Všichni to známe. Křupání v kloubech se stalo pro nás něco tak běžného, že málokdo tomu věnuje pozornost. Kdy bychom ale měli zpozornět a jak s tímto nepříjemným jevem naložit? A může být lupání v kloubech někdy nebezpečné, nebo jde o pouhou „prkotinu“?
Křupání v kloubech – co za tím stojí?
Nepříjemný zvuk křupnutí, který slýcháváme jistě pěknou řádku let při dřepu či když si chceme jen protáhnout prsty. Pro mnoho z nás se to stalo běžnou záležitostí. Víme ale, proč se to děje? Na vině nejsou kosti, jak se dříve myslelo, ale klouby – lépe řečeno prostor mezi nimi.
Tento prostor je vyplněn tekutinou, které říkáme kloubní maz a která vyživuje chrupavky a dává kloubům „hladký průběh“. Zkrátka se stará o to, aby se klouby a kosti o sebe bolestivě netřely. Známe „lupnutí v kloubech“ pak má na „triku“ podtlak, který se vytvoří při roztažení kloubů právě uvnitř této tekutiny.
V tomto případě pravděpodobně nejde o žádnou hrozbu pro vaše zdraví.
Křupání odlišujte
Není ale každé křupání kloubů jen nevinnou záležitostí. Pokud vám například křupe v kolenech, zpozorněte. Může se jednat o (mírnou) deformaci menisku. Spolu s bolestí se tak o slovo pomalu, ale jistě hlásí opotřebování kloubu a následně artritida.
Rizikovou skupinou jsou lidé staršího věku nebo ti s nadváhou či po úraze. Některé zdroje dokonce uvádějí, že praskání v kloubech může být příznakem boreliozy. Téměř vždy je důležité, zda jakýkoliv kloub pobolívá i při běžných činnostech.
Pokud tomu tak je a k tomu se přidá i praskání, vyhledejte odborníka.
Jak si pomoci?
Kromě lékaři doporučovaných prostředků, jako jsou doplňky stravy a podobně, můžete vyzkoušet i přírodní cestu. Zvolit můžete kostival lékařský, tato bylina by měla pomoci na kloubní potíže. Stejně tak by měla fungovat i měsíčková mast či konopné mazání. Při dlouhodobých obtížích a bolesti vyhledejte lékaře.
Křupací fun fact na závěr
Až si příště budete křupat prsty a vaše okolí vám za tento nepříjemný zvuk bude nadávat, vzkažte mu, že vědec jménem D. L. Unger si pravidelně křupal prsty na své levé ruce po dobu neuvěřitelných 60 let! Pozorováním došel k závěru, že jeho levá ruka byla bez známek artritidy.
Za tento „výzkum“ dostal ocenění Ig Nobels, tzv. žertovnou Nobelovu cenu. Ta se uděluje za bizarní výzkumy, které dokáží rozesmát i donutit o jevu přemýšlet.
Ačkoli vědci většinou souhlasí a odstupují od názoru, že křupání prstů může způsobit artritidu (ale prý přispívá k oteklejším rukám), rozhodně vás tímto nenabádáme k tomu, abyste tento výzkum kopírovali.
Co může za křupání a praskání kloubů
Křupání a praskání kloubů se vyskytuje u některých jednotlivců bez přičinění, jiní si zase křupou hlavně prsty na rukách sami, přičemž je možné považovat to za zlozvyk. Tento nepříjemný zvuk umí hlavně lidem nacházejícím se v blízkosti takových osob lézt pořádně na nervy. Co může za křupání a praskání kloubů?
Kde vlastně ten praskot vzniká
Kloub je pohyblivé spojení dvou nebo vícero kostí, které se uvnitř vazivového pouzdra dotýkají plochami pokrytými chrupavkou. Tloušťka chrupavky se pohybuje od 0,5 do 6 mm, čím je kloub více zatěžovaný, tím je tlustší. Kloubní pouzdro obklopuje styčné plochy kostí, které tvoří kloub.
Má dostatečnou vůli, aby neomezovalo fyziologický pohyb v kloubu. Jeho důležitou součástí je synoviální vrstva, která vystýlá celý vnitřek kloubu. Je bohatě cévně i nervově zásobená a má výbornou regenerační schopnost.
Je důležitá v tom, že produkuje vazkou tekutinu, která snižuje tření a vyživuje chrupavku.
Jak už bylo zmíněno, v kloubu jsou hladké plochy chrupavky oddělené od sebe tenkou vrstvou tzv. synoviální tekutiny. Pokud roztahujeme kloub, v kloubním pouzdru je generovaný podtlak.
