patří například nesteroidní protizánětlivé léky (ibuprofen, nimesulid, apod.). Tyto léky pomáhají zmírnit bolest a projevy zánětu.
- Ledování: bolest při patní ostruze a zánět můžete zmírnit přikládáním ledových obkladů. Nejlepší je zabalit zmrzlý gelový polštářek nebo pytlík zmražené zeleniny do utěrky či ručníku a přikládat na bolavé místo na 15 minut 3 – 4x denně. Nikdy nepřikládejte ledový obklad přímo na pokožku!
- Rehabilitace a cvičení: kvalitní fyzioterapeut vás může naučit různá cvičení na protažení plantární fascie a Achillovy šlachy, což sníží zátěž na tyto partie a zmírní bolesti. V některých případech se dobře uplatňují i moderní metody, jako je například tejpování (odborně kineziotaping), což je speciální lepící páska, kterou lze nalepit na místa svalových úponů, kde pomáhají snížit přetěžování svalů a udržet je v potřebném napětí nebo naopak uvolnění. Tejpování se užívá nejen v léčbě patní ostruhy, ale také u mnoha dalších poruch svalového aparátu, včetně léčby natažených svalů, bolestí zad či kloubů.
- Vložky do bot: ortoped nebo rehabilitační lékař vám mohou předepsat speciální ortopedické vložky do bot na míru, které pomáhají lépe rozložit zátěž na plantární fascii a zmírnit tak bolesti při patní ostruze.
- Noční ortéza: lékař nebo fyzioterapeut vám mohou doporučit také nošení speciální noční ortézy, která v noci během spánku drží lýtkové svaly natažené a pomáhá tak současně protahovat plantární fascii i Achillovu šlachu.
Invazivní a chirurgické metody léčby
Pokud konzervativní způsoby léčby patní ostruhy nepomohou do několika měsíců, je čas na invazivnější metody, mezi které, mimo jiné, patří:
- Injekce kortikosteroidů:kortikosteroidové injekce aplikované přímo do místa bolesti a ztuhlosti dočasně pacientovi přináší úlevu od bolesti. Nicméně nedoporučuje se tyto injekce příliš často opakovat ani se nesmí aplikovat více injekcí najednou, protože kortikosteroidy mohou oslabit plantární fascii či Achillovu šlachu a zvýšit tak riziko jejich prasknutí (ruptury).
- Injekce růstových faktorů z krevní plazmy: pacientovi se odebere krevní plazma, která se upraví tak, aby obsahovala více růstových faktorů a protizánětlivých působků a aplikuje se zpět pacientovi. Tento způsob léčby podporuje hojení tkání, což přináší i úlevu od bolesti.
- Rázová vlna: smyslem tohoto způsobu léčby je podpořit hojení poraněných měkkých tkání s pomocí fokusovaných zvukových vln. Léčba patních ostruh rázovou vlnou se používá hlavně u chronických potíží, které nereagují na jiné způsoby léčby. Některé studie naznačují, že rázová vlna může v léčbě patní ostruhy pomoci, nicméně zatím nebylo prokázáno, že by tato terapie byla účinná ve všech případech. Je proto vždy vhodné poradit se s fyzioterapeuty či lékaři o tom, zda je pro váš případ rázová vlna vhodná či nikoli.
- Ultrazvukové odstranění poškozené tkáně: tento způsob léčby je dostupný především v zahraničí, v České republice se zatím moc nepoužívá. Lékaři pod ultrazvukovou kontrolou zavedou do poškozené plantární fascie speciální sondu, jejíž hrot následně s pomocí zvukových vln rychle rozvibrují, což vede k rozrušení poškozené tkáně, která se následně odsaje.
- Operace: v případě, že všechny ostatní způsoby léčby patní ostruhy selhaly a pacient má stále bolesti, je poslední možností léčby operace, při které se plantární fascie uvolní z patní kosti, čímž dojde ke zmírnění dráždění a bolesti. Tuto operaci lze provést buď otevřeným výkonem nebo artroskopicky z malého řezu při místní anestézii.
