Krvácení do mozku – Vše o zdraví

Mozek je bohatě prokrvený orgán, ve kterém se nachází hustá síť drobných tepének. Celkově je však krev k mozku přiváděna pouze dvěma páry tepen – dvěma relativně povrchově uloženými vnitřními krčními tepnami (krkavice či karotidy) a dvěma hluboko uloženými vertebrálními tepnami, které vstupují k mozku podél páteře.

Krvácení do mozku - Vše o zdraví

Zužování krkavic nemusí mít dlouho žádné příznaky. Jindy může být spojeno se zhoršením prokrvení mozku v zátěžových situacích, jako je pokles krevního tlaku, dehydratace, apod. To se pak u starých lidí projevuje únavou, motáním hlavy, či zmateností.

Krvácení do mozku - Vše o zdraví

Cévní mozková příhoda (CMP, též ictus, iktus, mozková mrtvice nebo mozkový infarkt) je náhle se rozvíjející postižení určitého okrsku mozkové tkáně vzniklé poruchou jejího prokrvení. K této poruše může dojít buď na podkladě uzávěru mozkové tepny (tzv. ischemická CMP), nebo na podkladě krvácení z mozkové cévy (tzv. hemoragická CMP).

Krvácení do mozku - Vše o zdraví

Postižení mozku, výskyt neurologických obtíží a nakonec i léčba a prognóza jsou ovlivněny příčinou vzniku CMP, jejím rozsahem i lokalizací v mozkové tkáni.

Ischemická cévní mozková příhoda (iCMP) je nejčastější typ, 80% všech CMP vzniká na podkladě trombózy nebo embolie. Trombóza vzniká na podkladě aterosklerózy mozkových tepen.

Embolie vzniká většinou utržením trombu vzniklého v jiném místě cévního řečiště a jeho zanesením do mozkových tepen. iCMP se projevuje nejčastěji postižením hybnosti různých částí těla.

Při včasné léčbě (do 3–6 hodin) je možnost úplné úpravy těchto neurologických potíží.

Hemoragická cévní mozková příhoda (hCMP), představuje 20% všech CMP. Je způsobena prasknutím (rupturou) cévy v dané oblasti. HCMP je způsobena většinou vysokým krevním tlakem.

Následky bývají většinou závažnější, příznaky se rozvíjejí rychleji a stupeň postižení je větší.

Při rozsáhlém krvácení může dojít velmi rychle k mozkovému otoku, útlaku centra pro dýchání a srdeční činnost a tím ke smrti postiženého.

Krvácení do mozku - Vše o zdraví

Akutně se projeví:

  • slabost až ochrnutí nebo porucha citlivosti poloviny těla,
  • náhlá porucha ostrosti vidění, dvojité vidění,
  • jednostranná slepota,
  • náhlá porucha řeči, sluchu,
  • náhle vzniklá nevysvětlitelná závrať,
  • další neurologické poruchy podle lokalizace postižení.

U krvácení z cév probíhajících v mozkových obalech se typicky objevuje náhlá silná bolest hlavy s příznaky podráždění mozkových plen (bolest se zvyšuje při pokusu zdvihnout hlavu nad podložku). Při rozsáhlém poškození může u všech typů CMP dojít k rychlému vzniku bezvědomí pacienta.

Pro rozpoznání CMP nám se používá anglická zkratka FAST, což znamená rychle:

Krvácení do mozku - Vše o zdraví

Ateroskleróza – nejčastější příčinou zužujícího postižení krčních tepen. Je to generalizované onemocněni, dlouhodobý proces, při němž dochází k tuhnutí cévní stěny a zužování jejího průsvitu, tvoří se aterosklerotické pláty. Důsledkem tohoto zúžení je nedostatečné prokrvení orgánu či tkáně.

Specifické rizikové faktory aterosklerotického postiženi periferních tepen nejsou prokázaný a uplatňuji se zde stejná rizika, jako u tepen v jiných lokalitách.

Jsou to hlavně věk, pohlaví, kouřeni, diabetes mellitus, hypertenze, hypercholesterolemie, hyperhomocysteinemie a zvýšená koncentrace C-reaktivního proteinu.

• 15%-30% mozkových ischemií je způsobeno aterosklerotickým postižením krkavic
• stupeň stenózy(zůžení) je rozhodující pro indikaci ošetření tepny

• Arteriální hypertenze – je prokázána souvislost mezi arteriální hypertenzí a aterosklerózou karotid
• Kouření- ↑ o 25-50% riziko CMP, u stop kuřáku významně klesá
• Hyperlipidémie -STATINY–léky na snížení cholesterolu pro všechny pacienty s aterosklerózou krčních tepen

• Diabetes mellitus – riziko vzniku iCMP u diabetika je 2-5x větší

CÉVNÍ MOZKOVÁ PŘÍHODA DETAILNĚ

Epidemiologie cévní mozkové příhody

Cévní mozková příhoda (CMP) je 2. nejčastější příčina úmrtnosti ve světě (1. místo patří nemocem srdce). Ročně toto onemocnění celosvětově postihne více než 17 miliónů lidí. Každému šestému z nás cévní mozková příhoda hrozí, a to bez ohledu na náš věk (ročně CMP postihne více než 80 000 lidí mladších 20 let).