Podtlak nasává oxid uhličitý a kyslík z membrány kolem kloubní dutiny do tekutiny v dutině. Tyto plyny se tam spojí do velkých bublin, které praskají. Přitom vzniká hlasitý zvuk (praskání). Po krátké době se plyn opět uvolní a proces se může opakovat.
Praskání kloubů, které slyšíme, je tedy, jednoduše řečeno, doprovodným jevem vzniku a praskání plynových bublin.
Jak vypadá prst před prasknutím (vlevo) a po prasknutí (vpravo); zdroj: ualberta.ca
Podle výzkumu, který se konal pod vedením profesora radiologie z Kalifornské univerzity, zvuk prasknutí vzniká vytvořením bubliny (tedy ne přímo jejím prasknutím), což se zjistilo díky viditelnému záblesku na ultrazvuku, který se objevuje při praskání v kloubech.
Interval mezi zvukem prasknutí, který slyšíme, a zábleskem, který je vidět na ultrazvuku, je 10 milisekund. Také výzkum, který se konal pod vedením Grega Kawchuka, profesora z Albertské univerzity v Edmontonu, potvrdil, že praskání vniká tehdy, když se formuje plynová bublina.
Testování praskání kloubů na prstech na Albertské univerzitě (zdroj: ualberta.ca)
Důsledky praskání
Názory na praskání kloubů a jejich důsledky jsou různé. Jedna skupina tvrdí, že je neškodné, jiní jsou přesvědčeni, že vede k artritidě nebo osteoartróze a způsobuje třes rukou, další jsou zastánci názoru, že přináší uvolnění.
Zajímavý výzkum podstoupil například doktor Donald Unger, a to přímo na sobě. Pokus trval 60 let, kdy si Unger praskal prsty na levé ruce. Pravou ruku oproti tomu nechal být. Po šesti desetiletích trvání experimentu zjistil, že při porovnání obou rukou nenašel žádný rozdíl a v roce 2011 za tento svůj poznatek získal „žertovnou” Nobelovu cenu za medicínu.
V další studii s asi 300 účastníky vědci dospěli k závěru, že lidé, kteří si křupou prsty, mají jen častěji nateklé ruce a jejich stisk není tak silný. Ve vývoji artrózy ale nebyly zjištěny žádné rozdíly. Souvislost křupání prstů s artritidou je tedy prý jen mýtus.
Stejně tak výsledky Německé ortopedické společnosti a ortopedické chirurgie (orig. Deutsche Gesellschaft für Orthopädie und Orthopädische Chirurgie) ukazují, že by praskání nemělo mít žádné negativní následky. U některých lidí jsou klouby geneticky jednoduše volnější než u jiných a poté i „lépe” praskají.
Dlouhodobé praskání ovšem může způsobit, že se dočasně uvolňují i okolní svaly, proto se doporučuje hlavně pravidelné cvičení, jelikož pohyb podporuje zdraví kloubů.
I při pohybu je ale potřeba mít na paměti starou zásadu: používání udržuje, námaha podporuje, přílišná námaha škodí.
Kromě toho se doporučuje vyživovat klouby správnou stravou nebo doplňky výživy, aby měly všechny potřebné látky na správné fungování a netrpěly tedy nedostatkem vedoucím k bolestem, poškozením, onemocněním kloubů.
Ať už se přikloníte k názoru, že praskání kloubů je neškodné, nebo k názoru, že vede k poškozování kloubů, mějte na paměti, že hlavně praskání kloubů jako zlozvyk do společnosti nepatří. Na mnohé působí rušivě asi jako skřípání nehty přejíždějícími po školní tabuli. Raději se mu tedy vyhýbejme. Tím jistě nic nepokazíme.
Použité zdroje: theguardian.com, ualberta.ca, www2.rsna.org, webmagazin.teraz.sk, vitarian.sk
Křupání a praskání kloubů: Co ho způsobuje a jak s tím skoncovat?
Klouby jsou pohyblivá složka naší kostry. Kosti nejsou pružné. Proto na sebe navazují v kloubech, které umožňují pohyb, či ohýbání končetin. Ačkoliv se ale můžeme těšit celkovému zdraví, může nás znepokojovat otravné křupání a praskání kloubů. Co tento jev způsobuje? A je nutné se ho bát?
Určitě jste to už někdy zažili. Povídali jste si v hodině se svým učitelem a on si začal křupat klouby. Případně jste to dělali vy sami a babička vás varovala, ať to neděláte. Copak to nevíte? Vždyť tohle chování způsobuje revma! Nebo ne?
