Mnoho lidí si myslí, že v případě nemožnosti otěhotnět je “vina” na straně ženy. Ve skutečnosti je poměr mezi ženou a mužem více než vyrovnaný – ve 40% je příčina na ženské straně, v druhých 40% na mužské. Ve zbylých 20% se příčina nezjistí, nebo je problém na straně muže i ženy. Pojďme se tedy podívát na nejčastější příčiny mužské neplodnosti.
1) Špatná kvalita spermií
Jeden z nejčastějších důvodů je problém s produkcí spermií a jejich kvalita. Aby byly spermie životaschopné, musí mít správnou strukturu, tvar a také dobrý pohyb.
2) Věk a životní styl
Podobné jako u žen, i tyto dva faktory výrazně ovlivňují mužskou plodnost. Muži mají v pozdějších letech tendence vytvářet si nezdravé návyky jako je nadmíra pití alkoholu a nebo také užívání drog.
A s přibývajícím věkem se plodnost výrazně snižuje. Tyto dva faktory mají vliv na části, kde se vytvářejí nové spermie, z pohledu DNA může tedy dojít k narušení spermií, to zvyšuje riziko potratu a narození dětí se zdravotními vadami.
Co tedy preventivně dělat a jak se chovat?
Zdravá a dostatečná strava
- Ano, opět strava. Celistvá, vyvážená a bohatá na všechny živiny, vitamíny a minerály. To je základ. Tělo potřebuje kvalitní palivo, aby mohlo správně fungovat a tedy i produkovat zdravé a kvalitní spermie.
Vyhněte se akoholu a drogám
- Tyhle dvě skupiny našemu tělu nedodají vůbec nic, spíše v těle fungují jako jed. Tím pádem není nic divného, že vysoká konzumace alkolohu a užívání drog velmi snižuje kvalitu a produkci spermií.
Udržujte si optimální hmotnost
- Hmotnost je jen číslo a člověk by si z toho čísla neměl dělat velkou hlavu. To, kolik vážíme, záleží na mnoha faktorech. Ale je třeba zapojit i selský rozum a vnímat naše tělo. V případě nadváhy, kdy vysoká hmotnost pro člověka může znamenat zdravotní problémy, je třeba se na toto zaměřit a nenásilným a chytrým způsobem váhu zredukovat. Obezita vede k potížím s produkcí spermií a také vedé ke snížení libida. Určitě je dobré poradit se s nějakým vyživovým poradcem, který vás navede na správnou cestu. Ale pozor na striktní diety – ty jsou cesta maximálně do pekel, takže je třeba k tomu přistupovat s rozumem.
Snažte se eliminovat stres
- Chronický a dlouhodobý stres může výrazně a negativně ovlivnit funkci hormonů, které jsou potřebné k produkci spermií. V některých případech může sám stres vést k neplodnosti. Jestliže prožíváté stresové období, zkuste najít příčinu a na tu se zaměřit. Dělejte to, co vás baví, svěřte se blízkým s tím, co vás trápí. Pomoct může například třeba i jóga nebo meditace.
Znečištěné životní prostředí
- Některé chemické látky v ovzduší mohou v mužském těle vyvolat produkci ženských hormonů, což může vést ke snížené produkci spermií. Jsou to například pesticidy, herbicidy a další, mohou také ovlivnit schopnost spermií vázat se na vajíčko během oplodnění. Toto bohužel nelze tak jednoduše změnit, ale výlety do přírody, na čistý vzduch, nebo do lesa mohou alespoň trochu pomoci.
Teplota v oblasti šourku
- Aby se sperma správně vyvinulo, musí být v prostředí, které má o několik stupňů méně, než je běžná tělesná teplota, proto jsou varlata umístěna v šourku tzv. “mimo tělo”. Trávení nadměrného času v horké vaně, nošení těsného spodního prádla a další činnosti, které zvyšují teplotu v oblasti šourku, mohou snížit produkci spermií.
3) Genetické faktory
Genetika má vliv na hodně věcí – platí to i pro kvalitu a produkci spermií. Nemusí se nutně jednat o neplodnost, ale spíše o početí dítěte s určitou genetickou vadou.
4) Zdravotní problémy
Zdravotní faktory přímo nezpůsobují mužskou neplodnost, ale jejich přítomnost zvyšuje riziko neplodnosti. Mezi tyto faktory patří například: problémy s ejakulací, infekce, nádory, prodělané operace, radiační léčba, některé léky, hormonální nerovnováha.
Prevence a náprava?
Stanovení správné diagnózy mužské neplodnosti je pro výběr vhodné léčby zásadní.
Lékaři se nejdříve budou dotazovat na sexualní a lékařskou historii jedince, poté bude odebrán vzorek spermatu a v laboratoři jeho následná analýza.
Jakmile je diagnostikována příčina, může začít léčba – například pomocí léků může být napravena hormonální nerovnováha či problémy s ejakulací a chirurgicky ohou být napraveny strukturální problémy.
Další z možností je nitroděložní inseminace (IUI), nebo umělé oplodnění (IVF) a nebo také využít možnost darovaného spermatu na některé specializované klinice.
Příčiny mužské neplodnosti častokrát souvisí s těmi ženskými. Je tedy skvělé, když je pár na stejné vlně, co se týče těch základních kamenů, jako je strava, životní styl a způsob myšlení. Mít vedle sebe někoho, kdo je váš parťák a partner v jednom.