Prevence
Někdy není možné vzniku patní ostruhy předejít, ale níže uvedená opatření mohou pomoci snížit riziko na minimum:
- Udržujte si tělesnou hmotnost ve zdravém rozmezí:nadváha a obezita zvyšují zátěž na plantární fascii i Achillovu šlachu, což zvyšuje pravděpodobnost vzniku patní ostruhy.
- Noste vhodnou obuv: obuv s dostatečně tlustou podešví a dobrou podporou nožní klenby je základ. Vyhněte se vysokým podpatkům. Chození na boso je jinak velice zdravé, ale při patní ostruze se nedoporučuje. Pokud sportujete tak si pořiďte kvalitní běžeckou či sportovní obuv pro konkrétní sport, který provozujete a nenoste obnošenou či poškozenou obuv.
- Provozujte sporty šetrné k nohám: zkuste namísto běhání či procházek šetrnější sporty, jako jsou jízda na kole nebo plavání.
- Protahujte svaly a šlachy: pravidelným protahováním plantární fascie, svalů lýtka a Achillovy šlachy pomáháte udržet nožní klenbu v pořádku a předejít tak patní ostruze.
Co si z článku odnést?
- Patní ostruha (též syndrom patní ostruhy) je bolestivé zánětlivé onemocnění plantární fascie či Achillovy šlachy, které vzniká při přetěžování svalových úponů, což vede ke vzniku výrůstků, označovaných jako patní ostruhy (odborně trakční osteofyty).
- Podle místa, kde patní ostruhy na skeletu paty vznikají rozlišujeme takzvané plantární a dorzální patní ostruhy.
- Hlavním příznakem patní ostruhy je bolest, zejména ráno, jakmile vstanete z postele.
- Léčba patní ostruhy spočívá v konzervativních (ledování, léky proti bolesti, rehabilitace, speciální ortézy či tejpy) či invazivních (injekce kortikosteroidů, rázová vlna, ultrazvuk, operace) metodách.
- Toto onemocnění léčí ortopedi, rehabilitační lékaři a fyzioterapeuti.
Patní ostruha dokáže potrápit. Jak se jí zbavit?
Ostruhy o sobě dávají vědět během celého dne, dokonce i ve chvílích, kdy odpočíváte a nohy nijak nenamáháte. Bolest, která vystřeluje do chodidla nebo po achilovce až do lýtka, dokáže člověku pořádně otrávit život, takže by dotyčný občas radši ani nevytáhl paty z domu, jak moc to bolí.
A co teprve pěší výlet nebo nějaké sportování. Jak už máte jednou patní ostruhu, hlásí se o slovo téměř nepřetržitě a velmi razantně. A rozhodně to není něco, co by trápilo jen starší generaci. Objevuje se i u třicátníků.
Často jsou na vině špatné boty
Jak něco takového vůbec vzniká? Bolest v oblasti paty je důsledkem přetížení úponů vazů a svalů, za které si dost často můžeme sami – především nošením nesprávné obuvi (úzká špička, tvrdá stélka, nepružnost podešve, nevhodný tvar stélky).
Svůj díl viny má i nadváha, opakovaná a dlouhodobá zátěž nohy (běh, chůze po tvrdém terénu, dlouhodobé stání apod.), ale také úrazy chodidla, paty a Achillovy šlachy nebo různé deformity (např. propadlá klenba) či revmatická onemocnění. Určitou roli hraje i genetika.
Zánětem to začíná, výrůstkem končí
V téhle situaci poté nastává nedostatečné okysličení tkáně, je omezen přítok živin a odvod odpadních látek z postižené oblasti a dochází k rozvoji ischemického zánětu (tzv. plantární fasciitida, resp. zánět chodidlové povázky), který se lidově označuje jako „patní ostruha“ a projevuje se bolestí paty a jejího blízkého okolí.
|
Pokud faktory vyvolávající zánět působí trvale, tělo se s tím snaží vypořádat po svém – v postiženém místě dochází k pomalému růstu kostěného výběžku a vzniká takzvaná patní ostruha.