Nejspíš vás uklidníme, ale okolo křupání kloubů koluje v populaci mnoho mýtů a polopravd. Opravdu je ale tato zábava naprosto bezpečná?
Na to se podíváme níže.
Co způsobuje křupání kloubů?
Křupání kloubů považují někteří lidé za vysoce uvolňující. Jiní zase nemohou jeho zvuk vystát. Málokdo ale ví, jestli je opravdu bezpečné. A co ho vlastně způsobuje. Proto budete určitě rádi, když budete vědět trochu víc než ostatní a budete mít v celé věci jasno!
No, vlastně ne tak úplně. Vědci se křupáním kloubů seriózně zabývali. A dospěli k závěru, že vlastně netuší, co tenhle zvuk způsobuje. S největší pravděpodobností za to ale může podtlak. V kloubu se udělá dutina a ta následně vydá praskající zvuk. Ovšem, nikomu se tímto nepodařilo vysvětlit, proč je zvuk křupajícího kloubu tak hlasitý.
Jiná studie z roku 2018 naznačuje, že praskající zvuk může vznikat tím, že se vytvořená dutina zhroutí. Celý proces zhroucení trvá asi 20 minut. Takže by to vysvětlovalo, proč nelze křupnout stejným kloubem několikrát po sobě. Pravděpodobně ale tomuto jevu nikdy úplně neporozumíme.
Křupání kloubů prstů na rukou
Křupat mohou všechny klouby v těle. Nejvíce si ale lidé prokřupávají ty, které se nacházejí na rukách. A konkrétně na prstech. Někteří si prsty na rukou dokonce prolamují zcela nevědomky.
Nejčastěji tak činíme kvůli:
- Touze slyšet tento zvláštní zvuk
- Stresu
- Pocitu uvolnění
- Nervozitě
- Síle zvyku
Pak je tu také menšina lidí, kteří vydávají křupání jen čistě pro potěšení z toho, že je to ostatním v jejich blízkosti nepříjemné. Dalo by se to přirovnat ke škrábání nehtů o tabuli.
Jak se zbavit křupání kloubů
Nejefektivnější je práce na sobě. Klouby na rukou totiž obvykle praskají až ve chvíli, kdy tak cíleně učiníme. Nikoliv samy od sebe.
V první řadě se zamyslete nad tím, proč chcete se svými klouby křupat. Ačkoliv je to poměrně složité, protože často tak činíme naprosto automaticky, že to kolikrát ani nepostřehneme, alespoň se o to pokuste. Pak možná zjistíte, že jde o zlozvyk. A ten můžete následně nahradit něčím jiným.
Pokud křupete klouby kvůli stresu, nebo nervozitě, zkuste se pořádně nadechnout a naladit na něco příjemnějšího. Pomoci může třeba rychlá meditace. Případně i cvičení. Pokud ani to nepomůže, pokuste se sami sebe před křupnutím zastavit.
Proč si nekřupat klouby úmyslně
Lidé se domnívají, že je křupání kloubů škodlivé a neměli by ho dělat, protože si mohou způsobit nemoc. To je ale mýtus. Nebylo prokázáno, že by křupání kloubů mělo na rozvoj kloubních onemocnění nějaký vliv. To ale neznamená, že se během něj nemůže nic stát.
V první řadě – křupání kloubů by nemělo bolet. Také by po něm nemělo být patrné zarudnutí. Neblahým znamením je i otok. V takovém případě je docela dobře možné, že máte v kloubu nějakou závadu. Typicky jde třeba o dnu, během které se v kloubech koncentruje kyselina močová. Nebo máte artritidu, která může kloub postupem času zdeformovat.
Pokud tedy zaznamenáte bolest, nebo jiný z výše uvedených problémů, jde o důvod k návštěvě vašeho ošetřujícího lékaře. V jiných případech není léčba křupání v kloubech nutná.
Abyste zajistili, že budete pohybliví až do vysokého věku, pokuste předejít nadměrnému opotřebení těla. A také si obstarejte kvalitní kloubní výživu, která dodá chrupavkám všechno, co potřebují ke svému normálnímu chodu. Po které ale sáhnout? Vyzkoušejte kloubní výživu Kloubin a věnujte se tomu, co vás baví.
Je praskání a křupání kloubů nebezpečné?
Určitě to všichni dobře znáte. Chcete si protáhnout prsty a ozve se poměrně velké prasknutí. Křupání kloubů rozděluje lidi na dvě velké skupiny. Tato činnost některé láká, jiní nemohou tento ještě nedávno záhadný zvuk ani vystát.