Zdroje: https://fertilitynj.com/infertility/male-infertility/ https://www.gennet.cz/priciny-muzske-neplodnosti
Neplodnost u muže
Hypotalamický systém, který řídí činnost pohlavních žláz, je ovlivňován řadou metabolických, hormonálních a nervových vlivů. Vliv na rozvoj a udržení rozmnožovacích schopností mají stres, podvýživa, socio-ekonomické problémy, emoční deprivace a některé léky.
Životní styl
Kouření cigaret má mírný, ale prokazatelně negativní efekt na spermatogenezi a může přispívat k neplodnosti z jiných příčin, např. u varikokély. Působení alkoholu na spermatogenezi je nejisté, ale abusus alkoholu způsobuje omezení plodnosti.
Drogy jako marihuana, kokain nebo anabolické steroidy mohou ovlivňovat počet spermií.
Efekt marihuany je dobře znám, dlouholetí kuřáci marihuany mají nižší hladiny testosteronu a produkují méně spermií, které se méně pohybují a často mají atypický tvar.
Podobně působí zneužívání kokainu, poškozuje produkci testosteronu i spermií a snižuje libido. Anabolické steroidy mohou vyvolat výrazné snížení tvorby spermií, efekt, který v tomto případě může být trvalý.
Nadměrná obliba saunování nebo horkých koupelí poškozuje tvorbu spermií, protože varlata ke své činnosti potřebují teplotu asi o 1°C nižší, než je teplota tělesná. Zvýšená teplota, která provází virové infekce může také způsobit snížení tvorby spermií, které je obvykle přechodné.
Lubrikanty
Řada výrobků, používaných jako lubrikans během pohlavního styku, může poškozovat spermie na kvalitě. O výběru vhodného lubrikantu pro styk v době, kdy se snažíte otěhotnět, se poraďte se svým lékařem.
Léky
Řada léků může ovlivňovat počet spermií a libido u muže: patří sem i některá běžná léčiva, používaná k léčbě vysokého tlaku nebo žaludeční vředové choroby.
V podstatě je poměrně málo známo o vlivu některých obecně užívaných léků na plodnost. Až do nedávné doby nebyl tento vliv při uvádění nových léků na trh zkoumán.
Zhoršená kvalita semene byla u léků zjišťována náhodně. Některé léky, určené k léčbě střevních zánětů, mohou drasticky snížit kvalitu semene.
Při podávání po omezenou dobu je tento efekt zvratný, ale při dlouhodobém podávání mohou být spermatozoa poškozena trvale.
Anabolické steroidy, někdy zneužívané atlety nebo kulturisty mají mohutný dopad na reprodukční funkce, způsobují azoospermii nebo oligospermii.
Velká řada cytotoxických léků, které se podávají v léčbě nádorů nebo autoimunních onemocnění, mají velký potenciál poškodit spermatogenezu.
Tyto látky zabíjejí ty buňky, které se v organismu rychle dělí; to jsou buňky nádorové, ale bohužel i buňky kostní dřeně, střevní sliznice a také buňky semenotvorných kanálků.
Ve vaječnících na rozdíl od varlat již buněčné dělení neprobíhá, proto efekt těchto léků postihuje mnohem více muže než ženy.
Mužská neplodnost: příznaky, léčba (sterilita)
Plodnost je termín, který se definuje jako schopnost počít dítě.
U žen se k schopnosti počít dítě přidává také schopnost jej porodit.
Plodnost u mužů se během celého 20 i 21. století snižuje. Přesné
příčiny zatím nejsou známy, ale uvažuje se především o vlivu celé
palety nejrůznějších chemických látek, které se dostávají do potravy,
vody apod.
Další definicí mužské neplodnosti je neschopnost muže
oplodnit ženu v jejích nejplodnějších dnech menstruačního cyklu, která
trvá déle než rok.
Rizikové faktory mužské neplodnosti
Rizikových faktorů byla determinována celá řada. Jak už bylo řečeno
výše, za neplodnost může celá řada chemických látek.
Příkladem mohou být chlorované bifenyly, dále je to
alkohol (zvláště v nadměrném množství) prvek olovo.
V podezření jsou i některé léky ( na potenci apod.).
Další skupinou faktorů tvoří vlivy, které vedou
k zahřívání varlat.
Pro správný vývin a růst spermií
je totiž důležitá teplota poněkud menší než teplota lidského těla
(optimální je teplota okolo 32°C namísto 36,5° C v těle).
Muži, kteří
nosí těsné spodní prádlo, které varlata zahřívá, jsou prokazatelně
méně plodní. Muži, kteří pracují na klíně s přenosnými počítači,
a také muži, kteří mají sedavé zaměstnání (velice jsou ohroženi
řidici).
Neplodnost mohou způsobit také záněty varlat (např.
virem příušnic) apod. Všechny faktory, které mohou způsobit neplodnost,
jsou rozděleny na tři základní skupiny.
Prevence mužské neplodnosti
Zásadní je dodržování celkového zdravého životního
stylu: vyhýbat se kouření, alkoholu, drogám, dodržovat zásady
bezpečného sexu. Strava bohatá na vitamíny (vitamin C, kyselinu listovou,
B12) a prvky jako zinek apod. Dostatek pohybu, vhodné spodní
prádlo apod.
