Omega 3 pomáhá snížit většinu rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění, včetně vysokého krevního tlaku, lepivost krevních destiček a vysoké hladiny triglyceridů (krevních tuků). Omega 3 také pomáhá udržet vnitřek tepen hladký a v kombinaci s omega 6 pomáhá udržovat zdravé srdce…
…číst dál
Funkce mozku
Funkce mozkuMozek je z 60% tuk, takže by opravdu nemělo překvapit, že jej musíme krmit tuky – esenciálními tuky, zejména omega 3. Existují čtyři hlavní důvody, proč by esenciální mastné kyseliny v Udo‘s Choice Oil Blend mohly pomoci s funkcí mozku…
…číst dál
Funkce kloubů
Udo‘s Choice Oil Blend pomáhá mazat měkké tkáně kolem kostí.
Jedním z nejvíce prospěšných příznaků, o kterých slýcháme od pravidelných uživatelů Udo‘s Choice Oil Blend, je snížení bolesti kloubů. Příliš mnoho bolesti kloubů je způsobeno zánětem kloubů.
Omega 3 se mění na silné protizánětlivé sloučeniny zvané resolviny, které pomáhají regulovat tento zánět.
…číst dál
REGULACE HMOTNOSTI
Navzdory více hubnoucím dietám, než kdy předtím, proč jsme obéznějším národem? Existuje celá řada různých odpovědí na tuto otázku, ale jedním z klíčových prvků je nedostatek v nutričním přístupu k regulaci tělesné hmotnosti.
…číst dál
Když krev stůně, tělo se ozve: jak se hlásí 4 krevní nemoci
Tak jako je rozmanitá krev, jsou rozmanitá i krevní onemocnění a jejich příznaky. Každý se obává rakoviny a leukémie není žádnou neznámou, už méně z nás ale ví o krevních – tzv. myeloproliferativních onemocněních.
Zpočátku se projevují nenápadně či vůbec, jejich dopady na život mohou být ale zásadní. I malé příznaky mohou předznamenávat veliké zdravotní problémy. Když je krev nemocná, tělo se ozve, vnímejte jeho signály.
Ani příliš rychle, ani pomalu
Autor: Havas
Tkáň, která protéká 100 000 km krevních cest našeho těla, mu dává vláčnost i pevnost, sílu i energii. Umí vehnat červeň do tváří i chlad do nohou. Má jasně danou strukturu i „provozní řád“. Stejně tak je synchronizován počet krevních elementů, které v oběhové soustavě nesmí chybět, ale ani přebývat. Jedině tak mohou udržovat správné tempo naší krve, tak aby tekla, jak má – ani příliš rychle, ani pomalu.
Nastane-li porucha, často trvá, než si uvědomíme, že je něco v nepořádku. Jsme unavení, bojujeme se zažívacími potížemi, nepříjemný pocit v břiše je stále s námi či pociťujeme zvláštní svědění celého těla, které nejde zahnat. I tímto způsobem může nemocná krev volat o pomoc.
Existuje řada onemocnění a mnoho příznaků, které s nimi souvisí. Nezapomínejme na nemoci krve, i ony mohou sužovat náš život, a nejedná se pouze o leukémii.
Dojde-li k poruše rovnováhy v množství krevních složek, je to problém a naše tělo může mít co do činění s některou z krevních – myeloproliferativních chorob. „Mezi myeloproliferativní onemocnění řadíme především čtyři základní choroby, a to pravou polycytémii, esenciální trombocytémii, primární myelofibrózu a chronickou myeloidní leukémii.
Tato onemocnění mají zejména v počátečních stadiích jen mírné příznaky, ale díky moderním molekulárněbiologickým metodám je nyní dokážeme poměrně rychle diagnostikovat. Někteří nemocní mohou být sledováni v regionálních hematologických centrech, jiné ale musíme léčit v centrech specializovaných. Každopádně všem nemocným lze nabídnout pomoc.
Máme možnosti, jak zlepšit jejich stav a zabránit rozvoji komplikací,“ říká prof. Michael Doubek.
Onemocnění se rodí u kmenových buněk krvetvorby, které se vyskytují v kostní dřeni. Právě ony mají na starosti výrobu červených a bílých krvinek i krevních destiček.