Kortikoidy jsou dočasné řešení
Většina lidí zavítá k lékaři až v momentě, kdy začnou pociťovat výraznou bolest. Tehdy už bývá ostruha velmi dobře patrná na rentgenovém snímku, případně na ultrazvukovém vyšetření.
Konzervativní léčba využívá různé přípravky (masti, tablety, obstřiky) na tlumení bolesti nebo zánětu.
Ty však obvykle obsahují kortikoidy, které sice většinou působí okamžitě a na nějakou dobu dokážou výrazně ulevit od příznaků, ale mají celou řadu nežádoucích vedlejších účinků.
Lékaři dnes stále ještě používají rentgenové ozařování, které ovšem patří mezi invazivní (organismus zatěžující) metody. Z dalších rehabilitačních procedur bývá pacientům předepisován laser, ultrazvuk či magnetoterapie. Jejich úspěšnost však není nijak významná.
Po operaci až 6 týdnů o berlích
Dalším možným způsobem léčby je terapie růstovými faktory (látky nejčastěji bílkovinné povahy, ovlivňující celou řadu buněčných procesů), při které je pacientovi odebrána plazma a příslušné látky injekčně aplikovány do postiženého místa za účelem zmírnění bolestivého zánětu.
K odstranění patní ostruhy slouží také mnohem radikálnější zákrok, jakým je operace. Při té se odstraní nejen samotná ostruha, ale částečně i vazivová tkáň v okolí patní kosti. Po zákroku je nutné po dobu až 6 týdnů chodit s pomocí berlí. Vrátit se k plnému zatížení (včetně sportu) může pacient nejdřív po 3 měsících.
Účinné a šetrné rázové vlny
Velmi účinnou a zároveň neinvazivní metodou je léčba rázovou vlnou. V praxi se dnes využívají hlavně dva typy rázových vln.
Předplatné můžete objednávat zde
Zaprvé radiální rázová vlna, ta působí na povrchu kůže a uvolňuje měkké tkáně, které funkčně souvisejí s nejvíce přetíženým místem (například lýtkový sval). Dále fokusovaná rázová vlna, jež vytváří rázy až tisíckrát rychleji než radiální a intenzivně působí uvnitř postižené tkáně.
Aplikuje se přímo na patní ostruhu a odstraňuje zánět, který je původcem bolesti. Případně je možné využít kombinaci obou typů rázových vln.
Chůze naboso jenom v přírodě
Oblíbeným trendem je dnes chůze naboso, případně v „bosobotách“ (tzv. barefoot), která je jistě v mnoha ohledech prospěšná, ale pouze tehdy, chodíte-li v přírodním terénu, nikoli po městské dlažbě nebo po asfaltkách.
V takovém případě si naopak můžete přivodit řadu problémů včetně zánětu Achillovy šlachy, která funguje jako tlumič při dopadu, nebo patní ostruhy.
Ostruhy na patě nelze ignorovat, ani když chcete
Nemoc nepřichází po špičkách, ale na tvrdo, po patách či ploskách nohou. Co krok, to ostré došlápnutí na sadu jehel. Člověk by nejraději nevytáhl paty z domu, jak to bolí.
Sportování, výlety i každý krok mířený do práce znamená pro člověka s patním výrůstkem překonání sebe sama.
Patní ostruha o své existenci totiž dává vědět už při první ranní cestě do koupelny, po dlouhém sezení, větší zátěži, ale i když se jen po večerech oddáváte sledování televize. Jak už ji jednou máte, tak se prostě o slovo hlásí téměř nepřetržitě a hlasitě.
Ostruha patní kosti není doménou stáří, už i třicátníci s ní mají své neblahé zkušenosti. Kde tkví příčina a jak vlastně vzniká toto bolestivé onemocnění dolních končetin? Jak se jí zbavit? Připravili jsme pro vás body prevence. Dozvíte se také, jak fungují rady babky bylinkářky a jak patní ostruhu léčí moderní medicína.
Bolest paty neznamená nutně patní ostruhu
Autor: Isifa.cz
Patní ostruhu s jistotou určí až lékař
Trápí vás výše uvedené příznaky? To ještě neznamená, že vám na patě vyrostla kůstka, která stojí za vašimi obtížemi. Nedá-li vám spát bolest na zevní straně paty, může se jednat o postižení šlach na zevní straně bérce, případně o potíže Achillovy šlachy.