Příčiny neplodnosti u mužů
Příčiny neplodnosti u mužů můžeme rozdělit podle místa lokalizace
příčiny neplodnosti na tři typy
Pretestikulární příčiny
To jsou takové, kdy první příčina je nedostatečný vývoj mužských
pohlavních žláz- varlat – hypogonadismus. Ten může být
způsoben celou řadou důvodů – genetické odchylky – např.
Klinefelterův syndrom, který je způsoben nadbytečným X chomonozomem (
pohlavní gen) v karyotypu buněk muže.
Za fyziologického stavu má muž
jeden X chromozom a jeden Y chromozom , pokud má X chromozomů víc, způsobuje
to neplodnost.
Dalšími příčinami mohou být, jak už bylo řečeno,
chemikálie, těsný oděv, jízda na kole, na koni apod.
Testikulární příčiny
zásadní příčina je nekvalitní ejakulát z hlediska
počtu životaschopných a pohyblivých spermií. Spermie mohou mít špatný
tvar, složení apod., pak hovoříme o teratospermii. Nedostatek
spermií pak označujeme jako oligospermie. Úplná absence spermií
v ejakulátu je nazývána azoospermie.
Dalších příčin můžeme jmenovat celou řadu: maligní
nádory ( např. seminomy), varikokéla, hydrokéla, infekce spalničkami,
malarií, selhání z nejasné příčiny.
Posttestikulární příčiny
V těchto případech je funkce varlat normální, ovšem spermie se
nedostanou ven z těla –např. neprůchodnost chámovodů apod.
K těmto příčinám řadíme obstrukci chámovodů, jejich úplnou
absenci, záněty prostaty, chybné vyústění močové trubice,
impotence apod.
Kvalita ejakulátu
Ejakulát či semeno je tekutina, která se při ejakulaci uvolňuje do
pochvy sexuální partnerky. Tato tekutina je složena ze spermií, dále
z tekutiny, která je tvořena v semenných váčcích, v prostatě,
Cowperových žlázách a také v žlázkách močové trubice.
Množství ejakulátu se po několika dnech sexuální abstinence pohybuje
okolo 2,5- 3,5 ml. Ejakulát obsahuje celou řadu složek, jsou to: cukr
fruktóza ( 1,5-6,5 mg/ml), dále fosforylcholin, ergothionein, kyselinu
askorbovou, flaviny, prostaglandiny, zinek, kyselou fosfatázu,
fibrinolyzin, atd.
Velice záleží na množství živých a pohyblivých spermií. Množství
kvalitních spermií se neustále zmenšuje. Uvádí se, že průměrný
ejakulát obsahuje 100 000 000 spermií, přičemž je zde méně než 20%
abnormálních forem.50% mužů, kteří mají 20-40 000 000 spermií
v ejakulátu, jsou neplodní. Pokud množství spermií klesne pod 20 000 000
, pak jsou neplodní prakticky všichni.
Pro zajímavost lze říci, že se spermie pohybují v ženském pohlavním
traktu rychlostí 3mm/ min. Za půl až hodinu dosahují vejcovodů, kde
normálně dochází k oplodnění.
Genetika
Určitá skupina mužů je neplodná z důvodů chromozomálních
abnormalit. Pro jejich osvětlení je nutné se zmínit o základních
genetických aspektech pohlaví.
Člověk disponuje 23 páry chromozómů, z nichž
22 párů jsou tzv. autozomy a 1 pár je tvořen gonozómy ( pohlavní
chromozómy). U člověka jsou pohlavní hormony označovány jako
X a Y. Určovaní pohlaví se může dít
cestou genovou (např.
kvasinky), chromozomální (člověk, ptáci, motýli) a
negenetickými vlivy (teplota, při které zrají vajíčka), jak to vidíme
např. u krokodýlů. Přítomnost dvou pohlavních chromozómů X značí, že
se bude jednat geneticky o ženu.
Kombinace pohlavních chromozómů XY
svědčí pro genetické pohlaví mužské.
Člověk pak tvoří gamety (pohlavní buňky, které mají
přesnou polovinu chromozómů, mají tedy 23 chromozómů, z nichž jeden
tvoří X nebo Y chromozom). Žena je homogametické pohlaví, tzn.
že tvoří
stejný typ gamet (žena tvoří pohlavní buňky pouze s přítomností
pohlavního chromozómu X, neboť chromozóm Y nemá).
Muž je pak
hetegogametické pohlaví, neboť produkuje gamety jak s X, tak s Y
chromozómem.
Při splynutí gamet vzniká diploidní zygota (už má
46 chromozómů). Pokud má kombinaci XX, pak je to žena, pokud XY, pak se
jedná o muže. Jeden X chromozóm je zcela nezbytný pro život (obsahuje
důležité geny), ovšem u ženy by se tvořilo dvakrát více genových
produktů (dvojnásobná genová dóze), což by způsobovalo značné problémy
pro chod buněk.
Proto dochází u žen k tzv. lyonizaci, tedy inaktivaci jednoho X
pohlavního chromozómu. Tento inaktivovaný chromozóm pak můžeme nalézt
jako Barrovo tělísko, kondenzovaný útvar, obvykle v blízkosti jádra.
