Fissura – vše o zdraví

Anální fisura neboli řitní trhlina je velmi nepříjemné a bolestivé onemocnění trávicího traktu. Jedná se o poranění řitní sliznice, pokud jsou trhlinky malé, říká se jim ragády, pokud je postižení hlubší, jedná se o fisuru. Nemoc se projeví bolestí při a po defekaci, tato bolest přetrvává i několik hodin a je doprovázena krvácením. Krev je jasně červené barvy, nejedná se tudíž o krev z vyšších částí trávicího traktu. V tomto článku se dozvíte vše o příznacích, příčinách, diagnostice, léčbě a prevenci řitní trhliny.

Mezi nejčastější příznaky řitní trhliny patří (1, 2):

• Ostrá bolest při vyprazdňování stolice, která je často následovaná hlubokou palčivou bolestí trvající až několik hodin
• Krvácení při vyprazdňování stolice – ve stolici či na toaletním papíře se může objevit malé množství krve (krev jasně červené barvy, bývá viditelná na povrchu stolice)

Kdy navštívit lékaře?

Při podezření na přítomnost anální trhliny je vhodné navštívit praktického lékaře.

Nenechte se odradit rozpaky či studem a vyhledejte lékařskou pomoc. Řitní trhlina je poměrně častý problém, který je v časných fázích poměrně dobře léčitelný.

Velké množství případů řitních trhlin bývá ponecháno bez léčby, praktický lékař však provede vyšetření k vyloučení jiných onemocnění, která mívají podobné příznaky (např. hemoroidy- žilní městky v oblasti konečníku, které se mohou projevovat otoky v oblasti řitního otvoru a konečníku, bolestí a krvácením).

Lékař Vás také seznámí s možnostmi léčby či postupy, které mohou příznaky zmírnit a vedou ke snížení rizika opakovaného vzniku řitních trhlin.

Diagnostika

Na začátku vyšetřovacího procesu se lékař soustředí na zjištění pacientovy podrobné anamnézy. Budete tázáni na okolnosti Vašeho problému, příznaky, které se u Vás objevily, charakter a typ bolesti, toaletní návyky atd.

Po odebrání anamnézy následuje fyzikální vyšetření, během kterého lékař zkontroluje postiženou oblast. Po jemném roztažení hýždí bývá v oblasti řitního otvoru viditelná drobná trhlinka.

Při diagnostice řitní trhliny většinou není prováděno vyšetření konečníku, tzv.

digitální vyšetření per rectum (při kterém lékař vyšetří konečník pomocí prstu v rukavici, potřené lubrikačním prostředkem, během vyšetření posoudí abnormality sliznice uvnitř konečníku a zhodnotí charakter stolice), neboť se předpokládá, že vyšetření při přítomnosti trhliny bude bolestivé. Vyšetření per rectum je však obecně velice cenným vyšetřením, které by nemělo být zanedbáváno.

V případě pochybností Vás praktický lékař odešle k lékaři specialistovi (při podezření na vážnější příčinu Vašich obtíží). Lékař se specializací proktologie provede důkladnější vyšetření oblasti řitního otvoru a konečníku, s použitím lokální anestezie k zabránění vzniku bolesti během vyšetření.

Někdy je využíván další typ vyšetření – tzv. rektální manometrie (během které je měřen tlak řitních svěračů- svalů, které jsou lokalizovány kruhovitě kolem řitního otvoru a uplatňují se při vyprazdňování stolice) (2).

Příčiny vzniku řitní trhliny

Anální fisury obvykle vznikají v oblasti sliznice řitního otvoru, která je nějakým způsobem poškozena a oslabena. Často vznikají u pacientů trpících chronickou (dlouhodobou ) zácpou, kdy bývá sliznice poškozena tvrdou stolicí či příliš velkým objemem stolice,který je vyprazdňován řitním otvorem.

Mezi další možné příčiny řadíme (3, 4):

• Dlouhotrvající průjem
• Nespecifické střevní záněty (Crohnova nemoc, ulcerózní kolitida)
• Těhotenství a porod
• Pohlavně přenosné choroby (syfilis, herpes genitalis), během kterých může dojít k poškození sliznice a vzniku trhliny
• Ztuhlé anální svěrače, kdy je zvýšeno napětí svalů a vzniká vyšší náchylnost k tvorbě trhliny

V mnoha případech nebývá příčina vzniku řitní trhliny zjištěna vůbec.

Které osoby bývají postiženy?

Řitní trhliny patří mezi běžné problémy, odhadem postihují v jakékoli fázi života jednu z deseti osob.

Problém se vyskytuje bez rozdílu u mužů i u žen a postihuje osoby všech věkových kategorií (včetně velmi malých dětí). Většinou se vyskytuje u dětí a mladých dospělých ve věku mezi 10 a 30 lety.

Léčba

Řitní trhlina se obvykle samovolně zhojí v průběhu několika týdnů (stejně jako jiné drobné trhlinky či praskliny na kůži).

Praktický lékař poradí a doporučí vhodný postup k podpoře rychlejšího hojení trhliny, popř. doporučí léky ke zmírnění obtíží.

Většina řitních trhlin se zhojí pomocí léčebných prostředků, přestože je velká pravděpodobnost opětovného vzniku, obzvláště pokud pacienti nedodržují doporučení uvedená níže.

