Mnoho nevysvětlitelných a prostředky školské medicíny neléčitelných potíží mají na svědomí bakterie způsobující lymskou (též lymeskou) boreliózu. Odhaduje se, že osm lidí z deseti je infikováno. Ne každý infikovaný jedinec však trpí typickými symptomy. Ty se objevují zejména v období oslabení imunitního systému a schopnosti detoxikace organismu.
Lymskou boreliózu mají na svědomí tři druhy bakterií, každá se projevuje trochu jinak. Infekce spirochetou Borrelia afzelii napadá klouby a kosti. Dochází k degenerativním změnám projevujícím se podobně jako revma. Borrelia garinii napadá nejčastěji nervovou soustavu.
Poslední z trojice, Borrelia burgdorferi sensu stricto, je zodpovědná například za mnoho kožních onemocnění (včetně dlouhodobě se nelepšícího akné) a onemocnění vnitřních orgánů. U lymské boreliózy je typická periodicita opakujících se potíží.
Akutní stavy se střídají s obdobími relativní zdravotní pohody.
Léčba lymské boreliózy je velmi obtížná. Spirochety rodu Borrelia totiž žijí a množí se uvnitř tělních buněk (ne v mezibuněčných prostorách jako jiné bakterie) a tudíž nemohou být zlikvidovány antibiotiky. To je možné jen krátce po infekci, než spirochety proniknou do buněk, kde se usadí.
Další potíž spočívá v tom, že varovné signály upozorňující na infekci se u některých lidí vůbec neprojeví. Máme na mysli šířící se zarudlou skvrnu kolem vpichu na kůži, který může být způsoben nejen přisátím klíštěte, ale i hmyzem živícím se krví, třeba muchničkami nebo komáry.
Tak se může Borrelie nepozorovaně uhnízdit v tělních buňkách.
Moderní výzkumy (srpen 2019) naznačují, že jediným významným přenašečem boreliózy je klíště a navíc k infekci nemůže dojít dříve než za 24 hodin po přisátí klíštěte.
Po tuto dobu totiž imunitní systém zdravého člověka bezpečně rozpozná spirochety pronikající do organismu a dokáže je všechny zlikvidovat.
Nicméně po dvaceti čtyřech hodinách dokáží Borrelie obsažené ve střevě klíštěte natolik změnit svoji „identitu“, že mohou proniknout do těla, aniž by to imunitní buňky (makrofágy) zaregistrovaly.
Z toho vyplývá podstatný praktický závěr: Po každém pobytu v přírodě se osprchujte a prohlédněte, zda nemáte klíště. Pokud nějaké objevíte, okamžitě jej vytočte a zlikvidujte. Ranku vydesinfikujte. Stejným způsobem se postarejte o svoje děti. Toto preventivní opatření se totiž zdá být tou nejlepší metodou, jak zabránit onemocnění boreliózou!
Přírodní léčba, která výrazně zmírňuje fyzické potíže, spočívá zejména v pravidelné detoxikaci organismu. Hlavním homeopatikem pro léčbu boreliózy je Lymphomyosot. Tento přípravek čistí lymfu a zbavuje tělo patogenů a jejich metabolitů.
Druhým „kartáčem“, který se původci boreliózy, bakterii Borrelia Burgdorferi, také líbit nebude, je homeopatikum Nux vomica. Nux čistí mezibuněčné prostory a celkově detoxikuje organismus.
Pro podporu imunity se pak osvědčuje Engystol, který navíc platí za ‚skrz naskrz‘ pročišťující přípravek.
Toto trio očišťujících a imunitu posilujících přípravků je známo pod souhrnným názvem HomSet DETOX. Pokud již s boreliózou „válčíte“ a pociťujete na vlastním těle, dopřejte svému tělu očistnou kúru pomocí soupravy HomSet DETOX.
Pokud Vaše symptomy připomínají chřipku (bolest kloubů, pocit celkové rozmlácenosti) určitě užívejte ještě homeopatikum Phytolacca decandra. Pokud je napadena zejména nervová soustava, což se může projevit třesem rukou, pocity brnění apod.
, přidejte k HomSetu DETOX Hypericum perforatum.
 |
|
HomSet DETOX | 22.39 € | ||
 |
Kombinovaný přípravek, homeopatická specialita. Základní pročišťovací homeopatikum při borelióze. Více informací zde:
|
LYMPHOMYOSOT | 8.13 € | ||
 |
Symptomy připomínají klasickou chřipku, případně svalový a kloubní revmatismus. Typický je pocit celkové „zmlácenosti“, bolestí končetin, kloubů a svalů.
|
PHYTOLACCA DECANDRA 9CH | 3.79 € | ||
 |
Homeopatikum může pomoci při nervových bolestech, třesu a případně dalších nervových potížích.
|
HYPERICUM PERFORATUM 9CH | 3.79 € |
Dalším velmi specifickým přípravkem, který má význam pro léčbu, ale i prevenci onemocnění boreliózou, je Luesinum 200C nebo Luesinum D200, v některých zemích se tento přípravek nazývá Syphilinum. Toto homeopatikum, přesněji řečeno homeopatická nozóda, se, jak již název napovídá, připravuje ze sterilizovaného výpotku tvrdého syfilitického vředu (šankru).
Mimochodem, Luesinum je klasickým příkladem toho, jak cenné homeopatikum lze připravit ze substancí vpravdě nevábných, pokud ovšem známe základní homeopatické principy a dokážeme se zbavit předsudků.
Logika použití homeopatika Luesinum při léčbě boreliózy vychází především z faktu, že oba patogeny patří mezi takzvané spirochety a obě onemocnění vykazují typické rysy miasmatické zátěže zvané syfilis.