Na základě pohlavních genů a jejich produktů se začíná diferencovat
pohlaví i morfologicky. Obecně lze říci, že do 6 týdne prenatálního
života jsou zárodky pohlavních žláz, které se vytvářejí v tzv.
genitální rýze v blízkosti ledvin ( jejich zárodku samozřejmě), naprosto
identické a nedají se navzájem od sebe odlišit. Zárodek budoucí pohlavní
žlázy má svou kůru a dřeň.
U genetického muže se v 7. a 8. týdnu vytváří z dřeně varle,
kůra se pomalu ztrácí. Pro další vývoj je důležitý vznik dvou typů
buněčných populací: buňky Sertoliho a buňky Leydigovy.
Sertoliho buňky
začínají produkovat Müllerovu inhibiční látku ( zkratka MIS), která je
důležitá pro odstraňovaní Müllerova vývodu ( zárodek ženských
pohlavních cest).
Leydigovy buňky produkují testosteron,
mužský pohlavní hormon.
Celá skupina příčin neplodnosti je způsobena chromozomálními
abnormalitami, které buď skončí smrtí jedince či ho poškozují ve smyslu
jeho morfologie a funkce tělesných orgánů, ale také může produkovat
vadné pohlavní buňky, které nejsou životaschopné či oplodnění
schopné.
Jedním z mechanismů chromozomálních abnormalit je proces
non-disjunkce. Tento jev značí nerovnoměrné rozložení
genetické informace při buněčném dělení.
Předtím, že se buňka
rozdělí na dvě buňky dceřiné ( jev zvaný cytokinéze), musí dojít ke
vzniku dvou jader, aby došlo k rovnoměrnému rozdělení genetické
informace.
Běžně se jádro dělí v procesu zvaném mitóza ( má
několik fází, v jedné z nich dojde k zdvojení genetické informace,
takže má buňka v určitém okamžiku namísto 2n 4n – místo dvou sad
chromozómů 4 sady chromozómů).
Výsledkem mitózy je pak vznik dvou jader, z nichž každé má dvě sady-
2n, což je naprosto fyziologický děj. To platí pro tělesné buňky.
K produkci pohlavních buněk- gamet je však potřeba systém složitější,
neboť zde platí, že každá gameta má pouze jednu sadu chromozómů.
Spermie
má 23 chromozómů, vajíčko má také 23 chromozómů, takže při jejich
spojení vzniká zygota, která má 46 chromozomů – opět
fyziologický stav.
Takže je zapotřebí, aby z 2n buňky vznikly buňky n ( haploidní
buňky), to se děje pomocí děje zvaného meióza. V podstatě
můžeme říci, že meióza představuje dvě mitotická dělení za sebou.
Takže z 2n buňky vznikají 2×2n dceřiné buňky ( první mitóza), a
z těch 2×2n pak 4×n ( spermie). Vajíčko část sad vylučuje jako tzv.
pólová tělíska, takže vajíčko vzniká jen jedno, ale u muže vznikají
4 spermie.
Konečně se můžeme dostat k problému non-disjunkce, která značí, že
chromozómy se špatně rozdělí do dceřiných buněk, takže
se mohou tvořit buňky, kde je pohlavních chromozómů více, a u některých
buněk nebude žádný. Oba tyto mechanismy mohou způsobit neplodnost.
U muže se popisuje tzv. dysgeneze semenotvorných kanálků –
Klinefelterův syndrom. Tento syndrom vzniká u mužů,
kteří mají o jeden pohlavní chromozóm více, než je potřeba: mají XXY.
To se projevuje jednak mentální retardací, odlišnou morfologií těla, a
také vadnou stavbou semenotvorných kanálků, takže je muž neplodný.
Ale existuje celá řada syndromů, kdy dochází k abnormalitám, a to
nejen pohlavních chromozómů.
Příkladem je známý syndrom trisomie
21 ( Downův syndrom), kdy u postiženého člověka nacházíme tři
chromozómy 21 namísto dvou, jak je obvyklé.
Muži s Downovým syndromem,
kromě charakteristických znaků jako mentální retardace, opičí rýha na
prstech rukou, epikanty na očních víčkách, malformace srdce, velké riziko
Alzheimerovy choroby atd. jsou neplodní.
Dalším syndromem je syndrom ciliární dysgeneze, který se označuje také
jako Kartagenerův syndrom. Tento syndrom se vyznačuje vadnou
stavbou bičíku spermie, kde chybí charakteristický protein – dynein,
který umožňuje spermii potřebný pohyb.
Prolaktinom
Prolaktinom je jednou z možných příčin vzniku neplodnosti
jak u muže, tak u ženy. Neplodnost zde vzniká jako důsledek hormonální
nerovnováhy, která vznikne při přítomnosti prolaktinomu.
Prolaktinom můžeme charakterizovat jako adenom hypofýzy (
adenom je v zásadě benigní nádor, který vzniká v hypofýze- podvěsek
mozkový, který produkuje a skladuje velmi důležité řídící hormony,
které ovlivňují tvorbu hormonů na periferii ( žlázy s vnitřní
sekrecí). Hypofýza je druhé nejvyšší centrum, co se týče hormonální
regulace. Nejvyšší postavení má hypotalamus.
Nádor je hormonálně aktivní, tzn. že produkuje velké množství hormonu
prolaktinu.
Tato produkce jde mimo zpětnovazebný regulační
mechanismus, který je jinak velmi dobře schopný zamezit výkyvu ve smyslu
změny koncentrací hormonů. Velmi důležitým příznakem, avšak zdaleka ne
konstantním, je tzv.
galaktorea – což je produkce mléka prsní
žlázou u žen mimo období kojení nebo produkce u mužů, což je ale
vzácné.
Prolaktin snižuje hladinu gonadoliberinu, což je jeden z řídících
hormonů. Výsledkem je hypogonadismus ( viz výše), který se u žen
projevuje poruchami menstruačního cyklu až jeho vymizením. U mužů se
projevuje sníženým libidem, poruchami erekce až impotencí, a hlavně
neplodností.
Dále hovoříme o tzv. pseudoprolaktinomu, kdy vzniká
adenom hypofýzy, ale ten neprodukuje prolaktin, avšak produkuje jiný hormon,
který opět naruší hormonální nerovnováhu, například nedostatkem
dopaminu, který přirozeně tlumí sekreci prolaktinomu.
Léčba mužské neplodnosti
Je poněkud svízelná, záleží na správné diagnóze příčiny vzniku
neplodnosti. V případě posttestikulárních stavů může být
chirurgická korekce.
V případě nekvalitního ejakulátu je léčba velice obtížná.
Nepřítomnost spermií může být léčena aplikací hormonů
(HCG, FSH).
Pro neplodné páry se nabízí možnost umělého
oplodnění.
O mužské
neplodnosti najdete informace i na eMimino.cz
Další názvy: sterilita, sterilita u mužů, azoospermie, oligospermie, hypogonadismus
Neplodnost muže | GENNET Praha, Liberec
Muži se stejně jako ženy podílí na zvyšujícím se počtu párů, které mají problémy s přirozeným početím.
Za účelem zjištění stavu mužské plodnosti jsou prováděna vyšetření v rámci komplexní péče o reprodukční zdraví páru. Příčiny neplodnosti u mužů můžeme rozdělit na základní tři typy.
Jedná se o pretestikulární, testikulární a posttestikulární příčiny. Dále je mužská plodnost ovlivňována s genetickými a imunologickými faktory.
Pretestikulární příčiny
Jde se o stav, kdy je neplodnost způsobena nedostatečným vývojem mužských pohlavních žláz – varlat. Ten bývá způsoben celou řadou důvodů, jako jsou například genetické odchylky, těsný oděv, jízda na kole, na koni apod.
Testikulární příčiny
V těchto případech, je příčinou neplodnosti nekvalitní ejakulát z hlediska počtu životaschopných a pohyblivých spermií. Spermie mohou mít špatný tvar, složení apod., pak hovoříme o teratospermii. Nedostatek spermií pak označujeme jako oligospermie. Úplná absence spermií v ejakulátu je nazývána azoospermie.
Faktorů, které mohou ovlivňovat kvalitu ejakulátu je celá řada. Může se jednat například o prodělanou infekci spalničkami, malárií, nádory varlat, a další onemocnění.
Posttestikulární příčiny
U mužů s posttestikulární příčinou je funkce varlat normální, ale spermie se nedostanou z těla ven. Toto může být způsobeno například neprůchodností chámovodů, absencí chámovodů, záněty prostaty, chybným vyústěním močové trubice, impotence apod.
Genetický faktor
Tento problém se týká žen i mužů, kteří sami mají nebo jsou přenašeči některé genetické vady.
Často se nemusí jednat o neschopnost otěhotnět přirozenou cestou, ale mimotělní oplodnění je v těchto případech doporučováno pro vyloučení možnosti početí dítěte s genetickou vadou.
Za účelem odhalení možného přenašečství chromozomálních vad nabízíme možnost testování genetické kompatibility páru CarrierTest.
Imunologický faktor
Imunologicky způsobená neplodnost může postihovat jak ženy, tak muže. V důsledků určitých imunologických problémů může docházet k útoku imunitních systému proti spermiím nebo proti tkáním vajíčka. Páry s imunologickými problémy pak často řeší problém se samotným početím nebo s častým potrácením.
Dle výsledků jednotlivých vyšetření může lékař doporučit další diagnostické vyšetření jako například imunologické či genetické vyšetření, vyšetření andrologem, sexuologem či jiným specialistou.
Tato diagnostika je dále doporučována za účelem odhalení a následné léčby příčiny neplodnosti.
Proč se párům nedaří otěhotnět? Příčiny jsou na obou stranách
Čekání na miminko bývá psychicky náročné pro ženu i pro muže • Autor: iStock
Proč se některé páry marně snaží o dítě? „Příčiny neúspěšné snahy o těhotenství jsou skutečně v současné době z poloviny na straně muže a z poloviny na straně ženy,“ potvrzuje statistické údaje MUDr. Vladimír Kubíček, primář Centra andrologické péče Androcare. Vyvrací tak dlouho přežívaný (a přežitý) mýtus, že „vina“ neplodnosti bývá zpravidla a především na straně ženy.
Mužská hrdost si jen těžce připouští, že by muž mohl mít na tomto problému lví podíl. „Neplodnosti mužů je naštěstí často možné předcházet, stejně jako je tomu u jiných onemocnění.
Proto je velmi důležitá intenzivní snaha o pochopení konkrétní příčiny mužské neplodnosti v daném páru. Cílem lékaře, specialisty na poruchy mužské plodnosti, není jenom získat spermie pro umělé oplodnění.
Měl by především zlepšit schopnost daného muže mít děti, a umožnit tak partnerům otěhotnění.
