Kosti – Vše o zdraví

Vitamín D – KalciferolNedostatek vitamínu, který se dá jednoduše získat ze slunečního záření, může způsobit nepříjemná onemocnění. Naopak jeho dostatek nám zajistí spoustu výhod – ať už jde o růst a regeneraci kostí, nebo o posílení imunity. Pojďme se podívat, jak vitamín D získat, jaká pozitiva s sebou přináší a jak nás může jeho nedostatek ohrozit.

Co je to vitamín D?

Vitamín D je souhrnný název pro skupinu látek označované jako kalciferoly, které jsou výchozí látkou pro hormon kalcitriol ovlivňující metabolismus vápníku a fosforu. Kalciferoly ale ovlivňují zhruba 200 různých chemických reakcí v organismu, proto ačkoliv vitamín D má radikální dopad na zlepšení regenerace kostí, napomáhá i dalším procesům v těle. Je proto velmi nebezpečné, když máme nedostatek vitamínu D. 

Co když mi vitamín D chybí?

Nedostatek “Déčka” se projevuje především změknutím kostí, jelikož se vápník a fosfát nemůže ve střevech dostatečně vstřebávat. Optimální hladina těchto látek pak v krvi není dostatečná a kosti se nemohou správně regenerovat. S tím samozřejmě souvisí i zvýšená kazivost zubů. Nedostatek vitamínu D a sladkosti mohou člověku zařídit o něco delší návštěvu u zubního lékaře.

Konkrétní onemocnění, ke kterým řídnutí kostí vede, mohou být osteomalacie (úbytek anorganické složky kostní hmoty) či osteoporóza (úbytek organické i anorganické složky kostní hmoty).

Tato onemocnění postihnou dospělé jedince, vitamín D je ale důležitý převážně u malých dětí kvůli jejich rychlému růstu kostí.

Pokud jim dostatečný přísun vitamínu nezajistíme, můžeme svým potomkům způsobit nepříjemné patálie s různými křivičnými onemocněními, jakým může být například rachitida (obecně známá jako křivice), při které dochází k velkému měknutí kostí a následně jejich deformaci.

Tím ovšem nekončíme! Vitamín D pozitivně ovlivňuje naši imunitu, chrání srdce a podle některých studií dokonce snižuje i nádorová onemocnění. Posiluje také nervovou soustavu a snižuje riziko Alzheimerovy nemoci, hyperaktivity, agresivity u dětí, deprese a autismu. I při zvýšeném krevním tlaku může být viníkem nedostatek vitamínu D.

Vitamín D v těhotenství

Na dostatek vitamínů obecně by si měly dát pozor především budoucí maminky. Nedostatek vitamínu D totiž zvyšuje riziko těhotenské cukrovky, zvyšuje pravděpodobnost císařského řezu a může způsobit i poporodní deprese rodičky. O pozitivních účincích na plod už samozřejmě ani psát nemusíme.

Kde vitamín D získat?

Asi nejdostupnějším zdrojem je sluneční záření. Sluníčko ale syntetizuje námi chtěný vitamín pomocí UVB záření, které není přes sklo propouštěno, proto slunění přes okno v kanceláři se do denního příjmu vitamínu D rozhodně počítat nedá. Ráno a večer, kdy je slunce nízko, se UVB přes ozónovou vrstvu k nám také nedostane, je tedy lepší se vydat ven v poledne. Pokud máte vitamínu D málo, rozhodně to neřešte dlouhým opalováním na letním slunci. Sluníčko může být i nebezpečné. Pokud se kvůli nedostatku času či nevýhodné zeměpisné poloze sluníčku moc vystavovat nemůžete, přísun vitamínu D se dá nahradit stravou.

Jeho vysoký obsah je především v rybím tuku, mléce, vaječném žloutku a játrech. Ale s velkým příjmem rozhodně nepočítejte. V potravinách je naopak vitamínu D velice málo.

Pokud jste ale celý den zavřený v budově, ryby vám nechutnají a mléko nepijete, existuje ještě třetí, klasické řešení – doplňky stravy. Těch se dá sehnat spoustu a často jsou dodávány s další látkou, která spolu s vitamínem D pozitivně působí na lidské tělo. 

Obvykle můžeme narazit třeba na kombinaci vitamínu D a vápníku nebo vitamínů D a K2. Zatímco vitamín D zařizuje vstřebání vápníku a fosforu ze střeva do krve, vitamín K2 je esenciální při vstřebávání těchto minerálních látek přímo do kostí. Organismus proto potřebuje mít oba dva tyto vitamíny. Pokud minimálně jednoho nemáme dostatek, výživa kostí nebude dostatečná.

Jaká je doporučená dávka? Můžeme se předávkovat?

U kojenců, dětí a dospívajících do pětadvacátého roku života je doporučeno přijímat zhruba 10 mikrogramů vitamínu D. Stejné množství by měly pak přijímat i těhotné a kojící ženy. Dospělému muži či ženě pak stačí zhruba polovina této dávky.Pokud by se ale příjem denní doporučené dávky razantně překročil, může se naopak metabolismus vápníku a fosforu narušit. Při velmi vysokých dávkách může tento stav, hyperkalcémie, skončit i smrtí. Kůže má ale regulační mechanismy, které vás i při extrémně dlouhém pobytu na přímému slunečnímu svitu ochrání před předávkováním.

Závěrem

Další informace o vitamínu D, studie, praktické rady si můžete přečíst na stránkách Státního zdravotního ústavu, kde najdete také doporučení EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin), obecné informace, ale také informace o nedostatku vitamínu D v naší populaci.Odkaz na články: www.szu.cz/tema/bezpecnost-potravin/vitamin-d-v-potravinach

HOŘČÍK a VÁPNÍK – jak moc jsou nezbytné pro správnou funkci těla? – Zdraví OK s.r.o

Vápník je minerální látka, jež je v našem těle nejvíce zastoupena. Nejvíce vápníku je obsaženo v kostech a zubech, další podíl je v krevním oběhu a ostatních buňkách. Pro kosti je vápník základní stavební kámen – má vliv na jejich pevnost, stavbu a vývoj.

„Hořčík přispívá k normální psychické činnosti a k normální činnosti nervové soustavy.“

Vápník je mimo jiné uložen také v důležitých orgánech, jako je srdce, mozek, játra, plíce, slezina či svaly. Ovlivňuje tedy činnost veškerých svalů, je nezbytný pro správnou činnost nervové, trávicí a oběhové soustavy. Konkrétně například pomáhá při poruchách trávení, podílí se na srážení krve či reguluje srdeční rytmus

Jak dochází ke vstřebávání hořčíku v těle?

Hořčík je vstřebáván v tenkém střevě – ve velké míře toto vstřebávání ovlivňuje dostatek selenu a Vitaminu D. Na druhou stranu jej zpomalují tuky, cukry, bílá mouka či alkohol.

Pokud nedochází ke správnému vstřebávání vápníku, může se v lidském těle usadit vápníkový nános vedoucí k různým narušením. Takovým problémům je možné vyhnout se např. pomocí doplňku stravy CALMAG.

CALMAG funguje v rámci vstřebávání pro tělo potřebných látek mnohem lépe než jiné doplňky stravy. Dokáže totiž přeměnit své minerály na vápníkové a magnesiové ionty, a to již během přípravy k následnému užívání.

Vaše tělo se tak nemusí zaobírat trávením. Namísto toho dokáže vstřebat tento ionizovaný vápník přímo do žaludku.

Což je oproti běžným tabletám – s mnohem menší mírou absorpce (zhruba 20 % – 30 %) – obrovská výhoda pro vaše tělo.

Jaký je přínos hořčíku pro organismus?

Mezi základní přínos hořčíku pro naše tělo uveďme fakt, že dodává pevnost vašim kostem a udržuje zdravé zuby a nehty. Co se týče zubů, hořčík se zasazuje o to, aby byla udržena tvrdá zubní sklovina, odolná vůči kazivosti zubů.

Hořčík má také příznivý vliv na srdeční činnost. Udržuje v dobrém stavu kardiovaskulární systém tím, že reguluje srdeční činnost a roztahuje cévy, čímž upravuje krevní tlak.

Velký význam má hořčík i co se týče metabolismu cukrů a tuků, a zároveň zvyšuje pohyblivost střev. Příjem hořčíku je tedy nutný, pokud trpíte zácpami, či problémy s trávicí soustavou.

Hořčík chybí zhruba třetině populace!

Dle posledních výzkumů chybí hořčík přibližně třetině české populace. Může za to fakt, že obsah hořčíku v potravinách se vinou intenzivního zemědělství snižuje, a také to, že z potravin dokážeme vstřebat jen zhruba 30 % hořčíku. Nedostatek této látky vede ke zhoršení fyzické i psychické odolnosti a ke vzniku civilizačních chorob.

Dostatečný přísun vápníku je nezbytný v každém věku!

Dostatečný příjem vápníku je důležitý pro osoby všech věkových kategorií. U dětí, dospívajících a mladých osob je vápník nutný pro zdravý a kvalitní vývoj kostry.

Těhotné ženy potřebují zvýšit příjem vápníku v organismu, aby mohly zásobovat touto látkou plod bez poškození vlastního organismu. Plod si totiž prvek potřebný pro svůj vývoj z matčina těla nutně vezme.

Lidé středního a vyššího věku potřebují dodávat organismu vápník, aby zamezili řídnutí kostí (osteoporóze) a vzniku zubního kazu či paradentózy. Zhruba okolo 35. roku věku začíná klesat množství vstřebaného vápníku a tělo začíná využívat vápník nahromaděný v kostech – tímto dochází k jejich odvápnění. Jedinou prevencí je tedy pravidelný dostatečný přísun vápníku do organismu.

Jak zmiňuje věhlasný Jára Cimrman ve své hře Akt: „Vápníkem se u nás nikdy nešetřilo!“ Tak s ním nešetřete ani vy a vaše tělo vám jistě poděkuje!

Vitamín K2 a D3

Vitamín K je jedním ze čtyř vitamínů rozpustných v tucích spolu s vitamínem A, vitamínem D a vitamínem E. Byl to jeden z prvních objevených vitamínů a pojmenován byl po německém slovu (Koagulation) protože tělo potřebuje vitamín K pro syntézu určitých proteinů a také pro správnou srážlivost krve (koagulaci).

Vitamín K2 se přirozeně nachází ve dvou formách : K1 a K2. Vitamín K1 (fylochinon) se nachází především v listové zelenině(salát, špenát, květák, zelí, brokolice, růžičková kapusta) zatímco vitamín K2 (menachinon) se nachází většinou v živočišných nebo fermentovaných produktech, jelikož je produktem bakteriální fermentace.

Narozdíl od dvou přirozených forem K1 a K2, existuje ještě syntetická forma K3 (menadion), který je ve vysokých dávkách toxická.

Vitamín K2 se dále dělí na třídy podle délky jejich řetěce a označují se jako MK a číslo (nejčastěji MK-4, MK-7, MK-9 ). Čím vyšší číslo, tím větší délka řetězce.

Biologická dostupnost

Četné studie ukázaly, že vitamín K2 je biologicky dostupnější forma a silněji ovlivňuje stavbu kostí než K1. Existují dvě formy vitamínu K2, které se běžně používají v doplňcích: MK-4 a MK-7.

Bylo pozorováno, že forma MK-7 má šestinásobek aktivity MK-4 v krvi, díky tomu, že zůstává v krvi přibližně 9x déle než forma MK-4. To zní dělá optimální formu pro doplňování vitamínu K.

Čím má Vitamín K2 vyšší číslo MK, tím je více rozpustný v tucích a měl by být konzumován s potravinami obsahující tuky.

Dávkování

• Minimální efektivní dávka pro vitamín K1 (fylokinon) je 50 mcg což je také doporučená denní dávka pro příjem ve stravě a maximální dávka je 1000 mcg (1 mg).
• U Vitamínu K2 MK-4 je minimální dávka 1500 mcg (1,5 mg) a u vitamínu K2 MK-7 je minimální efektivní dávka 90-360 mcg.
• V případě zvýšeného příjmu vitamínu D, je vhodné přidat 100 mcg vitamínu K2 MK-7 na každých 5 -10 000 IU vitamínu D3, pro lepší bezpečnost u vitamínu D.

Působení Vitamínu K2

Vitamin K2 má širokou škálu přínos, které jsou však relativně málo známe. Souvisí především s funkcí kostí, kardiovaskulárním zdravím, čistými cévami, zlepšením oběhu krve, citlivosti na inzulín, stárnutím a protirakovinovým působením.

Hlavním mechanismem vitaminu K je karboxylace matrix GLA proteinů (MGP) a syntéza proteinů využívající vápník, čímž odstraňuje ionty vápníku z krevního oběhu a zabraňuje tím ukládání vápníku v tepnách a cévách namísto v kostech.

Vitamín K2 prostřednictvím aktivace proteinového osteokalcinu umožňuje  navázat vápník na minerální matici v kostech. Mimo toto působení také vitamín K2 pomáhá udržovat hustotu kostní hmoty tím, že snižuje aktivitu osteoklastů, tedy buňek, která rozkládají kostní hmotu a uvolňují z ní minerály.

Metabolismus tuků

Aktivovaný osteokalcin také stimuluje adiponektin, což je silný stimulátor metabolismu tuků, který lidem pomáhá udržovat normální hmotnost

Ukládání vápníku

Vitamín K2 zabraňuje tomu, aby se vápník dostával a ukládal na špatná místa a naopak zajišťuje, že se dostane na  správná místa.

Vitamín K2 ve studiích například dokázal udržet nadměrný vápník mimo ledviny, kde by jeho ukládání způsobilo ledvinové kameny. Dostává také vápník ven z krevních cév, kde by mohl vyvolat kardiovaskulární příhodu.

Zároveň pomáhá vápníku dostat se do kostí a zubů, takže kosti jsou pak silné a zuby odolné vůči dutinám a kazům.

Inzulin a krevní cukr

Vitamin K2 také pomáhá vytvářet inzulin a zvyšovat citlivost na inzulín. Pomáhá stabilizovat krevní cukr, chránit před diabetem a zabraňovat metabolickým problémům, které často vznikají v důsledku obezity.

Hormonální rovnováha

Podporuje sexuální zdraví tím, že pomáhá optimalizovat hladiny pohlavních hormonů. Například zvyšuje testosteron u mužů a u žen naopak v případě vysoké hladiny mužských hormonů je navrací do normálu.

Fyzický výkon

Pomáhá zvyšovat výkon cvičení tím, že zvyšuje schopnost využívat energii během fyzické aktivity.

Regulace genů

Pomáhá chránit proti rakovině tím, že podporuje geny, které udržují zdravé buňky a naopak potlačuje geny, které produkují buňky rakovinné.

Vitamin K je často užíván vedle vitaminu D, protože vitamín D3 také podporuje zdraví kostí a dohromady zlepšují účinky obou, jelikož fungují synergicky. Jejich synergie přesahuje i do kardiovaskulárního zdraví.

Má se za to, že potenciální toxicita vitaminu D je způsobena nerovnováhou dostatečného množství vitamínu K, jelikož vitamín D3 sám zvyšuje množství matrix GLA proteinu (MGP) a vitamín K2 tento protein karboxyluje. Pokud MGP není karoxylováno, tak může nezávisle povzbuzovat arteriální kalcifikaci (ukládání vápníku v cévách).

Ateroskleróza

Velká část arteriálního plaku se skládá z ložisek vápníku. Ateroskleróza může postupovat po mnoho let, dokonce desetiletí, bez příznaků než dojde ke ztrátě elasticity cévní stěny a takovému zablokování průchodů, který způsobí kardiovaskulární příhodu.

Vitamin K2 a matrix GLA protein (MGP)

Matrix GLA Protein nebo MGP je protein, který je zodpovědný za ochranu krevních cév před kalcifikací.

Když jsou měkké tkáně těla poškozené, reagují zánětlivým procesem, který může vést k usazování vápníku do poškozené tkáně. Pokud k tomu dojde v krevních cévách, dochází k nárůstu plaku, který může vést až k infarktu.

Vitamín K2 a vitamin D3 spolupracují na zvýšení MGP, který se ve zdravých tepnách shromažďuje kolem elastických vláken (arteriální výstelka) a chrání je proti tvorbě krystalů vápníku.

Jediným známým mechanismem, jak se tepny chrání před kalcifikací, je prostřednictvím protein MGP, který je závislý na vitaminu K. MPG je nejsilnějším známým inhibitorem kalcifikace měkkých tkání.

Vitamín K2 karboxyluje matrix GLA protein. Pokud tento protein není karboxylovaný, může sám způsobovat arteriální kalcifikaci.

9 důležitých věcí, které vám ani lékař neřekl o vašich kostech

Kosti jsou tvořené minerály, nejvíce vápníkem nebo fosforem, proteiny (například kolagenem) a také živými buňkami. Přestože už od určité doby nerostou do délky, obnovují se neustále a mladé kostní buňky při tom nahrazují ty staré. Kvůli tomu má na sílu kostí vliv všechno, co děláme, co jíme a pijeme, i jaké léky bereme. Správným přístupem se tedy můžete lehce vyhnout i osteoporóze.

Co je proto zásadní a o kostech byste měli vědět, i když vám to váš lékař možná neřekl?

1. Pro hustotu kostí je klíčový estrogen

Osteoporózou trpí častěji ženy a riziko je obzvlášť vysoké po menopauze. Důvodem je pokles estrogenu. Hustota kostní tkáně se může u těchto žen během pěti let snížit až o dvacet procent. U mužů přichází tento zlom v 65 letech.

2. Příliš alkoholu škodí i kostem

Zdravý životní styl, který zahrnuje nejen pravidelné sportování, žádné cigarety a také střídmý přístup k alkoholu, je pro silné kosti velmi důležitý.

Příliš mnoho vypitých drinků způsobí, že se vaší kostře nedostane živin, které tolik potřebuje.

Ženám, ale i mužům, kteří to s pitím přehánějí, hrozí řídnutí kostí a jejich častější lámání, nehledě na to, že v opilosti také pravděpodobněji spadnete a přivodíte si nějaký úraz.

3. Muži umírají na zlomeninu pánve častěji

Zlomeniny pánve jsou nejvážnějšími poraněními kostry. Podle Mezinárodní nadace pro osteoporózu zemře každý rok po zlomenině pánve 37 procent takto zraněných mužů, dvakrát více než žen.

Mluvíme tedy o mužích nad 65 let, kteří se potýkají s osteoporózou. Řídnutí kostí je ale problém i u mladších mužů, je příčinou zlomenin u jednoho z pěti mužů po padesátce a co se týče pánve, tak v tomto případě stojí za jednou ze tří zlomenin.

Při tomto zranění se přitom zhoršuje jak zdraví, tak i kvalita života.

4. Zdravé kosti potřebují nejen vápník

Dospělý člověk potřebuje pro zdravé kosti tisíc miligramů vápníku denně. U žen nad padesát let je to dokonce 1200 miligramů. Jenže kalcium není všechno, důležitý je i hořčík, bílkoviny a vitamin D. Ten zvyšuje vstřebávání vápníku až o padesát procent.

Denní příjem vitaminu D by měl být kolem 600 IU, u osob nad 70 let pak 800 IU. Déčko si tělo vyrobí samo, když budete hodně na sluníčku, ale můžete ho i přijmout v jídle (najdete ho třeba v rybím mase, játrech nebo mléku).

Současně si dejte pozor na cukr, protože ten narušuje schopnost těla vápník absorbovat. 

5. Roli hraje i trávení

I když se vám to může zdát podivné, zdraví vašeho trávicího traktu je zásadní i pro vaše kosti. Obzvlášť velkou roli hrají zánětlivá onemocnění střev, laktózová intolerance a mentální anorexie a bulimie. Chronická onemocnění způsobující řídkou stolici totiž způsobují, že střeva neabsorbují vitaminů a minerálů tolik, kolik kosti potřebují.

6. Léčba pálení žáhy oslabuje kosti

Řídnutí kostí může způsobit i užívání antacid, léků na překyselení. Jde například o prášky a sirupy proti pálení žáhy nebo refluxní poruchu jícnu, při které se žaludeční kyseliny vracejí zpět a pálí vás v krku.

7. Steroidy znamenají lámavé kosti

Užívání léků obsahujících steroidy způsobuje úbytek kostní hmoty. Tyto látky přitom nezobají jen sportovci, kteří chtějí mít velké svaly, ale třeba i pacienti s revma, astmatem, alergiemi, lupusem, Crohnovou chorobou nebo po transplantaci. Pokud je to nezbytné, užívejte jen nejmenší balení těchto léků a snězte je, co nejrychleji to půjde.

8. Po fenobarbitalu řídnou kosti

Fenobarbital užívají nejen pacienti s epilepsií, ale i lidé, kteří bojují s nespavostí a úzkostí. Lék je přitom vysoce návykový a je navíc spjatý s řídnutím kostí, což už bylo dokázáno několika studiemi.

9. Kostní dřeň vyrábí potřebné krvinky

Červené krvinky v krvi nepřežijí dlouho a musí se proto neustále vytvářet nové. To se děje v kostní dřeni – houbovitém středu kostí. Každý den odsud „vyplují“ miliardy nových zralých krvinek, které pak dopravují kyslík k orgánům a dodávají tělu potřebnou energii.

-ana-

Mohlo by vás taky zajímat:

Jak udržet naše kosti, klouby a svaly zdravé?

Bez kostí by se člověk zhroutil jako domeček z karet. Jsou jich více než dvě stovky, propojené za pomoci kloubů a držící pohromadě díky vazivové tkáni. Ve spolupráci se svaly umožňují pohyb, zároveň také chrání vnitřní orgány.

Je v nich uložena kostní dřeň a slouží jako zásobárna vápníku. Věděli jste, že kostra a zuby obsahují 99 % vápníku v těle? Čtvrtinu kostí byste našli v nohou, včetně kosti stehenní – nejdelší a nejsilnější v celém organismu. Naopak nejmenší naleznete v uchu: třmínek měří asi jen 3–5 milimetrů. Celkově kostra tvoří přibližně 12 % tělesné hmotnosti.

Co dělat, aby byly kosti zdravé

Kloubní a kosterní onemocnění kromě dědičnosti a věku ovlivňuje i obezita či nesprávné stravování. Co tedy dělat, abyste je udrželi zdravé:

• hlídejte si váhu,
• věnujte se vhodným pohybovým aktivitám,
• omezte nadměrnou konzumaci alkoholu a kouření
• doplňujte vitamin D a vápník

Zdroje vitaminu D a vápníku

Vitamin D získáme ze slunce. To ale neznamená, že bychom to měli se sluněním, které může způsobit karcinogenní onemocnění kůže, přehánět. Pro jeho denní dávku stačí i půlhodinová cesta do práce v krátkém tričku.

O dostatek vápníku v těle se postaráte tím, že do jídelníčku zařadíte dostatek mléčných výrobků, brokolice, kapusty, máku, luštěnin, tofu, sušených fíků, rozinek, a hlavně ryb.

Na zdravé kosti si zakládáme do 22 let věku

Mezi nejčastější onemocnění kostí patří osteoporóza neboli řídnutí kostí, které postihuje  převážně ženy po klimakteriu. Důsledkem ubývání kostní hmoty jsou časté a mnohdy i komplikované zlomeniny. Zejména nebezpečná je zlomenina krčku stehenní kosti.

Předejít bychom jí mohli denní konzumací 20 kil jablek nebo 7 kil pstruha. Přesně v takovém množství potravin se totiž nachází potřebný jeden gram vápníku, který je odborníky doporučován jako prevence osteoporózy.

Jako prevence osteoporózy je klíčový vysoký příjem vápníku do věku 22 let.

30 až 45 % vaší váhy představují svaly

Neméně důležitou součástí pohybového aparátu jsou svaly, díky kterým se můžeme hýbat, ale také umožňují třeba mimiku obličeje. V našem těle bychom našli okolo 600 různých svalů, z nichž více než 50 % tvoří svaly dolních končetin.

Dalších 28 % připadá na svaly horních končetin a zbytek pak na svaly hlavy a trupu. Celkem svalová soustava váží 30–45 % tělesné hmotnosti člověka. Okolo 70 % svalové tkáně tvoří voda, 20 % bílkoviny.

Co dělat, aby byly svaly zdravé

Důležitý je především pohyb. Pokud nebudeme kosterní svalstvo pravidelně trénovat, začne ochabovat – a tím pádem může dojít k vadnému držení těla a následně i k bolestem. Sedavý způsob života tedy svalům rozhodně nesvědčí.

Nepříjemnosti způsobuje na druhou stranu také přetížení svalů, které může vyústit v natažení (nebo dokonce natržení) svalu. Abyste se mu vyhnuli, je před sportem důležité protažení a rozehřátí svalů.

Dbejte také na to, abyste nezatěžovali svaly jednostranně. Při křečích pomáhá dodržování pitného režimu, aby nedocházelo k dehydrataci, a dostatečný přísun minerálních látek, zejména hořčíku, ale i vápníku či železa.

Ploché nohy: Jen pětina dětí má v normě nožku i pohybový aparát

V těle máme více než 100 kloubů

Aby bylo možné pohybovat kostí kolem jedné či více os, jsou spojeny klouby – jako skládačka do sebe zapadá kloubní hlavice jedné kosti a kloubní jamka druhé. V těle máme více než 100 kloubů a každý z nich je jiný.

Nejpohyblivějším kloubem v našem těle je ramenní, nejpoužívanějším čelistní, a tím největším, nejkomplexnějším a zároveň nejvíce zatěžovaným je kloub kolenní.

Díky tlakovým receptorům, citlivým na různé faktory, lze zaznamenat vyšší bolestivost při změnách počasí.

Co dělat, aby byly klouby zdravé

Vedle postupujícího věku, genetiky, rasy, nitrokloubního poranění a chorob ovlivňujících stav kloubů (např. zánětlivá, hematologická, metabolická či endokrinní onemocnění či svalová dysfunkce) jsou tu i další rizikové faktory, které ovlivňují kondici kloubů.

Patří k nim především nadváha, proto stav kloubů můžeme ovlivnit vhodným stravováním a pohybem, které zabrání kilům navíc. K nejčastějším onemocněním kloubů se řadí revma, artritida a zejména osteoartróza neboli artróza. Její projevy se našly už u kostěných pozůstatků starých více než 40 000 let.

I dnes postihuje miliony lidí na celém světě – výskyt roste přímo úměrně s věkem. Artróza ztrpčuje život více než 40 % šedesátníků. Změna integrity chrupavky se projevuje především silnou bolestivostí v pohybu, v pokročilejších stadiích i v klidu.

Nemocí kloubů mohou trpět rovněž zvířata, třeba pes nebo kočka, dle nalezených fosilií postihovala i dinosaury.

Ve vyšším věku mnohé z nás čeká výměna kloubů. Tomu, co bychom měli vědět předem, jsme věnovali samostatný článek.

Unikátní implantace lopatky s ramenním kloubem

Chrupavka: vystýlka kloubů

Chrupavka působí jako jakási vystýlka kloubů, která pokrývá hlavici a jamku a usnadňuje hladký pohyb. Mezi jamkou a hlavicí se nachází kloubní štěrbina, vyplněná kloubním mazem (tzv. synoviální tekutinou). Ten zmírňuje tření, vyživuje kloubní chrupavky a zajišťuje pevné přilnutí kloubních ploch k sobě.

Nejrozšířenějším typem chrupavky je hyalinní, tedy sklovitá. Nese takové označení, protože tenké části jsou takřka průsvitné. V těle bychom našli ale také elastickou chrupavku (největší je v uchu) či vazivovou (např. meniskus či meziobratlové ploténky). Až 80 % chrupavky tvoří voda.

Co dělat, aby byly chrupavky zdravé?

Chrupavky poškozuje zejména zmíněná osteoartróza. Těm, kdo tímto onemocněním trpí, pomáhají látky zvané chodroitin sulfát a glukosamin sulfát, který poskytuje úlevu od bolesti kloubů a podporuje regeneraci, obnovu a ochranu chrupavky, čímž zmírňuje potíže a zlepšuje funkci kloubů.

Prospěšnou látkou je též aescin, extrakt z jírovce maďalu (kaštanu koňského). Přispívá ke správnému krevnímu zásobení kloubních pouzder, vazů a šlach a podporuje oběh tělních tekutin na úrovni jednotlivých tkání. Pomáhá tím proti otokům a zánětům. Prospěšný je rovněž kolagen v přirozené podobě, který stimuluje imunitní systém a zabraňuje tak tělu, aby si ničilo vlastní kolagen.