Příčinu bolesti, kterou procházíte, osvětlí pouze návštěva u lékaře. Ten, na základě rentgenového snímku, určí příčinu bodavých došlapů.
Přečtěte si: K čemu vedou podpatky ve třinácti?
Rentgen proveden, ortel vyřčen? Viníka hledejte v předsíni i v lednici. Ostruha patní kosti totiž nejčastěji vzniká nošením nesprávné obuvi, zvláště pak bot na vysokém podpatku. Bez viny nezůstává ani nadváha či genetické dispozice. Avšak ostruha může být i pozůstatkem někdejšího poranění paty, následek propadlé klenby a nezřídka kdy může být součástí i jiných revmatických poruch.
„Patní ostruha je vlastně zvápenatělá šlacha na plosce nohy, která vybíhá od patní kosti dopředu k jednotlivým prstům. Bolest doprovázející onemocnění patními ostruhami je způsobená usazováním vápenitých solí do šlachy, popřípadě zánětem,“ říká vedoucí lékař radiologie z Onkologické kliniky Thomayerovy nemocnice v Praze, Radek Zapletal.
Občas to píchne, ale omezení nepociťuji
Pokud jsou vaše obtíže v počáteční fázi a bolesti u vás nejsou na denním pořádku, můžete vyzkoušet řadu bylinných odvarů, obkladů a krémů. Léčitelé vychvalují domácí masti z kostivalu nebo levandule, které se nejčastěji aplikují na noc.
Babské rady zas do popředí staví obklady ze zelných listů, pomazání kyškou, či odvar z kostivalu (pozor na vnitřní užití, kostival lékařský obsahuje toxické látky, proto jeho dlouhodobé a nadměrné užívání není doporučováno). Velké ohlasy má vratič obecný. Výluh z jedné větvičky a následná teplá koupel nohou prý dokáže divy.
Bylinky, ale ve většině případů fungují jen jako malá náplast na velkou ránu.
Pakliže ortoped na rentgenovém snímku odhalí patní výrůstek (ať už na zadní či spodní straně paty) nasadí protizánětlivou mast a naordinuje fyzikální terapii, která spočívá v ozařování laserem, ultrazvukem či elektroléčbou.
Doporučí ortopedické pomůcky, které odlehčí patu snížením zátěže na postižené místo. Většinou se jedná o silikonové vložky do bot, tzv. podpatěnky.
Čtěte téma: Co můžete udělat pro zdravé nohy?
Šetrné způsoby léčení však kýžené výsledky přinést nemusí, proto nastává fáze 2, fáze bolestivá. Lékař provede obstřik místa injekcí kortikoidů. Tato aplikace sice od bolesti výrazně uleví, ale vzhledem k vedlejším účinkům ji nelze provádět příliš často.
V boji proti malému, leč život znepříjemňujícímu výrůstku nově pomáhá aplikace rázové vlny a radioterapie.
Bolest rázem zmizí. Rázovou vlnou
Tedy pokud máte peněz nazbyt. Rázovou vlnu k odstranění patní ostruhy totiž zdravotní pojišťovny nehradí, je třeba sáhnout do vlastní kapsy pro minimálně 2000 Kč za pět hodinových sezení. Ale investice se prý vyplatí.
Na webových stránkách specialisty na ortopedii a traumatologii pohybového aparátu Petra Martinka najdeme informaci o dlouhodobých studiích v Německu a Švýcarsku, kde je účinnost rázové vlny na ostruhy uváděna jako 95%.
Což je v medicíně číslo nevídané.
