Ldl cholesterol hodnoty – Vše o zdraví

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Cholesterol, látka tukové povahy, nedílná součást každé buňky našeho těla, je pro celkové prospívání a zachování základních životních funkcí organismu naprosto nezbytná.

Víme, že v současné době se o cholesterolu píše spíše černě, v článcích, mnohých lékařských zprávách či televizních pořadech bývá spojován se vznikem aterosklerózy, kardiovaskulárních poruch, hyperlipidémie, hyperlipoprotémie či hypercholesterolémie. Tomu všemu se vyhneme, jsme-li schopni poskládat svůj jídelníček dle zásad zdravého životního stylu.

Samozřejmě, jistou roli sehraje také genetický faktor, nicméně, nezapomínejme, nedědíme vlastnosti, pouze vlohu, předpoklad. Určité procento vzniku tedy smíme ovlivnit, díky Bohu, sami…

Orgán, který za celkové množství cholesterolu v krvi odpovídá, jsou játra. Pokud je tělo v harmonické rovnováze, cholesterolu je právě a jen tolik, aby dopomohl zajistit hladký průběh veškerých životně nezbytných funkcí. Je totiž nedílnou součástí žlučových kyselin, které emulgují tuk. Jen pro zajímavost.

Naše tělo je za jediný den schopno vyprodukovat až 1,2 l žluči. A to, panečku, není zrovna málo. Cholesterol se dále podílí na stavbě buněčných membrán, jeho prostřednictvím tělo produkuje mužské i ženské pohlavní hormony, steroidní hormony, ale také vitamín D, který se z cholesterolu syntetizuje poté, co sluneční záření prostoupí kůží.

Faktem je, že při navýšení nasycených mastných kyselin stravou je jeho produkce vyšší, než když strava, na úkor nasycených mastných kyselin, obsahuje vyšší podíl kyselin nenasycených. Je to celkem logické, protože tělo pro transport nasycených mastných kyselin spotřebuje cholesterolu více, než pro transport nenasycených mastných kyselin.

Celkové množství cholesterolu v krvi tedy navýšíme konzumací jakéhokoli tuku. Tuk je třeba emulgovat, rozložit na drobné částečky, se kterými pak tělo snáze pracuje. Aby se tak dělo, je potřeba, jak jsem již výše naznačila, žluči. Její hlavní složkou, kromě žlučových kyselin, tuku a anorganických solí, je právě cholesterol.

Čím více tuku tedy přijmeme, tím více žluči, tedy i cholesterolu, bude muset naše tělo vyrobit. Podtrženo sečteno, srazíme-li celkový denní příjem cholesterolu na rovnou nulu, tělo si jej tak či tak, prostřednictvím jater, vyrobí.

Jak se v tom všem tedy zorientovat? Jak si zde seskládat jídelníček, abychom se v tom všem neztratili a po cestě minuli onoho strašáka, jež má na čele nápis genetika?

Pojďme si společně projít několik základních údajů tabulky, jež pro nás budou výchozí. Všimněme si hraničních hodnot cholesterolu. HDL cholesterol vnímejme jako pozitivní ukazatel, laicky se mu přezdívá také cholesterol hodný.

Ono přízvisko si vysloužil tak, že jedním z jeho úkolů je transportovat LDL cholesterol, tedy cholesterol zlý, přímo do jater. Čímž nám samozřejmě pomáhá.

Triglyceridy pak jednoduše chápejme jako kapénky tuku, kdy část těchto látek volně proudí krevním oběhem. Organismus je dle potřeby využívá pro funkci svalů, zbylou část, jež momentálně neupotřebí, ukládá do tukové tkáně.

  Jsou tedy jakousi zásobárnou tuku a zároveň fungují jako tepelný izolátor. Zde je zatím vše v pořádku. Problém nastává, jakmile množství triglyceridů v krvi překročí onu magickou hranici hodnoty 2 mmol na litr krve.

Bezpečná hodnota	Hodnota představující zvýšené riziko	Hodnota představující vysoké riziko
Celkový cholesterol	3,9 – 5,2 mmol/l	5,2 – 6,2 mmol/l	nad 6,2 mmol/l
HDL cholesterol	nad 1,2 mmol/l	pod 0,9 mmol/l
LDL cholesterol	do 3,4 mmol/l	3,4 – 4,1 mmol/l	nad 4,1 mmol/l
Triglyceridy	do 1,95 mmol/l	1,95 – 4 mmol/ l

Jak si ony bezpečné hodnoty uhlídat?

Racionální strava

V prvé řadě, ruku na srdce, sepišme si vše, co dnes a denně tvoří hlavní náplň našeho jídelníčku.

Jsou to uzeniny? Přemíra mléčných výrobků? Sladkostí? Masa, moučných jídel? To vše na úkor čerstvé zeleniny a ovoce? Svůj jídelníček si již bez sklenky alkoholu představit nedovedeme? Namísto domácí stravy upřednostňujeme fastfoody či restaurace, kdy z lákavé nabídky obědů vybíráme převážně omáčky, knedlíky, případně pokrmy smažené? Jak jsme již určitě pochopili, toto vše vysokému cholesterolu přímo nahrává. Níže si tedy ukažme, jak by měl vypadat jídelníček nový.

Pojďme se naučit:

• omezit, případně zcela vyloučit nevhodné technologické přípravy pokrmů, jako je smažení, fritování, ale také časté grilování,
• omezit příjem tučnějšího masa, namísto toho konzumovat kvalitní ryby, drůbež, zvěřinu,
• z olejů vybírat ty kvalitnější, upřednostnit oleje s vyváženým poměrem omega 3 a 6 nenasycených mastných kyselin, přičemž poměr omega 3 a 6 NMK je potřeba udržet ve vyváženém poměru, ve prospěch omega 3 NMK, které mají tendenci hladinu LDL cholesterolu, tím pádem také cholesterolu celkového, snižovat. Trefou do černého může být olej lněný, konopný, dále také semínka, jako je len, slunečnice, sezam, dýně či právě konopí,
• dle nejrůznějších výzkumů konzumace vajec hladinu cholesterolu zásadním způsobem neovlivňuje, čas od času si tedy lze jedno vejce dopřát. Volíme opět přijatelnou, lehce stravitelnou přípravu pokrmu. Také mysleme na to, že DDD cholesterolu na den čítá cca 300 mg. Jedno vejce jej obsahuje 240,
• ze sýrů volit spíše tvarohové, vyhnout se sýrům plísňovým, tučným, roztíratelným,
• z jídelníčku vyloučit klasickou sacharózu, pochopit, že zdravá strava nerovná se několik lžiček cukru v čaji, byť i třtinového. Zvykat si na přirozenou chuť jednotlivých potravin,
• omezit sladkosti, tu a tam zařadit kvalitní müsli tyčinky, čokoládu s vysokým % kakaa,
• sacharidy s vysokým glykemickým indexem vyměnit za polysacharidy glykemického indexu nižšího, většinou kolem hodnoty 50 a níže,
• bílé pečivo vyměnit za pečivo celozrnné, případně kvalitnější kváskové,
• denně sníst 3 porce čerstvé zeleniny. Jednu porci chápejme jako menší zeleninový salát,
• svačinky pokrýt ovocem, nejlépe jablky, citrusy, denně si můžeme dopřát až 2 porce čerstvého ovoce,
• několikrát do týdne uchystat vegetariánskou stravu,
• navýšit množství vlákniny tak, aby bylo rovno celkové hodnotě 30 g na den. To znamená, ráno si uchystat ovesnou kaši s příměsí jablečné vlákniny, 3x týdně si dopřát luštěninový oběd či večeři, pokud budou slaného rázu, myslet vždy na porci čerstvé zeleniny. K celkovému navýšení vlákniny dopomůžou také 2 čajové lžičky psyllia denně,
• navýšit množství vitamínu C, jehož DDD činí, dle tabulek, 90 mg. Já osobně bych toto množství jednou tak zvedla. Jedná se totiž o velmi důležitý antioxidant, součást kolagenu, který, mimo jiné, také opravuje poškozené cévní stěny. Chybí-li vitamín C, kolagenu je pochopitelně méně, organismus pak využívá náhradní řešení, při kterém namísto kolagenu využívá cholesterol. V případě dlouhodobější hypovitaminózy pak organismus ukládá cholesterol uvnitř cév, díky čemuž se jejich průchodnost snižuje,
• navýšit množství omega 3 a 6 nenasycených kyselin, které, mimo jiné, pozitivně působí na náš kardiovaskulární systém a pomáhají snižovat hladinu škodlivého LDL cholesterolu v krvi,
• omezit konzumaci alkoholu, případně jej ze života vytěsnit úplně, stejně tak nesmyslné cigarety.

Pohyb

V dnešní době, kdy z nás většina vlastní automobil, v tom lepším slova smyslu tráví třetinu života v kanceláři, pod umělým osvětlením, s klimatizací za zády, v přeplněných městech, je onen dar blahodárného pohybu doslova zázrakem.

Pravidelný pohyb, zejména pak ten aerobní, přináší tělu celou řadu pozitivních benefitů, mezi které patří také přirozené snížení hladiny cholesterolu v krvi. Proto, hýbejme se, využijme každičké chvíle, kdy se zde možno protáhnout.

Vyplňme svá odpoledne kratší svižnou procházkou, běhejme, o víkendu si zajděme zaplavat, jezděme na bruslích, kole či rotopedu. Přihlasme se do jógy, případně zvolme některou z dalších pohybových aktivit, které nám udělají radost.

Nic však nepřehánějme, všeho s mírou, neboť pohyb, jenž je neumírněný, škodí pak dvakrát tolik…

Klidná mysl

Když jsme ve stresu, hladina cholesterolu se zvýší, bez ohledu na to, co jíme. Tělo jej začne rychleji vyrábět, protože nadledviny, které hrají důležitou roli při zvládání stresu, jej potřebují pro svou práci.

A propo, není pak lepší sem tam si dopřát nějaký malý dortík, zákusek, kousek kvalitního tučnějšího sýru, než onu hladinu cholesterolu navyšovat stresem? Stresem, který v negativním slova smyslu masíruje vnitřní orgány, bere jim jejich životodárnou sílu, energii, stresem, který urychluje proces stárnutí? Namísto toho meditujme, ctěme umění pomalých kroků, zbytečně se nehoňme, dýchejme z plných plic. Odpovědi hledejme ve svém vlastním životě, ve svém vlastním nitru, nesuďme, nelpěme, nevytvářejme si závislosti. Vše tady máme stejně jen půjčeno, na dobu nezbytně nutnou. Dobu, během které se tu naše duše učí. Snažme se jim tedy vystavět co nejstabilnější chrám, važme si toho, že nás nesou dvě nohy, dvě ruce, mozek, nadání a talent tu dennodenně zanechají kus dobré práce. Ony miliardy buněk nás zde natolik zbožňují, že jsou nám neustále k dispozici, ačkoli sníme. To vše není žádná samozřejmost, to vše je skutečným darem a takto tedy ke svému životu i přistupme…

Cholesterol: malá molekula, velká překážka

26.7.2010

Jak nebezpečný je cholesterol ve skutečnosti? (Přetížení lékaři, znejistělí pacienti, kvetoucí obchod s léky.)

Na začátku byla celková hladina cholesterolu. „A ta byla velmi vysoká, až strach nahánějící,“ pravil před 50 lety americký vědec Ancel Keys, zakladatel cholesterinové teorie. Ta říká, že příliš mnoho tuku v potravě nebezpečně zvyšuje hladinu cholesterolu v krvi a podněcuje ukládání cholesterolu v tepnách. S tímto se pojí zvýšené riziko cévních a srdečních onemocnění. 

Nikdo doposud prokazatelně nezemřel z důvodu vysoké hladiny cholesterolu.

Cholesterol představuje parametr či hodnotu, která teprve ve spojitosti s dalšími faktory, jako je diabetes nebo nadváha, zvyšuje či snižuje pravděpodobnost rizika úmrtí.

Každý pacient kolabuje v křesle svého domácího lékaře ve chvíli, když mu záhrobním hlasem oznamuje výsledky krevních testů: „Hladina cholesterolu je příliš vysoká a bez užívání léků hrozí kornatění tepen.“

Medicína doporučuje další snižování hladiny cholesterolu. Ale … 

„Neexistuje žádná závazná prahová hodnota pro cholesterol,“ říká profesor Ulrich Keil, vedoucí Institutu epidemiologie a sociální medicíny univerzity v Münsteru. Každé jeho snížení je smysluplné. Kdo ve 40 letech sníží svůj cholesterol o 10 %, snižuje zároveň riziko onemocnění koronárních tepen o 54 %. 

Medicína se soustřeďuje stále častěji na dvě dominantní složky: špatný LDL cholesterol a dobrý HDL cholesterol a jejich vzájemný poměr. LDL dolů, HDL nahoru a vše bude OK. Předepisováním léků se medicína snaží snížit hodnoty špatného a zvýšit hodnoty dobrého cholesterolu. Jsou pacienti, kteří na tuto léčbu nereagují, či ji špatně snášejí, jedí pouze light produkty, konzumují jen tuky typu margarín a často si tak více škodí než pomáhají. Vánoční svátky jsou dobou, kdy se stravujeme jistě jinak než v průběhu roku. Hladina cholesterolu celého národa se pozvedává do výše, je to doba vysněného stavu blaženosti: máme nadbytek jídla. 