Ptáte se proč záhadný? Vědci se dlouho dobu přeli, co způsobuje tento známý zvuk křupnutí. Pokud jste si mysleli, že za křupnutí mohou kosti, jste na omylu. Praskání způsobuje naopak prostor mezi klouby. V tomto místě se nachází tekutina neboli kloubní maz. Kloubní maz zajišťuje hladký pohyb kloubů a chrání naše kosti před nebezpečným třením.
Tekutina také vyživuje chrupavku. Zvuk křupnutí je podle nejnovějších informací způsobený podtlakem způsobeným v této tekutině při roztažení kloubů. Vědci již v minulosti zjistili, že ne všechny klouby jdou křupnout. Zároveň jste si mohli určitě všimnout, že po křupnutí vám delší dobu stejný kloub nechtěl tento zvuk vydat.
Na další křupnutí je potřeba doba minimálně 30 minut.
Možná jste zaznamenali výzkum Donalda L. Ungera. Tento člověk si každý den po celých 60 let prokřupával klouby pouze na levé ruce, pravou ruku nechal být. Výsledkem bylo jeho tvrzení, že za celou dobu pozorování si nevšiml žádné známky artritidy.
Za tento čin získal tzv. žertovnou Nobelovu cenu (Ig Nobels), kterou vydává americká Harvardova univerzita. Toto ocenění se přiděluje bizarním vědeckým bádáním, které vás rozesmějí a až následně vás donutí přemýšlet.
Může praskání kloubů vést k artritidě?
Hodně se mluví o skutečnosti velkého zdravotního nebezpečí. V případě, že patříte mezi skupinu, která si křupe klouby každý den, zbystřete. Velmi často se hovořilo o zvýšeném nebezpečí vzniku artritidy či osteoporózy. Artritida je zánětlivé onemocnění a poškozuje právě klouby.Už vám někdo říkal, že se vám budou ve vyšším věku třást ruce a oslabí se vám stisk? Pokud jste slyšeli tyto či podobné předpovědi, nemusíte je brát příliš vážně.
Několik studií a výzkumů již vyvrátilo tuto skutečnost. Vědci sice nebezpečí vyvracejí, ale jedním dechem také dodávají – všeho moc škodí. Nezapomínejte, že křupnutím si chcete ulevit a určitě by vás tedy tato činnost neměla bolet.
Souvislost s artritidou je sice vyvrácena, ale lidé dennodenně křupající své prsty mají častěji nateklé ruce.
Co ale dlouhodobé praskání způsobuje, je dočasné uvolnění okolního svalstva. Nezapomínejte na pravidelné cvičení, doplňky stravy na podporu správného fungování kloubů.
Odlišujte nevinné křupání od vážných počátků zdravotních problémů
Křupání kloubů není vždy jen nevinné. Důležité je odlišit křupání od začátku nebezpečných zdravotních potíží.
Slyšíte křupání v kolenním kloubu? Dávejte pozor. Křupavý zvuk z kolene vydává meniskus při mírné deformaci. Postupující artróza u starších osob, stav po úraze či přetěžované klouby se mohou vedle bolestivosti a otoků hlásit křupáním.
Závěr:
Křupání kloubů ruky tedy není nebezpečné a nemusíte se bát artritidy či třesu rukou. Dávejte si ale pozor na křupání kolen, může značit deformaci menisku.
Na závěr můžeme doporučit nekřupat klouby na veřejnosti. Ne každému je tento zvuk příjemný.
Klouby a vazy Jídlo a klouby Kloubní výživa Onemocnění kloubů Zdraví
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte ho nebo pošlete svým známým.
Nebezpečí s názvem křupání kloubů: Raději si ho dvakrát rozmyslete
Zdroj: Shutterstock
Každý z nás si občas rád prokřupne nějaký ten kloub. Po namáhavé práci v kanceláři, dlouhém sezení v autě nebo manuální práci na zahrádce zkrátka tělo potřebuje úlevu. Může nám křupání klouby nějak ublížit?
Existuje mnoho vědeckých studií, které křupání kloubů zkoumají. Některé říkají, že se jedná o pozitivní úlevu pro tělo, jiné zase tvrdí, že jde o nebezpečí, kvůli kterému budeme mít problémy.
Jaká je tedy pravda? Ve skutečnosti jsou oba závěry správné. Křupání kloubů totiž může našemu tělu ulevit, může ale také vést k závažným problémům, které nás poznamenají na celý život.
Co způsobuje křupání?
Hodně lidí si myslí, že praskání způsobují kosti a klouby. To jsou ale na omylu, ve skutečnosti je zvuk, který někteří z nás tak nesnášíme, vytvářen prostorem mezi klouby ve vzduchových bublinách.