Patní ostruha
- zvápenatělá šlacha na plosce nohy, která vybíhá od patní kosti dopředu k jednotlivým prstům
- příznaky: téměř nepřetržitá, intenzivní bolest v oblasti paty, bodavá bolest při došlapu
- příčiny vzniku: nesprávná obuv, zejména boty na vysokém podpatku, nadváha, genetické dispozice, následkem poranění paty, propadlé klenby, revmatické poruchy
- „babské rady“: bylinné odvary, obklady a krémy, masti z kostivalu nebo levandule, obklady ze zelných listů, pomazání kyškou, odvar z kostivalu, koupel ve výluhu z vratiče obecného
- léčba a mírnění příznaků: protizánětlivé masti, fyzikální terapie (laser, ultrazvuk, elektroléčba), ortopedické pomůcky (např. podpatěnky); homeopatie; později kortikoidové obstřiky, aplikace rázové vlny a radioterapie; operace
Ačkoliv RTG vlny nejsou obecně moc populární, v případě patní ostruhy jsou aplikované dávky významně nižší než dávky u ozařování onkologických nemocí. Jak říká Radek Zapletal z Onkologické kliniky Thomayerovy nemocnice: „Je nutné provádět indikaci této léčebné metody velice uvážlivě, a to až po vyčerpání metod ostatních. Je potřeba důkladně zvážit, jestli je tato metoda opravdu vhodná, a to především u mladých pacientů, u žen, u kterých nelze vyloučit těhotenství a při ozařování na lokalizaci, která je nějakým jiným způsobem poškozena, například předchozím poleptáním nebo po omrzlině.“
Nejzazší variantou je léčba invazivní, tedy operace, kdy se výrůstky lidově řečeno odsekají. Operace se většinou provádí na obou nohách naráz. Při volbě této záchrany od bolesti je třeba počítat s dlouhou dobou rekonvalescence a velmi obtížnou chůzí v prvních týdnech po zákroku.
Pomůže homeopatie?
Jsou nemoci, pro které má medicína spíš jen slova útěchy, říká Tomáš Karhan, pediatr, který se roky zabývá homeopatií. Jako příklad, kde může tento způsob léčby účinně pomoci, uvádí právě patní ostruhy. „To je velmi obtížně zvladatelné a nepříjemné.
Ovšem existuje homeopatický lék z lávy islandské sopky Hekla, který si s nimi umí poradit. A povedlo se mi to i u mé vlastní tchyně, odstranit je, a to přesto, že ona už chudák musela i v zimě chodit v botách bez paty. Po několika dnech od podání léku jí ostruhy začaly měknout a vytratily se.
Teď už je léta bez potíží,“ říká lékař v rozhovoru.
Přečtěte si: V čem pomůže homeopatie dětem?
Vyvarujte se celodenního nošení vysokých podpatků, je-li to nezbytné, přes den nechte nohy alespoň chvíli odpočinout a řádně plosky namasírujte. Vhodný je i dostatek pohybu na čerstvém vzduchu, rekreační sport a celkové nepřetěžování kloubů (nenosit těžká břemena, redukce nadváhy).
Nohy jsou tím, co během dne nejvíce zatěžujeme, dopřejme jim proto každodenní relax s mazáním, masírováním a protahováním prstů. Ostruhy tak nebudou mít šanci vyrůst.
Čtěte dále: Žabky jsou dobré leda na pláž. A „krokáče“?
Patní ostruha – příčiny vzniku, příznaky a léčba
- Patní ostruha je kostní výrůstek, který představuje kostěné zpevnění úponů vazů a svalů k patní kosti v plosce nohy nebo také v úponu Achillovy šlachy.
- Ostruha patní kosti je zánětlivé degenerativní onemocnění, které trápí až 15 % populace. Nejčastěji si na něj stěžují lidé středního věku.
- Mezi nejčastější příčiny vzniku patní ostruhy patří dlouhodobá či opakovaná zátěž nohy, nevhodná obuv, různé deformity či revmatická onemocnění, ale také úrazy chodidel.
- Co se týče projevů tohoto onemocnění, pacient s patní ostruhou často pociťuje bodavou bolest paty při zátěži, při došlapu nebo na dotek. Objevit se mohou také mírné otoky a zarudnutí.
- Přítomnost patní ostruhy může lékař odhalit pomocí diagnostického ultrazvuku či rentgenového vyšetření.