Dr. Theiss Silymarin forte nám pomůže normalizovat krevní hodnoty tukových složek. Jeho zdrojem je ostropestřec mariánský, rostlina původem ze Středomoří, používaná od starověku jako léčivá bylina. Byla doporučována v tradičním evropském a asijském lékařství při jaterních onemocněních.

Ale dokáže i něco více: má pozitivní účinky na některé rizikové faktory aterosklerózy – kornatění tepen. Dr. Theiss Silymarin forte podávaný v dietě s vysokým obsahem cholesterolu a tuku zlepšuje cholesterolový profil tak, že zvyšuje podíl HDL cholesterolu a brání tak ztukovatění jater.

U zdravých mladých mužů byly po jeho podávání zjištěny pozitivní trendy ve snížení hladiny cholesterolu v krevním séru a zvýšení hladiny HDL cholesterolu. 

Produkty se Silymarinem naleznete v naší nabídce.

slovník A B C D E F G H CH I K L M O P R S T V Z Ž

Cholesterol je látka tukové povahy, která je součástí každé naší buňky. Je důležitou stavební jednotkou nervů, mozkových buněk a některých hormonů. Většinu si ho organizmus vyrábí sám, část pak přijímáme ve stravě. Pro organizmus je nepostradatelný, ale na druhou stranu ho nesmí být v krvi nadbytek.

V případě, že máme v krvi nadbytečné množství cholesterolu, má tendenci usazovat se v cévní stěně, kde tvoří zásadní součást tzv. sklerotických plátů. Tento proces se nazývá ateroskleróza (kornatění cév).

Sklerotické pláty zužují vnitřní prostor cévy a krev v nich pak nemůže dobře proudit. To může mít za následek úplný uzávěr cévy. Pláty také často praskají
a pokud se tak stane, vytvoří se v místě poškození sraženina, která může opět cévu uzavřít.

Podle místa uzávěru cévy může dojít např. k srdečnímu infarktu (uzavřená céva vedoucí do srdce) nebo mozkové mrtvici (uzavřená céva vedoucí do mozku). Svou roli při vzniku nemocí srdce a cév hrají dále např.

genetická dispozice, vysoký krevní tlak, obezita, nevhodná strava, nedostatek pohybu a stres. Zvýšenou hladinu cholesterolu je tedy třeba aktivně ovlivňovat.

Různé typy cholesterolu

Rozeznáváme dva druhy cholesterolu, „hodný“ HDL cholesterol a „zlý“ LDL cholesterol. Jedná se vlastně o přenašeče cholesterolu v našem organizmu. „Zlý“ LDL cholesterol přivádí cholesterol z krve do okolních tkání a částečně odvádí cholesterol zpět do jater.

„Hodný“ HDL cholesterol odvádí přebytečný cholesterol do jater, kde je metabolizován. Je to tedy takový uklízeč cholesterolu z krve. Jestliže máte zvýšenou hladinu LDL cholesterolu, cholesterol má větší tendenci ukládat se ve stěnách cév a tvořit tzv.

sklerotické pláty.

Jak by měly vypadat hodnoty cholesterolu v krvi?
Celkový cholesterol by neměl přesáhnout 5,00 mmol/l, u dětí pak 4,4 mmol/l. LDL cholesterol by se měl pohybovat nejlépe pod 2,00 mmol/l a hodný HDL cholesterol nad
1,00 mmol/l u mužů a 1,20 mmol/l u žen. Jestliže je hodnota hodného HDL cholesterolu nad 1,6 mmol/l, má již prokazatelně příznivý vliv na náš srdečně-cévní systém.

Dávno již neplatí, že zvýšená hladina cholesterolu je problémem pouze starší generace. Téměř 70 % naší dospělé populace nemá hladinu cholesterolu v pořádku. Riziko zvýšené hladiny cholesterolu se zvyšuje s věkem (u žen je mezníkem příchod hormonálních změn souvisejících s menopauzou), nevyhýbá se ale ani mladším lidem, a dokonce i dětem.

Každý dospělý by si měl nechávat kontrolovat hladinu cholesterolu v krvi alespoň jedenkrát za dva roky, a to i v případě, že je hladina v pořádku. U dětí, které patří do tzv. rizikové skupiny (např.

mají zvýšenou hladinu cholesterolu v krvi v rodině), je hladina cholesterolu měřena už v pěti, a poté následně ve třinácti letech věku.

Při zjištění zvýšené hladiny je velice důležité začít ihned s jejím snižováním – nejlépe úpravou životního stylu (zejména pestrý
a vyvážený jídelníček, příjem cholesterolu ze stravy, složení tuků, dostatek pohybu, psychická pohoda).

Jak tedy ovlivnit hladinu cholesterolu?
Pokud máte hladinou cholesterolu zvýšenou nebo dokonce vysokou, je třeba dlouhodobě upravit jídelníček a mnohdy i celkový životní styl.

Touto cestou můžete nejen zabránit dalšímu zvyšování, ale dokonce hladinu cholesterolu snížit.

Pokud Vám lékař předepsal léky na snížení cholesterolu, věřte, že nejlepší cestou je kombinace léků a výživových opatření, které účinky léků podpoří.

JÍDELNÍČEK: častým mýtem je přesvědčení, že při nízkocholesterolové stravě je třeba hlídat pouze příjem cholesterolu (nejvíce ho najdeme ve vnitřnostech a žloutcích).

Ve skutečnosti je důležité omezit nejen denní příjem cholesterolu ve stravě na 300 mg (v některých případech může být omezení přísnější – 200 mg), ale hlavně zaměřit se na složení tuků v jídelníčku – vyhýbat se tukům „špatným“ a preferovat tuky „dobré“. Tuky by přitom měly tvořit 30–35 % doporučeného denního příjmu energie.

Mezi špatné tuky patří zejména tuky živočišného původu (máslo, sádlo), s výjimkou ryb. Živočišné tuky obsahují kromě cholesterolu také vysoké procento tzv. nasycených masných kyselin a trans matných kyselin, které podporují zvyšování hladiny cholesterolu v krvi. Proto by měly tvořit max. 1/3 všech přijatých tuků.

Toto množství přitom běžně pokryte konzumací mléčných výrobků a libového masa, které nesmí v jídelníčku chybět. Konzumace volných (máslo, sádlo) a skrytých živočišných tuků (uzeniny, tučné maso nebo tučné mléčné výrobky) tak vede k překračování doporučení odborníků.

Živočišné tuky bychom měli nahrazovat „dobrými“ tuky, tedy tuky rostlinného původu (rostlinné oleje a produkty z nich vyrobené, např. margaríny) s obsahem nenasycených mastných kyselin, které pomáhají udržovat srdce zdravé.