V České republice se za rok vyskytne cca 25 tisíc cévních mozkových příhod. I přes tato vysoká čísla a hrozící následky, většina lidí neví, jakými příznaky se CMP může projevit, jak na ně reagovat, případně, jak se proti tomuto onemocnění preventivně chránit.

Co je CMP, jak vzniká a jaké má následky?

CMP, lidově mrtvice, je náhlá porucha krevního oběhu mozku, která vede k nevratnému poškození mozkové tkáně. Jde o akutní stav, který vyžaduje neodkladnou lékařskou pomoc, kdy nejdůležitější roli hraje čas.

 Čím dříve jsou příznaky rozpoznány, tím dříve může být zahájena účinná léčba v nemocnici. Podle mechanismu vzniku se dělí na ischemické cévní mozkové příhody a hemoragické cévní mozkové příhody.

Léčba těchto onemocnění se liší.

Ischemický mozkový infarkt (nedokrvení mozku) vzniká následkem ucpání mozkové tepny, které způsobí snížení nebo zastavení přítoku krve do mozku.

Krvácení do mozku - Vše o zdraví

Krevní sraženina ucpala cévu a způsobila ischemii (nedokrvení) mozku

Hemoragická CMP (tzv. krvácení do mozku) vzniká v důsledku prasknutí mozkové tepny, které způsobí buď akutní zakrvácení do mozku nebo mezi mozkové obaly.

Krvácení do mozku - Vše o zdraví

Vlevo krvácení do mozku, vpravo mozkový infarkt v důsledku přerušení krevního zásobení

U ischemické i hemoragické CMP přestanou být mozkové buňky zásobeny okysličenou krví a brzy začnou odumírat. Tím dochází ke ztrátě mozkových funkcí, kterou postižená část kontrolovala – např. centrum pohybu (objeví se poruchy hybnosti), řeči (objeví se nesrozumitelná nebo drmolivá řeč) či zraku (poruchy zraku či rozmazané vidění).

Až 30 % pacientů na následky CMP umírá. Častým následkem bývá trvalá invalidita, např. narušení schopnosti hýbat jednou polovinou těla, porucha tvorby řeči, zhoršení zraku anebo poruchy paměti. Pokud se však člověku zasaženému akutní CMP dostane včasné pomoci, může vyváznout bez jakýchkoliv následků, nebo jen s lehkým postižením (např. mírné oslabení končetin).

Rizikové faktory a primární prevence CMP

CMP vzniká z mnoha příčin, které označujeme jako rizikové faktory. Některé z nich, tzv. ovlivnitelné rizikové faktory, lze výrazně snížit naší vlastní snahou. Stačí pravidelná fyzická aktivita (alespoň 10 000 kroků denně), zdravý jídelníček (s omezením živočišných tuků), střídmá konzumace alkoholu, správná tělesná hmotnost a žádné kouření.

Zbylé rizikové faktory vyžadují pravidelné lékařské kontroly a správně nastavenou léčbu. Proto je důležité pravidelně navštěvovat praktického lékaře a další specialisty (internista, kardiolog, diabetolog, neurolog, obezitolog atd.). Jedná se o tzv. primární prevenci, díky které se vzniku CMP můžeme zcela vyhnout nebo riziko významně snížit.

Ovlivnitelné rizikové faktory:

  • vysoký krevní tlak (hypertenze)
  • nejrůznější onemocnění srdce, chlopní anebo nepravidelný srdeční rytmus (arytmie)
  • zvýšená hladina cholesterolu v krvi (hyperlipidemie)
  • cukrovka (diabetes mellitus) aj.

Důležitý je také životní styl, např. u kuřáků se riziko postižení CMP zvyšuje až šestkrát. Nepříznivý vliv mají rovněž alkohol, drogy, či hormonální antikoncepce.

Na náš organismus působí i tzv. neovlivnitelné rizikové faktory, jako jsou vyšší věk a některá dědičná onemocnění, které zvyšují pravděpodobnost vzniku CMP.
Obecně platí, že čím déle rizikové faktory působí, tím vyšší je pravděpodobnost vzniku onemocnění.

Pokud k CMP dojde, pak je nejdůležitější co nejdříve rozpoznat její příznaky, nečekat a ihned kontaktovat rychlou záchrannou službu, protože jen tak je možné člověku s CMP v přednemocniční péči pomoci.
Nejdůležitějším faktorem je čas!!!

Příznaky – jak ověřit, že člověka postihla CMP?
Nejčastějšími projevy CMP jsou:

  • ochrnutí, tedy oslabení horní a dolní končetiny na jedné straně těla (pacient není schopný např. zvednout ruku, pohnout nohou a tedy i hůře chodí)
  • ochrnutí poloviny obličeje a skles ústního koutku na jedné straně tváře
  • potíže s mluvením či porozuměním řeči (postižený člověk může působit až zmateným dojmem)
  • porucha rovnováhy a koordinace pohybů
  • závratě s nucením na zvracení anebo se zvracením
  • problémy s chůzí či stáním na místě
  • silná bolest hlavy (typická pro mozkové krvácení)
  • náhlé potíže s viděním (rozmazané vidění, výpadek části zrakového pole)

Krvácení do mozku - Vše o zdraví

Příznak CMP – ochrnutí poloviny obličeje

Většinou se jedná o náhlou a často dramatickou změnu oproti předchozímu stavu. Zrádné je, že u většiny pacientů se nemusí vyskytnout bolest (na rozdíl od srdečního infarktu, pro který je typická tíseň, dušnost a bolest na hrudi), a proto velmi často dochází k prvotnímu podceňování příznaků.