To vše s využitím méně zatěžujících léčebných postupů, než je asistovaná reprodukce, která neřeší příčiny potíží. Lékař musí také dbát na pečlivou diagnostiku základních onemocnění, rizikových pro celkový zdravotní stav muže, tedy vidět celou situaci komplexně a v souvislostech,“ podotýká MUDr. Kubíček.
Diagnostika neplodnosti
Před rozhodnutím o formě a rozsahu léčby neplodnosti je v každém případě třeba provést odpovídající diagnostiku.
„Jde především o analýzu spermatu, vyšetření hormonální a klinické, vysokofrekvenční ultrasonografii mužských pohlavních orgánů, dopplerovské vyšetření cév varlat a infračervenou termografii varlat.
Vyšetření jsou naštěstí zcela nebolestivá a nezatěžují organismus,“ uklidňuje pacienty primář Kubíček.
„Při zkoumání mužské neplodnosti je také nutné aktivně pátrat po příčinách v budoucnu potenciálně nebezpečných stavů. Je známo, že výskyt rakovinového nádoru varlat ze zárodečných buněk je téměř třikrát vyšší u mužů s poruchou plodnosti do 10 let od diagnózy neplodnosti než u mužů s normální plodností.“
Nejčastější příčiny mužské neplodnosti
Problém s plodností u mužů nastává z různých příčin. Patří mezi ně poruchy tvorby či transportu spermií, poruchy sexuálních funkcí anebo je na vině kombinace poruch.
Nejčastější příčinou mužské neplodnosti je varikokéla, postižení žil varlat srovnatelné s křečovými žilami na nohou.
Porucha výživy tkáně varlete a porucha funkcí varlat je u včas diagnostikované a léčené varikokély preventabilní, tedy je možné jí předejít.
„Dnes již víme, že léčba vycházející z nálezu konkrétního muže s poruchou plodnosti může mít stejný či lepší efekt než asistovaná reprodukce, a to zcela bez zátěže jeho partnerky,“ zmiňuje důležitý fakt MUDr. Kubíček.
Pro „odstranění“ varikokély (poruchy prokrvení varlat) se používá mikrochirurgická operace, která zatíží pacienta jen minimálně a patří do skupiny restituční terapie, jež se snaží obnovit tvorbu vlastních hormonů a zlepšit tvorbu spermií při potížích s plodností. Dolní hranice pro „normální“ koncentraci spermií je 15 milionů na mililitr. Může být v nepořádku samotná tvorba spermií (malý počet), jejich nedostatečná pohyblivost nebo mohou nést poškozenou genetickou informaci.
Rady pro muže s poruchou tvorby spermií
- nezvedejte nadměrně těžká břemena
- nezatěžujte břišní svalstvo
- hýbejte se (běh, chůze, plavání apod.), ideálně 10 000 kroků denně
- pokud máte kila navíc, zhubněte
- nenoste těsně obepínající slipy a nedopřávejte si horké koupele
- doporučená je ejakulace obden či denně, souvisí to i s prevencí karcinomu prostaty
Hra o budoucí zdraví
„Při péči o celkový zdravotní stav infertilních mužů, tedy mužů, kteří mají problémy s plodností, je důležité hledisko prediktivní, proaktivní medicíny (prevence). Muži s poruchou funkcí varlat mají změny spermiogeneze téměř vždy provázené nedostatečnou tvorbou testosteronu. Nízká hladina testosteronu je velmi významným rizikovým faktorem kardiovaskulárních onemocnění.
V mladším věku je často provázena obezitou, ve středním věku vysokým tlakem, poruchou metabolismu tuků a poruchami erekce, ve vyšším věku navíc ještě řídnutím kostí – osteoporózou, poruchami paměťových a rozpoznávacích funkcí mozku a úbytkem svalové hmoty,“ upozorňuje lékař a dodává: „Diagnostika a léčba příčin nedostatečné funkce varlat se tedy netýká jen tvorby spermií. Má velký význam pro nemocnost a očekávanou délku života daného muže!“
Máme špatné vyhlídky?
Jaký je tedy osud plodnosti mužů i párů v našem západním světě do budoucna? „Pokud bude alespoň část mužů euroatlantické civilizace respektovat fyziologické možnosti mužského organismu a bude se věnovat prevenci postižení pohlavních orgánů, je prognóza dobrá,“ podotýká optimisticky Vladimír Kubíček.
Vše, co potřebuješ vědět o spermiogramu
Kdy je vhodné podstoupit vyšetření spermiogramu?
Vyšetření ejakulátu je jistě vhodné podstoupit v případě, když během 12 měsíců pravidelného nechráněného pohlavního styku nedojde k úspěšnému početí. Takto také zní, dle WHO, definice pro neplodnost, přičemž toto kritérium v současné době splňuje přibližně 20 % párů v produktivním věku.
Pokud muž dítě zatím neplánuje, měl by jít na vyšetření preventivně?
Preventivní stanovení spermiogramu je jistě vhodné pro každého muže, který alespoň částečně tuší, že někdy v budoucnu bude chtít mít potomka.
Informace o stavu vlastního ejakulátu je užitečná, ať už pro případný klid, že je vše v pořádku, tak pro možný záchyt případů, kdy spermiogram zcela v pořádku není, ale například jen díky režimovým a výživovým doporučením se s tím ještě něco dá dělat.