Luesinum (Syphilinum, Lueticum) není v ČR registrováno, nemůžeme tedy zasílat. Můžete ale objednat ze zahraničí, např. zde: https://www.helios.co.uk/shop/syphilinum
Zákeřná lymeská borelióza: Má jasný příznak, ale musíte jej znát, protože zmizí
Zdroj: Archiv ireceptar.cz
29. 06. 2020 | Doba čtení 4 minuty
Proti lymeské borelióze, přenášené klíšťaty, neexistuje vakcína. O to důležitější je znát její příznaky. Jen včasná léčba může předejít trvalému a vážnému poškození zdraví!
Lymeská borelióza je infekční nemoc vyvolaná bakteriemi Borrelia burgdorferi a je nejčastějším onemocněním přenášeným klíšťaty u nás. V přírodě jsou rezervoárem borelií zejména drobní hlodavci, ale i větší zvěř, v domácnostech jimi mohou být i kočky a psi, kteří se také mohou nakazit.
Proti přisátí nás ochrání dlouhé kalhoty zastrčené do bot a repelentyAutor: Archiv ireceptar.cz
Jak se lymeská borelióza projevuje?
Nejčastější inkubační doba nemoci se pohybuje mezi 1–2 týdny, může to ale být i mnohem déle.
První fáze choroby trvá několik týdnů až měsíců a projevuje se obvykle mírnějšími, snadno přehlédnutelnými příznaky, jako jsou únava a bolest kloubů, někdy se ale vůbec neprojeví.
O výskytu borelií v těle nakaženého přesvědčivě informuje rudá skvrna kolem místa kousnutí, které se může rozšířit do vzdálenosti až několik centimetrů. V této fázi je infekce ještě poměrně snadno léčitelná vhodnými antibiotiky.
Klíště odstraňujeme kývavým pohybem pinzetyAutor: Archiv ireceptar.cz
Neléčená borelióza může přivodit fatální následky
Nejdéle po čtvrt roce (obvykle dříve) se však nemoc dostává do druhého stadia, kdy už hrozí vážné následky. Příznaky vypadají jako běžná viróza – únava, bolest svalů a kloubů, bolest v krku, tlak v zátylku. Od virózy se liší absencí rýmy a kašle.
Při vhodné léčbě je stále ještě dobrá šance na uzdravení, borelióza zatím nenapadla imunitní systém. Příznaky „virózy“ po čase odezní.
U části nakažených se však v této fázi nemoc rozvine v plné síle – postihuje je zánět kloubů, nervů nebo svalů, bušení srdce, pálení a mravenčení kůže či jiné neurologické potíže, zvýšená teplota, únava.
Při správné a dostatečně dlouhé léčbě je ještě možné nemoc dostat pod kontrolu. Pokud se tak nestane, může se třeba až po dlouhých letech projevit nezvratné poškození mozku, kloubů, nervů a imunitního systému.
Klíště nás po přisátí může nakazit lymeskou boreliózuAutor: Archiv ireceptar.cz
Borelióza v konečné fázi se projevuje jako roztroušená skleróza
V poslední fázi nákazy se tělo nedokáže bránit běžným nákazám, aktivují se herpetické viry, nabalují další chronická onemocnění. Mohou se rozjet autoimunitní choroby, zejména u lidí s dědičnými dispozicemi. Trvalým postižením nervů vznikají bolestivé neuropatie, chronický zánět mozku nakonec vede k nefunkční krátkodobé paměti, poruchám soustředění či orientace v prostoru.
Příznaky mohou být podobné (zaměnitelné) s roztroušenou sklerózou. Borelióza se také pokládá za jednoho z možných vyvolávajících činitelů této autoimunitní nemoci. Vakcína proti lymeské borelióze zatím neexistuje.
Prevencí je pouze snaha zabránit přisátí klíštěte pomocí vhodného oděvu a repelentů, pokud se přesto přisaje, tak jeho včasné odstranění a v případě zaznamenání příznaků okamžitá léčba.
České zdraví
Borelioza nezabíjí – ona jen ničí život.
Příznaky boreliózy se velice liší v závislosti na tom, jestli jde o čerstvou nákazu – pokud jste si právě teď nebo relativně nedávno odstranili klíště, čtěte dál, jinak můžete přejít na bod 3.
Jediným skutečně typickým a nezaměnitelným projevem boreliozy je erythema migrans – červená skvrna, která je buď homogenní nebo od prostředka bledne. Vytvoří se několik dnů/týdnů po nákaze na místě, kde jste měli klíště (případně štípanec od hmyzu apod.).
Živé borelie množící se v kůži se dají v tomto případě prokázat biopsií, ale nepočítejte s tím, že by se tím někdo chtěl zabývat. V případě, že jste se nakazili před méně než dvěma měsíci, nemají význam ani krevní testy, které měří hladinu protilátek proti boreliím v krvi.
Protilátky se totiž tvoří s určitým zpožděním po nakažení. V této chvíli je infekce ještě poměrně snadno léčitelná vhodnými antibiotiky, jak se dozvíte v oddíle Léčba boreliozy.
I když skvrna nevypadá typicky nebo prostě váháte, zda se jedná o boreliozu (zvlášť pokud si nepamatujete na klíště), zvažte důkladně, co podniknete dál.
Pokud si skvrny nebudete všímat, začas sama zmizí. Borelie se mezitím mohou rozšířit krevním oběhem nebo lymfou, případně podél nervových vláken dál do těla.
K velké smůle asi poloviny nakažených se u nich tento varovný příznak vůbec neobjeví, infekce se šíří od počátku skrytě.
2. Příznaky při ROZŠÍŘENÉ NÁKAZE boreliozou
Za několik týdnů možná pocítíte celkové příznaky nemoci, které můžou vypadat jako běžná viroza. Únava, bolest svalů a kloubů, bolest v krku, tlak v zátylku – jako při běžné ‚chřipce‘.
Teplota nebývá příliš vysoká. Od virozy je odlišíte především tak, že nedostanete rýmu ani kašel.
Stále ještě máte při vhodné antibakteriální léčbě dobrou šanci na uzdravení, borelioza zatím nenapadla váš imunitní systém.
Také tato zdánlivá viroza může sama odeznít a dlouhý čas se budete cítit celkem zdrávi.
Jenom u části nakažených se v této fázi nemoc rozvine v plné síle: zánět kloubů, nevů nebo svalů, bušení srdce, pálení a mravenčení kůže či jiné neurologické potíže, zvýšená teplota až horečka, velká únava, mohou se objevit další skvrny různě po těle. V této době rozšířené infekce je vhodná doba na krevní či jiné testy, více se dozvíte v Diagnostice.
Ne vždy napadají borelie klouby. Dokáží se šířit v těle do těch nejskrytějších míst díky svému vývrtkovému tvaru a schopnosti vlastního pohybu. Líbí se jim zejména v kloubní výstelce, ve stěnách cév či v obalech nervů.
Typickými projevy boreliové infekce v kůži jsou migrující erytém, boreliový lymfocytom a Acrodermatitis chronica atrophicans (ACA).
Příznaky napadení periferních nervů jsou zejména pálení kůže, píchání, mravenčení, trnutí, pocit necitlivosti nebo naopak stěhovavé bolesti různě po těle. Velice typická je obrna lícního nervu.
Napadení autonomního nervového systému se projeví bušením srdce, nepravidelným srdečním rytmem, pocením v horní části těla, problémy se střevy a nebo močovým měchýřem, které bývají zaměněny s onemocněním střev nebo zánětem močového měchýře.
Jedná se však o postižení nervů v této oblasti, nikoliv o zánět sliznic.
Dostanou-li se borelie do CNS, mohou vyvolat zánět mozku nebo mozkových blan. Tento zánět může být akutní s vysokou horečkou, silnou bolestí hlavy, strnutím šíje a obrnami, ale daleko častěji mívá chronický průběh se závratěmi, bolestmi hlavy, pocity tuhnutí šíje, trnutím končetin a páteře. Zánět optického nervu může navodit podezření na roztroušenou sklerozu.
Podezření na zánět mozku nebo mozkových blan je jedním ze dvou případů, kdy je indikováno vyšetření mozkomíšního moku (lumbální punkce). Druhým je právě podezření na RS.
V tuto chvíli už jsou borelie rozšířené v těle, imunitní systém ani případná předchozí léčba si s infekcí nedokázala poradit. Při správné a dostatečně dlouhé léčbě je ještě možné nemoc dostat pod kontrolu.
Pokud se to nestane, pak se může třeba až po dlouhých letech projevit nezvratné poškození mozku, kloubů, nervů, imunitního systému…
3. Příznaky CHRONICKÉ INFEKCE – nejtěžší stádium nemoci
Tělo se nedokáže bránit běžným nákazám, aktivují se herpetické viry, nabalují se další chronická onemocnění. Mohou se rozjet autoimunitní choroby, zejména u lidí s dědičnými dispozicemi (HLA B-27).
Trvalým postižením nervů vznikají bolestivé neuropatie, chronický zánět mozku nakonec vede k nefunkční krátkodobé paměti, poruchám soustředění, orientace v prostoru. Příznaky mohou být podobné (zaměnitelné) s roztroušenou sklerozou.
Borelioza se také pokládá za jednoho z možných vyvolávajících činitelů této autoimunitní nemoci.
Krk může být bolestivě ztuhlý, se zvětšenými uzlinami, při pohybu praská v týle. V uších píská, hlava se točí a v zorném poli vidíte ‚mušky‘. Páteř a klouby bolí, takže můžete mít také diagnozu revmatoidní artritidy, s ranní ztuhlostí, bolestivými otoky a výrůstky na kloubech. V některých případech se z kloubní tekutiny při punkci daří získat borelie.
Borelioza je také jedna z infekcí podezřelých z vyvolání chronického únavového syndromu (CFS/CFIDS).
V této době, kdy imunitní systém oslabeného těla už nepracuje správně, bývají často krevní testy na protilátky negativní.
Borelie se na rozdíl od běžných bakterií množí velice pomalu, proto mívá choroba často pozvolný a zprvu nenápadný průběh.
Málokdo by spojoval podivnou skvrnu na kůži dávno před lety s nynějšími bolestmi hlavy, únavou, výpadky paměti nebo častými chřipkami a bolestmi kloubů.
Chronické potíže s močovým měchýřem, dráždivé střevo, srdeční arytmie – to mohou být rozmanité příznaky stárnutí. A nebo chronické infekce…
Borelie nad vámi stále ještě nemusejí vyhrát – v této fázi nemoci je lze dlouhodobou léčbou přinejmenším potlačit a přinést úlevu od symptomů, a to nikoliv léky proti bolesti a na uklidnění, ale léčbou infekce.
Poznámka pod čarou: pokud se vám zdá, že se toto třífázové schéma nápadně podobá syfilidě, pak vězte, že v případě Borrelia burgdorferi a Treponema pallidum jde o příbuzné spirálovité bakterie, příznaky nákazy jsou u obou zprvu kožní, poté chřipkovité a po letech trvalé poškození – jen ten způsob přenosu je poněkud méně příjemný. A taky méně snadný – borelioza se nešíří z člověka na člověka (kromě z matky na dítě), takže se k ní staví zdravotnictví daleko laxněji než k jiným, snadněji nakažlivým chorobám s rychlým či smrtelným průběhem.
Borelioza nezabíjí – ona jen ničí život.
Záložky Projevy nemoci zpracovala 8/2009 Radka
Zdroje
[1] Bartůněk P, Bojar M, Hulínská D, Janovská D et al. Lymeská borelióza, 3. vydání, Praha: Grada Publishing, a.s., 2006
[2] Baehr R et al. Empfehlungen zur Diagnostik und Therapie der Lyme-Borreliose. online Empfehlungen česky Směrnice pro diagnostiku a léčbu lymské boreliózy
[3] Burrascano J.J. Jr. Diagnostic Hints and Treatment Guidelines for Lyme and Other Tick Borne Illnesses, September 2008; online Diagnostic Hints and Treatment Guidelines for Lyme and Other Tick Borne Illnesses česky Diagnostika a léčba boreliózy a dalších klíšťaty přenášených nemocí
[4] Hulínská D a kol. Průkaz Borrelia, Anaplasma, Bartonella a Rickettsia sp. v klíšťatech Ixodes ricinus v roce 2007 a 2008 v pražských parcích. Zprávy epidemiologie a mikrobiologie (SZÚ, Praha) 2009; 18(5) online Průkaz Borrelia, Anaplasma, Bartonella a Rickettsia sp. v klíšťatech Ixodes ricinus v roce 2007 a 2008 v pražských parcích
[5] MUDr. Martina Pýchová a kol. Trojí infekce vinou jednoho parazita aneb Co vše může způsobit jediné klíště. Med. praxi 2011; 8(4): 190–192 online Trojí infekce vinou jednoho parazita aneb Co vše může způsobit jediné klíště
Lymská borelióza z pohledu klasické a celostní medicíny
Lymská borelióza je onemocnění přenášené gramnegativní spirochetou Borrelia burgdorferi sensu lato. Má tenký spirálovitě vinutý tvar a dále bičíky, které jí umožňují poměrně dobrý pohyb.
Borelií existuje dalších několik druhů: B. burgdorferi sensu stricto, B. afzelii, B. garinii, B. japonica, B. turdi, B. tunuki, B. sinica, B. valaisiana, B. lusitaniae, B. andersonii, B. bissettii a B. miyamotoi. Liší se od sebe genotypem, fenotypem i různým stupněm patogenity.
Některé jsou rezistentní vůči přirozeným baktericidním účinkům lidského séra. Postupným pasážováním přes hostitele se vyvíjejí, mění a roste i jejich rezistence vůči imunitnímu systému i antibiotikům. Osídlují i místa, do kterých špatně pronikají protilátky, jako jsou mozek, synoviální membrána, periferní nervy.
Dokážou přilnout k povrchu krevních destiček, červených krvinek, k buňkám endotelu (výstelka cév). Dokážou aktivovat typy bílých krvinek, které produkují látky, díky nimž se borelie mohou pohodlně rozšířit do celého organismu. Borelie patří, stejně jako původce syfilisu Treponema pallidum, do rodu spirochet.
S treponemou má spoustu podobných vlastností.
Jediným přenašečem podle klasické medicíny je klíště rodu Ixodes. Borelie rostou a vyvíjejí se ve střevě klíštěte, mění se podle přijímané potravy, kterou je krev a míza hostitele. Rezervoárem jsou hlodavci a ptáci. U nich ale nikdy nedojde k onemocnění.
Naproti tomu onemocní psi, skot a koně, stejně jako člověk. Aby klíště mohlo infikovat, musí se dostat do slinných žláz klíštěte, kde jich musí být minimálně sto. Infekci je schopna předat pouze jedna třetina infikovaných klíšťat. I nakažená klíšťata jsou nemocná.
Díky množení patogenních borelií se rozpadají jejich střevní buňky, což může být příčinou smrti klíšťat. Podle klasické medicíny izolace borelií z jiného hmyzu není důkazem, že je přenášena komáry, neboť na jeho těle může ulpět borelie při sání krve nakaženého hostitele.
Borelie jsou schopny proniknout neporušenou kůží z výkalů klíšťat – odstraňováním klíšťat nechráněnou rukou. Pronikají i placentární bariérou.
Borelie mohou infikovat lidi a zvířata po měsíce i roky bez ohledu na imunitní obranu hostitele. Borelie mají určité antigeny, pomocí kterých mohou unikat aktivnímu imunitnímu systému.
Hostitel může začít produkovat v časné fázi infekce protilátky typu IgM proti bičíku a vnějšímu proteinu povrchu borelie. Tyto protilátky ale také reagují kromě borelií s myozinem (svalová bílkovina) a nervovými vlákny.
Další protilátky třídy IgG pak mohou napadat svalovinu a nervovou tkáň a být tak příčinou autoimunitních pochodů v organismu nebo přímo chronického zánětu kloubů. Vznik autoimunitního problému je velmi závažný pro hostitele.
Vnímavost k infekci u lidí je všeobecná, klinický průběh je závislý na individuálních faktorech.
Některé studie ukazují, že k přenosu borelie zřídka dochází prvních 24–36 hodin po přisátí. Pravděpodobnost roste s délkou sání. Regurgitace střevního obsahu nebo zanesení trusu klíštěte do rány se považuje za potenciální způsob. Inkubační doba se udává 1–300 dní, třetina nemocných udává 7–14 dní, druhá třetina zhruba 60 dní.
Největší výskyt nakažených klíšťat v naší republice vykazují kraje Středočeský, Pardubický a Karlovarský. Republikový průměr převyšují okresy Frýdek-Místek a Příbram. Nejčastější lokality jsou podél vodních toků a v nízké nadmořské výšce. Dříve se udávalo, že nad 700 m se klíšťata nevyskytují. Dnes byla prokázána i v nadmořských výškách nad 1200 m.
- Klinické projevy boreliózy
- 1. dermatologické – erythema migrans, boreliový lymfocytom
- 2. muskuloskeletální – bolesti a záněty kloubů a svalů
- 3. neurologické – bolesti hlavy, meningitida, meningoradikulitida, encefalitida, encefalomyelitida, obrna lícního nervu
- 4. psychiatrický lymský syndrom (porucha vnímání a paměti, afektivní poruchy až těžké deprese, organické psychózy až demence)
- 5. další onemocnění
- – chronický únavový syndrom
- – postižení srdce
- – postižení: oka, sluchu, respiračního systému, urogenitálního systému, hepatálního systému
Nejčastěji jsou postižení po 30. roce života, vrchol nastává mezi 45.–49. rokem. Ženy oproti mužům jsou postiženy v poměru 1 : 1,17. Sérologický průzkum u zdravé populace ukázal, že antiboreliové protilátky IgG lze zjistit u 10 % naší populace. To znamená, že určitá část populace neonemocní nebo infekce probíhá skrytě.
V některých případech naopak nejsou protilátky prokazatelné vůbec, jindy k jejich absenci vede užití antibiotik. Borelie přežívá v organismu v privilegovaných tkáních (nervová, oční, svalová…), existuje v organismu i změněná, aby ji nemohl zasáhnout imunitní systém.
Vytváří i imunokomplexy, je schopna spustit imunitní reakce, které způsobí další poškození organismu.
Spirochety působí na organismus vlivem svého těla a zánětlivých mediátorů, které produkují, zkříženou reaktivitou mezi spirochetami a tkáněmi organismu (spuštění autoimunitní odpovědi za přítomnosti spirochet), dále způsobují imunopatologické reakce, avšak již bez jejich přítomnosti v organismu a toxické reakce borelií spojené s přítomností borelií v organismu.
Prevence spočívá především v ochraně před klíšťaty, jejich časném odstranění a dezinfekci místa přisátí.
Laboratorní diagnostika se dělí na nepřímé metody – zahrnuje zjišťování specifických antiboreliových protilátek imunoenzymatickou metodou ELISA na nepřímou imunofluorescenci IFA.
Tyto metody prokazují protilátky IgM a IgG v séru, mozkomíšním moku a synoviální tekutině. Po metodě ELISA se ještě použije metoda Western blot, vysoce senzitivní pro konfirmaci protilátek pozitivních a hraničních (IgG, IgM).
Mezi přímé metody patří mikroskopie v zástinu, přímá kultivace borelií a PCR metoda ke kvantifikaci DNA borelií.
- Onemocnění způsobená borelií
- Onemocnění kůže
- – erythema migrans – 85 % všech projevů, v průměru za sedm dní se vytváří v místě přisátí klíštěte červená okrouhlá skvrna s centrálním výbledem, který nemusí být vždy přítomen
- – boreliový lymfocytom – červená až fialová barva – na uchu, špičce nosu, dvorci prsní bradavky či na skrotu, výskyt v 5 %
- – acrodermatitis chronica atroficans – červené skvrny na koncových částech těla – nárty, kolena, lokty, hřbety ruky
- – morfea, lichen sclerosus et atrophicus, granuloma anulare, difuzní reverzibilní alopecie
- Onemocnění kloubů
- – bolesti kloubů, záněty kloubů – bolesti kloubů jsou stěhovavé, doprovázené velkou únavou, někdy jsou přítomny subfebrilie i teploty, noční poty. Postihují kolena, ramena, hlezna, zápěstí, jeden nebo několik kloubů najednou
- – záněty šlach, šlachových pochev, tíhových váčků, svalových úponů, kloubních pouzder, synoviální membrány
- – typickým projevem je např. periarthritis humeroscapularis – zánětlivé změny v oblasti ramenního kloubu, podobným případem je syndrom karpálního tunelu
- – záněty svalů
Borelie destruují buňky kloubní chrupavky i pod ní ležící kosti. Jsou zdrojem vzplanutí zánětu nebo perzistující infekce či přechodu do chronického stadia.
Postboreliový syndrom
Vzniká u malého procenta pacientů léčených antibiotiky. U těchto pacientů jsou i nejsou prokázány protilátky. K nejčastějším projevům patří únava, bolesti kloubů, svalů, brnění, poruchy nálady, paměti, bolesti vazů. Antibiotická léčba u těchto pacientů již opakovaně nezabírá a nepodává se. Postižené ale omezuje v normálním životě.
Neuroborelióza
Jde o postižení nervového systému. Svůj podíl zde mají i individuální dispozice a autoimunitní pochody. Autoimunita odpovídá za podobnost boreliózy s revmatickými a demyelinizačními chorobami (projevy roztroušené sklerózy). Potíže se mohou vyvinout akutně nebo po neléčeném prvním stadiu (kožní projevy).
- – meningitida, meningoencefalitida
- – radikulitida
- – neuritida
- – zánět nervů (zejména očního)
- – obrny periferních nervů
- – obrna n. facialis (lícní nerv), ochrnutí končetin, poruchy svěračů
- – poruchy vědomí (podobnost s alkoholickou psychózou či drogovým postižením)
– poruchy vnímání, paměti, psychické potíže (neurózy, deprese) Postižení nervového systému se může projevit v kterékoli jeho oblasti, včetně útrobních nervů. Imitují roztroušenou sklerózu, Alzheimerovu chorobu, mozkový nádor, myastenii, abúzus psychoaktivních látek a jiná onemocnění.
Postižení srdce
– lymeská karditida – projevuje se poruchami srdečního rytmu, perikarditidou, myokarditidou až dilatovanou kardiomyopatií, srdečním selháním. Ne vždy se postižení srdce spojuje s boreliózou.
- Postižení oka
- – zánět spojivek, otok víček
- – zánět rohovky
- – uveitida
- – odchlípení sítnice
- – městnavá papila
- – neuropatie optického nervu
- – obrny okohybných nervů
- Borelióza a těhotenství
Byl popsán i transplacentární přenos infekce na plod. Adekvátně léčená borelióza před těhotenstvím by neměla mít vliv na budoucí vývoj plodu.
Pokud dojde k infekci v graviditě, pak záleží na stáří plodu a způsobu léčby. Léčba těhotné vyžaduje antibiotickou terapii antibiotiky vhodnými k podávání v těhotenství.
Otázka, zda borelie může způsobit vážné poškození plodu nebo jeho odúmrť, je nezodpovězena.
Léčba boreliózy
Borelióza má tendenci k samovolné úzdravě v časném lokalizovaném i diseminovaném stadiu. Léčba antibiotiky je však nutná. Zkracuje dobu klinických potíží a zabraňuje přechodu do chronicity. Antibiotika používaná k léčbě: doxycyklin, amoxicilin, erythromycin, azithromycin, ceftriaxon, cefotaxim, penicilin G, metronidazol.
Borelióza z pohledu celostní medicíny
Pomocí EAV či jiných alternativních diagnostických metod se testuje přítomnost borelie v organismu velice často. Naměříme ji téměř v 90 % u chronických onemocnění, se kterými pacienti přicházejí. Nedetekujeme protilátky, ale přímo borelii, informaci o tom, že borelie se v organismu nachází. Můžeme dokonce stanovit, ve kterém orgánu nebo tkáni je přítomná, a dokonce zdali vytváří ložiska.
Borelióza může zahrnovat přes tři stovky různých příznaků. Akutní stadium je potřeba vždy zaléčit antibiotiky! Nicméně chronická borelióza je pak doménou detoxikační celostní medicíny. Do ordinace nejčastěji přicházejí lidé, kteří boreliózu prodělali a mají následky, dále ti, u kterých z krve nebyla diagnostikována, proto jim nikdy nebyla stanovena diagnóza boreliózy.
K nejčastějším projevům patří chronický únavový syndrom, bolesti hlavy, bolesti kloubů, ale borelii naměříme i u kožních postižení, zrakových, sluchových potíží, u depresí, neuróz, poruch paměti, autoimunitních chorob. Borelie může prakticky atakovat jakoukoli tkáň či orgán v organismu, včetně dýchacích, trávicích, močopohlavních orgánů.
Téměř za každou chronickou nemocí může stát právě borelióza.
Pokud máme štěstí, zachytíme boreliózu po proběhlém akutním stadiu, kdy nejsou vytvořena ložiska. Jakmile borelie vytvoří ložiska (jde o určitý počet bakterií nebo jen o část genetického materiálu, jehož genetický kód je schopen replikace), je detoxikace mnohem obtížnější.
Ložisko chrání borelie proti účinkům imunitního systému. Jakmile ale imunita poklesne, např. vlivem infekce nebo stresu, pak se ložiska začnou rozpadat a borelie invaduje dále do různých míst organismu.
Proto se může stát, že člověk přeléčený antibiotiky a bez potíží může znovu onemocnět stejnými (např. kloubními problémy) příznaky. A protilátky se už objevit v krvi nemusí. Navíc organismus je poškozován i toxickými látkami, jež borelie produkuje.
Informace či toxin ovlivňují cílovou tkáň, kterou připraví k invazi borelií. Každý mikroorganismus se totiž snaží zničit makroorganismus.
Klasická medicína nedokáže, na rozdíl od celostní, řešit postboreliový syndrom, zejména pokud chybí přítomnost protilátek. Nikdy netvrdí, že člověk nemá boreliózu poté, co byl přeléčen antibiotiky.
U každého člověka se i po přeléčení antibiotiky borelióza pomocí EAV vytestuje.
Další odlišnost spočívá i v tom, že z hlediska celostní medicíny je téměř jistý transplacentární přenos, ať už mikroorganismů, nebo informace pasážované generacemi.
Léčba boreliózy metodami alternativní medicíny
Borelie napadá a ničí imunitní systém. Vytváří ložiska, má tendenci ke chronicitě či perzistenci v organismu. Z tohoto důvodu je vždy potřeba posílit imunitní systém a zlepšit jeho fungování. Spravit narušené imunitní pochody. Vzhledem k tomu, že má sklony k přetrvávání v organismu a k tvorbě ložisek, není její odstranění jednoduché.
Ložiska musíme důkladně vytestovat, to znamená zjistit, ve kterých tkáních se nacházejí, a podle toho tyto tkáně cíleně detoxikovat. Ve své ordinaci využívám preparáty Diochi, Joalis a homeopatii. S výhodou je vzájemně kombinuji.
Vzhledem k tomu, že téměř všichni pacienti s vytestovanou boreliózou mají i psychické potíže, zejména typu depresí a neuróz, používám i Bachovu květovou terapii. Pokud je organismus bez stresu, toxické látky uvolňuje podstatně ochotněji. Budeme-li si myslet, že na boreliózu vystačíme jedním preparátem, budeme velmi zklamaní.
Stejně tak je potřeba informovat pacienty, že léčba je dlouhodobá. Pokud tito lidé vydrží, zejména ti, kteří jsou již po přeléčení antibiotiky a mají tzv. postboreliový syndrom (viz výše), během několika měsíců zaznamenají obrovskou úlevu. Nejprve začíná ustupovat únava, pak postupně mizí i bolesti kloubů, svalů, vazů. Je to běh na dlouhou trať.
Může trvat rok i dva. Záleží na tom, kolik ložisek borelie vytvořila a jak moc poškodila imunitní systém, zda spustila autoimunitní reakce nebo zda poškozuje organismus toxiny.
Na podporu a detoxikaci imunitního systému doporučuji preparáty Viraimun (Diochi), Imun a Cranium (Joalis). Po celou dobu je vhodné detoxikovat lymfatický systém – preparát Lymfatex (Joalis), Diocel nebo Gerocel kapky (Diochi). Z preparátů Diochi jediným, který účinně zabírá na borelie, je Sagradin.
Ale ani tento preparát nedokáže zbavit člověka všech potíží, zvláště vzhledem k výše uvedeným skutečnostem. Sagradin ráda kombinuji s preparátem Spirobor, který dokáže borelie vylučovat z organismu. Sagradin dokáže biorezonančními schopnostmi rozkládat ložiska, navíc působí analgeticky.
Další volba preparátů závisí na vytestování orgánů, které jsou postižené. Můžeme použít například Detoxin na detoxikaci jater, oka, Diocel na detoxikaci močového ústrojí. Vždy záleží na postiženém orgánu. Na klouby působí Gerocel kapsle, Vista Clear, ArtiDren.
Velmi ráda využívám homeopatické preparáty, jako jsou Rhus toxicodendron, Ruta graveolens, Kalmia latifolia, Sanguinaria canadensis, Rhododendron, Ledum palustre a jiné. Nikdy nenajdeme jeden zázračný preparát, jak se obvykle domnívají pacienti.
Takže na dotaz, poraďte mi, jaký mám užívat preparát, když mám chronické potíže po prodělané borelióze, odpovídám, že nejlepší je cílená detoxikace po diagnostice v ordinaci. Je potřeba borelii odstraňovat systematicky spolu s reparací imunitního systému.
uveřejněno v časopise Sféra, vydání 08/2011
Borelioza – klasická a přírodní léčba
Datum: 17.09.2020
V posledních letech se s diagnózou Lymská borelióza setkáváme stále častěji. Dokonce tuto nemoc již nepřenáší jen infikovaná klíšťata, ale i jiný hmyz. Projevy nákazy tímto onemocněním bývají silnější, léčba dlouhodobá s nejistými výsledky.
Co to je Lymská borelióza
Lymská borelióza je onemocnění, které je způsobeno minimálně třemi druhy bakterií Borrelia. Toto onemocnění se vyskytuje zejména v severní Americe a Evropě. Bakterie žijí v krvi drobných zvířat. Jedná se zejména jedná o myši, hraboše, zajíce, veverky, krtky, ale i vysokou lesní zvěř.
Hlavním přenašečem boreliózy jsou klíšťata. Přenašeči, ale méně častí, jsou komáři, ovádi, blechy a mouchy.
Příznaky a průběh boreliózy se dělí do třech stádií. Toto rozdělení je pouze obecné, jelikož se mohou zároveň objevit i příznaky všech stádií.
První stádium boreliózy
zarudnutí na kůži, často s centrálním vyblednutím, které může vycházet z místa vpichu. Dalším příznakem může být zvětšení okolních lymfatických uzlin. Toto zarudnutí vzniká v průměru za 1 týden od přisátí klíštěte.
Druhé stádium boreliózy
začíná většinou za 2 až 12 týdnů po přisátí klíštěte, trvá několik týdnů a vymizí obvykle do tří měsíců po nákaze. Může se projevit jako neuroborelióza.
Jejími projevy mohou být značně proměnlivé bolesti po celém těle, bolesti hlavy,periferní obrna nejčastěji lícního nervu, zánět mozkových blan a mozku. V druhém stádiu se často vyskytují bolesti kloubů a svalů.
Nejčastěji postiženými klouby bývají kolena.
Třetí stádium boreliózy
začíná měsíce až roky po nákaze. Nejčastějšími příznaky bývají záněty mozku a míchy. Někdy tento stav může imitovat příznaky roztroušené sklerózy. Vyskytují se chronické bolesti zejména velkých kloubů a chronická únava.
Diagnóza lymeské boreliózy se stanovuje podle přítomnosti klinických příznaků, potvrzuje se serologickým vyšetřením krve, v případě neurologických projevů vyšetřením mozkomíšního moku, při postižení kloubů i vyšetřením tekutiny z kloubu
Základem je správná diagnóza a pak léčba
Základem úspěšné léčby je správná diagnostika zejména správný typ laboratorního vyšetření a v časném stádiu nemoci podávání vhodných antibiotik.
Dlouhodobé podávání antibiotik nemá kýžený efekt a může organismus spíše poškodit. V dalších stádiích boreliózy přichází na řadu spíše přírodní léčba nebo tvz.
symptomatická léčba – léčba příznaků.
Pro další text jsem si vypůjčila velmi zajímavý článek Václava Pergla, uveřejněný v Právu, který se opírá o odborné informace MUDr. Martina Jana Stránského, který je Assistant Clinical Professor v neurologii na lékařské fakultě Yale School of Medicine, jež poprvé pojmenovala LB, a MUDr. Petra Smejkala, primáře Kliniky infekčních nemocí 1. LF UK Ústřední vojenské nemocnice v Praze.
U mnoha lékařů se pacienti setkávají s neindikovanou léčbou, která je jim podaná na základě pravidla „my to tady takhle děláme“. To všechno v době, kdy je moderní medicína založena na jasných důkazech, vycházejících z velkých, statisticky věrohodných studií, které se konají a ověřují na více než jednom pracovišti.
Léčit více než 21 dní pro jakýkoliv symptom „pokročilejší“ boreliózy není vědecky potvrzené jako účinnější.
Říká se tomu „evidence-based-medicine“, tedy medicína založená na důkazech, nikoliv na místní zkušenosti lékaře. Pro lékaře nestačí si něco myslet, dnes by to měl vědět.
Příliš mnoho antibiotik
Různí lékaři předepisují antibiotika proti borelióze různě – na pár dní až na měsíc či více. Faktem ale je, že žádná věrohodná studie dosud neprokázala, že terapie v délce více než 14 dní má větší efekt na eliminaci borelií v časné fázi.
Nesourodnost léčby se navíc rozšiřuje při léčbě tzv. pokročilé boreliózy. Léčit více než 21 dní pro jakýkoliv symptom „pokročilejší“ boreliozy není vědecky potvrzené jako účinnější.
Problém však nespočívá jen v neefektivitě.
Lékař navíc vystavuje pacienta rizikům důsledků dlouhodobé antibiotické léčby, jako jsou záněty střev nebo rezistence bakterií k antibiotikům.
Často se s infekcí zaměňuje i tzv. post-boreliový syndrom či „chronická borelióza“. K jeho projevům patří například bolesti hlavy či svalstva, občasné bolesti kloubů a deprese.
Tyto potíže však nejsou přímé důsledky boreliózy, ale nepřímé, protože borelióza jen odstartovala různé protichůdné imunologické nebo psychické reakce v organismu, ale sama od sebe ve skutečnosti dále nákazu nepůsobí.
A tím by se také měla řídit léčba: podle charakteru problémů jsou podávány například protizánětlivé léky, antidepresiva či pacient dochází na fyzioterapii.
Mezinárodní studie potvrdily, že antibiotika nemají žádný věrohodný efekt pro léčbu post-boreliového syndromu.
I přes tato fakta je pozoruhodné, že organizace, jako je Mezinárodní společnost pro boreliózu a přidružené nemoci (ILAS), podléhají hříchu upřednostňování představ nad fakty, když na jedné straně navrhují pro takové symptomy antibiotickou léčbu „v zájmu pacienta“, ale ve stejné větě dodají, že si tato možnost „zaslouží další studie“.
Pozitivní protilátky nemusí nic znamenat
O studiích, které neefektivnost antibiotik již definitivně potvrdily, zřejmě nevědí. To je škoda, protože takové organizace mohou sloužit jako zdroj věrohodných informací pro naše lékaře. Další problém je měření protilátek Lymské boreliózy a jejich hodnocení.
Zaprvé, protilátky k Lymské borelióze se promění v pozitivní teprve asi za měsíc po kontaktu s nakaženým klíštětem.
Zadruhé, v určitých regionech má až 25 procent populace pozitivní protilátky, protože se s boreliózou setkalo a ani o tom nevědělo. Takže pozitivní test nemusí znamenat nic. Podstatně důležitější je, že kterékoli protilátky proti borelióze mohou navíc zůstat navýšené doživotně, a to i u úspěšně vyléčených pacientů.
Právě proto měření a hlavně interpretace protilátek proti borelióze náleží pouze kvalifikovanému odborníkovi, který má s touto nemocí zkušenost. Lékař by měl léčit pacienta, nikoliv jeho laboratorní hodnoty.
Problém s laboratoří
Celý problém navíc komplikují laboratoře samotné, které často nepoužívají standardizované metody měření protilátek k infekcím. Výsledek se tak mění podle toho, která laboratoř test prováděla. Tam, kde to s boreliózou umějí, si jakékoli pozitivní výsledky ještě nechají prověřit testem Western blot, který potvrdí, že jde skutečně o ty pravé protilátky.
Aby toho nebylo málo, některé laboratoře si osvojily praxi pod výsledkem měření protilátek vytisknout i klinické hodnocení, v němž například tvrdí, že „výsledek ukazuje na akutní infekci“.
Na tento výsledek pak poukazují pacienti a nezkušený lékař se tím řídí.
Interpretace laboratorních výsledků musí náležet pouze zkušenému lékaři, který hodnotí výsledky v souvislosti se skutečným klinickým stavem pacienta.
Důvodem, proč lékaři u nás občas přehlížejí tyto obecně známé informace, je, že je nic nenutí, aby léčili „moderně“. Nejsou totiž nijak kontrolováni, potažmo ani odborně či právně postihováni, pokud se neřídí výsledky nejnovějších studií.
Takže praktikují stylem, na který jsou zvyklí – mnohokrát tím, který se nezměnil od doby jejich promoce. To je v jiných zemích nemožné, protože lékaři musí dokládat dostačující počet hodin pravidelného „dovzdělávání“, včetně toho, že musí každých deset let obnovovat atestační zkoušku, která reflektuje moderní praxi. ( konec citace)
Co z toho vyplývá?
Základem úspěšné léčby je správné laboratorní vyšetření a jeho správná interpretace. Antibiotika fungují jen v časné fázi nemoci, další a dlouhodobé podávání je pro pacienta spíše zatěžující.
Ve fázi tzv.
post-boreliového syndromu či „chronické boreliózy“, které se projevují třeba bolestmi hlavy, bolestmi svalů, kloubů, šlach, chronickou únavou přichází na řadu přírodní léčba, která dokáže správnými postupy podpořit fungování přirozeného imunitního systému organismu, a tím přirozeným způsobem „bojovat“ proti tomuto zákeřnému onemocnění a jeho příznakům.
Zvolte si vhodný preparát sami nebo nás kontaktujte. Rádi vám doporučíme byliny a houby právě pro vás. [email protected]
Zajímejte se o své tělo a jeho zprávy. Zajímejte se i o léčbu, kterou vám lékař navrhuje a ptejte se proč. Je to vaše tělo a vaše zdraví!
Nechcete přijít o další články? Zde vyplňte svůj e-mail
Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů