Epiglotitida neboli zánět příklopky hrtanové je náhle vznikající onemocnění, které může bez lékařského zásahu skončit smrtí.
Epiglotis (příklopka hrtanová) je chrupavčitá destička, která se nachází v odstupu hrtanu a hltanu. Její funkce se projeví především při polykání, kdy se epiglottis přikládá na vstup do hrtanu a tím jej uzavírá.
Nedochází tak k průstupu potravy do dýchacích cest. Epiglotitida je typická v zimních měsících a nejčastěji postihuje malé děti předškolního věku.
Vzácněji se zánět příklopky vyskytuje také u dospělých, na epiglottidu pravděpodobně zemřel i americký prezident George Washington.
Příčiny zánětu příklopky hrtanové
Původcem epiglottidy jsou bakterie rodu Haemophilus influenzae rodu B.
Příznaky a komplikace zánětu příklopky hrtanové
Příznaky epiglottidy vznikají náhle a velmi rychle se rozvíjejí. Zpočátku se podobají příznakům klasického nachlazení, pacient má však velmi vysokou horečku. Následně se přidává řezavá bolest v krku a bolestivé polykání. Právě pro bolesti při polykání není dítě schopno polknout ani sliny, které mu volně vytékají z úst.
Přes velkou žízeň z horečky není dítě schopno pít, což může způsobit dehydrataci. Stav se stupňuje, přidávají se problémy s dýcháním, dítě má otevřenou pusu a brání se poloze vleže.
Stav dítěte se zhoršuje přímo viditelně. Pro nedostatek kyslíku má namodralé rty. Při dýchání je slyšet chrčivý zvuk, dítě nepláče, jelikož ho to bolí.
Pokud není stav okamžitě léčen, může dojít k uzavření dýchacích cest otokem a k udušení.
Diagnostika zánětu příklopky hrtanové
Pro závažnost onemocnění by měl příznaky znát každý rodič a okamžitě na jejich výskyt reagovat. Je nezbytně nutné okamžitě dítě dopravit k lékaři, vhodné je pro transport využít sanitku záchranné službě. Tak je pacientovi již za převozu poskytnuta adekvátní péče.
Léčba zánětu příklopky hrtanové
Základem správné léčby je první pomoc podaná doma rodiči. Dítě nesmí být pokládáno do polohy vleže (které se samo instinktivně brání) a nesmí vyvíjet jakoukoliv činnost, která zvyšuje spotřebu kyslíku.
Po převozu do nemocnice bývá nutná hospitalizace, nejčastěji na jednotce intenzivní péče, kde mohou být monitorovány pacientovy funkce. V případě nutnosti je provedena intubace, při které je nemocnému do průdušnice zavedena trubice, která nemocnému usnadní dýchání.
Pro bakteriální původ onemocnění jsou samozřejmostí antibiotika, která jsou nemocnému podáványinjekčně.
Zánět hrtanové příklopky – epiglotitida – příznaky, příčiny a léčba
Co je to epiglotitida?
Epiglotitida je charakterizována zánětem a otokem hrtanové příklopky (latinsky epiglottis). Je to potenciálně život ohrožující nemoc.
Hrtanová příklopka Epiglottis je základem vašeho jazyka. Skládá se převážně z chrupavky. Funguje jako ventil, který zabraňuje vniknutí jídla a tekutin do průdušnice při jídle a pití. K hlavní funkci hrtanové příklopky tedy dochází při polykání, kdy se přikládá na vstup hrtanu, tím jej uzavírá a zabraňuje vdechnutí potravy, nebo tekutin do dýchacích cest.
Tkáň, která tvoří epiglottis, se může zanítit, zvětšit a blokovat tak dýchací cesty. To vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc. Pokud si myslíte, že máte vy nebo někdo jiný epiglotitidu, zavolejte na číslo 112 nebo okamžitě vyhledejte místní lékařskou pomoc.
Zánět hrtanové příklopky (epiglotitida) je historicky stav běžnější u dětí, ale u dospělých se stává čím dál častějším. Vyžaduje okamžitou diagnostiku a léčbu u každého, ale zejména u dětí, které jsou náchylnější k dýchacím komplikacím.
Příčiny – co způsobuje epiglotitidu?
Bakteriální infekce je nejčastější příčinou epiglotitidy. Bakterie mohou proniknout do vašeho těla, třeba když je vdechnete. Pak mohou infikovat vaši hrtanovou příklopku (epiglottis).
Nejběžnějším kmenem bakterií, který způsobuje tento stav, je Haemophilus influenzae typu b, také známý jako Hib. Hib můžete chytit vdechováním choroboplodných zárodků, když nakažená osoba zakašle, kýchne nebo smrká.
Mezi další bakteriální kmeny, které mohou způsobit epiglottitidu, patří Streptococcus A, B nebo C a Streptococcus pneumoniae. Streptococcus pneumoniae je běžnou příčinou bakteriální pneumonie.
Kromě toho viry, jako jsou viry, které způsobují pásový opar a plané neštovice, spolu s viry, které způsobují respirační infekce, mohou také vést k zánětu hrtanové příklopky. Houby, jako jsou ty, které způsobují plenkovou vyrážku nebo kvasinkové infekce, mohou také přispět k zánětu epiglotis.