Navíc některé z těchto nenasycených mastných kyselin jsou esenciální (nezbytné), tedy takové, které si náš organizmus neumí vytvářet sám a musíme je pravidelně přijímat stravou. Při zvýšené a vysoké hladině cholesterolu je vhodné do jídelníčku zařadit margarín obohacený o rostlinné steroly, o kterých bylo klinicky prokázáno, že při pravidelné konzumaci 2–2,5 g denně výrazně snižují hladinu „zlého“ LDL cholesterolu, a to v průměru o 10 % během 3 týdnů a v kombinaci s pestrou vyváženou stravou a zdravým životním stylem až o 15 %. Navíc patří do skupiny nízkotučných výrobků, které jsou vhodné i při redukční dietě.

Příznivý vliv na hladinu cholesterolu v krvi má i vláknina. Proto je důležité dávat přednost celozrnným výrobkům (např. pečivo, těstoviny, neloupaná rýže).

Významným zdrojem vlákniny jsou také luštěniny, ovoce a zelenina.

Ovoce a zelenina navíc obsahují navíc vitaminy, minerální a další látky, které mají dobrý vliv na náš organizmus (antioxidanty, rostlinné steroly), proto doporučení odborníků zní 5 porcí denně.

Důležité je dbát také na pitný režim (alespoň 2 l denně). Nevhodné jsou slazené nápoje a limonády, větší množství černé kávy, silného černého čaje a alkohol.

Správně sestavený jídelníček při zvýšené hladině cholesterolu zajistí tělu optimální přísun všech základních živin – bílkovin, tuků (těch dobrých), sacharidů, dále vitaminů a minerálních látek – a minimalizuje přísun cholesterolu. Při nadváze nebo obezitě je vhodné zaměřit se zároveň na redukci tělesné hmotnosti (snížením energetické hodnoty jídelníčku a zařazením pravidelných pohybových aktivit).

POHYB: Do správné životosprávy je třeba zařadit také pravidelnou pohybovou aktivitu, která má, kromě ovlivnění hladiny cholesterolu, ještě řadu dalších příznivých účinků – např. posiluje svaly včetně srdečního a celkově náš srdečně-cévní systém, pomáhá odbourávat stres a posiluje imunitu.

PSYCHICKÁ POHODA: I nadmíra stresu může negativně ovlivnit hladinu cholesterolu. Měli bychom se tedy snažit případný stres lépe zvládat. V neposlední řadě je důležité udělat si čas sám na sebe, dbát na dostatečný odpočinek a spánek. Neměli bychom také dovolit, aby stres negativně ovlivňoval náš jídelníček.

Úpravy životosprávy při zvýšené hladině cholesterolu můžeme shrnout do následujících bodů:

• dbát na to, aby byla vaše strava co nejpestřejší
• vyhýbat se konzumaci vnitřností – největšího zdroje cholesterolu ve stravě
• živočišné tuky vyměnit za rostlinné (rostlinné oleje a produkty z nich vyrobené, např. margaríny)
• zařadit do stravy tuk obohacený o rostlinné steroly
• snížit spotřebu uzenin, tučného masa a tučných mléčných výrobků
• do jídelníčku zařadit 2x týdně ryby (volit je možné i tučnější druhy, např. losos, makrela)
• do jídelníčku zařadit dostatek ovoce a zeleniny (nejlépe 5 porcí denně)
• vybírat celozrnné druhy potravin – celozrnné pečivo, rýži natural, celozrnné těstoviny, nevyhýbat se luštěninám
• nezanedbávat pitný režim
• celodenní stravu rozdělit do pravidelných intervalů ne delších než 4 hodiny
• zařadit do své životosprávy pravidelnou pohybovou aktivitu (i svižnější procházky se počítají)
• snažit se omezit stres.

Jak nakupovat?
Správně sestavený jídelníček, ten při zvýšené hladině cholesterolu nevyjímaje začíná
u správného výběru potravin při nákupu. Nabízíme Vám tedy shrnutí, jaké potraviny dávat

• do košíku a jakým se raději vyhnout.
• Čemu se vyhnout už při nákupu?

• Živočišným tukům (máslo, sádlo).
• Vnitřnostem (mozeček, játra, ledvinky, jazyk atd.).
• Tučným masům.
• Bůčku, slanině, uzenému masu, škvarkům.
• Masným výrobkům (tlačenka, jitrnice, jelito, paštika, uzeniny).
• Tučným mléčným výrobkům (šlehačka, smetana, smetanový jogurt, smetanové sýry, tavené sýry).
• Cukrovinky, kandované ovoce, slazené nápoje, moučníky a bílé pečivo je třeba omezit, protože dodávají organizmu nepřiměřeně mnoho energie v nevhodné formě a pokud jsou konzumovány samostatně, mají nevýhodný vysoký glykemický index.

Na co při nákupu nezapomenout?
Na druhou stranu by ve Vašem jídelníčku neměly chybět následující potraviny:

• Ovoce a zelenina.
• Potraviny bohaté na vlákninu. Celozrnné pečivo a další cereálie, luštěniny (například hrách, fazole, čočka), zelenina a ovoce.
• Potraviny obsahující „správné“ tuky. Najdete je v rostlinných olejích a produktech z nich vyrobených, např. margaríny; dále v semínkách (slunečnicová, dýňová) a v tučných rybách (losos, makrela, sardinky, tuňák). Skvělou volbou pro snížení celkového a „zlého” LDL cholesterolu je tuk obohacený o rostlinné steroly.
• Méně tučné druhy mléka a mléčných výrobků – sýry s obsahem cca 30 % tuku v sušině, jogurty do 2 % tuku.
• Bylinky. Místo příliš velkého množství soli používejte například bylinky (bazalku, oregáno, rozmarýn), kterými pokrm dochutíte.
• Drůbež a ryby.

Cholesterol není jen nepřítel

Cholesterol není jen škůdcem. Naše tělo jej nezbytně potřebuje a neobejde se bez něj. Cholesterol je pro lidský organismus životně důležitá chemická látka. Tělo si jej z větší části vyrábí samo v jaterních buňkách a zbytek si bere z jídla. Jedná se o steroid, který tělo využívá při tvorbě hormonů, vitaminu D, buněčných membrán nebo při zpracování tuků.

Rozlišujeme takzvaný špatný cholesterol (LDL) a dobrý cholesterol (HDL).

Právě LDL cholesterol se snadno ukládá na cévních stěnách a je jednou ze základních příčin jejich postupného zužování, které může vést k nejrůznějším zdravotním problémům.

LDL cholesterol transportuje cholesterol z jater do cév a okolních tkání, kde je využíván, při vyšší hladině v krvi ale hrozí zmíněné usazování v cévních stěnách. „Hodný“ cholesterol přenáší cholesterol z cév do jater, kde je zneškodňován.

Hladina cholesterolu

Sám o sobě cholesterol nebezpečný není. To ovšem platí jen do okamžiku, kdy je jeho hladina v krvi v normě. Pokud naše tělo není schopno regulovat jeho hladinu a ještě k tomu ho vydatně zásobujeme cholesterolem z potravin, vzniká problém.

Dobrého cholesterolu máme čtyřikrát méně než toho špatného, a tak si HDL cholesterol s nadbytkem LDL neumí vždy poradit a jeho hladina roste. Čím vyšší je hladina cholesterolu v krvi, tím je pravděpodobnější, že dojde k onemocnění srdce a cév.

Obecně platí, že by se celková hladina cholesterolu měla pohybovat do 5 mmol/l (u dospělého člověka, existují hraniční hodnoty podle pohlaví), za hraniční se považují hodnoty do 6,18 mmol/l a vyšší hladina je už riziková. U dětí do 15 let je za normální hodnotu považována hladina do 4,4 mmol/l. Pokud je ale v celkovém množství cholesterolu relativně více HDL a méně LDL, nemusí způsobovat ani vyšší celková hladina problém.

Sami na sobě zvýšenou hladinu cholesterolu nepoznáte. Dokud se nerozvine kardiovaskulární onemocnění, nemusíte vůbec vědět, že se vám ucpávají cévy. Jen v některých případech jsou patrné drobné příznaky zvýšené hladiny tuků v krvi, na pokožce např.

hrbolky na hýždích, nad klouby nebo šlachami rukou nebo nohou, ploché hrbolky na vnitřní straně víček nebo šedobílý prstenec okolo oční duhovky. Už hodnota celkového cholesterolu nad 8,5 mmol/l zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění čtyřikrát.

Pokud snížíte hladinu cholesterolu v krvi jen o deset procent, snížíte riziko úmrtí na kardiovaskulární choroby o celou čtvrtinu.

O svou hladinu cholesterolu by se měli zajímat mladí i štíhlí, měla by se pravidelně kontrolovat každé dva roky. Zvýšenou ji často mají i děti: je to dáno dědičností, nezdravým životním stylem.

Problémy může způsobovat i diabetes, porucha funkce ledvin, zvýšený krevní tlak nebo kouření. Někdy mohou být příčinou vyšší hladiny cholesterolu i problémy s hormony, například se štítnou žlázou.

Jistotu nízké hladiny cholesterolu ale nemají ani lidé, kteří jsou štíhlí a žijí celkem zdravě, a dokonce ani aktivní sportovci.

Pokud test ukáže, že je hodnota cholesterolu zvýšená, měli byste lékaře začít pravidelně navštěvovat a hodnotit pokroky či naopak zhoršení. Díky tomu budete moci upravovat léčbu – kromě diety nasadit i léky, nebo naopak jejich dávku snížit.

Pokud u vás v rodině někdo trpěl na vysoký cholesterol nebo pokud vy sami máte pár kilo navíc, nezaškodí téma cholesterolu probrat s lékařem i v mladším věku. Lékař by vám měl hladinu cholesterolu zkontrolovat v 18 letech, poté ve 30 a dále každých deset let.

Změna životosprávy

Především s našimi stravovacími návyky snižování a zvyšování hladiny cholesterolu souvisí.

Nízkocholesterolová dieta není jen tak nějaká dieta, při které na krátkou dobu vyškrtáte z jídelníčku vše, co nesmíte.

Více než o dietu jde o zdravý životní styl, do kterého je potřeba kromě změny jídelníčku zakomponovat také zanechání kouření, pohyb minimálně půl hodiny denně a udržování váhy pod BMI 25.

Pokud úprava životního stylu nepomůže nebo pokud je hladina cholesterolu opravdu vysoká, přijdou na řadu léky. Existuje jich několik typů. Nejrozšířenější jsou fibráty a statiny. Jestliže vám lékař předepíše léky na cholesterol, počítejte s tím, že budete pravidelně chodit na odběry krve, které zkontrolují jak hladinu cholesterolu, tak funkci jater.

Všechno tučné obsahuje cholesterol

Cholesterol obsahují jen potraviny živočišného původu. Rostlinné potraviny mohou být jakkoli tučné, ale cholesterol v nich není. Najdete jej proto pouze v mase, vnitřnostech, vejcích, mléku a výrobcích z těchto potravin. Ani zde však neplatí, že čím tučnější, tím více cholesterolu obsahuje.

Většina lidí se domnívá, že nejvíce cholesterolu se nachází ve vepřovém mase. I drůbeží stehno s kůží má více tuku a cholesterolu než libové vepřové nebo hovězí kýta. Vepřové maso obsahuje sice dvojnásobné množství tuku než drůbež bez kůže, ale zato jen dvě třetiny cholesterolu.

Zvěřina naopak obsahuje málo tuku, ale zato má vysoký obsah cholesterolu. Totéž platí pro vnitřnosti, játra a ledviny.

Hodně cholesterolu je ve vejcích, ale je zde ve formě, která je vzhledem k ukládání cholesterolu v cévách méně riziková. Proto chcete-li snížit příjem cholesterolu, omezte spíše maso a uzeniny než vejce a mléčné výrobky. U mléčných výrobků platí, že čím je výrobek tučnější, tím více cholesterolu obsahuje.

Nejvíce ho je v másle. Při nízkocholesterolové a redukční dietě tedy kupujte nízkotučné jogurty a tvarohy. Ryby mají zásadně odlišné složení tuků než máslo. Jejich tuk se více podobá rostlinnému než živočišnému.

Obsahují velké množství nenasycených mastných kyselin, které aktivně snižují hladinu špatného cholesterolu v krvi.

Kromě správného výběru tuků mohou při snižování hladiny cholesterolu pomoci i některé konkrétní složky potravy. Obecně je užitečná vláknina obsažená například v rostlině psyllium nebo ovesné otruby. Velkou roli mohou sehrát i funkční potraviny obsahující rostlinné steroly, například speciální margarín Flora pro.

activ, který prokazatelně pomáhá hadinu cholesterolu snižovat. Margaríny se připravují ztužováním rostlinných olejů. Některé výhodné vlastnosti rostlinných olejů se tímto způsobem ztrácejí. Co do složení mastných kyselin jsou na tom margaríny podstatně hůře než oleje.

Bílé margaríny jsou vhodné ke smažení a tepelné úpravě za vyšších teplot. Žluté, pomazánkové, jsou ochuceny jako máslo. Přidává se do nich syrovátka pro zvýraznění máslové chuti, vitaminy E, A a D a karoteny. Margaríny však mají stejnou energetickou hodnotu jako máslo – takže po nich hubnout určitě nebudete.

Museli byste sáhnout po variantě light. Jejich hlavní výhodou oproti máslu ale je, že neobsahují cholesterol.

Nezatracujete tuky

Tuky samy o sobě nejsou jen nezdravé. Musíme ale vědět, jak si máme vybrat ty správné. Češi stále nedokážou posoudit, který tuk je dobrý a který je špatný a jaký mají vliv na náš organismus.

Tělesný tuk chrání vnitřní orgány, zajišťuje tepelnou izolaci, hraje důležitou úlohu při tvorbě některých hormonů a v neposlední řadě slouží k ukládání energetických zásob.

Nesprávné chápání některých informací o množství a složení tuků v potravě může vést i k poškození zdraví: například úplné vynechání tuků v dietě způsobuje nedostatečné vstřebávání vitaminů rozpustných v tucích, což může vést k narušení menstruačního cyklu u žen.

Navíc některé životně důležité tuky, což jsou především esenciální mastné kyseliny, si naše tělo neodkáže vyrobit samo. Denní doporučená dávka tuků činí 30 až 35 % celkového příjmu energie. Dalších 50 až 55 % připadá na sacharidy a zbývajících 15 % na bílkoviny.

Z této dávky tuků by pak dvě třetiny měly tvořit tuky rostlinné (nenasycené) a jenom jednu třetinu tuky živočišné, tedy nasycené.

Důležitý je výběr

Dieta určená ke snížení hladiny cholesterolu by měla obsahovat především nenasycené, respektive vícenenasycené mastné kyseliny. Dobré tuky najdeme v rostlinných olejích a výrobcích z nich vyrobených – v margarínech, v tucích ryb, ořeších a semínkách.

Ne všechny nasycené kyseliny jsou ovšem špatné: například kyselina stearová, kterou najdeme třeba v kokosu, kakau, čokoládě nebo palmovém oleji, nezvyšuje hladinu špatného cholesterolu, a naopak může zvyšovat hladinu toho dobrého.

Podstatné je minimalizovat příjem transmastných kyselin, které zvyšují hladinu cholesterolu v krvi.

Dávejte si pozor na ztužené pokrmové tuky, ale také na některé sušenky, náhražky čokolády a polevy, včetně těch na „zdravých“ musli tyčinkách.

Naopak vhodné jsou nenasycené mastné kyseliny, zvlášť pak ty s označením omega-3 a omega-6. Ty mají příznivý vliv na srdce – včetně prevence poruch srdečního rytmu – a rovněž podporují imunitní systém, kvalitu zraku a v neposlední řadě mozkovou činnost.

Proto se vyplatí naučit se v tucích orientovat – lépe se nám pak vybírají zdravé potraviny. Nasycené tuky jsou obsaženy v mléce, mase, másle a mléčných i mastných výrobcích.

Ale překvapivě také v kokosovém nebo palmovém oleji, který se dnes v potravinářství hojně využívá.

Velmi vhodné ke snížení cholesterolu jsou také ryby bohaté na omega-3 mastné kyseliny. K nim patří makrela, pstruh, sardinky, tuňák, losos a halibut. Srdce chrání i konzumace ořechů.

Přibližně 50 gramů mandlí, lískových či vlašských ořechů nebo pistácií denně vám může pomoci snížit hladinu cholesterolu – nesmějí být solené, obalené v cukru nebo smažené.

Ořechy jsou však tučné, takže pozor na vaši hmotnost.

V souvislosti s cholesterolem se v minulosti často mluvilo o vejcích. Vejce ale obsahují řadu potřebných živin, a proto není rozumné je zatratit. Jedno vejce denně je přijatelné i při zvýšené hladině cholesterolu, jen k němu už nesmíte přidávat další zdroj této látky. Hlavně vejce nesmíme jíst smažená.

Ve vašem jídelníčku by neměly chybět celozrnné potraviny, ovoce a zelenina. Vhodné jsou těstoviny, tmavá mouka, hnědá rýže a také ovesné vločky a otruby. Užitečné jsou i luštěniny – jejich pravidelná konzumace může hladinu škodlivého cholesterolu snížit až o pětinu. Podle některých výzkumů jsou proti cholesterolu zvlášť účinné mrkev, cibule, pórek, česnek a jablka.

I z klasických receptů můžete udělat nízkocholesterolové. Stačí, když budete omáčky a polévky zahušťovat místo jíšky moukou, chlebem nebo mixovanou zeleninou, k maštění používat zásadně rostlinný tuk a při vaření používat jen nízkotučné mléko a mléčné výrobky.

Čokoláda, káva, alkohol

Čokoláda má vysoký obsah tuku a cukru, a má tedy vysokou energetickou hodnotu. Cholesterol však neobsahuje, s výjimkou mléčné čokolády vyrobené ze sušeného mléka. Nachází se v ní i velké množství biologicky aktivních látek, které kladně působí na náš organismus.

Čokoláda například obsahuje kyselinu stearovou, která má příznivý vliv na syntézu hodného cholesterolu. Dále obsahuje fosfolipidy a nukleotidy, které zlepšují činnost mozku, a působí na zvýšení syntézy tryptofanu, jenž má antidepresivní účinky. Podobné účinky má lecitin, který se do čokolády přidává jako emulgátor.

Tento fenyletylamin obsažený v čokoládě má silný antidepresivní účinek, zmírňuje pocity strachu, úzkosti a napětí.

Odborníci se neshodují, jaký vliv má alkohol na hladinu cholesterolu. Rozhodně platí, že alkoholici svým játrům nepomáhají, podle některých ale mírná konzumace alkoholu (především červeného vína) může zvyšovat hladinu dobrého cholesterolu a zmenšovat riziko krevních sraženin.

Káva překapávaná přes filtr a rozpustná káva jsou z hlediska hladiny cholesterolu bezpečnější než káva vařená nebo espreso.

Cholesterol a menopauza

Po menopauze se ženám často hladina cholesterolu zvýší. Ženy v reprodukčním věku mají výhodu, protože je hormon estrogen před usazováním cholesterolu do určité míry chrání. Potvrdily to studie, při nichž ženy dostávaly hormonální substituci: hladina špatného cholesterolu při dodávání estrogenu o 15 procent klesla a hladina dobrého cholesterolu o 16 procent stoupla.

Více než polovina žen, které zemřou v České republice, zemře na srdečně-cévní onemocnění. Hlavními příčinami jsou různé formy ischemické choroby srdeční, včetně srdečních infarktů a cévní mozkové příhody.

Nízký cholesterol

Cholesterol je látka tukové povahy, která je pro tělo nezbytná. Je součástí každé buňky, nutná součást buněčných membrán, základní stavební jednotkou nervů, mozkových buněk, je potřeba pro tvorbu hormonů. Zčásti si ho člověk vyrábí sám, zčásti ho přijímá v potravě. Zdravý organismus dokáže udržovat jeho správný poměr v krvi a trávicím systému. 

Pokud je ho ale v těle nadměrné množství, může se usazovat na stěnách cév v podobě aterosklerotického plátu a způsobovat ztrátu jejich pružnosti nebo dokonce zúžení až ucpání. Jeho nízká hladina je ovšem také nebezpečná stejně jako vysoká.

Ideální hladina cholesterolu by měla být pod 5,2 mmol/l, nad 6,2 už je vysoké riziko ucpání cév, u dětí by mě být cholesterol pod 4, 4 mmol/l.

psychika, mozek, srdce, játra

Je ovšem potřeba rozlišovat takzvaný „zlý“ a „hodný“ cholesterol. V těle je cholesterol přenášen pomocí částeček zvaných lipoproteiny, které jsou složeny z tuků a bílkovin.

Pokud jsou lipoproteiny převážně tukové – LDL (low density lipoprotein), putují s cholesterolem do okrajových tkání, kde mohou negativně působit na cévní stěnu. Cholesterolu přenášenému LDL se lidově říká „zlý“ a jeho hodnota by měla být pod 3,4 mmol/l, u dětí pod 2,6 mmol/l.

Pokud jsou lipoproteiny převážně bílkovinné – HDL (high density lipoprotein), odnášejí přebytečný cholesterol z cév do jater. Říká se mu také lidově „hodný“ cholesterol. Jeho hladina by měla být nad 1,4 mmol/l a u dětí nad 1 mmol/l.

Na jeho hodnoty má vliv strava, pohyb a celkový životní styl.

Příznaky nízkého cholesterolu

Nízkou hladinu cholesterolu můžou zapříčinit dědičná choroba, zdravotní problémy, a to nejčastěji zvýšená funkce štítné žlázy nebo užívání léků. Pokud snížený cholesterol zapříčiňuje štítná žláza, objevují se ještě další příznaky jako zvýšený tep, hubnutí nebo průjem.

Samotná nízká hladina cholesterolu se neprojeví ihned, ale v budoucnu může napáchat velké škody. Nízký cholesterol, stejně tak jako ten vysoký, neprospívá srdci, dále může vést k duševním poruchám a zhoršení imunitního systému. Ve vyšším věku může v důsledku nízkého cholesterolu dojít ke ztrátám paměti.

Při dlouhodobé nízké hladině cholesterolu má člověk větší dispozice k mrtvici, rakovině jater nebo psychické poruše.

Velmi nízká hladina cholesterolu může zapříčinit krvácení do mozku kvůli oslabeným membránám pokrývajícím mozkové buňky. Ty pro správnou funkci potřebují určité množství cholesterolu. Podle některých studií mohou velmi nízké hladiny LDL cholesterolu zvýšit riziko některých typů rakoviny.

Léčba

Cholesterol ovlivníte změnou jídelníčku, na zvýšení hladiny cholesterolu jsou vhodné hořká čokoláda a vejce. Vhodná je však konzultace s odborníkem.

Léky

Léky předepisuje lékař.

Vyšetření

Vyšetření se provádí u lékaře krevními testy, tzv. vyšetřením lipidového spektra.

V těhotenství

V těhotenství jsou odlišné hladiny cholesterolu běžné, po těhotenství se cholesterol ve většině případů vrátí do normálu.

Prevence

Nejdůležitější je pohyb, udržování přiměřené váhy a zdravý životní styl.

Čísla, která mohou upozornit na celou řadu nemocí

Znalost některých čísel může prodloužit život.
Foto: Profimedia.cz

Vysoký cholesterol představuje hlavní riziko pro kornatění tepen a následné kardiovaskulární potíže, jako jsou třeba infarkt nebo mrtvice. Zjišťuje se z krve. Ideální hodnota u zdravého člověka je do 5 mmol/l (milimolů na litr krve). Zvýšená hladina je od 5 do 6 mmol/l, vysoká od 6 do 7 mmol/l a vysloveně riziková nad 7 mmol/l.

Při vyšších hladinách stoupá nebezpečí vzniku srdečně-cévních onemocnění. To, jestli na ně budeme muset užívat léky, nezávisí pouze na hladinách krevních tuků. Závisí to i na dalších faktorech.

„Koncentrace cholesterolu musíme hodnotit individuálně a v souvislosti s případnými dalšími potížemi pacienta,“ upozorňuje přední odborník na aterosklerózu Doc. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D. „Třeba pacienti po infarktu nebo po cévní operaci by měli mít celkový cholesterol pod 4 mmol/l. Hladinu 5,5 mmol/l u nich považujeme za výrazně rizikovou.“

Lékaři berou při stanovení správné strategie léčby v úvahu také takzvaný zlý LDL cholesterol, který by pro zdravou populaci měl být do 3 mmol/l a pro ty nejvíc ohrožené pod 1,8 mmol/l. U hodného nebo spíše méně rizikového HDL cholesterolu je hranicí 1,5 až 1,6 mmol/l. Vyšší už může být problematická.

Jsou další formou krevních tuků. Představují transportní formu energie a stoupají, pokud máme vysoký kalorický příjem. Nejde přitom jen o nadbytek tuků, ale i cukrů, které se na tuky přeměňují. Významný vliv na množství triglyceridů má také alkohol.

Za dobrý údaj považujeme hodnoty do 1,7 mmol/l, výrazné navýšení rizika představují hladiny nad 2,5–3,0 mmol/l. Před odběrem krve, z které se stanoví hladina triglyceridů, je důležité, abychom 10 až 12 hodin nejedli. Alkohol bychom neměli pít jeden až dva dny před ním. Jinak může snadno dojít ke zbytečnému zkreslení výsledků.

Pokud jsme zdraví a máme nízký tep, bývá to důkaz dobré fyzické kondice a efektivně pracujícího srdce. To zvládne dostatečně zásobovat organismus krví i při menším počtu tepů, tedy se šetří.

U sportujícího člověka tepá srdce 50 až 60krát za minutu, u profesionálních sportovců to může být i 30 až 50 tepů, u běžného člověka to bývá 70 až 75 srdečních stahů za minutu. Za příliš rychlý tep považují lékaři víc než 100 úderů za minutu v klidu.

Ale i v rámci normálního rozmezí tepové frekvence je možné považovat hodnoty nad 70/minutu za zvýšené riziko.

Rozdíl mezi výkonným a nevýkonným srdcem může dělat až několik tisíc stahů denně a několik miliónů za rok. Proto optimální srdeční tep přispívá nejen k lepšímu zdraví, ale i k delšímu životu. Dá se snížit zlepšením fyzické kondice stejně jako léky.

Když je příliš vysoký, bývá to signál diabetu, tedy cukrovky. Ideální hladina glykémie je 4 až 5 mmol, ta normální pak do 5,6 mmol/l.

Rozpětí 5,6 až 6,9 mmol/l, které diabetologové donedávna označovali za mírně zvýšené, dnes hodnotí přísněji. Mluví o něm jako o prediabetickém stavu, tedy jakémsi předstupni otevřené nemoci.

Ta podle nich začíná od 7 mmol/l a u ní obvykle sahají rovnou k antidiabetickým lékům.

Kdysi se snažili po určitou dobu o to, aby pacient snížil krevní cukr pomoci diety a pohybu. Tyto pokusy však většinou nekončily úspěšně kvůli nekázni diabetiků.

Vysoký krevní tlak začíná u zdravých lidí nad hodnotami 140/90 mm Hg, tedy milimetrů rtuťového sloupce. U diabetiků je to přísnější, začíná už od 135/85 mm Hg. Dlouhodobě neléčená hypertenze hrozí mrtvicí, infarktem a dalšími komplikacemi.

„Snižovat vysoký krevní tlak k ideálním hodnotám není vhodné u všech pacientů,“ upozorňuje docent Vrablík. „Příliš ambiciózní léčba může vést hlavně u starších křehčích lidí k závratím, ospalosti nebo k nežádoucímu utlumení. Prostě i tady je potřeba vzít v úvahu individuální situaci a zvláštnosti konkrétního pacienta.“

Ženy – méně než 80 cm, muži – méně než 94 cm. Zvýšené riziko je nad těmito hodnotami a vysoké nebezpečí pak nad 88 cm u žen a 102 cm u mužů. To kvůli hrozbě kardiovaskulárních chorob.

„Zmíněné hodnoty ukazují na množství viscerálního, tedy útrobního tuku, který je metabolicky aktivní,“ vysvětluje docent Vrablík. „Vysílá hormonální signály do organismu a ovlivňuje metabolismus tuků i cukrů. Významně také přispívá k inzulínové rezistenci, to znamená, že zvyšuje nebezpečí vzniku cukrovky se všemi jejími důsledky.“

Body mass index (BMI) slouží k posouzení tělesné hmotnosti vzhledem k výšce. Zjistíme ho tak, že svou váhu v kilogramech vydělíme druhou mocninou výšky v metrech. Pro koho je ten výpočet moc složitý, může kliknout na www.bodymassindex.cz, kde najde malý program. Vyplní v něm výšku, váhu a zmáčkne vypočet.

Například u člověka, který váží 80 kg a měří 173 cm, vám vyjde BMI 26,73. S příliš nízkým nebo naopak vysokým BMI jsou spojena vážná zdravotní rizika.

Normální BMI se pohybuje mezi 20 a 25, nadváha mezi 25 a 30, nad 30 jde už o obezitu. Stárnoucí lidé, kteří se snaží vejít do správných hodnot, by měli vědět, že s každým rokem mohou nabrat až 0,5 kg tuku.

S věkem jim totiž ubývají svaly a místo nich přibývá právě tuk.

Rozumnou dosažitelnou váhu si pak mohou spočítat pomocí vzorečku: jejich nejnižší váha v dospělosti v kg + před kolika to bylo roky x 0,5 kg = vaše rozumně dosažitelná hmotnost dnes. Příklad: Před dvaceti roky vážili 68 kg, dnes mají 89. Rozumně dosažitelná váha je tedy pro ně 68 + (20 x 0,5) = 78 kg.

Šokující čísla

V ČR má nadváhu nebo je přímo obézních 66 % mužů a 54 % žen ve věku od 20 do 60 let. Obezita začíná dosahovat rozměrů epidemie. Výrazně obézní lidé se obvykle nedožívají věku přes 60 let. To znamená, že si zkrátí život v průměru o 20 let v porovnání se štíhlými lidmi.

V mírnější podobě platí něco podobného i pro cukrovku. Její výskyt také prudce roste. Novináři uvádějí, že pacientů s cukrovkou je v ČR 800 000. Není to pravda. „V tuto chvíli jich je už víc než 900 000 a dalších 200 až 250 000 o své chorobě ještě neví,“ upozorňuje Doc. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D. Přitom cukrovka zvyšuje u diabetiků riziko infarktu třikrát a mrtvice dokonce čtyřikrát. Urychluje totiž proces kornatění tepen, poškozuje zrak nebo ledviny, hrozí amputací nohou a bývá u diabetiků také častou příčinou potíží s erekcí.

Vysoký krevní tlak mají v České republice více než dva milióny lidí. Čtvrtina postižených o své chorobě nemá tušení. Hlavně proto, že nevyužívají velmi propracovaný systém preventivní péče. Navíc jsou často neukáznění. „Jen 30 % nemocných dosahuje při léčbě žádoucích hodnot,“ dodává docent Vrablík.

Vyšší než optimální hladina krevních tuků (cholesterolu a dalších) trápí v ČR 80 % lidí. Čtvrtina z nich ale neví, že ji má, a možná ani to, že by se o ni měla zajímat. Alarmující rovněž je, že 75 % pacientů s vysokou hladinou krevních tuků nedosahuje při léčbě potřebných hodnot.

Nejrizikovější z civilizačních nemocí je takzvaný metabolický syndrom. Většina lidí nemá ponětí o tom, že něco takového existuje. Případně netuší, jaké zdravotní potíže si mají pod tímhle názvem představit.

„Jde o kombinaci několika problémů,“ vysvětluje docent Vrablík. „Hypertenze, změn metabolismu krevního cukru a také krevních tuků, ale i nadváhy nebo obezity s typickou kumulací tuku kolem pasu.“

Signálem syndromu jsou hodnoty:

• Krevního tlaku nad 130/85 mm Hg
• HDL cholesterolu pod 1,0 mmol/l u mužů a pod 1,2 mmol/l u žen
• Triglyceridů nad 1,7 mmol/l
• Krevního cukru 5,6 mmol/l a více
• Obvodu pasu: u mužů od 102 cm a u žen od 88 cm

„V poslední době se navíc ukazuje, že metabolický syndrom má vazbu i na onkologické a psychiatrické nemoci,“ říká kardiolog prof. MUDr. Richard Češka, CSc., ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

„Z těch onkologických jde nejčastěji o nádory zažívacího traktu, z těch psychiatrických pak především o depresi.“

Když se uvedené údaje začnou dostávat mimo normu, není nutné sahat pokaždé hned k lékům. Někdy stačí úprava jídelníčku, aktivní pohyb a schopnost dobře kompenzovat stresy.

Smysl má také to, pokud si pacient hlídá rozumnou váhu a nekouří. Ale tyto kroky mohou zlepšit problémy postiženého člověka i tehdy, pokud léky užívá. Umožňují mu snížit jejich dávkování a v těch nejoptimističtějších případech je může přestat brát. Musí však zůstat pod kontrolou lékaře.

Hlavní zprávy