U některých pacientů mohou předcházet před vznikem závažného mozkového infarktu pouze krátkodobé a přechodné příznaky. To znamená, že se objeví výše zmíněné příznaky, jako je slabost končetiny nebo porucha řeči v trvání jen několika sekund až minut, které však úplně odezní.

Těmto přechodným symptomům se říká transitorní ischemická ataka (TIA). Avšak i příznaky TIA nesmí být podceňovány.

Zajímavé:  Barva stolice - vše o zdraví

V případě vzniku TIA je potřeba se ihned dostavit do nemocnice k neurologickému vyšetření, na základě kterého se stanoví riziko zhoršení příznaků.

Včasné nastavení léčby anebo krátkodobá hospitalizace u rizikových pacientů mohou zabránit zhoršení příznaků a trvalým následkům.

Pokud si nejsme jisti, zda se skutečně jedná o cévní mozkovou příhodu, můžeme postiženého požádat o několik jednoduchých úkonů. Jedná se o tzv. FAST test, kterým můžete rychle diagnostikovat příznaky a tímto pomoci člověku.

Krvácení do mozku - Vše o zdraví

Jak správně pomoci?

Jedinou správnou reakcí je okamžité volání rychlé záchranné služby na čísle 155 nebo 112. Pacienta se snažíme udržet ve stabilizovaném stavu (umožnit mu volné dýchání, nikam ho nepřevážet). Pokud má být léčba účinná, musí být zahájena co nejdříve, ideálně během 4,5 hodin od vzniku příznaků.

Statistiky bohužel ukazují, že povědomí o CMP je v populaci České republiky velice nízké (v celosvětovém měřítku je situace velmi podobná). Přitom čas je nejdůležitějším ovlivnitelným faktorem. Mozkové buňky jsou schopny bez kyslíku a živin přežít jen několik minut. Jen pro představu – každou minutu od vzniku mozkového infarktu nenávratně umírá téměř 2 milióny mozkových buněk.

Přitom úloha laické veřejnosti v boji proti této chorobě je velmi důležitá a bohužel stále podceňovaná. Proto se řada lékařů a epidemiologů snaží o pravidelné edukační kampaně, jejichž cílem je zvyšovat povědomí o CMP a tímto snižovat následky CMP.

SHRNUTÍ KAPITOLY

Nejdůležitější je včasné rozpoznání příznaků cévní mozkové příhody, např. jednoduchou metodou FAST, kterou zvládne kdokoliv. Lékaři mají možnosti, jak CMP účinně léčit, avšak pacient musí být do nemocnice přivezen co nejdříve.

Příznaky krvácení do mozku: Takhle ho poznáte!

  • Krvácení do mozku může být jak akutní, třeba po úrazu hlavy, tak chronické, kdy krevní sraženina na mozku narůstá delší dobu a potíže se projeví později. Objevily se u vás poruchy vědomí, zvracení nebo ztráta hybnosti? Okamžitě byste měli vyhledat lékařskou pomoc, tyto potíže mohou být totiž vyvolány náhlým mozkovým krvácením, například kvůli prasklé výduti na cévě. Téměř polovina pacientů ho nepřežije. Rozhodují minuty! 

    1. Migréna, která rychle začne a je velmi intenzivní.
    2. Nevolnost doprovázená zvracením nebo závratěmi.
    3. Ztuhlý krk, kdy bolest je silnější, než je u vás obvyklé.
    4. Brnění v obličeji, které je způsobené prasknutím tepny nebo cévy.
    5. Rozmazané nebo dvojité vidění. Zbystřete o to víc, pokud se tyto problémy objeví po bolesti hlavy nebo nevolnosti.
    6. Záchvaty připomínající epilepsii.
    7. Cvaknutí nebo prasknutí a následně silná bolest hlavy. 
  • Každého z nás sem tam zabolí hlava. Pokud vás ale postihnou náhlé a velmi intenzivní bolesti, kdy se bolest z nuly na tisíc procent rozjede okamžitě, zbystřete. Krvácení do mozku se může projevit po úrazu nebo prasknutí tepny a základním projevem pak může být právě nesnesitelná bolest hlavy. V tomto případě se rozhodně nesnažte bolest utlumit prášky a raději navštivte lékaře.
    10 signálů těla, které vám můžou zachránit život! Nepodceňujte je!

  • Takzvané subarachnoidální krvácení je často způsobené prasknutím výdutě malé tepny v mozku v místě jejího rozšíření, jde o takzvané aneurysma. Krev pak začne přitlačovat mozek k lebce – často to postihuje oblast, která řídí trávení a dýchání. To pak může způsobovat závratě, nevolnost a zvracení.
    Při mrtvici jde o minuty! Jaké jsou její příznaky a kdy volat záchranku?

  • Pokud vás zničehonic trápí ztuhlý krk, těžce se vám s ním pohybuje a pociťujete nepříjemné bolesti, nejspíš za to může poškozená výduť. Může se samozřejmě stát, že vás krk bolí pouze proto, že jste večer špatně spali. Pokud ale tyto bolesti přetrvávají a jsou mnohem silnější, než jak je znáte, navštivte lékaře. 
    Budíte se uprostřed noci? Víme, proč to tak je a co s tím!

  • Mozkové nervy či hlavové nervy, jinak také známé jako kraniální nervy, vystupují z mozkového kmene. Pokud dojde k prasknutí tepny nebo cévy, může se objevit nepříjemné brnění obličeje. V tomto okamžiku je potřeba dostat se co nejrychleji k lékaři. Může se jednat o mozkovou příhodu nebo právě o mozkové krvácení.

  • Pokud aneurysma čil výduť praskne nebo začne krvácet, může se objevit rozmazané nebo dvojité vidění. Krvácení totiž poškodí centrum vidění, a nám se tak zhorší zrak. Pokud se navíc tyto problémy se zrakem objeví po těžké bolesti hlavy nebo nevolnostech, nejpravděpodobněji se jedná o krvácení do mozku.
    6 nemocí, které prozradí vaše oči: Jejich vzhled odhalí cukrovku i mrtvici!

  • K záchvatu připomínajícímu epilepsii dochází, když se lebka naplní krví a mozek je vytlačován z více směrů. Neurony se poškodí, a když celá řada oblastí v mozku začne najednou reagovat, dojde k záchvatu. V tomto případě je nutné ihned zavolat záchrannou službu. 
    Zánět močového měchýře: Může ho způsobit i hádka s partnerem!

  • Lidé, kteří přežili rupturu výdutě, později lékařům říkali, že než pocítili silnou bolest hlavy, slyšeli zvláštní zvuk, který se podobal prasknutí. Pokud tedy ulyšíte zvláštní cvaknutí nebo praskutní a následně vás přepadne silná bolest hlavy, na nic nečekejte a neprodleně vyhledejte lékařskou pomoc.
    Co všechno o vašem zdraví prozradí barva a tvar stolice? Jak funguje eRecept, jak vypadá a jaké jsou jeho výhody?

Klíčová slova: zdraví, zdraví a nemoci, mozek, krvácení, krvácení do mozku, příznaky, bolest, bolest hlavy, lékař, céva, zvracení

Cévní mozková příhoda – každých šest vteřin jedna oběť

16.7.2019 | #Pojištěnci

Cévní mozková příhoda během života postihne jednoho ze šesti lidí, každých šest vteřin jí někdo na světě podlehne. Jedná se o velmi časté onemocnění a ve vyspělých zemích se nachází na předních místech v žebříčku příčin úmrtnosti. U nás je úmrtnost dokonce dvakrát vyšší, než je evropský průměr.

V České republice postihne cévní mozková příhoda každý rok 30 000 lidí a její následky nejsou příznivé – nejčastěji je to nesoběstačnost a invalidita postiženého. Léčba nemoci je finančně velice náročná. Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR loni na léčbu více než 25 000 klientů postižených mozkovou mrtvicí vynaložila 482 milionů korun, tedy bezmála půl miliardy.  

„Náklady na léčbu jednoho pacienta se pohybují v průměru okolo 19 tisíc korun. Celkově jsme na léčbu této nemoci vydali loni 482 milionů korun, o 15 milionů více, než v roce 2017,“ říká Hana Kadečková, tisková mluvčí ZP MV ČR.

Jak poznat mrtvici

Cévní mozková příhoda, nazývaná také mrtvice, iktus, mozková příhoda nebo mozkový infarkt, nastává tehdy, když se přeruší průtok krve do mozku. Tím dochází k jeho nedostatečnému prokrvení a následnému poškození. Ve třech čtvrtinách případů tento stav způsobí krevní sraženina. Další příčinou je náhlé krvácení do mozku, praskne-li jedna z mozkových cév.

Mrtvice má řadu příznaků lišících se podle toho, která část mozku je zasažena. Spolehlivě ji lze rozpoznat jednoduchým testem tří základních příznaků, jež se u nemocného projeví – pokles koutku úst, ochrnutí či slabost paže a porucha řeči.

Pokud se objeví byť jen jeden z těchto příznaků, je nezbytné neprodleně přivolat záchrannou službu. Čím dříve se totiž zahájí léčba, tím větší je šance poškození mozku minimalizovat.

V případě rychlého poskytnutí pomoci již v první hodině je naděje na uzdravení až 70 %.

Rizikové faktory

Za vznikem mozkové příhody stojí několik rizikových faktorů – vysoký krevní tlak, kouření, pití alkoholu, vysoká hladina cholesterolu, nadváha, cukrovka nebo také užívání hormonální antikoncepce. Rizikovým faktorem je i věk postiženého. Podle statistiky ZP MV ČR se s cévní mozkovou příhodou léčí nejvíce klienti v seniorském věku.

Stejně důležité jako rychlé zahájení léčby je také včasné započetí rehabilitace. Pomůže zmírnit, v lepším případě i zcela eliminovat, následky mozkové mrtvice.

Proces zotavování pak závisí na míře postižení, může trvat několik týdnů až měsíců. U pacientů, kteří mozkovou mrtvici již jednou prodělali, se zvyšuje riziko, že u nich udeří znovu.

Dodržování zdravé životosprávy a vyhýbání se rizikovým faktorům by proto mělo být samozřejmou součástí životního stylu.

Časovaná bomba v hlavě. Na prasklou cévní výduť v mozku náhle umírá asi 250 Čechů ročně

„Aneurysma je skutečně časovaná bomba, která se u poloviny lidí, kteří ji mají, dopředu vůbec neprojevuje,“ potvrzuje zástupce primáře neurochirurgického oddělení Nemocnice České Budějovice Jiří Fiedler.

„Výduť si můžeme představit jako balónek, puchýř na mozkové cévě, který se časem zvětšuje, a když céva přestane zvládat tlak tepenné krve, praskne. Dojde k výronu krve do okolí. Je-li prasklina malá a okolí zalepené, může se to zastavit a člověk přežívá. Je-li ale prasklina velká a krvácení do mozku masivní, část lidí umírá,“ doplňuje.

Nejhorší bolest v životě

Studie uvádějí, že na prasklou cévní výduť v mozku zemře zhruba 250 Čechů ročně. Řadu pacientů ale lékaři zachrání.

Průběh je velmi rychlý. „Dostaví se náhlá, prudká, dosud nepoznaná bolest hlavy – to až v 97 procentech případů. Pacienti mluví o nejhorší bolesti v životě. Mohou z ní zvracet a obvykle během velice krátké doby upadnou do bezvědomí,“ popisuje zástupkyně primáře neurologického oddělení Nemocnice České Budějovice Miroslava Nevšímalová.

Pak je důležité, aby jim někdo včas zavolal pomoc. „Jihočeská záchranná služba je pravidelně školena v problematice všech mozkových příhod, včetně prasklého aneurysmatu. Zajistí první pomoc. Ještě než přijede do nemocnice, už na ni čeká tým komplexního cerebrovaskulárního centra,“ vysvětluje lékařka.

V týmu je mimo jiné neurolog, neurochirurg a intervenční radiolog.  „Vyšetřením na CT zjistíme krvácení, zároveň jsou vyšetřeny přívodné cévy.

Je-li aneurysma viditelné, okamžitě rozhodujeme, zda zasáhne neurochirurg, nebo intervenční radiolog.

Snahou je krvácení zastavit a problematickou výduť okamžitě vyřešit,“ říká Miroslava Nevšímalová, která v českobudějovické nemocnici cerebrovaskulární centrum vede.

Důležité je o sebe dbát. Nekouřit, neholdovat alkoholu, kokainu – také ten je jedním z rizikových faktorů prasknutí mozkové výdutě. Jiří Fiedler, neurochirurg

Operatéři mají dvě možnosti. „Můžeme vyztužit výduť zevnitř, to dělá intervenční radiolog, který nápichem přes tříslo vpraví skrze tepny až do přesného místa v mozku platinové spirálky.

V druhém případě zasahujeme my neurochirurgové, odklopíme lebeční kost, dostaneme se přímo k výduti, naložíme na ni svorku a výduť zpevníme zvenčí.

Ví se, že jednou prasklá výduť by praskla znovu, proto je operace nutná,“ doplňuje Jiří Fiedler.

I po přestálé mozkové příhodě tohoto typu je tu ale množství komplikací. „Krev, která se dostala do štěrbin mezi laloky, dráždí mozkové cévy, ty se mohou začít během několika dnů stahovat, vznikají takzvané vazospasmy, což je velký problém.

Pacienta ohrožuje na životě i možný plicní otok, může dojít k fatálnímu zeslábnutí srdce, je tu riziko trombóz, zápalu plic.

Příběh tedy pokračuje na JIP, kde anesteziolog řeší obrovské množství dalších problémů, které mohou přicházet a přicházejí,“ vysvětluje neurolog.

Má tedy přeživší šanci na další kvalitní život? „Určitě má. Byla-li výduť spravena dokonale, klipem, má vyhráno. U vnitřní vycpávky, která může v dlouhém horizontu pracovat, musí být dál sledován a radiolog může přidávat další výztuhy,“ odpovídá Jiří Fiedler.

Důležité přitom je o sebe dbát. „Nekouřit, neholdovat alkoholu, kokainu – také ten je jedním z rizikových faktorů prasknutí mozkové výdutě. Mít pod kontrolou svůj tlak a cholesterol, zdravě žít.

To jsou zásady prevence, které doporučujeme každému. Ne všechny výdutě totiž praskají. Aneurysma s námi může být celý život a přijde se na ně až při pitvě. Je neporušené.

Příčinou smrti bylo něco zcela jiného,“ říká lékař.

„Rostoucí aneurysma se může projevit i bolestmi hlavy a dvojitým viděním. To jsou signály, které by nás měly vést k lékaři. Výduť lze zjistit magnetickou rezonancí nebo CT mozku. A operace pak může být i preventivní,“ uzavírá Miroslava Nevšímalová.  

Operace mozku

Představují vážný socioekonomický problém a jejich nárůst nás nutí zlepšovat jak diagnostické tak léčebné postupy. Je to skupina, onemocnění pod kterou patří jak lehčí poranění, tak poškození nervového systému, která vyžadují okamžitý chirurgický zásah.

Nejčastěji vznikají vysokoenergetickým mechanizmem (autonehody,motonehody,pády, sporty apod.). Jako prevenci úrazu hlavy a mozku doporučujeme používaní ochranných pomůcek (helmy, bezpečnostní pásy, dětské sedačky).

Ochranné pomůcky chrání vás a vaše blízké!