- Od silných bolestí způsobených patní ostruhou může ulevit vhodná obuv, speciální vložky do bot (podpatěnky), masti a gely, pravidelné protahování svalů a speciální cviky, masáže, tejpování, obklady nebo také obstřiky.
- K léčbě patní ostruhy se využívá radioterapie, laser, ultrazvuk či magnetoterapie. Stále častěji pacienti volí léčbu pomocí rázových vln, někdy je však nutné přistoupit k operativnímu odstranění patní ostruhy.
Připadá vám každý krok tak bolestivý, jako by se vám po došlápnutí do paty zapichovaly ostré jehly? V tom případě se může jednat o onemocnění známé jako ostruha patní kosti (calcar calcanei), které vzniká v důsledku opakované či dlouhodobé zátěže nohy, různých úrazů nebo nošení nevhodné obuvi. Tento problém se obvykle léčí pomocí různých mastí, obkladů a obstřiků, někdy je však nutné přistoupit k léčbě laserem či rázovými vlnami nebo dokonce k operaci.
Co je to patní ostruha?
Patní ostruha je v podstatě jakýsi kostní výrůstek, jedná se totiž o kostěné zpevnění úponů vazů a svalů k patní kosti v plosce nohy nebo v úponu Achillovy šlachy (méně časté). Toto zánětlivé degenerativní onemocnění vzniká jako kompenzační mechanismus organismu na přetížení a projevuje se silnými bolestmi v oblasti paty.
Ačkoli si mnozí z nás často myslí, že se tento problém týká pouze starších lidí, opak je pravdou. Patní ostruha čím dál více trápí také pacienty kolem třicítky a na bolest při došlápnutí na patu si dnes údajně stěžuje až 15 % populace.
Jak vzniká patní ostruha?
Ostruha patní kosti vzniká při přetížení vazivového aparátu v oblasti úponů na patní kosti. Pokud k něčemu takovému dojde, tkáň není dostatečně okysličována, je omezen přítok živin a také odvod odpadních látek z postižené oblasti. Na místě se projeví tzv. ischemický zánět, který je známý také pod názvem plantární fasciitida nebo zánět chodidlové povázky.
Jestliže faktory, které vyvolávají zánět vazivového obalu svalů, působí trvale, organismus se s tímto problémem snaží vypořádat. V postiženém místě se proto pomalu začne rozvíjet proces kalcifikace a vytvoří se kostěný výběžek známý jako patní ostruha.
Příčiny vzniku patní ostruhy:
- Dlouhodobá či opakovaná zátěž nohy (chůze po tvrdém terénu, běh…)
- Deformity nohy (ploché nohy v podélné ose, propad příčné klenby…)
- Nevhodná obuv (nevhodný tvar stélky, příliš tvrdá stélka, úzká špička…)
- Úrazy chodidla, paty nebo Achillovy šlachy
- Revmatická onemocnění
Jaké má patní ostruha příznaky?
Pacienti, které trápí patní ostruhy, si typicky stěžují na silné bolesti paty v plosce nebo na vnitřním okraji paty. Tyto bolesti se nejčastěji objevují na začátku zátěže, což může být například hned po ránu nebo po delším sezení. Výjimkou ale nejsou ani bolesti v klidu nebo po delší zátěži.
Hlavní příznaky patní ostruhy:
- Bodavá bolest paty při zátěži či na dotek
- Bolest při chůzi nebo při došlapu
- Vystřelování bolesti do celého chodidla
- Vystřelování bolesti po Achillově šlaše do lýtka
- Zarudnutí
- Mírné otoky
Diagnostika patní ostruhy
Pokud pacient začne pociťovat některé z výše popsaných příznaků, nemusí to nutně znamenat, že se u něj objevila ostruha patní kosti.
Proto je dobré vyhledat ošetřujícího lékaře, který může pomocí vyšetření vyloučit další možné příčiny bolestí paty, jako je například zánět kosti, artróza v oblasti hlezna nebo také osteoporóza.
Přítomnost patní ostruhy pomůže odhalit neinvazivní diagnostický ultrazvuk nebo rentgenové vyšetření.