Svépomocné postupy k podpoře efektivnějšího hojení

• K úlevě od nepříjemných obtíží spojených s řitní trhlinou Vám praktický lékař doporučí několik postupů, které uleví od zácpy a zmírňují bolest.
• Pokud se podaří zmírnit zácpu, jsou vytvořeny vhodné podmínky k hojení trhliny a sníží se riziko jejího opětovného vzniku.
• Mezi svépomocné metody řadíme:

• Navýšení denního příjmu vlákniny (zvýšit množství potravin s vysokým obsahem vlákniny, např. ovoce, zelenina, celozrnné výrobky)
• Vyvarovat se vzniku dehydratace (pít dodstatečné množství tekutin, vhodné jsou neslazené čaje, či voda)
• Cvičení (pokusit se zařadit do denního režimu pohyb, např. každodenní procházku, či běh)
• V průběhu dne vyčlenit dobu a prostor k vyprázdňování stolice (navyknout si na pravidelné vyprazdňování, každý den přibližně ve stejnou dobu, v klidném prostředí, beze spěchu)
• Při pocitu nucení na stolici neodkládat návštěvu toalety
• Při používání vlhčených ubrousků se vyvarovat používání výrobků s obsahem vůní či alkoholu, které mohou vést k pocitům diskomfortu a svědění v oblasti řitního otvoru. Co se toaletního papíru týče, vhodné je používat měkký papír a v průběhu používání dbát na jemné utírání, aby nedošlo ke vzniku podráždění sliznice či kůže
• Po vyprázdnění stolice je vhodné provádět sedací koupele v teplé lázni (např. s přídavkem heřmánku či řepíku lékařského), které usnadňují hojení poškozené sliznice a uvolní svaly v oblasti řitního otvoru.

Další preventivní opatření jsou uvedena v odstavci o prevenci anální trhliny.

Medikamentózní léčba anální fisury

Ke zmírnění obtíží a léčbě je možné využít řadu léčivých přípravků, které Vám doporučí praktický lékař.

Laxativa

Jedná se o léky změkčující konzistenci stolice, čímž dochází k snadnějšímu průchodu stolice během vyprazdňování.

U pacientů s řitní trhlinou jsou obvykle předepisována objemová laxativa ve formě tablet či granulí. Laxativa pomáhají udržovat vodu ve stolici, která se tak stává měkčí a lépe vyprázdnitelná.

U dětí bývají používána osmotická laxativa ve formě orálních roztoků. Tyto látky zadržují vodu ve střevě, dochází k roztažení (distenzi) střeva a zvýšení motility (urychlení střevní činnosti).

Léčba bývá zahájena nižší dávkou, která se postupně zvyšuje, dokud pacient nevyprazdňuje měkké stolice s frekvencí přibližně 1-2 dny.

Léky proti bolesti

Jestliže při vyprazdňování stolice přetrvávají bolesti v oblasti řitního otvoru, je možné užívat léky tlumící bolest (např. paracetamol, či ibuprofen, které jsou dostupné bez lékařského předpisu).

Před zahájením užívání těchto léčiv si však pečlivě přečtěte příbalovou informaci léku a řiďte se pokyny dávkování zde uvedenými.

Glycerol trinitrát (GTN)

Pokud nedojde v průběhu jednoho až dvou týdnů ke zlepšení příznaků, může Vám praktický lékař předepsat lék s účinnou látkou glycerol trinitrát (GTN), který se aplikuje obvykle dvakrát denně ve formě masti přímo do anální oblasti.

Tato látka způsobí vasodilataci cév (rozšíření) v okolí řitního otvoru, což napomáhá k lepšímu prokrvení celé oblasti. To umožní snadnější hojení řitní trhliny.

Látka také pomáhá ke snížení tlaku v oblasti řitního kanálu, což vede ke zmírnění bolesti. Léčba glycerol trinitrátem se užívá u velké většiny případů řitní trhliny (které se vytvořily za dobu kratší než 6 týdnů) a přibližně u sedmi z deseti pacientů trpících chronickými řitními trhlinami.

Velmi častým vedlejším účinkem používání GTN mastí jsou bolesti hlavy, které se vyskytují až u poloviny pacientů využívajících uvedený typ léčby. U některých pacientů dojde ke vzniku závratí, či „motání“ hlavy. Glycerol trinitrát není určen k léčbě dětí, opatrnost v užívání je nutná u těhotných a kojících žen.

Pokud jsou bolesti hlavy výrazné intenzity, je nutné snížit dávku masti po dobu několika dní. Používejte raději malou dávku (velikosti kuličky hrášku) 5-6x denně, což často bývá lepší, než větší množství masti 2x denně. Také se ujistěte, že mast aplikujete skutečně pouze na kůži kolem řitního otvoru, ne hlouběji do oblasti análního kanálu.

Léčba mastí s glycerol trinitrátem obvykle trvá 8 týdnů, či do úplného zhojení trhliny.

Místní (lokální) anestetika

Pokud jsou bolesti neustupující a výrazně zhoršují kvalitu života, praktický lékař předepíše místní anestetikum, které znecitliví oblast konečníku a zajistí tak bezbolestné vyprázdnění stolice. Místní anestetikum se aplikuje přímo do postižené oblasti.

Tyto látky pouze zmírňují bolest, nepřispívají k hojení trhliny.

Nejběžnějším lokálním anestetikem je lidokain, který je používán buď ve formě gelu, či masti a obvykle je používán po dobu jednoho až dvou týdnů, protože většinou již během této doby dojde ke zhojení trhliny.

Blokátory kalciových kanálů

Tato skupina léků je obvykle využívána k léčbě vysokého arteriálního tlaku (hypertenze), jako zástupce můžeme uvést např. diltiazem. Tyto látky, které jsou aplikovány přímo do konečníku, však také působí příznivě k hojení řitní trhliny a u některých pacientů se za tímto účelem využívají.

Mechanismus účinku těchto látek spočívá v uvolnění svěračů a zvýšení prokrvení v oblasti řitní trhliny.

Jejich aplikace může být spojena s výskytem nežádoucích účinků (bolesti hlavy, závratě, svědění, pálení v místě aplikace). Tyto vedlejší účinky však odezní během několika dní od začátku užívání.

Blokátory kalciových kanálů aplikované do postižené oblasti bývají stejně účinné jako přípravky s glycerol trinitrátem a bývají používány, pokud neúčinkovaly léky uvedené výše.

Aplikace do postižené oblasti se provádí po dobu 8 týdnů či do úplného zhojení trhliny.

Botulotoxinové injekce

Jedná se o relativně nový způsob léčby řitní trhliny, která se používá, jestliže způsoby léčby uvedené výše nebyly účinné.

Botulotoxin je silný jed, který je pro použití bezpečný pouze v malých dávkách. V případě řitní trhliny jsou injekce botulotoxinu používány k paralyzování análních svěračů. To zabrání vzniku kontrakcí (napínání) svalů, pomáhá snižovat bolest a následně usnadňuje hojení trhliny.

Není přesně známo, do jaké míry přispívají injekce botulotoxinu k hojení řitních trhlin, ukazuje se však, že jejich užívání je prospěšné u více než poloviny pacientů, kteří tento typ léčby využívají. Efekt léčby je podobný jako u GTN mastí a blokátorů kalciových kanálů.

Účinky injekce trvají přibližně dva až tři měsíce, což představuje dostatečně dlouhou dobu k zahojení trhliny.

Další možnosti léčby

Za několik týdnů budete pozváni na kontrolu, během které lékař zhodnotí efekt léčby (zda došlo k zahojení trhliny, či došlo alespoň k částečnému zlepšení).

Pokud došlo k úplnému zhojení trhliny, praktický lékař doporučí další kontrolu o několik týdnů později.

Jestliže nedošlo k výraznému zlepšení a řitní trhlina nereaguje na léčbu po dobu osmi týdnů, praktický lékař Vás pravděpodobně odkáže na lékaře specializovaného v oboru gastroenterologie či proktologie, který provede další doplňující vyšetření. Dle výsledků je poté naplánován další postup (v úvahu přichází i operační řešení).

Chirurgická léčba

Jestliže jsou léčebná doporučení uvedená výše neúčinná, je doporučeno chirurgické vyšetření, popř. chirurgický zákrok. Chirurgická léčba se obecně řadí mezi nejúčinnější možnosti léčby řitní trhliny, u více než 90% pacientů představuje tato terapie dobrý dlouhodobý efekt. Nicméně, s tímto způsobem léčby je spojeno i malé procento komplikací.

K léčbě řitní trhliny může být využita celá řada chirurgických technik, nejčastěji využívané uvádíme níže.

Laterální sfinkterotomie

V průběhu této metody je proveden malý řez v oblasti svěrače (svalový kruh kolem řitního otvoru), což sníží napětí análních svěračů. To přispívá k lepšímu hojení trhliny a snížení rizika vzniku další trhliny. Jedná se o krátký, relativně jednoduchý zákrok, který je obvykle prováděn v celkové anestezii, přičemž hospitalizace není nutná.

Zákrok je jedním z nejúčinnějších způsobu léčby řitní trhliny, s dlouhodobě dobrými výsledky. U většiny pacientů dojde k úplnému zhojení trhliny za dva až čtyři týdny po zákroku.

Přibližně u jednoho z dvaceti pacientů může být následkem tohoto typu zákroku vznik určité ztráty ovládání svěrače ( fekální inkontinence) v důsledku poškození análních svěračů. Obvykle se však jedná pouze o mírný typ postižení.

Inkontinence se obvykle zlepší, ačkoli existuje i malá pravděpodobnost trvalého poškození.

Použití zdravé tkáně z jiné části těla

Zdravá tkáň z jiné části těla je využita ke korektuře trhliny, přičemž dojde také ke zlepšení prokrvení v oblasti trhliny.

Tento postup je doporučován u pacientů s chronickou (dlouhodobou) anální trhlinou, která vznikla v souvislosti s těhotenstvím či poraněním análního kanálu.

Prevence vzniku řitní trhliny

V prevenci vzniku řitní trhliny je velice důležité předcházet vzniku zácpy.

Nejúčinnější způsoby zabraňující vzniku zácpy jsou uvedeny níže.

Vláknina

Důležitý je dostatek vlákniny přijímaný stravou. Doporučená denní dávka vlákniny pro dospělé se pohybuje kolem 18 g.

Příjem vlákniny je možné zvýšit konzumací těchto potravin:

• Ovoce
• Zelenina
• Celozrnná rýže
• Celozrnné těstoviny
• Celozrnný chléb
• Různé druhy semínek
• Ořechy

Pro vytvoření představy o obsahu vlákniny v daném výrobku je nutné důsledně číst informace o nutričním složení uvedené na obalu výrobku.

Pokud je konzumováno dostatečné množství vlákniny, stolice budou pravidelné, neboť vláknina přispívá ke snadnějšímu průchodu potravy zažívacím traktem. Po konzumaci potravin s vyšším obsahem vlákniny budete mít také déletrvající pocit sytosti.

Obsah vlákniny ve stravě je vhodné zvyšovat postupně, neboť náhlé zvýšení může vyvolat nepříjemný pocit „nafouknutí“. Také může dojít ke zvýšení plynatosti a křečovitých bolestí v oblasti žaludku.

Pro úplnost stručně uvádíme další zásady zdravého životního stylu.

Dostatečné množství tekutin

Pijte dostatečné množství tekutin a v případě cvičení či pobytu v prostředí s vyšší teplotou vzduchu příjem tekutin ještě více navyšte.

Pokuste se omezit konzumaci nápojů s obsahem kofeinu, alkoholových a šumivých nápojů.

Vyprazdňovací návyky

Při pocitu nutkání na stolici neodkládejte návštěvu toalety, tím předejdete vyschnutí stolice a následně ztíženému vyprázdnění.

Pobyt na toaletě by měl probíhat v klidu, s dostatkem času a soukromí.

Cvičení

1. Pravděpodobnost vzniku zácpy se také snižuje, pokud zařadíte do denního režimu dostatečné množství pohybu.
2. Fyzická aktivita by měla být vykonávána v rozsahu alespoň 150 minut týdně.
3. Při pravidelném cvičení se navíc budete cítit zdravěji, neboť fyzická aktivita zlepšuje náladu, zvyšuje energii a fyzickou kondici.

Většina lidí nemá hemoroidy, ale praskliny

Přestože o hemoroidech nebo o konečníku se ve společnosti nemluví, my jsme udělali výjimku. Spolu s Jiřím Fenclem, vedoucím lékařem Oddělení jednodenní chirurgie z Nemocnice s poliklinikou Vysočany (www.clinicum.cz), jsme konečník důkladně probrali:

Na vnitřní hemoroidy dubovou kůru? Nedělejte to!

Vnější hemoroidy se lidé snaží zatlačit

Většina potíží v této oblasti je přisuzována hemoroidům, přitom se často jedná o něco jiného. Lidé se však stydí zeptat i navštívit odborného lékaře, a snaží se potíže „léčit“ sami. Je to chyba hned z několika důvodů.

O jaký typ onemocnění se jedná, určí totiž s jistotou pouze lékař-specialista (proktolog).

Odborné vyšetření je důležité, protože v konečníku se kromě hemoroidů či prasklin mohou objevit i závažná onemocnění, která se jinak odhalit nedají.

Zdravotní potíže v konečníku

• Nejčastějším problémem v konečníku jsou hemoroidy a praskliny (fissury), dále zánětlivá onemocnění konečníku, tzn. abscesy, píštěle, záněty análních žlázek.
• Rakovina je „až“ na čtvrtém, pátém místě, na druhou stranu je nejzávažnější a bez vyšetření konečníku se odhalit nedá.

Kromě rizika zanedbaného závažného onemocnění se lidé postižení prasklinami zbytečně trápí.

V domnění, že mají hemoroidy, kupují si nejrůznější masti a čípky, jenže jejich stav se nelepší – protože to hemoroidy prostě nejsou. Jsou to praskliny.

Prasklinu způsobí třeba celozrnné pečivo

Prasklina – fissura – vzniká bez ohledu na to, zda máte hemoroidy či nikoli. Jde o něco zcela jiného, přestože se často zaměňují. Praskliny často mívají těhotné a kojící ženy. Pacienty jsou oproti hemoroidům i mladší lidé, praskliny mají také malé děti.

Nejčastější je mechanická příčina: „Stačí, aby stolice byla ten den o trochu větší než obvykle, větší hustoty nebo aby v ní bylo více nestravitelných zbytků,“ popisuje Jiří Fencl. „Typické je ostré zrno z celozrnného pečiva, které je sice zdravé, ale v konečníku může trochu natropit neplechu.

Dojde vlastně k mechanickému škrábnutí v konečníku, a to v místě, kde je velmi výrazná citlivost.“

Jde o přechod, kde končí střevo a začíná kůže, a to je jedna z nejcitlivějších částí lidského těla. Poškození tu samozřejmě zabolí. „Vy si při stolici všimnete, že něco řízlo, zapálilo, pacienti to často popisují jako říznutí žiletkou. Je to velmi nepříjemné,“ líčí lékař. Může se objevit i krev, ale nemusí. Vždy je to ale spojené s nepříjemným pocitem.

Prasklina se pak může chovat dvojí způsobem. „Buď budete patřit k těm šťastnějším a do další stolice nebo během nejbližších dnů se prasklina sama bez léčení spontánně zahojí. Nebo budete patřit k druhé polovině, což jsou pacienti, kterým se prasklina nehojí.“ Příčina je podle primáře poměrně jednoduchá.

Tím, že vás konečník bolí, jdete na toaletu a víte, že asi bude problém. Člověk se pak podvědomě vyprázdnění obává. „Váš svěrač je vaší součástí a chová se úplně stejně, on se taky trochu bojí. A priori je více zaťatý, nepovolí se dostatečně, přestože vy se chcete uvolnit, on nechce, přestane s vámi spolupracovat.

Vy tedy tlačíte stolici do ještě užšího otvoru, dojde k tomu, že prasklina, která se třeba již začala trochu hojit, se znovu roztrhne – to vás zabolí ještě víc a už začíná bludný kruh,“ vysvětluje lékař. Pacienti se bojí stolice a svěrač je čím dál staženější.

Stolice těchto pacientů je podle lékaře silná jako tužka, a to je velký problém.

Svěrač zůstává více stažený, což vede k tomu, že cévy v oblasti konečníku jsou tahem svalu přitažené. „Jako když zatnete ruku – za chvíli vám všechny žíly vyběhnou, úplně stejně to funguje v konečníku – žíly natečou, zvětší se i vnitřní hemoroidy, které tam řada těchto lidí už má, o to více to krvácí.

A zároveň, když někde v těle máte okrsek, kde městná krev, tak krev neběhá rychlostí, jakou by měla a v tom místě se přestanou hojit rány. Paralelou je třeba bércový vřed na noze. U lidí s křečovými žilami stačí drobný škrábanec a může z toho být bércový vřed.

Konečníková prasklinka u lidí, kterým se přestane hojit, to je podobný problém,“ popisuje Jiří Fencl.

Autor: Archív Jiřího Fencla

„Třetina obtíží, které lidé přičítají hemoroidům, s hemoroidy vůbec nesouvisí,“ zdůrazňuje chirurg

Je třeba přerušit bludný kruh

Většinu prasklin již lékaři umí zahojit konzervativně, tzn. bez operace, pomocí tzv. anální dilatace.

Speciální pomůcky (dilatátory) si pacienti doma, za pomoci speciálních mastí, opatrně zavádějí do konečníku na dobu několika minut.

Svěrač se díky nim postupně povolí, vzpomene si na to, že jeho původní funkcí bylo kromě „stáhnout“ také „povolit“. Změna prokrvení a napětí pomůže praskliny v naprosté většině případů zahojit.

Lékaři tedy prakticky neléčí přímo prasklinu, ale pomohou jí povolením svěrače. „Tělo si pak krásně pomůže samo. Přeruší se ten bludný kruh.“ Když ještě lékaři neměli anální dilatátory, pacienty operovali a svěrač jim roztáhli v narkóze.

„Dnešní metoda má oproti operaci výhody, kdy to rychlé násilnější uvolnění mohlo vést k jistému stupni inkontinence.

Proto se operace dělá, jen pokud je to nezbytně nutné, nebo v kombinaci s dalšími operačními zákroky na konečníku,“ komentuje primář.

Dilatujte. Výsledky jsou výborné

Pro aplikaci análních dilatátorů neexistuje oficiální doporučený postup, vychází se ze zkušeností pracoviště a lékařů. Na pracovišti jednodenní chirurgie v Nemocnici s poliklinikou Vysočany (www.

clinicum.cz) doporučují dilatovat alespoň jednou denně po dobu alespoň deseti minut, nejlépe těsně před vyprázdněním.

Pokud pacient akceptuje doporučení lékařů, výsledky jsou podle zkušeností Jiřího Fencla výborné.

Jak dlouho celý proces trvá, závisí na velikosti a množství prasklin a také na tom, jak dlouho už jimi člověk trpí. Čím kratší doba, tím rychlejší vyhojení. Řada lidí má prasklinu i několik let. „Kupují si sami různé mastičky, ono se to přechodně jakoby zlepší, stačí jedna tužší stolice a je to zpět nebo ještě horší.

Lidé mívají několikaleté obtíže, které se stydí řešit,“ popisuje primář. Pro řadu pacientů je stresující, ukazovat někomu svůj konečník. Podle lékaře je konečník tabu zcela zbytečně, je to orgán jako kterýkoli jiný: „Onemocnění konečníku jsou neprávem opomíjená a lidé se zcela nesmyslně stydí za něco, za co nemohou.

“

K tématu: Hemoroidy: S tímhle příroda nepočítala

Efektivní přírodní pomoc při análních trhlinách

Pokud na anální trhlinky trpíte, můžete vyzkoušet osvědčené přírodní prostředky a postupy.    Olivový olejOlivový olej obsahuje zdravé mononenasycené tuky, které poskytují  lubrikaci vašemu střevnímu systému, čímž umožňují stolici bez problémů projít.

Kromě toho je také známo, že mají protizánětlivé vlastnosti, které ulevují od bolesti způsobené análními prasklinami. Podle studie zveřejněné ve Scientific World Journal u pacientů s análními trhliny došlo ke snížení bolesti, krvácení a svědění po použití přírodního prostředku připraveného smícháním olivového oleje, medu a včelího vosku.

Pokud trpíte análními prasklinami, můžete tento prostředek snadno připravit doma. Vše, co musíte udělat, je smísit stejné množství olivového oleje, medu a včelího vosku v misce. Poté umístit misku do mikrovlnné trouby, dokud se použitý včelí vosk ve směsi nerozplyne. Nechte směs vychladnout a poté ji aplikujte na postiženou oblast.

Je to účinnější, pokud se směs používá několikrát za den. Vyzkoušejte po dobu několika týdnů.

Aloe VeraVšichni z nás vědí o léčebných a protibolestivých vlastnostech aloe vera, ale věděli jste, že mohou být také použity k hojení análních trhlin a napomáhají opravit poškozené kožní tkáně? Nebuďte tak překvapeni, protože studie zveřejněná v European Review for Medical and Pharmacological Sciences podporuje toto tvrzení. Podle studie může lokální aplikace gelu obsahující šťávu z aloe vera účinně léčit chronické anální fisury.

Kokosový olejDalší přírodní léčba pro anální trhliny zahrnuje použití kokosového oleje, bohatého na triglyceridy středního řetězce, které mohou snadno procházet pokožkou a tím udržet postiženou oblast lubrikovanou.

To vede k procesu hojení. Aplikace kokosového oleje na svěrač konečníku párkrát za den je údajně dobrá pro hojení análních trhlin.

Nicméně, pokud máte chronické anální trhliny, budete kokosový olej muset použít několikrát denně, abyste získali požadované výsledky.

Jablečný ocetNemůže být nic horšího než mít zácpu, pokud trpíte na anální trhliny.

Ale nedělejte si starosti, můžete se pokusit odstranit zácpu pomocí jablečného octa, jelikož je známo, že obsahuje ve vodě rozpustnou vlákninu zvanou pektin, která nejen zlepšuje trávení, ale také podporuje pohyby střev.

Vše, co musíte udělat, je smíchat 1-2 polévkové lžíce syrového, nefiltrovaného jablečného octa a lžíci medu ve sklenici vody a pít dvakrát denně. Nakonec můžete být zbaveni i anální trhliny.

Lněná semínkaLněné semínka jsou bohatá na vlákninu a omega-3 mastné kyseliny, které pomáhají odstranit zácpu vedoucí k podráždění análních trhlin. Lžíci na prášek rozdrcených lněných semínek promíchejte ve sklenici vody. Pijte tento roztok pravidelně před spaním, abyste regulovali pohyby střev.

VlákninaVláknina podporuje pravidelné pohyby střev, pomáhá zmírnit příznaky análních trhlin.

Příjem vlákniny pravidelně podporuje změkčení stolice, takže během pohybu střevem není vyžadován velký tlak. To snižuje riziko poškození análních sliznice.

Zahrnujte do své stravy potraviny bohaté na vlákninu jako např. quinou, ovesné vločky, švestky, luštěniny, špenát, dýňová semínka, sezamová a slunečnicová semínka.

Hygiena hraje zásadní roli

Je nutné dodržovat správnou hygienu na podporu hojení análních trhlin. Pokud chcete rychlé zotavení z análních trhlin, musíte zachovávat postiženou oblast čistou a suchou, protože vlhkost může zvýšit riziko bakteriálních infekcí, což by mohlo zhoršit stav vaší anální trhliny.

Pokud se přírodní terapie nezdaří, existuje více možností léčby řitní trhliny:– autodilatační léčba pomocí kryotermálních dilatátorů- infiltrace okolí trhliny botulotoxinem- ošetření infračervenou koagulací či laserem

– operační léčba plastikou fisury v celkové anestezii

Příznak – Bolest konečníku

Bolesti konečníku jsou nepříjemné a trpí jimi nezanedbatelná část populace. Většinou se jedná o relativně nezávažné příčiny, které však mohou postiženému pořádně znepříjemnit život.

Příčiny

1. Hemoroidy

Za normálních okolností hemeroidy nebolí, i když mohou způsobovat různé nepříjemné vjemy. Bolest se dostavuje zejména tehdy, pokud v hemoroidu (což je vlastně rozšířená žíla) vznikne trombóza. Zevní hemoroid pak vypadá jako nafialovělý třešňovitý útvar při konečníku.

2. Řitní trhlina (anální fissura)

Trhlina je velice nepříjemný problém, který je spojen s intenzivní bolestí, zejména při konání velké potřeby. Trhlina se může zahojit, anebo přejít do chronicity, kdy může být zdrojem sekrece a občasných bolestí. O řešení tohoto problému, roztažení konečníku, si můžete přečíst v příslušném článku.

3. Rakovina tlustého střeva

Rakovina střeva nacházející se v oblasti konečníku je zdrojem bolestí relativně vzácně, ale nelze ji vyloučit. Jejími příznaky je však spíše střídání zácpy a průjmů. Pokud nádor příliš zúží střevo, mohou se objevit příznaky střevní neprůchodnosti.

4. Imunitní střevní záněty

Konečník může být postižen při ulcerózní kolitidě i Crohnově chorobě. Zejména postižení při Crohnově chorobě dokáže být velmi zákeřné a špatně léčitelné.

Zánět může být spojen se vznikem píštělí (kanálků) mezi konečníkem a ostatními tkáněmi či povrchem těla.

Píštěle se mohou snadno infikovat bakteriemi, a pak vzniká bakteriální zánět, jehož nepříjemnou komplikací může být vznik hnisavého abscesu, což může být ostatně samostatná příčina bolestí konečníku.

5. Absces

Ohraničený infekční hnisavý zánět v oblasti konečníku je pochopitelně spojen s místní bolestivostí a obvykle s horečkami a celkovými příznaky infekce. Absces obvykle vznikne tehdy, pokud je slizniční povrch konečníku porušen a bakterie proniknou do hlubších tkání.

6. Pohlavně přenosné infekce

Celá řada pohlavně přenosných chorob může způsobit bolesti konečníku, obvyklým způsobem přenosu je anální styk. Z bolestivých afekcí konečníku lze jmenovat například kapavku. Sám anální sex je s bolestivostí spojen také – důvodem je prosté poškození rektální sliznice.

7. Cizí tělesa

Jakékoliv cizí těleso v konečníku může být pochopitelně spojeno s bolestivostí. Většinou jsou tato cizí tělesa spojena s různými sexuálními praktikami.

Rád bych varoval před případem, kdy pacient navštívil lékaře s bolestí způsobenou kukuřičným klasem ve výše zmíněných místech.

Dle anamnézy si potřeboval dojít na velkou stranu na kukuřičném poli a jeden z klasů zřejmě nějak… no, raději nebudu zacházet do beztak zbytečných detailů.

Diagnostika

Pacient s obtížemi bolestí konečníku by měl být vyšetřen chirurgem (proktologie) a eventuálně internistou (gastroenterologie).

Zdroj: stefajir.cz

Meniskus může pořádně zabolet

Nejvíc zatěžujeme klouby a meniskus při prudkých změnách pohybu, například při sportování.Foto: Profimedia.cz

Jak vypadá a kde je přesně umístěný, můžeme dobře vidět na obrázku vpravo. Tyto dva půlměsíce z chrupavčité hmoty vytvářejí v kolenním kloubu jakýsi tenký polštář, který dobře tlumí nárazy, rozkládá hmotnost těla a brání opotřebení chrupavky na kloubech.

Nejčastěji si ho poraníme při sportech, při kterých dochází k prudkým změnám pohybu a k rotacím. Jako třeba při fotbale, tenisu, squashi, volejbale, na lyžích apod. Větší riziko samozřejmě hrozí lidem s mnoha nadbytečnými kily.

Někdy se však tento úraz přihodí i jedincům štíhlým, jak mě upozornil MUDr. Jiří Neumann, chirurg, který se zabývá sportovní medicínou. Třeba při relativně poklidné józe, když udělají hluboký podřep. Ale nemusí k němu dojít jen při cvičení a sportování. Může nás potkat i ve všedních, skoro až banálních situacích, jako je například chůze do schodů nebo vystupování z auta.

To má svoji logiku. Při chůzi do schodů zatěžujeme kolena silou třiapůlkrát větší, než pro ně představuje zatížení našeho těla v klidu. Při hlubokém podřepu bývá zátěž skoro osminásobná. Ještě větší přetížení musejí kolena zvládat při prudkých změnách pohybu.

Řada lidí nejde s poraněným meniskem k lékaři. Zvlášť když je koleno normálně nebolí a ozývá se jen při větší zátěži: při běhu, v dřepu, při kopnutí do míče a podobně. Bolest se u nich nejčastěji projevuje na vnitřní straně kloubu, v místě kloubní štěrbiny. Ale jinak mají klid. Proto se utěšují tím, že se poranění zahojí.

Meniskus si nemusíme poranit jen při sportu, ale i při obyčejné chůzi do schodů nebo při nastupování či vystupování z autobusu a tramvaje.

Je to samozřejmě hloupost. Úraz se může při určitém pohybu nebo zátěži snadno obnovit a stav zasažených tkání zhoršit.

„Navíc poranění menisku, které dlouhou dobu zanedbáváme a neléčíme, dokáže velmi rychle poškodit kloubní chrupavku i příslušné části kloubu,“ říká doktor Neumann. Úplně zbytečně si tak můžeme rozjet nebo zhoršit artrózu.

Proto je rozumné zajít s tímhle problémem co nejdřív k ortopedovi, případně k lékaři, který se zabývá sportovní medicínou.

Lékař musí přesně zjistit, co se vlastně stalo. Od toho se odvíjí léčba, která může být velmi různá. Někdy doktor navrhne klid a ortézu, aby se drobné poranění zhojilo, jindy je nutná operace, šití, lepení tkání, v krajním případě i transplantace.

Roli totiž hraje: typ zranění, jeho rozsah, ale také to, jaké místo jsme si poškodili.

Chce to zkušeného lékaře, protože u menisku nemusí problém pacienta přesně zachytit ani jinak spolehlivá magnetická rezonance nebo počítačová tomografie.

Po úraze navíc postižené místo často oteče, někdy se udělá i podlitina. „Spolu s meniskem si totiž většinou poraníme i vazy,“ vysvětluje MUDr. Neuman. „Vnitřní postranní vaz a přední zkřížený. Lékař musí vyšetřit a případně léčit i je.“

Prasklý meniskus se dnes neodstraňuje celý, jako se to dělalo kdysi, ale jen jeho utržená část. Je totiž zbytečné zbavovat se tohoto pružného polštáře, který tlumí některé pohyby a jiné zase podporuje. Tímto zákrokem se navíc zrychlilo opotřebení chrupavek kloubů a následně i rozvoj artrózy.

Jaký způsob léčby lékař zvolí, ovlivňuje rovněž to, jestli jde o běžného člověka nebo výkonnostního sportovce, který klouby a meniskus zatěžuje mimořádně. U něj totiž hrozí větší riziko toho, že se jeho potíže znovu zopakují. Navíc bývá i pod větším tlakem času, aby se rychle uzdravil.

U běžných pacientů s menším poraněním je možné koleno zafixovat pomocí ortézy, která navíc nohu odlehčí. Enzymy zmírní otoky a zlepší výživu tkání.

Malé a drobné trhliny v menisku se obvykle bez problémů zahojí. U větších poranění sahají ortopedové obvykle k artroskopii, tedy k využití speciálních sond, díky kterým se dostanou do kolene ze dvou malých řezů.

Jak to vypadá uvnitř a co se tam vlastně stalo, to vidí na obrazovce monitoru díky optickému zařízení v sondách. Tento přístup je mnohem šetrnější než celkové otevření kolene. Pacient může jít díky miniinvazivnímu postupu během jednoho až dvou dnů domů.

Operované místo se navíc rychleji hojí.

„Nejčastější chyba, které se klienti dopouštějí, je ta, že nedodržují klid a riskují obnovu zranění nebo komplikace při hojení,“ říká MUDr. Neumann.

Když se meniskus zahojí, je dobré s lékařem probrat to, jaký druh sportu a jaká míra fyzické zátěže jsou pro nás vhodné. Pohyb bývá důležitý, protože přispívá k lepší výživě a stavu chrupavčitých tkání.

Jejich kondici mohou podpořit také injekce s kyselinou hyaluronovou. Doplňují kloubní tekutinu, podporují promazávaní kloubů a zlepšují tlumení nárazů.

Ale hlavně zpomalují přirozené opotřebování chrupavčitých tkání.

Podstatné je také udržovat rozumnou váhu. „Každé kilo navíc zvyšuje při pohybu zátěž kloubů hned o několik kilogramů,“ upozorňuje doktor Neumann. „Závisí to na rychlosti pohybu.“

Vedle pohybu přispívají k dobrému stavu chrupavčitých tkání také vitamíny. Ukázaly to klinické studie s vitamíny E, D, C a K.

• Dobrým zdrojem éčka jsou například mandle, semena slunečnice i olej z nich, arašídy a lískové ořechy.
• Relativně hodně déčka je v tučných mořských rybách: v lososovi, makrele, tuňákovi apod.
• Na céčko je bohatý šípek, černý rybíz, paprika, růžičková kapusta, brokolice a zelí.
• Vysoký obsah vitamínu K bývá v listové zelenině: špenátu, kapustě, brokolici a tuřínu.

Podrobnější informace o zmíněných studiích najdete na www.synviscone. cz, proklikněte rubriky Co mohu udělat pro svá kolena a Potraviny pro zdravá kolena.

Rozumné je rovněž navštívit fyzioterapeuta a nechat si od něj zkontrolovat postavení nohou i kloubů. Pokud není dobré, měl by ho zkorigovat, obvykle pomocí tvarovatelných vložek a zdravé obuvi.

Podobně důležité bývá i odstranění případné nerovnováhy svalů, které zbytečně přispívají k nerovnoměrnému zatížení, a tedy také k opotřebení menisku i kloubních chrupavek.

I s tím by si měl fyzioterapeut poradit.

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Hlavní zprávy

Anální fisury

Vedle názvu anální fisura se používá pro toto onemocnění též název řitní trhlina nebo také fissura ani, nebo fissurae in ano či anální vředy.

Postižení jedince onemocněním anální fisurou se může projevit ve dvou základních stadiích, a sice buďto jako akutní longitudinální fisura (tedy jako náhle vzniklá podélná prasklina) anebo jako chronický ovoidní vřed (tedy jako dlouhodobě se vyskytující okrouhlý defekt) v dlaždicovém epitelu análního kanálu (tedy řitního kanálu). Naproti tomu jako tzv. anální ragády označujeme drobné trhliny ve sliznici řitního otvoru. Teprve v takovém případě, jestliže zasahují do hlubších vrstev stěny řitního kanálu, tak již hovoříme o fisuře.

Příčina vzniku análních fisur u konkrétního pacienta není doposud uspokojivě vysvětlena. Předpokládá se, že je vyvolává traumatická lacerace (tedy poranění tkáně mechanizmem potrhání) stěny řitního kanálu tvrdou stolicí při vyprazdňování stolice a následným rozvojem sekundární infekce v místech poranění.

Anální fisura je lokalizována na vnitřním sfinkteru (tedy na svalu, a sice na vnitřním análním svěrači), a to bohužel znamená, že vyvolává jeho spazmy (tedy křečovité stahy tohoto svalu), což je dle všeho odpovědné za dlouhodobější trvání výskytu fisury.

U dětských pacientů se mohou vyvinout akutní stadia onemocnění análními fisurami – mluvíme o tzv. akutních fisurách. Anální fisura v naprosté většině případů leží zpravidla v zadní střední čáře, ale v některých případech se může objevit i v přední střední čáře.

Na dolním konci fisury se může vyskytovat kožní řasa (tzv. „stařecká zlatá žíla“) a na horním konci anální fisury zvětšená (tzv. „hypertrofická“) papila (tj. bradavčitý výběžek).

Chronické fisury, které se u pacienta vyskytují dlouhodobě je nezbytné odlišit od karcinomů (tedy zhoubných nádorových bujení), primárních luetických lézí ( tedy od postižení pacienta pohlavním onemocněním syfilis ), TBC (tedy od onemocnění tuberkulózou) a také od ulcerací (tedy vředových defektů) vyvolaných u pacienta onemocněním Crohnovou chorobou (jedná se o nespecifické chronické zánětlivé střevní onemocnění). Anální fisury jsou bolestivé a při defekaci (tedy při vyprazdňování stolice) krvácejí. V naprosté většině případů se bolest u postiženého jedince objeví krátce po defekaci, trvá několik hodin a potom ustoupí. Pacient je poté bez bolestí až do příští defekace.

Stanovení diagnózy onemocnění je založeno na pečlivém vyšetření pacienta lékařem, prvním vodítkem jsou již nemocným udávané typické klinické obtíže související s vyprazdňováním stolice.

Dále následuje vyšetření konečníku pacienta, které zahrnuje zevní prohlídku (tedy vyšetření pohledem), palpaci (tedy vyšetření pohmatem) perianální oblasti (tedy oblasti v okolí řitního otvoru) a intrarektální palpaci (tedy vyšetření konečníku prstem).

Vyšetřovat se musí jemně, a když objevíme fisuru v její typické lokalizaci v análním kanále ve střední čáře, zbytečně anální kanál dál vyšetřováním nedráždíme.

Anální fisury často reagují na konzervativní léčení (ke kterému se používají látky změkčující stolici anebo projímavé lněné semínko). Účelem této konzervativní léčby je minimalizovat poranění konečníku při defekaci (tedy při vyprazdňování zejména tuhé stolice).

V celé řadě případů se mohou anální fisury zcela vyhojit po podání léků ve formě čípků, které mají lokálně zklidňující efekt (používají se například glycerinové čípky).

Tyto čípky se rozpustí, navlhčí spodní část rekta a působí jako emoliens (emoliencia jsou zevně aplikované látky, které napomáhají udržet nebo obnovit správnou funkci epidermální bariéry tedy nejsvrchnější vrstvy pokožky; v překladu je nejvýstižnější výraz pro emoliencia slovo „změkčovadla“, název pochází z latinského emollire = změkčovat; tyto látky promašťují, hydratují a zvláčňují pokožku, a tím se stávají důležitou součástí léčby).

Teplé (nikoliv ovšem horké) vodní sedací koupele, které mají trvat zpravidla 10 nebo 15 minut, mohou postižení jedinci používat po každém vyprázdnění stolice anebo kdykoliv podle potřeby.

Tyto koupele pacienti s analními fisurami používají v naprosté většině případů pro zmírnění nepříjemného pocitu v oblasti konečníku, a často jim skutečně přinesou úlevu, ovšem obvykle pouze dočasnou.

Jestliže uvedená konzervativní léčebná opatření selžou, je nezbytné chirurgické řešení – tedy operační výkon k vyřešení anální fisury.

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti. Komentujte, hodnoťte, ptejte se!