Mezi další příčiny tohoto stavu patří:
- kouření cracku
- inhalace chemikálií a chemické popáleniny
- polykání cizího předmětu
- popálení horkými tekutinami a různé infekce.
- popálení krku z páry nebo jiných zdrojů tepla
- poranění hrdla, přímé poškození hrdla
Kdo je nejvíce ohrožen zánětem hrtanové příklopky?
U každého se může vyvinout epiglotitida. Riziko jeho rozvoje však může zvýšit několik faktorů.
Věk
Děti mladší 12 měsíců mají vyšší riziko rozvoje epiglotitidy. Je to proto, že tyto děti ještě nedokončily vakcinaci proti Hib. Celkově se onemocnění běžně vyskytuje u dětí ve věku 2 až 6 let. Pro dospělé je rizikovým faktorem věk nad 85 let.
Kromě toho jsou děti, které žijí v zemích, které nenabízejí žádné vakcíny, vystaveny zvýšenému riziku. U dětí, jejichž rodiče se rozhodnou, že je nevakcinují Hib vakcínou, je také zvýšené riziko epiglotitidy.
Pohlaví
U mužů je větší pravděpodobnost, že se u nich vyvine epiglotitida než u žen. Důvod je nejasný, ale čísla takto hovoří.
Životní prostředí
Pokud žijete nebo pracujete s velkým počtem lidí, je pravděpodobnější, že někde chytnete bakterie od ostatních a vyvine s u vás infekce.
Podobně i silně obydlené prostředí, jako jsou školy nebo centra péče o děti, může zvýšit vystavení vás nebo vašeho dítěte všem typům respiračních infekcí. V těchto prostředích je zvýšené riziko epiglotitidy.
Slabý imunitní systém
Oslabený imunitní systém může vašemu tělu ztížit boj s infekcemi. Špatná imunitní funkce usnadňuje rozvoj epiglotitidy. Diabetes se ukázal jako rizikový faktor u dospělých.
Jaké jsou příznaky zánětu hrtanové příklopky (epiglotitidy)?
Příznaky epiglotitidy jsou stejné bez ohledu na příčinu. Mohou se však lišit u dětí, a u dospělých. U dětí se může vyvinout epiglotitida během několika hodin. U dospělých se často vyvíjí pomaleji v průběhu několika málo dnů.
Mezi příznaky epiglotitidy, které jsou běžné u dětí, patří:
- vysoká horečka
- zmírněné příznaky při naklánění dopředu nebo při vzpřímené poloze
- bolest krku
- chraplavý hlas
- slintání
- potíže s polykáním
- bolestivé polykání
- neklid
- dýchání ústy
Mezi příznaky zánětu hrtanové příkloky běžné u dospělých patří:
- horečka
- potíže s dýcháním
- potíže s polykáním
- chraplavý nebo tlumený hlas
- drsné, hlučné dýchání
- silné bolesti v krku
- neschopnost chytit dech
Pokud se epiglotitida neléčí, může zcela blokovat dýchací cesty. To může vést k namodralému zabarvení kůže kvůli nedostatku kyslíku. Toto je kritický stav a vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc. Pokud máte podezření na epiglotitidu, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc.
Jak je diagnostikována epiglotitida?
Vzhledem k závažnosti tohoto stavu můžete obdržet diagnózu u lékaře (či na pohotovosti) jednoduše fyzickým pozorováním a anamnézou. Ve většině případů, pokud si lékař myslí, že máte epiglotitidu, přijmou vás do nemocnice.
Jakmile budete přijati, může lékař na podporu diagnózy provést některý z následujících testů:
- Rentgenové vyšetření krku a hrudníku pro zobrazení závažnosti zánětu a infekce
- vyšetření krčních kultur a krve k určení příčiny infekce, jako jsou bakterie nebo viry
- vyšetření krku
Léčba zánětu hrtanové příklopky (epiglotitidy)?
Pokud si lékař myslí, že máte epiglottitidu, první ošetření obvykle zahrnuje sledování hladiny kyslíku pulzním oxymetrem a ochranu dýchacích cest. Pokud je hladina kyslíku v krvi příliš nízká, pravděpodobně dostanete více kyslíku dýchací trubicí nebo maskou.
Lékař vám také může poskytnout jednu nebo všechny z následujících léčebných postupů:
- intravenózní tekutiny pro výživu a hydrataci, dokud znovu nebudete moci polknout
- antibiotika k léčbě známé bakteriální infekce (nebo té, na kterou má lékař podezření)
- protizánětlivé léky, jako jsou kortikosteroidy, ke snížení otoku v krku
V těžkých případech budete možná potřebovat tracheostomii nebo koniotomii.
Tracheostomie je menší chirurgický zákrok, při kterém lékař vytvoří otvor (řez) v krku do průdušnice. Pak se přímo přes krk a do průdušnice umístí dýchací trubice, čímž se obejde epiglotis. To umožňuje výměnu kyslíku a zabraňuje respiračnímu selhání.