Otřes mozku: nejlehčí typ poranění mozku, pro které je typická krátkodobá porucha vědomí a neschopnost vzpomenout si na úrazový děj. Často se připojuje zvracení a v dalším průběhu poruchy soustředění. Nevyžaduje operační zákrok.

Zlomenina lebky: rozeznáváme jednoduchou zlomeninu, která většinou nezpůsobuje vážnější potíže. Upozorňuje nás, že trauma nebylo „zcela nevinné“. Dalším typem je vpáčená zlomenina lebky, která vyžaduje operační zákrok – narovnání vpáčené části kosti.

Epidurální a subdurální krvácení: jedná se o vážné a život ohrožující stavy. Krvácení nad nebo pod mozkové obaly způsobí útlak mozku s poruchou jeho funkce.

Cílem operačního zákroku je odstranit zvýšený tlak na mozek a ošetřit místo krvácení (častokrát z poškozené cévy nebo kosti).

Jedná se o zákroky, které musí být provedeny okamžitě, protože prodleva znamená pro pacienta ohrožení jeho zdraví nebo života.

Pohmoždění mozku: při vysoké rychlosti se mozek pohybuje v lebeční dutině a může se o kost také poranit. Takové místo na mozku pak prokrvácí a zvětšuje svůj objem. Cílem naší léčby (medikamentózní či chirurgické) je snížit narůstající tlak uvnitř mozku a navrátit tlakové poměry do normálu.

Zlomenina lebeční spodiny: zlomenina spodiny lební vzniká nejčastěji při úrazech obličeje. Může vzniknout spojka mezi lebeční dutinou a přínosnými dutinami. Je to situace, při které hrozí infekce v nitrolebním prostoru, proto je nutná operace.

Tumory mozku

Mozkové nádory vznikají z populace buněk, které ztratili schopnost kontroly nad svým dělením a růstem. Podle stupně malignity je dělíme na benigní (meningeom, gliální nádory nízkého stupně malignity a pod) a maligní (anaplastický astrocytom, glioblastom).

Léčba mozkových nádorů je komplexní a vyžaduje spolupráci neurochirurga, onkologa, histologa, neurologa a rehabilitačního pracovníka. Prvním krokem je většinou operační zákrok, kterým odstraňujeme nádor celý nebo jenom jeho část.

Při mozkových operacích využíváme nejmodernější techniku (magnetická rezonance, neuronavigace, moderní operační mikroskopy). Jako jediní využíváme ke stavění krvácení argónovou koagulaci.

U některých hluboko uložených nádorů provádíme pouze biopsii (odebrání vzorku z nádoru za účelem histologického vyšetření – důležité pro stanovení správné onkologické léčby). U maligních nádorů je po operaci nezbytná péče onkologa. Následná chemoterapie a ozařování snižují riziko nového růstu nádoru.

Cílem operačního zákroku je zmenšit nebo odstranit tumor, který působí útlak mozku. Ráno před operací ostříháme a oholíme hlavu, je možné se domluvit o částečném ostříhání. Při operaci je odklopen kostní lalok a proniknuto k oblasti, kde je tumor uložen. Dle možnosti jej odstraníme, operační rána se poté rekonstruuje.

Operace trvá cca 4 hodiny. Nemocný je po operaci ohrožen možným otokem mozku, krvácením (cca 3%), vzácně zánětem. Tyto komplikace mohou být spojeny i s poruchou pohyblivosti končetin či celkovými komplikacemi (např.zánět plic, srážení krve).

Po operaci je nemocný ošetřován na JIP – dle celkového stavu pak přeložen zpět na běžné oddělení.

Alternativou chirurgické léčby je ve výjimečných případech ozáření nádoru mozku.

Souhlas s operací mozkového tumoru 70 kB

Hydrocefalus

Mozkové komory jsou za normálních okolností vyplněny mozkomíšním mokem. Mozkomíšní mok (likvor) cirkuluje v mozkových komorách a v páteřním kanálu a průběžně se obnovuje.

Za určitých podmínek může být přítomna překážka v proudění likvoru, snížené zpětné vstřebávání likvoru nebo jeho samotná tvorba může být zvýšena. Pak objem mozkových komor narůstá a způsobuje příznaky z vysokého nitrolebního tlaku (bolesti hlavy, zvracení, porucha vědomí).

Operačním zákrokem se snažíme ovlivnit příčinu takého bloku nebo zavádíme drenážní hadičku do mozkové komory s vývodem v břišní dutině.

Cílem operace je drenáž hromadícího se mozkomíšního moku v nitrolební, který utlačuje a poškozuje mozek.

Typ drenáže závisí na příčině a rozsahu vznikajícího hydrocefalu (buď překážka v průběhu přirozeného toku likvoru nebo porucha jeho vstřebávání v nitrolební).

U dětí se nejčastěji odvádí likvor z nitrolební do dutiny břišní v 98% za pomoci různých typů ventrikuloperitoneálních drenáží. U obstrukčních typů hydrocefalu je možné také řešení miniinvazivní endoskopickou operací.

Operace se provádí v celkové anestezii pod clonou ATB. Operace trvá asi 1 hodinu. Komplikace mohou být buď biologického nebo technického charakteru. Z biologických komplikací jsou nejzávažnější infekční (3-20%), které mohou být různého stupně od lokálních až po celkový septický stav.