Léčba patní ostruhy
Jelikož za vznik patních ostruh i přítomnost neustále se zhoršujících bolestí může být zodpovědná velká zátěž a nevhodná obuv, v první řadě je nutné zaměřit se na odlehčení paty.
Ke snížení zátěže slouží třeba korekční latexové podpatěnky nebo speciální gelové podpatěnky pro patní ostruhu.
Pomoci může také zdravotní obuv nebo změna výšky podpatku, čímž se změní směr zátěže úponů na patní kosti.
Úlevu od bolesti mohou přinést také speciální gely nebo mast na patní ostruhu, které obsahují protizánětlivé látky, zapařovací obklady, tejpování patní ostruhy nebo třeba obstřik patní ostruhy v podobě lokální aplikace kortikoidů či anestetik. Tyto metody ovšem často zabírají pouze krátkodobě. K dispozici je v současné době také fyzikální terapie, jako je například:
- Radioterapie – ozařování patní ostruhy
- Léčba patní ostruhy laserem
- Léčba terapeutickým ultrazvukem
- Magnetoterapie
- Léčba růstovými faktory z krevní plasmy
Léčba patní ostruhy rázovou vlnou
Další možností, jak se zbavit patní ostruhy, je aplikace rázových vln. Jedná se o poměrně silnou a zároveň neinvazivní léčebnou metodu, která má dva různé druhy.
Radiální rázová vlna nepůsobí na samotnou ostruhu, ale spíše na povrchu kůže, kde uvolňuje měkké tkáně. Fokusovaná rázová vlna působí intenzivně přímo na patní ostruhu, eliminuje zánět a přináší úlevu od bolesti.
Tuto léčbu si však budete muset sami zaplatit, jelikož ji nehradí pojišťovna.
Operace patní ostruhy
Pokud se bolest již nedá snášet, pacient může vyzkoušet také operativní odstranění patní ostruhy s částečným odříznutím vazivových struktur v okolí patní kosti. Jelikož se jedná o velký zákrok, po operaci musí pacient zhruba po dobu 6 týdnů chodit o berlích. K aktivní zátěži (například při sportu) je možné vrátit se až po uplynutí 3 měsíců.
Průběh operace patní ostruhy se oproti minulosti značně změnil. Zatímco původní metoda spočívala v tom, že lékaři při odstranění ostruhy provedli velký řez, v dnešní době operatér zavede skrze malé řezy dovnitř artroskop a z druhé strany nástroje pro obroušení ostruhy a přetnutí vazivových úponů.
Patní ostruha a cvičení
Pokud se u někoho projeví ostruha patní kosti, nezbytně nutné je myslet také na uvolnění lýtkového svalu a svalů v chodidle. Pacienti by se proto měli zaměřit na pravidelné protahování svalů a speciální cviky na patní ostruhu.
Vhodné jsou mimo jiné i masáže nohou, teplé obklady pro uvolnění svalového napětí nebo třeba relaxační koupele.
K dispozici jsou mimo jiné i různé pomůcky, jako je třeba masážní míček s bodlinkami nebo molitanový míček, které vám mohou při péči o nohy pomoci.
Domácí léčba patní ostruhy
Co se týče tradiční čínské medicíny, její vyznavači doporučují především kombinaci akupunktury a bylinné terapie. Alternativní léčba patní ostruhy se ale soustředí i na úpravu jídelníčku a snížení tělesné hmotnosti. Jestliže vás zajímá, jak na patní ostruhy vyzrát pomocí přírodních metod, můžete také vyzkoušet při léčbě patní ostruhy babské rady.
Co pomáhá na patní ostruhu?
- Zábaly z listů černého bezu
- Zábaly z česneku s tvarohem
- Obklady ze zelných listů
- Domácí masti z kostivalu či levandule
- Pomazání postiženého místa kyškou
- Koupel nohou ve výluhu z vratiče obecného
- Popíjení přesličkového čaje
Homeopatika na patní ostruhu
Někteří pacienti se při léčbě patní ostruhy přiklání k homeopatii. Oblíbený je třeba přípravek Hekla lava 9 CH, což je v podstatě homeopaticky ředěný lávový popel ze známé islandské sopky.