V případě poruchy začnou buňky nadměrně produkovat především některou z těchto krevních složek. To způsobí narušení vyváženosti krevní skladby, a tedy i onemocnění.
Lékaři ho zpravidla odhalí prostřednictvím krevního obrazu či vyšetřením kostní dřeně, které zviditelní abnormality a odchylky, jež se v krvi utvořily.
Autor: Havas
„Myeloproliferativní onemocnění jsou onemocnění vzácná, ročně se s nimi setkáme přibližně u jednoho až tří pacientů ze sta tisíc lidí. Jak už bylo řečeno, nemoci se nemusí zpočátku nijak projevovat, ale na druhou stranu mohou nemocným život značně zkomplikovat.
Nebezpečné je zvýšení krevní srážlivosti, které bývá někdy u těchto onemocnění překvapivě spojeno i se zvýšením krvácivosti. Další velkou komplikací provázející tyto nemoci je výrazné zvětšení sleziny či celkové příznaky jako svědění kůže, hubnutí nebo pocení.
Myeloproliferativní onemocnění mohou v krajních případech představovat i předstupeň akutní leukémie,“ dodává prof. Michael Doubek.
Čtyři základní krevní choroby – jak o sobě dávají vědět
1. Pravá polycytémie
Onemocnění se vyznačuje přílišnou tvorbou všech krevních elementů. Přemnožené krevní složky navýší vazkost krve a následně hrozí její nadměrnou srážlivostí.
Projevy: Nežádoucí vazkost krve se projevuje např. bolestí hlavy, závratěmi i trávicími problémy. Nevšedním, ale o to více obtěžujícím příznakem je nesnesitelné svědění po celém těle, od kterého neuleví žádný krém či mast.
2. Esenciální trombocytémie
V tomto případě dochází k výrazně zvýšené produkci především krevních destiček, což se často po delší dobu děje zcela bez příznaků. Krevní destičky mají díky své výborné přilnavosti a schopnosti shlukovat se na starosti zastavení případného krvácení.
Projevy: Nadměrný počet krevních destiček s sebou však nese riziko vzniku sraženin a následného ucpání cév, jiní pacienti mohou naopak pozorovat krvácivé projevy. Neobvyklá není ani bolest na hrudníku, bolest hlavy či otoky a brnění konečků prstů.
3. Primární myelofibróza
Jedná se o vzácné nádorové onemocnění kostní dřeně, při němž nejprve dochází k nadprodukci krevních elementů. Onemocnění vede k postupné náhradě kostní dřeně vazivem. Úbytek kostní dřeně má za následek sníženou tvorbu krevních destiček, bílých i červených krvinek. Zodpovědnost za krvetvorbu přeberou játra a slezina, ty však dostatečné množství krevních složek nestačí vyrábět.
Projevy: Nemoc se zpravidla dlouhou dobu neprojevuje, příznaky přicházejí často až ve spojení se zvětšenou slezinou, která zapříčiní bolesti či nepříjemný pocit v břiše. Dostavují se i zažívací obtíže a únava.
4. Chronická myeloidní leukémie
Představuje jeden z typů leukémie, s níž je spojen rostoucí počet nemocných bílých krvinek. Přílišně se tvořící bílé krvinky neplní řádně svoji funkci a navíc stojí v cestě tvorbě dalších důležitých krevních elementů. Pacient mimo jiné čelí riziku infekcí a krvácení.
Projevy: První symptomy jsou velmi obecné, jedná se např. o noční pocení, horečky, únavu a nepříjemné bolesti kloubů. Onemocnění se může projevovat i chudokrevností či nadměrnou krvácivostí.
Odborná spolupráce:
Prof. MUDr. Michael Doubek, Ph.D.
Vedoucí lékař leukemické skupiny, vedoucí lékař laboratoře průtokové cytometrie
Lékařská fakulta Masarykovy univerzity a FN Brno, Interní hematologická a onkologická klinika, technologický institut CEITEC
COVID-19 způsobuje hyperaktivitu krevních destiček, která může vést k infarktům a mrtvicím
Proteiny, produkované v souvislosti s infekcí nového typu koronaviru SARS-CoV-2, ovlivňují krevní destičky a mohou přispět ke vzniku infarktů, mozkových mrtvic a dalších závažných zdravotních komplikací. Studie, kterou provedli vědci z University of Utah Health, byla publikována v časopise American Society of Hematology Blood a mohla by vést k lepšímu podchycení řady sekundárních komplikací, například u starších pacientů.
Američtí vědci zjistili, že systémové změny vzniklé z důvodu zánětlivých procesů vedou ke změnám v aktivitě trombocytů, známých spíše jako krevní destičky. To vede k jejich rychlejšímu shlukování a zvýšené krevní srážlivosti. U některých pacientů se zdravotními problémy jako diabetes, nebo vysoký krevní tlak, může vést ke kardiovaskulárním problémům a selhání orgánů.
Experiment byl proveden na 41 pacientech s COVID-19, hospitalizovaných v nemocnici University of Utah. Vědci porovnali jejich krevní vzorky se vzorky odebraných od zdravých jedinců.
Zjistili, že virus SARS-CoV-2 způsobuje v krevních destičkách genetické změny a díky tomu snazší agregaci. Rovněž odhalili, že tyto změny způsobují změnu v interakci trombocytů s imunitním systémem.
To pravděpodobně přispívá k zánětu dýchacích cest, které mohou vést k vážnému poškození plic.
Jak ale virus genetické změny trombocytů, vedoucích k hyperaktivitě, provádí? Teorie výzkumného týmu zní, že zánět, způsobený SARS-CoV-2, by mohl ovlivnit megakaryocyty, obrovské buňky nacházející se v kostní dřeni, z jejichž úlomků destičky vznikají.
Vědci rovněž zjistili, že by této hyperaktivitě mohl zabránit aspirin. Toto zjištění však bude muset podpořit řada klinických studií. Vedoucí práce, Robert A.
Campbell, prozatím před užíváním aspirinu k léčbě COVID-19 varuje a spolu se svými kolegy zkoumá jiné možnosti, které by ke zvrácení hyperaktivity vedly.
„Existují genetické procesy, na které se můžeme ve studiu tohoto problému zaměřit. Pokud bychom tyto cesty zablokovali, můžeme hyperaktivitě krevních destiček zabránit a riziko vzniku krevních sraženin výrazně omezit,“ říká Campbell.
Originální publikace: https://ashpublications.org/blood/article/doi/10.1182/blood.2020007214/461106/Platelet-Gene-Expression-and-Function-in-COVID-19
Zdroj: ScienceDaily, zdroj titulní fotografie: Samara Heisz, iStock
Štítky: KORONAVIRUS, CORONAVIRUS, COVID19, EPIDEMIE, EPIDEMIC, PANDEMIE, PANDEMIC, MEDICÍNA, MEDICINE, ZDRAVÍ, HEALTH, VĚDA, SCIENCE
Esenciální (primární) trombocytémie
Obsah:
Esenciální (primární) trombocytémie (ET) je nemoc, u níž dominuje zvýšení počtu krevních destiček (trombocytů) v krvi. Zvýšené, i když méně než krevní destičky, mohou být i bílé krvinky, případně červené krvinky. Zvýšení počtu krevních destiček je důsledkem poruchy krvetvorné kmenové buňky z kostní dřeně.
U necelých 50 % pacientů s esenciální trombocytémií je zjišťována mutace genu JAK2 V617F, jako je tomu u pravé polycytémie. U ostatních nemocných může být zjištěna mutace genu kalretikulin (CALR).
Příznaky nemoci a její průběh
Krvácivé projevy a projevy vysoké srážlivosti krve
U mnoha nemocných s esenciální trombocytémií probíhá choroba dlouho bezpříznakově.
U některých nemocných se může projevit sklonem k vyšší krevní srážlivosti (trombozy – často v oblasti žil dutiky břišní), u jiných naopak (zejména u těch s velmi vysokými hodnotami krevních destiček, na destičkách se vychytávají faktory krevního srážení) projevy krvácivými. Viz. obrázek 3. Nemocní mohou mít i další příznaky. Například bolesti hlavy, bolesti na hrudníku, brnění nebo bolestivost konečků prstů a jejich otoky.
Obrázek 3. Riziko krvácení a trombózy (nadměrné krevní srážlivosti) podle počtů krevních destiček v krvi u pacientů s esenciální trombocytémií a dalšími myeloproliferacemi.
Stanovení diagnózy nemoci
Základním nálezem potřebným pro stanovení diagnózy nemoci zjištění zvýšených hodnot krevních destiček v krvi. U nemocných se může vyskytnout i vyšší počet bílých krvinek, ale ne příliš zvýšený.
Vyšetření kostní dřeně je nutné u pacientů s podezřením na esenciální trombocytémii provádět. Pomůže stanovit diagnózu a odlišit jiné krevní nemoci, především primární myelofibrózu.
Odběr kostní dřeně pro následné analýzy se provádí z kyčelní kostní tak zvanou trepanobipsií.
Vyšší počty krevních destiček lze také nalézt u nemocných s jinými nemocemi, které nejsou projevem postižení kostní dřeně. Tyto nemoci je nutné v rámci stanovování diagnózy esenciální trombocytémie vyloučit. Jde o následující stavy:
- chronické zánětlivé procesy,
- nedostatek železa,
- stav po operaci sleziny,
- zhoubné nemoci,
- jiné myeloproliferativní nemoci,
- stav po velkém krvácení.
Léčba
Léčba esenciální trombocytémie je léčbou dlouhodobou, ne-li doživotní, podobně jako u ostatních myeloproliferativních chorob.
Jejím prvořadým cílem je snížit riziko komplikací plynoucích z esenciální trombocytémie, nikoliv snížit počty trombocytů za každou cenu.
Snižování počtu trombocytů je indikováno jen u nemocných s vyšším rizikem komplikací (obézní, kuřáci, starší nemocní, stavy po srážení krve v žilním systému (trombózy), krvácení, extrémně vysoké hodnoty krevních destiček).
Pacienti mívají jako prevenci vyššího krevního srážení Anopyrin nebo podobné léky (ne nemocní s extrémně zvýšenými hodnotami krevních destiček). Ke snížení počtů krevních destiček se používá anagrelid, interferon nebo hydroxyurea.
Transplantace kostní dřeně se u pacientů s esenciální trombocytémií neprovádí.
Ke snížení velmi vysokých počtů krevních destiček lze provést tak zvanou trombocytaferézu, což je odebrání krevních destiček z krve speciálním přístrojem.
Prognóza nemoci
Průměrná doba přežití pacientů s esenciální trombocytémií se výrazně neliší od zdravé populace. Problém je především ve vyšší nemocnosti nemocných s esenciální trombocytémií a nutnosti řešit komplikace nemoci.
Nebezpečná porucha srážlivosti krve: trombocytopenie
Diagnóza trombocytopenie, jakkoliv je nepříjemná, je vždy pro pacienta úlevou. Skončí totiž období dlouhodobých obtěžujících příznaků a projevů, které člověka zneklidňují a rozrušují. S jistotou pak přijde i možnost začít konečně nemoc správně léčit a vyhnout se rizikovým faktorům, případně dalším komplikacím.
Při tomto hematologickém onemocnění dochází k častému spontánnímu krvácení z nosu nebo z dásní.
Častý bývá také výsev mnohačetných tečkovitých krvácení do kůže a sliznic, které tím nabývají purpurové barvy, podle níž vzniklo starší pojmenování jednoho typu této nemoci – purpura.
Typické je rovněž snadné tvoření modřin, nadměrné menstruační krvácení i mimo obvyklý termín či zdánlivě nevysvětlitelné krvácení v zažívacím traktu. Při úrazu, i drobném, může být velmi obtížné zastavit tekoucí krev.
Příčiny vzniku onemocnění
Při trombocytopenii dochází ke snížení množství krevních destiček (trombocytů), které určují srážlivost krve. Pokud poklesne pod určitou hodnotu, zvyšuje se pravděpodobnost krvácení. To se může ukázat jako velký problém v době těhotenství a při porodu. Nebezpečné krvácení do mozkových plen, do mozku a oční sítnice může mít fatální následky.
Nedostatek krevních trombocytů v krvi vzniká v důsledku jejich malé tvorby, například při útlumu kostní dřeně či při leukemii, nebo jejich zvýšeného zániku, zejména v rámci autoimunitního onemocnění, při němž jsou destičky ničeny vlastními protilátkami. Další příčinou je zvýšené ukládání krevních destiček při hypersplenismu, což je výrazně zvýšená funkce sleziny, například při jejím zvětšení.
Až 80 % z celkového počtu onemocnění je primární, tedy bez souvislosti s jinou příčinou nebo onemocněním, zhruba v polovině případů se jedná o děti do 15 let. Vzniká buď pozvolně a nenápadně, nebo náhle jako akutní stav.
Co může trombocytopenii vyvolat?
Ve 20 % případů je vznik nemoci spojen s některým z mnoha faktorů nebo jinou chorobou. K rozvoji nemoci může přispět užívání některých léků, nádorový proces v těle, jiná onemocnění imunity nebo poruchy funkce sleziny.
Způsobit je může rovněž zvýšená ztráta trombocytů z krevního oběhu (konzumpční cytopenie), například při transfuzi nebo při mimotělním oběhu. Vznik trombocytopenie může bohužel rovněž vyvolat také infekce, především virového původu.
Může být přechodného charakteru, ale v řadě případů přechází do chronického stavu.
Primární trombocytopenie je autoimunitní onemocnění, při kterém v důsledku přítomnosti protilátek v krvi přežívají trombocyty kratší dobu, než je obvyklé.
Záludností onemocnění je, že tato forma někdy nemá žádné varovné příznaky. Diagnostikována bývá víceméně náhodně při preventivní prohlídce nebo předoperačním vyšetření, kdy lékaři provádějí krevní obraz.
Někdy však bývá třeba vyšetřit kostní dřeň.
Jaké jsou možnosti léčby?
Léčba se odvíjí od toho, o jaký typ trombocytopenie jde a také jaké jsou hodnoty krevních destiček. Může se jednat o prosté sledování a pravidelné kontroly, farmakologickou léčbu nebo v některých případech až o chirurgické odstranění sleziny. Tuto tzv. splenektomii podstoupil ve 14 letech český premiér Andrej Babiš právě kvůli trombocytopenii.
Pokrok v medicíně přinesl do léčby tohoto onemocnění nové možnosti. Terapie se zahajuje až na výjimky při krvácení a/nebo hodnotě trombocytů pod 20–30 × 109/l. Stále zůstávají první volbou terapie kortikosteroidy a do žíly podávané imunoglobuliny.
Pokud vlivem krvácení dojde k poklesu červených krvinek a chudokrevnosti, jsou potřebné i transfuze trombocytů. Další léčebnou modalitou jsou přípravky moderní biologické léčby.
Stále větší důraz je kladen na individuální posouzení každého pacienta, pečlivé zvážení indikace zahájení léčby a volby léčebného postupu, při posouzení benefitů a rizik konkrétní terapie a z toho vyplývající kvality života pacienta.
Nedostatek krevních destiček
Nedostatek krevních destiček (trombocytů) se odborně nazývá jako trombocytopenie. Můžeme jej chápat jako příznak mnoha onemocnění, který má nicméně své vlastní projevy a komplikace.
Nedostatek krevních destiček můžeme považovat za krvácivý stav, protože je narušeno krevní srážení. Záleží na závažnosti poklesu počtu krevních destiček.
Do určité míry může být pokles destiček bezpříznakový, u vyššího poklesu se projevují příznaky jako je vyšší tvorba modřin, tvorba petechií, krvácení z nosu, objevení se krve ve stolici, krve v moči, apod.
Nejzávažnější komplikací je vnitřní krvácení.
- Příčiny
- Příčiny nedostatku krevních destiček můžeme rozlišit do čtyř základních okruhů – buď se destičky méně tvoří v kostní dřeni, nebo jsou ve zvýšené míře spotřebovávány, nebo jsou vychytávány z krevního oběhu slezinou, nebo se dokonce z určitého důvodu rozpadají.
- I. Snížená tvorba krevních destiček
Infekční choroby – Kostní dřeň může být narušena při řadě infekcích, zejména virových. Dočasný útlum tvorby krevních buněk a krevních destiček je popisován například u zarděnek, planých neštovic, infekce EBV virem, virové infekční hepatitidy a HIV infekce.
Postižení kostní dřeně nádory – Může se stát, že nádorové buňky se dostanou do kostní dřeně a svým množením v ní utlačí tvorbu krevních buněk a destiček. Typickým příkladem jsou leukémie a méně často některé formy lymfomů.
Chemoterapie – Chemoterapie užívaná v léčbě mnoha typů zhoubných nádorů může svým účinkem poškodit kostní dřeň a způsobit její sníženou funkci. To vede k nedostatku krevních buněk i krevních destiček. Po ukončení chemoterapie se naštěstí krevní obraz většinou vrací do normálu.
Aplastická anémie – Toto onemocnění je typické nedostatečnou tvorbou červených a bílých krvinek a krevních destiček v kostní dřeni. Příčina je někdy nejasná, jindy mohou být příčinou léky (klasicky antibiotikum známé jako chloramfenikol) nebo virové infekce. Stav může být vrozený a pak mluvíme o tzv. Fanconiho anémii.
Alkoholizmus – Dlouhodobý alkoholizmus poškozuje kostní dřeň toxickým účinkem alkoholu. Důsledkem je typický nález nedostatku krevních destiček u alkoholiků.
II. Zvýšený rozpad krevních destiček
Léky – Existuje celá řada léků, které mohou způsobit vznik abnormální imunitní odpovědi proti krevním destičkám. Tento efekt byl pozorován u některých antiepileptik, antibiotik a zejména u heparinu včetně nízkomolekulárních heparinů. V takových případech hovoříme o heparinem indukované (vyvolané) trombocytopénii.
Autoimunitní procesy – Autoimunitní onemocnění přímo postihující krevní destičky je známé jako idiopatická trombocytopenická purpura. V organizmu vznikají protilátky napadající krevní destičky, což vyvolá jejich rozpad. Podobná situace může ovšem vzniknout i u jiných autoimunitních onemocnění (např. systémový lupus erythematosus).
III. Zvýšená spotřeba krevních destiček
Septické stavy – Septický stav neboli „otrava krve“ se objevuje u bakteriálních infekcí, kdy se baktérie nebo jejich produkty dostanou do krevního oběhu. Základní podstatou tohoto stavu je zánětlivý proces, který zvyšuje tendenci krve ke srážení a může způsobit spotřebu a pokles krevních destiček.
Hemolyticko-uremický syndrom (HUS) – Tento syndrom se vyskytuje zejména u dětí a předpokládá se, že je vyvolán určitými kmeny bakterie Escherichia coli.
Vyvolávající kmeny vylučují zvláštní toxin, který v krvi způsobit shlukování krevních destiček a vznik drobných sraženin.
Důsledkem je pokles počtu krevních destiček s krvácivými komplikacemi a poškození drobných cév ledvin vznikem zmíněných sraženin.
Trombotická trombocytopenická purpura – Toto vzácné onemocnění je relativně vážné a může být vrozené (vrozená porucha některých enzymů) nebo získané. Projevuje se spotřebou krevních destiček za vzniku četných drobných sraženin a poškozováním červených krvinek, které musí kolem těchto sraženin procházet. Tato poškození způsobují rozpad červených krvinek (hemolýzu).
HELLP syndrom – Tento naštěstí vzácnější syndrom vzniká u žen v těhotenství a zahrnuje rozpad červených krvinek, zvýšení jaterních testů a snížení počtu krevních destiček vlivem nadměrného srážení krve. Stav je nutno chápat jako život ohrožující a v mnoha případech vede k nutnosti okamžitého ukončení těhotenství. Příčina vzniku syndromu není jasná.
Diseminovaná intravaskulární koagulopatie (DIC) – Tato porucha doprovází řadu závažných stavů, kdy dojde k narušení vnitřního prostředí organizmu, na což tělo reaguje zvýšeným srážením krve za vzniku drobných krevních sraženin a současně vyčerpáním počtu destiček i srážecích (koagulačních) faktorů.
Vaskulitidy – Tato zánětlivá onemocnění autoimunitní povahy nepostihují primárně krevní destičky, ale krevní cévy. Tímto způsobem vaskulitidy způsobí zánět stěn krevních cév, což vede k aktivaci krevních destiček a vzniku krevních sraženin s poklesem počtu volných destiček v krevním oběhu.
Heparinem indukovaná trombocytopenie – Tento stav souvisí s podáváním klasického heparinu nebo nízkomolekulárních heparinů. U některých pacientů se zjednodušeně řečeno v krvi objeví protilátky proti heparinu, které způsobí zvýšenou aktivaci krevních destiček a ty se začnou srážet za vzniku menších krevních sraženin. Počet destiček proto začne klesat.
IV. Zvýšené vychytávání krevních destiček slezinou
Slezina je orgán, který slouží jako rezervoár krevních buněk i destiček a kromě toho je schopná vychytávat červení krvinky a destičky a rozkládat staré a nefunkční krevní buňky.
Většina stavů, které způsobí zvětšení sleziny, vede současně ke zvýšení schopnosti tohoto vychytávání krevních buněk a destiček (tzv. hypersplenismus) a způsobí jejich nedostatek v krvi.
Zřejmě nejčastější příčinou je jaterní cirhóza a portální přetlak, o dalších si přečtěte v textu o zvětšení sleziny a o hypersplenismu.
Zdroje
https://www.nhlbi.nih.govhttps://www.webmd.comhttps://www.mayoclinic.org
Rozpad krevních destiček: velmi vzácná komplikace po očkování
Hlavní obsahProjev autoimunitní trombocytopenie Foto: Profimedia.cz
V Dánsku na trombocytopenii, tedy snížené množství krevních destiček, zemřela po očkování asi 60letá žena a ze stejných důvodů zemřel i jeden očkovaný v Norsku, kde s trombocytopenií hospitalizovali po očkování tři lidi.
List The New York Times zmínil dva případy podobných komplikací v USA. V lednu byla hospitalizovaná den po očkovaní vakcínou Moderny Luz Legaspiová. Udělaly se jí modřiny na pažích a nohou a v ústech měla afty, z nichž krvácela. Nakonec se ale zotavila.
Podobné problémy měl v lednu tři dny po podání vakcíny od Pfizeru/BioNTechu 56letý lékař Gregory Michael. Jemu ale léčba nepomohla zvýšit množství krevních destiček a zemřel na krvácení do mozku, uvedl list The New York Times.
Zatím není zcela potvrzené, že by to nutně souviselo s očkováním. Po vakcinaci 31 milionů lidí bylo na konci ledna v USA do amerického vládního systému pro hlášení vedlejších účinků vakcín VAERS nahlášeno 36 podobných případů.
Do 11. března bylo ve VEARS a obdobném britském systému evidováno celkem 150 případů ITP, uvedl lékařský časopis BMJ.
Americký Úřad pro potraviny a léky, který obě vakcíny schválil, uvedl, že případy zkoumá, ale že počet těchto případů nepřevyšuje jejich počet v normální populaci, takže může jít o náhodu.
Firma Pfizer uvedla, že bere tyto zprávy o vedlejších účincích velmi vážně. „Nicméně v tuto chvíli nejsme schopni určit, zda je tu spojitost s naší vakcínou,” dodala.
Hematologové léčící autoimunitní trombocytopenii uvedli, že mají podezření na souvislost s podáním vakcíny, jde ale o vzácné případy, zřejmě spojené s predispozicemi některých lidí.
U nich může být reakcí na podání očkovací látky imunitní reakce, která ničí jejich krevní destičky. Objevuje se i u necovidových vakcín, zejména u polyvalentní proti spalničkám zarděnkám a příušnicím, ale i po očkování proti žloutence nebo chřipce.
Česko mohlo mít daleko víc vakcín. Vojtěch s Prymulou je neobjednaliDomácí
„Myslím si, že je možné, že je tu vazba,“ řekl hematolog James Bussel který napsal tři sta vědeckých článků o nemocech krevních destiček.
K případům trombocytopenie po očkování proti covidu uvedl: „To, že se to děje po očkování, je dobře známé a bylo to zjištěno u mnoha dalších vakcín. Proč se to děje, nevíme.“
Doplnil, že ohroženi by mohli být lidé, kteří už měli problémy se srážlivostí krve a také lidé s autoimunitními nemocemi.
Johnson pomalu ustupuje ohledně dodávek vakcín od AstraZeneky Evropa
ITP se objevuje i po infekci bakterií helicobacter pylori, která stojí za částí případů vředů žaludku a dvanáctníku, po nákaze chřipkovým virem H3N2 a po horečce dengue.
I další expert na nemoci krve Jerry Spivak z Univerzity Johnse Hopkinse si myslím, že tu je vazba na očkování, domnívá se však, že podobné případy budou extrémně vzácné. Jde o desítky z desítek milionů.
V USA trpí autoimunitní trombocytopenií asi 50 000 lidí, uvedla asociace lidí trpících touto nemocí PDSA.