Koniotomie je jedním ze život zachraňujících zákroků. V podstatě jde o známější tracheotomii, od níž se odlišuje pouze místem řezu. Využívá se v případě neprůchodnosti horních cest dýchacích a hrtanu.
Pokud vyhledáte okamžitou lékařskou pomoc, můžete ve většině případů očekávat úplné uzdravení.
Je možná prevence? Lze zabránit epiglotitidě?
Rizika epiglotitidy můžete snížit provedením několika věcí.
Děti by měly dostávat dvě až tři dávky vakcíny Hib někdy ve věku 2 měsíců. Děti obvykle dostávají dávku, když jsou jim 2 měsíce, 4 měsíce a 6 měsíců. Vaše dítě bude pravděpodobně také dostávat posilovač mezi 12 a 15 měsíci.
Myjte si ruce často nebo použijte alkoholový dezinfekční prostředek, abyste zabránili šíření choroboplodných zárodků. Vyhněte se pití ze stejného šálku jako ostatní lidé a nesdílejte jídlo nebo náčiní.
Udržujte dobré imunitní zdraví tím, že budete jíst zdravou škálu potravin, budete se vyhýbat kouření, budete dbát na dostatečný odpočinek a také dbejte na správnou kontrolu a léčbu všech problémových chronických zdravotních stavů.
Zdroj článku a relevantní studie o zánětu hrtanové příklopky
Autorem článku je naše redakce
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Epiglotitida: příznaky, léčba (zánět příklopky hrtanové)
Akutní epiglotitida patří mezi záněty hrtanu. Je tonáhle se vyskytující závažné onemocnění, které bez včasnéholékařského zásahu může končit smrtí udušením.
Postihuje příklopku hrtanovou (epiglottis), což jechrupavčitá deštička pokrytá sliznicí nacházející se za kořenemjazyka. V průběhu polykání uzavírá vstup do průdušnice a tímzabraňuje vniku potravy a tekutin do dýchacích cest.
Při tomto onemocnění dochází k jejímu zánětu se vznikemotoku, čímž se příklopka několikanásobně zvětší apůsobí jako mechanická překážka dýchání vedoucí k uzávěrudýchacích cest, nebo může vyvolat podrážděním reflexní stáhnutísvalů hrtanu (laryngospasmus) a vést k udušení.
Onemocnění se vyskytuje nejčastěji v zimních měsících a postihujepřevážně malé děti ve věku 3-6 let. Jako původceonemocnění u dětí se uplatňuje nejčastěji bakterieHaemophilus influenzae typu B.
Není raritou výskyt onemocnění i u dospělých jedinců. Zde sečastěji uplatňuji jiné bakterie, např. Streptococcus pyogenes,Klebsiella pneumoniae, Neisseria meningitidis, atd.
Z neinfekčních příčin způsobujících epiglottidu se velice vzácněuplatňuje přímé poranění záklopky, nebo popálení horkými nápoji.
V současnosti je výskyt epiglotitidy u dětí oproti minulosti nižší.Důvodem je zavedení pravidelného očkování proti bakteriiHaemophilus influenzae typ B u malých dětí.
Rizikové faktory epiglotitidy
Onemocnění se vyskytuje častěji v zimě, proto je totoobdobí jedním z rizikových faktorů.
Rizikovou skupinou jsou malé děti.
Důvod častějšíhovýskytu onemocnění u dětí je vysvětlován odlišným anatomickýmuspořádáním dýchacích cest v dětství, kdy je velikost příklopkyk poměru velikosti dýchacích cest větší než v dospělosti, a tím jeriziko rozvoje příznaku při jejím zánětlivém otoku větší. Také jev tomto věku oproti dospělosti neúplně vyvinutý imunitní systém,konkrétně je snížená schopnost produkovat protilátky typu IgG2.
Prevence epiglotitidy
Nejúčinnější prevencí je očkování proti bakterii Haemophilusinfluenzae typu B. V ČR bylo roku 2002 zavedeno jako pravidelnéočkování do očkovacího kalendáře. Je bezplatné a je součástí tzv.hexavakcíny.
S očkováním se začíná od ukončeného13. týdne věku dítěte. Dávají se čtyři dávkyočkovací látky. Druhá dávka je měsíc po první, třetí je měsíc podruhé a poslední čtvrtá je po půl roku od třetí dávky. Nejpozději všakdo 18.
měsíce věku.
Příznaky a projevy epiglotitidy
Začínají náhle, rychle se zhoršují.Začínají jako nespecifické projevy infekce horních cest dýchacích.Bývají přítomné vysoké horečky (nad 38°C), dítě jecelkově zchvácené.
Prvním příznakem obvykle bývá řezavá bolest v krku abolestivé polykání (odynofagie). Dítěti proto vytékajísliny, nechce pít, i když má následkem horečky žízeň, má pootevřenáústa, lehce vyplázlý jazyk.
U dospělých jsou přítomné bolesti vystřelující do uší. Postupněse začíná rozvíjet dechová nedostatečnost, problémys dýcháním, nejdříve v poloze na zádech. Dítě má bledou kůži, jezpocené.
Větší děti si vynucují polohu vsedě, v mírném předklonu,opírají se o ruce, brání se položení, mají otevřenáústa a předsunutou čelist.
Kojenci ležící na zádech zaklánějí hlavudozadu, čímž se zlepšuje průchod vzduchu dýchacími cestami.
Při nádechu i výdechu je slyšet srkavý až bublavý hlasitýzvuk. Dítě mluví tiše, huhňavým monotónnímhlasem. Kašel pro jeho vyvolávání bolesti nebývá přítomen. Dítě jenlehce pokašlává.
Celkově je dítě až nápadně klidné, nebrečí,protože to vyvolává bolest. Je unavené, bez zájmu (apatické) a obluzenév důsledku nedostatečného přísunu kyslíku (hypoxie). Časté jsoui příznaky sepse.
Rozvoj onemocnění je v dalším průběhu až dramaticky rychlý.Hrozí až udušení uzávěrem dýchacích cest, proto i přisebemenším podezření je potřeba ihned zavolat lékařskou pomoc.
Některé z těchto příznaků se vyskytují i u některých angín,rozhodujícím a varovným příznakem je zde ale bolest v krku spojenás dechovými problémy.
Léčba epiglotitidy
Jak už bylo zmíněno výše, epiglotitida je závažné onemocnění,které je potřeba včas rozpoznat a léčit. Závažnost spočívá v jejímrychlém průběhu, který může být až životu nebezpečný. Když se alepodchytí včas, nezanechá žádné následky.
Když na dítěti zpozorujete výše popsané příznaky, neodkladněkontaktujte lékařskou pomoc. Dítě musí být hospitalizováno atransportovat by se mělo vozem rychlé záchranné služby. Přenášetse musí v poloze vsedě, v žádném případě vleže, protožepři této poloze se ještě zmenší průsvit dýchacích cest.
Když dojde ke kritickému uzávěru dýchacích cest a dušení provádí seokamžitá intubace– zavedení umělé rourky přes ústa nebonos přímo do průdušnice na zabezpečení dýchání, případnětracheostomie (přes kůži na přední straně krku se uděláotvor do průdušnice a do té se zavede rourka) či koniotomie(výkon podobný tracheostomii, otvor se jen udělá výš).
Extubace (vyndání umělé rourky) se většinou provádí za 24 až48 hodin, když je vše v pořádku.
Po zajištění průchodnosti dýchacíchcest se nitrožilně podávají antibiotika, kteráodstraňují příčinu nemoci a tím samozřejmě zánětlivý otok. Délkaléčby antibiotiky trvá pak přibližně ještě dva týdny.
Kromě antibiotikse podávají léky na snížení horečky (antipyretika)případně kortikoidy na zmenšení otoku příklopky.
Jak si mohu pomoci sám
Vyléčení se neobejde bez kvalifikované lékařské pomoci, proto se přizpozorování varovných příznaku musí tato pomoc ihned vyhledat. Přičekání na rychlou zdravotní službu nechat dítě v polozevsedě a doporučuje se pokládat studené obklady nakrk.
Komplikace epiglotitidy
Neléčená epiglotitida je závažné onemocnění, které může končitsmrtí. Nateklá zanícená epiglottis brání kvalitnímu průchodu vzduchudýchacími cestami. Při rozvoji nemoci se překážka postupně zvětšujes rizikem úplného zabránění proudění vzduchu do průdušnices dušením, ztrátou vědomí a při pozdě poskytnutémzachraňujícím opatření může dojít k úmrtí.
U dětí se jako komplikace infekce může zřídka rozvinoutzánět plic (pneumonie), zánět mozkovýchblan (meningitida), zánět osrdečníku(perikarditida) nebo infekce kůže, podkoží a kloubů.
Diskuse
- Záněthrtanu, stav po ATB
- Záněthrtanu – JIP
Další názvy: zánět příklopky hrtanové, zánět epiglotis, zánět sliznice epiglottis, laryngitis supraglottica, laryngitis phlegmonosa
Akutní epiglotitida u dospělé populace
Aktuality
S. Jakubalová (1), I. Šupolová (2) (1) Centra Očkování a cestovní medicíny Avenier, Brno
(2) ARO, Slezská nemocnice v Opavě
Souhrn
Epidemiologové i kliničtí pracovníci pozorují v posledním období nárůst případů akutních hemofi lových infekcí dýchacích cest u dospělé populace. I přes nenápadný začátek zaměnitelný s virózou a plíživý průběh mohou tyto stavy představovat akutní ohrožení života následkem epiglotitidy s otokem dýchacích cest i u předtím zdravé nerizikové populace.
Tyto stavy proto vyžadují pozornost lékařů primární péče. Očkovací látka Hiberix, která je v ČR v současné době k dispozici, je určena pro dětskou populaci. Nad 18 let věku se aplikuje zpravidla jen pacientům po splenektomii.
K poklesu incidence invazivních hemofi lových infekcí u dětské populace přispěla významně vysoká proočkovanost hexavakcínou v rámci pravidelného očkování.
Klíčová slova
akutní epiglotitida – Hib – přenos – prevence – surveillance – očkování
Někdy i volný čas po pracovní době přináší epidemiologická překvapení. Poslední dubnový pátek letošního roku jsem zašla před dovolenou na pravidelnou manikúru. Při doteku se mi ruce manikérky zdály velmi horké a byla oproti dřívějším setkáním tichá. Měla lesklé začervenalé oči a velmi pomalu dýchala.
Na dotaz, jestli jí něco není, mi sdělila, že se již třetí den cítí velmi zle, je slabá, nemá chuť k jídlu a bolí ji velmi obě uši. Teplotu si neměřila, protože nemá teploměr a „to by ji stejně nevyléčilo“. Koupila si kapky do uší s kyselinou boritou, aplikuje si je každé 4 hod, ale zatím to nezabírá stejně jako Ibalgin a obklady z čajových sáčků.
Dříve čilá mladá žena nemohla téměř vstát ze židle a všimla jsem si při polykání jejího zamračení a přivírání očí. V krku ji ale údajně nebolelo, jen ty uši, a přidávala se bolest hlavy. U známých měla na hlídání desetiletého syna, tak spěchala domů.
Protože již končila pracovní dobu, nabídla jsem jí doprovod k autu, kam ale sama bez pomoci již nebyla schopna dojít. Odvezla jsem ji tedy do Fakultní nemocnice v Olomouci na oddělení ORL.
Při přijetí: žena vietnamské národnosti, ročník 1988, teplota 39,8 °C, uši bez sekrece a klidné, mírně zvětšené krční uzliny bilaterálně. Hrtan zarudnutí a otok bilaterálně, otok lingvální plochy epiglottis, dýchání volné, polykání s obtížemi. Doporučena okamžitá hospitalizace pro nebezpečí udušení ve spánku doma bez adekvátní léčby.
Osobní anamnéza: zdravá, alergie na pyl – sezonně antihistaminika. Farmakologická anamnéza: 3 dny Ibalgin 3 × 1. Laboratoř: CRP 66 mg/ l + další odběry na oddělení.
Ještě ve stejný večer svoláno konzilium ARO, zvažována intubace pro nebezpečí zhoršování otoku a následné tracheotomie. Potvrzena diagnóza akutní epiglotitida způsobená zřejmě Haemophilus influenzae b (následně potvrzeno laboratorně z odebraného stěru při přijetí). Nasazeny i.v.
ATB, sedativa, antihistaminika a kortikoidy, intubace odložena, pacientka pod dozorem převezena na JIP, kde byla celou noc monitorována. Druhý den začal otok ustupovat. Pacientka byla přeložena zpět na oddělení a pátý den propuštěna s léčbou Amoksiklav 1– 0– 1 na dalších pět dnů + doporučeny lactobacily.
Laboratoř při propuštění fyziologická včetně CRP 3,2 mg/ l. Den po propuštění si pacientka vyzvedla syna a nastoupila ihned do práce.
Všechny manikérky používají roušky a přes jejich ujištění si nejsem jistá, že má každá opravdu striktně k použití jen svoje a pravidelně je mění. Byly poučeny o možném nebezpečí přenosu infekce a významu prevence.
Kliničtí kolegové potvrzují nárůst případů akutní epiglotitis u dospělých pacientů v posledním období. Často jsou to mladí a jinak zcela zdraví aktivní lidé. Všechny kazuistiky jsou podobné: subfebrilie až febrilie, zhoršující se polykání, příznaky na počátku onemocnění jako u viróz, takže to pacienti většinou řeší domácí samoléčbou ibuprofenem. Akutní stav se ale poměrně rychle zhoršuje.
Jako příklad uvádíme nedávnou kazuistiku ze Slezské nemocnice v Opavě: Muž, nar. 1980. Osobní anamnéza: zdráv, s ničím se neléčí, léky nebere pravidelně žádné. Alergologická anamnéza: negativní. Nynější onemocnění: náhle stupňující se bolesti v krku, postupně špatně polyká i tekutiny, setřelá řeč, subfebrilní. Obvodním lékařem odeslán na ORL.
Zde sklovitý otok epiglottis a patrových oblouků, více vlevo, dg. epiglotitis acuta. Ihned voláno ARO, intubace, sedace, umělá plicní ventilace, stěr z epiglottis na mikrobiologické vyšetření, nasazena ATB – Axetine 1,5g à 8 hod, Dithia den, Calcium, Aescin. Vstupní laboratoř: leukocyty 10 × 109/ l, CRP 52 mg/ l, jinak vše negativní.
Postupně regrese otoku, za 36 hod spontánně ventilující, extubován a přeložen na JIP.
Mikrobiologicky: Haemophillus influenzae b.
Hemofilové nákazy typu B tedy nejsou pouze doménou dětské populace, ale postihují i populaci dospělou, nejčastěji jako akutní epiglotitida. Při teplotách a bolestech v krku nebo pod ušima je třeba na tuto diagnózu myslet, zvlášť pokud je vyznačeno zhoršené polykání a zduřené uzliny.
Zdrojem nákazy je vždy člověk. Ten může být buď v akutní fázi onemocnění, nebo bezpříznakovým nosičem, kterých je v populaci 1– 5 % a jsou infekční dlouhodobě. Inkubační doba je 2– 4 dny.
Vnímavost se u dospělé neproočkované populace předpokládá všeobecná.
Jedná se o kapénkovou infekci, nakažlivost končí za 24– 48 hod po nasazení adekvátní ATB léčby.
Primární prevencí je očkování dětí v rámci pravidelného očkování hexavakcínou. U dospělých je toto očkování doporučeno pouze pro osoby po spenektomiích, protože na základě SPC není k dispozici pro dospělou populaci očkovací látka. U splenektomovaných se aplikuje jedna dávka vakcíny Hiberix.
Další vývoj incidence tohoto onemocnění ukáže, zda je vhodné vést diskuze o očkování proti této nemoci i u jinak zdravé dospělé populace. Aby mohlo být rozhodování a následné doporučení autorit z oblasti vakcinologie relevantní, je třeba mít všechna onemocnění podchycena v rámci epidemiologické surveillance.
Respirační hemofilová onemocnění nepodléhají hlásicí povinnosti a jsou způsobena převážně Haemophillus influenzae „non b“.
V souladu s mezinárodním hlásicím systémem má každé zdravotnické zařízení povinnost hlásit invazivní onemocnění způsobená sérotypem b.
Podrobnější informace o klinické klasifikaci invazivního onemocnění, laboratorním průkazu a povinnosti hlášení je možné nalézt na stránkách Státního zdravotního ústavu nebo Ministerstva zdravotnictví [1].
Literatura 1. Portál veřejné správy. Příl. 7. Systém Surveillance (epidemiologické bdělosti) invazivních onemocnění vyvolaných Haemophilus influenzae typ b a non-b. Dostupné z: http:/ / portal.gov.cz/ app/ zakony/zakonPar.jsp?page=0&idBiblio=67660&recShow=11&fulltext=&-nr=473~2F2008&part=&name=&rpp=15#parCnt.
- MUDr. Silvana Jakubalová Centra Očkování a cestovní medicíny Avenier
- Bidláky 20, 639 00 Brno
Zpět na seznam článků
Epiglotitida je nebezpečné a potenciálně život ohrožující zánětlivé onemocnění hrtanové příklopky (epiglotis) vyskytující se převážně u mladších dětí. Typicky se projevuje horečkou a dušením způsobeným otokem a zúžením dýchacích cest.
Co jste možná netušili…
Hrtanová příklopka (epiglotis) je tenký chrupavčitý orgán pokrytý sliznicí. Nachází se v blízkosti kořene jazyka. Díky své poloze a tvaru uzavírá při každém polknutí hrtan. Tím zabraňuje vniknutí polykaného sousta do dýchacích cest.
Jeden z prvních charakteristických popisů zánětu epiglotis pochází z 18. století. Definitivního a přesného vymezení se však nemoc dočkala až ve 40. letech 20. století.
Rozhodně se však nejedná o nově vzniklou chorobu. Trápí lidstvo už dlouhá staletí.
Někteří historikové se domnívají, že epiglotitida mohla být příčinou smrti prvního prezidenta nově vzniklých Spojených států amerických, George Washingtona.
V současnosti se akutní epiglotitida objevuje již jen velmi vzácně. Zásluhu na tom má očkování proti bakterii Haemophilus influenzae typu b, která nemoc nejčastěji způsobuje.
Jak vzniká…
Příčinou vzniku epiglotitidy je bakteriální infekce. V úvahu připadá několik různých mikroorganismů, nejčastějším původcem onemocnění je však Haemophilus influenzae typu b.
Principem onemocnění je zánětlivé prosáknutí příklopky hrtanové. Ta za normálních okolností uzavírá vchod do průdušnice pouze při polykání. Jinak proudění vzduchu neomezuje. Při epiglotitidě původně štíhlá příklopka zduří, zčervená a až několikanásobně zvětší svůj objem. Hrozí nebezpečí uzávěru vstupu do hrtanu. Pokud k tomu dojde, vzduch nemůže proudit do plic a nemocný se začíná dusit.
Onemocnění se vyskytuje převážně v zimě. Nejčastěji postihuje děti ve věku 2 až 5 let. Příčinou je pravděpodobně odlišné anatomické uspořádání dýchacích cest. Poměr mezi velikostí epiglotis a průměrem dýchacích cest je u dětí větší než u dospělých.
Jak se projevuje…
K prvním příznakům nemoci patří vysoká horečka (nad 38 stupňů Celsia). Dítě je unavené a zchvácené. Má bledou a zpocenou kůži. Stěžuje si na výraznou bolest v krku, obtížně polyká. Při mluvení má chraplavý hlas. Každý jeho výdech provází bublavý zvuk. Navzdory všem obtížím je dítě nápadně klidné. Obvykle sedí v předklonu, nemluví a bojí se i zakašlat. To všechno jsou varovné známky.
Další průběh onemocnění je velmi rychlý. Stav dítěte se zhoršuje doslova před očima. V nejhorším případě hrozí otok příklopky úplným uzavřením dýchacích cest a dušením.
Jak se potvrdí…
Základem diagnostiky je odběr anamnézy a základní fyzikální vyšetření. Podezření na epiglotitidu může lékař vyslovit už z popisu obtíží a charakteristických klinických příznaků. Pro potvrzení diagnózy je rozhodující nález zduřelé epiglotis. Při vyšetření hrdla se nabízí pohled na zanícenou záklopku, která se vyklenuje za jazykem.
Součástí vyšetření je i výtěr z krku, odběr vzorků krve a jejich biochemické, hematologické a mikrobiologické vyšetření. Na výsledky laboratorních testů však již obvykle při jasném nálezu v krku lékař nečeká. Nepřinesou mu žádnou novou informaci. Mají smysl pouze pro definitivní potvrzení diagnózy.
V krevních odběrech se objevují změny typické pro bakteriální infekci. Z výtěrů z krku i z mikrobiologického rozboru krve lze kultivovat Haemophila.
Jak se léčí…
Léčba epiglotitidy se zaměřuje na udržení průchodnosti dýchacích cest a na léčbu zánětu. Onemocnění často probíhá velmi rychle a je potencionálně životu nebezpečné.
Ve většině případů se proto lékař rozhoduje pro časnou intubaci, tedy zavedení umělé rourky do dýchacích cest. Tím zabrání jejich uzavření a umožní proudění vzduchu do plic. Dalším krokem je nitrožilní podání antibiotik.
Po úvodní léčbě se dále podávají vysoké dávky antibiotik ještě dalších 10 až 14 dnů.
Kromě antibiotik jsou součástí léčby i léky snižující tělesnou teplotu a způsobující zmírnění otoku dýchacích cest.
Co dál…
Průběh neléčené epiglotitidy je velmi závažný. V nejtěžších případech se jedná o smrtelné onemocnění. Otok hrtanové příklopky rychle uzavírá průsvit dýchacích cest a nemocný se do několika minut udusí.
Při včas poskytnuté pomoci se naopak uzdraví zcela bez následků. Po odeznění akutní fáze onemocnění a projevů zánětu se záklopka vrací do svého původního stavu a neomezuje dýchání. Epiglotitida patří v současné době díky plošnému zavedení očkování naštěstí již jen k velmi vzácných chorobám.
Jak se tomu všemu vyhnout…
Účinnou ochranou proti epiglotitidě je očkování proti Haemophilovi. Dříve bylo pouze nepovinné a vyžadovalo finanční spoluúčast. V současnosti je již bezplatné a stalo se součástí standardního očkovacího kalendáře. Každé dítě by mělo být chráněno. Ve vzácných případech však může být nemoc způsobena i jinou bakterií. Při podezření na tuto chorobu je třeba jednat rychle, ale s rozvahou.
Základním předpokladem je co nejdříve vyhledat lékařskou pomoc. Onemocnění nesnese odklad. Transport nemocného by měl zajistit vůz rychlé záchranné služby s možností okamžité intubace a zajištění základních životních funkcí. Dítě by po celou dobu mělo zaujímat polohu v sedě, která mu usnadňuje dýchání.
Při podezření na epiglotitidu neotálejte s přivoláním rychlé zdravotnické pomoci. Služba by však neměla být zneužívána při sebemenší infekci dýchacích cest. Bolest v krku spojená s horečkou může být příznakem i jen obyčejné angíny.
Pro epiglotitidu jsou rozhodující obtíže s dýcháním. Pokud se Vašemu dítěti špatně dýchá nebo se dokonce dusí, situace nesnese odklad. Naopak, pokud má Vaše ratolest první den horečku a jinak si na nic nestěžuje, záchranku nevolejte.
Mohla by chybět na místě, kde byla opravdu potřeba.
Akutní epiglotitida
Akutní epiglotitida (MKN-10: J05.1) je život ohrožující otok epiglottis a septikémie způsobená Haemophilus influenzae typu B. Nejčastěji postihuje děti ve věku 1–6 let.[2]
Zavedením očkování proti Haemophilus influenzae typu b do rutinního kalendáře došlo prakticky k eliminaci.[3]
Patogeneze[upravit | editovat zdroj]
Obstrukce horních dýchacích cest nastává překrytím části či celého hrtanového vchodu několikanásobně zvětšenou epiglottis. Příčinou je rychle postupující flegmona epiglottis. Významnou predispozicí k těmto invazivním mikrobům je snížená schopnost produkovat IgG 2 (ochrana proti invazivním opouzdřeným bakteriím), která je v tomto věku fyziologická.[3]
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
Akutní epiglotitida má rychlý vývoj (v řádu hodin). Začíná řezavou bolestí v krku a polykacími obtížemi, poté se objevuje dyspnoe. Dítě je bledé, hypoxické, sedí v předklonu, z úst mu vytékají sliny, protože nemohou odtékat valekulami podél epiglottis. Dítě má horečku, tichý hlas a může opatrně, povrchně pokašlávat.[4]
Fyzikální nález na plicích je chudý, progrese obstrukce, tj. dysfagie a dyspnoe přichází během několika hodin. Vzácně mohou podobně imponovat paratonzilární/retrofaryngeální absces, těžká pablánová tonzilitida.[3]
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
Akutní epiglotitida; laterálny pohľad, RTG Viditelná epiglottis u akutní epiglotitidy
Základem přesné diagnostiky je dobrá aspekce epiglottis. Provádíme šetrnou aspekci hltanu po krátkém stlačení jazyka špátlí. Objeví se zvětšená, zarudlá a prosáklá epiglottis, často bizarních tvarů. Někdy epiglottis není patrna, neboť v okolí stagnují sliny a zánětlivý sekret, které vytvářejí charakteristické „jezírko“. Při typickém průběhu je možno diagnózu stanovit již na základě klinického nálezu, nezávisle na aspekci epiglottis.
Při suspekci na akutní epiglotitidu se musíme vyvarovat položení a vyšetření dítěte vleže, hrozí „přiklopení“ epiglottis na laryngeální vchod s úplnou obstrukcí a progresivní hypoxií![3]
Klíčové je umět pohotově odlišit akutní epiglotitidu a laryngitidu:
| Průměrný věk | 3–4 roky | 6–36 měsíců |
| Průběh | hodiny (6–24 hod.) | dny (2–3) |
| Prodromy | – | rýma |
| Kašel | –/mírný | štěkavý |
| Krmení | ne | ano |
| Ústa | vytékají sliny | zavřená |
| Toxicita | ano | ne |
| Teplota | > 38,5° C |
Zánět sliznice hrtanové příklopky (Epiglotitida)
Epiglotitida je závažné život ohrožující onemocnění bakteriálního původu s hnisavým zánětem příklopky hrtanové. Onemocnění se vyskytuje v zimě, většinou postihuje děti mezi 2 – 5 lety, vzácněji ve školním věku.
Epiglotitida je závažné život ohrožující onemocnění bakteriálního původu s hnisavým zánětem příklopky hrtanové. Vyvolavatelem onemocnění je téměř vždy bakterie Haemophilus influenzae. Onemocnění se vyskytuje v zimě, většinou postihuje děti mezi 2 – 5 lety, vzácněji ve školním věku.
Onemocnění začíná náhle, kdykoli během dne. Dítě má vysokou horečku i přes 39 °C, je schvácené, může mít i zimnici. Bledost bývá známkou výrazného dušení. Má silné bolesti v krku, nemůže polykat, má otevřená ústa a lehce vyplazený jazyk, odmítá pití, sliny mu vytékají z úst.
Pro bolest v krku je kašel jen povrchní a opatrný. Hlas je spíše tichý, huhňavý. Dítě zaujímá aktivní polohu vsedě v mírném předklonu. Při poloze vleže se známky dušení značně prohlubují, výrazně zatahuje mezižebří.
Při vyšetření krku můžeme vidět oteklou epiglotis (syndrom třešně), není vhodné vyšetření opakovat, aby nedošlo k uzavření dýchacích cest.
Onemocnění vyžaduje i při sebemenším podezření urgentní převoz do nemocnice tam, kde je možné provést zavedení dýchací trubice do průdušnice (tracheální intubaci). Dítě musí být umístěno na JIP. Nemoc má velmi akutní průběh a bez zajištění volných dýchacích cest může končit smrtí.
Převoz dítěte je nutné zajistit v poloze vsedě, zbytečně s dítětem nemanipulovat, nepodáváme žádné léky.
Pokud dojde k náhlé obstrukci dýchacích cest s dušením a namodralým zbarvením kůže ještě před hospitalizací, je nutné nouzově zabezpečit průchodnost dýchacích cest protětím vazivové membrány mezi chrupavkami krku.
Diagnóza vychází z klinického obrazu – vzhled dítěte, polykací obtíže, slinění, dušnost a vynucená poloha. Musíme zvažovat i aspiraci cizího tělesa v dýchacích cestách, jinou bakteriální infekci a v našich podmínkách vzácně záškrt. Dále se provádí vyšetření krve a kultivace bakterií z laryngeálního výtěru. Ten přichází v úvahu až po zajištění průchodnosti dýchacích cest.
Prognóza je závažná, onemocnění může končit smrtí dítěte
V léčbě je nejnutnější bezprostřední zajištění průchodnosti dýchacích cest a antibiotická terapie s nitrožilní aplikací. Dále je indikována léčba kyslíkem, úprava vnitřního prostředí a dostatečný přísun tekutin, většinou nitrožilně.
Naštěstí je dnes již očkování proti hemofilové nákaze součástí základního očkování v prvním roce života dítěte. Starší děti lze očkovat za úhradu.
‚
Převzato z knihy Infekční nemoci (nakladatelství Galén)
‚
Nacházíte se v archivu neaktuálních článků!
Pokud hledáte aktuální informace o nemocech a jejich příznacích, chcete vědět detaily a průběh různých vyšetření, nebo se zajímáte o možnosti prevence, využijte horního menu nebo navštivte hlavní stránku Ordinace.cz.