Stejně tak je možné zachytit případy, kdy by třeba ani pětiletý pravidelný nechráněný pohlavní styk ke zplození dítěte nevedl a pacient díky této informaci nemusí v budoucnu ztrácet čas svůj i své partnerky pokusy o její spontánní koncepci a rovnou může podstoupit odbornou léčbu u androloga, kdy v krajním případě mohou být pacientovi spermie získány invazivním chirurgickým zákrokem přímo z varlete či nadvarlete.
Jaké faktory mohou ovlivnit kvalitu spermiogramu?
Mužský faktor se v současné době podílí na neplodnosti párů přibližně v 50 % případů a příčin mužské neplodnosti je celá řada.
Počínaje nesestoupenými varlaty, přes hormonální poruchy, varikokélu (rozšíření žil v šourku), obezitu, obstrukci chámovodů zapříčiněnou prodělanými záněty či úrazy, po prodělanou onkologickou léčbu cytostatiky.
K negativně ovlivňujícím faktorům dále patří kouření, užívání alkoholu a jiných drog či například také tzv. sedavé zaměstnání.
Jaké další vyšetření se doporučuje k určení příčiny neplodnosti u mužů?
Pro určení plodnosti muže je spermiogram víceméně dostačujícím vyšetřením.
V některých případech, zejména v rodinách s genetickým nosičstvím některých vzácných chorob je vhodné pacienta vyšetřit klinickým genetikem.
Obecně lze však říci, že při jakémkoli patologickém stavu zjištěném díky spermiogramu je vždy zapotřebí navštívit urologa, resp. androloga, který určí další postup léčby.
Jaké jsou možnosti léčby?
Vždy záleží na konkrétním problému daného pacienta. Pouhými režimovými a výživovými doporučeními, změnou životosprávy, můžeme zlepšit např.
lehkou oligozoospermii (snížená koncentrace spermií), kdy má pacient stále šanci na úspěšné spontánní početí své partnerky.
Oproti tomu u azoospermie, tedy v případě, kdy v ejakulátu nejsou přítomny spermie žádné, je cílem zisk alespoň malého počtu spermií pro následné použití v rámci IVF a bývá tak dosaženo zejména pomocí chirurgického zákroku z nadvarlete (MESA) či z testikulární tkáně (TESE).
Možnosti léčby mužské neplodnosti jsou tedy velmi rozmanité – od změny životosprávy, přes hormonální léčbu, po chirurgické zákroky. Důležité však je, že v současné době dokážeme již téměř všechny případy mužské neplodnosti řešit některou z metod asistované reprodukce.
Jaká je vhodná prevence?
Ideální prevencí pro dobrý spermiogram je vést tzv. zdravý životní styl. Známe to jistě všichni.
Více pohybu (spermie pro svůj vývoj potřebují o několik stupňů méně, než je teplota lidského těla, takže zahřívání varlat v úzkých džínách s počítačem na klíně či na vyhřívaném sedadle automobilu spermiím rozhodně neprospívá), méně stresu (zvýšená hladina hormonu prolaktinu, způsobená stresem, negativně ovlivňuje tvorbu spermií i mužské libido), pestrá středomořská dieta, nekouřit, neužívat drogy (např. alkohol ovlivňuje spermatogenezi svým účinkem na tvorbu testosteronu).
V posledních letech dochází k výraznému zhoršování spermiogramu a hranice plodnosti. Jaké jsou podle Vás příčiny?
Příčiny tohoto stavu lze velmi dobře najít v mé předcházející odpovědi, kdy mnoho mužů výše popisovaným životním stylem nežije, ba naopak.
Pokud má muž spermiogram v pořádku může darovat sperma? Jaká jsou další kritéria darování spermatu?
Potenciálního dárce spermií je kromě spermiogramu nutné vyšetřit také na pohlavně přenosné nemoci (hepatitis B a C, HIV, syfilis a chlamydie) – vždy s negativním výsledkem, a stanovit jeho krevní skupinu a Rh faktor.
Podmínkou je také věk 18-40 let.
Dále je nutné provést některá genetická vyšetření (zejména jde o vyšetření chromozomů a také vyloučení případného přenašečství některých geneticky podmíněných chorob jako je cystická fibróza, spinální muskulární atrofie a nesyndromová hluchota s mutací v genu GJB2) a poté ještě následuje konzultace s klinickým genetikem.
Když je vše v pořádku, může zájemce o darování své spermie začít darovat. Darované spermie jsou zamrazeny a po dobu nejméně 180 dní skladovány v karanténě. Po uplynutí této doby je dárce spermií znovu otestován na pohlavně přenosné nemoci a pokud je výsledek negativní jsou spermie definitivně propuštěny pro darování.
Článek vznikl ve spolupráci se společností Pronatal, partnerem naší kampaně Sahám si na ně každý měsíc – #prsakoule.
Co ovlivňuje mužskou plodnost?
K nejdůležitějším vyšetřením, kterými se plodnost u mužů posuzuje, patří zhodnocení spermiogramu. „Přibližně polovina mužů má spermiogram normální. U druhé poloviny nacházíme odchylku od normy.
Závažnější porucha se vyskytuje v 15 až 20 % případů a nejzávažnější porucha, tzv. azoospermie neboli nepřítomnost spermií, v 5 až 7 %. Obecně platí, že úspěšnost léčby mužské neplodnosti nepříznivě ovlivňuje vyšší věk partnerky,“ vysvětluje MUDr.