Dalšími komplikacemi jsou epilepsie, poddrénování či nedrénování komorového systému, subdurální hematomy (4-20% u dospělých, 3-6% u dětí). Z technických komplikací zavedených drenáží jsou to např. obstrukce, rozpojení konektoru, zalomení nebo přetržení katetrů a jiné. Úspěšnost operace závisí na správné diagnostice a indikaci (zvl.

u tzv. normotenzního hydrocefalu dospělých).

Konzervativní léčba není úspěšná u aktivních typů hydrocefalu a drenážní operace představuje jediné možné a často život zachraňující řešení.  Chirurgická léčba nemá alternativní náhradu, která by byla stejně efektivní.

Souhlas s operačním řešením hydrocefalu 75 kB

Transnazální operace adenomu podvěsku mozkového

Transnazální přístup využívaný u většiny operací adenomů hypofýzy má za cíl odstranit nebo alespoň zmenšit proces v oblasti tureckého sedla. Tento přístup vedený z pravé nosní dírky je na tomto pracoviště rutinně prováděn mnoho let.

Po operačním výkonu je nemocnému vložena do nosu tamponáda na dobu 48 hodin (musí dýchat ústy), někdy je zapotřebí provést bederní punkci. Po operaci stráví pacient obvykle 1 den na jednotce intenzivní péče.

Transnazální operace je považována za výkon relativně bezpečný, pro nemocného nejšetrnější a kosmeticky nejpřijatelnější. K možným komplikacím vyskytujícím se v minimálním procentu (do 5 %) řadíme zánět vedlejší dutiny nosní, pooperační krvácení nebo prosak mozkomíšního moku z nosu.

Dále se může objevit hormonální porucha funkce podvěsku mozkového nebo zhoršené vidění. Procento našich komplikací je srovnatelné s literárními údaji ostatních pracovišť.

Alternativou chirurgické léčby je ve výjimečných případech ozáření nádoru mozku.

Souhlas s operací adenomu podvěsku mozkového transnazálním přístupem 72 kB

Plastika poraněného mozkového obalu – plastika dury

Cílem operačního zákroku je zabránit riziku vzniku poúrazového zánětu mozkových plen v budoucnosti. Ráno před operací ostříháme a oholíme hlavu, je možné se domluvit o částečném ostříhání. Při operaci je odklopen kostní lalok a proniknuto k oblasti, kde je zlomenina spodiny lebky.

Do této oblasti rozprostřeme fascii z tkáňové banky nebo vlastní. Operace trvá cca 4 hodiny. Nemocný je po operaci ohrožen možným otokem mozku, krvácením (cca 3%), vzácně zánětem, může dojít k poruše čichu či celkovým komplikacím (např. zánět plic, srážení krve).

Po operaci je nemocný ošetřován na JIP – dle celkového stavu pak přeložen zpět na běžné oddělení.

Chirurgická léčba nemá alternativní náhradu, která by byla stejně efektivní.

Cílem operačního zákroku je zabránit riziku vzniku poúrazového zánětu mozkových plen v budoucnosti. Ráno před operací ostříháme a oholíme hlavu, je možné se domluvit o částečném ostříhání. Při operaci je odklopen kostní lalok a proniknuto k oblasti, kde je zlomenina spodiny lebky.

Do této oblasti rozprostřeme fascii z tkáňové banky nebo vlastní. Operace trvá cca 4 hodiny. Nemocný je po operaci ohrožen možným otokem mozku, krvácením (cca 3%), vzácně zánětem, může dojít k poruše čichu či celkovým komplikacím (např. zánět plic, srážení krve).

Po operaci je nemocný ošetřován na JIP – dle celkového stavu pak přeložen zpět na běžné oddělení.

Chirurgická léčba nemá alternativní náhradu, která by byla stejně efektivní.

Cílem operačního zákroku je zabránit riziku vzniku poúrazového zánětu mozkových plen v budoucnosti. Ráno před operací ostříháme a oholíme hlavu, je možné se domluvit o částečném ostříhání. Při operaci je odklopen kostní lalok a proniknuto k oblasti, kde je zlomenina spodiny lebky.

Do této oblasti rozprostřeme fascii z tkáňové banky nebo vlastní. Operace trvá cca 4 hodiny. Nemocný je po operaci ohrožen možným otokem mozku, krvácením (cca 3%), vzácně zánětem, může dojít k poruše čichu či celkovým komplikacím (např. zánět plic, srážení krve).

Po operaci je nemocný ošetřován na JIP – dle celkového stavu pak přeložen zpět na běžné oddělení.

Chirurgická léčba nemá alternativní náhradu, která by byla stejně efektivní.

Cílem operačního zákroku je zabránit riziku vzniku poúrazového zánětu mozkových plen v budoucnosti. Ráno před operací ostříháme a oholíme hlavu, je možné se domluvit o částečném ostříhání. Při operaci je odklopen kostní lalok a proniknuto k oblasti, kde je zlomenina spodiny lebky.

Do této oblasti rozprostřeme fascii z tkáňové banky nebo vlastní. Operace trvá cca 4 hodiny. Nemocný je po operaci ohrožen možným otokem mozku, krvácením (cca 3%), vzácně zánětem, může dojít k poruše čichu či celkovým komplikacím (např. zánět plic, srážení krve).

Po operaci je nemocný ošetřován na JIP – dle celkového stavu pak přeložen zpět na běžné oddělení.

Chirurgická léčba nemá alternativní náhradu, která by byla stejně efektivní.