Kloubní maz chrání naše klouby před třením a zajišťuje jejich hladké klouzání. Jak píše web klouby-vazy.cz, zvuk křupnutí je podle nejnovějších informací způsobený podtlakem způsobeným při roztažení kloubů.
Všeho moc škodí
Prokřupávání kloubů je svým způsobem zdravé. Není vhodné nechávat klouby neprotažené, a pokud cítíte, že je to potřeba, zkrátka si ulevte. Není nutné se tomu vyhýbat.
Ovšem jsou mezi námi i lidé, kteří mají křupání kloubů jako zlozvyk. V takovém případě křupou klouby každých pár minut, což podle vědců může vést k artróze.
Artróza je onemocnění kloubů, které se projevuje silnými bolestmi, znemožňuje některé běžné pracovní úkony a v životě nás omezuje. Obvykle se vyskytuje spíše u starších lidí.
Nedávno bylo ale prokázáno, že mladí lidé, kteří častěji prokřupávají klouby, jsou k onemocnění náchylnější a může se u nich projevit už v brzkém věku.
Rozlišujte nevinné křupání
Někdy je potřeba přemýšlet o tom, zda je křupání ještě v rámci možností zdravé, nebo zda už se jedná o příznaky nemoci či nějakého vážného problému. Pokud vám klouby lupají často, aniž byste se o to sami přičinili, raději navštivte lékaře.
Ten by vám měl říci, jak postupovat, zda vám něco hrozí, nebo zda je vše v pořádku. Své zdraví nepodceňujte. Pokud se vám cokoli nezdá, raději to řešte.
Předcházet problémům s klouby se dá samozřejmě i pravidelným cvičením a stravou bohatou na vápník a hořčík. Vhodné jsou také doplňky stravy s těmito látkami.
Křupání kloubů tedy ve výsledku může být zlozvykem, nevinnou úlevou od zátěže, ale také příznakem něčeho vážnějšího. Nepodceňujte ho proto a dopřejte svému tělu odpočinek a vitamíny.
Zdroj: healthdigest.com, vitalia.cz, klouby-vazy.cz
Autor: Shani Maiová
Loupání kloubů. Proč nám křupou a je to zdravé? | Věda
Když prolamujeme sepnuté ruce nebo zatáhneme za jednotlivé prsty, můžeme slyšet lupnutí, jako když promáčkneme bublinky v izolační polyetylenové fólii nebo když na podzim šlápneme na bílé praskavé bobulky okrasného keře pámelníku.
V případě lupání prstů a také při protažení meziobratlových kloubů páteře při tzv. napravování je silou působící prasknutí pro lupnutí nikoliv zmáčknutí bubliny, ale vakuum a hydrostatický tlak. V těchto kloubech bublinky normálně nejsou, ale náhle vznikají díky podtlaku, který tahem nebo ohybem kloubu aplikujeme na synoviální tekutinu a kloubní pouzdro.
Do vakuové bublinky se může uvolnit trochu plynu, především oxidu uhličitého, který je rozpuštěn ve vazké kloubní synoviální tekutině stejně jako v krvi a udržuje spolu s kyselým uhličitanem sodným optimální pH (stupeň kyselosti kolem 7,4) v celém kloubním pouzdře.
Vznik dutin v kapalině při lokálním poklesu tlaku, následovaný jejich implozí při podtlaku se nazývá kavitace. Nejprve se při podtlaku vytvoří krátkodobé vakuum ve formě bublinky, vakuoly, jako v Toricelliho trubici nad rtutí.
Když podtlak odezní, bublinka kolabuje působením atmosférického tlaku za vzniku rázové vlny a to je ono lupnutí.
Proč ale slyšíme lupnutí v době, když ještě kloub (prst) natahujeme, a ne až po uvolnění? Jakmile vznikne kavitační vakuola, ve zlomku sekundy podtlak začíná povolovat, k čemuž také přispívá lehounké vchlípení stěny kloubního pouzdra, které následuje asi sekundu po natažení kloubu.
Po natažení a lupnutí se na chvíli oddálí kloubní plochy až o pár milimetrů a zvýší se rozsah pohybu hlavně u drobných kloubů ruky a prstů. První pocit po lupnutí je z toho důvodu velmi příjemný. Přetrvává i pár minut po kavitaci, kdy se jinak dostatečně pevné kloubní pouzdro a šlachy poněkud uvolní.
Proto profesionální chiropraktici po rychlých i pomalých manipulacích s klouby a páteří nechávají pacienty asi půl hodiny odpočívat v klidu, aby se uvolněný kloub nepoškodil nevhodným pohybem. Také hudebníci instrumentalisté si často protahují prsty, ale zvuk lupnutí nemusí být podstatný pro uvolnění a rozcvičení před koncertem.
A teď vzniká otázka, jestli lupání prsty, které se někdy stává návykem, není nebezpečné. Dá se říci, že občasné lupání neškodí, ale časté lupání podle některých odborných pramenů oslabuje stisk ruky a může poškodit měkké části kloubního pouzdra. Rozhodně ale nevede k osteoartritidě.
Křupání v kolenou
Od celkem neškodné a příjemné kavitace musíme ovšem odlišit další zvuky, které mohou provázet kloubní pohyby.
Někdy je praskání v kloubech u dětí projevem vývoje kostí a kloubů a přejde samo, některé změny na kloubech se zvukovými projevy jsou vrozené a dají se řešit zpevněním svalového pouzdra, cvičením a rehabilitací.
V kolenou je někdy slyšet loupavý zvuk u menisků, jsou-li trochu zdeformované. Také postupující artrózy u starších osob, přetěžované klouby a stav po úrazu se mohou hlásit kromě bolestivosti, otoků a deformací i křupáním a lupáním.
Porušená nebo opotřebovaná chrupavka při tzv. chondropatiích vydává jen málokdy nějaký zvuk. Pokud ale funkční potíže nejsou, vrzání kloubů může být docela dobrou záminkou k navázání společenské konverzace, možná lepší než počasí nebo politika.
Téma století: Křupání kloubů
Ze své praxe mohu s jistotou říct, že není mnoho zajímavějších témat než otázka vzniku křupání v kloubu. Tento zvukový fenomén je obehnán mírným závojem tajemství, které se pokusím zde vysvětlit.
Obrázek patří vlastníkovi tohoto webu, uplatňují se na něj autorská práva.
Klasický kloub (v našem případě hlavní kloub prstu, metacarpophalangeální kloub prstu) má dvě spolu komunikující plošky, které, když se rychle od sebe oddělí/odtáhnou, způsobí uvolnění kloubu. Právě zvukový fenomén, který je u uvolnění slyšitelný, je ono magické křupnutí.
Tento zvuk může být slyšitelný jak u kloubu zdravého, tak i u kloubu, který zdravý není. Tzv.
vykřupnutí kloubu má za následek větší a volnější pohyb v daném kloubu, možnou úlevu od bolesti nebo od pocitu tahu nebo jen splnění každodenního rituálu či denní dávky „závislosti na křupání“.
Nejprve si vysvětlíme, jak známý zvuk vzniká. K tomu, aby se uvolnil kloub a tím pádem vzniklo slyšitelné křupnutí, je potřeba poměrně rychle oddělit kloubní plošky od sebe vnější silou – např. zatáhnutí prstu od kloubu pryč.
Následné zvukové křupnutí je zjednodušeně řečeno výsledkem prasknutí bublinek plynu uvnitř kloubu. Křupnutí tedy neznamená, že se v kloubu něco poruší nebo zlomí (avšak může, více v článku dále).
Pro zajímavost je zde popsán děj konkrétněji, pokud ale nepotřebujete znát hlubší zákonitosti, přeskočte na další odstavec.
Tvrzení vysvětluje Unsworth a spol – aby vzniklo samotné křupnutí a bylo i slyšitelné, je potřeba nejprve snížit tlak v kloubu do záporných hodnot, a to až do -3.5 atmosférického tlaku (subatmosférický tlak).
Při snižování tlaku (odtahování jedné plošky kloubu od druhé) dochází k vypařování samotné tekutiny nacházející se uvnitř kloubu (synoviální) na páru (vaporizací).
Následně vzniklé bublinky páry (zejména oxidu uhličitého) zkolabují za doprovodu zvuku, který je slyšitelný právě při uvolnění kloubu. Celý děj se nazýván kavitace.
Zde můžete vidět funkční snímkování křupnutí kloubu magnetickou rezonancí. Uprostřed jsou vidět 2 kosti spojené do kloubu. Jakmile dojde k odtáhnutí vrchní kosti pryč, vznikne prostor vzduchu, který následně praskne. Video použito z https://imgur.com/gallery/RISUiDC.
Další důležitou otázkou je, zdali nám křupání ubližuje nebo ne. Jistý doktor Donald L. Unger si v zájmu svého výzkumu po 60 let prokřupával 2x denně klouby na své levé ruce, ale na pravé nikoliv.
Výsledkem bylo, že po uplynutí 60 let se na obou jeho rukách nenašla žádná známka osteoartrózy – degenerace kloubu. Toto tvrzení také potvrzuje několik studií, ve kterých nebyla zjištěna spojitost křupání kloubů a vzniku osteoartrózy.
Tudíž křupání kloubů přímo degeneraci kloubu nezpůsobuje.
Nicméně neustálé křupání kloubů má za následek vznik hypermobility konkrétního kloubu/kloubů, tj. zvýšené volnosti vazů okolo kloubů. A právě hypermobilita může být spojená s následným vznikem revmatických potíží, které mají tendenci rozvinout onu osteoartrózu. Dalším rizikem je vznik akutních poranění tkání – natažení nebo natržení vazů okolo kloubu nadměrnou silou.
Konkrétní zvuk při uvolnění kloubu je odvozen od konkrétního kloubu. Jiný zvuk bude mít křupnutí kloubu v prstu, jiný zvuk je při uvolnění kloubu v krční páteři a daleko hlubší a dunivější je křupnutí např. v bederní páteři.
Zvýšený počet křupání kloubů, nejen v rukách, je potvrzen u těhotných žen ve vyšším stádiu těhotenství. Zvýšená produkce hormonů u těhotné ženy má za následek postupné povolování vazů v těle, primárně v pánvi.
Je to z důvodu snazšího průchodu dítěte porodními cestami při porodu. Uvolněnější vazy ale nejsou pouze v oblasti pánve, ale v celém těle.
To má pak za následek zvýšený výskyt zvukových fenoménů při uvolňování kloubů.
- Otázka tedy zní, budete si křupat svými klouby nadále? ????
- Na závěr se můžete podívat na krátké video o křupání kloubů.
- Literatura:
HAMMOND, Claudia. Does cracking your knuckles cause arthritis?. BBC [online]. 18 September 2012 [cit. 2018-09-10]. Dostupné z: http://www.bbc.com/future/story/20120917-is-it-bad-to-crack-your-knuckles
DEWEBER, K., M. OLSZEWSKI a R. ORTOLANO. Knuckle Cracking and Hand Osteoarthritis. The Journal of the American Board of Family Medicine. 2011, 24(2), 169-174. DOI: 10.3122/jabfm.2011.02.100156. ISSN 1557-2625. Dostupné také z: http://www.jabfm.org/cgi/doi/10.3122/jabfm.2011.02.100156
HELLIWELL, Phillip. Is there any connection between hypermobility in joints and arthritis?. Arthritis Research UK [online]. Summer 2011 [cit. 2018-09-10]. Dostupné z: https://www.arthritisresearchuk.org/arthritis-information/q-and-a/living-with-arthritis/possible-causes-of-arthritis/is-there-connections-between-hypermobility-and-arthritis.aspx
POWELL, Devin. Knuckle-Cracking Gets (Ig) Nobel Prize. Live Science [online]. October 2, 2019 [cit. 2018-09-10]. Dostupné z: https://www.livescience.com/9729-knuckle-cracking-ig-nobel-prize.html
POWERS, T., G. KELSBERG a S. SAFRANEK. Clinical Inquiry: Does knuckle popping lead to arthritis?. The Journal of Family Practice [online]. 2016 [cit. 2018-09-10]. Dostupné z: https://www.mdedge.com/jfponline/article/114169/musculoskeletal-disorders/does-knuckle-popping-lead-arthritis
PROTOPAPAS, M. G. a T. C. CYMET. Joint cracking and popping: understanding noises that accompany articular release. The Journal of the American Osteopathic Association[online]. May 2002 [cit. 2018-09-10]. Dostupné z: http://jaoa.org/article.aspx?articleid=2092739
UNSWORTH, A., D. DOWNSON a V. WRIGHT. ‚Cracking joints‘. A bioengineering study of cavitation in the metacarpophalangeal joint. [online]. [cit. 2018-09-10]. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1005793/
What causes knuckles to crack? Scientists now think they know. The Guardian [online]. [cit. 2018-09-10]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/science/2018/mar/29/what-causes-knuckles-to-crack-scientists-now-think-they-know
Kouzlo lupání kloubů: proč si rádi zakřupeme?
Prolamování kloubů, až to zakřupe, je nepochybně věc zvyku. Někdo si ho nemůže odpustit minimálně jednou denně, někdo méně často, jinému zase onen pověstný zvuk vadí natolik, že vedle sebe „prokřupávače“ nemůže vystát. Zajímalo nás, v čem tkví ono kouzlo. Přináší loupnutí v kloubech snad úlevu? Co způsobuje známý zvuk? Může křupání i škodit?
Prolamování kloubů vytváří podtlak v kloubní kapalině
Když prolamujeme sepnuté ruce nebo vytahujeme jednotlivé prsty (najdeme i výtečníky, kteří si prolamují klouby krční páteře), uslyšíme najednou známé lupnutí. Dle prof. Františka Vyskočila z katedry fyziologie PřF UK za to může podtlak a následné působení hydrostatického tlaku. To zní vědecky na poměrně nevinný zlozvyk.
Kloub je obklopen tzv. synoviální tekutinou, neboli také „kloubním mazem“. Jedná se o vazkou kapalinu uvnitř kloubního pouzdra, která v kloubu působí, laicky řečeno, jako mazadlo. Snižuje zejména tření kloubních ploch. Když klouby vytahujeme nebo je výrazně ohýbáme, napínáme kloubní pouzdro, to zvětšuje svůj objem, a v kapalině se logicky vytváří podtlak.
Plyny rozpuštěné v synoviální kapalině se stávají méně rozpustné, spojí se a utvoří bublinku. Ta poté „kolabuje působením atmosférického tlaku za vzniku rázové vlny – a to je ono lupnutí,“ vysvětluje prof. Vyskočil nepříjemný zvuk.
Trvá dalších pětadvacet až třicet minut, než se plyny v synoviální kapalině opět rozptýlí, proto si s klouby „nekřupnete“ dvakrát za sebou, ale až po uplynutí tohoto času.
František Vyskočil objasňuje i možný důvod, proč mezi sebou máme nadšené „prokřupovače“. Ačkoliv se to odpůrcům tohoto zvyku nemusí zdát pravdivé, opravdu přináší chvilkové uvolnění.
„Po natažení a lupnutí se na chvíli oddálí kloubní plochy až o pár milimetrů a zvýší se rozsah pohybu hlavně u drobných kloubů ruky a prstů. První pocit po lupnutí je z toho důvodu velmi příjemný.
Přetrvává i pár minut po kavitaci, kdy se jinak dostatečně pevné kloubní pouzdro a šlachy poněkud uvolní.“ To je také důvod, proč vás chiropraktici po manipulaci s klouby nechají půl hodiny v klidu odpočívat.
Mýtus: Prolamování prstů vede k artritidě
Možná vám rodiče během vašeho dětství nejednou hrozili, že když si budete pořád křupat prsty, bude vás to bolet, budete mít artritidu jako dědeček apod. Jedná se totiž o poměrně zažitý mýtus. Všeho moc škodí, takže i příliš časté prokřupávání kloubů není zdravé, artritidu však nezpůsobuje, což bylo dokázáno mnohými vědeckými studiemi.
Asi nejbizarnější je výzkum Donalda L. Ungera, který za své pozorování získal v roce 2009 dokonce Ig Nobelovu cenu v oblasti medicíny (Ig Nobelovy ceny se udělují za projekty, které vás nejprve rozesmějí, a až poté donutí přemýšlet). Donald Unger svému výzkumu podřídil doslova celý život.
Přes šedesát let si každý den prolamoval klouby své levé ruky, na pravé ruce tak přitom nikdy záměrně neučinil. „Dívám se na své prsty a nepozoruji ani nejmenší známku artritidy,“ řekl v roce 2009 Unger a dodal, že k vědeckému výsledku by bylo samozřejmě nutné provést šetření na větší skupině.
K tomu, že prolamování kloubů nemá vliv na vznik artritidy, došli i odborníci z Mount Carmel Mercy Hospital v Detroitu. Při zkoumání tří set pacientů nepozorovali žádný velký rozdíl mezi těmi, co své klouby prokřupávali, a těmi, kteří ne. Nicméně potvrdili, že tento zlozvyk může vést k oslabení síly stisku ruky.
Není křupání jako křupání – nemusí se jednat vždy o nevinný zvuk
Prof. Vyskočil ale varuje před křupání kloubů, které má jiné příčiny.
„Někdy je praskání v kloubech u dětí projevem vývoje kostí a kloubů a přejde samo, některé změny na kloubech se zvukovými projevy jsou vrozené a dají se řešit zpevněním svalového pouzdra, cvičením a rehabilitací.
V kolenou je někdy slyšet loupavý zvuk u menisků, jsou-li trochu zdeformované. Také postupující artrózy u starších osob, přetěžované klouby a stav po úrazu se mohou hlásit kromě bolestivosti, otoků a deformací i křupáním a lupáním,“ uvedl pro Lidové noviny.
Použité zdroje: rubrika Zeptejte se vědců, Lidové noviny, 6. 2. 2013