Martina Novotná, reprodukční endokrinoložka z Institutu reprodukční medicíny UNICA.
„Velmi významné je, pokud je opakovaně zjištěno méně než 5 miliónů spermií v 1 ml ejakulátu. Tak těžké poruchy tvorby spermií bývají často spojené s genetickými poruchami – ať na úrovni chromozomů, kdy může jeden chromozom chybět nebo naopak přebývat, nebo na úrovni molekulárně genetické, kdy může např.
chybět miniaturní kousek chromozomu. I těmto mužům už dnes umíme pomoci, ovšem za cenu zvýšeného rizika genetické abnormality u potomstva.
O těchto skutečnostech musí být daný pár důkladně informován a v některých případech je odůvodněná i preimplantační genetická diagnostika, tedy vyšetření embrya před jeho transferem do dělohy,“ dodává MUDr. Novotná.
Podle jejího kolegy MUDr. Ondřeje Matěny ovlivňují mužskou plodnost kromě genetické predispozice i vrozené nemoci.
„Tím mám na mysli později sestouplá varlata nebo operační výkon na varlatech, který často probíhá v dětství a tito pánové o něm ani nemusejí vědět. Potíže mohou způsobovat i různé úrazy a záněty.
“ Může jít například o příušnice, případně jakýkoliv jiný zánět, který aktivuje imunitní odpověď těla na tkáň varlat.
Na vině je i špatný životní styl. „Nošení úzkých kalhot, mobilní telefony po kapsách a notebooky položené na stehnech považuji za rizikové faktory, protože pro správné zrání spermií je potřebná nižší teplota, než je běžná teplota těla.
Také kouření a stres škodí,“ podotýká MVDr. Jaroslava Šebestová, Ph.D., androložka institutu UNICA. Spermiím škodí i další faktory, podle MUDr. Matěny jsou však hůře detekovatelné.
„Zdaleka ne vše je muž schopen ovlivnit – například záření, výskyt plastů v prostředí, výskyt hormonálních látek…
Ovlivnit může třeba kouření, ale ani když s ním zcela přestane, nemůžeme předpokládat, že musí dojít k zásadnímu zlepšení spermiogramu. Zásadní vliv mají, jak již bylo zmíněno, genetické vlohy,“ vysvětluje MUDr. Matěna.
Muži mají tu výhodu, že s početím potomka nemusejí až tolik chvátat. Sice i u nich lékaři s rostoucím věkem pozorují jisté změny ve spermiogramu, ale pokles kvality není tak dramatický jako u žen. „Proces tvorby spermií trvá 8 až 10 týdnů.
Nejstarší spermie jsou tedy zhruba dva až tři měsíce staré a jsou ovlivněny událostmi, které proběhly v tomto období – například užíváním antibiotik nebo infekcí pohlavních či močových cest.
Po úpravě stavu opět dochází k získání normálních výsledků,“ konstatuje lékař z institutu UNICA. „Platí, že pokud měl člověk dobrý spermiogram už jako mladý, vydrží mu víceméně dobrý až do vysokého věku.
Muž, který měl ve dvaceti třeba 100 milionů spermií, jich ve čtyřiceti bude mít klidně ještě 80 milionů. Sice bude mít také větší podíl spermií nepohyblivých, ale pořád ještě může mít vlastní děti,“ doplňuje androložka.
Další výhodou je, že k oplodnění vajíčka dnes stačí jediná spermie, kterou odborníci umějí vybrat i ze špatného vzorku spermatu. „I pokud má muž méně než 2 miliony spermií na mililitr, tak to na umělé oplodnění stačí,“ souhlasí androložka. Nejnovější metodou výběru zdravé spermie je metoda MACS neboli magnetická selekce spermií.
„Princip metody spočívá v tom, že spermie, které se chystají vstoupit do apoptózy (lidově řečeno spáchat buněčnou sebevraždu), ale vypadají morfologicky v pořádku, mají na svém povrchu přítomen antigen, který při metodě MACS reaguje s druhým antigenem nesoucím na sobě magnetickou kuličku.
Takto označené spermie tedy ze vzorku vysbíráme, až v něm zbydou jen pěkné pohyblivé spermie, ze kterých se pak vybírá ta nejlepší,“ vysvětluje androložka MVDr. Jaroslava Šebestová, Ph.D.
Pomocí metody ICSI se tato spermie následně aplikuje injekcí přímo do vajíčka, vznikne embryo a po pěti dnech monitorování, pokud se embryo správně vyvíjí, jej lékaři přenesou do matčiny dělohy.
Za posledních pětadvacet let se také výrazně snížila norma pro hodnocení spermií. Zatímco v roce 1990 byl za normozoospermika (teda z hlediska počtu spermií za zdravého) považován muž se 40 miliony spermií v jednom mililitru ejakulátu, v roce 2000 byla norma snížena na 20 milionů a v roce 2010 dokonce na 15 milionů spermií na mililitr.
Pokud chce muž zjistit, jak je na tom s plodností, může i bez žádanky navštívit kliniku reprodukční medicíny a nechat si spermiogram vyšetřit. Cena vyšetření se pohybuje kolem 800 korun, pokud přijde i s partnerkou na doporučení jejího gynekologa, je to bezplatné.