Souhlas s operací – plastika dury přední jámy lební 71 kB

Operace cévní výdutě či malformace

Cévní výduť (aneurysma)

Stěna mozkové cévy může být vlivem vnějších nebo vnitřních faktorů oslabena. Takové místo je pak náchylné k tvorbě mozkové výdutě (aneurysma). Riziko spočívá v tom, že výduť může prasknout a být tak zdrojem krvácení do nitrolební. Vzniká tak stav, který představuje přímé ohrožení pacienta na životě.

Je nutné rychlé ozřejmení místa a velikosti výdutě a zvolení optimální léčby. Principem léčby je vyřazení výdutě z krevní cirkulace, tj. zamezení dalšímu krvácení z ní. Máme dva způsoby jako toho docílit. Prvním způsobem je chirurgicky naložení tzv.klipu.

Jedná se o „kolíček,“ který se naloží na krček výduti, která pak již nemůže prasknout. Druhým způsobem – endovaskulární – obnáší vyplnění výdutě spirálkami, tím způsobí její uzávěr. Tímto způsobem je možno ošetřit výduti, které jsou hůře dostupné chirurgicky.

Spirálky se dostanou do výduti speciálním zavaděčem, který se vsouvá do cévního systému pacienta přes cévu v třísle.

Arteriovenózní malformace

Představuje abnormální shluk cév mezi normální tepnou a žílou mozku. Jejich nebezpečí je v možnosti krvácení, které může mít pro pacienta těžké následky. Cílem chirurgické a endovaskulární léčby je vyřazení těchto patologických cév z krevního oběhu.

V ošetřování cévních onemocnění má naše pracoviště dlouhou tradici a výsledky, které dosahujeme, jsou srovnatelné s renomovanými pracovišti v Evropě.

Cílem operace je uzavření nebo odstranění cévní anomálie a tím zabránit možnému budoucímu krvácení z ní. Ráno před operací ostříháme a oholíme hlavu, je možné se domluvit o částečném ostříhání. Při operaci je odklopen kostní lalok a proniknuto k oblasti, kde je cévní anomálie uložena.

Dle možnosti ji uzavřeme nebo odstraníme, operační rána se poté rekonstruuje. Operace trvá cca 4-6 hodin. Nemocný je po operaci ohrožen možným otokem mozku, krvácením (cca 3%), vzácně zánětem. Tyto komlikace mohou být spojeny i s poruchou pohyblivosti končetin či celkovými komplikacemi (např.zánět plic, srážení krve).

Po operaci je nemocný ošetřován na JIP – dle celkového stavu pak přeložen zpět na běžné oddělení.

Alternativou chirurgické léčby je v indikovaných případech endovaskulární výkon.

Souhlas s operací cévní výdutě či malformace 72 kB

Gigantické aneurysma na a.com.post. vpravo

Stav po endovaskulárním ošetření

Endoskopické ošetření mozku

Endoskopie mozku je zákrok, při kterém se do mozku zavádí endoskop – nástroj s kamerou umožňující vidět struktury uvnitř mozku a provádět zákroky. Cílem endoskopie je buď jen zobrazit situaci uvnitř mozku nebo provést biopsii – odebrat vzorek tkáně k dalšímu vyšetření, případně vytvořit otvor pro odtok mozkomíšního moku. Endoskop se zavádí přes vyvrtaný otvor v lebce.

Výkon trvá kolem 2 hodin, je prováděn v celkové anestezii. Hlava se většinou nemusí holit celá, jen kolem místa zavedení endoskopu. Komplikací výkonu může být vzácně krvácení v místě zavedení endoskopu. Po operaci bývá běžná bolest hlavy, reagující na léky proti bolesti. Někdy jsou po výkonu závratě. Doba hospitalizace po tomto zákroku je 7 dní – většinou do vytažení stehů.

Chirurgická léčba nemá alternativní náhradu, která by byla stejně efektivní.

Souhlas s endoskopickým ošetřením mozku 69 kB

Stereotaktické operace mozku

Stereotaxe je metoda provádění zákroků, kdy přímo nevidíme na strukturu, na které provádíme zákrok. Struktura mozku je předem zaměřena, většinou podle plánovací magnetické rezonance a přesného cíle dosahujeme pomocí počítače a stereotaktického zařízení.

Cílem stereotaxe je provést biopsii (odběr vzorku tkáně k určení diagnózy), nebo vypustit tekutinu (například krev, nebo hnis) nebo zavést do mozku elektrodu nebo léčebnou látku.

V případě léčby pohybových poruch se zaváděním elektrody je operace prováděna v místním znecitlivění, protože pacient musí během výkonu spolupracovat, jinak probíhá operace v celkové anestezii. Výkon trvá 1-2 hodiny. Hlava se nemusí většinou holit celá, jen kolem místa zavádění.

Komplikací výkonu může být neúspěšný odběr (tedy diagnózu se nepodaří stanovit), nebo krvácení v místě zavádění nástroje. Po operaci bývá nevelká bolest hlavy, která reaguje na analgetika. Doba hospitalizace po operace je asi 7 dní, většinou do vytažení stehů nebo výsledků vyšetření biopsie.

Chirurgická léčba nemá alternativní náhradu, která by byla stejně efektivní.

Souhlas s provedením stereotaktické operace 71 kB

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *